Original subtitles

POVYK KVŮLI VRCHNÍ SESTŘE

aneb ODSUD K TĚHOTENSTVÍ

aneb ZNÁMOST PLODÍ

aneb LŮNO NA VRCHOLU

aneb TĚHOTENSKÁ OPERA

FINISHAMSKÁ PORODNICE

VŠECHNY PORODY V ZADNÍ ČÁSTI

Tady to je, Finishamská nemocnice,

- naše další práce. - Co? Porodnice?

Přesně. Ústředí slavného Klubu těhulek.

- Co je tam na šlohnutí? - Prášky.

Prášky?

Ne jen obyčejné pilulky, pilulky.

Mají jich tam statisíce.

Co? V porodnici?

Není to s křížkem po funuse, že?

Ne, ne, ne. Jsou tam pouze uloženy

pro použití v klinikách pro plánování rodičovství.

Ale tati, když je rozdávají zdarma, co na nich vyděláš?

Tady nic, synu.

Ale znám pár zemí, které vezmou, kolik jen budou moci,

a zaplatí za ně krvavý majlant.

Dr. Cross.

Dr. Cross na pohotovost, prosím.

Tak, slečno Willingová, takže nás opouštíte.

Jo. A ne zrovna s prázdnýma rukama.

Ach, no tak, no tak, nesmíte být proto zahořklá.

Máte tam krásné miminko.

Kéž bych takové měla.

Ano, když narazíte na stejného týpka jako já,

můžete ho mít.

Kdo to tedy je?

To je pan Bernard Sekáč, stínač hlav.

Ach, další andílek, opouštějící naše řady.

Dovolte mi poslední pohled na toho malého chlapíka.

Být po mém, můžete si ho nechat.

Opatrně, má drahá. Mohl bych vás vzít za slovo.

Je to skvělý chlapík, že?

Ano, je.

Ach. Myslím, teď si ho můžete zase vzít.

Zase? To je dnes ráno popáté.

- Musel čurat. - Myslím, že právě čural.

Dobré ráno, pane Bernarde.

Dobré ráno, Arture. Dobré ráno, vrchní sestro.

- Jak se vám dnes daří? - Jsem v pořádku.

Proč bych neměl být v pořádku? Vypadám dobře, ne?

Ach, nikdy jste nevypadal lépe, pane Bernarde.

Tak proč jste se mě ptala, jak se mi daří?

Z žádného zvláštního důvodu. Jen kvůli té asijské chřipce.

Jaké asijské chřipce?

Ach, to jen to, co jsem četla v novinách.

Nesmíte věřit ničemu, co čtete v novinách.

Asijská chřipka, vskutku.

Taková spousta kravin.

Chtěl byste teď udělat vizitu, pane Bernarde?

Co? Ne. Ne.

Dnes se tím vším nemohu mořit. Necítím se moc dobře.

Myslím, že mám asijskou chřipku.

Chudák pan Bernard. Stačí, aby si přečetl o nějaké nemoci,

a je přesvědčen, že ji má.

Zajímalo by mě, zda četl Jih proti Severu.

H... I...

Chřipka. Asijská.

Asijská chřipka. Vysoce infekční virové onemocnění, často končící smrtí.

Sm... Smrtí.

Příznaky:

horečka, závratě, zrychlený puls, žloutnutí očních bulev.

Vrchní sestro, máte už nějaké novinky?

Ach, pane Tidey, vy tu ještě jste?

Samozřejmě, že jsem stále tady.

Jsem tu od včerejška, od 22:42, že?

Měl bych to vědět. Právě jsem viděl vlak ve 22:17 do Readingu, či ne?

Opravdu?

Jo. Staví ve všech stanicích kromě Etonu a Twyfordu, že?

Ovšem. A miminko ještě nemáte?

No, samozřejmě, že ne.

To bych tu přece nebyl, že?

No, co se stalo? Co se děje?

Nejspíš máme trochu zpoždění, pane Tidey.

No, nemůžu se tu poflakovat. Mám práci, víte.

Dobře, jen obejdu oddělení.

Zjistím, jaká je situace.

Řekněte jí, že jsem tu byl zase celou noc, ano?

A řekněte jí, ať hne zadkem.

Počkej tady. Omrknu barák.

Dobré ráno.

- Na návštěvu? - No, já nerodím.

Tím myslím, čekáte dítě, nebo co?

Ach, určitě dítě. To, co mám, se mi nelíbí.

- Čekárna je támhle. - Díky, kámo.

Jestli to bude chlapec, pojmenuji ho Veselý, po vás.

Na shledanou.

Těbůh, vypadala naštvaně, doktore.

Nejsem překvapen. Řekl jsem jí, že je těhotná.

Co? Vážně je?

Ne, ale určitě to vyléčilo její škytavku.

- Promiňte. - Ano?

Jste v očekávání, nebo ho už máte?

Ne. Ale jestli si uděláte trochu času...

- Počkejte tam, prosím. - Děkuji.

- Zrovna pro vás poslali? - Ano, je to tak.

- To nic neznamená, víte. - Ne?

Ne. Za poslední dva týdny pro mě poslali devětkrát.

Měl jsem jen šálek čaje a sušenku.

To nestačí. Řekl bych jim, ať na to zapomenou.

- Jak na to můžete zapomenout? - Celé to zrušte.

Ale my to dovršili, že?

Jak to můžete zrušit?

Řekněte jim, že jste změnil názor.

Ach... Jéje.

Měla to tedy?

Já...

Mo.. Mo.. Mohl byste mi přinést Guinessovu knihu rekordů, prosím?

- Dobré ráno, sestro Ballová. - Dobré ráno, vrchní sestro.

Kde je sestra?

V porodnici, vrchní sestro. Na paní Hodgkissovou to přišlo.

Ach, dobře. A co paní Tideyová?

Obávám se, že ne. Už je tu zas.

Další planý poplach, paní Tideyová?

Bojím se, že ano, vrchní sestro. Myslím, že to byly zas jen větry.

Vůbec bych se tomu nedivila.

No, teď jste tři týdny po termínu

a váš manžel začíná být velmi netrpělivý.

On?

No, on může povídat. Trvalo mu sedm let, než mě přivedl do jiného stavu.

Teď už jsem, budu si to užívat.

Nu, pokud se brzy nic nestane, musíme přemýšlet o vyvolání porodu.

Co? Jen abychom ho potěšily?

Ach, je to jen něco málo přes devět měsíců.

Měl by být vděčný, že nejsem slonice.

Jsem si jistá, že jsme za to všichni velmi vděční, paní Tideyová.

Tak přestaňte blbnout, paní Pullittová. Vaše dítě je naprosto v pořádku.

On není. On není.

- Co se děje, sestro? - Ach, to nic, vrchní sestro.

Čím myslíte nic? Říkám vám, něco s ním není v pořádku.

Nesmysl, paní Pullittová. Máte fajn chlapečka.

Tak se podívejte na jeho maličkost.

Jeho co? Ach...

No, nevidím na tom nic špatného.

Ale má ho celý ohnutý na jednu stranu.

Nemějte obavy, paní Pullittová. Než nás opustíte, vše se srovná.

Jak si to sakra můžeme rozmyslet?

Nemůžete vrátit, co už se stalo, že?

Co se tedy stalo?

- Má. - Má?

Přetahuje více než devět měsíců.

Nebojte, kámo. Ona se vrátí.

Jak můžete jít... Zpět?

Ach...

Vrchní sestro.

Tak co se stalo?

Obávám se, že to byl další planý poplach, pane Tidey.

- Můžete se klidně vrátit do práce. - Vrátit se do práce?

Mělo to být před třemi týdny.

Tak to mě mrzí, pane Tidey, ale děti

mají tendenci přicházet, kdy se jim zachce.

S tím nic nenaděláme.

To je dobrý stav, že?

Kdybychom takhle provozovali železnice, byl by v tom pořádný bordel.

Mám dojem, že ve vašem případě ano.

Haha.

- Mohu vám vůbec pomoci? - Ehm...

Ne, díky. Jen si krátím čas.

Čeká vás porod?

- Ano. Je to tak. - Kdo jste?

- Otec. Doufám. - Jak se jmenuje?

- Jmenuje? - Jak se jmenujete?

Ach. Jak se jmenuji? Hm...

Já ehm... To je legrační.

Já... Vím, že jsem nějaké měl, když jsem sem šel.

Hm, vydržte. Nechte mne přemýšlet. Hm...

- Pan Hodgkiss? - To je ono. Hodgkiss. To jsem já.

Tak to vám gratuluji, pane Hodgkissi.

Vaše žena měla dvojčata.

Ale jděte.

To je moc pěkné. Děkuji mockrát.

Taky děkuji.

Ano, dobře, pak tedy odprejsknu.

Nechcete je vidět, nebo vaši ženu?

Ne, ne teď. Venku čeká přítelkyně.

To bude stačit, sestro.

- Jeď. - Proč tolik povyku, tati?

Právě jsem se stal otcem dvojčat.

- Gratuluji. - Ach, drž hubu.

No tak, jeď. Pospěš.

Zjistil jsi, kde přechovávají ty prášky?

Ne, neměl jsem čas.

Ale myslím, že už vím, jak na to.

Synu, konečně půjdeš do práce.

Tati, nemohl bys to zvládnout beze mě?

Zaučuješ se. Musíš někdy začít pracovat, ne?

Faktem je, že jsem měl tu pracovní nabídku. V pojišťovnictví.

Chce žít spořádaně, než být nečestný.

- To nemyslí vážně, že ne? - Samozřejmě, že ne.

- Ano, myslím. - Myslí.

Ještě že tě matka neslyší.

Na smrtelné posteli jsi jí slíbil, že půjdeš s tátou do kšeftu.

V té době mi bylo šest let.

Synu, závisím na tobě.

Jsi jediný chlap, který by mohl udělat, co mám na mysli.

