Original subtitles

STÍNY V MLZE

-Otevři dveře!

-Vylez! -Okamžitě vylez! Ven z auta!

Ukaž ruce!

Vylez!

Z auta!

-Ahoj. -Ahoj.

-Takže... kluk ze stříbrné Fabie byl sjetý.

-Proto ujížděl?

-V autě měl čtyři sáčky s perníkem.

V pátek ráno byl v práci. Na ruce žádné škrábnutí.

Chceme si ho poslechnout? -Kdyžtak mají drogaři bukál.

Co to máš? -Seznam majitelů stříbrných Fabií.

V kraji je jich 4 500.

-Já jdu domů. -Já mám bohužel dosah.

-Tak přeju pokud možno klidnou noc.

-Díky.

-Tak jo, tak se měj. Zítra, jo? -Jasan, zítra.

-Čau, čau. -Čau.

ZVUK ALARMU

-Můžeš, pojď.

-Čau. -Ahoj.-Čau.

-Ahoj.-Ahoj. -Čau.

-Už můžeme? -Jo, pojďte.

-Čau. -Čau. -Čus.

-Čím toho sekuriťáka jebli?

-Vypadá to na nějakou tyč nebo na obušek.

Všecko je na kamerách. Můžete si z toho sestříhat film.

-Jak je na tom? -Je v kritickém stavu.

-Takže kauza taky pro tebe.

-Nepořezal se někdo z nich, když mlátili do výloh?

-Dávali si pozor. Jediná krev, co tady je, je toho sekuriťáka.

-Tak jdem nahoru. -Tak jo.

-Věděli přesně, kdy se mění služby a kudy odcházejí sekuriťáci.

Turnikety na příjezdu do obchoďáku

odpálili přes dlouhé zápalnice dvěma náložemi.

-Získali čas, ale máme jejich auto na kamerách.

Takže víme, kudy jeli.

Na všech výpadovkách a výjezdech na dálnici už jsou kontroly.

-Tak to by měla být brnkačka.

-Ukradli šperky asi za 6 milionů. Sekuriťák je v kritickém stavu.

Těžké ublížení na zdraví je kauza pro nás.

Martin byl u toho.

Přidá se ke Svatošovi a k druhému oddělení.

Ostatní budou dál pokračovat

v hledání vraha Moravcové a Fojtíkové.

Moderátorka zpráv viděla cizího muže na zahradě.

K ženě v Havířově se dobýval muž v montérkách.

Novináři už vyhrabali souvislosti obou vražd.

Spekulují, že Mokrý ještě žije, utekl a vraždil podruhé.

Anebo správně, že jsme nedopadli skutečného vraha.

-Děláme na tom imrvére.

-Nejsou svědci. Je tam spousta analytické práce.

-Už mu dali dokonce jméno. -Říkají mu Ranní vrah.

-No...

Všichni mají černé džíny, černé tenisky, černé mikiny.

Funebráci ve fitness.

Si hrajou na Dannyho parťáky?

-To auto ukradli včera odpoledne v Porubě.

Zachytili je tady. Pak jeli do Karoliny.

Kamery je zachytily tady. Tady. A pak tady.

Pak se ztratili.

-Přesedli do jiného auta.

-Hlídky kontrolovaly všechna vozidla,

ve kterých jely tři osoby.

-Za jak dlouho se mohli dostat z shoppingu sem?

-Nejdřív tak... za hodinu. Přes kontrolu by neprojeli.

-Takže by mohli být pořád někde tady.

Něbo můžou být zalezlí někde v garáži a čekat,

až se situace uklidní.

-Taky se mohli rozdělit,

obejít hlídku pěšky a pak pokračovat.

-To si nemyslím.

Museli by si věřit, že jeden druhého neokradou.

-Kolem kamery, která je asi kilák a půl od bytu Fojtíkové,

projely od půl osmé do půl deváté čtyři stříbrné Fabie.

Se všemi jsem mluvil. Nic.

-Tak... třeba tu křižovatku objel bočníma uličkama.

Nebo Balážová viděla někoho jiného s obvázanou rukou.

Nebo to auto vůbec nebyla Fabia.

-Máme jeho DNA, Magdi. Udělá chybu.

-Doufejme, že dřív než u čísla tři.

