Original subtitles

Zpívám si, zpívám,

ale nevesele.

Protože moje srdéčko

ve mně zkamenělo.

Protože moje srdéčko

ve mně zkamenělo.

Lidé se podivují,

že si zpívám sama pro sebe.

Ale já se sama sobě

z hříchů zpovídám.

Neskutečné hlasy. Úplně vaší paní rozumím. To musí dojmout.

Představte si, jak to zní na poli.

Hrabou seno, zpívají si a je to slyšet až do údolí.

Tihle místní si neuvědomují, jaký v sobě mají exportní potenciál.

Celý československý národ má potenciál.

Celá naše firma by měla být ukázkou, jak Československo postupuje v přerodu

z lidového, primitivního na industrializované a moderní.

Šohaji můj.

Zavolej doktora.

Vždyť jsem ti věřila.

Teď už nebudu,

protože jsem tě poznala.

Teď už nebudu,

protože jsem tě poznala.

Jaký máme čas?

Já mám pěkný čas.

- Už bysme měli jít. - Oukej.

- Podáš mi ručník, drahoušku? - Ano, drahoušku.

Až spustí lanovku pro veřejnost, tak tu budou davy.

Mohli bysme tady postavit vlastní výletní restauraci,

trochu upravit břeh, navézt jemnější štěrk.

Já vím, nepracuju.

Co je, tlačí tě to?

Natekly mi nohy. To není chyba bot.

- Hm. - Co „hm“?

Nic. Nemám pracovní dobu.

Hodíš mi trenky, prosím?

Možná.

Tak půjdu takhle?

Jo.

Já se jenom divím, že ve Zlíně nemyslej na těhotný zákaznice.

Možná kdybysme vyměnili…

Sakra.

…kůži za umělý vlákna.

- Hm. - Přesně.

Ne, ne, ne.

Na to zapomeň. Ne!

Ne! Pane řediteli!

- Tohle nebude lehký týden. - Počítám s tím.

Abys věděla, že na tebe nekašlu.

Než proběhne valný shromáždění, budu mít minimum času.

Počítám s tím.

- Dneska aspoň oběd? - Hm.

V osm mám poradu kvůli kvalitě uhlí do kotelny,

potom jednání kvůli shromáždění, tak v jednu?

Doktor Kubák přiletí ze Zlína.

Budou se dělat zdravotní prohlídky zájemců o práci.

Chtěla jsem mu pomáhat.

Ranní směna začíná za deset minut.

Opakuji, za deset minut.

Přejeme užitečný pracovní den.

Neroztrhej se mi.

Dej mi na něj pozor, jo?

- Jako na vlastní. - Ty seš tak vtipná.

- Pa. - Pa.

Já měla při posledním děcku takový nohy.

A celkově jsem byla silnější. Teď už jsem pěkně štíhlá.

Ale vy jste hodně hubená.

A už máte vybrané jméno?

Čekáme, co to bude.

Já myslím, že to bude holčička. Holka bere krásu.

Ženská má bejt tak akorát. Naše mámy nebyly hubený.

A co je tradiční, to netřeba měnit.

No pozor, v revue „Eva“ se píše něco jiného.

- V novém čísle? - Ve starém.

Ale je tam kolekce od Madeleine Vionnet.

Naškrobená předražená umělotina.

Viděla jsem ty modelky. Jsou hubené, až takové chlapecké.

- Některé neví, co z rozmaru. - Máte už jméno pro chlapce?

- Ještě ne. - Ještě mají čas.

- Sedmý měsíc? - Skoro osmý.

Malý Alois? Malý pan inženýr ředitel?

Anebo co třeba René? Tady je to chlapecké jméno, ale jinde i ženské.

René je ženské jméno?

- Neměla byste se namáhat. - Renée.

Teda, ne že byste se příliš namáhala, ale…

- Nenamáháte se, ne? - Ne.

No, to je dobře. Já kdybych byla manželkou ředitele,

už bych dávno měla pomocnici v domácnosti.

Muž mě vezme do Paříže.

Teda pokud se samozřejmě shromáždění podaří.

Neříkejte hop.

To jsou vaše dny. To je to hlavní. To už se nikdy nebude opakovat.

Poprvé těhotná jste jenom jednou.

- Podruhý. - Prosím?

Těhotná jsem podruhý, poprvý jsem potratila.

No jo.

Nechybí vám Zlín?

Manžel je ve Zlíně. Já mu to závidím, jé.

- Zvyknete si. - Zlín, to je město.

V pořádku. Zavolejte dalšího, prosím.

- Děkuju, na shledanou. - Na shledanou.

Rozumové schopnosti prověřují jiní.

No co je? Zdravý je.

Jo.

Váš otec si postavil tenisový kurt.

- Ne! - Ano.

A zítra mě pozval na zápas.

Takže budu vašim rodičům referovat, jak se má jejich vnouček nebo vnučka.

Hrozná dcera, ani to sama nenavrhne.

Vaši pořád o vás mluví.

„Ta naše Helenka. U nás měla všechno.

Proč odešla do lesa?“

- V lese je klid. - No jistě.

Tady a klid.

Tak děláme, co je třeba.

Manžel to tu vybudoval z pokusný stanice s deseti zaměstnanci

a dneska by bez našeho umělého hedvábí

byla celá firma závislá na dovozu.

A to nechceme.

Být závislí.

Železo berete?

- Závratě přestaly, přibyly průjmy. - Jo, to je normální.

- Děje se něco? - Ne, všechno je v pořádku.

Jenom buďte opatrná.

Co úzkosti? Ustoupily?

Úzkosti teď mají úzkost ze mě.

Kvůli těmhle pozemkům má být to valný shromáždění.

Někteří vlastníci stále prodat nechtěj.

Nesouhlasili už ani se založením města, ale jestli má růst, tak je potřebujeme.

Má kvůli nim dokonce přijet i delegace ze Zlína, aby je přesvědčili osobně.

Šéf má jisté charisma i zkušenosti. To dopadne dobře.

Spíš bysme měli udělat něco pro místní. Aby pochopili výhody toho, že tu jsme.

Pořádnou kliniku například, nejenom ošetřovnu.

Tak to vyžaduje dobrodružnou povahu, kterou má například váš pan manžel.

Ale já se na stará kolena do Svitu už stěhovat nebudu.

Vy jste asi nemyslela mě, že?

Hej!

- Co děláte? - Pan ředitel?

Co? Co s ním?

- Není s vámi? - Ne.

Co se děje?

Paní Hauptová, tam není nic pro vaše oči.

Asi před půl hodinou jsme to vyhrabali.

Už jsem měl končit, ale říkají mi: „Přesyp tu hromadu, zítra bude klid.“

Klid, Bože.

Dvě lopaty jsem hodil přes síto a třetí se mi zasekla. Dívám se, co tam…

- Mého muže jste informovali? - I četníky.

