Original subtitles

STÍNY V MLZE

-Haló.

Haló, počkejte.

-Sprechen Sie mit mir? -Nein. Sorry.

-Mluvil jsem s Filipem. -No a?

-Pořád je na mě asi nasraný, ale příští týden se potkáme.

-U Simony?

Co si od toho slibuješ?

-Nevím, Malá.

V kolik nás čeká ten Slovák? -V deset.

-Ahoj.

MLUVÍ SLOVENSKY -Magdo. Vítej.

-Konečně naživo. -Těší mě.

-Černý. Martin. -Kysela. Tibor.

Vítejte, prosím.

DNA, co jste zajistili, není v naší databázi.

-Jasně, ale já si nemyslím, že jde o náhodu.

Je to stejný modus operandi.

10 bodných ran u Rusnákové stejně jako u našich obětí.

Moravcové a Fojtíkové.

Vždycky je napadne po ránu v místě trvalého bydliště.

Jsou to vdané ženy kolem 40.

-Měla Rusnáková milence? -Měl alibi.

-Taky možná ještě pořád žije na Slovensku.

K nám vždycky jenom odjede a po činu se vrátí.

-Mně se nezdá, že by se 5 let neozval.

-Všechny materiály máte k dispozici.

Ukážu vám dům, kde se to stalo.

Kdybyste chtěli vyslechnout někoho ze svědků...

-Mně zajímá ten kurýr. -Dobře.

-V den vraždy paní Rusnákové

jste do jejího domu doručoval zásilku.

Já vím, že se vás na to ptali už asi 50x,

ale koho jste v tom domě viděl?

MLUVÍ SLOVENSKY -Kurýra od konkurence.

Sbíhal po schodech dolů proti mně. Hodně spěchal.

-Co měl na sobě? -Černočervené firemní oblečení.

-Mohl by to být on?

-Nevím.

-Neuvědomil sis časem nějaký detail,

o kterém jsi kolegům neřekl?

Mohlo to být něco venku, před domem, nějaké auto.

Stálo před domem auto toho kurýra?

-Určitě tam nebylo.

Dvě dodávky by se před ten dům nevešly.

-Tak dík. -Na shledanou.

-Děkuju.

-Všechny zaměstnance kurýrní služby a jejich pohyb

jsme samozřejmě prověřili.

Vrah si asi sehnal firemní oblečení.

-No a nebo to byl zaměstnanec

a přijel na místo činu ne firemním, ale soukromým autem.

Mohli bychom vidět záznamy z kamer z okolí místa činu?

-Samozřejmě.

-Rusnáková měla taky otevřené oči.

-To nic neznamená, Malá.

-Podíváme se na záznamy z kamer z okolí jejího domu.

Třeba tam bude stříbrná Fabka.

-Tenkrát mohl jezdit jiným autem. Jestli to byl vůbec on.

ZVONĚNÍ TELEFONU

-Ahoj, prosím tě, já teď nemůžu. Zavolám ti potom, jo?

Dobře, ahoj.

-Malá, ty máš chlapa.

-Nech mě. Dívej se dopředu, ať nikoho nezajedeš, řídíš.

-Znám ho? -Cože?

-Znám ho? -Cože?

-Jestli ho znám.

Takže znám. Znám.

Je od nás?

-Dívej se před sebe a řiď. -Á, někdo vod nás!

-Roline! Rolo!

-Někdo mu rozpůlil hlavu a převezl ho sem.

Žádné doklady, peněženku ani mobil u sebe neměl.

Taky žádné šperky.

Nic, podle čeho bychom ho mohli identifikovat.

-Jak ho sem dostali?

-Na cestě byly stopy po pneumatikách od auta a přívěsu.

Odsud ho dotáhl tam.

Podle stop kolem hrobu byl sám.

-Takže ho tady někdo přivezl přívěsem,

potom ho táhl sem přes ten rygol až tam.

Ženskou můžeme vyloučit.

-Leda že by nosila boty číslo 45 a utáhla sama 100kilového chlapa.

-Svědci?

-Chlapi vytěžují lidi, co bydlí podél cesty.

-Ty stopy z těch bot se dají použít?

-Podle technika se nedá přesně určit dezén a podešvy.

Nebyla tam celá stopa. Asi běžné pracovní boty.

-Martin se k vám přidá.

Magda zůstane na tom Ranním vrahovi.