Psycholožka tvrdí, že ty ženy z nějakého důvodu nenávidí.

-Podle mě mu jde o sex.

Podívej se, ta vyhrnutá krátká sukně.

-K žádným sexuálním manipulacím tam nedošlo.

-Třeba mu stačí k uspokojení ovládnutí oběti.

-Všiml sis, že mají obě otevřené oči?

-Někdy je mají mrtví otevřené, někdy zavřené.

-Je tam auto. Zčekni RZ.

-Atos, Atos. Okoun 221.

-Okoun 221, Okoun 221, Atos na příjmu.

-Atos, Atos, ve Fulneku jsme našli starou stodolu.

Je v ní auto,

které odpovídá popisu zájmového vozidla z loupeže.

Jsou tam taky plata od šperků.

Ke stodole vedou čerstvé stopy pneumatik.

-Okoun 221, Okoun 221, Atos rozumí.

Nic nepodnikejte.

Na místě může být nastražený výbušný systém.

Počkejte na příjezd výjezdu a posil.

-Okoun 221 rozumí.

-Proč zrovna deset ran?

-Asi to má pro něho nějaký význam.

V deseti prožil trauma. Deset Božích přikázání.

Deset ran egyptských. Desítka jako střed terče.

-Myslíš, že ta bodnutí počítá?

-Určitě. Je systematický.

Oběti jsou vdané ženy mezi 30 a 40,

s jedním dítětem. -S jedním milencem.

Proč je zabíjí doma? Proč si na ně někde nepočká?

-Asi jsou pro něho doma nejdostupnější.

-Jasně, ale doma může být manžel, dítě.

-Ví, že tam nejsou.

-A motiv?

-Mohlo tam být týrání v dětství, šikana, ponižování.

-Pojď dál.

U Fojtíkové žádné krevní stopy v oblasti očí nebyly.

Podle pitevního protokolu

měla Moravcová krevní šmouhy na levém obočí a horním víčku.

A pod pravým okem na lícní kosti.

Z toho usuzuju, že jí ty oči otevřel násilím.

Proč by to dělal?

-Možná chtěl v jejích očích zaznamenat strach.

Svoji absolutní nadvládu.

-Čau.

-Ahoj. -Čau.

-Je možný, že tu měli připravený druhý auťák.

Zbavili se věcí, které nepotřebovali a pokračovali.

-Stopy venku asi nic, co? -Z toho nic nebude.

-Museli o tomto místě vědět. Někdo z nich je odsud.

-Nebo zná majitele.

-Vytěžíme svědky z okolí. Lidi se tu znají.

Třeba si někdo něčeho všiml.

-Čau. -Čau, čau.

-Tak co máš? -Nic moc.

Nikdo se tu neříznul, nemočil ani si tady neodplivl.

Ale máme nějaký matroš z bavoráku.

-Kára je kradená. Může to být majitelů.

-Zkus na to, prosím tě, přitlačit. -Dobře.

-Jak se vám to povedlo?

-Někdo mi ho ukradl. Lidi z vesnice ho našli tady.

Policajti si to už nafotili.

Pojišťovák řekl, že je auto úplně na odpis.

-Tak jdem na to.

-Můžu? -Dobrý den.

-Byl jsem za náměstkem. Tušil jsem, že tu ještě budete.

Pojďte se někam najíst. -Já nemám hlad.

-Tak napít. Potřebujete na chvíli vypnout.

-Myslím, že chtěl, aby měly otevřené oči.

Ranní vrah. Tuhle přezdívku mu dali novináři.

-Dopovíte mi to venku, ano? -Tak fajn.

-Prosím. -Děkuju.

-Komu patří ta stodola tady kousek od vás?

-Patřila staré Hadravové, ale ta je po smrti.

-To my si zjistíme na katastru. -V té stodole už 20 let nic není.

To tady v okolí ví každý.

-A vy jste byl celé odpoledne tady na dvoře?

-No. -Nevšiml jste si něčeho?

Cizích lidí, aut?

-Jakýsi cyp málem nevybral tu zatáčku.

-Co to bylo za auto? -Staré Galaxy. Černé.

Kuřilo se mu z výfuku jak z komína.

Asi špatné vstřiky nebo turbo. -Nevšiml jste si, kdo v něm jel?

