Original subtitles

-Holgere? -Liz? Jaké překvapení.

Vskutku. Jen jsem se zastavila, abych pozdravila Markuse.

-Ale jestli máš práci... -Ne, pojď dál.

-Ne, vrátím se až... -Pojď dál.

Dobře.

Takže...

-Uvidíme se zítra v 15:00? -Mně to vyhovuje.

Skvělé. Smlouva je těsně před dokončením.

Stačí pár drobných úprav a je připravena k podpisu.

-Kde je Markus? -V tuto chvíli jsme tady jen my dva.

Nemá dnes narozeniny tvoje matka?

-Ty si to pamatuješ? -Mám dobrou paměť.

Někdy je to prokletí a někdy požehnání.

-Proč nejsi ve Stockholmu? -Něco mi do toho vlezlo.

-O nic nejde. -Škoda. Není to kvůli Markusovi?

-Není. -Takže jsi to už vyřešila?

-Je všechno v pořádku? -Jistě, proč by nebylo.

Jsem trochu zmatený. Když nejde o Markuse, proč jsi tady?

Ledaže by sis řekla: "Když už jsem prošvihla matčiny narozeniny,

alespoň zajdu za Markusem."

-Ano. Něco takového. -Takže tě nečekal?

Vypadá to, že ne.

Promiň, ale pořád tomu nerozumím.

Před půl hodinou jsi mu napsala, že dorazíš později.

"Dopravní zácpa. Smajlík."

-Ty máš Markusův telefon? -Sedni si.

-Co se tady děje? Kde je? -Posaď se.

Děkuji, postojím.

Jak si přeješ.

Tak znovu. Proč jsi přišla za Markusem?

-To nemohu říct, je to důvěrné. -Důvěrné nebo pracovní?

Pracovní záležitost.

Nejde tady o střet zájmů?

-Co tím myslíš? -Jsi právník firmy Lang Enterprise.

Ta firma je moje. Markusova pozice ve firmě je složitá.

Neví všechno,

nemůže vědět víc, než vím já.

Jsi zmatená? Mám ti to vysvětlit?

Není třeba, chápu.

Pokud jsi přišla pracovně, můžeš to vyřídit se mnou.

Ale pokud jsi tady soukromě...

Zastupovat Markuse a zároveň mě

jak jistě víš,

představuje střet zájmů.

Bože, Holgere.

Děkuji za vysvětlení, já zákony znám.

Měl bys být také právník.

V čem je tedy problém?

Markus chtěl znát můj názor.

Ke střetu zájmů nedojde, protože se jedná o soukromou záležitost.

Podrobnosti neznám.

Dobrá. Budu ti muset věřit.

Vraťme se však k jiné soukromé záležitosti, která je v rozporu s mými zájmy.

Před šesti týdny ti Markus poslal SMS, cituji zpaměti:

"Stále se vídají. Musíme s tím něco udělat."

O tři dny později: "Holger neposlouchá."

A nakonec: "Christina musí zmizet".

"Všechno zkazí."

Tvoje odpověď byla vždy stejná: "Zavolej mi."

Proč s tebou chtěl Markus mluvit o Christině?

-Dělal si starosti. -Co je ti do toho?

-Jak jsi poznamenal, jsem firemní právník. -Šlo tedy o firemní problém?

Často jednám jménem firmy. Z čeho mě vlastně obviňuješ?

Ještě nevím.

Ale něco se mi nezdá.

-Jsi paranoidní. -Nepochybně.

Ale jak říkával Freud: Paranoici se málokdy mýlí.

Pověz mi o rozhovoru s Markusem.

Chtěl vědět, jestli Christina nevyhrožovala tobě nebo společnosti.

A pokud ano, jak se má zachovat.

Cos mu řekla?

Že se ve firmě neangažovala, a že váš vztah ji neohrožuje.

Jako právní poradce společnosti Lang Enterprise jsem navrhla,

aby popřál bratrovi štěstí.

-Myslela jsi to upřímně? -Ne.

Myslela jsem, že Christina zničí tebe a tím i firmu.

-Neuvěřitelné! -Vážně, Holgere?

Dobrá. Lang Towers.

Kolik bytů se v poslední době pronajalo?

Dva? Tři? Žádný?

Další projekty jsou v útlumu.

Budova North Harbor. Pro kolik lidí je naplánovaná?

Na 11 podlažích bude sídlit 20 až 30 firem.

Může tam pracovat 1 200 lidí.

Kolik z nich by zemřelo, kdyby spadla střecha?

O kolik by nás zažalovali? Zaokrouhli to nahoru na nejbližší milion.

-Střecha je extrémně pevná. -Ano, teď.

Protože jsem zabránila tomu, aby dodavatel zabil stovky lidí,

za jejichž smrt bychom byli zodpovědní.

Děkuji ti, že děláš přesně to, za co tě platím.

A co zbytek?