Rudolf Kunc. Byl mezi pohřešovanými.

Manželka ho identifikovala a zkolabovala.

-Nedivím se. Nebyl to pěkný pohled.

-52 let. Před 3 dny nepřišel domů.

Shoduje se to s časem smrti, který určil doktor.

Pracoval jako soudní exekutor.

-Takže podezřelí jsou všichni, u kterých dělal exekuci.

-Tím, že sejmeš exekutora, se exekuce nezbavíš.

-Ale uleví se ti.

-U problémových dlužníků samozřejmě začneme.

-Našlo se Kuncovo auto? -Bylo v Jablunkově.

Mají ho v parádě technici.

Na kamerách jsem ho ale nenašel.

Ani auto s vozíkem, na kterém ho převezl k lesu.

-Kuncův mobil? -Nenašel se.

Čekám na výpis lokalizací a hovorů.

-No... za každým velkým majetkem se skrývá zločin.

-Máš na hajzlu Marxův Kapitál?

-Prosím, pánové. -Děkujem.-Díky.

Nezmínil se vám manžel v poslední době

o nějakém problematickém případu?

-Neměl spory ve firmě nebo něco osobního?

-Nemluvil se mnou o práci.

-Nezlobte se, ale musím se zeptat na vaše manželství.

-Nezahýbal mi a já jemu taky ne.

-Manžel byl funkcionářem fotbalového klubu.

Neměl problémy tam? -Ve třetí lize?

Všichni jsou to nadšenci.

-Vážně chcete seznam všech exekucí, které Ruda vedl?

Je jich 19 000.

Ti nejaktivnější v republice jich mají dvakrát tolik i víc.

-Dlužníci si na Kunce stěžovali na ministerstvu spravedlnosti

a na Exekutorské komoře ČR.

-Exekuce se líbí málokomu.

-Podnikatel Fišer si podle vás taky stěžoval neoprávněně?

-Nepamatuju si, o co šlo.

-Před dražbou jeho vily Kunc s kolegou sami odvrtali zámek

a pustili zájemce o vilu dovnitř.

Ti si prohlíželi zařízení, fotili si to tam.

Celou dobu tam ležela Fišerova nemobilní matka.

-Nedopatření.

-Voska, který vzal na Kunce plynovku, byl taky nedopatření?

-To byl agresivní cholerik. -Agresivní cholerik?

Jeho záznam si určitě vezmeme.

Konečně pořádnej akčňák.

Dneska žádný nudný křižovatky, Milane.

-To nemůžete udělat!

Tady je rozhodnutí soudu o ukončení exekuce!

Od roku 68 do roku 98 jsem žil v zahraničí!

Byl jsem ve Švédsku.

Nemohl jsem si tady půjčit v 92. peníze.

-My máme jiné rozhodnutí soudu a podle něho děláme svoji práci.

-Vypadněte! Proboha, vypadněte! Vypadněte!

-Milane, obraz. -Někdo asi kus vystřihnul.

-Seberte si ty papírky a vypadněte!

Voba!

Rozumíte tomu?

Rozumíte, co vám říkám?

-Jak to jako skončilo? -Nastříkal mu pepřák do očí.

Dostal podmínku, ale soud exekuci zrušil.

V době vraždy byl v nemocnici.

-Kunc byl sportovním ředitelem. Přivedl do klubu čínského investora.

Všecko se dostalo na vyšší level,

i když spousta věcí, které sliboval, nakonec nedopadla.

-Třeba co?

-Soustředění Áčka v Turecku, stáže pro mladé kluky v Anglii.

-Jak jsi s Kuncem vycházel ty a další lidi z vedení?

-Ruda udělal pro klub hodně. Všichni ho respektovali.

-Hráči taky?

-Pár jich ho nemuselo.

Většina z nich má fotbal jako druhé zaměstnání.

Kunc přivedl do mančaftu dva čínské hráče

a jednoho Moldavce.

Klub je platil jako profíky. Přitom hráli hovno.

Moldavec zařídil 2 penalty proti nám hned v prvních zápasech.

-Můžeme si promluvit s Michalem Chludem?

-Jo, je támhle. S tím zatejpovaným kolenem.

S tím culíkem, no.

-Kunc řešil exekuci tvých rodičů. Mluvils s ním o tom?

-Naši tehdy dlužili sto litrů za nájem.

V té době se ještě platil úrok z prodlení.