-Ne.

-Tak děkujem. -Díky.

-Můj praděda bojoval jako legionář v Rusku.

Mám jeho deníky.

Chtěl jsem podle toho napsat román.

-A proč jste to neudělal?

-Nedokázal jsem přesvědčit sám sebe, že to napíšu tak,

aby to někoho zajímalo. -Aha. Teď toho litujete.

-Třeba to ještě někdy udělám.

Dáte si ještě? -Dám si ráda.

-To obejdu.

-Dobré ráno. -Ahoj.

Ta noc... mezi náma vůbec nic nemění.

-Nedáš si snídani nebo aspoň kafe?

-Díky. -Obleču se a hodím tě.

-Ne, ne, vezmu si taxíka, seš hodnej.

Nevíš, kde mám boty? -Na chodbě u dveří.

-Díky. Tak čau. -Ahoj.

-Z toho obalu od mentolek máme DNA jednoho z nich.

-Drbani měli rukavice.

-V rukavicích to asi nemohl rozbalit,

tak si pomohl zubama.

-Dobrý.

Abbas Yamadayev. Dagestánec. Má tu povolení k trvalému pobytu.

Odseděl si rok za rvačku.

-To ho neposlali do Machačkaly?

Myslel jsem, že se to dělá automaticky.

-Odvolával se až k ústavnímu soudu, který rozhodl,

že od něho aktuálně nehrozí nebezpečí pro veřejný pořádek.

-Každý se někdy sekne.

-Borec boxoval za Dagestán na nějakém mládežnickém mistrovství.

Zkoušel to i u nás.

-A odseděl si za to ten rok v lochu.

-Jestli přijel tudy od Fojtíkové,

tak doleva jet nemohl, tam jezdí tramvaje.

Rovně taky ne,

protože asi kilák odsud je kamera a tam jsme ho neviděli.

Takže mohl jet jedině tudy.

-Ale tímhle směrem o žádné kameře nevíme.

-To neznamená, že tam není. Pojď se projet.

ZVONĚNÍ TELEFONU

-Počkám v autě.

-Ahoj. -Ahoj.

-Já jsem ti jasně říkala...

-Respektuju to, ale volám pracovně.

Nestačil jsem ti to ráno říct. -Co?

-Možná by zafungovala cílená mediální strategie.

Falešná informace do médií,

že jsme vraha Moravcové a Fojtíkové už dostali

nebo že je to otázka času.

-Myslíš, že by se kvůli tomu odkopal?

-Podle psychologů sleduje svoji kauzu v médiích.

Ty vraždy jsou jeho dílo.

Je na ně hrdý.

První vraždu mu díky naší chybě mediálně ukradl Mokrý.

O další se připravit nenechá. Třeba udělá blbost.

-Budu o tom přemýšlet. -Hezký den.

-Před pár dny přestala kamera zničehonic fungovat.

-Víte, kdy to přesně bylo? -Podívám se.

Muselo to být ve čtvrtek v noci. -Záznamy jste nesmazali?

-Ne.

-Můžete nám pustit posledních pár minut, které máte?

-Jo.

-Stopněte to, prosím. Vraťte to.

Tady.

Děkuji.

Můžete nám to stáhnout? -Ano. -Děkuji.

-Na tu kameru se přijedou podívat naši technici.

-Myslíš, že tu kameru zničil on?

-Určitě. Měl to dokonale promyšlené.

Předem si prošel únikovou trasu a zničil všechno,

co by ho mohlo ohrozit.

-Od bytu Fojtíkové je to asi 5 km.

Počítal i s tím, že to půjdeme řešit až sem?

-Obávám se, že ano.

Počítal i s tím, že z tohohle úhlu kamera nevidí SPZky.

-To je fakt. Tak jedem.

-Ten Rusák u nás dělal vyhazovače. Zkoušel tu dealovat éčko.

Musela jsem ho umravnit.

Skončil tu asi před půl rokem.

-Není to Rus. Je to Dagestánec. Kde ho najdeme?

-Netuším. -Neevidujete bydliště zaměstnanců?

-Každý vám může říct, co chce.

-S kým se stýkal? Kdo sem za ním chodil?

-Pár týpků. -Zkuste být konkrétnější.

