Original subtitles

Věděl jsem, že zemřu, zemřu při nehodě

Proti mému přání nebo záměru

jako bych cestoval po vysněné cestě

kde stromy ani domy nelze spočítat a na konci mě čekala smrt

Sophie!

Martine

Kdo jsou všichni ti lidi tady? - Moji přátelé

Kde na to bereš čas, tolik známých?

Asi bys tomu nevěřil, ale svět je plný zajímavých lidí

Mimochodem Agnes by tě ráda poznala

Je mi to trochu trpané, ale jsem členkou vašeho fanklubu

i když to vyznívá asi, jako bych chtěla grupáč

Biflovala jsem se na váš kurz a přečetla si veškerou vaši práci

Je to vynikající. Když to čtu, cítím se tak inteligentně

Asi si myslíte, že vám jen lichotím, ale já to myslím vážně, opravdu

Vy mě ale vůbec neposloucháte. - Naopak, je to od vás moc milé

Ne, jsem jen upřímná

Vy jste ale hodně nepřístupný

Martine, copak tu tropíš? - Neviděl jsi Sophii?

Říkala, že píšeš nějakou knihu. - Proč to dělá?

Ty o tom nechceš mluvit? - Ještě jsem ani nezačal

Ale téma už máš, ne? - Nechci o tom zatím mluvit

A co zlověstný Jean-Paul? -Mám ti ho představit?

Ani ne, díky

Co se děje? Potřebuješ něco?

Ani nevím, cítím se nějak nesvůj

Co říkáš na Agnes? Nelíbí se ti?

Ale jo a co? - Myslím, že o tebe stojí

Nehraj si na kuplířku, to se k tobě nehodí

Ne vážně, je milá

Nedělej na mě tyhle cukrbliky, působí to hrozně

Ty jsi hotový kazišuk

Dnes večer jsem vážně šťastná, nebudeš mi kazit náladu

Vy jste Sophiina kamarádka? - Ne, proč?

Ale nic, to je jedno

Vypadáš fakt šťastně

Víš jak

mezi mnou a Jean-Paulem se stalo něco neuvěřitelného

A copak? - To by nás dva nikdy nenapadlo

něco takového… - A co teda?

Já ti to teď nebudu vyprávět. Jen tolik řeknu

tohle jsem ještě s nikým nezažila

Ani se mnou?

To právě vůbec. On mě uhodil

Uhodil, zmlátil. Říkej tomu jak chceš

Zažila jsem neuvěřitelný pocit lásky

Tak dost, dost! Mě to vůbec nezajímá

Zůstal tu ještě nějaký šampus?

Ne, možná jen pivo tam vzadu

Martine, tohle je Jean-Paul

Představoval jsem si vás jinak. - Copak o mně asi vypráví?

Vlastně jsme o vás nikdy nemluvili

Nejsi mnou náhodou posedlá? - Myslím, že jsem vás odehnal

Dobře, dobře. Stejně vám nerozumím, ani mi nejste sympatický

Počkej, počkej…Promiň

On má takový zvláštní humor

To není jediná věc, která je divná. Vyhrála jsi asi jackpot.

Odcházím - Dobře

Jediného, koho jsem chtěl vidět, jsi ty. Ale zřejmě to nejde

Zkusil jsem to, ale nemůžu se nějak dostat do nálady

Rozkoš nevzniká jen slastnými úkony. Může vznikat i sama o sobě

Rozkoš je vlastně jen jakási přísada

bez níž by samo jednání nedávalo smysl

Aristoteles říká, že rozkvět člověka je spojen s vitalitou mládí.

Dokonalá rozkoš je luxus

a touha po rozkoši je ve skutečnosti láska k činům.

Kant praví a tím bych to uzavřel:

„S přídavkem rozkoše, stává se činnost bonum consumantum - nejvyšším dobrem“

Jste úplně zdráv - Víte to jistě?

Schází vám něco? - Nic, nic nefunguje…

Zdá se, že jste nějak nervozní. - To je fakt, jsem hodně nervozní

Pak byste měl jít k psychiatrovi…

Ne, jen žádného psychiatra. Jsem filosof

Psychiatrie je pro mě příliš racionální

Tak třeba…

odjeďte někam pryč s mladou přítelkyní

V žádném případě. Potřebuji dostatek síly k práci

Musím dopsat svou knihu…

Proto žiji zdrženlivě. - Ale…vážně?

Ano, ano, musím sublimovat

Freud to dobře vysvětluje - Vážně?

Říká, že určitá činnost která se objevuje bez sexuálního odkazu,

je i tak motivována sexuálním pudem

zejména intelektuální a umělecká tvorba

Člověk, který nesublimuje, je politováníhodný

s tyranským penisem a malým mozkem

Dáte si něco k pití? - Ne, děkuji

Pročpak, z morálních důvodů? - Tak nějak

Už půl roku jsem neměl sex

Bohužel jsem ztratil peněženku

To určitě - Skočím si pro peníze

Tenhle trik už znám

Nějaký problém?

Vůbec ne. Jen nemám na zaplacení

Přinesu peníze z domu, hned jsem zpátky

Kolik vám dluží? - Co je vám po tom!

Zaplatím to za něj

Vy jste za mě zaplatil? - Ano

Vemte si tohle! - Ne, ne

Jen si to vemte

Ten obraz nemá sice velkou cenu, ale pro mě ano

Tak si ho klidně nechte

Až zaplatím svůj dluh. Je tam i má adresa

Můžete jít? - V pohodě, v pohodě

Nedáme si drink na tu zálohu

Drink?

Ne, nechci ztrácet čas

Raději pracuju

Adresu tam máte

Promiňte, paní, hledám Leopolda Meyerse

Toho malíře? - Ano, bydlí ve dvoře?

Ve dvoře bydlel

On se odstěhoval? - Ne, je mrtvý

On je mrtvý? Já ho před třemi dny viděl

Včera odpoledne zemřel. Zcela náhle

Vážně?

Ano, ve velmi prekérní situaci

Jak to myslíte? - Byl v posteli s mladou dívenkou

Aha

Doktor pravil, že to nebyla normální láska

ona ho prostě má na svědomí

Promiňte, jen si chci odnést své věci, než se to tu vyklidí

Stála jsem mu modelem, takže jsem měla klíč

Proto jsem šla dál

Už půjdu

Byla jste tu často?

Ano, skoro každý den - A kdy zemřel?

Včera odpoledne

Byla jste u toho?

Ano, udělalo se mu zle, když jsem mu stála modelem

Portrétoval vás?

Kde ten obraz je?

Třeba tenhle tady

Nepodobá se vám až tak…

Podle čeho vám to tak připadá? - Tělo je trochu jiné než vaše

Ale ano, jsem taková

Je to možná trochu přehnané. Ale v zásadě vypadám takhle

Namaloval jenom tenhle?

Ne, tamhle to jsem já a tamhle taky

Taky tamhle

Maloval mě stále dokola. Musela jsem mu stát hodiny modelem

Tolik úsilí a tak slabý výsledek

A proč? - Protože ty obrazy nejsou dobré

Já se v tom až tak nevyznám

Nejspíš byl posedlý

Posedlý? - Posedlý sexem

Hm, asi ano

Už půjdu

Když zemřel, spala jste s ním v tu chvíli?