Jestli to myslíš vážně, tati, připouštím...

To je můj kluk.

Co chceš, abych udělal?

No, kdybych mohl někoho do té nemocnice dostat

oficiálně, mohl by trochu vyčenichat.

- Myslíš mě. - Pochopil jsi.

- Tati, to je porodnice. - Ne, ne, ne. Ne jako pacient.

Díky Bohu.

Jako zdravotní sestra.

Váš tep je v pořádku, pane Bernarde.

Silný?

Krásně silný.

- A to je také v pořádku. - Normální?

Úžasně normální.

No, před půl hodinou to tak nebylo.

Vyletěl mi nahoru. Zeptejte se slečny Banksové. Že, drahá?

- Ano. - Ano.

Nuže, mohu vás ujistit, ať už máte cokoli,

určitě to není asijská chřipka.

Samozřejmě, že ne.

Věděl jsem to. Mohl jsem vám to říct.

Co tím myslíte, cokoli jiného jsem snad mohl mít?

No, nejspíš jste trpěl

nějakými lehkými zažívacími potížemi nebo tak.

Jak jsou na tom vaše střeva?

Moje střeva?

Jsou naprosto v pořádku. Proč je do toho zatahovat?

Jak dobře víte, pane Bernarde,

nestandardnost může způsobit mírné příznaky horečky.

Nejsem nestandardní.

Musím vám dát na vědomí, že jsem jedním

z nejběžnějších kolegů v oboru.

Dokud netrpíte žádnou bolestí nebo nepohodlím...

Rozhodně ne.

A teď, kdybyste laskavě přestaly panikařit a šly, mám práci.

Velmi dobře, pane Bernarde.

Ach, jeden malý problém by tu byl, pane Bernarde.

Ano, ano. O co jde?

Paní Tideyová, v Bunn Ward, víte?

Ano. Co je s ní?

Nu, překročila svůj čas o tři týdny

a mě napadlo, zda bychom u ní neměli uvažovat o vyvolání.

Vyvolat to? Vyvolat co?

No přece porod.

Vyvolat to, uspíšit to. Co se mám starat?

Opravdu, pane Bernarde.

To tu nikdo jiný neumí rozhodnout?

Zeptejte se doktora Prodda. Mám na starosti mnohem důležitější věci.

Velmi dobře, pane Bernarde.

A když dáte na mou radu,

lehnete si a pěkně si odpočinete.

Nepotřebuji si pěkně odpočinout.

Jsem naprosto v pořádku, slyšíte?

S... Střeva.

Nemoci. Ach. Onemocnění střev.

Dobře. Můžete se znovu obléknout, paní Jenkinsová.

Na mou duši, jestli to není sestra Ballová.

Nejkrásnější květina ze všech.

Dárek pro vás, doktore.

Ne, ne. Nemůžete mě uvádět v pokušení silným nápojem.

Legrační. Přesně ta slova jsem vám řekla, když jsem sem prvně přišla.

Zásah.

Svěží jako horský potok.

Co kdybyste si sundal boty a ponožky a pěkně si zapádloval?

Nakonec vás dostanu, vy malá mrško.

Tak, doktore?

Ano. Obávám se, že jste zase těhotná, paní Jenkinsová.

- Co? - Jste zase těhotná.

Ne, ne zase. To je příliš. To vážně je.

Myslel jsem, že s tím nesmyslem skončíte.

S čím?

Myslel jsem, že přestanete navazovat vztahy.

Ach, zkusila jsem to, doktore.

Ale víte, co to je? Můj manžel vleze do postele

a říká: "Budeš spát, nebo co?"

A vy řeknete: "Co?"

No, tím je to tentokrát vyřešeno.

Ať se mu to líbí, nebo ne,

od teď budu něco používat.

Raději ano, paní Jenkinsová.

Co je podle vás nejbezpečnější, doktore?

Pro vás, paní Jenkinsová, naslouchátko.

- Co? - Ach, Bože.

No tak, synu. Pospěš si. Chci tě tam do šesti dostat.

Jsem skoro připraven.

Ženám oblékání vždycky trvá dlouho.

Zvlášť když jsou muži.

No, to je nejlepší, co svedu.

Líbíš se mi, drahá.

Cyrile. Vypadáš...

- Vypadáš nádherně. - Nech toho.

- Ahoj. - Nech toho.

Dej jí pokoj.

Co myslíš, tati?

- Táto? Co se děje? - Nic.

Je to jen trochu šok, to je vše.

Je to jako znovu vidět tvou ubohou starou mámu.

No, myslím, že vypadá rozkošně.

Mohl by mě oklamat kdykoli.

Jo, to by nemělo být moc těžké.

Pořád myslím, že bychom to měli svěřit ženě.

Ne, ne, synu.

V tomto oboru nikdy nechtěj věřit ženě,

že udělá něco, co můžeš udělat sám.

Počítám, že projde. Co ty na to, Frede?

Myslel jsem, víte... Nemohl by tu přidat víc?

Na co?

Souhlasím s Freddym. Chtěl bych tam vidět trochu víc.

Ty bys chtěl.

Copak si neuvědomujete, že o to jde?

Nechce na sebe upoutat pozornost. V tom to vězí.

Když je zvětšíš, všichni začnou zírat.

Mohl bych si tam dát nějaké ponožky.

Ne, ne. Ne. Zapomeň na to. Je to prostě páreček vemen.

Myslím je.

Otoč se.

Ta sukně je trochu těsná, že?

Rád vidím ženy v upnutých sukních. Hlavně zezadu.

Sklapni.

Co to tu máš? Plechové bombarďáky?

K čertu, na co máš ty kalhoty?

O co jde? Nikdo tam nebude čučet.

Jak to víš? Jsi zdravotní sestra, že?

Pacient ti může u nohou padnout do smrtelných mdlob,

probrat se, kouknout nahoru, co uvidí?

Bez nich mnohem víc.

Přestaň se tlemit. Sehnal jsi kalhotky?

Jo. Černé krajkové.

Taky po mně prodavači divně koukali, to ti můžu říct.

Jdi a přines je. Běž.

Tati, sestry nenosí černé krajkové.

Nenosí ani vyhrnuté kalhoty.

Tady jsou.

Jsou v pořádku. Co je s nimi?

Vpředu není žádný otvor.

Jistěže ne. Ženy je tam nemají.

Já vím.

Tak nedržkuj a obleč si je.

Dobře, tati.

Nemůžu jít převlečený za sanitáře?

Jsi šílený? Slyšel jsi někdy

o sanitáři, co nosí černé krajkové kalhotky?

No, rozhodně nevidím na vašem žaludku

nic špatného, pane Bernarde.

Ano... No, vážně jsem nečekal, že budete, víte.

Byla to jen jedna z hloupých představ vrchní sestry

a my ji musíme pobavit, víte?

Ano. Vždy pro vás měla velkou slabost, pane Bernarde.

To se dalo očekávat.

Obdivuje charakterní muže.

Už nebudu víc plýtvat vaším časem, Pearsone.

Musím říct, že vaše pánevní dutina je velmi zajímavá.

Ach? V jakém smyslu?

No, na muže je poměrně velká. Je spíš jako ženská.

Ach...

Ano, je. Nikdy to tak nebývalo.

No, co to... Znamená?

Není se čeho bát, pane Bernarde.

Naopak, jak dobře víte, může to být

velký klad, pokud jde o plození dětí.

Ano... No, pokud mě omluvíte, Pearsone, mám toho hodně na práci.

Ženská práce není nikdy u konce.

Teda, mužská práce nejsou druhé Vánoce. Na shledanou.

To není možné.

To je nemožné.

Posaďte se, ano?

- Jméno, prosím. - Smethurstová.

Ach ano. Mám pro vás dobrou zprávu, paní Smethurstová.

Slečna Smethurstová.

Ach. V tom případě pro vás mám špatnou zprávu, slečno Smethurstová.

Další, prosím.

Dobré ráno, doktore.

Dobré ráno. Svlékněte se. Za minutu jsem u vás.

Myslím, že to nebude nutné, doktore.

Promiňte. Nečekal jsem vás, vrchní sestro.

Očividně.

Chtěla bych s vámi mluvit o paní Tideyové z Bunn Ward.

Ta s bezedným žaludkem.

Myslím, že bychom dnes večer měli vyvolat porod.

Ach ano? Co říká starý rabín?

Pokud tím "starým rabínem" myslíte pana Bernarda Sekáče,

je plně připraven nechat konečné rozhodnutí

na vás, jakkoli zvláštní se to může zdát.

Ach, tak když říkáte dnes večer, nevadí mi to, vrchní sestro.

Děkuji vám, doktore.

Ach. Mimochodem...

Dnes čekám studentky na praxi.

Ach, opravdu?

Chtěla bych upozornit,

že jsou v této nemocnici, aby se dále vzdělávaly.

Nebojte, vrchní sestro. Provedu s nimi vše, co budu moci.

Právě tomu se chci vyhnout.

Pamatuj, chci, abys zjistil,

kde mají ty věci a sehnal mi plán nemocnice.

Ale co když mě někdo zastaví a zeptá se mě, co dělám?

V tom je krása toho ohozu sestry.

Podruhé se na tebe nikdo nepodívá.

To z prvního pohledu mám obavy.

Nemusíš, na mou věru. Vypadáš půvabně.

Přestaneš mu říkat, že vypadá půvabně?

No, vypadá.

Fajn, fajn, necháme toho všeho a přihlásíme ho na Miss World.

Teď přichází spousta sester. Koukejte.

Je půl šesté.

Musí jít do služby. Jdi. Teď máš šanci.

- Hej? - Jen se k nim přidej.

No tak běž. Hni se.

Nemůžu se rychle hýbat. Ty mizerné kalhotky jsou moc těsné.

Je to tak mnohem jistější. Zeptej se kterékoli holky.

