Original subtitles

V roce 1947, dva roky po válce...

jsem odjel do toho, čemu můj otec říkával...

"Sodoma" severu: New Yorku.

Říkali mi Stingo, což byla přezdívka, kterou mě tehdy jmenovali.

Pokud mě nějak jmenovali.

Sotva jsem uspořil trochu peněz, abych mohl napsat svůj román...,

abych byl tím, čím jsem doufal nebo snil, že budu - spisovatelem.

Ale moje fantazie zůstávala tichá...

nedotčená láskou, odcizením a smrtí.

I ty laciné byty byly tehdy na Manhattanu těžko k sehnání.

A tak jsem začal mou objevnou cestu...

na místě tak podivném, jako je Brooklyn.

Vím...

Nedá vám ta růžová, co..? To nikomu.

No, můj poslední manžel Saul, dostal svý výslužný.

Stovky a stovky galonů této... námořní přebytkové barvy.

Hádám, že tu růžovou neměli na lodích na co použít.

Ok, beru to.

Walt Whitman.

"Yetta ohlásila příjezd mladého spisovatele jihu

do Etnického království růžového paláce...

Vaši sousedé vás zvou nahoru k večeři do Sophiiny komnaty.

Přímo nad vaší hlavou dnes večer v osm.

Ta kniha je přivítanou...

od starých brooklynských bardů novému bardovi.

Sophie a Nathan"

- Kurvo! - Neodcházej! Neodcházej!

Nathane, počkej!

Počkej! Věř mi, Nathane!

Řekl jsem ti vypadni!

Drž se od mý práce dál!

Nathane, ne!

- Já nelžu, víš to! - Lžeš.

- Nelžu! - Ty lžeš.

Prosím, nechoď! Neopouštěj mě, prosím!

Víš, že se jeden bez druhého neobejdeme! Potřebujeme se!

Já, a potřebovat tebe? Něco ti řeknu!

Potřebuju tě jako nějakou zasranou nemoc, pro kterou ještě není jméno!

Potřebuju tě jako sněť, slyšíš mě?

Jako zápal plic!

Potřebuju tě jako žlučový kameny, choleru, encefalitidu...

Zánět ledvin, pro Kristovi rány!

Lobotomii mozku!

Potřebuju tě...jako smrt!

- Slyšíš? Jako smrt! - Ne, Nathane!

Vrať se do Krakowa, holčičko.

Mazej do Krakowa!

Nuže, dobrý večer.

Bavíte se dobře?

Líbila se vám naše malá show?

Zaujala trochu, pozvedla upadající večer?

Měl jsem otevřené dveře, jenom jsem chtěl vědět, co se děje.

Měl jste otevřený dveře? Chtěl jste vědět, co se děje?

To mě přašťte, jestli tohle není naše nová literární figura z jihu.

Škoda, že se nezdržím na zdvořilou konverzaci.

Skvěle bychom si pokecali.

Mohli bychom mluvit o sportu...

Jižanských sportech jako...

lynčování negrů, nebo uhláků. Neříkáte jim tam tak všichni?

No, suchare. Nashle v příštím životě.

Jste v pořádku?

Ano.

Jo.

Moc mě to mrzí.

To není způsob jaký on...

jaký on skutečně je, víte?

Neomlouvejte se, ano?

Bydlím tady dole. Jestli budete něco potřebovat...

Děkuju vám.

Jste velmi laskavý.

- Pojďte ke mně. - Ne, jsem v pořádku.

Jsem Stingo.

Prosím...odpusťte.

Jo.

Pozvali jsme vás na večeři.

To je od vás moc laskavé.

Poslouchejte, dost často pracuju a píšu v noci.

Ale jestli by vás to rušilo, nechci vás...

Ale ne! Když jsem byla malá holka, můj otec

taky psával a já jsem za toho klapotu usínala.

Cítím se pak...

Jak tomu říkáte? Zabezpečená. Bezpečně.

- Váš otec byl spisovatel? - Víte můj otec byl,...

můj otec byl profesorem práv. Psal články...

varující studenty před nacistickou hrozbou...

a pokoušel se pomoct těm Židům, kteří být pronásledováni. Tak....

Ano, ty zvuky stroje mi připomínají mého otce...

a jeho dobrotu.

Nechce jít dál...opravdu?

Možná někdy jindy.

Tak, když mě omluvíte...

Dobrou noc.

Stinko, ano?

- Stingo. - Stingo, ano!

Takové jméno jsem nikdy neslyšela.

Není tam "K", víte.

- Mám to. - Je to "G".

Ano, to je hezké!

Přátelské...víte, hezky to zní.

Líbí se mi to.

Nathane!

Nathane!

Bože!

Copak to nevidíš, Sophie? Umíráme.

Vstávat a cvičit, ospalče. Zvedni ty své líné kosti.

Mléko je na cornflakecích, marmeláda na chlebu.

Smažená vajíčka a na nich slanina.

Jde se na piknik a pak dolů na pobřeží.

- Dobré ráno, Stingo. - Dobré ráno.

Chceme mít nové přátele...

a vzít je ven v takto nádherný letní den!

Rádi bychom, abys přišel posnídat s námi.

- A pak... - Ano.

- Coney Island. - Coney Island! Páni!

Promiň mi tu včerejší noc.

Vím, co si myslíš: "Ti lidé jsou divní".

O nedělích se rádi oblíkáme trochu jinak a chodíme ven.

- Dobře. - Dobře?

Věděl jsem, že to pochopíš.

Vidíš, všichni tam venku se oblíkaj stejně.

Podívej se na ty trapný chudáčky venku. Jen se podívej.

Trubci. Pochodujou po ulicích, vypadaj stejně, oblíkaj se....

do těch samých nudných uniforem.

Jste nudní! Dobré ráno!

Podívej se na ten boží dar!

Polib mě.

- Jeden polibek. - Dobře, jeden polibek.

- Víc si nezasloužíš. - Ještě jeden.

- Potřebuju ještě jeden. - Ne.

- Musím dostat ještě jeden. - Nathane!

Podívej, k čemu pak musím sáhnout.

Tohle... Ne, Nathane Landau!

Co si o tom myslíš, Stingo?

Tady jsem, milý židovský jinoch...

před třicítkou.

Zbláznil jsem se do polské shiksy.

Co je to? Co to je shiksa?

Shiksa? Zatracená. Dáma pohanského vyznání.

Ona je...

Aha. Došlo mi to, ona není...

- Židovka? - Jo.

Židovka?

Ne, ne, ne,...Sophie je katolička.

To je v pořádku, ale já už katolička nejsem takže...

Otázka víry.

Když jsme ji poprvé potkal...

byla jen kost a kůže s vlasy jako koudel.

To bylo jeden a půl roku potom, co Rusové osvobodili její tábor.

Jo, vypadala jsem jak...

Strašidlo pro ptáky. Jak se tomu říká?

Stra....strašák.

- Měla jsem kurdy. - Ne, ne, ne!

Myslí kurděje. A tyfus, chudokrevnost, horečku...

Byl to kurva zázrak, že se z toho tábora dostala živá.

Správně! Chci říct...

Myslel si, že mám leukémii.

Myslela jsem si, že umírám.

Ale byl to Nathan, kdo poznal, že je to jen chudokrevnost.

- Vy jste doktor? - Ne, ne.

To je doména mého bratra.

- Ale jsem biolog. - Ano!

Promoval jsem na Harvardu.

A má doktorát...

ve vývojové a buněčné biologii.

- Dělám výzkum. - Pracuje u Pfizera.

Velká farmaceutická továrna v Brooklynu.

Buď jak buď, vzal jsem ji k příteli mého bratra,...

doktora, co učí na Kolumbijské Presbyteriánské.

- Ano. - Potvrdil mou diagnózu.

Společně jsme naložili tu sušinku..

do bytelné dózy se železitým sulfátem...

a ona vykvetla jako růže.

Růže.

Růže...

Kurva krásná růže.

Ty jsi teda něco!

Děkuju ti, že jsi mě rozkvetl.

Ne "rozkvetl", "nechal rozkvést".

Je tak dobrá. Za chvíli jí to půjde bez chybičky.

Tak nechal rozkvést. A co? To je směšný jazyk!

Tolik slov!

Slova pro "rychlost": OK, to máme rychle, prudce...

dravě a všechny znamenají to samé.

- Hbitě, spěšně. - Chvatně.

- Letmo. - Briskně.

- Kvaltem. - Svižně.

Kvapně.

Ne, ne! Přestaňte!

To je směšné!

V francouzštině je to tak lehké. Řekneš: "vit".

Nebo polsky, "szybko" a rusky, "bistro"

To jenom angličtina je tak komplikovaná!

Kolik řečí znáš?

No, můj otec byl lingvista, chci říct,...

Učil mě německy, francouzsky, rusky, maďarsky...

slovanské jazyky...

