Original subtitles

Poslyš, kámo,

o čem to tu mluvíš?

Kešeň.

Tady žádný prachy nejsou.

Ani vindra, jasný?

- Pusto. Vymeteno. - Ani prd.

Něco ti řeknu, podle mě se

odsud snažíš zmizet.

Víš, čeho jsem si všiml?

Než se ze mně stal režisér,

díval jsem se na filmy jako všichni ostatní,

jako klasickej divák.

Ale teď se na ně dívám úplně jinak.

Zajímá mě světlo, postavení kamery,

jak se pohybuje a podobný věci.

Docela bych někdy chtěl točit filmy.

Tím myslím pořádný filmy.

- Myslíš v Hollywoodu? - Jo.

Tam bys zapadl, kámo.

Jo?

Fakt si to myslíš?

Jo, je to tam samej úchylák.

Naser si.

..došlo na tebe, co?

- Přines nějakej hadr! - Serte na hadr, chlapi.

Sežeňte ty prachy.

- Tenhle tejden je třídní sraz. - Fakt?

Jo.

Nedostal jsem pozvánku.

No, protože seš kokot.

- A proč pozvali tebe? - To je dobrá otázka.

Asi se s tebou jen

nedokázali spojit.

- I tak tam můžeš jít. - Kašlu na to.

Stejně tam nepůjdu.

Ale půjdeš.

Ne, nepůjdu.

Možná si vrzneš.

Proto tam jdeš ty?

Jo!

Jsem připravenej na zteč, kámo.

Udělalo by ti to dobře.

Pročistíš si hlavu, kámo.

- Ne, jen si běž. - Musíš jít taky.

- Potřebuju parťáka. - Zapomeň na to.

A tečka.

Dívej, tamhle je Jai!

- Vzpomínáš si na něj? - Jo.

Gazza?!

-Carrie! - Páni!

- Jak se máš? - Vypadáš skvěle!

Ohromně ti to sluší! Moc rád tě vidím.

Já zase tebe.

Božínku.

- Ahoj, Carrie. - Ahoj.

- To je Ray. - Ray! Ray.

-Shoesmith. -Shoesmith.

- Jo. - Jo.

Měli jsme nějaký společný předměty?

Jo, asi tak dva roky.

Aha.

Jo.

Bez školní uniformy vypadá úplně jinak.

Tak tak.

- Ray! Jo. - Jasně. Rád tě zase vidím.

Já tebe taky. Vypadáš dobře.

Moc ti to sluší.

- Jo. - Pořád chodíš s Davem?

- Ne, ne! Bože. - Dave McGrath.

Ty máš paměť jako slon.

Chodili jste spolu od sedmý

až do konce střední.

- Jo! - Byli jste pořád spolu.

- Skoro jako manželé. - Ne.

- Jo, takže už spolu nejste? - Ne.

- A na Raye si nepamatuješ? - Ne!

Dáte mi skotskou a kolu?

Jo.

A k tomu Bourbon s tou

dietní sračkou?

Díky.

Od roku 1996 ani ň.

- Jo, snažím se to vypilovat. - OK.

- Jo. - No jasně.

Ale vypadáš fakt moc dobře.

Tak to díky moc.

Mám hlad. Jdu si pro něco k jídlu. Hned se vrátím.

Jo. Jasně.

- Tady máš. - Paráda.

- Na zdraví. - Na zdraví.

- Ty kráso. - Co je?

Mrkej.

- Ta blondýnka? - Jo, Meaghan Clarková.

Nevypadá zle.

Nevypadá zle?

Kámo, já byl do ní úplnej blázen.

Byla to moje první velká láska.

Steffi Grafová.

To byla moje první velká láska.

Steffi Grafová?

Co se ti na ní nelíbí?

- Ten velkej nos. - Mám rád velký nosy.

- Dodává to charakter. - Správně.

Kámo, když jsem uviděl poprvý...

..bylo to o prázdninách

a ona jela na velkym bílym koni

u nás za barákem.

- Jo. - Láska na první pohled.

Když začala škola, potkával jsem ji tam,

ale nikdy jsme neměli společný hodiny.

Byl jsem úplně na sračky.

- To bylo po mym odchodu? - Ne.

- Nikdy jsi mi o tom neřekl. - To nikomu.

Tak na nic nečekej.

Cože?

Jdi si s ní pokecat.

Ne. Co jí asi tak řeknu?

Posero.

Drž mi pěsti.

Meaghan?

Meaghan Clarková?

Gary...Thomas.

Jo!

- Pamatuješ si mě! - Jo!

To mě podrž.

- Není to šílený? - Je to zvláštní.

Na palici, vidět všechny jak dospěli.

- Já vím. - Připadám si jako důchodce.

Všechno se mi zase vrací.

Jo jo.

Takže, jak se máš? Co vlastně děláš?

- Však to znáš, samá práce. - Jo?

