Original subtitles

♪ FRED KARLIN - KDYŽ ZAČÍNÁ BÝT MOC HORKO ♪

♪ Nebojím se, co může přinést zítřek, ♪

♪ jen se bojím toho, co už bylo. ♪

♪ Když tlak stoupal a teplo klesalo, ♪

♪ je moc dusno na to, abych se držela poblíž. ♪

♪ Když začíná být moc horko, musím se ochladit. ♪

♪ Když začíná být moc horko, musím se ochladit. ♪

♪ Když začíná být moc horko, musím se ochladit. ♪

♪ Musím se ochladit. ♪

♪ Když začíná být moc horko. ♪

♪ Nemůžeš potlačit, kým skutečně jsi. ♪

♪ Nemůžeš to potlačit, pokud jsi zašel moc daleko. ♪

♪ Ničím jsem se neprovinila, leda by to ♪

♪ nesedělo na červené plotně. ♪

♪ Když začíná být moc horko, musím se ochladit. ♪

♪ Když začíná být moc horko, musím se ochladit. ♪

♪ Když začíná být moc horko, musím se ochladit, ♪

♪ musím se ochladit. ♪

♪ Když začíná být moc horko. ♪

♪ Hledání lásky dlouho trvá. ♪

♪ Kam jen jdu hledat svou. ♪

♪ Sestřička je pryč a našla si hračku, co hraje ♪

♪ bingo bango ve stromu mango. ♪

♪ Když začíná být moc horko, musím se ochladit. ♪

♪ Když začíná být moc horko, musím se ochladit. ♪

♪ Když začíná být moc horko, musím se ochladit. ♪

♪ Musím se ochladit. ♪

♪ Když začíná být moc horko. ♪

♪ Když začíná být moc horko. ♪

♪ Když začíná být moc horko. ♪

♪ Když začíná být moc horko. ♪

♪ Když začíná být moc horko. ♪

MARSHA NA TELEFONU: Galerie Burroughsové.

Ahoj, Marsho, to jsem já.

MARSHA NA TELEFONU: Annie, co se děje? Kde jsi?

- Tady. - MARSHA NA TELEFONU: V L. A.?

Jsem na autobusovém nádraží.

MARSHA NA TELEFONU: Jsem na cestě. Počkej venku.

Annie!

Ach, nevěřím tomu.

- Ach, jsem celá zpocená. - Vím.

Je horko.

Pojď, zaparkovala jsem na ulici.

Co se stalo?

Odešla jsem ze školy.

Měsíc před pololetím?

Mrzí mě to, Marsho.

Proč jsi aspoň nedokončila ročník?

Řekla jsi to tátovi?

Můžu zůstat u tebe?

Samozřejmě.

Pojď.

Byt není klimatizovaný.

Chci říct, kdo potřebuje klimatizaci u oceánu, že?

Špatně. Je horko.

Ale budeš ho zbožňovat.

Je mnohem hezčí než můj byt na 3. ulici.

A počkej, až uvidíš Davida.

Je dobrý, co?

Lepší.

Budete se brát, lidi?

- No, rádi bychom. - Marsho!

No, chvíli počkáme.

Tím myslím, David zatím nemá soukromou praxi.

A nevím, jestli to zvládneme jen s galerií.

Samozřejmě, že ano.

Ach, doufám.

Myslím, že David teď není doma.

Je to byt v patře.

Klíč jsem nechala pod podlahou.

Fakt mě mrzí, že tě musím takhle nechat.

Ale nechala jsem v galerii klienta.

Díky, Marsho.

Vrátím se co nejdříve.

Fajn.

Myslím to vážně, díky, že tu pro mě vždycky jsi.

Jistě.

Zdravím.

Zdravím.

Ať už prodáváš cokoli, kupuji.

(směje se) Musíte být David.

- Já jsem... - Annie, malá sestra.

Jak jste to poznal?

Vím.

Pojď dál.

Rád tě poznávám.

Nevím, jen jsem hodila nějaké věci do kufru

a nastoupila do autobusu.

A co tvé ostatní věci?

Má spolubydlící je pošle.

Nechci zmiňovat citlivou otázku,

ale kdy to řekneš tátovi?

Musíš mu to někdy říct.

Ještě s ním nemůžu mluvit.

Chceš, abych mu zavolala?

Počkej chvíli, Marsho.

Annie, potřebuješ jen víc času?

- Možná budeš chtít za pár dní zpátky. - V žádném případě.

Co když mu zavolá škola?

Nebude vědět, kde jsi.

Radši mu zavoláme.

Jen mu neříkej, že tu zrovna jsem.

Nechci s ním mluvit.

Tak proč jsi skončila?

Myslím, že je to zvyk.

Co to znamená?

Vždycky to zmrvím. Zeptejte se Marshy.

Ach, ona je dobrá dcera a ty špatná, je to ono?

Jo, v tom to je.

Nemůžeš být ve všem špatná.

Zeptejte se mého otce.

Nikdo není doma?

Můžeš s námi na chvíli zůstat.

Tak, co takhle pizza? Pizzu?

- Pizzu? - Na pizzu je moc horko.

Hnusná pizza, blé.

Davide, už jsi volal Dr. Greenbergovi?

Hm, ne, ještě jsem neměl příležitost.

Čeká, až zavoláš.

Zavolám, zavolám.

Tvůj táta říká, že je připraven ti nabídnout spolupráci.

Hele, jsem vážně polichocen, prostě jsem neměl čas.

Davide, chceš zůstat navždy v té klinice?

Ano, že?

Páni, tady je horko.

Doufám, že to brzy poleví.

Neboj, zavolám mu.

Nevadí ti, že je tu Annie?

Mm-mm.

Pokud spolu ty a já strávíme nějaký čas sami.

Jakmile se pustí televizní program, bude to snazší.

Co bude jednodušší?

Davide, no tak, je ve vedlejší místnosti.

Pak myslím, že bychom měli přestat mluvit.

Davide, je horko.

Byl to dlouhý den.

No tak, jdeme spát.

Dobře, fajn.

Pojďme se trochu vyspat.

- Jsi naštvaný? - Ne, nejsem naštvaný.

- Jsi naštvaný. - Ne, nejsem naštvaný.

Máš pravdu, pojďme se trochu vyspat.