Tak a co teď bifluju?

Angličtinu!

Vsadím se, že tvůj otec byl autorita.

Ano, můj otec byl...

velmi vzdělaný člověk.

- To je to slovo, ano? "Vzdělaný"? - Velmi dobré slovo.

Ano? Můj otec byl vzdělaný člověk žijící v barbarské době.

Vzdělaní, ti první šel na smrt.

Hraješ na piano?

Ne. Hrávala jsem, ale...

už nehraju.

Už ne, nikdy...

Moje matka byla úžasná pianistka.

Nathan mě překvapil pianem co mi dal k narozeninám!

Tuhle skladbu miluju.

Když jsem byly malá,...

vzpomínám si, jak ležím na posteli...

a poslouchám jak dole hraje maminka na klavír...

a zvuky otcova psacího stroje.

Nemyslím, že by nějaké jiné dítě mělo tak úžasné rodiče.

A nádhernější život.

Znáš tu píseň, že ano?

Stingo, hraj!

Náhle jsem prudce otřásl.

Vzpomněl jsem si na Nathanův hlas včera večer.

"Copak to nevidíš, Sophie? Umíráme."

Zoufale jsem toužil uniknout,..

sbalit svoje saky paky a prchnout.

Ale zůstal jsem.

Zůstal jsem u Yetty Zimmermanové...

a tak jsem pomáhal naplnit Sophiino proroctví o nás třech.

Stali jsme se nejlepšími přáteli.

A tady je ukázka, jak emotivní dokáže angličtina být.

Sophie ráda vyprávěla, jak Nathan zachránil její život.

Jejich setkání pro ni bylo...

zázrakem.

Nemohla jsem se stavit pro smrt, tak já jsem byla její host;

v kočáře s námi se vezla jen nesmrtelnost.

Poezie, poezie...není už tak těžké ten jazyk pochopit?

Prostě každodenní hovory. On nám musí číst poezii!

...co krásy v jazyce může být...

když jím mluví umělec.

Těším se na shledání s vámi příští týden. A pamatujte...

nenechte se odradit.

Uvidíte.

Jednoho rána se probudíte a uvědomíte si, že jste snili v angličtině!

Promiňte. Kdože říkal, že napsal tu báseň?

Dickens.

- Emile Dickens. - Děkuju.

Jste v pořádku, slečno Zawistowska?

Ano.

Děkuju, jsem v pořádku. Jenom trochu unavená.

Všimnul jsem si, že v poslední době vypadáte...

No... trochu křehce.

- Doufám, že nejsem příliš netaktní. - Ne! Ne, já...

Pomůžete mi s tím?

Děkuji.

Děkuji za vaši...

starost.

Na shledanou.

Promiňte pane. Můžete mi říct...

Kde v katalogu najdu seznam...

americké poezie 19-tého století...

- Emile Dickens, prosím? - V katalogové místnosti vlevo.

Ale nenajdete to tam.

Nenajdu to tam?

Proč ... nenajdu?

Charles Dickens je anglický spisovatel.

V Americe se žádný básník Dickens nejmenuje.

Lituju, ne, jsem si jista, americký básník.

- Emile Dickens. - Poslouchejte!

- D-I... - Říkám vám!

Nikdo takový. Mám vám nakreslit obrázek?

- Říkám vám, slyšíte? - V pořádku.

To je v pořádku, to je v pořádku...

Jen v klidu ležte.

Nechte to na doktorovi.

Jste tak krásná.

Ano! Jak to, že jste tak krásná?

Myslím...

Myslím, že umírám.

Ne, ne, ne...

Ne, váš puls...

Váš puls je v pořádku. Je vyrovnaný.

Dožijete se stovky.

Proč jsem tak unavená?

Doktor si myslí, že potřebujete dostat barvu...

do té vaší nádherné bílé kůže.

Zavedu vás za svým bratrem.

Je to ten nejlepší doktor.

- Ne, vy... - Vy si myslíte, že jsem doktor?

Ne, jsem biolog.

- Jedla jste poslední dobou pravidelně? - Ano! Ano! Já jsem...

Jsem tady už šest měsíců tady ve Státech, a...

tak já jím víc dobře než ve svém životě.

Položit na vás žehličku, budete bez šance se vysvobodit.

Podívejte, teď musím jít.

Ale můžu se vrátit později? Neodpovídejte. Vrátím se.

OK?

Ano, OK!

- Jak dlouho jste tady? - Dost nato, abychom mohli začít s večeří.

Vypadáte mnohem líp.

Co jste to tady udělal?

Vypadá to nádherně.

Máme telecí játra...

po benátském způsobu a speciální omáčku vinaigrette...

plnou železa.

A pórek... taky plný železa.

Taky to zlepší témbr vašeho hlasu.

Víte, že Nero jedl pórek každý den...

- aby měl hluboký hlas? - To jsem nevěděla.

Takže si mohl pobrukovat, když topil Senecu.

- Dovolte pomohu vám. - Ne! Vy se nesmíte hnout.

Ochutná madam víno?

Chateaux Margoux de...1937?

Můj bože!

Jedinečný den...

jedinečné víno.

Víte, když...

když žijete dobrý život...

jako světec a zemřete,..

tak tohle je přesně to co budete pít v ráji.

Thomas Wolfe!

"K domovu pohleď, anděle!"

Ach bože! Jak asi Wolfe může znít v polštině?

Kámen, list a skryté dveře.

Kamenu...

- Dveře. - Dveře.

- Všech zapomenutých tváří. - Zapomenutých tváří.

Bože! To je poprvé...

co slyším Thomase Wolfa číst nahlas polsky.

Pro mne je to taky prvně, co ho slyším číst anglicky.

Kdyby tě ten pitomec slyšel recitovat jej polsky...

- napsal by to polsky. - Nemyslím.

Ó ano! Ano!

Ty jsi byla...ty jsi byla v jednom z těch koncentračních táborů?

Ano, já nemůžu...

- Nemůžu o tom mluvit. - Promiň.

Mám talent strkat svůj nos do věcí do kterých mi nic není.

Já...

tolik tě chci znát.

Být u tebe.

Emily Dickenson?

To je žena?

Ach ne!

"Majetek Nathana Landaua".

- To jsi ty? - To jsem já.

- Je to tvoje kniha? - Ne, je tvoje.

Děkuju ti!

Děkuju ti.

"Hojnost stvořila toto lože.

Stvořila jej s úctou;

v něm čekej na soudný den...

úžasný a spravedlivý.

Ať je slamník rovný.

Ať je polštář oblý;

Nedovol žádnému slunečnímu paprsku...

narušit tuto půdu."

Nathan, můj nový a vážený přítel...

mne uvedl tam, kde bylo možné najít příčiny mého nepokoje...

vše prostupující netečnosti.

Předtím, než jsem začala s terapií, jsem byla úplně frigidní.

Umíš si to představit? Jediný, na co teď dovedu myslet, je šukání.

Wilhelm Reich ze mě udělal nymfomanku.

Mám sex na mozku!

Její jméno se stále převaluje na mém jazyku.

Lesley Lapidusová.

Dveře jsou otevřené, pojď dál!

Ahoj!

- Páni, vypadáš skvěle. - Dík.

- Co si dáš? - Dal bych si...

Nevím, ukaž co máš...

- Dal bych si červené. -Pane na nebi!

Šukat!

Šukat fantasticky šukat!

Počkej! Nech to zvonit!

Ahoj, mami.

Dobře, dobře. Říkám ti, je mi dobře.

Ano, spoustu. Ano, ujistím se, že kytky jsou zalité...

a pes dostal nažrat. No, mami...

Ano, tati. Tvoje malá princezna je v pořádku.

OK. Ahoj!

Odjeli na víkend a služebná je nemocná.

A strachují se, jak přežiju víkend v tomto...

.. bytě sama. Tak naplnili ledničku a na každé dveře dali zámek...

a kdo ví co ještě.

Došlo mi, že Lesley a já nebudeme při laškování nikým rušeni.

Můj šálek přetekl.

Ach, můj šálek se změnil v pramen zaplavující neposkvrněný koberec...

a dál dveřmi na Pierrepot Street...

skrz mlžný opar obsáhl celý Brooklyn.

Lesley. Celý víkend sám s Lesley.

Četl jsi někdy D.H. Lawrence, "Milence Lady Chatterleyové"?

Ne.

On měl odpověď.

Ví toho o šukání tolik.

Říká...

Říká, že když šukáš, je to jako návštěva u Temných bohů.

Stingo, myslím to vážně.

Šukat, to je jít za Temnými bohy.

Pojďme za Temnými bohy!

Co se děje?

Nerozumíš...

Nemůžu dál.

V terapii jsem dosáhla určitého bodu.

Před jeho dosažením bych nikdy neřekla...

ani jediné z těch slov.