Takže jim to naskákalo za rok o 36 500.

Stovku na den. 36,5 %.

Kunc se zachoval fakt jako frajer, hrozně fér.

Nabídl, že nám půjčí prachy, půjčku splatí a exekuci zastaví.

Vzal jsem to. -Takže půjčoval peníze.

-To nevím, mně to nabídl.

-Jaký chtěl úrok? -10 %.

-A už jste to zaplatili? -Dávno.

-Dobrý den, Jahoda. -Dobrý den, pojďte.

-Děkuju.

-Paní Čejková? -Ano.

-Budu muset přijít ještě jednou. Máte prasklé kolínko.

Náhradní u sebe bohužel nemám,

ale nebojte se, zaizoloval jsem to.

Pár dní to určitě vydrží. -Jo. Děkuju.

-Můžu se zastavit koncem týdne. Zavolám kdy.

-Dobře. -Tak na shledanou.

-Já vám otevřu.

-Stopni to.

Milane, máme ho. -To nemusí být on.

-Počkej, počkej.

Kurýr předal zásilku v domě Rusnákové v 7:39.

Bylo to o patro výš než její byt.

To znamená, že vraha musel potkat na schodišti asi v 7:37.

Vrah byl za minutu u auta.

A to nádraží je asi 300 m od baráku Rusnákové.

7:42. Čas souhlasí. Je to on.

Poprvé vraždil v Žilině.

-Prosím. -Děkuju.

Pojedu na pár dní na Slovensko.

-Tak pojedu s tebou.

Vezmeme holky, zajdeme si za Jánošíkem do Terchovej,

dáme si brynzu, žinčicu.

-To by bylo krásné.

-Podle odborka byla vražedná zbraň pravděpodobně sekera,

krompáč nebo jiný předmět s ostrou hranou o šířce 5 až 6 cm.

Vražda byla spacháná v silném afektu.

Vrah zřejmě ztratil poslední zbytky sebeovládání.

-Kunc byl podle mobilu dopoledne v Borové a v Ostravě.

Odpoledne na Hlučíně a v Jablunkově,

kde se odmlčel.

-V Jablunkově našli jeho auto. -Měl nějaké hovory?

-Pracovní a s manželkou.

V diáři měl na dopoledne jednu exekuci.

Pak tam měl napsáno... počkejte.

Robin... Dudla... Inch... a Holič.

Robin a Inch jsou tam několikrát. -Inch? Jako inč třeba?

-Nevím, jak se to čte.

-Robin Vaníček? -Ano?

-Kuncova žena říkala,

že jsi jediný Robin, kterého Kunc znal.

Potkal ses s ním v úterý?

-Ano, ano, potkal. -Kde a v kolik?

-Tady v Hlučíně v kavárně Syrrena. Něco kolem jedné hodiny.

-Jsi rozhodčí a jednatel firmy.

On byl sportovní ředitel klubu. Co jste řešili?

-Myslíte, že mě chtěl podplatit? Nepískám třetí ligu.

S Rudou se znám roky.

Zašli jsme na kávu a kecali o fotbale.

-Nezmínil se, že by měl nějaké firemní problémy?

Konflikt? -Ne.

-Ani o tom, jaké měl odpoledne plány?

-Říkal, že pojede k holiči. A potom pojede na stadion.

-Před holičem měl v diáři napsáno Dudla a Inch.

Nevíš náhodou, o koho mohlo jít? -Ne.

-Tak díky.

Servírka potvrdila,

že Kunc i rozhodčí odešli z kavárny o půl druhé.

U holiče měl být ve tři, ale nedorazil tam.

-Takže ho někdo smáznul mezi půl druhou a třetí

tady v Hlučíně.

Telefon nechal zapnutý, když odvážel auto do Jablunkova,

aby nás zmátl.

-Rozhodčí je asi mimo hru. Zbývá Dudla a Inch.

Ty vole, Dudla a Inch. To je jak z Foglara.

Tam už chybí jenom Haha Bim Bim.

Bublina.

-Má někdo přezdívku Dudla nebo Inč?

-Dudla se říkalo Oldovi Dudíkovi. -Je tu někde?

-Už nehraje. Skončil, když přišli Číňani.

-Skončil. Byl starý? -Ani ne.

Vedení ho vyřadilo z týmu. -Vedení? Takže Kunc?

-Ano, byl to on.

-Byl tu v úterý Kunc? -Jo.