Dobře, Davide, pojď, obejmi mě.

Pojď.

Zítra, dobře?

Slibuješ?

Slibuji.

- Miluješ mě? - Jo.

Řekni to. No tak.

- Miluji tě. - Dobře.

Dobrou noc.

- Zdravím. - Zdravím.

Jsi brzy vzhůru. Moc horko na spaní?

Byla to divná postel.

Když jsem byl dítě, byla moje.

Ach? Starožitnost?

Ne úplně.

Podívej, nechápu, proč jí nemůžeš

najít něco v galerii.

Hele, sotva si můžu dovolit držet Jess na částečný úvazek.

- A co klinika? - Hele, chci si najít vlastní práci.

A seženu si vlastní byt,

abych vám dvěma nevadila.

Měla jsi zůstat na vysoké škole.

Hm, ale nezůstala.

Děkuji.

Já jsem na rok vypadl z vysoké školy.

Bylo to pro mě dost dobré.

Spojilo mě to s opravdovým světem.

Tehdy jsem se rozhodl, že chci na lékařskou fakultu.

To je pravda.

Není zákon, co říká, že máš rovnou po střední absolvovat vysokou.

Promiň.

Jen se snažím ujistit, že děláš správnou věc.

No, neboj, dělám, co musím

a najdu si práci, dobře?

♪ (hudba)

Takže je vám osmnáct?

Devatenáct.

Ach, pravda, právě jste dovršila.

Přemýšlela jste o tom, že byste šla na vysokou školu?

Ahoj, Jesse.

Annie!

Ach, ahoj.

Je tak dobře, že tě vidím.

Jo, je horko.

Takže jsi zpátky, co?

Jo. Jak to jde?

Ach, jakmile to tu dáme dohromady, bude to skvělé.

- Je tu někde Marsha? - Jo, je vzadu.

Takže tohle je galerie Marshy Burroughsové?

To je ona.

- Jak se máš? - Dobře, to je skvělé.

- Jak dlouho už jsi tady? - Dva měsíce.

A co ty? Máš štěstí s prací?

Ani náhodou. Ale ve tři mám další pohovor.

Změníš něco?

- Co? - Šaty?

Na co?

Ach, Annie.

Vezmu tyto tři, pokud mi je můžeš opatřit.

Udělá pár zrnkových leptů.

- Myslím, že bys na ně měl počkat. - Opravdu?

- Můžeš mi dát dobrou cenu? - Dám ti slušnou cenu.

Raději dávej pozor, Davide.

Tato dáma usiluje o tvrdou smlouvu.

Zdá se, že byla dobře vyškolená.

Beru to jako poklonu, pokud ti to nevadí.

Můžu vám ještě nalít víno?

- Ahoj. - Ahoj.

Ahoj, tati.

Ahoj, Anne.

- Jak se máš? - Jsem v pohodě.

Myslím, že víš, že jsem moc zklamaný.

Myslela jsem, že bys mohl být.

Ale nikdy jsem nechtěla jít na vysokou, jestli si vzpomínáš.

Jak plánuješ žít?

Hledám práci.

Jaký druh práce? Nemáš žádnou kvalifikaci.

Tati, neboj, všechno

dobře dopadne.

To je směšné.

Kdo jí dá práci?

Já.

Na klinice je práce, jestli chce.

Je? To jsem nevěděla.

Jo, Barbara se vdává.

Chceš pracovat jako recepční?

Ano, jistě.

Podívej, nedělám ti laskavost.

Potřebujeme někoho.

Dobře, díky.

Léčebná klinika U pláže

Dobře, nedělejte si starosti.

Jste ve skvělé kondici.

Přál bych si, aby všichni byli ve formě jako vy.

Podívej, tati.

Ach, to je moc pěkné, zlato. Díky, že jste se o ni postarala.

Jistě. Ahoj, Susie.

- Ahoj, Annie. - Ahoj.

Je všechno v pořádku?

Jo, všechno je v pořádku.

Poslyš, paní Clarkovou se nenech zastrašit.

Ráda působí lidem těžké chvíle.

Zdravím.

Zdravím.

Jsou pro mě?

Jo, můj způsob, jak poděkovat za práci.

Nikdo mi nikdy nedal květiny.

Ani paní Clarková?

- Ne, má ráda mladší muže. - Jo.

A co ty?

Záleží na tom, jak mladé.

Hm, pod 40 let.

Hm, pod 30 let.

Co takhle 31?

Kdepak, žádné výjimky.

Nuže, hádám, že se budu muset spokojit s květinami.

- Dík. - Jistě.

To je šílené. Teď bychom mohli mít pozdní snídani.

Stydím se za tebe. Zrovna jsme začali.

Myslím, že Marsha je chytrá.

Zaspala.

Hej, Davide, jak se máš?

Hej, jak se máš, Franku?

- Kdo to je? - To je Frank.

Je to člověk, kterého jsem znal.

Proč?

Vypadá dobře.

Jo tak, to jsem si nikdy nemyslel.

Chodí s tou dívkou Eileen.

Ach, jak dobře vypadá?

Máš na víc.

Nevyjádřila jsem osobní zájem.

Jen jsem to komentovala...

Vypadá dobře.

Jo, já vím.

Poběž, za 20 minut se musíme setkat s Marshou na pozdní snídani.

Támhle je. Marsho!

Ahoj.

Kde jste byli?

Hladovím.

Hledali jsme tě.

- Ach, pěkně ses zapotil. - Jo.

Pojď, Annie. Můžeme se projít všichni.

Kde se najíme?

Na co máš chuť?

Na čínu.

Nevím, Annie.

Co se děje?

Ach, nejsem si jistá, jak je tato čtvrť bezpečná.

Neřeš to.

Jsem velká holka.

Nechtěla bych tu žít.

Vím, ale já ano. Zastav tu.

- Tady? - Jo.

Fuj.

Ale jdi, budeš to zbožňovat.

Myslím, že ne.

- No tak, nech to na mně. - Ne, zvládnu to.

Ta-dá.

Není to perfektní?

Koukni na to, samé starožitnosti, Marsho.

Nejde o starožitnosti.

Jsou jen staré.

Miluji to.

Přesně to jsem chtěla.

Annie, kdy jsi přesně věděla, co chceš?