Těch anglosaských čtyřpísmenných slov co může říkat kdokoli.

Teď to můžu naplno vyslovit.

Lesley Lapidusová může říct "šukat", ale nedokáže to provést.

Nathane!? Jsem tak ráda, žes...

Jo, Stingíček.

- Stingo? - Ano?

Chceš jít nahoru a dát si se mnou drink?

Jistě.

Když to Nathana pohltí, úplně zapomene na čas...

Stingo, vypadáš... velmi dobře. Oblékl sis pako.

Sako.

Ach ano. Správně, sako.

Zbožňuju to tady.

Jsem rád, žes nemohla usnout.

Zranil sis ústa? Mluvíš legračně.

Kousnul jsem se do jazyka.

- Mám ti na to něco dát? - Ne, prosím, ne.

Musí se to nechat být.

Tys přestěhovala všechen nábytek?

Ano, líbí se ti to? Udělala jsem to, když jsem nemohla usnout.

Pomáhá to, protože pak nemusíš...

Nemusíš na nic myslet.

- No, zkusím to. - Ale ne.

Stingo... ty nemusíš stěhovat nábytek.

- Budeš stěhovat hory. - Já sotva přestěhuju svůj jazyk.

Možná, že ses ho nastěhoval příliš.

Proč nejsou všechny ženy na světě jako ty?

To bys měl děkovat bohu, že nejsou. Vidím ve tvém životě spousty žen.

Moc krásných žen...

co tě zbožňují a milují se s tebou.

Někdy...

sám sebe vidím samotného na věky.

Ale, Stingo... Nechlácholím tě.

Myslím, že Stingo je mladý a talentovaný Američan.

Nemá žádné skutečné problémy, ale...

Nevíš nakolik jsem talentovaný.

Nikdy jsi nic z toho, co jsem napsal, nečetla.

Neptám se na tvou práci...

a o čem píšeš, protože vím, že autor...

o své práci nerad mluví.

Je to o klukovi...

o dvacetiletém klukovi...

- A... - Takže je to autobiografické?

Do určité míry, možná ano.

Odehrává se to v roce, ve kterém jeho matka zemře...

Nevěděla jsem, že tvoje matka zemřela.

- Když mi bylo dvanáct. - Milovals ji hodně?

Ne dost.

- Co myslíš tím, "ne dost"? - Myslím tím ne dost.

A to je na tom tak strašné,..

přežít lidi, co jsme milovali, myslím tu...

- tu vinu. - Tvůj otec?

Můj otec, moje matka, můj manžel...

Ty si byla vdaná?

Ano, byla jsem vdaná.

A byla jsem velmi mladá. Vdala jsem se za...

podřízeného mého otce.

Asistenta na univerzitě.

Tvůj otec psal články o nacistech?

To jej pravděpodobně dostalo do problémů.

Jednoho dne jsem byla na mši a...

oni...

Já měla...

pressentiment a...

měla jsem moc strachu a...

Vyběhla jsem z kostela a šla na univerzitu...

a viděla jsem, že brána je zamčena a...

bylo tam tolik Němců...

a viděla jsem profesory. Nakládali je do náklaďáků...

a jedna část z té plachty se odchlípila...

a já jsem viděla tvář svého otce a tvář svého manžela hned za ním.

A...

Dívala jsem se...

ale Němci jí strhli zpátky dolů...

a ty tváře už jsem víckrát neviděla.

Vzali je do Sachsenhausenu, ale hned druhý den je zastřelili.

- A tvoje matka? - Moje matka...

Moje matka dostala..

t-t-tuberkulózu. Tuberkulózu a...

Byla nemocná, víš? Umírala. Nemohla jsem nic dělat.

Ale myslím, že kdybych pro ni dostala to maso,..

ulevilo by se jí, tak jsem se vydala na venkov a....

rolníci prodávali...šunku.

A já jsem tam šla s penězi z černého trhu a koupila jsem ji...

Jela jsem s ní zpátky. Ale to bylo zakázané. Všechno maso muselo k Němcům.

Kdyby tě chytili...

Tak jsem to ve vlaku schovala pod sukni.

A předstírala jsem, že jsem těhotná, víš?

Měla jsem takový strach!

Třásla jsem se. A potom ten Němec,..

co stál před vlakem mě uviděl.

Seděla jsem tam a on ke mně přišel.

Sáhl mi pod sukni a tu šunku mi vzal.

Tak mě poslali do Osvětimi.

Poslali tě do Osvětimi, protože jsi ukradla šunku?

Ne. Poslali mě do Osvětimi, protože viděli, jak jsem se bála.

- Víš co to je? - Jo.

V Osvětimi ses pokusila o sebevraždu.

Ne, to bylo potom.

Potom, co jsem byla...

- Po osvobození. - Když jsi byla v bezpečí?

Ano, v bezpečí, ano.

Byla jsem v bezpečí, ve Švédsku. V tom utečeneckém táboře.

Chci říct, bylo to dobré. Snažili se ti pomoct, víš?

Snažili se...ale...

Věděla jsem, že...

Kristus ode mne odvrátil tvář...

a byl to Ježíš, kdo mě opustil a kdo mohl

zabít všechny, co jsem milovala...

ale mě nechat naživu...

s mou hanbou. Ach, bože. Tak jsem šla do toho kostela...

a vzala jsem to sklo. Věděla jsem, že tam bude.

Pořezala jsem si zápěstí.

Ale neumřela jsem, samozřejmě!

Samozřejmě, že ne.

Stingo...

ještě tolika věcem nerozumíš.

Je tolik věcí, které bych...

které ti...nemůžu říct.

Chci, abys mi důvěřovala.

Chci, abys mi důvěřovala.

Jenom mi důvěřuj.

Ach! To bude Nathan!

Nathane!

- Sophie! - Astrid?

Tento týden mám v nemocnici noční.

Moje pacientka je stará dáma a je ještě horší než moje matka!

No, dobrou noc, Astrid. Jdu spát.

To byla Astrid.

Možná bych měla nechat otevřené dveře. V případě, že se vrátí, ho hned uslyšíme.

Dáš si ještě?

- Láhev je prázdná. - No...

Vím, kde si Nathan jednu schovává.

Opatrně, je tu tma.

Můj Bože.

Možná by pomohlo prostě mu zavolat do laboratoře.

To nemůžu. Nemá rád, když mu tam volám.

Víš, do práce.

Buď jak buď...

volala jsem tam už před hodinou.

A nikdo to nezvedl, tak...

Jistě to podělali v ústředně.

Ano, taky si myslím.

Určitě. Nathan, znáš to, někdy když nemůže spát...

jde a courá se po městě.

Prochází se po všech těch čtvrtích...

Nevím kam chodí, ale... Když se jednou vrátil, měl...

modřinu na oku a oteklou čelist.

Myslela jsem, že je zlomená!

Víš, někdo by mu mohl ublížit.

Nevím kde je, ale myslím, že bychom měli zavolat policii.

- Teď hned. - Počkejme radši dvě hodiny.

Počkejme dokud se někdo nevrátí do té ústředny.

Potom se mu dovoláme.

Ta ženská, co tam pracuje, nejspíš usnula.

Ano. Pravděpodobně tam usnula.

- Určitě. - Určitě máš pravdu.

Koukněme. Nacistická učebnice.

Ten snad má vše, co kdy o nacistech a Židech vyšlo.

Je posedlý nacisty, co unikají spravedlnosti.

Myslíš, že s tím vším začal potom co tě potkal?

Podívej, vím, že bych mu o tom místě neměla říkat, ale...

co můžu dělat? Vím, že to není moje chyba, že on...

Chápu. A potom, on je Žid.

Ano, ale nemyslíš, že já nejsem taky naštvaná?

Ti muži, ti strašní nacisti nechali mého otce,..

toho dobrého člověka, co Židům pomáhal, zabít!

Nemyslíš, že zuřím? Ale ty Nathanovi nerozumíš.

Ty ho neznáš...

Co všechno dovede, víš?

- Někdy si myslím... - Co si myslíš?

- Co si myslíš, polské děvčátko? - Nathane!

- Jsi v pořádku? - Jsem. A co vy dva?

Byla jsem tak vystrašená, znáš mě?

Blázním!

Měla jsem strach, že se ti něco stalo.

Zavolala bych ti, ale nechtěl jsem tě budit.

Děláme na něčem. Děláme na něčem velkém. Moc velkém.

To je skvělé, Nathane.

Ano, skvělé.

Ale tys byl tady...

se Sophií.

Stingo, víš, on... Stingo se vrátil z rande!

Slyšela jsem dveře a myslela, že jsi to ty.

Vyběhnu ven a...

No, zavolala jsem ho nahoru a pozvala jsem ho na skleničku.

Protože jsem se bála a on je náš dobrý přítel...

a dělal mi tady společnost.

Tak teď jsi ji viděl, moji sanctum sanctorum.

