Original subtitles

-Autem se tam nedostanete. -Jsem Holder Lang, sakra!

-Tady. -Dobře. Nepoznal jsem vás.

-Fajn. -Dejte tomu pánovi helmu.

-Kde je Otto? -Uprostřed staveniště.

Děkuji.

Vítej v North Harbor. Je fajn, že ses konečně zastavil.

-Můžeme si promluvit v soukromí? -Jistě. Dáme na kávu.

Jak se mají Sára a...

Karl! Mají se fajn, díky.

Sasho, můžeš nám dát pár minut?

Jakou si dáš kávu? Černou, nebo černou?

Černá bude fajn.

-Takhle to vypadá teď. -Ano.

Všechno se mění. Může to být matoucí.

Ne tak docela. Za těmito dveřmi se nic nemění.

Seš si jistý?

Co tím myslíš?

Naléhal jsi na Markuse, aby uzavřel smlouvu s ComTechem.

-Proč? -Vážně?

Dobrá.

Naši dodavatelé na nás kašlou. Po 20 letech se přestali snažit.

Dodávky jsou opožděné, materiál nekvalitní, nebo vadný, když konečně dorazí.

Volám jim 3-4x týdně, a to jsem nikdy předtím nemusel.

-A řešením je ComTech? -Alespoň částečné.

-Trochu jsem se poptal, všichni si je chválí. -Jakou roli v tom hraje Markus?

Nehraje žádnou roli.

-Slíbil, že to s tebou probere. -Co z toho má?

Markus stále pracuje pro tuhle firmu, ne?

Získá totéž, co všichni ostatní: projekt bude dokončen.

To je navzdory všemu naší prioritou.

-Markus takhle nepřemýšlí. -Možná že ne.

Ale Markusovi se ten nápad líbí a pro nás je to řešení.

-Proč ho to najednou zajímá? -No tak.

Markus tě zbožňuje. Představ si, jak moc to pro něj znamená.

Pokud ComTech uspěje, uspěje i on.

Kdy se mu podařilo naposledy?

Přenechal jsi mu to, i když byl ComTech tvůj nápad?

Věř nebo ne, ne všichni usilují o tvoji přízeň.

Možná proto, že už vím, že mě uznáváš.

Markus tedy funguje jako prostředník?

Není první, kdo si našel práci jen proto, aby se mohl chlubit jak je důležitý.

-Není to definice garnitury? -Pravděpodobně ano.

Angažoval se ale mnohem víc.

Je prostředníkem mezi tebou a firmou ComTech, mezi nimi a Liz.

Minulý týden jste s Markusem probírali poslední detaily smlouvy s ComTechem.

-Už jsem ti to vysvětlil. -Zopakuj mi to.

Pro mě.

Musíme se chránit.

Naši dodavatelé na nás kašlou a pokud máme přejít k jinému dodavateli,

chci ve smlouvě sankce za zpoždění.

-Na všechno máš odpověď. -Prý se pravda pamatuje nejlépe.

Myslel jsem, že s ComTechem je již všechno vyřešeno.

Zítra jsem měl podepsat smlouvu.

Ale nemáš to v úmyslu?

Co by to pro tebe znamenalo?

Zdá se, že máš na ComTechu osobní zájem.

Pokud mi seženeš materiál, který potřebuji k dokončení stavby,

pak je mi úplně jedno, kdo ho dodá.

Zařídíš to?

Proto jsi tak nevrlý?

Myslíš si, že mi dal ComTech provizi?

A dal?

Jdi do prdele!

Sbohem, Holgere. Támhle jsou dveře.

Uznej, že ses pro ComTechu mohl přetrhnout.

Vypadni a já zapomenu na tento rozhovor.

-Proč jsi šel za Markusem a nikoli za mnou? -Byl tady. Kde jsi byl ty?

Moje nepřítomnost je tedy trapnou záminkou jak řešit neschopnost.

Ty se vždycky do všeho pleteš. Do každého procesu, do výběru dodavatelů.

Ujistíš se, že jsi nepostradatelný a když je problém, tak se neukážeš.

A najednu ti vadí, že jednáme na vlastní pěst?

-Neptal se tě Markus na Christinu? -Proč by to dělal?

-Protože ses s ní sešel. -Jen jednou.

Možná byl Markus zvědavý, jaká je.

-Nikdy jsme o ní nemluvili. -A zeptal se tě?

Ano, a já jsem řekl, že mu nemohu pomoci. Nechtěl jsem o tom mluvit.

Proč?

Protože mi tě bylo líto. Nebo spíš jsem se cítil nesvůj.

Kvůli mému vztahu s Christinou?

Byla to ta nejlidštější věc, kterou jsi kdy udělal.

-Ale také ta nejnezodpovědnější. -Nebyli jsme milenci.

Na tom nezáleží, byl jsi zranitelný.

Bylo to jasně vidět a těžko sem to nesl, takže jsem o tom nechtěl mluvit.

Jsem tvůj přítel. Záleží mi na tobě, to snad víš ne?

Holgere, co se děje?

Mohu ti věřit?

Jak se můžeš vůbec ptát?

Někdo mě chce zničit.