- Jo. - A čím se živíš?

- Dělám do nemovitostí. - No paráda.

- Jo. - Páni.

To je legrační. Zrovna chci něco koupit.

No, já spíš dělám pronájmy.

Dobře, vlastně spíš hledám pronájem.

- Zdravím. - Zdravím.

Měl bych s tím přestat.

Jo.

Vy budete učitel, co?

Býval jsem. Teď už ředitel.

- Jo. - Patříte k žákům?

Jo, jo.

- A příjmení? - Shoesmith.

A vaše?

-Hurley. -Hurley?

Nechodil jste s dětma na Lithgowský slavnosti?

Jo. Chodil jste do mé třídy?

Ne, ne. Ale pamatuju si vás.

Asi jsem vám zatápěl, co?

Jo, tak trochu, kámo.

Jo.

Za mlada jsem byl celkem tvrďák.

Šoupal jsem nohama.

Prosím?

Když sem chodil, šoupal jsem při tom nohou.

Jednou jsem šel po chodbě.

Začal jste na mě ječet.

Řval jste, "Zvedej tu blbou nohu, když chodíš."

Jo?

Kdybyste mi to řekl normálně,

nebyl by to žádnej problém, chápete?

Ale protože jste byl hnusnej.

začal jsem po tý chodbě chodit takhle.

Takže jste mě zatáhl do třídy

plný šesťáků

a donutil mě tam před nima pochodovat.

Nevzpomínáte si na to?

Ne.

Jo, připadalo jim to legrační. A vy jste se smál taky.

Opravdu si na něco podobného nevzpomínám.

Proč taky?

Poslyšte, jen se vám snažím říct, že si na to nevzpomínám.

To neznamená, že se to nestalo.

Jen říkám, že si nevzpomínám.

Ale pokud se to stalo,

a je to docela možné,

pak se vám omlouvám.

Teď už je celkem pozdě, co?

Jo, to je možné.

Za to se omlouvám taky.

Ale...

..bude to už tak 30 let?

A?

No...

..neurazte se, ale zaobírat se podobnou hloupostí tak dlouho

vám moc neprospěje.

No, přesně tohle lidi dělají, kámo. Pořád se něčim zaobíraj.

Proto byste měl dobře vážit, jak se chovat k ostatním.

- Jo. - Jo.

To máte pravdu.

Vím, že vám to teď už moc nepomůže,

ale promiňte mi to.

Upřímně řečeno, když jsem začínal učit...

vycházet s děckama...

..měl jsem z toho trochu strach.

Takže jsem si hrál na drsňáka, chápete?

Ale ve skutečnosti jsem měkota.

To beru.

- Filmový režisér? - Jo, jo.

Zrovna jsem založil vlastní společnost.

Tady je moje vizitka.

Kdyby tě něco napadlo, klidně mi zavolej.

- 'Společnost Zlobivej kluk'. - Jo

Zkráceně SZK.

- Vzpomínáš si na Raye? - Ray...

Chodil jsi na Rousley High?

- Brzy odešel. - Jo.

- Nebyl tam moc dlouho. - Promiň.

Hele, Hovňous!

Kurva!

- Posranej Hovňous! - Servus, Kenny.

Dívejte, kdo dorazil!

- Čus, Hovňousi! - Nazdar, Dame. Jase.

- Tě pic, Hovňousi! - Hovňous.

- Jak se máš? - Dobře, Kenny. A ty, kámo?

- Špicově! - Prima.

Ahoj, Kenny.

Meaghan. Jak už je to dlouho, Hovňousi?

Až moc dlouho, Kenny. Až moc.

Proč mu pořád říkáš Hovňous?

- Ty to nevíš? - Ne.

Meaghan neví, proč mu říkáme Hovňous!

Pověz jí to, kámo. Je to pecka!

- Řekneš jí to? - Ne, ne.

- No tak, kámo. - Ne.

Tak to řeknu já. Vzpomínáš na tu chatu, co měli naši?

- Hele, kámo... - Co? Za Bathurstem?

- Jo. Jo. - Jak se máš, Kenny?

- A ty seš kdo? - Ray.

Kterej Ray?

Můžeš s tím přestat?

- Cože? - Zacláníš tady.

Kvůli Hovňousovi?

Jo. Tak trochu uber, jasný?

Nebudeš mě tady komandovat.

Hej, Kenny, Kenny, Kenny...

Vyrazím ti zuby zátylkem.

- Jo? Tak dělej. - Kenny, uklidni se.

No tak pojď.

- Dobrý, kámo? - Jo, jo, jo.

Ray, Ray, Ray, Ray!

Vstávej! Vstávej!

Přestaň!

Jejda!

No ty vole.

Třeba to bylo těma vlasama.

Na škole jsi je měl dlouhý

a pěkně kudrnatý.

Teď už máš jen vousy.

Proto tě asi nikdo nepoznal.