Ano

A kde? - Nahoře v ložnici

Rád bych to viděl. Mohu? - Jistě

Tady to je

Jak dlouho jste ho znala? - Asi dva roky

Kolik vám je? - 17

Řekněte mi, kde jste se seznámili

A proč? - Protože mě to zajímá

U jedné kamarádky - Jak se jmenuje?

Elise -A vy, jak se jmenujete?

Cecílie

A co tam u ní dělal? - Dával jí lekce z kreslení

A vám taky?

Slyšela jste mě?

Proč to chcete vědět? - Řekněme, že mě zajímáte

Chtěla jsem se k němu chodit učit, ale on to odmítl

A proč?

Prvně jsem si myslela, že nechce, abych viděla jak bydlí

Znovu jsem ho požádala, ale on to znovu odmítl

A proč jste chtěla, aby vás učil právě on?

Proč?

Protože jsem se do něj zamilovala

A on vás ignoroval

Asi jsem se mu nelíbila - A dál?

Pak uběhly dva měsíce. Bylo mi smutno, byla jsem zamilovaná

Pak jsem zkusila takový trik - Jaký trik?

Věděla jsem, že Elise sem má přijít

Nechala jsem jí sem pozvat a pak jsem přišla místo ní

Co na to říkal?

Prvně mě chtěl vyhodit, ale pak byl ke mně milý

A spali jste spolu?

Jak jste to uhodl?

Proč o vás zpočátku vlastně neměl zájem?

Už jsem vám to řekla, nelíbila jsem se mu

Třeba měl strach - Z čeho?

Tušil, že by se do vás mohl zamilovat

Někdy člověk mívá z lásky obavu

Já nemám obavu - Z koho?

Z lásky

Mohl být klidně otcem vašeho otce. Jak to, že jste se do něj zamilovala?

Není žádný důvod. Člověk miluje a to stačí

Všechno má nějakou příčinu…

Přitahoval mě

A čím?

Připomínal mi mého otce. Jako dítě jsem ho hrozně milovala

Hrozně milovala?

Ano, v noci se mi o něm zdávalo

A pak se do vás Meyers zamiloval

Ano

Hodně?

Ano - Proč?

Nevím

Co vám říkal?

No…někdy i brečel. - Brečel?

Schoval hlavu do dlaní a brečel.

A nevíte proč brečel?

Neřekl vám to? - Ne

Prostě se rozbrečel jen tak, aniž něco řekl?

Ne, pořád něco říkal. - A co?

Že beze mě nedokáže žít třeba…

Takže chtěl, ale nemohl

Tohle nikdy neřekl

Když jsem ho chtěla opustit, pokusil se o sebevraždu

Vážně? A jak?

Vzal si prášky, na spaní

Špatně spával?

Ano, občas spal jen tak hodinu nebo dvě

Kvůli vám?

Všechno bylo kvůli mě, říkal

Jak to?

Proč se mě na to pořád ptáte? - Váš příběh mě velice zaujal

Proč? - Nevím, proto se ptám

Ptám se, abych to zjistil

Proč byla všechno vaše vina?

Protože mě potřeboval čím dál víc -V jakém ohledu?

V každém ohledu - Protože jste s ním spala?

Ano - Jak často?

Zpočátku jednou, dvakrát týdně, později každý den

potom dvakrát i třikrát denně

Pak už jsem to nepočítala - A proč?

Chtěl pořád - To neměl nikdy dost?

Ne, ale dost ho to zmáhalo

Někdy se mu udělalo zle, ale nechtě nikdy přestat

Líbilo se vám to?

Každá žena má ráda, když jí muž projevuje lásku

Nebyl to jen chtíč? -Ne, miloval mě

Jak si můžete být tak jistá?

To přece člověk pozná - Jen tak?

Ne, chtěl si mě vzít - Copak on nebyl ženatý?

Byl rozvedený - Řekla byste mu „ano“?

Ne - A proč?

Proč ne?

Protože jsem ho už nemilovala

Myslel jsem, že jste byl hodně zamilovaná

Jen zpočátku

Neznamenal pro vás téměř nic, a vy jste pro něj byla vše, že?

Jo, je to tak

Často mi říkal: „Jsi pro mě vším, co mám“

Proč se na mě tak usmíváte?

Neusmívám se

Díváte se na mě tak nějak významně

Jestli ne, řekněte, že to tak není

Dáváte najevo, že jste schopná se mnou dělat totéž, co s Meyersem

Řekněte, jestli se pletu

Obávám se, že se nemýlím. Vystavujete se přímo na odiv

Vezměme si tuto židli. Nemá vaše krásné oči, prsa, boky…

ale nabízí se mi, stejně jako vy, ve vší nevinnosti

Já ji však musím odmítnout, nic pro mě neznamená

nemám k ní žádný vztah

Můžete si ho ale vytvořit - Přesně tak

Ano, ano, jak bych to řekl?

Jediný vztah, který k ženám mohu vytvořit, neexistuje

stejně jako existuje mezi námi dvěma, respektive neexistuje

Známe se už půl hodiny

To na věci nic nemění. Klidně mě mějte za impotenta

Ve skutečnosti jím nejsem, ale prakticky je to tak

Přiznávám, že jsem… Co to děláte?

Odcházím

Tak, už poslouchám. Co pro vás mohu udělat?

Nemohu dál učit. Potřebuji rok volna

Chcete se věnovat výzkumu?

Potřebuji pro sebe čas. Rád bych dopsal tu knihu

Nevěděl jsem, že něco píšete

Je stále ve fázi projektu. Mám poznámky, už musím začít

O čem to bude?

Těžko to stručně vyjádřit

Týká se to vaší činnosti? -Jaké činnosti?

Myslím filosofie

Všechno je filosofie

Jistě, i tak se to dá pojmout

Lze to považovat za změnu oblasti působnosti

Podejte si žádost, já to do příštího roku…

Do příštího roku to je moc dlouho

Nemohu dál učit, je to nad mé síly

Proč takový spěch?

Už nějakou dobu…

přesněji už půl roku, jsem rozvedený a nežiju se ženou

Začínám být sám sobě nesnesitelný, nesoustředím se na knihy, filmy

dokonce ani hudbu nedokážu poslouchat

Nechci nikoho vidět, ale nedokážu vydržet ani sám

Nedokážu vydržet doma, ale ani vycházet ven

Špatně spím, chci pracovat, ale nejsem s to

Nemám v sobě nic…než pocit hnusu

Pomýšlel jsem dokonce i na smrt

Vy nepotřebujete rok volna

ale doktora, nějakého specialistu

Myslíte? - Jestli je to naléhavé, zkuste si dát pauzu

Za to ale nedostanu zaplaceno!

Víš, v čem je tvá největší síla?

Jsi dochvilná. To je největší síla

Cecilie, můžu na tebe mluvit?

Proč?

Musím po tomhle mluvit, jinak mám úzkostné stavy

Tak mluv - Víš proč tě Meyers miloval?

Už zase Meyers

Budeme mluvit o něčem jiném. O čem bys chtěla povídat?