Proč si to myslíš?

V každém duchařském příběhu nastane okamžik, kdy...

...kdy jedna z postav vycítí přítomnost někoho neviditelného.

Tvrdíš, že se Markus postavil mezi nás dva.

Někdo se postavil i mezi mě a Markuse.

Předal mu prostředky k vydírání Liz a ukázal mu cestu, jak se mě zbavit.

Kdo je ten duch?

To nevím.

Seš si jistý, že Markus nejedná sám?

Markus je milý, ale je impulzivní...

-Udělal jsem pro něj všechno a on mi vrazí nůž do zad. -Ne, všechno ne.

Nepomohl jsi mu, když ležel opilý v nějakém hráčském doupěti.

-Byl jsem to já. -Protože jsi v tom mnohem lepší.

Pokaždé jsem za něj zaplatil všechny jeho dluhy.

Holgere? Peníze všechno nevyřeší.

Bez mých peněz by se topil v dluzích.

Pořád by žil s tátou a snídal by jeho výčitky.

-Musíš to zase dělat? -Co?

-Šlapat po ostatních, aby sis zvednul sebevědomí. -To nedělám.

Pokaždé, když tě někdo kritizuje, udeříš.

O čem to kurva mluvíš?

Opravdu?

-Skončili jsme? -Ne. Cos myslel tím "šlapat" po ostatních?

Můžeme to probrat později? Volají mě.

Půjdu s tebou, promluvíme si cestou.

Kde jsme to skončili? Ach, ano...

Takže všechno, co dělám pro druhé, dělám kvůli sobě?

Vážně?

Navíc můj nejlepší kamarád tvrdí, že po něm šlapu.

Nebo se mýlím? Možná je náš vztah čistě obchodní?

Seženu ti práci, a ty ji s minimálním úsilím vykonáváš.

Nechápej mě špatně. Je to dobrý obchod, ale žádné přátelství.

-Musíš všechno zničit? -Chci jen znát pravdu.

Pokud se tím něco zničí, asi to nestálo za to.

-Zbláznil ses? -No tak!

Máš v kalhotách?

Co si o mně myslíš? Považuješ mě za svého přítele?

Věříš mi?

Mohu ti věřit?

Pořád nic?

Není divu, že Camilla ze mě vlhla.

Málem přeběhla z tvé postele do mé.

No paráda.

Vidím to takhle: vždycky jdeš na doraz.

Nebyla to žádná aférka. Oženil ses s Camillou, konec příběhu.

-Co se děje, Jimmy? -Měřil jsem prasklinu.

-Prohloubila se o 10 mm. -Provádím Holgera po staveništi.

-Doženu tě. -Ne, tohle je důležité. Co se děje?

Svislé usazovací trhliny se vlivem střešní konstrukce zvětšují.

Mohou za to výztuže nebo beton?

-Těžko říct. -Kdo je dodavatel?

Firma Henneman.

Příští týden dorazí nový materiál.

Do té doby přesuň tým do čtvrté sekce, díky Jimmy.

S firmou Henneman spolupracujeme již 10 let a nikdy jsme neměli žádné problémy.

Sepiš mi seznam toho, co potřebuješ a já ti to ještě dnes seženu.

Copak jsi neslyšel, co jsem říkal?

Za tohle může nekvalitní materiál od Hennemana.

-A řešením je ComTech? -Ano.

Všichni říkají, že jsem roztěkaný a pravděpodobně mají pravdu.

Tak jsem se cestou sem snažil něco dohnat a přečetl jsem si stavební deníky.

Děsivé čtení. Málem jsem sjel ze silnice, Otto.

Stavba této velikosti se problémům nevyhne.

Napsal jsi, že problémů je "podezřele" mnoho.

To slovo jsem nepoužil. Napsal jsem, že máme špatné dodavatele.

Zkusme společně najít nějaké řešení.

Zajdeme do kanceláře. Podrobnosti si už nepamatuji.

Já ano.

Nekvalitní dodávky železných výztuží.

Špatná velikost, délka a počet podlahových nosníků.

Šest tun masivních betonových bloků namísto objednaných dutých bloků.

Šest tisíc ocelových profilů s dutým středem místo masivních.

Podkladový beton neměl předepsanou výztuž.

-Předělávali jste to třikrát, čtyřikrát? -Dvakrát.

-I dvakrát je moc. -Nezapomeň na střechu.

Střecha! 300 tun desek se 14 mm mezerou mezi spárami.

Nepoužitelných.

Kdo by to byl řekl?

Kdo by to byl řekl, když jsme spolu běhali po lesích a stavěli si nory,

že budeme jednoho dne stavět mrakodrapy?

Neznám schopnějšího stavitele, než jsi ty, Otto.

Proto jsem byl překvapen, že je na stavbě tolik problémů.

Znáš filozofické pojmy náhodilost a předvídatelnost?

Mám pocit, že mi je vysvětlíš.

Nahodilé je vše, co je svévolné. Neplánované náhody.

Předvídatelnost znamená určitý druh závislosti.

Náhody, které mají vysvětlení.

-Určitě jsi o tom nikdy slyšel, ne? -Určitě.