Teď znáš všechna Nathanova temná tajemství.

Sotva.

Vymazali jste šest miliónů Židů...

a svět je nechá uniknout.

Užíváš si lynčování, jižanský hochu?

Myslím, že v tom se od tebe mám ještě hodně co učit.

To pro dnešek stačí.

Stingo, počkej. Stingo je náš nejlepší přítel. Proč to děláš?

Je to náš nejlepší přítel. Zaslouží si jenom náš vděk. Poslouchej mě.

Byla jsem vyděšená. Nevěděla jsem co tu mám dělat.

Říkám pravdu.

Odpusť kamaráde. Omlouvám se.

Samozřejmě má moje milovaná Sophie pravdu.

Asi už mě hrabe z práce, chápeš.

- Děláme na něčem velkém. - Vím, drahý.

Jsem jen další šílený vědátor.

Já půjdu.

Tak zítra.

Díky.

- Díky, že ses postaral o Sophii. - V pořádku.

- Nathane! - Promiňte.

Řekl jsem promiňte!

Drahoušku, jsem doma.

-Supr. - Jsi v pořádku?

- Jsi si jistý? - Ano.

Vy na jihu neumíte chytat?

- Jak to jde? - Jo jde to. Co se děje?

Mysli rychle!

Přijdeš a všechno likviduješ.

Yetta, jak víš, vždycky poskytuje to nejlepší...

to nejlepší co v Brooklynu najdeš!

Do prdele!

Sophie by si měla po práci zdřímnout.

Ona prostě od války v noci nespí. Jak to jde?

- Dobře, dík. - Ukaž podívám se na to.

- Ne. - No tak!

Nebudu do toho zasahovat. Nebudu to komentovat, nebudu ani...

Podívej, tohle nikomu neukážu! Nikdo to neuvidí.

Já nejsem nikdo. Jsem tvůj kámoš. Znáte to tam dole na jihu?

"Přítel", osoba příslušná k jiné pocitem sympatie.

- Opora. - Zařekl jsem se hned co jsem začal,

že to nikomu neukážu, dokud to nebude hotové.

A potom najdu vhodnou osobu.

OK. Prostě se bojíš, že se to někomu nebude líbit.

Ochromený pocitem hrůzy. Jako intenzivním, všeovládajícím strachem.

Dobře, dobře.

- To ti dá malý náhled. - Pane Bože!

- A co ta stránka ve stroji? - Ne, to je...

Nathane! Vrať to!

Dobrá.

Stingo! Co se může nejhůř stát?

Můžu odhalit, že neumíš psát!

- Čau! Kurva! Hovno! - Nathane, vrať to!

Vrátím to, kámo!

Dobře, jo!

Stingo, počkej moment!

Počkej! Nathan mě nařídil, abych tě vzala do kina.

Udělal mě tvou strážkyní, než si to přečte.

Aby sis nic zlého neudělal.

- Nathan už to musí mít dočtené. - Jo.

- Pojď podíváme se. - Myslím, že bych tady měl počkat.

- Ne, pojď dál! - Jestli mi chce něco říct...

- tak ať přijde dolů. - Nebuď hloupý.

Bravo!

Na tomto mostě,...

kde tolik velkých amerických tvůrců stálo bez moci slova...

aby dali Americe svůj hlas...

hledíc na zemi, jenž jim dala Whitmana...

kterýžto z východního cípu snil o budoucnosti a pojmenoval ji...

na tomto oblouku, o kterém psali...

Thomas Wolfe a Hart Crane,...

vítáme Stinga v pantheonu bohů,...

jejichž slova jsou, jak víme, nesmrtelná.

Na Stinga!

Jak to, že jsem kdy zapochyboval o tomto tak úchvatném...

velkorysém, grandiózním, nezištném mentorovi?

Nathan byl skutečně osudově úžasný.

Sophie!

Máme to!

- Stingo! - Nathane!

- Máme to! - Co? Co máte?

Nathane!

Vzpomínáš si jak jsem ti říkal, že dělám na velké věci? Dnes se to stalo.

Co? Co, co?

To vám neřeknu, uslyšíš o tom celý večer.

- Ne, co na tom pár hodin změní? - Ne, teď vám nic neřeknu!

Už brzo celý svět pozná...

jeden z největších medicínských objevů všech dob.

Nic neřeknu!

Mluvím o Stockholmu. Příští rok. My všichni tři.

Mluvím o zasrané Nobelově ceně!

- Páni! - Promiň, hochu. Já budu první!

Počkej! Něco pro vás mám. Na oslavu!

Nathane! Co je to?

- Jeden pro tebe. - Co je to?

- Tohle patří k tomu. - Bože!

- Nathane! Jak krásné šaty! - Líbí se ti?

Zkus si je. Obleč si je. Dělej, obleč si je!

- Nathane! - No tak!

Vyzkoušej si je. Prosím, chci tě vidět.

- To neudělám. - Chci je na tobě vidět!

Podrž je.

- Nemají vršek. - Ty jsi vršek.

Nathane, jsou nádherné!

- Musím zpátky do laboratoře. - Proč s námi nezůstaneš?

- Dnes večer slavíme. - Podívej co tu pro tebe máme.

Nemůžu. Musím zpátky do práce.

Dnes večer budeme slavit. Ujisti se, že se Sophie dostane domů v pořádku.

- Obleč si dnes ty šaty. - Podívej se na ty boty!

Dnes večer. Dnes večer se na to podívám.

Ach, miláčku. Jsem na tebe tak pyšná.

Dnes večer!

To ty jsi mi vnukl nápad udělat tohle.

- Vypadají jako ty moje. - Jsou to nádherné hodinky, že?

Doktor Kats, můj šéf a jeho žena...

Její rodina dělá do klenotů, tak mě tam vzal,...

- aby to vyryli. - Otevírají se nahoře, jako moje.

Nestrkej tam prsty!

- Budou tam všude kolem tvoje otisky. - Nathan by to nepoznal.

- Myslíš, že se mu budou líbit? - Určitě.

Myslím, že bude moc rád.

To... ty víš, stojí to...

dost peněz. Víc než si můžu dovolit.

Ale co, koho to zajímá?

Dnes peníze nejsou tak důležité.

Vem šampaňské!

Už jde...vem ho!

- Mám to! - Šampaňské je vzadu!

Nemohl jsem si vzpomenout na Nathanovu značku, když jsem ho byl koupit.

- Ano? Jaký druh? - Ten chlápek v obchodě řekl...

něco Rose. Prý je velmi dobré.

- Překvapení! - Překvapení!

Je to tvoje značka? Nemohl jsem si vzpomenout.

Stingo přinesl šampaňské.

To je milé.

Je to nádhera. Podívej se na sebe.

- Ano! Líbí se? - Velmi vhodné.

Ale něco by se hodilo víc.

- Co? - Neřekl jsem ti snad,..

že jediná věc, kterou po tobě absolutně požaduju...

ta jediná věc...je věrnost?

A neřekl jsem ti, že pokud tě ještě někdy uvidím s tím Katsem...

kdykoli mimo práci, procházet se s takovým kreténem,..

s tím smradem, že ti nakopu prdel?

- Ano, ale... - Odpoledne tě přivezl...

zpátky domů. Strávila si s ním celý pojebaný odpoledne.

Nebo bych spíš měl říct: strávila si s ním odpoledne jebáním?

- Nathane! - Vyzkoušela sis pro něj ty nové šaty?

Takže je z tebe mohl sundávat v laciným motelu?

Srovnal ti obratle do jedné linie, když tě klátil?

Vsadím se, že se svýma šikovnýma chiropraktickýma ručkama zvládl pár čísel.

Počkej! Nathane!

Jak víš, že ji přivezl domů? Tos ji celé odpoledne sledoval?

Proč se má zpovídat, proč ji Kats přivezl domů?

Budeš se cítit jako hlupák až zjistíš, proč ji vzal domů.

Prosím, ne!

Náš malý jižanský umělec brání blbou kurvičku.

To je zlé, naše oslava bude usedlejší, než jsem zamýšlel.

- Myslím, že bys měl jít. - Nenechám tě s ním samotnou.

- Nechápeš to... - Nemusíš snášet takový sračky!

Konec s těmahle sračkama.

Jo, čert to sper. Oslavujme. A víš proč?

Jsme tady kvůli přípitku. Ale na co máme připíjet?

- Máš pravdu. Hluboce se omlouvám. - To je v pořádku.

Nevím co to na mě zase přišlo. Tady...

Tady je můj nejlepší přítel...

- a moje nejdražší holka. - Tady je.

Podívej co pro tebe mám.

Měla jsem i obal, víš,..ale...

Jsou nádherné. Opravdu nádherné.

- Líbí se ti? - Jestli se mí líbí? Zbožňuju je.

Ano? Jsou přesně jako ty Stingovy.