Nevím

Proč teda ne o Meyersovi? Pro mě je to zajímavé téma

Tak co tě zajímá? - Řekl někdy, proč tě miluje?

Ne, on to prostě dokazoval

Vždycky je tu nějaký hlubší důvod. Meyers byl do tebe blázen

Sama říkáš, že jsi byla jeho neřestí. Proč ta posedlost?

Nevím

Nepůsobíš jako žena, která rozpoutá takovou vášeň

Ne, to je fakt

A jestli mohu být upřímný, teď, když tě znám lépe

jsem překvapený, ba trochu zklamaný

Po tom, co jsi vyprávěla, myslel jsem, jak jsi úžasná

jako žena, která muže přivede k šílenství, ale ty jsi vlastně úplně normální

Dokonce bys byla asi i dobrá manželka

Myslíš? - Jistě, jistě, myslím si to

Já asi taky

Odkud se tedy bere Meyersova vášeň pro tebe?

Nedokážu vysvětlit - Zkus to, prosím

To nedokážu, on byl prostě takový

Co to znamená?

Upřesni mi svou otázku

Upřesnit otázku?

Ano, ty se pořád ptáš na pocity a myšlenky

A já nevím, co mám na to odpovědět

Tak třeba…

Věděl Meyers, že váš vztah škodí jeho zdraví?

Ano

A co na to říkal?

Říkával: „Já u toho zhynu“

A taky: „To je vedlejší“ - To je vedlejší?!

Jednou, když jsme spolu byli v posteli řekl:

„Pokračuj, pokračuj, neber na mě ohled...“

„…i kdybych protestoval, i kdyby mi bylo zle...“

„…a já měl u toho zemřít“

Miloval tě, protože jsi mu přinášel smrt

Tvým prostřednictvím spáchal sebevraždu, záměrně, při plném vědomí

Jo, možná máš pravdu

I když to všechno víš, svému osudu neunikneš

Už musím jít

Dobře, já musím pracovat

Martine, přestaň být tak netečný a apatický

a myslet jen na svoje deprese

Z té své zdrženlivosti zahořkneš. Už toho zanech

Už se stalo

Vážně? A znám ji?

Ne, potkal jsem ji před pár týdny za zvláštních okolností

Výborně, máš štěstí

Vůbec ne. Vlastně se mi vůbec nelíbí

Je vlastně naprosto nezajímavá. Zkouším se jí zbavit

Proč? Není hezká? - Ne, to vůbec ne

Tak je hloupá? - Ani to ne

Ne, nic hloupého neříká, ale je to složitější

Nudí mě, protože k ní vlastně nemám žádný vztah

Jen ten tělesný

A proč si ztěžuješ? I to je dobré

Neumíš si představit, jak je málo komunikativní

Ona mlčí, i když mluví

Umí se vyjadřovat jen sexem

Když vedle mě kolikrát leží nahá, roztažené nohy…

připadá mi její frnda výmluvnější než její ústa

Kupodivu není ale smyslná, má jen hroznou chuť na sex

Při polibcích má ochablé chladné rty, bez života…

ale její pinda je tvrdá a nažhavená

Když se milujeme

pohybuje břichem tak silně a rytmicky…

jak rozjetý motor

Týrá mě a týrá sebe

až dojdu k orgasmu a ona taky, až k tomu poslednímu

A po orgasmu…

se jí uklidní tvář a je bezvýrazná

Usmívá se aniž mě vnímá

Není to chlad nebo odstup, je to něco jiného

Hele, ty kecáš, žádná taková neexistuje

Hej, Taxi!

Pojď, rychle

Obejmi mě

Mohla bys zatáhnout závěsy?

A proč? - Ruší mě světlo při milování

Promiň, mohla bys ještě zavřít dveře do ložnice?

S otevřenýma dveřma se nemůžu milovat

Ty jsi tak komplikovaný

Promiň, kdybys ještě vypla telefon

Včera začal vyzvánět při orgasmu, trochu mi to pokazilo prožitek

To už byl třetí bod

Cecílie, ještě něco, prosím

Cigatery z psacího stolu

Ani nevíš, jak je úžasné milovat se…

Na!

A sirky?

Když už stojím, chceš ještě něco?

Jo, když už to říkáš, vypni ještě v kuchyni plyn

A dál? - Pusť hudbu

Rádio, ale ne nahlas

Cecílie, co se děje? Proč neuděláš, oč tě žádám?

Je to vše nebo ještě bude něco?

No ještě to…

Nezlob se, nezlob se…

ale musíš ještě jednou vstát

Potřebuju popelník

Nesnáším popel na podlaze

Nezlob se, nezlob se

Uvidíme se zítra? - Jo jo

Haló, Sophie, Cecilia právě odešla. Je mi tak trapně

Co se stalo?

Byl jsem na ni hnusný. Někdy mi připadá tak nepochopitelná jak neživý objekt

Abych ji přivedl k životu, trápím ji

Tahle moje podlost je hnusná, slabošská

Ty jsi slaboch - Jak to myslíš?

Nic, promiň, já jen tak

Potřebuji útěchu, ne sarkasamus, asi to raději položím

Jak je libo - Počkej, potřebuji tvou pomoc

Dělá ze mě sadistu, protože mě nudí

Chci to ukončit, ale ne ji ublížit. Miluje mě

Jak si můžeš být tak jistý? - Cítím to

Na tvém místě bych byla opatrná

Jak se s ní mám rozejít, aby to nebylo ponižující

Co já vím…kup jí dárek třeba

Byla jsem kousek od tebe, volala jsem ti

Moc nadšeně nevypadáš. - Ale jo, kolik je ale hodin?

Dvanáct, zajdeme na jídlo?

Dobře, ale rychle, spěchám

Jean-Paul a já… - Ano?

rozešli jsme se - Vážně?

Víš co udělal?

Tuhle večer jsem vstoupila do dveří a on mi dal facku

To nebylo poprvé, že?

Před tím to bylo z lásky. Tahle facka byla z nenávisti

To jsem si hned uvědomila. Poškrábala jsem ho

Facka z nenávisti? - Jistě

Láska nebo nenávist, to člověk pozná

Přiznal, že už mě nějakou dobu nesnáší

Rozešli jsme se bez dohadů - To je dobře

Jak to myslíš? - No jasně… Kolik je hodin?

12.22 -Musím už jít

Tak poslouchej…jsem ti tak lhostejná? To není celé

Říkal jsem ti, že spěchám

Můžeme se sejít večer a probrat to. Mám teď něco domluvené

S Cecílií jak tuším. Myslela jsem, že to skončilo

Dnes to chci ukončit, ale moc se to prodlužuje

Tomu nerozumím - Říkal jsem, že s ní nemám vztah

Kromě toho sexuálního

Jsi moc přízemní. Už musím jít

Konečně

Nemohla jsem volat, nešel mi telefon

Sejdeme se jako normálně?

Proč jsi včera nepřišla?

Nemohla jsem - A proč ne?

Něco jsem měla

Dobře, tak zatím

Když vás žena podrazí, znamená to, že už vás nemiluje?