-A co chtěl?

-Nabídl mi, abych trénoval mladý kluky.

-Mohl zavolat. -Třeba to chtěl probrat osobně.

-Takže on tě nejdřív vyhodil a pak ti nabídl práci?

-Možná mi to chtěl nějak vykompenzovat.

-A jak to dopadlo? Vzals to? -Jo.

-Neřekl ti náhodou, co má odpoledne v plánu?

Nebo s kým se má potkat? -Ne.

-Neznáš někoho, kdo má přezdívku Inč?

Co je v té garáži?

-Auto, nářadí, bordel. -Můžeme se podívat?

-Cítím tu chlór. Čistils tu něco savem?

-Stříkal jsem plíseň.

-Máš tu slušné vybavení, ale nevidím tu sekeru.

-Nepotřebuju sekeru. -Ne?

-Vyjeď s tím autem. -Proč?

-Byls předposlední, nebo možná poslední,

kdo viděl Kunce živého.

Počkáme na výjezd.

Zkontrolují ti garáž, nářadí i auto.

-Myslíš, že jsem Kunce zabil?

MLUVÍ SLOVENSKY -Na Slovensku má firma 17 dep.

V tom našem pracuje 32 kmenových zaměstnanců a 70 kurýrů.

-Zajímal by mě seznam všech zaměstnanců z roku 2019.

-Chcete to vytisknout? -Ne. Stačí, když to stáhnete.

-Nepamatujete si,

jestli tu v té době pracovali nějací Češi?

-Jeden, nebo dva tu byli.

-Mohl by to být on?

-Ne.

Prosím. -Díky.

VIBROVÁNÍ TELEFONU

-Ahoj, miláčku. -Ahoj, kdy přijedeš?

-Ještě tady něco mám. Proč? -Potřebuju udělat nákup.

-Neboj, to stihneme.

-Jo, tak fajn. Pa pa, ahoj. -Počkej, prosím tě.

Řekni mi nějaké číslo od 1 do 10. -Proč?

-Někdo mi tady nabízí losy a mám si vybrat.

-Tak... Tak třeba 7. -7? Výborně.

Díky, ahoj. -Ahoj.

-7.

-Snažím se vžít do Kuncovy kůže. Máš prachy, máš barák za 30 míčů.

Žiješ 20 let v manželství, děcka z baráku.

Máš zaměstnání, které tě nemůže uspokojovat,

pokud nejsi sadista.

Jediné, kde se můžeš realizovat, je fotbal.

To už jenom ten čínský investor klubu z třetí ligy je podezřelý.

-Myslíš, že malou rybu z Hlučína odrovnala čínská triáda?

-Pamatuješ si ty podezřelé zápasy FK Mohelnice z 18. roku?

Tam byl taky čínský investor.

-Pořád nám chybí motiv. -Bude to jako vždycky.

Prachy, žárlivost, pomsta a závist.

-Nebo taky bezmoc, zoufalství. -Je to možné. Tak zítra.

MLUVÍ SLOVENSKY

-Zčeknul jsem ty zaměstnance a kurýry z žilinského depa.

-A? -A...

V roce 2019 tam jeden Čech pracoval.

Měl bydliště na Slovensku. -Tak mě nenapínej.

Toho znám, to je Alois Lukeš.

Byl správcem na statku sekty, kam chodila Moravcová,

naše první oběť.

Znal ji. Táhnul to s matkou jejího milence.

Dobrá práce, díky. Já musím jít.

Jedu domů, vracím se. Děkuju mockrát.

Měj se krásně, pa. Ahoj.

-Děkuji. -Já děkuju.

-Čau. -Čau.

-Prošel jsem výsledky zápasů Hlučína v této sezoně. Hele.

Přátelák s Béčkem Baníku, 0:8.

Potom přátelák s Poláky 5:5.

Potom soutěžní zápas s Béčkem Olomouce.

Hlučín vyrovnal penaltou na 2:2 v 11. minutě nastaveného času.

-Zmanipulované zápasy.

-Jedem. -Kam?-Uvidíš.

-Tím chci říct,

že žádné podezřelé sázky na zápasy Hlučína jsme nezaznamenali.

Balík si na ně u nás určitě nikdo nevsadil,

to bychom registrovali a změnili bychom kurz.

-To znamená, že výsledky jsou košer?

-To bych úplně neřekl, protože jsou celkem podezřelé.