Mohl bys? Jdi. Pospěš si.

To je ono, synu. Pamatuj, že na tobě závisíme. Hodně štěstí.

Jo. Budu ho potřebovat.

Haha. To je moje děvče.

Hlaste se na recepci, děvčata.

Promiňte, slečno.

- Jste s ostatními? - Ach, ehm... Ano. Přesně tak.

Támhle.

Ach...

Děkuji.

Jméno?

- Carterová. - Carterová...

- Křestní jméno? - Hm... Cyril.

- Cyril? - Cyrille.

C-Y-R-I-L...

dvojité L-E.

Cyrille...

Velmi neobvyklé jméno.

Je to Cyrille... Je to opravdové jméno.

Nechtěla byste si sednout k ostatním, prosím?

Nemůžete se posadit, sestro Carterová?

- Ne, nemůžu. - Co?

Má ehm... Prdla mi guma.

Ach, drahá.

Nepředpokládám, že máte zavírací špendlík.

- Ano. - Děkuji.

Promiňte. Nechtěl jsem vás vyděsit. Neudělala jste chybu?

- Jak to myslíte? - Tady je na pánech.

Ano. Já vím, že ano.

Ach, ehm... Ehm... Kalhotky. Já... Já myslím..

Doktore, strašně mě to mrzí. Prosím, odpusťte mi.

Ani v nejmenším mi to nevadí.

Netřeba se obávat. Neřeknu to živé duši.

O čem?

O černých krajkových? Velmi výstřední.

Hej?

Nespěchejte, lásko.

Jen jsem si dělal srandu, lásko.

Ou, ou.

Doktore Prodde, čekala jsem na vás.

Ach, tady jste, vrchní sestro. Zrovna jsem vás hledal.

To je poslední místo, kde byste mě našel.

Chápu, co myslíte.

Můžu se zeptat, co tam dělala ta sestra?

Připínala si kalhotky a hm...

Ne. Ubohé dítě právě udělalo chybu. Vešlo do špatných dveří.

A vy jste tam zrovna náhodou byl?

Jo... Ne.

Ne, ne. Já...

- Šel jsem po ní. - Tomu bych mohla věřit.

Paní Kempová, momentálně mám moc práce.

Mohla byste vzít sestry na ubytovnu a přidělit jim pokoje?

Jistě, vrchní sestro. Dobře, děvčata, pojďte. Následujte mě, prosím.

Až skončíte, doktore Prodde, snad bychom mohli

pokračovat nemocniční práci?

Až po vás, vrchní sestro.

To je lepší.

Zdravím, paní Tideyová, a jak je nám dnes večer?

Žádné stížnosti, děkuji, doktore.

- Dobře. Dobře. - Až na to, že hm...

Ano?

Dnes večer byli trochu skoupí na brambory.

Ano, dobře, vaše vstupy mě tak netrápí,

spíš vaše výstupy.

Ach, v tom nejsou žádné potíže. Chodím pravidelně. Zeptejte se sestry.

Myslím, že doktor má na mysli vaše dítě, paní Tideyová.

Proč? Není na tom nic špatného, ​​že?

Ach ne. Zdá se, že se jen zdráhá vyjít ven.

Ach, správně, když se podíváte na dnešní svět,

není nic, proč by stálo za to vyjít ven, že?

Tím myslím, svět je v šokujícím stavu.

- Vezměte si společný trh. - Myslím, že ho trochu pošťouchneme, ne?

Nebudete to strkat do toho ubohého malého chudáčka?

Ne. Jen do vás, paní Tideyová.

Ne. Ne. Nebudete do mě píchat.

Je to pro vaše vlastní dobro. Trvá to moc dlouho.

To mě nezajímá.

Budu mít dítě přirozeně, i kdybych

tu musela ležet do konce života.

Sestro.

Nebuďte hloupá, paní Tideyová. To neublíží vám,

ani dítěti, to vám mohu slíbit.

To si nedám líbit, to vám povídám.

Teď, prosím, vydržte... Ááá!

Moc se omlouvám.

Paní Tideyová,

ještě jednou mě nakopnete, varuji vás, nasadím vám přísnou dietu.

To je lepší. Tak tedy.

Au.

- Nedotkl jsem se vás. - Ach...

Co se děje?

Už to začíná. Ach...

Jste si jistá, že to nejsou zase zažívací potíže?

To nemohou být. Za celý den jsem si sotva něčeho zobnula.

Dobře, sestro. Vezměte ji do porodnice.

Ano, vrchní sestro.

Ach, ale nechte mě dojíst... Nejdřív dojíst večeři.

Och.

Och...

Dobře, doktore. Můžete jít.

Ach... Co s tím budu dělat?

Jsem si jistá, že ode mě nepotřebujete žádná doporučení, doktore.

Zavolejte panu Tideymu. Jeho žena začala rodit.

Zase? Doufejme, že to tentokrát dokončí.

- Je to pošta pana Bernarda? - Ano, vrchní sestro. Poslední zásilka.

Vezmu mu to. Chci vidět, jak mu je.

PROMĚNA: Studie o změně pohlaví u muže

První známky fyzické změny...

Kdo je...?

- Kdo je to? - Tady vrchní sestra, pane Bernard.

Okamžik, sestro.

Hned to bude.

Ano... Pojďte dál, vrchní sestro.

Omlouvám se, pane Bernarde. Nevěděla jsem, že si měníte...

Že se měním?

O čem to mluvíte? Neměním se.

To je lež, slyšíte? Je to lež.

Že si měníte oblečení, pane Bernarde.

Ach... Moje oblečení. Odpusťte.

Myslel jsem, že naznačujete, že...

Tak, nekoukejte na mě, jako bych byl divný patron.

Ach, špatně jste mě pochopil, pane Bernarde.

Ach ne, to ne. Vím, co si myslíte

a dovolte, abych vám řekl, že jsem muž jako každý jiný.

Ach ne. S tím nemohu souhlasit.

Co?

Máte něco, co má jen velmi málo mužů.

Co myslíte?

Velikost.

Ach, tedy... To se přirozeně nedá popřít.

Mohu-li to říci, pane Bernarde, myslím, že to přeháníte.

Přeháním? Co myslíte? Co přeháním?

Práci. Myslím, že je čas, abyste si vzal dovolenou.

Nechci dovolenou. A přestanete laskavě kolem mě poskakovat?

Myslím jen na vás.

Tak na mě přestaňte myslet a jděte pryč.

Velmi dobře, pane Bernarde.

Ach...

Málem jsem zapomněla. Vaše pošta.

Ano, jsem. A můžu to dokázat.

Slyšíte? Dokázat.

Ááá.

Už to nastalo?

- Myslím, že ještě ne. - Nebesům díky.

Jsem tu včas.

Ach, můj nos...

Ach ne. Nemůžu tu zůstat.

Madge, můžeš přijít a pomoct mi s vlasy?

- Ale já jsem svlečená. - No a co? Spěchám.

Ach, dobře.

Haló.

Haló?

Ahoj, tati.

Cyrile, co se děje?

Dostal jsem se do problémů.

Cože, už? Co se stalo? Kde jsi?

- Jsem v ložnici té sestry. - V ložnici sestry?

Máš najít ty věci.

A neříkej mi, že jsou tam.

Ne, tati. Vypadá, že si myslí,

že jsem nová studentka zdravotní školy, a tak mě dali do tohoto pokoje.

Ach, můj Bože. Říkal jsem ti, ať neděláš nic,

co by na tebe přitáhlo pozornost.

Ale já si nemohl pomoct.

Musel jsem jít na pány, abych si připnul kalhotky.

Šel jsi na pány, aby sis připnul kalhotky?

Hele, tati, teď nemám čas to vysvětlovat, ale nemůžu tu zůstat.

Proč ne?

V tomhle pokoji bydlí další sestra.

No a? Nemá na tebe spadeno, že?

Ne. Ale až se svléknu, abych šel spát, bude.

Už vím, svlékni se pod noční košilí.

Tvoje máma to dělala, než jsme se vzali.

Tati, nemám noční košili.

Dobře, synu. Dobře, dobře. Nepanikař.

Nechoď do postele. To je ono.

Zkus dnes večer něco zjistit a já se přidám pak.

Poslouchej...

Haló? Je tam někdo?

Tati, už budu muset jít. Někdo je u dveří.

Dobře. Budu v čekárně pro otce.

Teď zkus získat plán nemocnice.

Hej, ty. Pusť mě dovnitř.

Ach. Ach, ahoj.

Jsem tvá spolubydlící, Zuzana Ballová.

Děje se něco?

Ach ne. Jsi krásná.

Promiň. Nechtěla jsem být osobní.

Ach. Ach, to je v pořádku.

Jen takové věci říkej pořád

a budeme spolu dobře vycházet.

A... Jak ti mám říkat?

Hm, Cyrille.

Fajn, Cyrille. Uvidíme, zda se nám povede, aby ses cítila jako doma.

Záchod a koupelna jsou tam. A to je tvá postel.

Ach, díky.

Kde máš zavazadla?

Žádná nemám. Ztratila jsem je na nádraží.

Můžu ti nechat cokoli, co potřebuješ.

Ach ne. Jsem v pohodě, děkuji.

Zjistíš, že zde nebudeš potřebovat noční košili.

Tohle místo je tak dobře vyhřáté, že můžeš spát nahá.

Já to dělám vždycky.

Ach ne. Tady nebudu.

Ach, pojď sem.

Nemluv takhle.

Víš, až se usadíš, zjistíš, že se ti tu líbí.

Je to dobrá nemocnice.

A pořád je pár mladých lékařů,

co jsou stále připraveni brát ne jako odpověď.

Všichni, kromě starého Prodda.

Ach, Bože. Na toho si dej bacha.

Víš, on sbírá sestry, jako někteří muži sbírají trofeje velké zvěře.