Dobře, že jsem ho podhrabal, mohl jsem ho rozseknout.

Anebo ji. Nebo co to je.

Paní Hauptová, asi to není podstatné, ale chlapi dost řeší, co to je, protože…

Vždyť lidi se rodí normálně, ne? Buď děvče, nebo chlapec.

A ono…

Ono má to i ono.

To by asi mít nemělo, ne? To i ono.

Ne, to by nemělo.

Zkusím to odborně, pokud nevadí.

Urogenitální otvor je na zakrnělém kořeni falusu.

Má nesrostlé pohlavní vyvýšeniny.

Hermafroditismus. Jestli verus, nebo pseudo,

to prozradí až vnitřní ohledání.

Takže technicky má to dítě obě pohlaví? Mužské i ženské?

Technicky.

- Už… - Už…

- Už jste to někdy viděl? - V učebnicích.

Jako raritní deformaci. V praxi nikdy.

- A zemřelo to jak? - Nemá žádné viditelné zranění.

Ale u novorozenců je trestný čin

nejen násilné zabití, ale i neposkytnutí pomoci.

Vraťte se, prosím. Vraťte se.

Zastavte se, prosím. Otočte se a běžte zpátky.

- Kam odvezete tělo? - Spišská Sobota.

Když má hruď dolů, stlačenou, tak nikdy ani nedýchalo.

Počkal bych na plicní sondu, ale vypadá to tak.

Kde jste promovala?

Zatím nikde.

Všichni, kdo byli u těla, dostali instrukce, aby o nálezu pomlčeli.

Poprosím tedy i vás.

Zároveň bych rád probral naše možnosti, pokud se to v tichosti neudrží.

Dokážeme odhadnout, s jakými důsledky můžeme počítat?

Bázik?

Žádný dodavatel neupřednostní nějaké výmysly před našimi vztahy.

A i kdyby o nás v tisku psali ve zlém, tak nepochybuju,

že někdo ve Zlíně má kontakty na cenzorský úřad.

Bázik má pravdu, budou se šířit výmysly. No a?

Na morálce pracovníků se to nijak neprojeví,

a i kdyby, tak na každé místo máme deset zájemců. Každý je nahraditelný.

Dělníci ano, možná i vy, ale každý ne.

- Urážím já vás, pane advokáte? - Co tím myslíte?

Stále nemám přesvědčených osm vlastníků.

Pokud nevykoupíme všechny pozemky, tak na rozšíření fabriky zapomeňme.

A obzvlášť pokud se budou šířit fámy.

A jaké například?

Jsou to prostí lidé. Malorolníci.

A když se bude říkat, že tu děláme pokusy,

vyrábíme monstra, tak se jen pokřižují

a k podpisu nedojde.

Nebo když uslyší, že vypouštíme chemii a že se z toho rodí takovéto děti.

Co vypouštíme, prosím vás?

Jen jsem odpovídal na otázku, co bude, když se budou šířit fámy.

- A sám šíříte nesmysly. - Jsem žid.

A jsem citlivý na fámy o mrtvých dětech.

Co vypouštíme? V kalcinované sodě vám žena pere košile.

Jestli vám dosud nenarostla prsa, tak to s tím nemá co dělat.

Nebo co? Hašené vápno? Nebo louh?

Dejme tomu sirouhlík. Dobře, nervový plyn.

Ale ne při našich bezpečnostních opatřeních.

Tři roky testování tady, roky ve Zlíně bez incidentu.

- Doteď. - Takže co? Co?

Já něco míchám do vody, aby se rodily vadné děti?

Pardon.

Musíme postavit slévárnu, nové kapacity pro zaměstnance

a sociální zařízení. Nemůžeme to zastavit kvůli fámám.

Někomu musí hodně vadit, co tady budujeme.

Tohle vymyslí jen chorá mysl.

Co vymyslí?

Odněkud vyhrabali takovýhle cosi a pohodili to do areálu.

Vědí, že se o tom bude mluvit. Promiň. Promiň.

Zrovna teď se jim to hodí. Ukázat nás ve špatným světle.

Můžeme ráno zrušit plavání a trochu si přispat.

Čistí ti to hlavu.

Dobrou.

Co když za to můžeme my?

Mohla ho poškodit naše výroba.

Co když se nám narodí stejný dítě?

Zvládneme to.

Zvládneme to.

Když nebudeš moct usnout, tak do mě ťukni.

Děkuju.

V devět jednání vedení, v deset telefonát do Zlína, zhodnocení situace,

návrh dalšího postupu a setkání s četníky.

Nevím, jak dlouho to bude trvat. Ani dnes z oběda nic nebude, nevadí?

Dnes, oběd, nic?

Čau. A čau.

Zdravím vás, pánové, dobrý den.

Doktore Kubáku, volám ze zištných důvodů.

U jednoho z dělníků se objevila třesavka.

Může to být cokoliv, ale dělá na rozpouštění celulózy,

nemohlo by jít o otravu sirouhlíkem?

Mohla bych vás poprosit o spektroskopickou analýzu krve?

- Do prdele. - Pardon, madam.

Proboha, pardon.

- Dovolte. - Nesahejte na mě.

Klepal jsem. Přijdu později.

Potřebujete něco?

Kolega si sem prý jednou zašel pro olej na zánět,

tak jsem doufal, že budete mít něco, co uleví od bolesti hlavy.

Bolí vás hlava?

Tato.

A trvá to delší dobu, nebo jenom momentálně?

To je důležité?

Momentálně.

- A začalo to v práci, nebo mimo ni? - V práci.

A na které výrobně pracujete? Celulóza?

Já jsem účetní, madam.

Jo. No…

Dám vám aspirin. Jednu tabletku do čaje.

A když to nepomůže, tak si přijďte pro morfinové tablety.

Můžu rovnou ty tablety?

Máme měsíční uzávěrku.

Dobře.

Že mě svezete do Popradu?

- A co na letišti? - Poslat zásilku.

- Je pravda, co se říká? - Co se říká?

No tak všelicos, ale hlavně,

že v areálu se objevilo monstrum.

Jistě.

No já jsem slyšela, že to dítě mělo ve tváři

něco nelidskýho až jakoby zvířecího.

Bylo celý chlupatý a smrdělo pižmem.

- No představte si to. - Hm.

Takovej osud dostane do vínku, a ještě ho někdo použil na kdovíjaký cíle.

A kdo vám o tom vůbec řekl?

No manželovi chlapi přivezli ten písek.

A váš manžel byl u toho, když přivezli písek do areálu?

Včera večer se vrátil a hned se dozvěděl,

jaká zvrácenost se tady stala.

- Proč? - Jen tak.

Kač, kač, kačeno, nasypu ti ječmene,

když nebudeš dál takhle trucovat.

Kač, kač, kačenko, moje zlatá ženuško,

proč se mnou nechceš tancovat?