Ano?

- A jsou i s rytinou. - Jsou nádherné. Nádherné.

Tento přípitek je k poctě...

mého naprostého oddělení...

od vás dvou strašáků.

Odloučení od tebe,...

komické kundy z Královské krajiny...

a tebe, deprimující držky z Dixielandu.

Mě neoblbneš, mladý Stingo.

Cos mi laskavě dovolil přečíst svůj obsáhlý jižanský opus...

o tvém adolescentním ufňukánkovi,..

- o tvé nebohé mrtvé matce. - Přestaň, Nathane.

No a co, podívej se na to optimisticky...

možná si na začátku úplně nového žánru...

jižanského komediálního románu!

- A teď má lásko... - Stin...

ti položím otázku, co mi už řádně dlouho vrtá hlavou.

Tak mi možná budeš umět něco vysvětlit.

Důvod proč tady...

Počkej...

procházíš ulicemi...

svůdně navoněná...

ponořena do slaďoučké konverzace ne s jedním...

ale s dvěma, počítám je, dámy a pánové...

dvěma chiropraktiky!

Ve zkratce, využít příležitosti...

zaměstnat starou pannu,

zatímco v Osvětimi, duchové milionů mrtvých...

- stéle hledají odpověď. - Ne.

Řekni mi...

Řekni Sophie, ten samý antisemitismus,..

kterým je Polsko tak světově proslulé,..

ten samý antisemitismus ti jako anděl strážný pomohl,...

takříkajíc tě ochraňoval, že si jako jedna z nepatrné...

hrstky lidí přežila, zatímco miliony umřely?

Řekni. Řekni mi proč.

Vysvětlení, prosím!

Řekni mi proč,..

staré šťastné číslo 11379...

Pověz...

proč obýváš zemi živých?

Jaké úžasné triky a strategie jsou...

uvnitř té krásné hlavy, co ti pomohly dýchat...

svěží polský vzduch,

zatímco v Osvětimi se mnozí pomalu dusili...

- plynem? - Ne!

- Vysvětluj! - Přestaň!

Vysvětluj!

- Nech ji být! - Vypadni odsud!

Vypadni...

Zůstaň tam! Zůstaň tam!

Zůstaň venku! Vypadni odsud!

Jdi pryč!

Když jsem vycházela, byli doma. Vrátila jsem se a po nich ani stopy.

Žádný Nathan, žádná Sophie. Všichni viděli, jak ji nakládá do taxíku...

a sám běží na druhou stranu. Nevysvětlím vám, jak těžké to je...

- To je dr. Blackstock? - Ano.

Jsem přítel Sophie Zawistowské a možná jste o mně slyšel, Stingo.

Ten spisovatel! Je na vás moc pyšná!

- Snažím se ji vystopovat. - Ale copak nežijete ve stejném domě?

Minulou noc se odstěhovala.

Volala dnes ráno a nebyla na tom dobře. Měl jsem o ni strach.

- Ona je tak silná žena. - Nevíte, jak bych ji mohl najít?

Co ten její přítel?

Myslím, že to skončilo.

Možná je někde u přítelkyně.

Neznám žádnou z jejích přítelkyň.

Je tu jedna Polka, co pracuje pro profesora na Brooklynské univerzitě.

Vzpomínám si, že se jmenuje Sonja Wajinska.

Pracuje u vás žena jménem Sonja Wajinska?

Ne, je mi líto. Před 6 měsíci se vrátila do Polska.

Ale pokud chcete, mohu vám dát její adresu.

Děkuju. Neznáte náhodou její přítelkyni Sophii Zawistowskou?

Ano.

Jednou sem přišla Sonju navštívit, ale víckrát nepřišla.

Znám ji ještě z dob, co jsem studoval na univerzitě v Krakově.

Ona je dcerou profesora Bieganského.

Vy jste byl jeho studentem?

Byl jsem jednou na jeho přednášce. To mi stačilo.

Vím, mluvil o nacistech velmi nelichotivě.

Do nacistů byl úplný blázen.

Myslím, že to bylo proto, že nenáviděl Židy zrovna jako oni.

Nacisti ho zabili.

Jednoho dne přijeli a udělali akademickou čistku.

A na politické názory se dvakrát nehledělo.

Myslím, že nemluvíme o stejné osobě.

Podívejte, můžu vám ukázat...

Zbigniew Bieganski...

Podívejte, Bieganski...

profesor práv, Univerzita Krakov...

od 1919 do 1939...

známý pro své antisemitské hrozby.

Velký zastánce zákonu rasové segregace,

jenž zakazoval židovským studentům...

sedět v jedné lavici s polskými kolegy.

Tak.

Řekl jsem Yettě, že odcházím.

Pár týdnů předtím jsem dostal dopis od otce.

Zdědil malou farmu a protože věděl, že mi docházejí peníze,

navrhoval, abych se vrátil na jih a ujal se jí.

Už jsem Brooklyn nemohl vystát.

Haló?

Haló!

Sophie? Ty jsi zpátky!

Ano. Ahoj, Yetto.

Vrátila jsem se pro zbytek svých věcí, víš?

- Slyšela jsi něco o Nathanovi? - Ne. Ani slovo.

Akorát si dnes ráno přišel pro zbytek svých věcí.

OK.

OK.

Stingo?

Ano?

Omlouvám se za to, co se stalo minulou noc.

Ale chci abys věděl, že Nathan...

nemyslel vážně to, co řekl o tvé knize.

Ty to víš, že ano?

Já vím, že se mu moc líbí, jak píšeš.

To je teď stejně jedno.

Ale chci říct...

my pořád budeme přátelé.

No já odcházím. Vracím se domů.

Bude to tam pro mě a mé psaní lepší.

Vyštvali jsme tě.

S vámi to nemá co dělat.

Dnes jsem mluvil s dr. Blackstockem.

Stingo. Ty jsi mě tam byl hledat?

Byla bych ti nechala vzkaz kde budu, ale...

prostě jsem na to nemyslela. Promiň.

Je mi líto, že sis o mě dělal starost.

Myslel jsem, že tvoje kamarádka Sonja bude vědět, kde jsi.

Sonja? Sonja Wajinska? Ale ta se přece vrátila do Polska.

Já vím.

Byl jsem na Brooklyn College.

Pracovala tam pro profesora cizích jazyků.

Ano.

Myslím, žes ho už potkala.

Znal tvého otce.

Ano, mého otce...

Byl jednou na jeho přednášce...

na univerzitě v Krakově, kde tvůj otec učil.

Řekl ti o mém otci?

Sophie, proč jsi mi lhala?

Lhala jsem, protože, víš proč?

Bála jsem se...

Bála jsem se, že zůstanu sama!

Tak...

Sbohem...příteli.

Sophie, chci to pochopit...

Rád bych znal pravdu.

Pravdu?

To věc rozhodně nijak neulehčí.

A ještě si snad myslíš, že najdeš pravdu o mně...

a pochopíš mě a pak mi odpustíš všechny ty...

všechny ty lži.

Slibuju, že tě nikdy neopustím.

Tohle nesmíš nikdy slibovat.

Nikdo...nikdo by neměl nic takového slibovat.

Pravda? Já ani sama nevím, co je pravda.

Po všech těch lžích, co jsem kdy řekla...

Můj otec...

Jak ti mám vysvětlit, jak moc jsem svého otce milovala?

Můj otec věřil, že lidská dokonalost je možná.

Každý večer jsem se modlila k Bohu,..

aby mi odpustil každé zklamání, které jsem otci způsobila.

A modlila jsem se,...

abych bývala byla hodna toho velkého dobrého muže.

Byla jsem dospělá žena.

Byla jsem už dost stará, byla jsem vdaná žena...

když jsem si uvědomila, jak moc svého otce nenávidím.

Bylo to v zimě 1938.

A můj otec už týdny pracoval na proslovu, který nazýval...

"Polsko-židovský problém".

Obvykle jsem ty proslovy psala,...

aniž bych si uvědomovala význam těch slov, ale...

tentokrát jsem narazila na několikrát opakované slovo, které jsem dosud neslyšela.

Pro Polsko, jak to uzavřel, je jediným řešením židovského problému...

"Vernichtung".

Vyhlazení.

Neměla jsem v úmyslu jít toho odpoledne do ghetta,...

ale něco mne přinutilo.

Stála jsem tam nevím jak dlouho,..

pozorovala jsem ty lidi, které můj otec odsoudil k vyhlazení.

Všechny ty muže, všechny ty ženy, všechny ty děti k "Vernichtung".

Vyhlazení.

Náhle jsem si vzpomněla, že můj otec na ten proslov čeká...

a spěchala jsem domů dokončit ten přepis, ale...

v tom spěchu a snaze rychle to dokončit...

jsem ve větách udělala spoustu chyb a...

utíkala jsem s tím na univerzitu a můj otec neměl čas...

si to před vystoupením zkontrolovat.