Tady v okolí mu říkáme preparátor.

Nejdeš teď spát, že?

Proboha, ne. Dám si rychlou sprchu, protože mám rande.

Ach, ty mizerné háčky.

Cyrille, mohla bys mi je rozepnout?

Ach...

Doktore Goode...

- Doktore Goode. - Ááá.

Ach, dobrý den. Promiňte, pane Bernarde. Byl jsem na míle daleko.

Ach ano. Samozřejmě. No, snad bych se měl vrátit někdy jindy.

Ne. Už jsem zpátky.

A co pro vás mohu udělat, pane Bernarde?

No, mám trochu problém.

Ach, nemáme je všichni? Ráčil byste?

Vleže to nezvládnu.

Ach, jemine. Máte problém.

Ne, chci říct, že si raději sednu, pokud vám to nebude vadit.

Nevadí? Pokud vás to rozpálí, koho to zajímá?

Podívejte, doktore Goode, musíte pochopit,

že tento rozhovor musí být čistě mimo záznamy.

Mohu vás ujistit, že vše, co mi řeknete,

půjde jedním uchem tam a druhým ven.

To mě nepřekvapuje.

Vlastně jsem se svou ženou mluvil

teprve nedávno. "Hamlete," řekl jsem.

Ach... Říkám jí Hamlet, protože si myslí,

že je velká Dánka. Není to hloupé?

Doktore Goode, vaše žena je mi ukradená.

Tak to je legrační věc. Mě taky. Zapomeneme na ni?

S radostí.

Dobře. A teď, o čem jsem s vámi chtěl mluvit?

Je to naopak.

Je to tak? Oč jde?

Myslím tím náš rozhovor. Přišel jsem se s vámi poradit.

Ach. Tak to vrhá na celou záležitost jiné světlo.

Poraďte se.

Děkuji.

Zajímalo by mě, jestli jste vy osobně

někdy přemýšlel o možnostech stran...

Změny pohlaví.

No, ve skutečnosti jsem docela šťastný, jak jsem.

Ale mnohokrát vám děkuji, pane Bernarde.

Ne, nemyslím vás.

Myslím v obecné rovině.

Byl jste někdy informován o případu, kdy se muž proměnil v ženu?

Ne. Ale slyšel jsem o jednom, co se změnil v jednosměrnou ulici.

Ach... Doktore, prosím. Mluvte vážně.

Chápejte, mám pacienta, co si vážně myslí, že se mění v ženu.

Panečku.

Jsou nějaké fyzické změny?

Nemyslím. Dvě hodiny jsem se nekoukal.

Tedy na něj. Nedíval jsem se na něj.

Myslím, že je to čistě mentální posedlost.

Má nějaké zkušenosti s opačným pohlavím?

Ach ne. Ne, neměl čas.

Chci říct, neměl... Jeho kariéra.

Je zcela pohlcen svou kariérou.

Ach. Pak myslím, že rozumím.

Váš pacient trpí zadržovanou touhou

dokázat sám sobě, že je muž.

Myslíte? Ano. Ano...

Možná máte pravdu.

Jsem si jistý, že mám.

A doporučil bych mu najít si

vhodnou partnerku, jak jen rychle to půjde.

A tou vhodnou myslíte ochotnou.

A schopnou.

Ano. Už se cítím lépe.

Kvůli němu. Tedy, cítím se lépe kvůli němu.

Děkuji, doktore Goode.

Byl jste velmi nápomocný.

Ach, nemůžu vypovědět...

Ach ano. Pustím se do toho... Hned.

Ach, vrchní sestro, nějaké novinky?

Obávám se, že ne, pane Tidey.

Co dělá?

No, v tuto chvíli konzumuje velký talíř rybích karbanátků.

Rybích karbanátků?

Od té doby, co otěhotněla, má chuť na rybí karbanátky.

Dokonce i uprostřed zatracené noci.

Víte, musela jich zblajznout tisíce.

Řeknu vám jedno, pokud se tohle dítě někdy narodí,

bude se dusit ve strouhance.

Ach, doktore Prodde.

Dnes večer máte pohotovost.

Obávám se, vrchní sestro.

Čekáme případný předčasný porod.

Ach ne...

Nebude vám vadit, když zjistíte, kdo to je.

Budu ve svém pokoji, pokud budu potřeba, Arture.

Co tím myslela? Kdo přichází?

Jane Darlingová, filmová hvězda.

Opravdu?

Mhm. To je má holka z plakátu.

Tati?

Ach. Ehm... Dobrý večer.

- Promiňte. - To je v pořádku.

- Zase jste zabloudila? - Ano, tak. Promiňte.

Víte, lásko, co potřebujete, je plán tohoto místa.

Jak to víte?

Přemýšlíte tedy, jak se tu lépe vyznat?

Ach ano. Chápu, co myslíte. Pokud mě omluvíte...

Ve svém pokoji mám plán.

- Opravdu? - Všichni doktoři ho mají.

Chtěla bych vidět ten váš.

Rovněž.

- Říkáte na vašem pokoji? - Tak, tak. Pokoj 15 v pátém patře.

Jestli chcete za deset minut přijít, ukážu vám ho.

Přijdu-li, slíbíte, že se budete chovat slušně?

Přirozeně.

Dobrá tedy. Budu tam.

A když se chovám přirozeně, nikdy nejsou žádné stížnosti.

Ano. Kdo je to?

To jsem já. Frankie.

Pojďte dál.

Pro dnešní večer je to v pořádku, že?

Ano. Ale mám takový strach, že jedné noci

někdo uvidí, že sem chodíš.

Ach, ale jdi ty. Je to jen jednou týdně.

Ano, ale víš, jak se po nemocnici šíří drby.

Koneckonců, jsi ženatý muž, Francisi.

Ano, já vím. Ale jak jsem ti řekl, mé ženě se to nelíbí.

Nenapadá mě, proč ne.

Ne. Myslí si, že je to ztráta času.

Víš, ona se na to ani nepodívá.

- Ach, to je škoda. - Ano.

A muž potřebuje trochu relaxace, když přijde domů.

Ano, samozřejmě.

Proto jsem tak nadšený, že se ti to líbí, stejně jako mně.

Dokud budeme opatrní.

Postarat se nejprve o malého pijáka?

Ach, to je milé.

Dnes večer by to mělo být dobré.

Ano.

Pokud bude něco jako minulý týden...

To bylo úžasné.

Na zdraví.

Hodně zdraví.

Mm...

Jsi připraven?

Dost.

Ach...

Nechápu, proč se to tvé ženě nelíbí.

Je to nejlepší program v televizi.

Ach, já vím. Ale víš, ona by se nejraději

schoulila na koberečku u krbu s pořádnou kostí.

- Už se to blíží. - Dobře.

Nyní je čas na vzrušující epizodu tohoto týdne...

Chirurgové.

Chirurgové, každodenní drama velké nemocnice.

Minulý týden jsme opustili sestru Spencerovu

v bezvědomí na operačním stole,

zatímco doktor Carpenter, její milenec, připraven bojovat o její život,

stále nevěděl, že jeho odcizená manželka Rachel

tajně vyměnila bombu

smrtícího plynu oxidu uhličitého

za její životodárný kyslík.

Ano? Co chcete?

Pamatujete si mě. Pan Hodgkiss. Byl jsem tu dnes ráno.

Ach ano. Myslel jsem, že jste měl dítě.

Ne. To nechávám na paní.

No, víte, kam jít.

Děkuji.

- Dobrý večer. - Dobrý večer.

Tak jste se tedy také ještě nedočkal?

Ne. Počítám, že to bude dnes večer.

Budete mít kliku. Posledních deset dní jsem tu byl každou noc.

Poslali pro mě.

To nic neznamená. Takhle fungují.

Když máte pochybnosti, pošlete pro zpropadeného otce.

Ano. Tak to vás naučí se příště otočit a jít zase spát, že?

To není vtipné.

Má žena čekala na dítě sedm let.

Nemusela to dělat.

- Ne? - Ne.

- Pan Grant? - Ano?

Gratulujeme. Máte fajn kluka.

Hej... A co já?

Byl jsem tu před ním.

Hodně štěstí příště.

Pojďte dál, lásko. Pojďte dál.

Páni. Není divu, že vám říkají preparátor.

Opravdu? Nuže, to vám jen ukazuje, že to není nic jako reklama.

Sedněte si, lásko. Chovejte se jako doma.

Ach ne, ne, nemůžu zůstat.

Nesmysl. Samozřejmě, že můžete.

Jen abychom nebyli rušeni.

Tak teď...

- A co trochu pití? - Ach ne, ne. Nikdy se ho nedotknu.

- Ach. Takže cigaretu? - Ne. Nikdy se jich nedotknu.

Tak vám zbývá nabídnout jen jednu věc.

Toho se taky nikdy nedotknu.

Ach, ale jděte, lásko. Nepřišla jste sem hrát hry.

Máte pravdu. Chtěla jsem vidět váš plán.

- Koho zajímá ten zatracený plán? - Ach, ach. Nejprve plán.

Celý blbý večer jsem plánoval. Teď je čas na akci.

Já... Budu ječet. Budu ječet.

Vrchní sestro! Vrchní sestro! Vrchní sestro!

Dobře. Dobře.

Tumáte.

Ale zatraceně dobře víte, že jste sem nepřišla jen kvůli tomu.

Ach ano. Přesně tohle jsem chtěla.

- Kde mají ty prášky? - Oj?

Víte, pilulka. Je jich tu velký sklad.

Ach. Teď vás chápu.

Tady dole ve sklepě, ale teď vám žádné nemůžu sehnat, lásko.

Jsou zamčené.

Ach, nechci to pro sebe.

Je to jediná cesta dolů do sklepa?

Ach, dost s tím podělaným plánem, lásko. Ztrácíme čas.

- Ještě jsem neskončila. - Co děláte?