Možná zabil chlapa.

-Ani bych se nedivila.

Jména neznám. Jednomu se říkalo Rumcajs.

-Jako kvůli loupežím? -Ne, kvůli rumu. Měl ho hodně rád.

-Chodí sem?

-Od doby, co je Rusák pryč, tak tady nebyl.

Vím. Pro mě to byl Rusák.

-Proč zase do obchoďáku? Potřebuješ novou košili?

-Něco mě napadlo.

-A řekneš mi co, nebo mám hádat?

-Ty jejich uniformy.

Všichni tři měli stejné bundy, stejné džíny, stejné tenisky.

Pohybovali se tady.

Museli v shoppingu mapovat terén.

-Myslíš, že si ty hadry koupili tady?

-Počkejte, já...

Já jsem toho zákazníka obsluhovala.

Pamatuju si to.

Přišlo mi divné, že si kupuje tři stejné černé bundy.

-Je to on? -Ne, ne.

-Kdy tady byl? -V úterý, nebo ve středu. Nevím.

-Jak platil? -To už si nepamatuju.

Ale dá se to zjistit podle částky položky.

-A můžete to zjistit? -Já ne, ale vedoucí.

-Tak ji zavolejte a řekněte jí, že to budeme chtít vidět.

A taky záběry z kamer, co tu máte.

Já si to hned vyfotím. -Dobře.

-Kreditka patří Lucii Peturové, 36 let.

Bydlí v Havířově, pracuje v galerii PLATO.

Adresy, kontakty posílám.

-Dík. Pošli taky fotku.

A zjisti, jestli nežila někdy ve Fulneku

nebo někde v okolí, jo? -Ve Fulneku, okej, jdu na to.

-Super, tak čus. -Čau.

-Paní Peturová?

-Máte u sebe platební kartu? -Mhm.

-Můžeme ji vidět? -Ano.

-Jinou kartu nemáte? -Mám ještě jednu doma. Proč?

-Z kreditky na vaše jméno někdo zaplatil oblečení,

které pachatelé použili při loupeži.

-Ten hajzl. On mi ji ukradl.

Pardon.

Víte, můj ex přítel tvrdil, že ztratil klíče od mého bytu,

ale určitě si je nechal.

Ví, kde mám kartu, zná PIN.

-Je to on? -Ano.

-Jak se jmenuje a kde bydlí?

-Volný není doma. Nebyl tu dva dny.

-Jak to víte? -Mám přehled.

-V dopravním podniku dal výpověď. Co teď dělá?

-Poflakuje se a chlastá. -Má nějakou partnerku, přítelkyni?

-Vodí si sem děvky. -Viděla jste tu někdy tohoto?

-Jo, ten sem chodíval. -Jo?

-A má pistoli.

Jednou jsem ji viděla,

když si ožralý ve dveřích oblíkal bundu.

Měl ji strčenou za opaskem.

-Jo.

ZVONĚNÍ TELEFONU

-Ahoj.

-Ahoj. Možná to není špatný nápad s tou cílenou mediální strategií.

V podstatě je to jediný smysluplný krok,

který můžeme udělat.

-Nechceš přijet a probrat to? Dělám zelňačku. Poprvé v životě.

-Přijedu, až se ji naučíš vařit. -Dobře. Budu se těšit.

-Ahoj. -Ahoj.

-A dobrou chuť.

-To už je ti malé, Ami. -Nech, je mi to. Koukej.

-Máš krátký rukáv. Sundej to. To dáme taky na charitu.

Dají to lidem, kteří to potřebují.

-Oni jsou líní pracovat? -Ne, nejsou líní pracovat.

Někteří možná jsou líní, ale pak jsou tam třeba lidi,

kteří pracovat nemůžou nebo maminky,

které samy živí děti a potřebují pomoc, víš?

-Tak jim dáme i tohle. -Tohleto tvoje oblíbené?

-Ještě mám jedno tyrkysový, takže v poho.

-Dobře.

-Dávají to i Ukrajincům? -Určitě, taky.

-My máme dvě Ukrajinky ve třídě. Víš, jak se řekne ukrajinsky pes?

-Sabaka? -Ne, pěs.

-Pěs? -Pěs. Ou yes.