Celý den a celou noc tě na rukou nosím.

Pojď si se mnou zatancovat, pěkně tě prosím.

Kač, kač, kačeno, nasypu ti ječmene,

když nebudeš dál trucovat.

Tak prosím.

Aloisi, dohodli jsme se, že chůva nám stačí jedna a vyberem ji společně.

Moje žena Helena.

Doufáme, že humor bude mít dítě po mně.

Snad, ale vzhled po vás, paní Hauptová.

Róbert.

No podle toho co. Uši má hezčí Alois.

Pánové se pár dní zdrží. Nabídl jsem jim ubytování u nás.

Ujišťuji vás, že jsme nadmíru čistotní.

Až jsou naše matky překvapené, jak dobře nás bily holí.

No, tak to abych sepsala děkovný dopis.

Zatím jsme tu ještě v provizoriu. Snad vám nebude vadit dětský pokoj.

Určitě ne.

No, tak tudy.

Kdo za tím podle vás stojí?

Kdokoliv. Nebudeme si nalhávat, že jednotný stát se podařil.

Neúspěch české fabriky se hodí mnohým.

- Berte si. - Děkujeme za výpomoc.

- To je maličkost. - Někomu vadí čechoslovakismus.

Jiným silný stát s průmyslem na světové úrovni.

- Nebo úspěšný příběh vaši firmy. - Jistě.

Nezapomínejme na revoluční komunistické skupiny,

které se šíří mezi dělníky. S tím máte jistě zkušenosti i ve Zlíně.

- Anebo naši separatisté od Hlinky. - Heleno? Ložní prádlo.

Nebo Poláci. Ti ještě stále nepřekousli arbitráž o Javorinu.

Motivací je mnoho.

Proto je potřeba začít s fakty, ne s revolucemi.

Co navrhujete?

Nač potřebují tolik toho vercajku?

Tak snad vědí, co dělaj.

- Víte, kdo jsou? - Ne.

- Opravdu to zvládnete? - Zvládnu.

- Tak já půjdu umýt nádobí. - To budete hodná.

No dobře, ale kde najdete zrovna takovýhle dítě?

A to je právě ideální první krok, jak ty sabotéry vypátrat.

- Omluvíte mě, prosím? Toaleta? - Po schodech nahoru.

Určená pro obě pohlaví. I všechno mezi tím, předpokládám.

„Zatočíme s vámi, jako bolševici zatočili s carem.“

Co to děláte?

Neměla byste to dělat ve svém stavu.

Korunu.

Budu chtít korunu za každou připomínku, co nemám dělat v mým stavu.

Koupím si to tady všecko.

Pojďte dál, už končím.

Vaši pohostinnost nebudeme dlouho pokoušet, nebojte se.

Jak jen budete potřebovat.

Snad vás ten výčet hrozeb nevystrašil.

- Čtu noviny. - Noviny občas přehánějí.

- A vy ne? - Já? Ne.

Podívejte, jaký haló je kolem Německa.

„Hitler dělá tohle, Hitler dělá tamto, bojte se.“

Přitom je to racionální, kalkulující muž, co dělá ramena,

aby vyjednal pro svůj národ lepší místo ve světě. Nic víc.

Vaše dítě se narodí do bezpečnějšího světa. Za rok, za dva.

Doufám, že se narodí dřív.

Myslel jsem, že za rok, za dva bude bezpečnější svět.

Jen vás chci ujistit, že to se týká i bezpečnosti ve vašem městě.

Tady je to otázka dokonce dní.

Najdeme člověka, který propašoval dítě do areálu, nebojte se.

- Nikdo ho tam nepropašoval. - Ne?

Narodilo se tam.

Každého na vrátnici kontrolují. Obejít ji nemohli, tady se majetek bere vážně.

A areál má plot s ostnatým drátem.

Na vrátnici neprohrabávali písek v autě. Mohlo přijet s ním.

- Na to dohlížel stavbyvedoucí. - Tak to uniklo i jemu.

No jo, jenomže on už je týden ve Zlíně.

Ten písek je tam dýl jak týden

a to dítě podle míry rozkladu tam nebylo dýl jak den.

- Máte zajímavé úvahy, paní Hauptová. - Fakta, ne úvahy.

Ale nic, co by se nedalo vysvětlit dírou v plotě.

Jistě.

Co je to za lidi?

Něco jako četníci.

Něco jako četníci nejsou četníci.

- Cože? - Něco jako četníci nejsou četníci.

Druhý oddělení hlavního štábu, kontrašpionáž.

- Ve Zlíně nechtěli, aby se to podcenilo. - Důvěřuješ jim?

Róbert nám dole říkal, že máš teorii, jak se tam to dítě dostalo.

Některá z dělnic ho tam porodila a utekla. Dává to větší smysl než sabotáž.

Nešiř další fámy, prosím. Už teď jich máme dost.

Nešířím fámy.

A teda to dítě bylo celý chlupatý a smrdělo pižmem?

Jsem si z ní udělala srandu, no.

Když se to dostalo až ke mně, tak asi ne každej chápe tvoji srandu.

Tak s tím přestaň.

- Namažu ti nohy? - Ne.

Vyspala jste se dobře?

Jako doma.

Můžu?

Jako doma.

Udělala bych dnes přednášku pro holky na svobodárně během večerní školy.

Tady se šíří fámy, možná jim to plete představy o těhotenství.

A o dětech obecně.

Fámy se nejlíp zastaví vzděláním.

Ženy jsou často chytřejší než my.

Ta vaše určitě, pane řediteli.

Potřebuješ nějak pomoct?

Poslal vás manžel, abyste mě zkontrolovala?

Neví, že jsem tu. Snad to tak zůstane.

Co potřebujete?

Jak dlouho bylo dítě mrtvé?

Šest hodin až dva dny.

A měla jste pravdu. Opravdu se narodilo mrtvé.

Místo nalezení je místem porodu?

Podle posmrtných skvrn se s tělem nemanipulovalo, takže ano.

- Narodilo se ve fabrice. - A můžu ho vidět?

Včera si pro tělo přišli dva pánové od vojska.

Aha.

Vaše zvědavost je upřímná?

Jsem ráda, když mi svět dává smysl.

Novou učebnici od doktora Hájka jste četla?

Ne.

Děkuju.

Můžeme pomalu začít?

Ach, muži.

Měly by se dnes učit o rodinném rozpočtu.

Už jsem je žádala, aby… Pojďte.

Aby si sepsaly běžné výdaje.

Využijí to zítra.

- Zítra školení nebude? - Podle toho, jestli tam jsou všechny.

Čekají na vás děvčata z výroby. Není jich moc.

- Většina pracuje v administrativě. - Tak zítra už přednáška nebude.

Jako budoucí matky byste měly vědět,

že šestinedělí je velmi komplikované období,

které, jak předpokládám,

asi žádná z vás nezažila.