Alespoň někdo by si mě měl kurva pamatovat.

No, tak teď můžeš bejt jistej,

že si tě budou pamatovat všichni.

- Ahoj, tati. - Ahoj.

- Copak to děláš? - Uklízím.

- Jak ses měl? - Ušlo to.

Co škola?

Pohoda.

Jsi šťastnej, tati?

Jestli jsem šťastnej?

Jo.

Jo. A ty?

Jo.

Stejská se ti po strejdovi Bruceovi?

A tobě?

Jo.

Chybí ti Ally?

Jo, občas.

Měla jsem ji moc ráda.

Já taky.

Mám tě ráda, tati.

Já tě mám taky rád.

Co se děje?

Co?

Něco jsi si vzala?

Ne.

Nelži mi.

To je spíš tvoje práce, ne?

Co to bylo?

Nic.

Něco jsi si vzala. To je jasný. Takže co to bylo?

Měla jsem čapku.

A to je co?

Nevím. M-D-A nebo tak nějak?

Kdo ti to dal?

Jeden kámoš.

- Jakej kámoš? - Jenom někdo ve škole.

- Kdo? - Na tom nezáleží.

Ale záleží, jasný? Kdo to byl?

Klídek, tati.

- Gazi. - Jo?

- Pohlídáš mi Brit? - Jasně.

Hned se vrátím.

V poho.

Musím padat.

Páček.

Odkud máš ten fet?

Ten, cos dal mojí dceři.

- Odkud byl? - Jakej fet?

Kámo, jestli mi nevyklopíš, co chci vědět,

vomlátím ti to prkno vo kebuli.

- Odkud to máš? - Tak jo! Dal mi to Troy.

- Jakej Troy? - Příjmení neznám.

- Kde bydlí? - Někde na Carter Street.

- Číslo. - Já ho neznám.

Neznám ho... Barák z červenejch cihel.

Má... Má žlutý garážový vrata.

To tý školy už nikdy nepáchneš.

Rozumíš? Jasný?

A jestli tě ještě někdy uvidím s mojí dcerou,

ufiknu ti koule.

Jasný? A teď táhni do prdele.

Ahoj.

Copak to tu máme? Jedno malý koťátko.

Přišla si pro mlíčko.

Pojď dál.

Zavři dveře.

Posaď se.

Hallelujah.

Kurva drát.

Vyznáš se.

Pojď blíž.

Ukaž se.

Ty máš ale nosánek. Jako knoflíček.

Bože...

Vysmahni.

Tak běž!

Pusť mě.

Jo, jo...

Jen pokračuj.

Nazdar, kámo.

Správně. A opačně.

Teď já.

Musím bejt rychlej. Musím bejt rychlej.

Nechci, aby ses vídala s Adrianem, jasný?

Nebyla to jeho vina. To já to chtěla zkusit.

To je mi ukradený, rozumíš?

Nebudeš se s sním scházet. A hotovo.

To je kravina.

- Pozor na pusu. - Nebo co? Zastřelíš mě?

Ne, zastřelím tvýho kámoše.

- Tvýho bejvalýho kámoše. - Bezva.

A pak se vrátíš do vězení, kam stejně patříš.

Takže, jestli ho ještě někdy uvidíš,

povím o těch drogách tvojí mámě, jasný,

a pak si to můžeš vyřídit s ní, rozumíš?

Klidně. A já jí povím o tý pistoli, co tady máš.

Jdu domů.

Ty nejdeš nikam.

Zavolám mámě. Vyzvedne si mě tady.

- Bezva. - Prima.

Jo!

Mám reflexy jako kočka.

Chutná ti to?

Mám ji ráda s olivama.

Ty došly.

Už se s tebou nechci hádat.

Ani já s tebou.

Jenom má o tebe strach, nic víc,

rozumíš?

Za pár let už budeš dospělá.

Vyrazíš do světa.

Nechápeš, že je plnej

špatnejch lidí.

Co tím myslíš?

Zlo. Zlý lidi, co dělají zlý věci.

- Jako třeba? - To ti ani nechci říkat.

Proč?

Protože by ses pak bála vystrčit nos ze dveří.

Víš, když jsem byl ještě mladej...

.. moc jsem ostatní neposlouchal.

Dělal jsem lumpárny.

Ty je budeš dělat taky.

Jako všechny děcka.

Ale...

..nechci, abys měla pocit...

Nechci, abys měla pocit,

že mi něco nemůžeš říct, protože se budeš bát

jak na to zareaguju, chápeš?

Chci, aby když se něco stane,

když budeš v maléru...

Chci, abys věděla, že mi můžeš zavolat.

To je všechno...

Nedokážu se o tebe nebát. Promiň.

Ale bojím se o tebe, protože tě miluju.

To přece víš, viď?

Díky, taťuldo.

Ty zmetku jeden malej.

Přeložil NUM71

www.titulky.com