ZVONĚNÍ TELEFONU

-Sámoška v Suchdole nahlásila podezřelého chlapa.

-Rozumím, Milane, jedeme.

-Volný žil až do 22 u rodičů ve Fulneku, zná to tam.

Pavlica říkal, že o opuštěné stodole ví v okolí každý,

takže o ní musí vědět i on.

Yamadayev k němu chodil domů.

-Vypadá to, že Dagestánec a Volný jsou jasní.

-A třetí může být ten Rumcajs. -Jo.

-Jak do dopadlo s těmi anaboliky, co měla Fojtíková ve skříni?

-Schovával si je u ní veterinář, její milenec.

Protidrogové rozkrývá celou skupinu,

která s nimi obchodovala.

-Souhlasíš tedy s tím,

že vrahovi pošleme přes média tu fejkovou zprávu?

-No určitě.

Připadá mi to efektivnější,

než lustrovat asi 4 tisíce majitelů stříbrných Fabii.

-Co mu vzkážeme?

-Že na základě důvěryhodných informací a očitých svědectví

jsme mu na stopě.

Dopadení je jenom otázkou času.

-Možná ví, že ho viděla Balážová. -Tu samozřejmě necháme hlídat.

-OK. Jdeme do toho. Mimochodem...

moc ti to sluší.

-Dík.

-Tak se měj. -Na shledanou.

-Ahoj. Tady máš jedno chlazený pivo.

-Policajti nám říkali,

že si máme dávat pozor na pohyb cizích osob.

Odpoledne tu jeden cizí chlap byl. Byl nervózní.

Pořád se rozhlížel kolem. -Co kupoval?

-Chleba, konzervy, salám.

-Jak platil? -Hotově, hotově.

-Jak mluvil? Neměl cizí přízvuk? -Neřekl ani slovo.

Ani nepozdravil. Ani dobrý den.

-V čem si odnesl nákup? -Měl velkou plátěnou tašku.

-Byl tu autem? -Ne.

-Ukážu vám fotky. -Ne.

-Kdybyste ho poznala.

-Ne.

-Kupoval taky rum?

-Ne.

-Ty vole, já bych se zdekoval. Co když sem vyjedou?

-Třeba to nejsou fízlové. -Jsou, ale nevyjedou sem.

-Tak sem dojdou pěšky.

-Uklidni se.

Je tam zoraná rozbahněná louka.

Nebude se jim do těch sraček chtít.

Z jedný strany jsme krytý lesem a o tý cestě tam...

O tý ví občas nějakej myslivec.

Ještě počkáme.

-Ty vole, já vám říkám, že se odsud nedostaneme.

Ty kurvy jsou všude. Všude!

-7T36350...

7T3...

...6350...

-Momentíček.

-Čau. -Co je? Něco s auťákem?

-Ne, auto je v pořádku.

Potřebuju pro kámoše z práce zjistit, kterému autu patří tato SPZ.

Někdo mu pořád parkuje před garáží

a neodpovídá na vzkazy, co mu nechává za stěračem.

-To jsou lidi, co? -Jo. Tak dík.

-Čau. -Čau.

-Ta fotka z autodílů nám pomohla.

Víme, že jezdí Fabií II. generace.

Vyráběly se od roku 2007 do roku 2014.

To zužuje náš výběr ze 4 000 aut na 800.

-Skvěle.

-Auto nemusí být registrované na něj.

A nemusí být jeho.

Co bylo s tou kamerou v autodílech?

-Byla zničená laserem.

Stačí na to laserové ukazovátko za litr.

-Do prdele, přece mu nemůže pořád všechno vycházet.

-Ty vole. -Uklidni se.

Zítra je to přestane bavit a stáhnou se.

-Co když ne?

-To se tu necháme pochytat jak krysy?

-Máme bouchačky, perunit. Nedostanou nás.

Netvařte se voba dva jak kreténi!

Něco vymyslím.

-Malá, kriminálka.

-Balážová. On tady byl. Ten muž.

Stál na rohu, koukal na mě. -Paní Balážová, kdo že tam byl?

Ten muž, kterého jste nám popsala?

-Jo, ten vrah. Ví, kde bydlím.

-Hlídají vás. -Já vím, ale stejně tu byl.

-Nebojte se. Uklidněte se, ano? -Dobře.