Tady nikdo nerodil, paní ředitelová.

Tak jasně.

Proto jsem tu, abych vás upozornila a poučila.

Silné krvácení může trvat až deset dní.

Tělo se zbavuje přebytečné krve a tkáně, kterou už nepotřebuje.

Je to velmi rizikové období.

Můžete upadnout do mdlob.

Může dojít k otravě krve, k žilní trombóze nohou.

Může to mít samozřejmě i psychické následky.

Chápu, že se o těchto věcech mluví těžko veřejně.

Kdybyste některá chtěla nebo měla otázky ze sexuální oblasti,

po přednášce budu ve své ordinaci.

Můžeme si o tom promluvit v soukromí. Jako holka s holkou.

Já jenom volám… Nemáte už ty výsledky?

Toho rozboru krve?

Ano?

Dám všem vědět, že se otrava nepotvrdila.

Já? No,

dobrý.

Dítě roste jako z plodový vody.

Dobrý je to.

Dobrý.

Profesor doktor František Hájek, soudní lékařství.

O sporných věcech pohlavních.

Neschopnost soulože u ženy. Neschopnost ploditi. Hermafroditismus.

Jméno hermafroditismus pochází ze staré mytologické báje

o Hermafroditu, synu Herma a Afrodity.

Když mu bylo 13 let, vydal se do světa, aby navštívil neznámé řeky.

Přišel ke krásné tůni obývané nymfou Salmacis,

která se do mladíka zamilovala.

Když jej uviděla nahého ve vodě, vrhla se za ním,

ale když on opovrhl její láskou, poprosila bohy,

aby žádného dne nebyla od něho odloučena. Ani on od ní.

Bohové splnili její přání a spojili obě těla tak,

že vzniklo jedno individuum se dvěma pohlavními orgány.

Osud hermafroditů byl žalostný, neboť bývali upalováni

a i jinak bylo postavení jejich těžce ohrožováno.

Hermafroditismus verus, zevní genitál.

Pseudohermafroditismus masculinus externus,

rozštěp šourku ve dvě poloviny v nich po varleti.

Pseudohermafroditismus femininus externus.

Pětadvacetiletý truhlář se oběsil v dílně.

Při pitvě zjištěno, že jde o ženu.

Aloisi?

Aloisi?

Co se děje?

Vzbudili jsme vás? Pardon, to jsme nechtěli.

Přines lékárničku, cestou mu to začalo krvácet.

- Cestou odkud? - Lékárničku!

Udělali, co měli, ale kurva…

Ano. A někdo ve Zlíně si uvědomuje, do čeho jsme se namočili?

Moment.

- Nechcete se zeptat, co se stalo? - Co se stalo?

Dostali jsme skupinu, co sabotovala vaši fabriku.

- A tohle je jeden z výsledků. - Jakou skupinu?

Komunistická havěť.

Zachytili jsme radiokomunikaci s Moskvou, kde se přiznávali.

Snažili jsme se zatknout hlavního viníka, ale došlo k střelbě.

Major dopadl ještě celkem dobře.

Hlavní viník je ale mrtvý.

Chtěli zabránit úspěchu vaší fabriky.

Když jde o podnikatele, a zvlášť o vás, vidí rudě.

Děcko ukradli z márnice, přelezli plot fabriky

a podhodili ho tak, aby se hned našlo.

Potrat nějakejch degenerátů. Měli ho v márnici jako atrakci.

Měla jste vidět ty propagační letáky, co jsme našli.

Čistá nenávist.

„Smrt kapitalistům.“

„Zatočíme s vámi, jako bolševici zatočili s carem.“

Myslím, že jste unavená, paní Hauptová.

Zázračně vypátrali.

„Tolik možností, kdo vás chce sabotovat.“

Celou dobu to chtěl na komunisty shodit. Měl k tomu složku v kufru.

- Ty ses mu hrabala v kufru? - Róbert lže.

To nebyl žádnej potrat z márnice.

Dítě se narodilo a zemřelo na místě, kde se našlo. Mám to potvrzený.

Zjišťovala jsem, jestli některá z dělnic neporodila během směny, a nevypadá to.

A pak jsem četla knížku.

Hermafroditismus může bejt dědičnej. Matka může bejt stejná jako to dítě.

- Heleno, prosím tě. - Navenek vypadá víc jako muž než žena.

Takže Róbert lže a my máme ve fabrice…

- Co přesně? Chlapa, kterej porodil? - Čti.

Počet hermafroditů jest velice hojný

a celá řada jich zmírá, aniž by kdo o nich věděl, že šlo o hermafrodita.

Neugebauer, viz strana 237,

udává počet hermafroditů na jedna ku tisíci.

Dál.

Sám Neugebauer nalezl z 52 000 vyšetřovaných osob

osmdesát čtyři případů hermafroditismu.

Dočtu to ráno, dobře?

Tys mi to ztratil.

„Neugebauer posbíral asi 1 600 případů,

z nichž 102 vstoupilo omylem v manželství stejného pohlaví.

Devadesát žen bylo muži, což bylo zjištěno zaživa či po smrti při pitvě.

Dvacetkrát bylo v poslední chvíli před svatbou zasnoubení zrušeno.

Dvanáct ženatých mužů bylo ženami a tři z nich porodili.“

- Tři muži porodili. - Nesmysly.

- Fakta, dává to smysl. - V jakým světě?

- V našem! - V našem světě můžou muži rodit?

No tak někdo, kdo vypadá jako muž, evidentně ano.

Já jsem to nevymyslela. Stěžuj si autorovi nebo…

- Přírodě, Bohu nebo nevím… - Přestaň!

Róbert a jeho muži riskovali život, aby nám pomohli a našli viníky.

Díky nim můžu vlastníkům pozemků říct:

„Tihle nám chtěli uškodit, takhle se to stalo.“

Nebo můžu mluvit o těhotných chlapech, do píči!

- Hledáš pravdu, nebo výmluvu? - Do píče už, ty vole.

Au!

Kam jdeš?

Musíš se pořádně prospat. Jsem unavenej, budu chrápat.

Se poser.

Nechci zneužívat, že se o nás staráte, ale rád bych se ještě nepřesouval.

Chci mít jistotu, že jsme dostali všechny viníky.

To je v pořádku. I kdybyste si tady měli jenom odpočinout.

To určitě ne. Myslím, že ještě provedeme pár zatčení.

Padni komu padni.

To je pravá káva?

Falešná.

Těhotné by neměly normální kávu

a Heleně mléčná moc nechutná, tak děláme žitnou.

Děkuju. Už nebudu.

A káva škodí?

To je dokázané?

No zaplaťpánbůh, že se to povedlo. Tolik jsme se s tím s prominutím na…

- A slavnost by se zrušila. - Bydlí u vás?

Má ten hezčí ženu?

- Ty máš manžela. - Ano.