No tak, Marsho, neříkej mi, co je tu špatně.

Tak je to trochu pomlácené.

Trochu?

Nechtěla jsi někdy něco udělat,

jen abys změnila svůj život?

Jo, toho se týká galerie.

Dobře tedy.

No tak, Marsho, nelíbí se ti to?

Marsho.

Marsho.

- Annie. - Marsho.

Annie.

Dobře, naučím se to tu mít ráda.

Dík.

Ach.

Dobře, kámo, cos měl ráno za problém?

Jen, že podle mě byli pacienti moc blízko u sebe.

Dobře, tak musíš s Annie

vypracovat rozvrh.

Dobře.

Konečně zaměstnanecký benefit.

Má někdo ještě něco, co chce předložit?

Zvýšení platů. Zvýšení platů.

(smích)

Tato schůzka je ukončena.

Děkuji všem.

Skvělé tělo.

Hele, chlape, to je Marshina sestra.

- No a? - Takže, kámo, znám tě.

Nechci, aby sis ji přidal na svůj seznam.

Ale jdi, Davide.

Říkáš mi, že kdybys nebyl s Marshou,

tak bys po ní nešel?

Bylo by to šílené, chlape, je jí 19.

Jo, 19.

Ach, prima.

Myslela jsem, že si koupíš auto.

Nezbožňuješ ho?

To sis koupila za mých 400 dolarů?

Řekla jsem, že ti to vrátím.

Je to bezpečné?

Samozřejmě.

Jsi si jistá?

- Vše, co potřebuje, je nový tlumič. - A nalakovat.

A motor a pneumatiky.

Je ohavné.

Jdi.

Neviděla jsi, že je promáčknuté?

Je opravdu bezpečné?

♪ (hudba)

Natáhněte se pro to.

A teď zatáhněte břicho.

Tři a čtyři a ven.

Dva, tři, čtyři a dolů.

Raz, dva, tři, čtyři.

A nahoru, dva, tři, čtyři.

Ohněte se dolů a ven.

Všichni břicha.

Čtyři a dolů a raz a dva, tři a čtyři.

Teď se zvedněte, raz a dva a natáhněte se.

Natáhněte se, natáhněte se a dolů.

Nahoru a dolů, dva a zůstaňte tam.

Svinout se, přidejte a jdeme shora.

Dva a doleva, dva a zpátky doleva, dva, takhle, dva.

A podřep.

Kyčle takhle.

Podřep, dva a nahoru.

Dva a vyrovnat, to břicho zatažené.

Nedovolte, aby se flákalo.

A nadechněte se a ohněte kolena.

A vyrazit.

Levá, pravá, levá, pravá, levá, vdech, výdech, ramena vpřed.

Prociťte to, břicho zatažené, natáhněte se.

Natáhněte se.

Natáhněte se.

Natáhněte se znovu a raz, dva, raz.

Další dva, doprostřed, doprostřed, vytlačit.

Viděla jsi ty dva?

Jo.

Nebyli tvůj typ?

Nemám typ.

S jakými kluky chodíš?

Nerandím tak moc.

Ach?

Opravdu.

Kluci ve škole jsou prostě takoví...

Kluci, jestli víš, co tím myslím.

Víš, ani nevím, s jaký typem kluků

tě můžu dát dohromady.

Hej, všichni jsou v Davidově věku.

Samozřejmě, že ne vždy tak pěkní, jako on.

Je dobré, když nemáš předsudky.

Vypadá dobře, že?

- Co? - Jistě.

Pojď, jdeme.

Poslouchej, David a já dnes

večeříme v Malibu.

Chceš se k nám přidat?

Radši ne.

Pořád mám v bytě co dělat.

- Jsi si jistá? - Jo, jsem si jistá.

Zabalme to.

Kam jdeš?

Do galerie.

Je neděle.

Jo, já vím.

Jak dlouho tam budeš?

Asi celý den.

Uvidím tě aspoň na večeři?

Ano, jistě.

Ach ne, počkej chvíli.

Dnes mám jít s tátou na večeři. Promiň.

Nemůžu vyhrát.

Bude tam Annie?

Ach, myslím, že ne, když tam bude můj táta.

Zdá se, že máte problém.

Všiml sis.

Je nepatrný asi jako atomová bomba.

Proč?

Nevím.

Možná jen konflikt osobností.

Možná je moc podobná tvému otci.

Ne, ne, opravdu není.

Všichni říkají, že je úplně jako má matka.

Ale tvůj otec a matka spolu vycházeli?

Jo. Zbožňovali jeden druhého.

Možná je nepříjemný, protože mu Annie

připomíná tvou matku.

Jo.

Jo, myslela jsem na to.

Už jsi o tom někdy mluvila s Annie?

- Ne. - Proč?

Bojím se.

Myslím, že byla u toho, když byla má matka zabita.

Hrála si na chodníku s kamarádem,

právě když se to stalo.

Byla jsem ve škole.

Od té doby byla Annie velmi uzavřená.

Stejně jako můj táta.

Myslím, že se s tím od té doby nikdy doopravdy nevyrovnali.

♪ (hudba)

- Kdo je to? - To jsem já, David.

- Zdravím, pojďte dál. - Ahoj.

- Kde je Marsha? - V práci.

Je neděle.

Vím.

Řekla mi, že potřebuješ nějakou ruční práci

na místě, takže jsem jako pan Oprav to

mohl mimořádně nabídnout své služby.

Ano?

To bych opravdu ocenila.

Jo, možná jsem měl místo toho přivést demoliční četu.

Docela se mi to líbí.

Škádlím tě.

Býval jsem na místě, jako je tohle a zbožňoval jsem ho.

Můžu vám něco donést?

Co máš?

Hm.

Kávu.

Dobře.

Doufám, že máte rád černou.

Jak se ti zatím líbí práce?

Je dobré, že jste šel na medicínu.

Tím myslím tvou práci na klinice.

Je skvělá.

Není skvělá.

Nemůže být pro tebe moc náročná.

Ach, to nevadí.

Nechceš být po zbytek života

recepční, že?

No, to je prostě ono, nevím, co chci

se zbytkem svého života dělat.

Musela jsi mít někdy nějaké nápady, nějaké myšlenky.