Postavil se před všechny ty lidi...

a četl ten text i s těmi chybami...

a já jsem viděla jak se zlobí víc a víc.

Když to skončilo, přišel ke mně...

- byla jsem tam samozřejmě s manželem -

a před ním a před všemi svými kolegy řekl:

Zozia,..

jsi blbá jak tágo.

Tágo.

Neměla jsem odvahu říct mu: "Ano, ale co všichni ti Židé?"

Židovský lid, ale...

Po tom mi beztak přestal věřit.

A zrovna tak i můj manžel.

Později ve Varšavě...

jsem měla milence,..

který na mě byl moc hodný.

Přestaň ji mučit.

Josef žil se svou nevlastní sestrou Wandou.

Byla hlavou hnutí odporu.

To jsou děti odmítnuté k poněmčování.

Z programu Lebensborn.

Jsou to děti odebrané polským rodičům.

Nejdříve se myslelo...

že mají árijské rysy.

Vzali je do Německa

na převýchovu.

Ale ve stejnou dobu se rozhodlo,

..že jsou rasově minderwertig.

Méněcenné.

Proto byly poslány...

k likvidaci.

Vše, oč žádáme, je přeložit ukradené dokumenty z gestapa.

Nemůžu...

Nemůžu ohrozit svoje děti.

Tvoje děti mohou být další na řadě.

Ne. Nechci s tím nic mít.

Dva týdny na to...

gestapo Josefa zabilo.

Prořízli mu hrdlo.

Měli odvahu.

Bože, ti měli odvahu!

Nedlouho potom, co zabili Josefa...

jsem byla zatčena.

Já a moje děti jsme byly poslány do Osvětimi.

Když vlak dorazil,..

Němci prováděli selekci.

Kdo bude žít a kdo zemře.

Jan, můj synek...

Jan, můj chlapeček, byl poslán do "Kinderlager",...

což byl dětský tábor.

A moje holčička, Eva, skončila v krematoriu II.

Byla vyhlazena.

Díky své perfektní němčině...

a sekretářským dovednostem...

a jiným věcem, co mne otec naučil...

tak dobře,

jsem byla přidělena na práci

pro říšského vůdce Rudolfa Hesse,..

velitele Osvětimi-Birkenau.

Ten den, co mě k němu vedli...

jsem musela projít kolem bloku 25.

Tam shromažďovali vězně, kteří byli...

určeni k vyhlazení.

Ti lidi tam byli nuceni stát někdy celé dny.

Byli nazí a nedostali ani vodu.

A jejich ruce trčeli skrz mříže,..

brečeli a prosili.

To je ta žena, co...

bude dělat veliteli Hessovi písařku.

Vem ji hned dolů. A dohlédni, ať se důkladně osprchuje.

Dej mi své šaty.

Tady je sprcha.

Musíš použít tohle desinfekční mýdlo.

Pálí a smrdí.

Ale musíš ho použít, ona má velmi dobrý nos.

Boty!

Dej mi ty boty.

Prosím, neberte mi je. Je to dar od mého otce.

Pane na nebi jak to, že ti je v táboře nevzali?

Schovala jsem je. Prosím.

Ale jak je uvidí, vezme ti je.

Schovám je...prosím!

To je vše, co mám.

No dobře.

Děkuju.

Neboj se.

Řekli mi, že nám můžeš pomoct.

Pomůžeš odboji?

Co já zmůžu?

Ta malá Emmi má v pokoji rádio. Její pokoj je pod Hessovou kanceláří,

..kde budeš pracovat. Kdybys to rádio vzala,..

schovala pod šaty a donesla sem, propašuju ho do tábora.

Ano, ano, já ti dám rádio...

ty ho propašuješ z tábora a mně zastřelí za to, že jsem ho ukradla.

Právě proto v něm musíš vzbudit důvěru.

Ale jak?

On je muž...a ty jsi žena.

No jistě...

Orvaná, hladová, smrdím desinfekcí.

To velmi přitahuje.

Nemáš pravdu. Poslouchej, vypadáš jako Němka.

Mluvíš dobře německy. Budeš s ním pracovat sama.

...a on je nešťastný muž.

- Ale ty potom uděláš něco pro mě. - Co?

Můžeš najít moje dítě?

Jmenuje se Jan. Je v dětském táboře.

Ale co chceš vědět..?

Jestli...jestli je...

- Jestli žije? - Ano.

Rozumím.

A možná by Hess mohl zařídit, aby se odtamtud dostal.

Upekla jsem Himmlerův oblíbený dort, vidíš?

Tohle je ta nová....

...sekretářka z tábora.

Zaveďte ji do kanceláře.

Himmler se na večeři nezdrží.

Myslíš, že si to rozmyslel?

Proč rozmyslel?

Říkal jsi, že útěky a zdržení staveb jej rozčílily.

Dost!

Představ si, ta pitomá stráž zavedla tu novou rovnou do kuchyně.

Bez dezinfekce. Rovnou do kuchyně!

- Myslím, co děti? - Jsou naprosto zdravé.

To protože jsou dobře živené.

Co se stane, když nás odvolají?

Budou se muset obětovat, jako ostatní německé děti.

Vypadáte dnes dobře.

Nemůžu pít.

Od té doby, co jsem tady.

Představte si to,

otec se mě zeptal, jakou medicínu tady dělám...

Co jsem mu měl říct?

Provádím tady Boží dílo.

Vybírám, kdo budě žít a kdo zemře.

To je přece Boží dílo, nebo ne?

Jste ještě moc mladý, abyste si pamatoval, co se po porážce v Německu dělo.

Nemůžeme si dovolit soucit, pokud máme přežít.

V dětském táboře je epidemie.

Ať děláme co děláme, umírají jak mouchy.

Nemůžete si dovolit být tak citlivý.

a v neposlední řadě charakteristický rys....

..společný lidem z jihu... čárka,

určitý inteligenční deficit.

Nemluvím moc rychle?

Ne můj veliteli.

Promiň Rudolfe,

nechci tě rušit, ale...

...myslela jsem si, že kdybys zajel do Berlína....

a vysvětlil Himmlerovi, jak je jeho nařízení nespravedlivé,..

...možná by změnil názor.

Neexistuje odvolání. Byli jsme přeloženi a tečka.

Podej mi prášky. Rychle.

-.Neměl by doktor... - Buď zticha.

Je to nesnesitelné.

Je to lepší.

Ten ergotamin je zázrak.

To mě těší, veliteli.

Sedni si.

Jak si se sem dostala?

Jenom málo vězňů má to štěstí, že najde takovou práci.

Myslím....

...že to musel být osud.

To osud mne k vám zavedl.

Protože vím, že jedině vy pochopíte.

Co mám chápat?

Že se stala chyba.

Mohu vám něco ukázat?

Toto je jeden z prvních polských dokumentů...

...navrhující konečné řešení židovského problému.

Pomáhala jsem to psát mému otci.

Možná uznáte neoprávněnost mého uvěznění.

Tak, ty tvrdíš, že jsi nevinná.

Pane, upřímně uznávám svou vinu...

... v případě, pro který jsem sem byla poslána.

Ale prosím, ať je tento můj přečin zohledněn mými záznamy.

Nejsem jenom spolupracovnice Národního socialismu,..

ale také bojovnice ve svaté válce proti Židům.

Ten proslov, co držíte v rukou, můj veliteli, to dokazuje.

Prosím vás, máte moc dát milost a svobodu.

Prosím!

Zapomínáš, že jsi Polka a tedy nepřítel Říše.

A tím vždycky budeš.

I když nejsi vinna zločinem.

Ty se mnou nepokrytě flirtuješ.

Těžko se věří tomu, že jsi Polka.

Dokonalá němčina a to jak vypadáš...

krásná kůže, kompozice obličeje.

Typická árijka.

Jsi neobvykle atraktivní žena.

Na árijských ženách je něco...

..čistá a soustředěná krása.

Krásná pleť...

světlé vlasy.

Něco, co mě nutí...

...tuhle krásu obdivovat.

Promiňte, veliteli. Paní Hessová má otázku,..

protože se dcera právě doléčila z chřipky, madam chce vědět...

zda podle vašeho mínění může Ifigenie do divadla,..

...nebo se má zeptat dr. Schmidta?

Vzkažte paní Hessové, že pokud si ona myslí, že je dost zdravá na to, jít do divadla,..

...potom já předpokládám, že je dost zdravá na to, jít do divadla!

Začít si s tebou je pro mě příliš riskantní.

Pokud bych nebyl odvelen, šel bych do toho.

Ale musím jít, takže ty taky.

Vrátím tě na blok 3. Půjdeš zítra.

Pane veliteli, vím že si nemohu nic nárokovat...

.. a vy musíte plnit rozkazy.

Ale prosím vás o jedinou věc, předtím než mě pošlete zpět.