Kterého velmi miluju, ale zatím mi nevypíchl oči.

Pás cudnosti na tebe!

Má ženu. A dvě děti.

Ještěže je chytili. Já jsem tedy komunisty volila,

ale to byla ještě ta stará parta, když to vedl Šmeral.

Pak to převzal Gottwald a jeho karlínská banda.

Mně manžel říkal, co jsou zač.

Politika není pro ženy. To je chlapská taškařice.

Dokdy tu dneska chcete být?

Určitě dokud chlapům neskočí směna.

Ale nemusíte tady zůstávat do konce.

Od vás nikdo nic nečeká.

Dobře.

Slyšela jsem, že proti nám organizovali protesty i v Polsku.

Chelmek je krásné místo. Za pár let bude takový i Svit.

Jak přesná je ta evidence?

Pokud je zpoždění delší než 15 minut, strháváme to z platu, takže velmi přesná.

Nikdo v úterý neodešel dřív? Ze zdravotních důvodů?

Z žen?

Celkově.

Pokud o tom není záznam, tak ne. V evidenci mám pořádek.

- Tohle jsou další dny? - Co vlastně hledáte?

Alexander Matula.

Ve středu meškal 15 minut.

Ve čtvrtek dokonce dvě hodiny. Víte, který to je?

Doneslo se ke mně, že jste se dva dny po sobě opozdil.

Promiňte, už se to nestane.

Vedoucímu jsem se řádně omluvil.

Jaký byl důvod zpoždění?

Zaspal jsem.

Jste unavený?

Nic vás nebolí?

Ani břicho?

Jen jsem něco špatnýho snědl.

Po směně přijďte na ošetřovnu. Dám vám něco na trávení.

Průjem.

Po vašem odchodu přišel jeden z těch mužů, co u vás přespávají.

Zjišťoval, kam jste zmizela, tak jsem mu řekla,

že se touhle dobou chodíte koupat k řece a že vyznáváte nudismus.

- Jestli ho šmírování vzrušuje. - Vy jste skvělá.

Musí to být těžký.

Být od rodiny.

Jezdíte domů často?

Bylo moc práce, ale na víkend jedu za rodičema.

Takže břicho vás začalo bolet včera?

Ne v úterý.

A ani jste nekrvácel, předpokládám.

Paní ředitelová, já bych chtěl jen tu medicínu.

Říká vám něco septikémie?

Pokud se rozsáhlá rána neošetří, infekce se může rozšířit do celého těla.

Zatím to může být jen bolest, ale potom se může přidat horečka.

Septický šok.

Můžete upadnout do bezvědomí.

Mohou vám začít selhávat orgány.

Jeden po druhém.

Mohla bych se na to břicho podívat?

- Děkuji, paní ředitelová. - Sašo, nech si pomoct.

Říká se tomu hermafroditismus.

Hermafrodit.

Někdo, kdo je mezi dvěma pohlavími.

Něco má z muže a něco z ženy.

Tenhle konkrétní navenek vypadá víc jako muž,

ale uvnitř je víc ženou.

Hermafrodit?

Když tu ránu vydezinfikuju, pomůže to zánětu a bolest ustoupí.

Nebo si to tam klidně můžeš vydezinfikovat sám.

Bolí tě to tam dole, ne?

Tak já to připravím.

Zatím si můžeš umýt ruce.

Tady se můžeš svléct.

Dezinfekce.

Tak já budu tady,

kdybys něco potřeboval.

Nejdřív opatrně kolem.

Je vás víc, co to mají takhle.

Kolik víc?

Podle tý knížky se jedno z tisíce dětí rodí s nějakou formou hermafroditismu,

což je asi tolik, kolik je mezi náma zrzavých.

Ne všichni jsou jako ty.

Někdo má zakrnělou dělohu, nevyvinutá varlata.

Každý případ je jiný.

Není to tvoje chyba, jak ses narodil.

Už to bylo mrtvý.

Dítě?

Začalo mě bolet břicho, tak jsem se dovolil na záchod.

Došlo k porodu.

Já jsem si myslel,

že děti mají jen ženy.

Ale ty jsi žena.

Anatomicky.

Už je to dobrý.

Děkuju.

Ale to jsi přece musel vědět, ne? Musel jsi menstruovat.

Takhle vypadá žena?

Tam jsi víc žena než muž.

Narodil jsem se jako chlap.

Do školy jsem chodil jako chlap.

Zeptejte se vedoucího, pracuju jako chlap.

Ne žena, chlap!

Ale pořád ses cítil jiný.

- Lžou vám tam. - Sašo.

Zánět se může zhoršit, může přijít horečka, zimnice.

Stav se ti může zhoršit tak, že už to bude nevratný.

Máš atypické orgány, poškozená rodidla…

Nejsem žena! Chlap!

Pěkný večer.

Můžu vám pomoct?

- To je dobrý. - Máte něco na krku.

- Ekzém. - Dost škaredej ekzém.

- Ekzémy bejvaj škaredý. - Žena si dává na pleť vývar z fazolí.

Tak to vaše žena žije ve středověku.

Prý vás dnes viděli ve fabrice, paní Hauptová. Co jste tam dělala?

Neměl jsem čas tu knížku číst.

Po shromáždění, dobře?

To nevadí, máš toho moc.

Mě to zajímá.

Ujela mi fantazie. Těhotní chlapi jsou nesmysl.

Jestli chceš, tak můžeš zítra letiště vynechat a odpočívat.

Pojedu s tebou.

- Cože? - Pojedu s tebou.

Hele.

Srdečně vás vítám uprostřed této nádherné krajiny.

„Srdečně vás vítáme.“ „Rukulíbám.“

Děkuji za toto skromné, ale o to vřelejší přivítání.

To byste netušil, jak krásný je to pohled z ptačí perspektivy.

Jsem šťastný, že jste nás poctil návštěvou.

- Potěšení je na mé straně. - Moje žena Helena.

- Vítáme vás. - Rukulíbám.

Samozřejmě.

- Pánové. - Tak prosím, tudy.

- Prosím. - Úžasné počasí.

Jak si stojíme?

Fámy jsou pod kontrolou, většina vlastníků je na naší straně

a zbytek jistě přesvědčí setkání s vámi.

- A kdy to bude? - Zítra.

Ale připravili jsme pro vás program, jestli to nevadí.

Skvělé.

- Shromáždění bude probíhat nahoře. - Ano, krásné.

- Hezký den, přeju. Hezký den. - Zdravím vás.

- Kde je? - Doma u rodičů.

Co tam děláte?

Nech to, nedotýkej se toho.

Zapomněl sis mikinu.

Bratr?

Udělal něco?

Co by měl udělat?

Říkal, že mu bylo zle.

Tak přijel domů.

Je třeba něco uhradit?

Naopak.

Takové zaměstnance naše fabrika potřebuje.