-Posílíme hlídky. Nedostane se k vám.

-Já tady počkám. Na shledanou. -Na shledanou.

Jak se ten hajzl mohl dovědět jméno a adresu svědkyně?

-To se asi vyzná.

Kdyby podezřelého viděla hlídka, dá vědět nám nebo operačnímu.

-Tomu teď volám já.

-Paní Balážová, chápeme, že jste rozrušená.

Ale nemohla jste se zmýlit?

-Už když jsem šla domů, jsem měla pocit, že mě někdo sleduje.

Pak jsem sem přišla a podívala jsem se z okna.

Stál tam na rohu. -Co dělal?

-Koukal na mě.

Pak odešel.

-Kam šel? -Zašel za roh.

-Takže nevíte náhodou,

jestli nenastoupil do nějakého auta?

-Ne, nevím. -Já se tam jdu podívat.

-Vážně si myslíte, že to byl ten muž s ovázanou rukou,

kterého jste viděla parkovat?

-Já myslím, že jo.

-Nevíte, jak mohli zjistit vaše jméno a adresu?

-To fakt nevím.

-Co je? -Promiň. Jedem?-Jo.

-Musel vidět SPZ auta Balážové a podle ní to zjistit.

Musí mít někoho u policajtů nebo v pojišťovně.

-Děkuju. -Není zač.

Čau. -Ahoj.

-Čau. -Ahoj.

-Do prdele!

Jeď!

-Ten článek určitě četl. Asi mu nejdřív uvěří.

Podnikne kroky, aby zvýšil svoji bezpečnost.

-Jaké?

-Překontroluje detaily obou zločinů.

Jestli všechno udělal tak, jak měl.

Ví, co by ho mohlo usvědčit.

-Je možné, že byl u domu Balážové?

-Nemyslím si, že to byl on.

Ví, že můžeme mít jeho identikit a že víme, jaké má auto.

-Auta se mohl zbavit. -Ale ví, že nemáme jeho SPZ.

Protože jinak bychom ho už dávno měli.

Ukradli jsme mu první vraždu. Tu druhou už si vzít nenechá.

Nevím, co mám dělat.

Obrátila jsem se na Interpol,

jestli se podobné zločiny nestaly i jinde.

-Takže myslíš, že vraždil v zahraničí

a teď se přesunul k nám.

-Jdi dozadu! Dozadu! Sedni si!

-Jeď! -Kam?

-Kam chceš! Hlavně jeď! -Všichni zůstaňte sedět!

-Nastražili v lese nálož, aby odlákali pozornost hlídky.

-To se jim povedlo.

-Auťák odstavili tady. Podle SPZ...

-Myslím, že vím, komu to auto patří.

Čau, Milane, prosím tě, pošli mi všechno,

co najdeš na Jana Pavlicu.

Bydlí ve Fulneku. Je mu tak 70. Díky.

Kde je to zelené auto, které stálo za plotem,

když jsme tu byli posledně?

V registru je psané na tebe. -Jsem ho půjčil.

-Přestaňte si, kurva, vymýšlet.

Odjel s ním váš syn Stanislav s kumpánama.

Při loupeži zranili muže, který teď bojuje o život.

-Byl tu, když jsme tu byli minule?

Tihle dva.

Tady byli s ním?

Do prdele, co mají v plánu?!

-Věděl jste, co udělali. Půjčil jste jim auto.

Kryjete je.

Můžete být obviněný jako účastník pokusu o vraždu.

To je 12 až 20 let.

-Což v tvým případě nejspíš znamená doživotí. Takže?

ZVONĚNÍ TELEFONU

-Ano?

Kurva. Jedem.

Hlídka si vás vyzvedne a odveze vás na služebnu. Pojď.

-Nasedli do linkového autobusu do Opavy,

ale uhnuli z trasy na dálnici a pak na 57 směrem na Fulnek.

Zásahovka je na cestě, vyjednavače mají s sebou v týmu.

Máme ve vzduchu vrtulník pro monitoring.

URNA je vyrozuměná.

-Kolik lidí drží v šachu?

-Nevíme. Tento spoj prý nebývá až tak obsazený.

-Nějaký kontakt na ně, na někoho z cestujících?