Když jsem byla malá, myslela jsem, že chci být malířka jako má matka.

Tak?

Už jí nechci být.

Proč ne?

Protože nejsem dost dobrá.

Jak to víš, když to nezkusíš?

Nedotkla jsem se štětce,

protože moje matka zemřela.

Prostě se nepřetrhneš, že?

Moc si nevěříš.

Podívej se na mě.

Za těma pěknýma hnědýma očima je potenciál.

Jo, řekněte mi, co vidíte.

Vidím... Ne, myslím, že bych ti neměl říkat, co vidím.

Dobře, pak vám neřeknu, co vidím já.

Ne?

- No tak, řekni mi to. - Je mi líto.

Prosím?

Dobře, vidím někoho, kdo se věnuje své práci,

je přemýšlivý a docela dobře vypadá.

Co tím myslíš?

Laskavý, vtipný.

Dost, už to nevydržím.

Zeptal jste se.

Pojď. Dostal jsem nápad.

Ano, rozumím, ale za pět minut zavíráme.

Dám vás na ráno jako první.

Dobře, na viděnou.

Na shledanou.

Paní Clarková, jestli ty tablety neberete,

infekce nezmizí.

Beru je.

Pak mi je prosím ukažte.

Paní Clarková, z té lahvičky je pryč jen pár tablet.

- Musíte brát léky čtyřikrát denně. - To jsem brala.

Každý den, paní Clarková.

Fajn.

Dobře, kdy se začnu cítit lépe?

Jakmile začnete brát tablety.

Tak jděte domů, paní Clarková.

Dobře, doktore.

A berte ty prášky.

Vzkazy.

Léčebná klinika U pláže.

Kdo volá?

Jen minutku, prosím.

Davide, paní Changová.

Zní rozrušeně.

Dobrý den, paní Changová. Jak se máte?

Jak dlouho?

Bere něco?

Hned vyrážím.

Hned tam budu.

Annie, mohla bys prosím zamknout? Musím hned odejít.

Co se děje?

Davide, možná bych mohla pomoci.

Ne.

Ach, kde jsou moje klíče?

Dobře, pojď.

♪ (hudba)

- Je v koupelně. - Kde?

Nepustí mě dovnitř.

Neodpovídá.

Billy!

Billy!

Billy, otevři dveře!

Billy.

Podej mi tašku.

Billy.

Billy!

Billy!

Billy!

(ječí)

Zavolej záchranáře.

Vezmi paní Changovou odsud!

Je mi líto.

Na, pij.

Budeš se cítit lépe.

Mrzí mě, že jsi to viděla.

Pořád myslím na svou matku.

Napij se čaje.

Chceš o tom mluvit?

Ulehčí se ti.

U mě to tak funguje.

Myslela jsem, že lékaři jsou vůči takovým věcem imunní.

Jo, stejně tak já. Víš, co nejvíc bolí?

Ztráta života.

Billy měl své problémy, ale byl dobrý kluk.

Pracoval jsem s ním, skoro jsem ho

dostal do rehabilitačního programu.

Byl tak mladý.

Celý život před sebou.

A teď život nemá.

Davide, udělal jste vše, co jste mohl.

(klepání)

Ano.

Můžu dál?

Jo, jistě, pojď.

Davide, přeji si, aby se to, co se

mezi námi stalo včera, nestalo.

Annie, byl to jen polibek.

No, myslím, že bych si měla hledat jinou práci.

Annie, no tak, neblázni.

Podívej, včera večer jsme byli oba zranitelní.

Prostě se do takové situace znovu neuvedeme.

Nuže, můžeš tu pořád pracovat a můžeme být pořád přátelé.

Dobře?

Dobře.

Dobře, radši se vrátím do práce.

Mohu vám pomoci?

- Ach, zdravím. - Zdravím.

Jste tu nová?

Jo, co pro vás mohu udělat?

Jsem tu pro své prášky.

Dobře, kterého doktora navštěvujete?

Nepotřebuji navštívit lékaře.

Obvykle mi je prostě nechávají vpředu.

Fanchere, co tu děláte?

Hej, doktore, necítím se moc dobře.

Tak, co je ještě nového?

Doktore, myslím to vážně, mám bolesti.

Nemohu v sobě udržet jídlo.

Co myslíte, že bych vám měl dát?

No, nevím, doktore.

A co trocha Percodanu, mohl by pomoci?

Fanchere, víte, že Percodan vám nemohu dát.

Nuže, pokud chcete, zkontroluji vás.

Podívejte, nepotřebuji, abyste mě zkontroloval.

Potřebuji něco proti bolesti.

Proč se neotočíte a nejdete si ho koupit?

Billy Chang včera zemřel.

Víte o tom něco?

Hej, hele, člověče, nepřišel jsem sem

pro urážky, to nepotřebuji.

Když mi nevěříte, půjdu někam jinam.

Blbec.

- Ahoj, miláčku. - Ahoj.

(zvoní telefon)

- Vezmu si to v ložnici. - Dobře.

Haló.

Tomu nevěřím.

Silverthorne právě odřekl výstavu.

Jak to?

Řekl, že nechce vystavovat s dvěma prakticky neznámými. Nemůžu tomu uvěřit.

Dovol mi dát ti drink.

(zvoní telefon)

Haló?

Jo, Harolde, rozumím.

Harolde, podívej, Armer není neznámý.

Sám jsi řekl, že je slibný nový talent.

Harolde, Harolde, vážně nemůžeš odstoupit.

Mhm. Rozumím.

Harolde, budeš-li na této výstavě, tak ti na jaře

udělám samostatnou se všemi tvými novými díly.

Dobře.

Jo, Harolde, přemýšlej o tom.

Vyspi se trochu.

Měla jsem být psychiatr.

Ach, počkej chvíli, když mu to dovolím, musím přehodit

novou výstavu realistů.

To bude pěkně nepříjemné.

Musím mu zavolat zpátky.

Marsho, zpomal!

- Co? - Chci s tebou mluvit.

O čem?

Chci, abychom tento víkend vypadli.

Jack nám půjčí dům na pláži.

Davide, tento víkend nemůžu odjet.

Proč ne?

Věci se samy neudělají.

Nemůžu odejít, dokud nebude po výstavě.

Kašlu na tu výstavu.