Možná by se uplatnil i ve Zlíně.

Jako co?

Naše firma hledá šikovné lidi.

Oni už si uplatnění najdou sami.

Aha.

- Sladkost. - Sladkost.

Sladkost.

To je váš chléb?

- Ano. - Jo.

- Můžu? - Poslužte si.

Neublížil jsem vám?

Já takovej nejsem.

Já vím.

Škoda, že jsem odešel.

Do Svitu se můžeš vrátit.

Odsud jsem neměl odcházet.

Bylo to tu jednodušší?

Zařídila byste prosím, aby mě propustili z fabriky?

Tenhle týden mi stejně nezaplatili.

Ale tak to je moje chyba.

A tobě tam nebude nikdo chybět?

My jsme nebyli až taková parta.

Musel jsi mít ve Svitu nějakýho milýho.

Na dítě jsou potřeba dva.

Na tom není nic špatnýho.

Miluješ ho?

Dva muži spolu je smilstvo proti přírodě.

Je potřeba je zavírat.

Kdybys byl žena, tak s ním můžeš být.

Žádnej zákon by ti to nezakazoval.

Heleno?

Ano?

Je to přesně tak, jak jste popisovala v telefonátu.

Špatně.

Máte zánět.

Ale to nic není.

S tím se moderní lékařství vypořádá.

Váš druh hermafroditismu,

nebo intersexuality, jak se to teď moderně říká,

je nejpodobnější tady tomu obrázku.

Tato spodní část, která připomíná šourek,

slovensky miešok, jsou v podstatě stydké pysky.

A to, co vypadá jako penis, je výrazně zvětšený klitoris.

Víte, co to je klitoris?

Kdybyste se narodil ve městě u vzdělaného pediatra,

tak by váš problém vyřešil hned po vašem narození.

Jak?

Pokud pohlavní orgány neodpovídají normě, tak se trochu upraví.

Ve vašem případě by to znamenalo, že vám odstřihnou část klitorisu.

Každopádně vaše tělo zjevně funguje jako ženské,

proto bylo schopno porodu.

A já nevidím jediný důvod, aby byla potřeba operace

a vás uznali za ženu.

Ale…

A to je důležité „ale“, tohle nemůžu rozhodnout já.

Takže vás pravděpodobně čeká soud.

To není otázka jednoho dne, ale několika měsíců.

A vy se na to, Sašo, musíte připravit.

Sašo.

To není její rozhodnutí.

Saša s vámi chce mluvit.

Děkuju vám.

Moje máma měla bratra jako on.

Nemám školy, ale nejsem hlupák.

Viděl jsem děcko mockrát, když se posralo.

Máte skvělé dítě.

A svatou ženu.

Já jsem mu vybral jméno.

U nás se ženám i chlapům říká Saša.

U nás taky.

Žena brečela půl roku.

A matka ještě dýl.

Pan farář ho nechtěl ani pokřtít.

Proč?

Pánbůh stvořil ženu a muže.

Když to není ani to ani ono, tak potom…

Potom to není člověk.

A co teda je Saša?

To neřekl.

Ale prý může pokřtít jen člověka.

Ani krávy se nekřtí. Nebo psi.

- Musel rozhodnout až pan biskup. - Že není pes?

Tady ho žádná nechce.

U vás mu bude líp?

Běž do světa.

Vyber si někoho

sobě rovného.

A to všechno jen

tvoje matka zapříčinila.

Že ona

naše dvě srdce

tak rozdělila.

Dej Bůh, aby neměla

ani noci, ani dne…

Mohl bych ještě jednu věc?

Sestry a bratr se ještě nikdy nevezli autem.

Váš pan manžel je rozumnej chlap.

Měla byste mu to říct.

Tři miliony kilowattů unikají spádem hodinu co hodinu do moře.

Říkáte-li 20 haléřů za kilowatt, je to roční ztráta pět a půl miliardy.

Nemohla jsem jinak.

- Aloisi! - Doktore, řekněte, že mám vidiny.

Musíme tu situaci, která vznikla, zvládnout.

Která vznikla? On měl rozum a odešel domů. A tys ho…

Před shromážděním, samozřejmě, ideální čas ho přitáhnout zpátky.

- Moc chytrý, Heleno. - Po shromáždění letí letadlo do Zlína.

Potřebuju, abys…

Byla bych ráda, kdyby ses přimluvil u šéfa, aby ho vzali s sebou.

- Ne, ani se ho nedotknou. - Přestaň.

Žádnej Róbert!

Jestli se Sašovi něco stane, tak ti přísahám,

že pozemky budou tvůj nejmenší problém.

Stačí zařídit odvoz?

Ideálně se ještě přimluvit u šéfa,

aby se o Sašu ve Zlíně postarali naši právníci.

Takže Saša?

Dokud neodletí, nikdo ho neuvidí, nikdo se o něm nedozví!

Promiň za to provizorium.

Ale snad to ještě jednu noc zvládneš.

Vyspal ses?

Já ti závidím to letadlo.

Seshora uvidíš všechno. Svit, Tatry.

Možná i svůj dům.

Paní ředitelová,

já vám nechci kazit manželství.

Ale prosím tě.

Nic nekazíš.

S náma si starosti nedělej.

Právě ti začal nový život.

To je důležitý. Na to se soustřeď.

Vlastně ti trochu závidím.

Dneska jsou všelijaký oficiality, u kterejch musím bejt.

Ale přinesu ti oběd, jo?

- Je to dobrý? - Moc dobrý.

Dobře.

Nic neví. Já svoje slovo držím.

A šéfa ses ptal?

Ví o tom.

Víš, že v nebi nejspíš nejsou psi ani krávy?

Co?

Nemůžou se pokřtít, tak nemůžou ani do nebe.

Musí tam bejt nuda, viď?

Tak, nic složitého. Váš manžel si podá ruku s panem továrníkem

a vy v té chvíli vystoupíte a přivítáte ho chlebem a solí.

A kdybyste se mohla trošičku otočit, aby bylo na kameře vidět…

- Břicho. - Jo.

A kdybyste dal ruku na manželčino břicho, abyste ukázal, jak ji milujete…

- Takhle třeba? - Ano.

„Mámo, pusť mě, nechci být ve filmu.“

Když vám to stačí. Já nevím, jak moc ji milujete.

- Skvěle. - Tak já ji vezmu takhle.

Výborně. Všichni úsměv a radujte se, protože tohle je nejlepší den v roce.

- Minimálně v životě. - Připraveni?

- Ano, můžeme. - Kamera?

Skvěle, děkuju.

A akce!

Já začínám tou rukou.

A stop! Nepřipadá ti to…

- Dobrý. - Já jsem ten začátek možná pokazil.

Pardon, jenom drobnost. Možná se všichni otočíme,

abychom v pozadí neměli kouř a komíny, ale krajinu. Ale maximálně pět minut.