-Zbytek? -Blacknet!

Převzal jsi nelegální obchodní platformu a podplatil policii.

Takhle se přece nechová generální ředitel úspěšné společnosti.

Ani nevím, kolik času jsem v poslední době strávila kontrolou škod.

Rozumíš? Musela jsem zfalšovat účetnictví!

Copak si neuvědomuješ, že jsem spoluviník?

Jestli tě zatknou za Blacknet, zatknou i mě, protože najdou i moje stopy.

Nejsem tak naivní.

Nebyl bys tam, kde jsi, kdybys neporušoval zákony.

Ale s Christinou jste zašli příliš daleko a já už nevidím cestu zpět.

Máš pravdu. Omlouvám se.

Tvoje slova dávají smysl, ale Markus takhle neuvažuje.

Musel mít konkrétní důvod, proč viděl v Christině hrozbu.

Co to bylo?

Dozvěděla jsem se to až později.

Markus najal soukromého detektiva, aby Christinu sledoval.

Věděl jsi to, že?

Řekla jsem Markusovi, aby si dal pauzu a nechal to na tobě.

Proč tě neposlechl?

Bál se, že s ní máš plány.

Že ji chceš zaměstnat ve firmě.

-Pravděpodobně se mu to nelíbilo. -Samozřejmě že ne.

Jeho byt vlastníš ty. Jediné, co vlastní, je auto.

Máš plnou kontrolu nad jeho životem, Holgere.

Je jasné, že ho změny v představenstvu znepokojují.

To je vše?

Markus je můj kamarád. Byla jsem k němu upřímná.

Opravdu?

Řekla jsem mu, že pokud Christina převezme společnost, mohl by skončit na dlažbě.

Nezáleží na tom, jaká privilegia jsi mu poskytl.

-To platí pro nás všechny. -Proč jsi mu to sakra říkala?

-Protože to je pravda. -Copak nechápeš, že to Christinu stálo život?

Říkal jsi, že spáchala sebevraždu.

Když se dozvěděl o mých plánech s Christinou, a tys mu vysvětlila důsledky,

našli Christinu mrtvou!

-Říkal jsi, že spáchala sebevraždu! -Mýlil jsem se!

-Byla zavražděna. -Jak to víš?

Řekla ti to policie? Jak to víš, Holgere?

Něco ti ukážu.

-Co to sakra má být? -Zabil ji Markusův detektiv.

-Dobře, ale proč? -To se ptáš ty mě?

Poslal ti SMS, že Christina musí zmizet.

To by Markus nikdy neudělal.

Těsně před Christininou smrtí jsi Markusovi řekla, že se chystá převzít firmu.

Že ho vyhodí ho a on zůstane bez peněz, takže na mně bude ještě víc závislý.

Nemyslela jsem si, že by toho byl schopen.

Dalo by se říci, že jsi vytvořila příběh s jedním možným koncem,

a nechala jsi Markuse, aby příběh dokončil.

-Myslíš, že jsem to naplánovala? -Proč ne?

Christina ohrožovala existenci firmy, že?

Miloval jsi ji. Neublížila bych jí.

Dovolím si nesouhlasit! Takže bys dovolila, aby tvoje city

poškodili tvoji kariéru a ohrozili tak tvoje podnikání?

-Měl bych si najít nového právníka. -Díky téhle práci jsem zestárla o 20 let.

Už mě to nebaví.

Mám věřit, že by ses jí kvůli mně nedotkla?

-Věř si, čemu chceš! -Vždyť je to nelogické!

Záleží mi na tobě.

Co prosím?

Mám ti to nakreslit?

To je lež. Taktika.

Nevím, kde si myslíš, že jsem studovala práva.

Nechci s tebou manipulovat.

Opravdu k tobě něco cítím.

Nikdy bych tobě ani Christině neublížila.

Promiň, ale tomu se mi nechce věřit.

Podívej se na to z mého pohledu.

Stárnoucí Dán, který se naposledy usmíval někdy v 1985.

Nikdy v životě by mě nenapadlo, že se do něj zamiluju, ale stalo se.

Chci si kouřit.

Proč jsi mi nikdy neřekl, co cítíš?

Stejně by z toho nic nebylo.

Nechci se zaplést s někým, komu nejsem rovna.

-Protože jsem bohatý? -O peníze tady nejde.

Jde o moc.

Nemáme stejnou moc.

Podle tvé logiky bych tedy měl být sám.

Kdybychom byli spolu, Holgere, ovládal bys mě.

Je mi jedno, co si myslí ostatní, ale chtěla jsem, abys věděl,

že mám ráda tebe, nikoli tvoje peníze.

Nejprve ale musím získat vlastní majetek a postavení.

Tak to být nemusí.

Opravdu si to myslíš?

Všechny tvoje vztahy jsou založeny na moci. Takový už prostě jsi.

Odhodlání ti nechybí.