Funguje to asi takhle:

Čím nižší a méně známá je soutěž,

tím je větší pravděpodobnost manipulace s výsledkem.

Sázkové kanceláře dneska po celém světě vypisují kurzy na kde co.

Na počet gólů, na počet rohů nebo žlutých karet za poločas.

A to třeba i v pralesních ligách, které vůbec nikdo nezná.

-Dá se sázet anonymně? -Na asijských trzích ano.

Tam jsou on-line sázky prakticky nekontrolovatelné.

-Takže je možné, že nějaká sázková kancelář v Asii

vypíše po dohodě s manipulátorem sázku na to,

kolik bude odpískaných penalt během zápasu českých manšaftů

z třetí ligy?

-Bohužel, možné to je.

-Ty výsledky jsme vážně řešili s vedením.

Moldavce jsme vyhodili

a jednoho Číňana jsme vyřadili ze sestavy.

Chybu ale občas udělá každý.

-0:8 s Béčkem Baníku. Potom 5:5 s Polskem.

-Byly to přáteláky.

Zkoušel jsem všechny kluky včetně juniorů.

-V zápase s Béčkem Olomouce rozhodčí nastavil 11 minut,

aby mohl nařídit pentli, ze které jste vyrovnali.

To bylo taky na klíč? -Nevím o tom.

-Dobrý den. -Kluci, počkejte venku.

-Neovlivňoval Kunc hráče nebo rozhodčí?

-Vážně o tom nic nevím.

Připouštím ale, že to tak někdy mohlo vypadat.

ZVONĚNÍ TELEFONU

-Čau, máš něco? -Mám.

V Dudíkově garáži byly Kuncovy otisky.

Jeho mobil registrovala buňka v Jablunkově.

-Pecka.

-Ale jeho auto u Kuncova hrobu určitě nebylo.

-Mohl si půjčit jiné. -No, to mohl. Čau.

-Cos dělal v úterý odpoledne v Jablunkově?

-Mám tam milenku. -Jméno, kontakt?

-Je vdaná, chlapi. -Jsme diskrétní.

-Proč byly v garáži Kuncovy otisky?

-Víte přece, proč tu byl.

-Tak ten kontakt.

-Toho správce můžeš asi vyřadit.

Svědkové potvrdili,

že v době vraždy Moravcové nebyl poblíž místa činu.

A v době vraždy Fojtíkové ho vzala kamera v Karviné.

-Hm, dobře, ale stejně to zkusím.

Tak díky. Zatím. -Ahoj.

-Ale ne, já nedělal kurýra. Já jsem dělal na správě.

-A nebyl tam kromě vás nějaký další Čech?

-Počkejte...

Jo, počkejte. Jeden jo.

Jezdil na údržbu, ano, ano. -A nevíte, jak se jmenoval?

-Jo, jména... -Ani křestním?

-Nějakej Franta, Pepík, něco obyčejnýho.

-Může to být on?

-Ten můj byl taky mladej, taky fešák, bydlel na ubytovně.

Vždycky na víkendy jezdil domů.

A byl tady odněkud z okolí, z Ostravska.

-Nevíte teda, jestli to je on? -Nějaká podoba tam je.

Trochu. -Jasně.

A čím jezdil? -Takovým malým pick-upem.

Malou dodávkou.

-A pro jakou firmu? -No.

A to jsme zas tam, kde jsme byli, že jo.

Nevím. -Nevíte. Jasně.

Tak jo, tak vám děkuju. -Moc jsem vám nepomohl.

-Tak nevadí.

Kdybyste si na něco vzpomněl, tady je vizitka.

A díky za to kafe. -Není zač. Rádo se stalo.

-Na shledanou. -Na shledanou.

-Tak pojď sem, hafíku.

-Jela jsem úplně sama. Xena mě poslouchala.

-Xena je strašně hodná klisna. Bála ses?

-Trochu jo.

-Co ten chlap z depa?

-Podle něj tam skutečně nějaký Čech pracoval.

-Nemohla by Amálka jet ještě na chvíli k nám?

Já bych jí chtěla něco ukázat.

A táta by ji potom zase odvezl domů, že jo, tati?

-Tak pojeďte obě, Magdi. Zůstanete na večeři.

Mám v plánu dělat brynzové halušky.

Ty už umím.

-Ahoj! -Ahoj. -Ahoj.