Pane řediteli. Pane továrníku.

Vlastní kliniku Svit potřebuje také.

A to co nejdřív, doktorovi Kubákovi už to lítání leze na nervy.

Ale tak ve Svitu je spoustu šikovných lidí.

- Madame. - Monsieur.

Kteří by to zvládli.

Třeba já.

Šedesát tři zastávek.

Deset v Evropě, pět v Africe, třicet v Asii a oemnáct v Americe.

Největší obchodní letecká výprava, jakou kdy kdo absolvoval.

- A kolik to bylo dní? - Sto šestnáct.

Jejku, to muselo být vyčerpávající.

Dobrodružství vás udržuje bdělým.

Už jsem to říkal panu řediteli,

ale kolik se na vaší fabrice udělalo práce, dechberoucí.

- Přeháníte. - Nikdy.

A není to jen Aloisovou zásluhou, ale každého jednoho z vás.

Někdo dělá hlavou, někdo víc rukama

a někdo svým srdéčkem jako paní ředitelová.

Už by mi to srdéčko nemuselo růst, nebo puknu.

- Máte vtipnou ženu. - Prezentuje se to tak.

Hej!

Prý jste se dokonce angažovala v případu toho mrtvého nalezence.

Váš manžel mi to vyprávěl.

- Ano? - Hned po příletu mi to říkal.

To jsme se na tom nasmáli, když to zmiňoval.

Co to bylo? Nějaká exotická porucha.

Herma… Hermo…

- Hermafroditismus. - Hermafroditismus.

Přesně to.

Nikam to nevedlo. Bohužel.

Bohužel.

Někdo musí projít i slepé uličky.

Tak hlavně, že pánové od našeho vojska měli lepší výsledky.

Můžeme být rádi, že to právě oni chrání naši firmu před nebezpečím.

Snažíme se.

Zbytečná skromnost.

Od chvíle, kdy jste přijeli, až po vypátrání, kolik uběhlo?

Den? Den a půl?

To je zázrak.

Tak naštěstí se to úspěšně uzavřelo a můžeme se soustředit na shromáždění.

Přesně. Na budoucnost výtečné fabriky!

Abyste se k nám vracel co nejčastěji.

Zázrak by to byl, kdybychom neměli pomoc od Aloise.

Náš dům nechť je i vaším domovem.

Klidně dokud nezlikvidujete všechny komunisty světa.

Nemyslím ubytování.

Kdyby nám Alois nedal složku s podezřelými, pátráme doteď.

Jakou složku?

My jsme byli, řekněme, technické zabezpečení akce.

Díky Aloisovým informacím jsme věděli, po kom máme jít. Děkujem.

Četníci mi poskytli záznamy o místních živlech. Jen jsem to předal.

A ihned to vedlo k dopadení pachatelů? To je skvělá spolupráce.

Je radost takhle spolupracovat. Samozřejmě,

škoda zmařeného života.

Vůbec vám nemusí být líto, že vaše teorie nevyšla.

Hermofroditismus.

Není to u slimáků? To opravdu existuje u lidí?

- Je to komplexnější téma. - A asi i nehodné kazit si jím jídlo.

Až dojíme, mám pro vás přichystaný výlet.

Tyhle výmysly moderní.

Já mám pocit, že někteří lidi už nevědí, co by z rozmaru.

Prostě žena je žena, muž je muž.

A co je tradiční, to netřeba měnit.

Tak otázka je, co je tradiční.

Halacha, tedy židovské právo, zná až šest pohlaví. Tisíce let.

- Představte si! - No.

Zachar a Nekevah, to je mužský a ženský rod.

- Tumtum a potom je Saris. - Saris.

A potom je Aylonit.

A to, o čem mluvíte vy, se nazývá Androgynos.

Totéž mají i některé národy původního obyvatelstva Ameriky.

Indiáni to nazývají velmi poeticky. „Člověk, který má dvě duše.“

Už jste byl někdy v Tatrách? Chci vám něco ukázat.

Říkejte si tomu, jak chcete, já se podívám a vidím.

Je žena, nebo muž. A všechno ostatní je blábol.

- Nebo příroda. - Prosím?

Žádný blábol, lidi se tak narodí. Z definice příroda.

Tak neštovice jsou taky příroda a je potřeba je vyhubit, že jo?

Vy jste mimořádně hloupá.

- Heleno. - Ty mlč, ano?

Co to bude?

Já tuším preference otce, ale co byste ráda vy?

Je mi to jedno. Hlavně ať je to zdravý a není to píča jako tahle.

Heleno!

Když dovolíte, gravidita má jisté toaletní nevýhody.

Anebo výhody.

Omluvte mě, prosím.

Moment.

Heleno?

- Musíš mi dělat ostudu? - Je to pravda?

To shození na komunisty, to je tvoje práce?

Nevíš, jaký jsou na mě tlaky.

Promiň, na mně jsou závislý stovky lidí, Heleno.

Kdyby nás zavřeli, ty každýmu najdeš práci? Ne.

Ještě řekni, že to děláš pro naše díte, a pobleju se.

Jo.

Víš, co bych měla udělat?

Sbalit si věci, sebrat Sašu a odjet do Zlína.

Možná bych tam mohla i rovnou porodit a zůstat.

- Třeba by tě to trošku profackovalo. - Hm.

Jaký „hm“?

Hm. Že dobře.

Běž.

Ty nepůjdeš.

Že ne?

Neboj, já ti nebudu bránit, ale ty ani tak nepůjdeš. Ne.

Protože ve Zlíně budeš nikdo.

Tam budeš jen jedna z mnoha otrávenejch frustrovanejch matek.

Tady? Tady jsi paní ředitelová, tady se ti klaněj,

tady s tebou chtěj kávičkovat, i když jim lezeš na nervy.

Tady víš, že se usměješ, přitulíš, a pan manžel ti dá postavit kliniku.

A budeš paní vedoucí nebo primářka nebo jak se kurva chceš titulovat.

Ve Zlíně? Tam je jak nasráno skvělejch doktorů. A nejenom chlapů.

Vzdělaná žena v medicíně, to tě nedělá nijak výjimečnou.

Máme spoustu skvělejch lékařek a každá si zaslouží kliniku mnohem víc než ty!

Přestaň.

Tys ani nedostudovala. A ne kvůli mně.

Ne, tys nebyla dost chytrá, Heleno. Tys tomu nechtěla věnovat dost času.

A ani můj, ani tatínkův vliv to už nezachránil, nemám pravdu?

A víš co? Mně to je jedno.

Já tě miluju takovou, jaká seš.

Ale ty sebe ne.

Ty se nedokážeš snýst. Jak obyčejná, jak průměrná seš.

Jako všechny ženský, kterejma jsi kdy pohrdala.

Na rozdíl ode mě jsi všechno měla zadarmo.

Nikdy jsi nebyla chudá, nikdy jsi nemusela pracovat.