To bych neřekl

Když vám nikdy neřekne, že vás má ráda, mohla by vás i tak milovat?

A naopak - Jak naopak?

Ano, naopak

Řekněte mi, prosím…

Když ta žena s mužem ráda spí, je do něj i zamilovaná?

Určitě

Kolik je hodin? Zastavily se mi hodinky

Jsou dvě - Aha, dvě

Dnes ten čas vůbec neutíká

Prvně ti musím něco říct

Ne, prvně mi dej pusu

Takže co?

Už se nebudeme moct scházet každý den

ale jen tak dvakrát týdně - A pročpak?

Nerozčiluj se! - Já se nerozčiluju

Rád bych znal ten důvod

Mým rodičům vadí, že tu bývám každý den

Ty’s jim neřekla, že znovu chodíš na kurz kreslení?

Ano, ale že dvakrát týdně

Na ty další dny si vymýšlím výmluvy

Když jsi byla každý den u Meyerse, taky jim to nevadilo

Meyersovi bylo přes šedesát

Znali ho, neměli žádné podezření

Tak mě jim představ

Klidně, ale do té doby jen dvakrát týdně

Řekni mi pravdu, ty se mě chceš zbavit

To s tím nemá co dělat

Říkám jen: odteď 2x týdně

Ty se chceš rozejít, ale nechceš to přiznat

Dnes řekneš - dvakrát týdně, zítra to bude dvakrát do měsíce

Nakonec mi řekneš pravdu - Jakou pravdu?

Ale…tak jak chceš

Od teď dvakrát týdně

Změníme raději téma

Copak se děje? Vypadáš smutně

Měníme téma

Prošel jsem kolem tebe a ty sis mě nevšimla

A kde? - U radnice, před parkem

A v kolik? - Asi ve dvě

Byla jsem tam s jedním kamarádem - hercem

Jak se jmenuje? - Momo

Momo není žádné jméno

Já mu tak říkám

Vypadalo to, že se dobře znáte, podle toho, jak jste spolu šli

Jak jsme spolu šli? - Stoupni si

A proč? - Stoupni si

Takhle on chodí vždycky

Znáš ho už dlouho?

Asi dva týdny - Vídáte se často?

Podle okolností - Byla jsi s ním domluvená?

Chtěl by mě dostat k filmu

Ty chceš k filmu? - Ještě nevím

Kam jste pak šli? - Dali jsme si někde kafé

A po kávě?

Pak jsme byli v parku než jsem k tobě přišla

Budeme spolu spát? - Ne, chci vědět pravdu

Jakou pravdu? - No pravdu!

Prostě čistou pravdu - Nechápu, o co ti jde

Včera jsi vůbec nepřišla

Dnes se chceš scházet méně často. Co za tím je?

Říkám ti přece, rodiče mi nadávají

To ti vážně tak vadí, že mě neuvidíš každý den?

Ano

Dobře, tak to ruším, budeme se zase vídat každý den

Musíme si ale dávat větší pozor a scházet se v jinou dobu

Zítra ti zavolám a řeknu, kdy budu moct

Už jsi spokojený? - Ano, děkuji

Jestli chceš, můžeme se vídat 4x do týdne a ne 7x

Ne, klidně každý den, nějakou výmluvu si najdu

Tak ty sis myslel, že tě podvádím s Momo!

Dnes to bylo nádherné

Není to vždycky hezké?

Ne, vždycky je to jiné. Dnes to bylo nádherné

A proč?

To se nedá jen tak vysvětlit

Hádej, kolik jsem měla orgasmů. - Kolik?

Tři - To nemáš pokaždé?

Ne

Jestlipak Meyers zemřel při sexu?

Proč to chceš vědět?

Chci to vědět. Takže jak?

Udělalo se mu při tom špatně, ale zemřel až potom

Neříkáš mi pravdu. - Tohle je pravda

Měla jsem strach, napadlo mě, aby nezemřel. Ale on se zase vzpamatoval

Položila jsem ho na postel

Copak vy jste nebyli v posteli? - Ne

Tak kde jste byli?

Co ty nechceš všechno vědět! - Tak kde jste byli?

Na schodech

On mě chtěl pořád milovat

Podvedla jsi ho? - Už zase začínáš!

Odpověz, prosím. Udělala jsi to?

Někdy jo. Byla s ním taková nuda. - Co to znamená?

Prostě nuda

Už musím jít

Dobře, ale už musím jít

Podívej se do pokoje, je tam pro tebe dárek

Pro mě?

Děkuji

Nech toho, nech toho, už musím jít

Jak to vypadáš? Co se děje? - Nic

Už jsi to ukončil?

Ne, ona nepřišla

To sis musel připadat dost blbě, s tím dárkem

Připadám ti nudný? - Proč?

Myslím, že mě podvádí, protože jí připadám nudný

Já myslela, že nudná připadá ona tobě

Jasně…připadá mi nudná

To je čím dál větší chaos

Čím častěji s ní spím, tím méně mi patří

Všechen ten sex mi bere sílu k tomu, aby mi mohla patřit

Mluvíš fakt nesmysly, je to úděsné

Mně už se do kina nechce, pojďme se někam najíst

Dělej si co chceš, já jdu do kina

Ahoj

Chodil k vám Meyers často?

Skoro každý den - Jak to?

Na oběd nebo na kafé

Spali jste spolu někdy u vašich? - Někdy

A kde? - Už nevím

Zkus si vzpomenout

Jednou i v kuchyni - V kuchyni!

U tebe v pokoji to nešlo?

Když na to Meyers dostal chuť, udělal to hned na místě

Nezapomeň, dnes je vyučování, po jídle jdeme k tobě

Proč to mám říkat?

Cecilie, musíš umýt nádobí

Umyju nádobí až večer. I to ze včerejška

A to z předvčerejška? - Mami, tohle je můj učitel

Promiňte, pane profesore. Těší mě

Nevěděla jsem, že přišel tvůj učitel

Cecilie, odveď ho do obyváku

Zapomněla jsi moje příjmení, - Já ho ani neznám

Pro mě jsi Martin… Nikdy mě nenapadlo zeptat se tě na to

No…tak jak se vlastně jmenuješ?

To je jedno. Dnes se cítím jako bez jména

Jak chceš…

Tati, tohle je můj učitel kreslení

Sedněte si k mému otci, já zatím prostřu

Jak se máte, pane

Říká, že není hluchý, nemusíš křičet

Promiňte, jak se dnes máte?

Říká, že když je větrno, zdají se mu dny ještě delší

Pracujete v současnoti někde?

Říká, že nemůže pracovat, dokud mu nebude líp

Léčíte se?

V současné době prodělává radioterapii, doufá, že se letos uzdraví

Je to hotové, prosím, ke stolu

Pane profesore, vy jste pana Meyerse znal, že?