-Máme číslo mobilu řidiče. -Dík za info.

Totálně to posrali.

-Co to do prdele je?

Nikdo se ani nehne! Všichni zůstaňte na svejch místech!

-Doufám, že nám dal dopravní podnik na řidiče správné číslo.

VYZVÁNĚCÍ TÓN

ZVONĚNÍ TELEFONU -Zvedni to a dej to nahlas.

-Tady je Petr Lakomý. Jsem policejní vyjednavač.

-Dej to sem! Dej to sem!

-Tady je Petr Lakomý. Jsem policejní vyj...

-Jo, slyšel jsem!

Okamžitě odtáhněte ten bordel z tý silnice.

-Myslím, že se můžeme dohodnout.

Propusťte rukojmí a necháme vás jet.

-Myslíš, že jsme idioti? Podmínky tady klademe my, ne vy!

-Okej, velíte tady vy, beru to na vědomí.

-Nám už je to úplně jedno. -Kolik tam máte lidí?

-Hodně. A všichni zařvou, jestli nás nenecháte projet!

-Řekněte, co chcete.

Pokusíme se vám ve všem vyjít vstříc.

Když splníme vaše podmínky, propustíte rukojmí.

-Všechny je nepotřebuje. Ať jich pustí co nejvíc.

-Nepotřebujete tam všechny.

Propusťte aspoň ženy, děti a staré lidi.

-Žádné děti tady nejsou.

-Nebudeme zasahovat, když budeme vědět,

že tam někdo zůstal.

-Ty vole, pustíme lidi a ty kurvy nás sejmou.

-Necháme si řidiče a tři lidi. Za to nás necháte projet.

-Dobře, rozumím. -Chceme vrtulník i s pilotem.

-Probereme to a dáme vám vědět.

-Máte na to minutu, jinak tady někoho oddělám.

-Řekni mu, že souhlasíme.

Když to půjde, pokusíme se zasáhnout při předávce rukojmí.

Když ne, navedeme je na letiště do Mošnova,

kde si připravíme půdu a tam na ně vlítneme.

-Tak co? -Necháme vás jet.

Vrtulník bude přistavený na letišti v Mošnově.

Policejní auto vám udělá cestu, tak ho nechte předjet.

A teď propusťte rukojmí.

-Nejdřív stáhněte ty černý kretény.

A žádný kraviny.

Řidič má pod sedačkou půl kila perunitu.

-Ano, všechno bude v pořádku.

-Pojď, pojď k nám, ukaž ruce.

-Tam sedni. -Ukaž nám ruce! Pojď k nám!

-Ty taky. Dělej, vole! -Pojď, pojď, pojď, pojď, pojď!

ZVONĚNÍ TELEFONU -Ukaž, dej to sem.

Kde je vrtulník? Já říkal, že někoho oddělám.

-Podívejte se doprava. Vrtulník je v tom hangáru.

Pilot ještě potřebuje natankovat.

-Okej. Tak ať okamžitě vyjede z toho posranýho hangáru.

-Všechno bude v pořádku, nebojte se.

-Ready, pánové.

-Policie! -Policie!

-Chci vidět ruce!

-Ruce za sebe!

-Ruce za záda! -Ruce za hlavu!

-Má tady někdo zbraň?

-Dík za spolupráci. -Není zač.

-Jsi docela dobrý.

Nechceš přejít k nám na loupeže?

-Ani ne. Takovýhle kolotoče si klidně nechám ujít.

-Mám tu rodinu. Chtěl bych se za nimi zastavit.

-V pohodě. Já si někoho odchytím. -Tak se měj.

-Čau. -Čau.

-Filipe?

Filipe, jsi tam?

VYZVÁNĚNÍ -Dobrý den.

MLUVÍ SLOVENSKY -Dobrý den.

Obrátila se na mě naše národní ústředna Interpolu.

-Ano, žádala jsem Interpol o spolupráci.

-Stejný modus operandi, jaký popisujete ve zprávě,

použil pachatel před 5 lety v Žilině.

-Aha. Ale nedostali ho? -Bohužel.

-A na koho se můžu obrátit? Kdo to šetřil?

-Já.

-Výborně, tak my za váma přijedeme.

Skryté titulky: Tereza Homolová Česká televize, 2024