- Vraťte to. - Slíbil jste, že mi to dáte.

Taky že ano. Ale ne tenhle.

Není můj. No tak.

Pojďte a vezměte si ho.

Ach, chcete hrát hry?

Ne. Ne. Tak jsem to nemyslela. Ruce pryč.

Ne, tak jsem to nemyslela. Ruce pryč.

Jděte pryč.

Ruce pryč. Ruce pryč...

Ááá.

Copak to je?

Srolované ponožky?

Proč, vy malá podvodnice...

- Co tam ještě máte? - Pařáty pryč.

To stačí. Nechci užívat žádných hrubých metod.

Na vašem místě to nedělám. Byl jsem mistr boxu u Strašáků.

Nechte mě jít. Prosím. Budete litovat. Nechte mě jít.

- Kdo to je? - Já.

Bože, jaká ženská.

Hej. Hej, lásko. Vrrr.

Vraťte se, lásko.

Budou tam do půl hodiny.

Hej, doktore. Shánějí vás.

- Ach, hrome. Oč jde? - Předčasný porod filmové hvězdy.

Byl tam její otec. Už to začalo.

- Proklatě. Je tu sanitka? - Jo, venku. Tady je adresa.

Dobře.

- Máš to? - Jo. Tady to je.

Co to je?

Ach, promiň, tati.

To je ono. Jdeme.

Ach, nemůžeme jet k naléhavému případu bez sestry.

Promiňte, doktore, jsem jenom ošetřovatel...

Vydržte chvilku. Vydržte.

Ach. Vám to půjde. Pojďte.

- Pusťte mě. - Bohužel, lásko. Máme malou práci.

Nechte mě být, ano?

Ten řidič mi sáhl na zadek.

Něco mi říká, že Cyril tu práci bere příliš vážně.

Sestro, kleště...

Skalpel...

Tampóny...

Ach...

SEXUÁLNÍ TECHNIKY

Více kyslíku...

Sestro, rychle. Další tampóny.

Kdo to je?

Zrovna když to začalo být napínavé.

Ach...

Ano. Kdo je to?

To jsem já, vrchní sestro, pan Bernard. Rád bych vešel.

Pan Bernard...

Okamžik, pane Bernarde.

Nemůže tě najít u mě v pokoji.

- Schovám se. - Rychle. Tudy. Tady.

Ach, moc se omlouvám, pane Bernarde.

Právě jsem byla uprostřed svlékání.

Nedovolte mi vás zastavit, vrchní sestro.

- Promiňte? - Jsem velmi tolerantní, víte.

Možná bych se ani nedíval jinam.

Pane Bernarde, myslíte, že je moudré přijít v noci do mého pokoje?

- Lidé by to mohli špatně pochopit. - Nemyslím si.

Budou si jen myslet, že si dopřáváme staré dobré špásování.

- Vážně, pane Bernarde. - Proč ne?

Je to přirozené. Jste muž a já žena.

Pane Bernarde, jste si jistý, že se cítíte zcela ve své kůži?

Naopak, nikdy jsem se necítil víc. Myslím sám sebou.

Nemyslíte, že byste měl jít a lehnout si?

Teď už chápete.

Ne, ne, ne. Myslím do svého pokoje.

Ach proč? Tady je to mnohem pohodlnější.

Pojďte. Posaďme se.

Co to proboha bylo?

Ach, to je jen pružina.

Ach. Myslel jsem, že to znělo jako rozbití skla.

To by nikdy neznělo, že?

Pamatujete si, co se stalo kapitánovi?

Jsem si jistá, že se necítíte dobře. Je vám horko?

- Velmi. - Půjdu a přinesu teploměr.

- Ach, to není, co chci. - Co tedy?

Vrchní sestro, muž a žena jsou tu proto, aby plnili jednu základní funkci.

Víte, co to je, ne?

No, 15 letech v porodnici bych měla.

Právě to je u mě špatné. Potřebuji se ukázat jako muž.

Tedy, praxe je nejlepší učitelka.

Přesně tak. Tak prostřete stůl, či to mám udělat já? Vyndejte karafu.

- Pane Bernarde, nemůžete navrhovat... - Proč ne?

Víte, že je mezi námi vzájemná přitažlivost.

Musela jste ji cítit, když jsme celé ty roky spolupracovali.

Bok po boku, vzájemné dotyky.

Ach... Ach, takže jste to také cítil? To vzrušující mravenčení...

Jen na vás pomyslím a chytne mě mravenčení.

Ach, jak úžasné.

Ale nikdy jsem nepomyslela, že mě chcete taky.

- Zoufale. - Ach.

Nevím, co na to říct. Je to vše tak náhlé.

Ach, má drahá, neočekávám, že se hned rozhodnete.

Nepospíchejte. Pár minut o tom podumejte.

Ach.

Jste zachvácena mravenčením, že? Mravenčení, mravenčení...

Hm...

Haló, tady Mravenčení... Tady vrchní sestra.

Ach. Ano, Arture.

Chápu. Odjela sanitka?

No, kdybyste se mi mohl ozvat...

To byl Artur. Za půl hodiny bude naléhavý případ.

Ach, setsakra.

Pak je čas na přemýšlení pryč.

Dejte mi odpověď. Dáte?

- Nevím, co na to říct. - Ano, nebo ne?

Ach ano. A ne.

An... Co? Co to znamená "ano a ne"?

Ano, pokud mě žádáte o ruku. Ne, pokud ne.

No, nemusím se ženit, abych to dokázal.

Uděláte, abyste to dokázal se mnou.

Jak poznáme, že se k sobě fyzicky hodíme?

Je to jako kutilství s tapetou.

S tapetou?

Nekoupíte jen tolik, aby to stačilo na celý pokoj.

Utrhnete si malý proužek a nejdříve zkusíte ten.

Může to tak být, ale vy mě nebudete

lepit ke zdi.

Do toho, doktore. Dost se jí to blíží.

Nebojte se. Je v dobrých rukou.

Dokonce mám zdravotní sestru.

Hodně štěstí, drahá. Jak budu moci uložit domácí pomocnici, budu u tebe.

Nezůstane v noci sama v domě, chápete?

Správně. Pojďme.

Ahoj.

Dobře, drahoušku?

Dobře, drahoušku.

- Je to zlé, slečno Darlingová? - Ach ano.

Můžu vám dát injekci, abych to na chvíli srazil, jestli chcete.

- Ano, prosím, doktore. - Dobře.

Sestro, v tom případě tam najděte stříkačku.

- Co? - Podkožní.

Ach.

Tohle?

To je ono. Naplňte ji z lahvičky, označené jako pethidin.

V klidu. Už to nebude dlouho trvat, slečno Darlingová.

- Pospěšte si, sestro. - Už jdu.

Ach. Vy idiotko.

Dala jste mi moc.

Rychle. Dělejte něco.

Ano, slečno. Hned, slečno.

Ne s ním. Se mnou.

Přichází to.

Ach ne.

Ne, nevěřím na volnou lásku. A co víc,

myslím, že je od vás velmi urážlivé se mě ptát.

Nevěříte, že za to zaplatíte, že?

Víc nechci slyšet a myslím,

že byste měl radši jít, než řeknete něco, čeho byste mohl litovat.

Vím, o co jde.

Je tu někdo jiný, že? Už máte milence.

- Ne? - Rozhodně ne.

Jde jen o to, že jsem prostá žena s prostým vkusem a potřebuji lákat.

Ach, mně můžete zlákat, k čemu chcete.

Ach ne. Vy nerozumíte. Chci být obskakovaná.

Chci dostávat čokoládu a květiny.

Ach tak, tady to máte.

A zítra vám koupím balík čokolád s ovocem a oříšky.

Tak pojďte. Přestaňte blbnout.

Nemyslela jsem si, že je možné,

že by někdo mohl klesnout do hlubin,

do jakých jste se vydal tímto zhoubným způsobem.

Jsem jen z masa a kostí.

Mravenčí to ve mně jako ve zvířeti, planoucím vášní.

Hořícím touhou.

Hoř... Vidíte, říkal jsem vám, že jsem žhavé zboží, že?

Ach. Skříň hoří.

Dobře, dobře, nepropadejte panice. Postarám se o to.

Ustupte, vrchní sestro.

Nyní tedy nepropadejte panice. Bude to v pořádku.

Tak tedy. Tady to máme, vidíte?

Nebojte se, brzy to dostanu ven.

Vy Jezábel.

Pane Bernarde, můžu to vysvětlit.

- No, koukněte... - Hele, právě volali.

Tady je vzkaz, hele, hele.

"Jane Darlingová odešla do Finishamské nemocnice."

V tom nemůžu pomoct. Říkám vám, že tu ještě není.

Je to pravda. Jen jsme koukali na televizi.

Ve skříni? Ta nedůstojnost.

Už nikdy nebudu moct znovu zvednout hlavu.

Pane Bernarde, vrchní sestro, pojďte honem.

Hej, poběž, Dicku.

Prodd. Svatá dobroto.

Co se mu stalo?

Mě se neptejte, pane. Právě tak jsme ho našli, když jsme otevřeli.

- Je opilý. - To není vše, pane.

Podívejte se dovnitř.

Trojčata.

Sestro, to vy?

Ano, Odrodila mě. A byla naprosto úžasná.

Tři malí miláčci.

Tři miláčci...

Dobře. Tohle je sklad, kde uchovávají

všechny věci, tady dole ve sklepě.

Ach ano? Kde tedy mají všechna miminka?

Nahoře na oddělení, hlupáku. Kde myslíš?

No, ne vždy se to dodržuje. Moje máma mě měla na střeše autobusu.

Jsem rád, že nám to řekl. Usnadňuje to práci.

Číslo 73. Přesně uprostřed Brixtonské hlavní ulice.

Dobře, dobře. Jsi tedy rozený cestovatel.