Ano, trochu

On byl tak hodný, tak sympatický a inteligentní

Jeho smrt mě hodně sebrala

Nebyl ještě vůbec tak starý - Přesně 65

Ale vypadal na 50

Znali jsme ho jen 2 roky

ale jako by už patřil do rodiny

Byl na Cecilii hodně fixovaný

byla pro něj jako dcera

Spíš vnučka - Ano

Nechtěl za vyučování ani peníze

„Inteligence je grátis“, říkával

Mám ji také vyučovat zdarma? - Ne, to je něco jiného

Víte, měl ji moc rád

Chodil sem často? - Skoro každý den

Míval tu vždy svoje místo

Ale nikdy nás nezneužíval

vždy nám to nějak vynahradil

Podílel se s námi na nákladech, posílal nám koláče, víno, kytky…

Říkával: „Vy jste jako moje rodina“

Byl chudák se svou ženou rozvedený

Žil sám

Dejte mi svůj talíř

Napiš to, on ti nerozumí

Nechce psát, říká, že není němý

Cizí lidi ti ale nerozumí

Bylo by lepší, kdyby to napsal

Říká, že mu byl Meyers nesympatický. Ale netuším proč

Říká, že si tu hrál na pána domu

Můj muž říká úplné nesmysly

Rozuměl jste? - Ne

Říká, že prý se mi dvořil

Meyers mi občas dělal komplimenty

Ale byl jen galantní, to je vše

Omluvte mě - Ano

Aha, tady jsi

Uhni, musím se učesat

Co dělá tvůj otec celý den? - Nic

Co to znamená? Nic je prostě nic

Ale člověk pořád něco dělá

Sedí v křesle a poslouchá rádio

Co mu je? - Rakovina

Co říkají doktoři? - Že má rakovinu

Uzdraví se ještě? - Ne

Takže zemře? - Ano, brzy zemře

Je ti to líto? - Ano

To říkáš jen tak - A jak to mám říct?

Obávám se, že doktoři mají pravdu

A co jako? - Že brzy zemře

Ano, říkají, že brzy zemře - Co pak budete dělat?

Co tím myslíš? - Z čeho budete žít?

Jak dosud - A z čeho žijete?

Máme obchod - Obchod! To jsi nikdy neřekla

Nikdy ses neptal

Vydělá vám to hodně? - Ne, moc ne

Myslíš někdy na smrt?

Ne, nikdy

I když tak vidíš svého otce? - Ani tak

Každý jiný by na to myslel

Mně nic není, proč bych měla myslet na smrt?

Ostatní to také čeká… - Ano, možná

Jsi si tím jistá? - Jo

A tvůj otec myslí na smrt?

A má z ní strach? - A jaký!

A ví, že zemře? - Ne, to neví

Copak na to nikdy nemyslíš? - Na co?

Že umírá

Dokud žije, myslím jen na to

Víš, že po tobě toužím? - Všimla jsem si

Pojď, převleču se

Tvá matka je ti podobná - Aha

Zjevem. Povahou taky?

Jak to myslíš?

Je milá, naštvaná, klidná, nervózní? Jaká je?

Není nijaká - Tušila něco o Meyersovi?

Ne, nic nevěla

Proč teda nezopakovala přesně slova tvého otce?

Jaká slova? - Myslíš, že jsem si toho nevšiml?

Řekl, že Meyerse neměl rád, protože jel po tobě

Chtěla, abych si myslel, že Meyers jel po ní

To je fakt

Proč mi chtěla namluvit, že jel po ní?

Protože to byla pravda - Co byla pravda?

Že Meyers se jí dvořil

Požádala jsem ho o to, aby si ničeho nevšimla

Hm, rafinované

Tak jo…

Jdeme ke mně?

Čekám telefon - A co?

Záleží na tom, co se dozvím - Kdo bude volat?

Jeden filmový producent kvůli domluvě - Buď upřímná, že ti bude volat ten herec

Který herec? - No ten Momo

Viděla jsem se s ním včera, nemůžu ho vídat každý den

Byli jsme u toho producenta, ale nebyl u sebe. Bude za chvíli volat

Bude ti volat Momo, přiznej to

To klidně můžu, ale není to tak - Můžu telefon vzít místo tebe?

Když ti to udělá radost - Ne, ne, nepotřebuju důkazy

Chci jen, abys pochopila jedno - A co?

Nepotřebuju, abys mě milovala, chci jen, abys říkala pravdu

Pravdou je, že se s Momo dnes neuvidím

Ale pokud to chceš slyšet, prosím

Dobře…

Dobře

Nashledanou

Pojď

Mám málo času, musím za tím producentem

Jestli se mnou chceš spát, tak jedině hned

Ne

Proč ne? - Nemám rád tyhle rychlovky

Jaké rychlovky? Bude to jako vždy, pak musím ale odejít

Ne, řekl jsem!

Svezeš mě?

Můžu tě odvézt za milencem, když je ti v autobuse těsno

Kdybys byla krutá nebo zvrácená…

ale ty jsi jen bezcitná

Zajímá tě vůbec, proč jsem s tebou nechtěl spát?

Ano

Nechtěl bych dělat to stejné jako Meyers

Zastav, tady to je

Ahoj

S kým jsi telefonovala? Měla jsi pořád obsazeno

S kamarádkou - A s kterou?

S Valentýnou - Valentýna jak?

Valentiýna Voboronsky

Mohl bych, prosím, mluvit s Valentýnou?

Je na cestě - Kdy odešla?

Dnes ráno. Kdo volá?

Ty’s mi lhala - Co jsem řekla?

Že ti volala Valentýna, ona je ale od rána pryč

Co to dokazuje? Ona mi volala z budky

To mě nenapadlo. Už ničemu nerozumím

Taky se mi zdá

Sedím stále u telefonu a čekám, až mi zavoláš

Když zazvoní, bojím se, že tam nejsi nebo že lžeš...

Všimla sis, že ti můj telefon každý den ve 12 vyzvání

Jsi tam na přijmu jak sekretářka a jen mi sděluješ termín

Zítra na viděnou

Sophie, dobře, že tam jsi

Dlouho jsme spolu nemluvili. Jak se máš?

Dobře ne, vůbec ne dobře

Chvěje se ti hlas - Cecile mě podvádí

Víš to jistě? - Ne, nevím to určitě

Pozoruju její denní režim a myslím si, že mě obelhává

Nedokážu dokonce ani rozeznat

jestli mluví pravdu nebo lže

Proč řešíš nějakou pravdu?

Ta je jediným prostředkem, jak zničit svou lásku vůči ní

Musím přiznat, že je to láska

Už jsem tak unavený

Tak se stáhni

Ona mě podvádí! Jak se mám stáhnout?

Musím ji ohlídat, vlastníma očima

To určitě nedělej - Musím, nemám na vybranou

Ponižuješ se - To je mi jedno

Proč nikdy neposloucháš moje rady

Protože jsou naprosto pitomé, nic nechápeš

Dobře, tak už mi nevolej!

To jsi zase ty? Co chceš?

Přemýšlel jsem, musím tě vidět

Vyloučeno

A proč? - Nemůžu

Ty jdeš k tomu producentovi?

Je to tak? - Ahoj, zítra

Můžu mluvit s Cecílií? - Odešla

Kdy? - Před čtvrt hodinou

Za svým kamarádem, tím hercem, prý ji dostane k filmu

Jsou u nějakého producenta

Myslíte, že má na to, aby z ní byla taková hvězda?