-Jó, to bylo dobrý. Jak to, že nejseš převlečenej?

-A proč?

-Koupil jsem lístky na hokej. -Paráda, tati!

Chtěl jsem se na to koukat v televizi.

-No tak to uvidíš naživo! Tak dělej!

-Počkej, já jsem ti vyprala dres. -Ahoj. -Ahoj.

VIBROVÁNÍ TELEFONU

-Ano? -Pamatuješ si na mě?

Odtahoval jsem ti auto na vrakáč.

Bylo mi to divné.

Auto nabořené do stromu, nikde nikdo.

Tak jsem se trochu poptal a zjistil jsem,

že policajti ani pojišťovák u toho nebyli.

-Proč mi voláte?

-Mohl bych se zeptat na registru vozidel,

jestli už jsi vrátil SPZky.

Nebo rovnou na policajtech.

-Co po mně chcete?

-Kolik nabídneš, když mě tvoje auto přestane zajímat?

-Jak mi zaručíte, že vás nebudu zajímat i potom?

-Nijak.

-10 tisíc.

-20. V úterý v 8 hodin na zastávce na Frýdlantech.

TÓN ZAVĚŠENÍ

-Tak můžem, tati? -Jo. Tak jdem!

-Myslíš, že holky o nás něco tuší?

-Vzhledem k tomu,

jakému výslechu jsem byla včera podrobena, se obávám, že jo.

ZVONĚNÍ Promiň, já musím končit. Ano, pa.

Ahoj. -Dobré ráno, Magdi.

-Prosím tě,

sežeň mi seznam všech zaměstnanců servisních služeb,

kteří v roce 2019 pro kurýrní službu pracovali.

Včetně těch, co jim dělali polepy na auta, čistili odpady,

já nevím co, vozili chlebíčky do kantýny.

-Bude jich mnoho. -To já vím, no.

-Pošlu ti to postupně. Myslíš, že ho najdeš v seznamech?

-Nevím, dík. -Ovšem.

-Přestaneme se zabývat fotbalem a teoriemi o asijských sázkovkách.

-Ty zápasy byly zmanipulované. -Možná, ale to my nedokážeme.

Ani to není naše práce.

Všechno, co k tomu máme, předávám NCOZ.

Zůstáváme pouze na Kuncově vraždě.

Ukaž nám oblast,

kde registrovali Kuncův mobil mezi půl druhou a třetí.

Kdo z dlužníků tam má bydliště?

-Dlužníky jsme sice vyloučili, ale je jich tu 52.

-Dobře. A lidi kolem fotbalu?

-Kromě Dudíka tu bydlí Leška.

Pracoviště tu mají Paleček a Ujváry.

-Ty vole! Paleček!

Palec! Inch! Od Dudíka mířil rovnou k Palečkovi.

-Kunc tu nebyl. Ani nevěděl, že tu pracuju.

-Máš přezdívku Inč? -Ne.

-Od kdy do kdy jsi byl v práci v úterý?

-Nevím, tak od 7 do půl čtvrté. -A potom?

-Pak jsem šel domů a pak na trénink.

-Jak jsi vycházel s Kuncem? -Nijak.

Občas jsem ho vídal na stadionu nebo když za náma přišel do šatny.

-Proč za váma chodil do šatny? -Aby nás vyhecoval nebo...

-Aby vám dal pokyny, jak to má dopadnout?

-Seřval v neděli Chluda za to, že si dal vlastňáka?

-To ne. Obráncům se to občas stává, že jo.

-Je to sport, viď.

Kolikátku máš nohu? -45.

-Měls ty boty na sobě i v úterý?

-Na to auto s tím vozíkem se přijdou podívat naši lidi.

Boty si vezmou taky.

-Oukej.

ZVONEK U DVEŘÍ

-Ahoj.

Filip už je tady? -Ne, ještě ne.

-Má deset minut zpoždění.

-Mu to hlavně nevyčti hnedka mezi dveřma.

-Můžu s něčím pomoct? -Talíře nachystáš?

-Mhm, hezky to voníš.

ZVONEK U DVEŘÍ

-Čau. -Ahoj.

-Promiň, že jdu pozdě.

-Ahoj. -Ahoj.

Pojď. -Už to je?

Už na tebe čekáme. Víš co? -Né!

-V noci jsem to dojel. Čau. -Čau.

-Žádný zaměstnanec,

který v roce 2019 dělal v těch servisních firmách,

není Čech.