Tak budeš chvíli kušovat a poslouchat?

Nu, jak vidím, je jediný způsob,

jak se dostat do sklepa tady,

je přes přední dveře nemocnice.

- To nemůže být pravda. - Proč ne?

Č. 73 nejede do Brixtonu.

Ach, no nazdar...

- Jede. - To teda ne.

Jede z Marble Arch do Putney a Wimbledonu.

To nemůže, jak bych se jinak narodil v Brixtonu?

Ach, zmlkněte.

Měl bych vědět, kde jsem se narodil.

Je mi putna, kde ses narodil.

Dost špatné, že se to stalo.

Máme na probírání důležitější věci.

Takže, jak vidím, my...

Oba se mýlíte. 73 jede do Holloway.

To ne.

To bych měl vědět. Kdysi jsem ji chytal,

na návštěvy mámy, když byla v base.

- Myslíš 116. - Nemyslím 116.

Jede dolů na Balls Pond Road a pak odbočuje doleva do Islingtonu.

O čem to mluvíš?

Po Putney jede do Wimbledonu.

Ach, taková kopa hovadin. Ta jede...

Chlupatí.

Počkejte chvíli. Počkejte.

Co to děláme? Zatím nejsme za nic hledaní.

- Ach ano. Je to tak. - Koukni, kdo to je.

Noviny.

Jsou to jen noviny.

Tak fajn.

Tady! Je tu Cyrilova fotka na titulní straně.

Ukaž.

Trojčata Jane Darlingové

Studentka zdravotní školy hrdinkou dramatu v sanitce

Ach ne.

Tady je taky jedna.

Pojďme se podívat.

Ach ano. Je to dobré vypodobení, viďte?

Jo. Skvělé.

Lékaři v sanitce se něco stalo.

Potěš koště, Cyril odrodil děti.

Vidíte? To vám jen ukazuje, k čemu se vám může hodit dobré vzdělání, že?

- Bezva, starý Cyril, hrdinka. - Myslíš, že dostane medaili?

Dostane kopanec do zadku, právě to.

No, jen jsem se zeptal. Co udělal?

Co udělal?

Prostě to celé zničil, to je to.

"V klidu," řekl jsem.

"Nedělej nic, co by na tebe přitáhlo pozornost."

Té všivé pozornosti nemohl upoutat víc,

než kdyby měl děti sám.

Musím tam.

Dobře, paní Tideyová. Vidím, že je to další planý poplach.

Obávám se, že ano, vrchní sestro.

Víte co si myslím?

Všechny ty řeči, jak mi píchnout injekci, ho odradily.

Možná.

Přesto je příjemné být zpět.

Ten porodní sál se mi nelíbí. Není moc pohodlný.

Není určen pro pohodlí, paní Tideyová.

Tak vypadá, že budeme muset zkusit něco jiného, ​​že?

Teď to zmiňujete, nevadily by mi nějaké klobásy a rajčata.

Jo...

Potěš...

Co je to? Rychle, řekněte mi. Co měla?

Slaninu s vejcem a smažené brambory.

- Ha? - Zatím.

Co? Ne... Neměla?

Ne, bojím se, že ne, pane Tidey. Můžete se klidně vrátit ke svým vlakům.

Co, zase? To nemůžu.

Co řeknou mí kamarádi? Budu jim pro smích.

Inu, ve své práci byste na to měl být zvyklý.

V pondělí musím zpátky do práce, víte.

Pak zahajujeme další stávku.

Opravdu? Tak pokud do té doby neporodí, myslím, že bych se k vám mohla přidat.

Tak, hele tady.

Nehnu se odsud, dokud to neporodí a basta.

No, poslužte si, pane Tidey,

ale nic víc s tím nenaděláme.

Dynamit, to potřebuje.

Dejte jí dynamit.

- Dobré ráno, Arture. - Dobré ráno, pane Bernarde.

- Ach, p... Pane Bernarde. - Ano, co je, vrchní sestro?

Ráda bych se omluvila za to, co bylo v mém pokoji.

Vrchní sestro, máte-li obavy, že bych mohl

zvažovat disciplinární opatření, nemusíte.

Všichni jsme zralí, dospělí lidé

a ať už se mezi vámi a Dr. Goodem

děje cokoli, mě to nezajímá,

jakkoli to může být nechutné.

Nic se neděje. Jsme jen dobří přátelé.

Dobří přát... O dobrých přátelích vím všechno. Měl jsem jednu ve škole.

Ano, byla dcerou správce, ale nikdy se nespravila.

To je velmi zbytečná poznámka,

pane Bernarde a očekávám omluvu.

Není to vše, co očekáváte, neměl bych se tomu divit.

Výborně, pane Bernarde.

Ale nechoďte zas za mnou, až si to budete chtít dokazovat.

Jsem žena, ne stavebnice pro kutily.

Dobré ráno, doktore.

Měl jste špatnou noc?

Ne, díky. Právě jsem jednu měl.

Co přesně jste včera večer provedl mé spolubydlící?

- Vaší spolubydlící? - Ano. Sestře Carterové.

Co jsem jí udělal?

Ano. No, celou noc se nevrátila do pokoje. Prostě zmizela.

To je nejlepší zpráva, co jsem dnes slyšel.

No, doufám, že je v pořádku, to je vše.

Mám se o ni starat.

Věřte mi, sestro Ballová. Ta dívka se o sebe umí postarat sama.

Jste hotov s vzorkem paní Brownové?

- Co? - Vzorek paní Brownové.

Fuj. Je hotový. Vezměte to pryč.

Pošlete prvního pacienta, prosím.

Dobré ráno, doktore.

Ach. Paní Tuckerová, že? Posaďte se, paní Tuckerová.

Děkuji vám, doktore.

Tak, jaký máte problém?

No, byla jsem u vás před třemi měsíci, jestli si vzpomínáte,

protože jsem se měla vdávat

a bála jsem se, zda můj manžel bude moci mít dítě.

Ano, správně. Byl o něco starší než vy, že?

88.

Ano. A?

No, jestli si pamatujete, navrhl jste,

že by mohl být dobrý nápad, kdybych si vzala podnájemníka.

Víte, někoho trochu blíž mému věku.

Ano. Ale samozřejmě čistě mimo záznam.

No, povedlo se. Jsem těhotná.

- Opravdu? A co váš manžel? - Ach, je chrochtal blahem.

Ach. Tak to je v pořádku. A co podnájemník?

No, to je ten problém.

Je také těhotná.

Sestro Carterová, měla jsem o vás strach. Kde jste byla?

Tvrdě usnula v úklidové komoře, vrchní sestro.

Včera večer jsem ten povyk nevydržela. Musela jsem pryč.

Ale jednala jste skvěle, má drahá. Jsme na vás všichni velmi hrdí.

Vrchní sestro, myslím, že k tomu nejsem, být sestra. Chci to zabalit.

Ach, nesmysl. Jste jen unavená. Vezměte si den volna.

Hezky si odpočiňte a zítra to budete cítit jinak.

- Ach ne, nebudu. - Dejte na mě.

Rukama mi prošly stovky schopných zdravotních sester

a vy máte něco malého navíc, co ostatní nemají.

Jak to víte?

Promiňte, vrchní sestro, ale lékárna už v Penbritinu není.

Půjdu do svého pokoje, vezmu klíč a sejdeme se v obchodě.

Sestro Ballová, vezměte sestru Carterovou

do svého pokoje a ihned ji uložte do postele.

- Ach ne. - Ach ano. Udělejte, jak říkám.

Pojď, mazlíčku vrchní sestry. Pojďme se rozloučit.

Myslím, že to odtud zvládnu, děkuji.

Stejně tě mohu doprovodit do postele.

Ne. Raději bych byla sama, pokud ti to nevadí.

- Posluž si. - Děkuji.

Tomu nevěřím.

Prostě jsem nemohla jít, aniž bych se ujistila, že jsi v pořádku.

Je mi perfektně, děkuji.

Padla jsi přímo na hruď. Doufám, že sis nijak neublížila.

Ach ne. Je to v pohodě, fakt...

Ach, fajn. Tak teď jsem tu, mohla bych ti také pomoci se svlékáním.

- Ach ne, svedu to sama, dík. - Ach, ale jdi, nebuď hloupá.

Namouduši, nepotřebuji pomoc.

Dobrotivé nebe. Čeho se bojíš?

Jako zdravotní sestra jsem musela svléknout spoustu mužů.

To si troufám říct, ale to je vedlejší. Někteří lidé...

Řekla jsi "mužů".

Víš to tedy? Ale jak?

No, zrovna když jsi zakopl na schodech,

viděla jsem něco, co mě vůbec nenechalo na pochybách.

Aha, to je tedy ono, že?

Svého času jsem potkala pár pěkně zvrhlých sester,

ale nikdy takovou, co by nosila pruhované trenýrky.

Ach. Včera večer jsem je štípnul, když mi praskly ty černé krajkové.

Černá krajka... To bych ráda viděla.

Už se s tou zpropadenou věcí nemusím trápit.

Ach, to je mnohem lepší.

Víš, jsi opravdu k nakousnutí.

Vsadím se, že to říkáš všem imitátorům žen.

Tak řekl bys mi, proč jsi to hergot udělal?

Kvůli sázce, nebo co?

- Ne, nic takového. - Ach, chápu.

Náhle jsi ucítil nutkání stát se zdravotní sestrou a odrodit pár dětí?

Ne. Nevěděl jsem, že se to stane.

Tak proč tedy? Jsme spolubydlící

a spolubydlící by neměli mít tajemství.

Když ti to řeknu, nebude se ti to líbit.

- No, nenutím tě k tomu. - Ach ne. Prosím, nechoď.

Rád bych, abys to věděla.

Chápej, všechno to začalo...

Jak se máte? Řekl jsem si, jestli byste

mi mohla říct, kde najdu sestru Carterovou.