V táboře mám syna, jmenuje se Jan...

Jan Zawistowski. Je mu deset.

Bojím se o jeho zdraví.

Prosím, zvažte možnost jestli by jej nešlo nějak propustit.

Není moc silný a je moc malý.

Pokud jsem na vás alespoň trochu udělala dojem...

...prosím vás, udělejte to pro mě.

Ne mně, jen mého chlapce propusťte, prosím.

Myslíš, že mně donutíš porušovat předpisy...

..jenom pro tu stopu náklonnosti? To je nechutné.

Existuje regulérní možnost. Je tu program Lebensborn.

On je vzorový kandidát.

Mohl byste přesunout mého syna z tábora do Lebensborn programu.

Poslat jej do Říše, ať z něj vyroste dobrý Němec.

Má blonďaté vlasy a vypadá německy...

A mluví stejně dobře německy jako já.

Vidíte, můj synek Jan je...

pro Lebensborn přesně ten pravý.

Nechám si ho zítra přivézt.

Uvidíš ho...a já zařídím zbytek...

pro jeho přeložení z tábora.

Smíš chodit nahoru, ale tady nemáš co pohledávat.

Promiňte, slečno. Já jenom...

Přišla jsi ukrást to rádio. Viděla jsme tě. Právě ses jej chystala vzít.

Řeknu to otci.

Potrestá tě.

Chtěla jsem se jenom podívat. Přísahám.

Chodím tudy kolem a takové rádio jsem ještě neviděla...

...tak malé a šikovné.

Nevěřila jsem, že to může fungovat. Chtěla jsem jenom...

Lhářko, chtělas ho ukrást.

Viděla jsem ti to na očích.

Věřte mi přece. Nikdy bych vaše rádio...

Ale vzala, stojí 70 marek.

Chtělas dole ve sklepě poslouchat hudbu. Ty špinavá Polko.

Matka říká, že Poláci jsou větší zloději než cikáni...

a taky špinavější.

Smrdíš!

Vstávej.

Omdlela jsi.

Dýchej zhluboka. Studený vzduch tě probere.

Lež, usnadňuje to krevní oběh.

První pomoc taky doporučuje políčky...

Sedni si rovně a opři se o postel.

Řekla bych, že jsi velmi hezká.

Matka si myslela, že jsi Švédka.

Řekněte mi, co je to na vaší vestě za emblém?

To je plavecký odznak mého oddílu.

Byla jsem třídní šampión. A to mi bylo teprv 8.

Kde to bylo, Emmi?

V Dachau, v Dachau bylo o moc líp než v Osvětimi.

Měli tam parádní krytý bazén, jenom pro děti důstojníků.

Ukážu ti svoje album.

Tady jsem jako mimino.

Tady dostávám medaili.

Tady je bazén v Dachau.

Tady jsem s mamkou.

Tady jsem taky.

...s taťkou.

Zrovna se převlékám...

Možná bychom si mohli jít zítra zaplavat, co říkáš?

Skvělé tati.

- Dobrou noc, Emmi. - Dobrou noc, tati.

S rádiem jsem selhala. Stejně jako jsem tolikrát selhala v mém životě.

Ale tu noc...

Jsem si pro sebe pořád opakovala...

"Zachránila jsem svého syna, zachránila jsem svého syna."

"Zítra ho uvidím!"

"A budu mu moct říct sbohem."

"A on bude zachráněn."

Bože, tu noc jsem byla tak šťastná!

Tolik naděje!

Ale Hess svému slovu nedostál.

Nikdy jsem se nedověděla, co se s mým hochem stalo.

Tak, teď víš, proč jsem nechtěla...

...dál žít.

Dokud nepřišel Nathan a...

nedonutil mě žít pro něj.

Žij pro mě, Sophie.

Žij pro mě.

Ó můj Bože! Co jsme ti to udělali.

Buď opatrný!

Stingo!

Nathane, polož to křeslo! Teď není čas na legrácky!

- Polož to křeslo! - Polož to křeslo.

- Stingo! - Á, telefon.

To je Dr. Landau, Nathanův bratr.

Děkuju vám.

Ahoj, tady je Larry, Nathanův bratr.

- Ano, Larry! - Nathan o vás mluvil.

- Vím, že jste přátelé. - Mluvil o vás.

Bylo by možné vás požádat o schůzku?

Jistě. Řekněte kdy a kde.

Bratr o vás mluví v superlativech.

Nikdy jsem nepotkal nikoho tak inspirujícího jako je Nathan.

- Jeho vědomosti jsou encyklopedické. - To máte pravdu.

Je přesvědčený, že z vás bude...

velký spisovatel, to je něco, co vždycky chtěl po mně.

Prosím, sedněte si.

Připadá mi, že uspěje ve všem, do čeho se pustí.

Řekl vám a Sophii, že je výzkumný biolog.

U Pfizerů.

Tato...

biologická záležitost...

je bratrův výmysl.

Nemá žádný diplom. Všechno si to jednoduše vymyslel.

Pravda je, že je naprosto šílený.

- Proboha! - Jeden z těch případů, kde...

týdny, měsíce často i roky proběhnou bez jakékoli projevu.

Pracuje u Pfizerů v podnikové knihovně.

Souhrou náhod se mi jej podařilo dostat někam, kde může hodně číst...

bez toho, že by někoho obtěžoval a také pomáhá s drobným výzkumem...

jednomu ze skutečných vědců biologů v podniku.

Nejsem si jist, zda by mi Nathan odpustil, že jsem vám to všechno řekl.

Donutil mne přísahat, abych nic neřekl Sophii. Ta nic neví.

Nejkrutější vtip je, že se narodil jako geniální dítě.

Exceloval ve všem.

I Nathanovi učitelé spekulovali o tom, čeho všeho dosáhne.

Víte, byl z těch dětí...

kterým jsou všichni připraveni být nápomocni.

Když mu bylo deset, řekli nám, že ten...

dětský génius je paranoidní schizofrenik.

Od té doby jedině školy, které navštěvoval,...

byly jen nákladné zábavní parky.

Co můžu udělat?

Kdyby se zdržel drog...

možná by měl šanci.

Drog? Na čem je?

Benzedrin, kokain.

- Vy jste si nevšiml? - Ne, to ne.

Nechci aby to znělo, že vás žádám, abyste ho sledoval,

ale kdybyste na něj prostě mohl dávat pozor...

a čas od času mi po telefonu podat zprávu...

dát mi vědět jak si vede.

Je mi líto, že vás do toho zatahuji tímto způsobem.

Nemyslím, že mi rozumíte.

Já je mám rád oba dva.

Jsou to moji přátelé.

Dobré ráno, pane Stingo.

Báli jsme se, že se vám při zpáteční cestě na růžovou plantáž stalo něco strašného.

Slečna Sophie na mne naléhala, abych vyhlásil pátraní.

- Vypadáte vskutku úchvatně. - Děkuji pěkně.

Tak, co vy všichni chcete dnes večer dělat?

Pojď drahá.

To byl Nathanův nápad, překvapit tě jižanským stylem.

Tvoje kniha ve mě probudila zájem dozvědět se víc o Jihu.

A o výletu taky.

Ano, slečna Sophie a já jsme právě zvažovali možnost...

malého říjnového výletu na váš milovaný Jih.

A přemýšlel jsem také o - zda slečna Sophie dovolí?

Jistě.

Že bychom si mohli udělat svatební výlet...

jehož by ses účastnil nejen jako náš nejlepší přítel,..

ale jako můj svědek.

Považuji si za čest...

požádat o tvou ruku.

Chovat a držet ji....

od tohoto dne...

dokud nás smrt nerozdělí.

Tímto prstenem...

se ti zavazuji.

Věř mi, je tradicí, aby ženich daroval...

svědkovi dárek.

Řekla jsem Nathanovi, že jsi musel odložit práci na knize,..

dokud nevyděláš nějaké peníze a to jej velmi zarmoutilo.

Nathane, je naprosto vyloučeno, abych to přijal.

Stingo, neodmítej to.

Nezahazuj svůj talent.

Nevím jak ti poděkovat.

Budoucí paní Landau,..

poctíte mne tancem?

Není to o Nathanovi?

Co tím myslíte?

Ty to nevíš?

Mělo to být tajemství.

Svěřil se mi, že on a jeho tým...

objevili lék na obrnu...

v mém domě.

Kéž by se toho byl dožil můj Saul.

- Auto je připraveno, paní Zimmermanová. - Hned jsem dole.

Co říkal Nathan, když tě viděl?

Neviděl jsem ho.

On a Sophie odešli před pár hodinami.

Říkal ,že tě hledal, aby všechno vyřešil jednou a provždy.

- Moment, cože? - Myslím, žes je zrovna minul.

Sophie říkala, že si představoval věci, které se ho snažili uklidnit...

způsobem, jakým ho ona uklidňuje, když má ty své nálady.