Promiň, nemyslel jsem to vážně.

Je to, prostě, ty a já spolu nikdy netrávíme čas.

Vypadá to, že mezi nás vždy něco vleze.

Po výstavě spolu můžeme strávit spoustu času.

Jack nám půjčí svůj dům.

(zvoní telefon)

Harolde, vydrž. Podívej, zlato...

Jak víš, že je to Harold?

Je to Harold, je neurotický.

Harolde, počkal bys chvilku?

Zlato, podívej, opravdu chci vypadnout.

Dej mi ještě pár týdnů, prosím.

Prosím.

Haro... Harolde.

Harolde.

Harolde, poslouchej.

Ráno s tebou promluvím.

Ano.

(venkovní zvonek)

- Annie. - Ahoj, Rose.

- Ahoj. - Opravdu se omlouvám.

Dobrý den, Annie. Jak milé tě vidět.

Mohla jsi zavolat, Anne.

Řekla jsem, že mě to mrzí.

Co takhle přípitek.

Vše nejlepší k narozeninám, tati.

Děkuju.

A na sestry Burroughsovy, na které

stojí za to dříve nebo později počkat.

Myslím, že se teď můžeme najíst.

Než David přednese další báseň.

Rose.

Mně ne, Rose, díky.

Nejíš?

Dám si trochu salátu.

A hotovo?

Salát bude fajn.

No, radši si dej trochu narozeninového dortu ode mně.

Sehnala jsem ho v tom velkém obchodě na hlavní ulici.

Nemusíš si hlídat postavu, Annie.

Nedělejme z toho velký problém,

když nechce jíst...

Marsho, včera jsem v klubu narazil na Jima Byzella.

Ptal se na tebe a já se zmínil o výstavě.

Bylo by hezké, kdybys mu poslala pozvánku.

Samozřejmě nebude nic kupovat.

Ach, jistě, tati.

No, ještě dva týdny do velkého dne.

Jsi nadšená, Marsho?

Ten výraz není nadšená.

Začínám bláznit.

Všechno to bude stát za to.

Anne, předpokládám, že budeš přítomna, možná i včas.

Doufám, že bude sedět.

Žádný problém.

Nevím, zda to pomůže mému podání, ale každopádně budu vypadat skvěle.

Dík.

Doufám, že víš, je to přímá narážka.

Pořád hledám partnera pro smíšené čtyřhry v klubu.

Narážka potvrzena.

Je to ano?

No, vážně bych měl natáhnout novou raketu

a nějaké kraťasy, ale...

- Ale Thomasi... - Odpověď je ano.

Nuže, co je to za krásnou věc?

Je od Davida a ode mě.

To jste neměli.

Měli jsme na výběr?

Naznačoval jsi to víc než měsíc.

Bylo to očividné?

Děkuji vám oběma.

Tak, kdy uslyšíme svatební zvony?

Jste tak hezký pár.

Eleanor, to říkáš pokaždé, když tě vidíme.

No, to je pravda.

Neboj, Annie, také na tebe přijde řada.

Co tu máme?

- Ach, Annie, to jsi dělala ty? - Mhm.

Mohu to vidět, tati?

Ach, to je úžasné.

Jsem velmi ohromena.

Nevěděl jsem, že jsi malovala.

Prostě jsem ho udělala.

Vypadá to jako mámina práce.

Máš pravdu.

Víš, tati, myslím, že bys ho mohl pověsit přímo tam.

Ne.

Ach, myslím, že právě tam by vypadal hezky.

Ne, vše v této místnosti namalovala tvá matka.

Jestli ho nechceš, nemusíš ho věšet vůbec.

Samozřejmě, že ho pověsí.

To je pro tebe tak typické, Anne,

vždy si hraješ na oběť.

Do toho, uteč.

Tak jsi jednala vždy, že?

Vypadnout ze školy a čekat,

že za to budu cítit vinu.

Nečekám, že budeš cokoli cítit.

Tome, není to moje věc, ale bolí mě, když vidím,

jak po sobě pokaždé jdete, když jste pohromadě.

(zvoní telefon)

Hej, kámo, už jsi viděl Annie?

Jasně, že ano. Myslím, že šla dozadu ven.

Dík.

Ahoj.

Včera večer jsem ti zkoušel volat.

Na mluvení jsem se moc necítila.

Víš, že v určitém okamžiku budeš muset?

Co, mluvit?

Mhm, se svým otcem.

Nemůžu s ním mluvit.

Proč?

Nemá mě rád.

Podívej, možná nemá rád některé věci, co děláš.

Myslím, že nikdo nemá na druhém rád vše,

ale jsi jeho dcera.

Jsem si jistý, že tě miluje.

Nenávidí mě.

Viní mě za smrt mé matky.

Hrála jsem si na druhé straně ulice u našeho domu.

A neměla jsem ji přecházet.

A matka pro mě běžela přes ulici.

Neviděla přijíždět auto.

Byla to moje chyba.

Byla jsi dítě.

Obviňuje mě.

Vím, že ano.

- Řekl ti to? - Nemusí.

- Měla by sis promluvit s Marshou. - Ne, Davide, prosím.

Dobře.

Dobře, ale musíš mi slíbit, že

si o tom s otcem promluvíš.

Ještě ne, ale promluvím.

Jsem prostě tak vyděšená.

Nebuď.

Jsme tu pro tebe.

Děkuju.

(zvoní telefon)

Haló?

MARSHA NA TELEFONU: Díky bohu, že tam jsi.

Tentokrát jsem tomu fakt dala.

Co se děje?

MARSHA NA TELEFONU: Měla jsem se s Davidem

sejít v 8 hodin na baletu.

Pořád máš čas. Je jen 7:20.

MARSHA NA TELEFONU: Hele, motám se tu dokola.

Budu tu celý večer. Zrovna jsem volala Davidovi. Už odešel, takže...

Co chceš, abych udělala?

MARSHA NA TELEFONU: Ty lístky máme měsíce.

Bude to 40 dolarů, vyhozených oknem,

nemluvě o tom, jak bude naštvaný.

Hele, když hned vyrazíš, zvládneš to.

Nemůžu, Marsho.

MARSHA NA TELEFONU: Musíš.

Mám plány.

Jsem zrovna... Jsem zrovna na odchodu.