Jste od tisku?

Ach ne. Jsem jeho otec.

Hm... Ona je můj syn. Moje... Moje dcera.

Mám tolik dětí, je to matoucí.

Dobře, pane Cartere, ona právě odpočívá.

Měla velmi těžkou noc.

Ano, vím. Ale jsem si jistý, že by mě ráda viděla.

Jen na pár minut.

Dobře, jelikož jste její otec.

Je na č. 16, v domě sester.

To je venku a zahněte doprava.

Děkuji.

Paní Kempová, co tu dělal pan Hodgkiss?

Pan Hodgkiss, vrchní sestro?

Ano. Muž, který právě vyšel.

Ach, to nebyl pan Hodgkiss, vrchní sestro. To byl pan Carter.

Otec sestry Carterové.

Mohla bych přísahat, že...

Co chtěl?

Myslím, že vidět svou dceru.

Poslala jsem ho do domu sester.

Poslala?

Děje se tu něco divého.

Říkal jsem ti, že se ti to nebude líbit.

Ty a podvodník? Tomu nevěřím.

Ne pořádný. Je to vlastně můj první pokus.

Udělal jsem to jen proto, abych potěšil tátu.

Šlohnout prášky? Ale to je směšné.

Jo. Souhlasím. Je to hloupé.

Předpokládám, že jim to budeš muset říct.

Dobře, ano. Hádám, že bych měla.

Ale... Já nevím, prostě si nemyslím, že by tomu věřili.

No, radši se vrátím do práce.

- Chceš říct, že nepůjdeš? - Kam nepůjdu?

Říct jim o mně a o tom, co tu dělám.

Co o tobě? Co tu děláš?

Jsi rozkošná. Víš to?

Ach... Ty taky nejsi špatný.

Za co bylo?

Že jsi byl tak laskavý a nerozepnul mi

podprsenku, když jsem tě o to včera žádala.

Jsem rád, že jsi to uvedla.

No tak, přestaň.

Promiňte.

Potěš pánbůh.

- Tati. - Cyrile.

To je moje spolubydlící Zuzana.

- Ach, dobrý den. - Těší mě.

To je ta, s kterou ses bál být na pokoji?

- Jo. Správně. - Poslal jsem tě do špatné školy.

Omluvíte mě? Musím se vrátit.

Co myslíš, že děláš?

Líbání se sestrou. A bez paruky.

Možná ses prozradil.

Ach, nebuď hloupý. Ví o tom všechno.

Vím. Všichni dnes vědí... Chceš říct, že o nás ví?

Jo. Ale neboj, nikomu to neřekne.

Tím to hasne. Musíme to udělat dnes večer.

Pořád to chceš podstoupit?

Samozřejmě to podstoupím.

Ode mě žádnou pomoc nečekej.

Tak, synu. Synu, nezklamej mě.

Potřebujeme, abys nás dostal dovnitř.

- Ne, promiň, tati... - Slíbil jsi to matce.

Tak hele, tati.

Gertie... Gertie, jestli teď posloucháš svého syna,

zacpi si uši.

Už je moc pozdě. Slyšíš ten hluk?

Obrací se v hrobě.

Dobře. Dobře, tati, udělám to.

Hodný kluk.

- Jen mi řekni, co chceš, abych udělal. - Pro začátek přestaň s tímhle.

Tak, budeme tu přesně v 11 hodin. Rozumíš?

- Ano. - Nechceme už další přešlapy,

tak prosím zkus být opatrný. Jak na tebe ta sestra kápla?

Viděla tyhle spodky, když jsem zakopl na schodech.

Ach, propána! To nemůžeme riskovat.

- Budeš je muset sundat. - Co?

- Sundej si spodky. - Ach ne.

Sundej si je.

Co se tam děje? Okamžitě otevřete ty dveře.

- To je vrchní sestra. - Raději vypadnu.

- To je záchod. - Sestro Carterová, jste v pořádku?

- Ano. - Okamžitě otevřete ty dveře.

Vím, že je tam muž.

Pusť ji dovnitř.

Ach. Ach, vy ubohé dítě.

Kde je? Kde je ta špinavá bestie?

Ach.

Vrať se, ty zrůdo.

Vrať se.

Vrať se.

Vrať se. Chci tě.

Můj bože. Je to sexuální maniak.

Jeď.

Psychologie žárlivosti

Dobré nebe, to je ono, co se se mnou děje.

Miluji ji.

Slečno Banksová, chci okamžitě vidět doktora Goodea.

Dr. Goode, psychiatrie. Mohu vám pomoci?

Ach, slečna Banksová. Opravdu?

Dále.

Ach, Goode, můj drahý příteli.

Pojďte dál a zavřete dveře, ano, starouši?

Chtěl se mnou o něčem mluvit, pane Bernarde.

Ano. A nedělejte, že nevíte, oč jde, vy špinavá bestie.

Co?

Nesnažte se to popírat. Vím, co se děje

mezi vámi a vrchní sestrou v jejím pokoji,

každou noc spolu hopsáte

jako pár pingpongových míčků.

Promiňte. Nikdy jsme k sobě nepřihopsali ani na píď.

Nečekejte, že budu věřit všem těm

žvástům o sledování televize.

Ani nebyla zapnutá.

Ach ne. Měli jsme to za sebou, než jste přišel.

Aha. Takže to přiznáváte?

Rozhodně ne.

Nikdy jsem k vrchní sestře nic takového necítil.

Ale teď když jste to zmínil...

Aha. Doberu se pravdy, i kdybych ji z vás musel vymlátit, vy svině.

Ach ne. Ne.

Pane Bernarde...

Pane Bernarde, ne. Ne.

Pomoc. Pomoc.

Ach.

Myslím, že je pan Bernard z něčeho rozrušen.

Zabiju ho, slyšíte? Zabiju ho.

Prosím. Nesmíte.

Jděte mi z cesty, slečno Banksová.

To vám nemohu dovolit. Myslete na skandál.

- Jděte mi z cesty. - Ááá.

Teď naposledy, přiznáte to?

Nikdy jsem se jí ani nedotkl, přísahám.

Lháři a proutníku. Přiznejte se. Přiznejte se.

Říkám pravdu. Přísahám. Na Mlokovu čest.

Vy jste Mlok?

Ano. Již pět let jsem mistrem Velkého řádu Mloků.

Opravdu?

Samozřejmě. A to jsem byl před tím tři roky Pulec.

Ale to je skvělé.

Do jakého rybníka patříte?

Do Wappingu a Starých schodů.

- Opravdu? - Ano.

Jsem Velký Salamandr Mlok z Watfordského rybníka.

Nejste.

- Glab glab. - Glab glab.

Přísaháme, že budeme dodržovat vznešený kodex Velkého řádu Mloků.

No tak, paní Tideyová. Jdeme spát.

Ale já mám pořád hlad.

Není dobré jít spát s prázdným žaludkem.

No, stěží bych ten váš nazvala prázdný, paní Tideyová.

K večeři má ode všeho dvojitou porci, vrchní sestro.

A dva hrnky kakaa.

No, nemůžeme ji nechat spát hladovou, že, sestro?

Co takhle pěknou velkou sklenici... Ricinového oleje?

Dobrou noc.

Teď jdu nahoru do svého pokoje, Arture.

Měla by být klidná noc. V knihách nic není.

Po včerejší noci doufám, že ano.

Kdo je to?

To jsem já, Zuzana.

Tady to máš. Myslím, že jsou dostatečně suché.

Díky moc.

A příště buď vybíravější v tom, se kterou sestrou se budeš koupat.

Smrdí něčím strašným.

Nevšiml jsem si, jak smrdí.

Ne. Byl jsi moc zaneprázdněn koukáním.

Ach, běž. Jdi a převlékni se.

No, víš ty co? Nevím, jak se jmenuješ.

Jak doopravdy?

Cyril.

Ach, Bože. No, asi si zvyknu.

Znamená to, že mě chceš znovu vidět?

No, vše je na tobě, nebo ne?

Víš, že tě chci vidět.

To je naprosto v pořádku, ale být gangsterská holka mě netáhne.

Hele, říkal jsem ti to. Na rovinu. Praštím s tím vším.

Dobře, sestro. Dohodnuto.

Jak jsme na tom s časem?

Do dvou minut.

Pomalu zajížděj a zaparkuj.

Tati, počkej chvíli. Poslouchej. Tati.

Táto.

- Všechno v pořádku? - Ne.

Prodd se potlouká kolem vstupní haly.

Prodd? To je ten, co se snažil dostat kámoše?

Ano. Tak toho se obávám.

- Dostaň ho sem. - Já? Jak?

Jsi žena, ne? Vystav je.

Tati...

Dnes večer vypadáte trochu sklesle, doktore.

Taky byste vypadal, kdybyste měl 50 kubíků v půlkách.

Hele, když o tom mluvíme,

- zde přichází naše malá hrdinka. - Ach ne.

Ach, doktore Prodde,

chtěla bych se omluvit za to, co jsem včera večer udělala.

To je v pořádku. Bolí to, jen když si sednu.

Byl jste kolem toho tak milý,

ale cítím, že vám něco dlužím na oplátku.

No, když to podáte takhle...

Co jste měla na mysli?

Napadlo mě, zda byste chtěl vidět...

Mě zase v domu sester.

Ano, myslím, že bych to mohl zvládnout.

Ve stoje.

Nevím, o co v porodnici jde, ale lítají v tom všichni.

- Minutku. - Co se děje?

- Něco pro vás mám. - Co to je?

Malé překvapení. Zavřete oči.

Dejte mi to.

Dobře. A je to. Vezmi Ernieho.

Dobře, Ernie, je to tu. Jdi ven.

- Tak pojď. Skoč. - Nemůžu skákat ve svém stavu.

- Tašku. - A ty.

Vezmi tašku.