Jenom Bůh ví, co se mu teď honí v hlavě.

Říkal jsem vám dávejte pozor.

Příště mě poslouchejte.

Mám na práci jiný věci.

- Moishei, víte kde je teď? - Nevím.

- Haló? - Do pekla s tebou jednou pro vždy.

Nathane?

- Jsi v pořádku? - Ach, ano. Jsem v pořádku.

- Co je s tvou rukou? - Málem mi ji zlomil.

Vyděsilo mě to a utekla jsem. Má pistoli, Stingo.

A myslím, že ji chce použít.

Neměla jsem ho tam nechávat.

Měli bychom jej jít...

- Nathane? - Stingo.

Teď poslouchej. Poslouchej mě.

Je v pořádku? Nathane!

- Ach Bože! - Nathane!

Miláčku, můžeš mi odpustit?

- Vypadni od toho telefonu, děvko! - Víš, že tě miluju.

S tebou už nechci mluvit!

Nathane, máme tě rádi, ano?

Nikdy bychom ti neublížili.

Teď nám řekni, kde jsi.

Do pekla s tebou za to, že jsi mě zradil...

za mými zády, ty, jemuž jsem věřil jako nejlepšímu příteli.

A ten co tvůj připosranej úsměv den za dnem!

Tvářil ses jak neviňátko, když si mi dával přečíst svůj rukopis.

"Jémane, Nathane. Moc ti děkuju". Zdržet se o patnáct minut...

už bys byl v posteli se ženou, kterou jsem si chtěl vzít.

Vzít! Vzít!

Radši budu chcípat v pekle, než bych si vzal takovou nevěrnou běhnu,..

co roztáhne nohy pro jižanskou sračku, která mě tak zradila.

Nathane, jedeme pro tebe, kde jsi? Ano?

Nechoďte. Zůstaňte, kde jste. Já si jdu pro vás.

- Pro vás oba. - Ježíši Nathane!

Nikam nechoďte. Víte, co se vám chystám udělat,..

vy prolhané, bezohledné svině?! Poslouchejte!

- Teď si jdu pro vás. - Bože!

Volal jsem do kanceláře jeho bratra.

Larry je v Torontu. Budou se snažit jej sehnat.

Měla jsem tam zůstat.

Možná jsem mu mohla pomoct.

Takhle špatně na tom ještě nikdy nebyl.

Myslím, že by nás zabil.

- Myslím, že by nás zabil oba. - Co na tom, že zemřu.

Bojím se, že se zabije beze mně.

Děkuji vám.

Stingo.

Kam jedeme?

Rád bych ti ukázal Washington.

Bílý dům.

Možná, že zahlídneme Harryho Trumana.

Myslím...

kam jedeme?

Kam skutečně jedeme?

No, chci tě vzít na tu farmu tam dole...

jak jsem ti už říkal, na jihu Virginie.

Myslím, že pokud se tam usadíme, můžeme pak...

zajet do Richmondu...

sehnat nějaký dobrý gramofon a koupit nějaký desky.

Jak to myslíš "usadit se tam"?

Miluju tě, Sophie, hrozně moc.

A já...

chci si tě vzít.

Chci, abys na té farmě se mnou žila.

Chci psát své knihy, chci, abys stála vedle mě...

starala se o rodinu...

protože...

já tě moc, moc miluju.

Je příliš myslet si, že bys...

že bys mě mohla taky milovat?

Poslouchej, Stingo, mně je...

přes třicet, víš?

Co bys chtěl dělat se stárnoucí polskou ženskou jako jsem já?

To zvládnu!

Zvládnu. "Stárnoucí ženská",..

To neříkej. Ty...

ty pro mě vždycky budeš...

jediná královna.

No, pak ano. Můžeme jet dolů na jih. Jistě.

Můžeme tam chvíli pobýt a pak...

Nemusím se brát, to můžeme probrat později.

Sophie...

Tam na venkově co se chystáme usadit...

bychom se museli vzít.

Je tam plno křesťanů, chápeš?

No... nevím, myslím...

Vezmeme se hned, já tě miluju už hrozně dlouho.

Vím, že ti na mě záleží.

Dej tomu čas. Jen tomu dej čas.

Budeme se mít.

Není to jenom otázka věku, víš,...

...mezi mnou a tebou, Stingo.

Pro své děti bys měl mít jinou matku.

Jedině tebe.

Mít mě za matku by vůči tvým dětem nebylo fér.

Sophie, byly by to ty nejšťastnější děti pod sluncem.

Něco ti povím.

Povím ti něco, co jsem ještě nikomu neřekla.

Nikdy. Ale potřebuju se na to napít.

Dopřeješ mi toho?

Ten den, co jsme se dostali...

do Osvětimi, bylo to na jaře a...

my jsme tam dorazili za tmy.

Byla to teplá noc. Byla to nádherná noc.

Mami to bolí.

Všichni Židi nalevo, ostatní zůstaňte stát.

Jsi tak krásná.

Rád bych se s tebou vyspal.

Jsi Polka?

Ty!

Jsi taky jedna z těch špinavých komunistů?

Jsem Polka.

Narodila jsem se v Krakově. Nejsem Židovka, ani moje děti.

Nejsou židovské, jsou rasově čisté.

Jsem křesťanka.

Jsem silně věřící katolička.

Nejsi komunistka?

Jsi věřící?

Ano pane. Věřím v Krista.

Tak ty věříš v Krista vykupitele?

Neřekl on...

"Nechejte maličkých přijíti ke mně." ?

Můžeš si jedno dítě nechat.

Jak prosím?

Můžeš si jedno dítě nechat.

To druhé musí pryč.

Chcete mi říct, že si musím vybrat?

Jsi Polka, ne Židovka.

To ti dává možnost volby.

Nemohu si vybrat. Nemohu si vybrat.

- Uklidni se. - Nemohu si vybrat.

Vyber si, nebo je tam pošlu obě. Pošlu obě tvoje děcka pryč.

- Ne! - Ale ano, musíš si vybrat.

Nenuťte mne vybrat si. Nemohu si vybrat.

Vyber si nebo půjdou obě.

- Ne! - Drž hubu. To stačilo.

Drž hubu a vyber si.

Ne. Nenuťte mne vybrat si. Nemohu si vybrat!

Pošlu je obě pryč.

Dost. Vemte jí ty děcka.

Hněte sebou!

Vemte si mou malou!

Vemte si mou malou! Vemte si to děvče!

Vemte si to děvče!

Tak...

Zítra jedeme na farmu.

Ale prosím, Stingo, nemluv,..

nemluv už o svatbě...

a o dětech.

Stačí, že...

jedeme na tu farmu...

žít...

na chvíli.

Bylo mi 22 a byl jsem panic...

a svíral jsem v náruči přinejmenším...

bohyni mých nekonečných fantazií.

Moje touha byla neutuchající.

Sophie toužila po pádu do zapomnění...

a odtržení se od vzpomínek a žalu.

Víc než to, teď vidím,..

že to byl šílený pokus zahnat smrt.

"Můj nejdražší Stingo...

jsi nádherný milenec. Musela jsem odejít a...

odpusť mi, že jsem se nerozloučila, ale já se musím vrátit k Nathanovi.

Věř mi, najdeš nějakou skvělou ženu,..

jež tě na té farmě udělá šťastným.

Když jsem se probudila, cítila jsem se tak příšerně a...

zoufalá kvůli Nathanovi.

Ten pocit viny...

a myšlenky na smrt. Bylo to jako led...

proudící mi v žilách.

Musím být opět s Nathanem, ať už to znamená cokoli.

Možná už tě neuvidím, ale...

věř mi, že znát tě pro mě znamenalo strašně moc.

Jsi úžasný milenec, Stingo.

Sophie."

Pracoval ve farmaceutické laboratoři.

To myslím vysvětluje, jak se dostal ke kyanidu.

Našli ho vedle postele.

- Jaké laboratoři, víte to? - Nejsem si jist.

"Hojnost stvořila toto lože.

Stvořila jej s úctou.

V něm...

čekej na soudný den...

Úžasný a spravedlivý.

Ať je slamník rovný.

Ať je polštář oblý;

Nedovol žádnému slunečnímu paprsku...

narušit tuto půdu."

A tak skončila má objevná cesta...

na místě tak podivném, jako je Brooklyn.

Vzdal jsem se vzteku a smutku za Sophii a Nathana...

a mnoha dalších, co nebyli nic než hrstka...

drcených a zrazených a mučených dětí na Zemi.

Když jsem potom opět prozřel,..

viděl jsem první paprsky denního světla odrážené hladinou kalné řeky.

Nebyl to soudný den.

Jenom ráno.

Ráno...úžasné a spravedlivé.

překlad: Huee-Huee přečasování: Rokle

www.titulky.com