Proto si ničeho nevážíš.

Všechno je k smíchu, všechno odsabotuješ kvůli nějakýmu…

No tak.

Vezmi si Sašu a běž do Zlína.

A všem tam vykřič, jak ty, Helena Hauptová,

jedinečná, neuvěřitelně vtipná,

morálně čistá žena, jsi nás tady všechny přechcala.

- Donesla jsem ti oběd. - Děkuju.

V šest pro tebe přijdu.

Podívejte na to.

To je nádhera.

To dřevo tu jen hnije.

A vodní doprava je ještě levnější.

Bratislavu s Košicemi spojíme jednou velkou umělou řekou.

Trochu kopcovitý kraj, ne?

Dvě slova. Plavební komory.

A ještě tunely. Třetí slovo.

Nejdelší tunel bude mít šest kilometrů.

- Vodní tunely přes kopce? - Jistě. Tamhle.

Aloisi?

Co dítě?

Všechno se zdá být v pořádku.

Bude stačit si odpočinout.

Děkujeme.

Za chvíli to začíná.

Tak se dej dohromady a přijď.

Jestli mě chcete zastavit, tak zbytečně.

Pěkný den.

Je vám lépe?

Kdyby bylo po mém, tak vás do Zlína odvezu já osobně.

- Kdo vám řekl, kam jedu? - Váš manžel.

Udělal jsem čaj, dáte si?

Alois mě poprosil, abych pana Matulu pohlídal během toho hogo fogo.

Já stejně nejsem na tohle hogo fogo.

Mám hlídat i vám, ale holt jste šikovná, utečete mi nebo tak něco.

Jsi v pořádku?

- Děkuju za hlídání, už to zvládnu. - Saša ale nejede do Zlína.

- Čekáme spolu, než pojede vlak. - Vlak?

Domů. Navrhoval jsem, že ho i odvezeme,

ale Saša má v sobě jistou baťovskou spořivost.

Po dohodě byl propuštěn z fabriky. Dostane vyplacený příští týden.

A tak štědré odstupné, že jsem si říkal, že bych i já otěhotněl a porodil.

Vyhrožovali ti?

K ničemu tě nemůžou přinutit, Sašo.

Tohle jsou naše životy.

- Můžeme si dělat, co chcem. - Čekám venku.

Kdybyste se náhodou poprali nebo tak něco.

Dejte si čaj.

Sašo.

Jestli jsi zmatený nebo

máš otázky, tak si můžem přece ještě promluvit.

Děkuju, ale v tý knize toho bylo dost.

Ale?

Byli tam samí mrtví lidi.

Kdybych byl mrtvý, tak dobře, ať si mě rozřežou a říkají, co jsem.

Ale já jsem živý.

Nevím, jak to mám ještě vysvětlit.

Mě Bůh nestvořil jen mezi nohama.

Ale i tady.

A tady mi to říká, že jsem prostě chlap.

Vždycky mi říkali, že jsem divný.

Že je se mnou něco špatně.

A že mám jít do světa, protože tam jsou lidi chytřejší.

Ale vlastně tady jsem taky divný.

A říkají mi, jak se mám chovat, jak mám vypadat,

aby mě měl vůbec někdo rád.

Ale já už nechci utíkat.

Chci se mít rád takový, jaký jsem.

Promiňte.

Můžeme?

Já bych od vás něco potřebovala.

Vy ode mě?

Svoje dítě byste tam taky pochovali?

Jste ho rovnou mohli hodit na hnůj.

Jen jsem ho dal hrobníkovi.

Za plot dávají sebevrahy,

retardované z ústavu a tak podobně.

A podobně.

Jestli chceš, zařídím, aby ho přesunuli k tobě na vesnici.

Možná by tu stačil křížek.

Dáte mu to, prosím?

A komu?

On si vás najde.

Kluk má recht.

Nemá cenu utíkat.

Všude je to stejný.

- Ve Zlíně není. - Fakt?

Nechce se mi věřit, že by vám toho rodiče tolerovali víc než Alois.

Starší generace je ještě horší.

A vy odjíždíte kdy?

Přijali jsme s majorem nabídku.

Zlínskému vedení se líbilo, jak jsme tu situaci vyřešili.

Tak se budeme starat o bezpečnost fabriky i nadále.

Prosím.

Já se projdu.

Zbrklá rozhodnutí jsou nejhorší.

Paní ředitelová?

Nechtěl jsem zase… Nebudu rušit.

Ne.

Potřebujete něco?

Účetní uzávěrka.

Co hlava? Už nebolí?

Kde je Saša?

Ty léky na bolest.

Chtěl jste je pro něho.

Nechtěl mi říct, co se stalo.

Jen, že mu je špatně.

Já pro vás něco mám.

Co píše?

Miluje mě.

Společnost se vyvíjí.

Dejte tomu pět, deset let.

Prý se potkáme až tam nahoře, u Nejvyššího.

Ten nás pochopí.

To musí být dřív.

Já přece rozumím sobeckým zájmům.

Nedalo by se prodat pozemky dráž?

Nedalo by se nechat si je pro kravky, prasata, kačeny?

Jistě, můžete.

Ale tady nejde jen o vás, ani o mě,

tady jde o dobro všech.

Před pěti lety tu byly jen nikomu prospěšné bažiny.

Představte si, kolik toho ještě vybudujeme.

Představte si, kolik toho…

Představte si, kolik toho spolu dosáhneme.

Promiňte, ale já když se dívám na pana ředitele

a jeho překrásnou Helenku, musím být osobnější.

Jakou oběť si to žádá, abyste odešli do neznáma

a vybudovali tohle město?

Protože tohle, co kolem sebe vidíte, je především jejich zásluha.

Oni jsou tím pojivem, které drží toto všechno pohromadě.

Už jen z úcty k nim

pomožte a prodejte pozemky.

Navíc, když neprodáte,

bude prý pan ředitel rok bez teplé večeře.

Kdyby jen večeře.

Ne, ale vážně, věřte mi.

Toto je ta chvíle, kdy se musíme spojit.

Zítra musím zrušit plavání.

Pojedu autem.

Do Zlína.

Není síla, která by nás zastavila.

Nebudujeme tu totiž jen nějakou továrnu na umělá vlákna, ne.

Budujeme víc.

Budujeme nový, moderní stát československý.

Budujeme lepší svět.

Zpívám si, zpívám,

ale nevesele.

Protože moje srdéčko

ve mně zkamenělo.

Protože moje srdéčko

ve mně zkamenělo.

Lidé se podivují,

že si zpívám sama pro sebe.

Ale já se sama sobě

z hříchů zpovídám.

Ale já se sama sobě

z hříchů zpovídám.

Šohaji můj,

vždyť jsem ti věřila.

Teď už nebudu,

protože jsem tě poznala.

Teď už nebudu,

protože jsem tě poznala.