Jo jo, jistě jistě

Pustil byste mě na svoje místo? - No prosím

Koupím vám za to jednu kávu - To je milé

Ještě jednu kávu, prosím

Dáte si něco? - Ne, děkuji

Je tam už Cecílie? - Ne, ještě ne

Určitě? Dívala jste se všude?

No jistě

Musela před chvílí přijít nebo už zase odejít

Děkuji, děkuji

Prosím?

Počkejte To je pro tebe

Ano, jako vždycky, dobře

Co se děje? Proč se tak usmíváš?

Říkám, že ti po tom nic není - Tak dělej, umyj ty sklenice

Tak co, kouří dobře? - Prase!

Vídáš Momo často? - Někdy

Znáš ho dobře?

Jo, znám

A co říkáš? - Co myslíš?

Co o něm smýšlíš, co si o něm myslíš?

Vůbec nic, proč bych měla?

Dobře, jak ho vidíš? Jaký ti připadá?

Sympatický

To je všechno?

Jo, je sympatický, to je vše

Já jsem sympatický, tvůj otec je sympatický…

O někom říct, že je sympatický, neříká nic

A co chceš slyšet?

Jeho slabosti, jeho přednosti… Je hodný, zlý, chytrý, hloupý

lakomý, velkorysý?

Nevím, cokoliv

Nechce se ti už mluvit?

Nemůžu nic říct. Nikdy o tom takhle nepřemýšlím

Všimla sis, že jsem přestěhoval postel?

Ano - Takže postel vidíš?

A proč ne?

Jak to, že postel vidíš, ale svého herce ne?

Postel člověk vidí, povahu ne, je to tak?

Je to špatný herec - V tom se nevyznám

Kolik mu je? - To nevím

Je starší nebo mladší než já? - Asi mladší

Aspoň o 10 let Má rodiče, sourozence?

Určitě, my se o tom nebavíme

A o čem se bavíte? - O všem možném

Například? - Nevím. Bavíme se jen tak

Znám všechny naše rozhovory

Já si na nic nepamatuju

Kdybys ho musela popsat, co bys řekla

Nikdo mě do toho nenutí, takže nemusím

Já ti ho popíšu: vysoký, atletická postava, tmavé oči

světlé vlasy, velké ruce, útlá ramena

To je zbytečné - Co je zbytečné?

Ale nic, blbost

Vlastně je to fakt, má velké ruce a útlá ramena

Teď, když to říkáš, mi to dochází

Jinak by sis toho nevšimla?

Nejsem jako ty. Nevnímám detaily

Vidím jen, jestli je člověk sympatický

Co si myslíš o mně?

Spoustu věcí - Vážně? Například?

Nevím, různě - Řekni aspoň jednu

Když se tak ptáš, nic mě nenapadá

No jistě

Momentálně mě nic nenapadá

Vůbec nic? - Ne

Ale řeklas, že máš ke mně „spoustu věcí“

Já vím, spletla jsem se

Tobě nevadí nemyslet si nic o muži, se kterým spíš?

Ne, proč? Na co přemýšlet?

Už půjdu

Odvez mě, mám zpoždění

Sophie, mám úplně prázdnou hlavu

Cecílie se mi vzdaluje. Nepatří mi

Realita se mi vzdaluje, Cecílie i realita

Ony spolu souvisí, vím to jistě

Čím dál víc se mi ztrácí z hlavy

Promiňte, kolik je hodin?

Cože? - Hodin kolik je

Tak dělej, už vyjdi ven…

No tak, krásko, pojď ven. Utrhnu tě jako kytku

Nastup!

Co tady děláš? - A ty?

Byla jsem u toho producenta, bydlí tady…

Jak se jmenuje? Přijmení, jméno, dělej!

Leon Gayard

Kde bydlí? Poschodí. Číslo domu?

115, rue Menilmontant, 4.patro

Viděl jsem tě vycházet, nebyla jsi sama

Momo a já jsme byli u něj - A proč?

Kvůli jedné práci - Kvůli jaké práci?

Kvůli filmu - Jak se ten film jmenuje?

To neřekl

Kde jste seděli? - V obyváku

Popiš mi to: nábytek, obyvák, dělej!

Normální obyvák

Co to znamená…?

Stoly, židle, sedačky

Jakou barvu má ta sedačka?

Nevšimla jsem si

A barva trenek Moma? - Copak ty ji znáš?

V čísle 115 Menilmontant nebydlí žádný Gayard

Nemá telefonní číslo v seznamu

Ale nějaký Momo, Maurice Mayard - Těžko

Podívej se sama

Jaká to náhoda. Oba mají stejnou adresu

Leon bydlí ve 4. a Momo v 1. patře

Jedeme tam a uvidíme, jestli tam bydlí nějaký Gayard

Je to tak - Co je tak?

Že se s Momo scházíme - Jak? Já vím, že se scházíte

Spíme spolu

A to říkáš jen tak? - Jak jinak to mám říct?

Proč jsi to udělala?

Líbilo se mi to. - To se přece ale nedělá

Proč ne?

Člověk přece nepodvádí někoho, koho miluje. Miluješ mě přece

To jo, ale Momo mám ráda taky

Takže abys uspokojila svou vášeň, vlezeš s každým do postele

Malíř, herec, automechanik…

Ty jsi jak vyhladovělé zvíře

Ty se oddáváš jemu, oddáváš se mně, naše semena se v tobě míchají

Víš, co jsi? - Ne

Děvka

Je ti jasné, že odteď se všechno změní?

Proč nic neříkáš?

Nevím, co říct - Děvko!

Necháš si nadávat do děvek Kam jdeš?

Odcházím - A kam?

Nebudeme se raději vídat

Ne, počkej, ještě jsme neskončili

K čemu by to bylo? Jsme každý úplně jiný

Zůstaň tu

Odvez mě domů

Co to děláš?

Chci se s tebou ještě jednou vyspat - Ne, je po všem

Zůstaň tady!

Děvko! Děvko!

Ahoj Sophie, jsem dole. Můžu jít nahoru?

Ne - Máš tam někoho?

Vícero lidí

Dobrý? - Ano, proč?

Jsi nervozní? - Mám už všech a všeho po krk

Co se děje? - Pomalu ze mě bude mizantrop

Mizantrop má lidi až moc rád a proto je zklamaný

Zkus denně někoho zavraždit v představách a ušetříš za psychiatra

To zní optimisticky

Do prdele!

To je překvapení! Jak se ti vede?

Já jsem Martin - Pierre

Už jsi jedl? - Ne

Dáš si něco k pití? - Rád, díky

Co dělá tvá kniha?

Moje kniha? Téměř hotová

Bude brzy k nahlédnutí?

Ztratil jsem spoustu času, teď začínám znovu žít

Znovu začínám pracovat - Copak se stalo?

Kvůli jedné mladé ženě…

Nedokázal jsem na nic jiného myslet. Úplná posedlost. Moje mysl byla jak po smrti

Denně jsem ji kontroloval

ale nikdy nezahlédl, jak jde od toho herce

Už jsem si myslel, že je neviditelná

Od jakého herce? - Jejího milence

To čekání bolelo, až s ním přestane spát

Představoval jsem si vše, co se děje uvnitř

Sundává si halenku, je nahá, jde k posteli

je nad ním, má orgasmus

Pocity nelze předvídat

Stále jsem si to představoval

Když jsem je oba uviděl, bolest byla zdrcující

Sophie, musíme už jít - On vás vyděsil?