MARSHA NA TELEFONU: Prosím.

Hele, Annie, nemůžeš to zrušit? Musíš to pro mě udělat, prosím.

Annie, no tak, musím jít.

Dobře. Budu tam.

MARSHA NA TELEFONU: Lístky jsou na mé jméno.

- Opravdu tě miluji. Díky, Annie, ahoj. - Dobře.

Promiň.

Ona nejde.

Podívej, to nebyl můj nápad.

Jestli tedy chceš jít sám, je to v pořádku.

Nebuď hloupá.

Jsem rád že jsi přišla.

Já taky.

♪ (klasická hudba)

Děkuji, Davide.

Byl to nádherný večer.

Je brzy.

Jo, je.

Rád bych si dal šálek tvé proslulé kávy.

Jasně, jistě, pojď dál.

♪ FRED KARLIN - LÁSKA MŮŽE ♪

Můžu ti dát něco k pití?

♪ Drž mě blízko a miluj mě a nikdy mě nenech jít ♪

♪ a řekni mi, že můžu zůstat taková, jaká jsem. ♪

♪ A udělám tě šťastným a celého, ♪

♪ protože tě miluji a láska může. ♪

♪ Láska může létat, ♪

♪ láska může vidět, ♪

♪ láska může plakat, ♪

♪ láska tě může přivést domů. ♪

Jsi v pohodě?

Řekni něco.

Jsem tak zmatená.

Jak se cítíš?

Nevím.

Jaké jsou možnosti?

Skvěle.

Skvěle?

Jo, cítím se skvěle.

Mizerně.

Jo, také se cítím mizerně.

Lituješ toho?

Ne.

Co budeme dělat?

Nevím.

Chci, abys v mé kanceláři podávala zprávy čtyřikrát denně.

Dobře?

Ahoj.

Ahoj.

Promiň, že jdu pozdě.

- Nudíš se? - Mhm.

Je tu trochu sladkokyselého kuřete, jestli chceš.

Silverthorne dnes vypustil další bombu.

Co tentokrát?

Víš, že mi dluží další dva kusy.

Teď se nemůže rozhodnout, který poslat. Ten chlap je magor.

Musím jet do San Francisca.

Nemůže jet Jessica?

Ne, ne. Chci říct, nemůžu nikomu dovolit, aby rozhodl o díle.

Je to má první výstava.

Vlastně, když tam budu, zajedu do Mendocina

a podívám se na nějaké litografie.

Jedeš na celý víkend?

Myslela jsem, že bychom mohli jet oba.

To by mohl být víkend, o němž jsme mluvili.

Ach, budeš pracovat.

Nebudu pracovat celou dobu.

Ne, vlastně nemohu. Nemůžu odjet.

V sobotu pracuji.

Nemůžeš se prohodit s Jackem?

Nemůžu.

Tento víkend má své děti.

Dobře.

No, pořád máme dnešní večer.

Není to tvůj kamarád?

Kdo?

Poslíček, jak se jmenuje?

Frank?

Ne.

A i kdyby to tak bylo, právě obědváme.

Nevím, jak dlouho to dokážeme utajit.

Můžu vám dát něco k pití, zatímco

si prohlížíte menu?

Jé, ne, díky, jsme v pohodě.

- Dám vám minutu. - Děkuji.

Podívej, jsi očividně nesvá.

Pojďme někam, kde můžeme mluvit soukromě.

Dobře.

Pojď.

Je to tu krásné.

Tvůj kamarád ti to umožní užívat, kdykoli budeš chtít?

Když je pryč.

Ach, Davide, co budeme dělat?

Řeknu to Marshe.

Ne, Davide, slib mi, že jí to nikdy neřekneš.

Annie, mezi mnou a Marshou to stejně nefungovalo.

Kdybych tu nebyla, možná by to fungovalo.

To není pravda.

Nechci jí ublížit, Davide.

Annie, miluji tě.

♪ FRED KARLIN - LÁSKA MŮŽE ♪

♪ Ty a já navždy je sen, který jsem vždy měla ♪

♪ a teď ho držím v ruce. ♪

♪ Doufám, že jsem ti nikdy neublížila, ani tě nesklíčila, ♪

♪ protože tě miluji a láska může. ♪

♪ To jsem vždy předtím chtěla, v dobách, ♪

♪ kdy jsem vzala srdce pryč a utekla. ♪

♪ Co mě může donutit tu zůstat a nikdy nežádat víc. ♪

♪ Když mě miluješ, nuže, láska může. ♪

♪ Láska může létat, ♪

♪ láska může zpívat, ♪

♪ láska může plakat, ♪

♪ láska tě může přivést domů. ♪

♪ Drž mě blízko a miluj mě a nikdy mě nenech jít ♪

♪ a řekni mi, že můžu zůstat taková, jaká jsem. ♪

♪ A udělám tě šťastným a celého, ♪

♪ protože tě miluji a láska může. ♪

♪ Láska může létat, ♪

♪ láska může zpívat, ♪

♪ láska může plakat, ♪

♪ láska tě může přivést domů. ♪

Víš, na mně to fakt působí.

Ale co řekne Armer. Chtěl, abys dala akvarely na druhou stranu.

To je v pořádku. S Armerem si nedělej starosti.

Je milý muž. A věří mi.

Ahoj.

- Ach, ahoj. - Ahoj.

Páni, jaké dobré načasování. Zrovna jsem se vrátila ze San Francisca.

- Jak se máš? - Fajn.

Chtěla jsem přijít.

Ahoj, Jesse.

Ahoj, Annie, co myslíš?

Vypadá to skvěle.

Už jsme skoro hotové.

Potřebuji šálek kávy. Chceš jeden, Jessie?

- Ne, díky, pro mě ne. - A co ty?

- Jo. - Dobře, pojď.

Opravdu to působí.

Mám o tebe starost.

Musíš se přestat schovávat jako poustevník.

Jsem v pohodě.

Musíš víc chodit ven.

Musíš začít potkávat lidi.

Musíš se začít bavit.

Pořád jsi naštvaná na tátu, že?

- Ne. - Ano, jsi.

Jo, myslím, že jsem.

Musíš se přes to přenést, Annie. Nezmění se.

Lidi se mění.

Jasně, že ano.

Ale on ne, už je takový.