Teoreticky by všechny tyto problémy mohly být náhody.

Jen běžné nešťastné náhody.

Které nejsou výsledkem ničí zlé vůle.

Já se však přikláním k předvídatelnosti.

Jsem přesvědčen, že zdánlivě náhodné události mají společnou příčinu.

Ve skutečnosti existuje způsob, jak všechny tyto problémy propojit.

Například s tebou.

-Možná záměrně stavbu sabotuješ. -Jak?

Kontrolní body.

Kvůli nim jste odlili podlahu ve špatné výšce,

špatně namontovali okna a posunuli vnitřní příčky.

To všechno kvůli těmto malým štítkům.

Jak je to možné? Měřič tvrdí, že je označil správně.

-To říkají všichni. -Jistě, říkají to všichni.

Předpokládejme, že mluví pravdu. Řekněme, že někdo v noci přišel,

když už byly body na místě a posunul je o 5 cm.

Nebo o pouhé dva. To by stačilo, ne?

Způsobilo nám to spoustu problémů. Milionové náklady navíc.

Je to možné, ne?

Jsou to jen zasrané samolepky. Každý blbec je dokáže přemístit.

Proč by to ale dělal?

-Proč? -To je správná otázka.

Chápeš?

Předvídatelná událost na rozdíl od náhodné události, musí mít příčinu.

Takové věci se stávají. Lidé dělají chyby.

Špatně něco změří.

Možná si o tobě myslí, že jsi idiot. Nebo si to myslí o mně.

Určitě si myslí, že jsem idiot.

Ale to ještě nedokazuje, že to bylo úmyslné, že jsem to udělal já.

Nikdy bys nepostavil zeď z nekvalitních materiálů.

Nikdy.

A nikdy bys...

...nepostavil střechu, která by se mohla zřítit.

A vždycky bys dvakrát, třikrát,

a dokonce čtyřikrát zkontroloval ty zasrané kontrolní body.

Ledaže by to bylo úmyslné. Proč stavbu sabotuješ?

Nech mě být, Holgere.

Sabotoval jsi celý náš dodavatelský řetězec a tak nám zbyla jen jediná firma,

kterou Markus oslovil a zfalšoval její smlouvou.

Proč?

Proč?

Přestaň!

Kolik ti zaplatili? Jaká je cena 40letého přátelství?

Jaká je cena?

Kolik ti platí?

Po tom, co jsi udělal, bych to udělal zadarmo!

Já to věděl! Věděl jsem, že za tou sabotáží stojíš ty!

Proč jsi to udělal?

Pročpak?

Pamatuješ, jak jsi mi volal? Chtěl jsi Christině pomoci.

Chtěl jsi mluvit s nějakým dodavatelem Blacknetu.

Nebo jak se těm lidem říká!

Věděl jsem, jak moc pro tebe znamená.

Tak jsem slíbil, že se podívám, co se dá dělat.

Znal jsem jednoho chlápka, který znal jednoho chlápka a najednou jsem seděl v baru

a mluvil s chlapem, kterého jsem opravdu nechtěl potkat.

Ale udělal jsem to pro tebe.

Ale ty ses neukázal.

Christina z toho vycouvala, tys tam nebyl a já zůstal sám.

Seděl jsem u stolu s dealerem....

Ne, promiň! Jen s nějakým dodavatelem!

S někým, kdo neprodal své zboží nebo žádné nedostal, co já vím!

Ale odnesl jsem to já.

-Protože jsem tu schůzku zprostředkoval. -Já ti všechny náklady uhradím!

Tady nejde o peníze, Holgere!

Ten chlap nemá rád, když s ním někdo vyjebe a dal mi to jasně najevo.

Zmlátil mého syna.

Zmasakroval mého Karla.

Pamatuješ si ještě Karla?

Přišel jsi na jeho křtiny, vzpomínáš?

Teď trochu povyrostl. Je z něj třináctiletý kluk.

Lékaři se báli, že přijde o oko. Naštěstí se jim ho podařilo zachránit.

Ale je vyděšený, Holgere.

Bojí se vyjít z domu. Nechce chodit do školy, nic!

Dvakrát týdně ho vozíme k psychologovi a na rehabilitace.

Když se podívám na svého syna,

ptám se sám sebe, kdo za to všechno může.

Odpověď není vůbec těžká. Ty!

Přehlížíš mě.

Přehlížíš mě, protože jsem ti ukradený.

Jak to všechno začalo?

Zavolal jsi Markusovi, nebo on tobě?

Myslíš si, že jde jen o něj a o mě a o naše lumpárny.

Ne, je to mnohem větší.

-Kdo další v tom má prsty? -Jak se to říká?

Sleduj peníze. Kde skončí peníze?

Kdo tě od dětství nenávidí?

Rupert?

Bingo.

-Tvůj mladší bratr. -Rupert?

Přesně tak.

Něco na vás je, bratři Langové.

Jste k sobě tolik bezohlední.

Teď jsme si kvit, ne?

Nejsi ve své kůži, Otto.

Vypadáš vyděšeně.

A máš proč.

Ty hajzle!

www.titulky.com