Ne, vůbec ne - Rád jsem tě zase viděl

Vy už taky jdete? - Já se s nimi svezu

Ne, já vás odvezu A co ty?

Co já? - Půjdeš už?

Ne

Tak já jdu

Cecílie má milence - To jsem pochopila

Toužím po ní, dokonce ještě víc - Samozřejmě

Neodsuzuj ji, ona není jako my…

Takže se o ni budeš dělit - Je po všem, může si ho nechat

Stejně jim to nevydrží. Měla bys vidět ty jeho žluté vlasy

Martine, jsem unavená, běž už, prosím

Sophie, nedokážu být sám. Mohl bych tu přespat?

Ne - Proč ne?

Nemůžu jít domů. Musím s tebou mluvit

O Cecílii? Už stačilo

Proč ji tak nesnášíš? - Nic proti ní nemám

Je mi ukradená, vůbec ji neznám

Ale podívej se na sebe, jsi úplná troska

Obejmi mě, obejmi mě

Ne!

To snad není možný, vypadni!

Vypadni!

Mohu mluvit s Cecílií? - S Cecílií?

Není tam? - Ona spí

Už? Kolik je?

Můžete ji vzbudit, musím s ní mluvit

Chceš se vážně rozejít?

Jestli chceš, můžeme pokračovat

Ale proč chceš pokračovat? - Zvykla jsem si už na tebe

A když ti řeknu, rozejdi se s Momo? - Ne

Mohla bys to říct trochu slušněji - Tak promiň

Takže ty nás chceš oba?

Já za to nemůžu, mám vás oba ráda

Musím se o tebe teda dělit…

Co se pro tebe změní? Budeme se vídat jako dřív

Nemůžeš mít ráda přece dva muže - Ale můžu

Hezké šaty - Děkuji

Vypadáš šťastně

Jsem šťastná, protože jsem u tebe

Děkuji, díky moc

Co budeme dělat?

Projdeme se

Co se děje? Proč mlčíš?

Hrozně po tobě toužím

To tak máš vždycky

Nelíbí se ti to? - Tak jsem to nemyslela

Půjdeme ke mně

Co je, co se děje?

Zapomněla jsem, dnes to nejde. - Proč ne?

Bolí mě břicho - Kecáš

Už mi věříš? - Jo jo, říkáš pravdu, vždycky

Proč jsi to neřekla hned? - Máme pro sebe celý den

Včera jsi ho viděla, že?

Koho? - Koho asi

Jo, viděla - Byli jste v posteli?

Však víš, že jsme byli v posteli

Vícekrát? - Jako vždy

Co při tom cítíš?

To se nedá vysvětlit - Je to lepší než se mnou?

Já nevím - Proč ne?

Nikdy o tom nepřemýšlím - Zkus to, prosím

Cítím, že on mě miluje

A u mě? - U tebe taky

A baví tě to s ním víc nebo míň

Líbí se ti to?

Každé ženě se líbí, když je milovaná

Je to ale lepší než se mnou?

Je to jiné

Už to chápu

Copak je? Je to nesmysl o tom mluvit

Kdybys ho už nikdy víckrát nemohla vidět, cítila bys prázdnotu?

To se ještě nestalo, jak to mám vědět?

Zkus si to představit - Ano, myslím že jo

A u mě?

Představ si to

Když jsi tehdy řekl, že je konec, byla jsem smutná

Hodně smutná?

Jak to mám změřit? Ale jo, myslím že jo

Koho miluješ víc jeho nebo mě? - Jste každý jiný

Vy jste nezaplatili

Kam jdeš? Za Momem? - Jo

Hned? - Ne, za půl hodiny

Tak zůstaň ještě

Byli jste včera taky venku? - Ano

A kde? - V jedné restauraci

O čem jste se bavili? - Už nevím

Zkus to, bylo to včera

Já si nic nepamatuju, nevím, co’s říkal před 5 minutama

Když s tebou mluvil, drželi jste se za ruce?

Jo, jaks to uhádl?

Dotýkali jste se koleny pod stolem?

Seděli jsme vedle sebe

A hladil tě?

Na tváři a taky mě políbil na krk

Tak na slova si nevzpomínáš, ale že tě hladil ano

Protože jsem to nechtěla

Hádali jste se?

On chce po mně občas něco, co já nechci - A co třeba?

Když to řeknu, budeš naštvaný - Ne, ne, řekni to klidně

Abych mu dala ruku… však víš kam

No…a co?

Prvně jsem mu to dělala, pak ale už ne

Co se děje? - Nic nic, povídej dál

To je vše - To je vše?

Jo a…někdo mi u stolu zazpíval

To máš jako ráda?

Myslím, že ano - Ano nebo ne?

Tak co, líbí nebo nelíbí?

V restauraci ano, ale ne když spím

Pak ti koupil růži, jak se někdy v restaurci prodává, je to tak?

Jo, jak to víš?

Dala bych si palačinku

Palačinku s cukrem, prosím

Chceš taky? - Co jste dělali po jídle?

Šli jsme do kina

Drželi jste se za ruce? - Ano

Líblali jste se? - Jo

Spali jste spolu? - Jo

Vy jste spolu spali v kině?!

No a? Byli jsme vzadu, skoro nikdo tam nebyl

Jak jste to dělali? - Seděla jsem mu na klíně

A pak?

Nic…doprovodil mě domů - Autem?

Ne, on nemá - On nemá peníze?

On teď nemá žádnou práci - Tak mu nějaké dáváš?

Podle toho - Ty mu dáváš peníze?

Ano, to co mi dáváš - Včera jsi za něj platila?

Ano

Dělali jste to pak ještě doma?

Trochu. Na chodbě - Jak trochu?

Museli jsem to přerušit

A pak? - Šla jsem spát

Myslela jsi na něj? - Ne

Na co jsi myslela? - Na tebe

Na mě? - Až jsem usnula

Mluvíš ráda o sobě? - Ne

A proč? - Nevím

S těmi dotazy ti lezu na nervy? - Jo

Opovrhuješ mnou za to? - Jen bych byla ráda, kdybys přestal

Co při tom cítíš?

Přání, neodpovídat ti nebo ti lhát, aby se ti to líbilo

Vymýšlíš si občas něco? - Možná

Kdy?

Říkám možná. Už nevím

Vzpomeň si! - Nevzpomínám si

Lhala jsem jen v nutném případě

Kdy? - Už nevím

Kdy musíš lhát?

Nevím

Cecílie, je ti jasné, že nesmíš lhát?

Proč ne? - Protože už ti nikdo nebude věřit

Dal jsem ti 200 franků - Všimla jsem si

Už jsi dlouho nic nedostala - Já vím

Není ti to divné? - Co?

Že jsem ti nic nedával

Myslela jsem, že už nemáš

Skoro mi došly, ale mohla sis toho všimnout

Každému občas dojdou prachy

Dejme tomu, že bych ti je přestal dávat

Dnes jsi mi dal. Proč myslet na budoucnost?