Musíš se to naučit přijmout.

Někdy je to... S určitými lidmi těžké.

Je to těžké mezi tebou a Davidem?

Davidem?

Dává to najevo?

Myslím, že ano.

Právě procházíme špatným obdobím.

Ale jakmile galerie otevře, bude vše v pořádku.

Ale pořád ho miluješ?

Jistě.

To se nezměnilo.

Ahoj?

Ahoj.

Ahoj.

Kdy ses vrátila?

Asi před půl hodinou.

Je dobře, že jsem jela do Mendocina.

Silverthorne nemůže učinit rozhodnutí, aby si zachránil život.

Měl bys vidět, co mám za kousky.

Dobré, že?

Mhm.

Doufám, že zapůsobí.

Jsem tak nervózní.

Neboj se, bude to v pořádku.

Chyběl jsi mi.

Mendocino bylo krásné.

Opravdu si přeji, abys tam byl.

Marsho, tento víkend jsem hodně přemýšlel.

O nás?

Mhm.

Je to, hm, opravdu pár divných týdnů.

A já, hm...

Nic neříkej.

Vím, že jsem se moc věnovala galerii.

To je v pořádku.

Zítra bude po všem.

(zvoní telefon)

Haló?

ANNIE NA TELEFONU: Haló, tati?

Annie.

Musím s tebou mluvit.

No, jistě, o čem?

Můžu přijít hned?

Dnes večer?

Dobře, kdy?

Hm, budu tam asi za 20 minut.

TOM NA TELEFONU: Dobře.

Dobře, ahoj.

- Ahoj. - Ahoj, zlatíčko.

Můžu ti něco přinést?

Ne.

Posaď se.

Odcházím z L. A.

Proč?

Chtěla bych se vrátit do školy.

Letní semestr začíná za pár týdnů.

Co tvá práce?

Mluvila jsi s Davidem a se sestrou?

No, chtěla jsem nejdřív mluvit s tebou.

Potřebuješ peníze.

Vrátím ti je.

Je to jen na letenku.

Nemusíš mi to vracet, to víš.

Jsi pořád moje dcera.

Někdy to tak necítím.

Mrzí mě to, zdá se, že spolu mluvíme,

jen, když něco potřebuješ.

Tak nic.

Annie, prosím.

Víš, jednoho dne budeš muset přestat utíkat.

Vím.

Jen... Nemůžu...

Já... Napíšu ti šek.

Nemusíš.

Ne, chci.

Jsem rád, že se vracíš do školy.

Bez vzdělání to dnes nikam nedotáhneš.

Vím.

Tady je něco navíc na útraty.

Díky, tati.

Jestli něco potřebuješ...

Je mi líto, že mám pořád tolik problémů.

Možná se jednoho dne...

Zas budeme mít rádi.

Až dospěji.

Kdy odjíždíš?

Po Marshině otevření.

Je hezké, že zůstaneš na otevření.

Jo.

Tak, ještě jednou díky.

Pusu na rozloučenou nedostanu?

Ano.

Ahoj, právě jsem zamkla.

Ahoj, pojď dál.

Posaď se.

Musím s tebou mluvit.

Dobře, protože chci s tebou taky mluvit.

Včera večer jsem zkusil promluvit s Marshou,

- Davide. - ale je tak napjatá.

Jedu pryč.

Kam?

Vracím se na východ, do školy.

Proč?

Nemůže to fungovat.

Co tím myslíš, že to nemůže fungovat?

Funguje to.

Miluji tě.

Myslel jsem, že mě miluješ.

Miluji.

Tak moc tě miluji.

Pak nejezdi.

Musím.

To jí nemohu udělat.

Mrzí mě, že jsem se do tebe zamilovala.

Bylo to nádherné a krásné.

A bude to součást mě po zbytek mého života.

Ale při vědomí, co jsme udělali Marshe,

by to mezi námi nikdy nemohlo fungovat.

Ale mezi mnou a Marshou to skončilo.

Nemiluji ji.

Ale já ano.

- Jsem nervózní. - Nejsi.

Jsem.

Dej si trochu šampaňského.

Ach, bezva, zlinkuji se, než se sem všichni dostanou.

Přála bych si, aby tu byl David, Annie, někdo, koho znám.

No, mně znáš.

Znám.

Máš hlad?

- Velký. - Vidíš, jsi taky nervózní.

Myslela jsem, že touhle dobou budeš na vernisáži.

Musela jsem posbírat nějaké své věci a vrátit tohle.

Nevěřím, že tohle fakt chceš.

Opravdu nezáleží na tom, co chci.

Mně ano.

Davide, ne.

Promiňte, pane Webbe, ráda bych vám představila pana Silverthorna.

Harolde.

Harolde, to je pan Webb.

Webb?

Noviny The Tribune?

Ano, samozřejmě.

Chtěl jsem se s vámi setkat.

Nuže, o vaší kritice mé poslední výstavy.

- Mohla byste nás na chvíli omluvit? - Promiňte.

Akvarel se prodal.

Tomu nevěřím.

Armer se zblázní.

Ach, kde je David?

- Chceš, abych mu zavolala? - Ne, ne, ne.

Bude tady.

Ve skutečnosti se víc bojím o Annie.

- Akvarel? - Jo.

(smích) Náš první prodej.

Davide, ne, nemůžeme.

Dobře. Fajn.

Co to bylo?

Davide.

Davide!

Davide, otevři dveře.

(chrčení)

Co se děje?

Otevři dveře! Otevři dveře!

(klepání)

Davide.

Zavolám policii.

Davide.

Davide, otevři dveře.

Davide, dveře jsou zamčené.

Davide.

Davide.

Ach!

Davide!

Léčebná klinika U pláže ve Venice.

Davide!

Davide!

(klábosení)

(neslyšně)

- Jak jsme na tom se šampaňským? - Mám to zařízené.

Kolik je hodin?

Hm, je skoro devět.

Hele, chceš, abych zavolala na kliniku?

- Myslím, že bys radši měla. - Dobře.

Marsho.

Ach, Jesse, chci ti představit Maxe Gainera.

Dal mi mé první zaměstnání v galerii na Melrose.

Ráda vás poznávám.

Promiň, ale můžu s tebou na chvíli mluvit?