Nikdo z nich u nás nežil ani se sem nepřistěhoval.

-Správce poznal na portrétu Čecha, co tam jezdil.

-Třeba se spletl, Magdi.

-Žil na Slovensku někdo z podezřelých v kauze Moravcové?

-Ne. Na to už jsem se taky díval.

-Jsi tu nějak často. Máš nový job?

-Soukromá záležitost.

-Oka, pošlu ti to na mobil. -Dík, čau.

-...jednou za dva měsíce. Je to nenáročná kytička.

-Gusta tu byl v úterý asi do dvou. Pak jel na oběd a už se nevrátil.

Někdy má kratší směny kvůli fotbalu.

-Kam jezdí na oběd? -Do bistra Tulipán.

Je to tady kousek.

-Jak tam jezdí? -Autem.

-Vlastním, nebo firemním?

-Občas i firemním. -V úterý jel jakým?

-To už si nepamatuju.

-Dobrý, dík.

Z bistra jsi odešel asi deset minut po druhé.

Do práce ses už nevrátil.

Nám jsi tvrdil, žes tu byl do půl čtvrté.

-Zapomněl jsem.

-Kde jsi byl mezi druhou a řekněme čtvrtou?

-Už nevím. Asi jsem odpočíval a pak jsem šel na trénink.

-Jo. Kdes odpočíval? -Doma.

-Může ti to někdo potvrdit? -Ne, byl jsem sám.

-Máme příkaz k zadržení.

-Stopy pneumatik firemního auta a vozíku se našly

asi 30 metrů od místa, kde bylo zakopané Kuncovo tělo.

-Ve vozíku byla Kuncova krev. Takže jedem.

-Ale... já jsem to auto v úterý neměl.

V pondělí jsem ho půjčil Míšovi Chludovi.

Ten ho vrátil až ve středu. -Je o tom nějaký záznam?

Takže stejně jedem. -Prosím.

Kdes byl v úterý odpoledne?

-Tady, opravoval jsem ve skladu čerpadlo.

-Měl jsi od Palečka půjčené auto i s vozíkem?

Od kdy do kdy?

-V pondělí odpoledne a na večer jsem ho vrátil.

-Bylo něco mezi Kuncem a Palečkem?

-Říkalo se, že Kuncová chodí na fotbal jen kvůli Palečkovi.

-Měl s ní něco?

Jaké máš číslo kopaček? -45.

-V úterý měl to auto Chlud.

-Nám tvrdil, že ho v pondělí vrátil.

-No tak kecal.

-Jak vycházel Kunc s Chludem?

-Chlud byl Kuncův člověk.

Dávali jsme si před ním v šatně bacha na hubu.

-Donášel mu?

-Ve vozíku byla Kuncova krev. Sejmul ho buď Paleček, nebo Chlud.

Kde byly v úterý odpoledne jejich mobily?

-V zahradnictví a na úřadě.

Byli by blbí, aby je tahali s sebou, když jdou zakopat tělo.

-Uděláme u obou domovní prohlídky. Prolezeme jejich pracoviště.

Všechna místa, kde s ním někdo z nich mohl být sám a zabít ho.

Sklady, garáže, technické místnosti.

Někde přece něco musí být.

-Nikdo ze zaměstnanců neví,

jestli to auto tady v úterý bylo, nebo ne.

Ani sousedi ho neviděli u Chludova domu.

A domovky ani u jednoho nic nepřinesly.

-Jaké podle tebe mohli mít motivy?

-Chlud vydíral Kunce nebo Kunc jeho.

Paleček prcal Kuncovou.

-Ty vole a Kunc si zapsal do diáře, že to s ním musí probrat?

-Nepodceňoval bych to. -Kam voláš?

-Milanovi, aby prověřil Palečkovy kontakty.

Mělo mě to napadnout dřív.

-Dej ho do stínu, ať neuvadne.

-Tak chlapi, pojďte. -Čau.

-Je na ní krev. A na násadě jsou otisky.

Pošlu to na OKTE.

-Jinak nic? -Ne.

-Měl jsi vztah s Kuncovou manželkou?

Proč máš její číslo mezi kontakty?

-Kdysi mi strčila vizitku do ruky. Párkrát jsme si napsali.

-Jen tak?

Víc nic?

Paní Kuncová, co bylo mezi vámi a Palečkem?

-Nic.

-Měl vaše číslo.