Dejme tomu, že už nic nedostaneš

Přišla bys i tak?

Copak se stalo, že bych už někdy nepřišla?

Co to tam máš za flek?

Jak jsem spala s Momo, ještě jsem se nepřevlékla

Byla bych moc ráda, kdybyste se zkamarádili

Ty ses úplně zbláznila

Hlupáčku

Cecílie, musím ti něco důležitého říct

A co? - Chci ti něco nabídnout

Co mi chceš nabídnout? - Aby ses stala mou ženou

Ty si mě chceš vzít? - Ano

Proč mi to říkáš teď? - Teď je ta nejvhodnější chvíle

Budeš mou ženou

Já prodám svůj byt, abychom měli větší komfort

pak se přestěhujeme do domu, který zdědím

Ani nevíš, jak jsem bohatý. - Ty jsi bohatý?

Ano, moje rodina je bohatá

Měli bychom tradiční svatbu: v kostele, hostina, dárky

Svatební cesta do Asie nebo Afriky

Rád bych, abychom měli děti

Vidím tě tak na dvě, tři i více dětí

Co na to říkáš?

Nevím, musím si to rozmyslet

Odpovíš mi zítra nebo pozítří

Řeknu ti to dřív

Mezi tím tě představím svým rodičům

Dobře, že hned neodpovídáš. Manželství je vážná věc

Spojení na celý život, tak to vidím já

Proto ten sňatek v kostele. - Proč v kostele?

Tak se nebudeme moci nikdy rozejít

Nevěděla jsem, že jsi věřící - Jo jo, jsem

Já věřící nejsem

Říkala jsi něco, žes byla u jeptišek

No a? Ale nebyla jsem věřící

A věříš v něco? - Ne, nevěřím

Nebyla jsem nikdy věřící, protože jsem o tom nikdy nepřemýšlela

Když člověk na něco nemyslí, tak to ani neexistuje

Pro mě náboženství neexistuje

Třeba na to budeš myslet později

To těžko. Náboženství je nuda

Nudíš se někdy? - Jo, občas

Co pak cítíš? - Nudu

Co je tahle nuda? - Nuda je nuda

Ne, to je mnohem víc než to

Moji rodiče dbají na konvence

Co jsou konvence?

To, co zůstává, když už nic jiného není

Než tam přijdeme, ráda bych ti odpověděla

Chci se s tebou vyspat

Myslel jsem, že nemůžeš - Už jo

Řekni mi, vážně, chceš být mou ženou?

Jsi jediný, koho bych si mohla vzít

protože ti nic nemusím zatajovat

Já si ale myslím, že mi něco zatajuješ

Ty mi slibuješ tak hezké věci

Svatební hostinu, šaty, svatební cestu…

Takže?

Já si tě nevezmu - Proč ne?

Protože nechci - Ale proč ne?

Nechci se rozejít s Momo

Chceš si ho vzít? - Ne, jeho ne

Co já mám s Momo? Scházej se s ním, jak chceš

Proč se brát? Takhle se mi to líbí

Když ti dovolím, vídat se s Momo, nic se pro tebe nezmění…

když budeš bohatá, proč to odmítáš? Proč?

Prostě nechci, to je vše

Pojď se milovat - Ne ne

Nechce se mi!

Proč nechceš být mou ženou?

Hele, jestli to nechceš teď, za chvíli už to nepůjde

Jak to?

Nechtěla jsem ti to říkat, chtěla jsem ti to napsat

ale lepší je, abys to věděl

Jedu zítra s Momo na 14 dní na Korziku

Ty jedeš na Korziku! Tak proto. Nejezdi

On už rezervoval pokoj - Nechci, abys odjela

Proč ne, já se tam těším

Když tu zůstaneš, dám ti dárek

Jaký dárek? - Co budeš chtít

Třeba co? - Peníze

Kolik? - Hodně

A máš je?

Pojď

Podívej, 6000 franků

Tohle vypadá jako mnohem víc - Zůstaň a dostaneš desetkrát tolik

Bohužel to nejde

Teď se spolu vyspíme. A jak se vrátím, můžeme to dělat častěji

Ty to fakt nechceš? - Ne, pojď už

Vidíš, jak jsem nezištná? -Proč?

Každá jiná by si ty peníze vzala a stejně odjela

No a?

Ušetříla jsem ti peníze - Ne, o dost jsi přišla

Když myslíš

Udělal bys mi laskavost?

Jakou?

Chtěl jsi mi dát 60 tisíc franků. Půjč mi jen 3 tisíce

Na co?

Momo je bez práce

Máme málo peněz. Chtěli bychom mít hezkou dovolenou

Ubližuješ mi. Proč?

Promiň

Na…bude to stačit?

To je moc - Vem si to, třeba se ti to bude hodit

Děkuji

Líbilo se ti to? - Ano

Hodně nebo středně? - Hodně

Jsi šťastná?

Miluješ mě? - To přece víš

Kam jedeme?

Nikam, odvezu tě domů

Dobře?

Jak chceš - Ne, jak ty chceš

Zítra odjíždíš. Ty se rozhodneš, jestli zůstaneš

Je mi to jedno - Jak jedno?

Uvidíme se, až se vrátím

Víš to jistě? - Ano

Ani mi neřekneš: nashledanou?

Já chci k tobě! Musím tě mít ještě jednou!

Víš přece, že to není možné

Musím tě ještě jednou mít. Ne tvoje tělo, tebe!

Může sem Cecílie přijít?

Ona tu není

Určitě? Zrovna jsme spolu mluvili. - Před 2 minutami odešla

A kam? - Na jídlo

Kdy se vrátí? - Už ne

Jede na Korziku. S kamarádkou. Přenocuje u ní

Za 14 dní se vrátí

Co se děje?

Cecílie je pryč a její otec umírá

Jsem tak sama v tom prázdném bytě

Mého muže včera večer odvezli na kliniku

Už je to beznadějné

Beznadějné?

Doktoři mu dávají ještě tak 2 nebo 3 dny

Cecílie má ale svého otce ráda - Cecílie nemá ráda nikoho

Vyhul mě

Zastav, uvolníš se tak. - Vyhul mě

Co ti je? - Dělej, dělej, pokračuj!

Cecílie, Cecílie… - Nejsem žádná Cecílie!

Chtěl jsem se s ní oženit, abych už ji nemiloval

chtěl jsem, aby přestala existovat - Chci vystoupit!

Nemá žádné svědomí! - Zabiješ nás!

Ani se neotočila, neusmála!

Já nechci umřít! - Myslíš, že já jo!?

Jak nějaký podvedený idiot?!

Myslší, že takhle chci skončit?

Jak se vám dnes daří? - -Ale, jde to…

Prosím vás, slečno, mohla byste mi pomoci s dopisem

Teď bohužel nemůžu. Stavím se později

Myslel jsem často na sebevraždu

vážně jsem chtěl zemřít

Teď si myslím, že člověk umírat ze zoufalství nemusí

Člověk z něj může žít

Místo aby zemřel, může z něj žít

Žít za každou cenu

české titulky: petr.c17