Jistě. Promiňte, Maxi.

Co?

Někdo se vloupal na kliniku.

- David je zraněný. - Ach.

(zvoní telefon)

Promiňte, David Mitchell?

Ach.

Pokoj 210.

Kde?

- Dolů chodbou a doprava. - Dík.

(zvoní telefon)

- Jste příbuzná? Dobře.

Nebojte, bude v pořádku.

Mohlo to být těžší, ale byla s ním

jeho dívka, když se to stalo. Přivedla ho sem.

- Jeho dívka? - Mhm.

Kde je?

Hm, policie ji vyslýchala v čekárně.

Přijdu za vámi, až znovu nabyde vědomí.

Ach, Annie.

Bude v pořádku.

Ne, vím, právě jsem přišla z jeho pokoje.

Sestra řekla, že ho sem přivedla jeho přítelkyně.

Není to legrační?

To jsi ty.

Jo, byla jsem na klinice, když se to stalo.

Tak co se stalo?

Proč jsi byla na klinice tak pozdě?

Annie.

Proč jsi byla na klinice tak pozdě?

Já... Já jen...

Co se děje mezi tebou a Davidem?

Co?

Miluji ho.

Tomu nevěřím.

Mrzí mě to.

Nechtěla jsem ti ublížit.

Nechtěla jsi mi ublížit?

Nechtěla jsi mi ublížit?

Hergot, řekni mi, jak myslíš, že se budu cítit?

Nevím.

Nechtěla jsem, aby se to stalo, prostě se to stalo.

Co jsem ti udělala, že jsi mi to provedla?

- Nic. - Nic?

- Nenávidíš mě? - Ne.

Tak proč jsi to udělala?

Nepřemýšlela jsi o nás?

Přemýšlela jsi o sobě a o mně?

Nic to pro tebe neznamená?

Ne?

(klepání)

- Kdo je to? - Tvůj otec.

Právě jsem se dozvěděl o tobě a Davidovi.

Nemohl jsem tomu věřit.

Jak jsi to mohla udělat?

Tím myslím mohl jsem vidět, jak děláš věci, abys mi ublížila.

Ty pořád.

Ale tvoje sestra?

Jak jsi mohla?

Odpověz mi, sakra!

Není co říct.

Není co říct?

Jdeš do postele se sestřiným přítelem

a není co říct?

Co chceš, abych řekla?

Mrzí mě, že jsem jí ublížila.

A mrzí mě, že jsem ti ublížila.

Mrzí mě, že jsem zabila matku.

Co říkáš?

Vždycky jsi chtěl, abych řekla,

že je moje vina, že je mrtvá.

Tomu jsem nikdy nevěřil. Já...

Řekl jsi mi, ať si nikdy nehraji na ulici.

Annie, byla jsi dítě.

Kdybych si nehrála na ulici,

byla by mamka pořád naživu.

Já... Já tě nikdy neobviňoval.

Ale byla to moje chyba.

Byla... Byla to nehoda.

Ach, tati, nechtěla jsem ti ublížit,

nechtěla jsem být zlá.

Nejsi, nejsi.

Proč pořád lidem packám životy?

Bude to v pořádku.

Uvidíš.

Všechno bude v pořádku.

Miluji tě.

Promiňte.

Už je vzhůru a můžete se s ním setkat, jestli chcete.

Ahoj.

Doktor říká, že budeš v pořádku.

Jo.

Jo, já vím.

Měl jsi jít na vernisáž.

Měl bys to někdy vidět.

Byl to velký úspěch.

Půjdu.

Byla tu Annie.

Vím o vás dvou.

Mrzí mě to.

- Mně také. - Neobviňuj Annie. Miluje tě.

- Nepovídej mi o Annie. - Jsi všechno, co má.

Seděla jsem tu celou noc a přemýšlela,

co ti řeknu.

Nezáleží na tom.

Má sestra...

Počkej, mezi Annie a mnou to skončilo.

Opouští L. A.

Pokud hledáš někoho vinného, obviň mě.

Stejně to mezi tebou a mnou nefungovalo a ty to víš.

Jakmile byla galerie otevřená...

S galerií to nemělo nic společného.

Jakmile byla galerie otevřená, jakmile se nastartovala moje praxe.

Nikdy jsme se nedívali pravdě do očí.

Milovala jsem tě.

A já miloval tebe.

Miluješ ji?

Na tom teď nezáleží.

Opravdu důležité je, co k ní cítíš.

Znovu utíká, protože ti nechce ublížit

víc, než ublížila.

Omlouvám se za to, co jsem jí udělal.

Vážně mě mrzí, co jsem udělal tobě.

Potřebuje tě, Marsho.

Neobracej se k ní zády.

HLASATEL Z AMPLIÓNU: TransAirline, let 231 do Albany

nyní roluje do brány 35.

Annie.

Vše je v pořádku.

David mi všechno řekl.

Nechci, abys mě nenáviděla.

Nemohla jsem tě nenávidět.

Nechtěla jsem, aby se to stalo.

Nečekám, že mi někdy odpustíš.

Vše je v pořádku.

Poslední výzva k letu TransAirline 231 do Albany.

Nemusíš odlétat, kvůli mně ne.

Díky, ale musím.

Rozumím.

Sbohem.

Ahoj.

Annie.

Miluji tě.

♪ FRED KARLIN - KDYŽ ZAČÍNÁ BÝT MOC HORKO ♪

♪ Nebojím se, co může přinést zítřek, ♪

♪ jen se bojím toho, co už bylo. ♪

♪ Když tlak stoupá a teplo klesá, ♪

♪ je moc dusno na to, abych se držela poblíž. ♪

♪ Když začíná být moc horko, musím se ochladit. ♪

♪ Když začíná být moc horko, musím se ochladit. ♪

♪ Když začíná být moc horko, musím se ochladit, ♪

♪ musím se ochladit. ♪

♪ Když začíná být moc horko. ♪

♪ Když začíná být moc horko, musím se ochladit. ♪

♪ Když začíná být moc horko, musím se ochladit. ♪

♪ Když začíná být moc horko, musím se ochladit, ♪

♪ musím se ochladit. ♪

♪ Když začíná být moc horko. ♪

♪ Když začíná být moc horko. ♪

♪ Když začíná být moc horko. ♪