Original subtitles

Manžel měl v neděli schůzku s nějakým Novákem.

- Nabídl mu auto. Leoš říkal, že za skvělou cenu.

Měli se sejít u penzionu na kraji Vřesiny.

Čekal tam půl hodiny, ale ten člověk se vůbec neobjevil.

Telefon nebral.

- Nebral, nebo byl nedostupný? - Nevím.

- V neděli odpoledne?

To jsem obsluhoval jen pár lidí.

Většinou jsem je znal od vidění, lidi z chat, místní.

- Nikdo jiný?

- V rohu seděli dva Poláci, furt čuměli do mobilu. Pak se k nim přidal třetí.

- Taky Polák? - Čech.

Ale též s nimi mluvil polsky.

- Jak platili? - Hotově.

- Lidi tady měli Turečka rádi, podporoval hasiče,

sponzoroval fotbalisty.

Chlapi už včera v hospodě řešili vraha.

- Na co přišli? - No...

Že by to mohl být Lojza Gazdík.

- To je ten, co seděl za vykrádání kamionů?

- Zdědil tady barák, s nikým se nebaví,

pořád jezdí někam tranzitem.

Kdo ví, co vozí.

- Víme o něm, máme v plánu se tam zastavit.

- Jeho sousedka říkala ráno v obchodě, že zase někam odjel.

- Tím tranzitem?

- Syn by s vámi chtěl mluvit, vracel se kolem páté z Ostravy.

- Mhm. - Něco viděl.

- Na lesní cestě stála zelená Vitara první generace,

asi 20 let staré auto.

Takové vraky už používají jenom lesáci nebo lidi,

co s tím jezdí na pole, ale žádní lesáci tam nebyli.

- Jak to víš? - To už jsme s chlapama zjistili.

- Díky za pomoc, ale vyšetřování si povedeme sami, jo?

- Jasný. - Kde to auto stálo?

- U lesíka, jak jsem říkal.

Je tam sjezd z hlavní, začátek je ještě vyasfaltovaný

a pak už je to rozježděné od traktorů.

- A viděls někoho u toho auta? - Ne.

- Byls u toho, když se táta bavil s Turečkem o záloze?

- Jasně. - Zmínil ses o tom někomu?

- Všichni věděli, že Tureček je za vodou a že nám vozí prachy.

Pořád nám tu stálo nějaké jeho auto, na kterém jsme makali.

- Ahoj, Martine. - Zdar, Milane.

Mrkni nám prosím tě do registru na Vitaru první generace,

rok výroby kolem 2000.

- Takových šunek už moc nejezdí.

- No právě. O to větší šance ji najít.

- A udělej nám prosím tě tu buňku, co pokrývá penzion Vřesina, dík.

- Jo, podívám se na to, čau. TÓN ZAVĚŠENÍ

- Mrkni na to.

- Že by chtěl Turečkovo auto na díly?

- Hledáte Gazdíka? - No.

- Včera odpoledne odjel. - V kolik?

- Před čtvrtou. Jezdí pryč každej den, ale vždycky se na noc vrací.

- A jakým autem odjel? - Má velkou bílou dodávku.

- Co je to za značku? - Co já vím?

- Najdeme si ji v registru. - Ty autodíly prodává?

- Asi jo. - Jezdí sem někdo?

- Jo, často, ale většinou jenom jednou.

Pravidelně jezdí jenom dva Poláci.

- Jo a ti mají co za auto? - Modrou dodávku.

- S polskou SPZ? - Jo.

- Dokázala byste ty dva popsat? - Nedokázala.

Vidím je vždycky jenom z dálky.

- Tak jsou to Poláci, tak asi mají knírek, ne?

- Copak já tam vidím? - Kdyby se vrátil, dejte nám vědět.

Děkujem. - Nashle.

Bába ví všechno a zároveň hovno.

- Gazdík odjel včera večer z domu kolem čtvrté.

Domů se nevrátil, má záznam a na dvoře hromadu autodílů.

Může to být z čorovaných aut.

- Dáme do pátrání SPZ jeho dodávky.

- Je to ten chlap, co si v neděli přisedl k těm Polákům?

- Ne. - Tak děkuju.

Jestli tady něco bylo, chlapi by už to našli.

Tudy mohl Turečkovi vjet do cesty a zastavit ho.

- Jak by poznal, že se blíží? - Třeba byli fakt dva.

- To znamená, že žádný Novák neexistuje.

Někdo chtěl Turečka vylákat na falešný prodej na Vřesinu.

- Pak si to rozmyslel

a o den později si na něj počkal tady.

- Možná na něj čekal u penzionu, měl plán, Tureček tam přijel,

jenomže se něco zvrtlo, třeba ho někdo poznal.

- Čau. -Nazdar. - Ahoj.-Čau.

Mám pro vás tu Vitaru a taky horkej tip.

- Tak se pochlub. - Jezdí už jich málo.

Jednu z roku 2005 má na sebe napsanou Oldřich Srníček,

flastr za loupež.

Pětku vyfasoval jako člen organizované skupiny,

která v příhraničí vykrádala kamiony.

Bydlí v Karviné.

- Díky a prosím tě, mrkni se, jestli v tom Srníčkově gangu

nebyl taky Alojz Gazdík.

Bydliště má v Šilheřovicích. - Gazdík...

- Gazdík. - Mám.

Jo, byl tam. Vyfasovali oba stejně. Byli to pěšáci.

- A byli v té bandě taky Poláci? - Kradlo se na obou stranách hranice.

- Takže začneme se Srníčkem

a samozřejmě prověříme taky všechny majitele

stejně starých Vitar.

- V pondělí kolem páté jsem byl tady.

- Co dělalo tvoje auto u Šilheřovic?

- Nevím. V neděli ráno jsem ho půjčil Vojtovi Semanovi,

potřeboval něco odstěhovat.

- Adresa, telefon? - Neznám.

- To je zvláštní, půjčíš mu auto a nevíš, kde bydlí

ani nemáš jeho telefon?

- Je to kámoš. Bydlí někde na Mizerově. Chodí sem do hospody.

- Kde je to auto teď? - Má ho pořád Seman.

- Kdy ti ho vrátí? - Až ho nebude potřebovat.

- Kolik má roků? - Asi 60.

- Znáš ho?

- Jo. Ale v ničem s ním nejedu.

Už jsem si to odseděl a zpátky nechcu.

- Zná se Seman s Gazdíkem? - No to já nevím.

- Jestli nám s tím Semanem kecáš, vrátíme se.

- Dobrý večer. - Ahoj. -Ahoj.

- Ahoj, Kubo. - Čau.

- Ahoj. - Ahoj.

- Dám si večeři a pak musím zpátky do práce.

- Hele, trenér říkal,

že mě v sobotu nasadí zase do druhé lajny.

- No to je skvělé. Skvělé.