- Sestřičko. - Popadni tašku.

Těhotná a mám si nosit tašku. Čapni ji.

Bacha. Jen bacha.

Drž. Opatrně. Opatrně.

Už to nebude dlouho trvat.

- Ukážete nám cestu? - Přímo k výtahu, tati...

- Doktore. - Děkuji.

- Hej, co to má všechno být? - Já ehm... To je v pořádku.

Jsem doktor... Živago.

Mám tu naléhavý případ.

Ach. Očekávají vás, doktore?

Očekávání?

Co myslíte, že to je? Zaražené větry?

Nebojte. Sestra o tom ví vše.

Ach, dobře, u ní jste v dobrých rukou.

Ja, jawohl. Hotová malá Florence Nightingalová.

Doktor Živago?

Co jsem vám říkal? Fungovalo to jako kouzlo.

- Krynda... - Co se děje?

To ti ukazuje sílu sugesce.

O čem to mluvíš?

No, mohl bych přísahat, že jsem cítil, jak kope.

Kopnutí pocítíš, když nesklapneš.

Jdeme, Freddy. Tudy.

- Ten zámek nikdy nevylomíme. - Nemůžeme ho odpálit?

Přesně tak. Probudit celou nemocnici. Ne. Jen když budeme muset.

- Víš, kde mají klíče? - Vrchní sestra má sadu klíčů.

- Kde ji najdu? - V jejím pokoji v pátém patře.

- Zůstaň tu s ním. - Počkej chvíli.

Co když to přijde, když budeš pryč?

- Co má nastat? - No, myslím, já...

Promiň. Pořád si říkám, že budu opravdu rodit.

Za chvíli ti jednu vrazím.

Na.

Ty trpaslíku.

- Ach. - Ach. Scusi, madam, scusi.

To je v pořádku. Ale co tu děláte? Co chcete?

Já... Myslím, že jsme zabloudili. Hledáme ten...

Jak tomu říkáte? Vyndavací sál? Ne?

Ach, myslíte porodní sál.

Ach, jawohl. Ano.

Nevím, jak jste se sem dostali, ale ten je v přízemí.

Tudy, po schodech dolů.

Ach, si. Si.

Grathias, mademoiselle. Grathias.

Enchante.

Pojď, Frederico.

Arrivederci.

Tady, Side...

- Hodný kluk. Našel ji je? - Co hledáme?

Ach, kalhotky.

Tady, Side, našel jsem je.

Polož je.

Co hledáme?

Klíče, ty osle.

Ach, klíče, ty osle.

Vrchní sestro, to jsem já. Můžu dál?

Tady Bernard.

Vrchní sestro...

Ještě je teplá.

Nemůže být daleko.

Ach...

Ach, vrchní sestro. Přišel jsem se omluvit.

- Odhadl jsem vás hrozně špatně. - Ach?

A co je příčina té náhlé změny, pane Bernarde?

Zase touha si něco dokázat?

Ne, ne. Mluvil jsem s doktorem Goodem

a ten mi řekl, že mezi vámi nic není

a jako bratrovi Mlokovi mu bezmezně věřím.

Bratr Mlok?

Ano. Oba jsme Mloci, víte.

Ach, kde jste se náhodně potkali? Třeba ve sklenici od marmelády?

Ach, nebuďte taková, vrchní sestro.

Řekněte, že mi odpouštíte. Prosím.

Ach, to vše je moc pěkné, pane Bernarde,

ale fakt, že jste mínil, že bych mohla hostit muže v mém pokoji za účelem...

No, takových věcí.

Co je špatného na... Takových věcech?

Promiňte?

Když se dva lidé přitahují...

Jako já vás?

Zoufale. Jste lék, po kterém jsem toužil.

Třikrát denně a před užitím dobře protřepat.

Ach, umíte věci vyjádřit tak romanticky.

Nevím, co na to říct.

Řekněte, že si mě vezmete.

Pojďte, pane Bernarde.

Sedněte si vedle mě.

- Ach. - Co to proboha bylo?

Ach...

Ach ne. Znovu ne.

Nedávají ty plynoměry na taková legrační místa?

Promiňte, madam.

Vrchní sestro. Jak jste mohla?

Pane Bernarde, nevím, co ten muž tam dole dělal.

Ne. Měla jste ho strčit do skříně jako toho minulého.

Možná tam jednoho už... Už máte.

Můj Bože. Máte.

Ano. Máte tam červotoče, dobře, slečno.

Zašleme vám odhad.

Vrchní sestro, musím vám říct jen jednu věc,

nikdy se nepokoušejte přidat k Mlokům.

Nikdy jsem ty muže neviděla. Byli v...

Nechci...

Pojď. Otevřeme ty dveře.

- Našel jsi je? - Ne.

Ale zabránili jsme, aby je našel někdo jiný.

Budeme to muset odpálit. Ernie, vyndej ty věci.

Pohni. Rychle.

Opatrně s tím. Pomalu s tím.

Pomalu.

Tady. Tady to máme.

Opatrně.

Hm... Hledal červotoče... Odečítal plynoměr...

Nejsem blázen.

Určitě ano, pokud tomu věříte.

Říkám vám, ti muži nemají za lubem nic dobrého.

Arture, viděl jste nějaké podezřelé muže?

Podezřelé, sestro?

Ano. Jeden v uniformě, druhý v tmavém obleku s plnovousem.

Ach, myslíte muže, co přišli

asi před čtvrt hodinou s naléhavým případem.

Tady to máte. Co jsem vám říkala?

Naléhavý případ? Neočekáváme žádné mimořádné události, že?

Tedy, vypadalo, že sestra Carterová o tom všem ví.

Sestra Carterová? Kam šli?

Výtahem nahoru, vrchní sestro.

Tomu přijdeme na kloub.

Arture, zamkněte všechny dveře a nepouštějte nikoho dovnitř ani ven.

Najdu, kdo je v této nemocnici nedovoleně,

i kdyby to měla být poslední věc, co udělám...

Dobře. Jdeme. K zemi.

Ach. Ach.

Co to je?

Ach. Sestro. Rychle.

Už to začíná.

- Sestro. - Dobře, paní Tideyová.

To je v pořádku. Jen si lehněte. Nepotrvá to dlouho. Jen klid.

Rychle, tati. Chvátej.

Dobře. To stačí.

Tady to máte.

Pojďme.

Kristova noho, to bylo rychlé, doktore.

Ano. Je to moje nová metoda.

Jen písknu a ona porodí.

Pardon...

Nemůžete jít ven, doktore. Zamkl jsem dveře.

Zpátky. Rychle.

Poběžte. Sem dolů.

Tady jsou.

Zamčeno. Projdeme tudy.

Honem!

Jsou zamčené.

Pojďte.

Tudy dolů.

Tady jsou!

Tady porodnice.

Chtěl bych nahlásit výbuch.

- Nemohou tudy projít. - Kde mohou být?

- Kam se mohli dostat? - Někde tu musí být.

Ne. Ne.

Běžte.

Běžte.

Zastavte ty muže. Nedovoleně sem vnikli.

- Pojďte. Tudy. - Dobře.

- Poskládám si punčochy. - Ach, drž zobák. Vlez tam.

Pozor.

Pozor na má... Pozor na má záda.

Vrchní sestro. Tudy. Rychle.

Špinavé plenky.

Fuj.

Pojďte, vrchní sestro. Po odděleních.

Ááá.

Netrefili jste mě.

Ááá.

Pane Tidey...

Gratuluji, vaší ženě se právě narodil krásný chlapec.

Konečně. Říkal jsem vám, abyste použili dynamit, že?

Slyšeli jste to, přátelé?

Mám kluka.

Dokázal jste to. Výborně.

- Výborně. - Tady jsou.

Tady jsou. Vrchní sestro!

- Dovolíte? - Panenko skákavá.

- To není dobré. - Rychle.

Tady jsou.

- Tady jsou. - Chyťte je.

Chyťte je.

Ježkovy oči, jsou jich miliony jako králíků.

Nenechte je utéct.

Dobře, dobře, hra končí.

Odevzdejte vše, ať tam máte cokoli.

Ticho, prosím. Snažím se telefonovat.

Ach, Arture, nechte všech těch nesmyslů a volejte policii.

Snažím se.

- Nedělal bych to, kámo. - Proč ne?

No, kdyby se někdy provalilo, že sestra,

která odrodila ty děti, byl chlap...

Co?

To není možné.

Chcete více důkazů?

Nech toho, tati.

Má pravdu, pane Bernarde. To bychom nikdy nepřežili.

Velmi dobře. Arture, položte telefon. Co navrhujete?

To je jednoduché. My vám vrátíme věci, vy nás necháte jít.

- Mé dítě. - Ach, drž pysk.

- Dejte mi to. - Dej jí to.

- Dobře. Tak vezmi ten kufr. - Ach, ty troubo. Tumáte.

Budete je muset nechat jít, pane Bernarde.

Výborně. Arture, otevřete dveře.

Haha. Je čas, abychom odešli.

Co probo...

Prodde.

Co si propána myslíte, že děláte, vy idiote?

- Ach... - Výborně, chlapče.

Výborně.

- Jsme na řadě? - Bylo by to lepší.

- Nejste, že ne? - Ach...

- Tady. - Ach...

Nevypadají nádherně?

Jo. Každopádně jsem rád, že z toho vzešlo něco dobrého.

Jsi šťastná, má drahá?

Zvlášť kvůli tobě. Konečně si to budeš moci dokázat.

Ach, tím už se více netrápím, to tě mohu ujistit, má drahá.

Uděláme další práci?

Samozřejmě. Mám podchycenou jednu nádheru.

Vážně? Co je to?

Četl jsem o tom milionářském nudistickém táboře.

Kdybych tam mohl někoho dostat, aby to tam okouknul...

Haló. Vraťte se.

Vraťte se, vy blbouni.