Klidně přijdeš o všechny své peníze a za měsíc je vyděláš zpátky.

A to mě na tobě přitahuje.

Přitahuje tě to, co nejvíc nesnášíš?

Něco mi na tom nesedí.

-Holgere,... -Známe se už tolik let

a rodiče pro tebe vždycky byli ti nejdůležitější lidé.

-Co jsi loni dala svému otci k narozeninám? -Jak si to mám sakra pamatovat?

Rodinnou dovolenou na Maledivách.

Tehdy jsme kupovali Tuborg Harbor, a já jsem musel odložit podpis smlouvy,

protože tvoji rodiče měli výročí svatby.

-Odcházím. -A přesto jsi dnes zrušila

návštěvu matky, i když má narozeniny.

-Řekla jsem, že mi do toho něco vlezlo. -Lžeš.

Zrušila jsi narozeniny, protože ses musela sejít s Markusem.

Jistě, máš ho ráda, ale není tak důležitý.

Něco na tebe má.

Co to je?

-Holgere, opravdu... -Co na tebe Markus má?

-Neměla jsem na výběr. -Proč?

-Šlo o peníze, o co jiného, že? -Markus nemá ani korunu.

Přišla jsem o nějaké peníze a on mi chtěl pomoci znovu je vydělat.

Jak to myslíš?

Investovala jsem všechny své úspory i úspory rodičů do společnosti CEC Equity.

Vyhlásili bankrot.

Markus také investoval? Před tím fondem jsem ho varoval.

Chtěla jsem zbohatnout, abych se ti vyrovnala.

-Nevyděláváš přece zle. -Ano, ale ve tvé firmě! Copak to nechápeš?

Řekla jsem Markusovi, že fond zbankrotoval

a chtěla jsem, aby mi vrátil peníze.

-Markus tohle přece nedokáže. -Ukázal mi, jak zhodnotil svůj vklad.

A něco chtěl na oplátku, že? Co?

-Měla jsem mu pomoci s jistou smlouvou. -S jakou smlouvou?

Na stavbu North Harboru.

Ukaž mi to.

Dej to sem!

ComTech? Ti přece dodávají jen stavební materiál.

Jde o standardní smlouvu.

-Proč se o ně Markus zajímal? -To opravdu nevím.

Možná se chtěl prosadit v obchodě.

Když jsi s Markusem mluvila o téhle smlouvě, byl připraven?

-V jakém smyslu? -Věděl, o čem mluví?

-Ano. -Znáš ho přece. Nebylo ti to divné?

-Musím přiznat, že na mě udělal dojem. -Někdo ho nasměroval! Nepomyslela sis:

"Lobbuje za tuhle firmu. Neměla bych zavolat Holgerovi?"

-Chtěl, aby to zůstalo mezi námi. -Nevím, kdo za tím stojí,

ale tohle zabilo Christinu.

Nemůžeš vědět, že to spolu souvisí. Zavolej Markusovi.

-Ať ti to vysvětlí. -Kdy se o to začal zajímat?

Nevím. Před pěti, možná šesti týdny.

Hned po Christinině smrti. Naplánovali to. Jdou po firmě!

Podívej se na tu smlouvu.

Standardní smlouva. Absolutně nic podezřelého.

O co tedy jde? Co mají za lubem?

Proto jste se dnes měli sejít? Není to tak?

Nechtěli jste prodiskutovat pozměňovací návrhy?

Ďábel se skrývá v detailech.

Kdo kontroluje obsah smlouvy, než ji dostanu k podpisu?

Koho kontroluje, aby na 200 stránkách byla každá čárka na svém místě?

-Já. -Jistě. Za to tě přece platím.

Samozřejmě bych to podepsal.

Jsi přece můj důvěryhodný zaměstnanec.

Teď už víš všechno.

Já nevím, co chtěl Markus změnit.

Na to se ho budeš muset zeptat sám.

Nezmínil se ti Markus, kdo je jeho kontakt v ComTechu.

-Nezmínil. -Přemýšlej! Neviděla jsi ho s někým?

Většinou jsme spolu mluvili po telefonu nebo přes Zoom. Naposledy tady.

Tehdy mi nedokázal odpovědět na mé otázky.

-Někdo mu zavolal a on odešel. -Bylo to kvůli smlouvě?

Ne, byl to nějaký bookmaker. Nezdálo se mi to divné, takový byl Markus.

-Neslyšela jsi, o čem mluvili? -Ne, šel telefonovat na balkon.

Ale když se vrátil, měl odpovědi na všechny mé otázky.

Markus se obával svých věřitelů,

tak nechal nainstaloval kamery na schodiště a balkon.

Kdy to bylo?

-Minulé úterý ve 14:30. -V úterý...

-Tady, 14:46? -Ano.

To ne.

Otto.

Já s tím nemám nic společného.

Holgere!

Zítra vykliď svoji kancelář.

www.titulky.com