-Vyměnili jsme si pár chatů.

Jednou jsme si dali rande v hotelu, ale k ničemu nedošlo.

-Manžel o tom věděl?

-Nemohl mu to říct někdo, kdo vás v hotelu viděl?

-Bylo to v Olomouci, nikdo nás tam neznal.

-Je tu toho dost.

Někdo se to snažil odstranit a z velké části se mu to podařilo.

-Udělal to tady?

-Nejspíš ano. Množství krve by tomu nasvědčovalo.

-Fajn, pokračujte.

-To čerpadlo jsi v úterý spravoval tady?

-Byl u toho Kunc?

-Pojedeš s náma.

-Krev na podlaze ve skladu nářadí na úřadě byla Kuncova.

Kromě toho tam našli jeho mozkovou...

Další biologický materiál, otisky a vlasy s kouskem kůže.

-Takže Chlud.

-Na lopatě v zahradním centru byla lidská krev,

ale nebyla Kuncova.

-Inč nebyl Paleček, ale I, N, CH.

Ch jako Chlud. IN... něco... Chlud.

-Info, Chlud? Inkaso, Chlud?

-Nemáme vražednou zbraň ani žádný přímý důkaz.

-Jenom Kuncův mozek na podlaze.

-Není jisté, jestli ho z toho dobrý advokát nevyseká.

-Nemá na dobrého advokáta.

Má tři nebankovní půjčky. Visí 670 tisíc.

-Potřeboval prachy. Vydíral Kunce.

Manipulovali zápasy. Pohádali se...

-Popře to. -Pak mám ještě tohle.

Auto vrátil do zahradnictví ve středu.

Neměl se jak dostat zpátky.

V 10:22 byl na zastávce busu, kterým potom odjel.

-Tak si s ním jdeme popovídat.

Co jsi dělal ve středu kolem 10. hodiny a 20. minuty

v Hlučíně na zastávce 18?

-Tam jsem nebyl. -Máme záznam.

Zastávka je naproti zahradnictví,

kde sis od Palečka půjčoval auto i s vozíkem.

Vrátils ho až ve středu.

Ve vozíku byla Kuncova krev. Kde se tam vzala?

-Na podlaze a stěně skladu, kde jsi opravoval čerpadlo,

byly další biologické důkazy.

Mozková tkáň koncová, vlasy...

-Dal sis dva vlastní góly za poslední tři zápasy.

Nutil tě manipulovat s výsledky?

-Dlužíš 670 tisíc. Kunc byl exekutor.

Vydíral tě?

Nutil tě fixlovat zápasy?

-Zabil jsi Rudolfa Kunce?

-Když se přiznáš a budeš spolupracovat,

soud k tomu přihlédne jako k polehčujícím okolnostem.

Takže jak to bylo?

-Já rozhoduju, co se s tebou stane.

Nezapomínej na to.

-Kunc mě ždímal 4 roky.

Ta půjčka, co mi nabídl, když se naši dostali do exekuce,

nebyla s úrokem 10, jak jsem vám tvrdil, ale 30 %.

Nestíhali jsme to splácet. Otec umřel.

Prodal jsem auto.

Zbavil se hypotéky, přestěhoval se do garsonky, vzal si půjčky.

Žena se se mnou rozvedla.

Když přivedli Číňany, nabídl mi,

že mi bude odmazávat peníze z dluhu,

jestli se budu podílet na prodaných zápasech.

Sázeli na to někde velké prachy.

Za poslední cinknutý zápas jsem měl být čistý.

Ale on se vytasil se směnkou, kterou prý podepsal otec.

Smál se mi do ksichtu, že prý mě má v hrsti.

-Čím jsi ho zabil?

-Sekerou.

-Kde je? -Zahodil jsem ji,

když jsem odvážel jeho auto do Jablunkova.

-Ukážeš nám kde?

KLEPÁNÍ -Ahoj.

-Zdar Jendo, co potřebuješ?

-Nic, jenom, prosím tě,

až budeš kontrolovat GPS z mojí dodávky,

včera v noci jsem si trošku zajel.

Potřeboval jsem větší auto.

Takže benzín a kilometry mi samozřejmě naúčtuj.

-Cos převážel? -Stavební materiál.

-OK, tak jo. -Díky. -Jo, jo.

Čau. -Ahoj.

Skryté titulky: Tereza Homolová Česká televize, 2024