Original subtitles

"Vid�l jsem v�ci, kter�m by lid�

� nev��ili."

V pr�b�hu historie, v�voj technologi�

p�em�nil nejdivo�ej�� fantazie

do na�� ka�dodenn� skute�nosti.

A od prvn�ch n�stroj� k nejpokro�ilej��m po��ta��m,

jsme vybudovali posloupnost stroj�

nahrazuj�c� lidskou pr�ci.

Sci-fi reagovala

s barvitou sm�s� robotick�ch pomocn�k�.

Setk�te se s okouzluj�c�m charakterem robota.

Ale sen o vytvo�en� vlastn�ho mechanick�ho slu�ebn�ka

jde v�dy ruku v ruce s hroznou no�n� m�rou.

Co kdy� se jednoho dne, stroje obr�t� proti sv�m p�n�m?

Mysl�m si, �e my�lenka robot�,

maj� v�t�� s�lu,

maj� vynikaj�c� intelekt,

v�po�etn� v�kon pro n�s.

Skv�l� n�pad, kter� vytv��� drama,

je, �e p�ekonaj� sv� naprogramov�n�.

A opravdu mraziv� my�lenka

je, �e na�e velk� touha hr�t si na Boha�

Je to �iv�, je to �iv�!

Je na�ivu!

�by mohla nakonec v�st k na�emu vlastn�mu p�du.

A� jednou dod�l�te tuhle v�c, jakmile vytvo��te v�dom�,

jak� je va�e odpov�dnost v��i tomu?

A jak� jsou nebezpe�� pou��v�n� technologi� na sob�

ke zlep�en� vlastn�ch schopnosti?

Ukradli

v�echno s v�jimkou� lidsk� du�e.

Kde p�ekro��me ��ru a p�em�n�me se sami na stroje?

Mohli bychom b�t vymaz�ni a p�em�n�ni,

a v�e, co z n�s d�lalo lidstvo by mohlo b�t nahrazeno.

Od po��ta�� ke kyborg�m,

od neohraban�ch robot� k nejn�ro�n�j��m android�m,

sci-fi vyu�ila ot�zku um�l�ho �ivota

p�i kladen� nep��jemn� ot�zky t�kaj�c� se s�ly, svobody, odpov�dnosti

a povaze lidstva samotn�ho.

SV�TY Z�T�KA

"D�kuji v�m za spolupr�ci."

ROBOTI

To je Oxford,

kde jsem p�i�el hledat

prvn� velkou pr�ci, kter� se zab�vala t�matem um�l�ho �ivota -

rom�n Mary Shelleyov� z roku 1818,

Frankenstein - nebo modern� Prom�theus.

V knize, Viktor Frankenstein

vlastn� proch�z� Oxfordem,

s monstrem kter� vytvo�il

t�sn� v pat�ch.

Ale dnes, se Oxford m��e pochlubit dal��m spojen�m s Frankensteinem

a to knihou samotnou.

Tak�e, tady to je - origin�ln� rukopis

toho, co je pravd�podobn� prvn� sci-fi rom�n, kter� kdy byl naps�n.

Tato pas� mus� b�t jednou z nejzn�m�j��ch pas��

v�ech popul�rn�ch fikc�,

proto�e zkoum� t�mata, kter� posedla spisovatel� science-fiction

po nadch�zej�c� l�ta,

proto�e toto je okam�ik

kdy Frankensteinovo monstrum o��v�.

�� z�blesk nap�l pohasl�ho sv�tla,

vid�l jsem otev�en� mdl� �lut� oko stvo�en텓

"Jak mohu popsat sv� emoce u t�to katastrofy�?�

"... Vybral jsem jeho tv��, aby byla kr�sn�."

"Kr�sa! Velk� Bo�e!"

"Jeho k��e sotva zakr�v� pr�ci sval� a tepen��

� neuv��iteln� hr�za a znechucen� vyplnilo m� srdce."

"Neschopn� vydr�et vzhled byt�, kter� jsem vytvo�il,

sp�chal jsem z pokoje��

A tak, Frankenstein opou�t� sv� stvo�en�

s jak se uk�zalo katastrof�ln�mi n�sledky.

Trval� dovol�n�

je tato neuv��iteln� ��st p�edstavuj�c� mor�ln� probl�m�

�t�to� tohoto �lov�k vytv��ej�c�ho �lov�ka.

Mysl�m, �e je to prost� perfektn�.

Frankenstein vynalezl n�co

p�ed ��m s�m ute�e,

to hled� �t�chu

a nem��e ji naj�t

tak jde a kv�l� do noci.

Je nevinn�? Je zl�?

V�te, kniha je velmi, velmi slo�it�

a tak t�m jsou lid� prost� po��d fascinov�ni.

Mary Shelleyovou zaujali experimenty

italsk�ho fyzika Luigiho Galvaniho,

kter� pou��val elekt�inu k o�iven� sval� mrtv� ��by.

V roce 1803, Galvaniho synovec

stimuloval kon�etiny popraven�ho zlo�ince v Lond�n�,

�dajn� zp�sobil, �e se oko mrtvoly otev�elo

a jeho ruka zvedla.

Ale Shelleyov�, z�kladn� obavy byly v�ce mor�ln� ne� elektrick�.

Mysl�m, �e kl�� k my�len� Mary Shelleyov�

je tady v n�zvu -

Frankenstein aneb Modern� Prom�theus.

V�te, v �eck� mytologii,

Prom�theus byl Tit�n, kter� stvo�il �lov�ka k obrazu sv�ch boh�

a ukradl ohe� z nebe -

kone�n� dar pozn�n�.

Frankenstein je p��b�h o n�sledc�ch hran� si na Boha,

o stvo�en� a odpov�dnosti.

A to t�ma a ta my�lenka �lov�ka jako modern�ho Prom�thea,

jsou v sam�m centru sci-fi od t� doby.

Je na�ivu!

Je to �iv�, je to �iv�!

Dnes, za n� popul�rn� obraz

monstra

vd���me nejv�ce Borisi Karloffovi

nezapomenuteln�m zobrazen�m

ve filmu z roku 1931.

Kdy� se mrtv� ruka pohybuje,

monstrum vytvo�en� mu�em, kter�ho naz�vali ��len�

se stalo voln�, aby budilo hr�zu v srdc�ch lid�.

Ve skute�nosti, Karloff�v hromotluk

nenese t�m�� ��dnou podobnost

bystr�, inteligentn� bytosti Shelleyov�.

Jeho trhav�, t�kop�dn� pohyby

a elektrody na krku

p�ipom�naj� n�co mnohem v�ce mechanick�ho.

Zaklepali na nastupuj�c� fenom�n 20. stolet� -

fascinace roboty�

� a ned�v�ru ke stroj�m,

kter� vydr�� a� do dne�n�ho dne.

Slovo "robot" bylo vytvo�eno v roce 1921 spisovatelem Karlem �apkem,

a je odvozeno od �esk�ho slova "robota," kter� znamen� "nucen� pr�ce."

V �apkov� h�e, "R.U.R. - Rossumovi Univers�ln� Roboti."

stroje povstanou a zni�� sv� tv�rce.

To nen� zrovna nejslibn�j�� za��tek.

No, nen�. Ale �apkovi roboti ude�� na citlivou strunu.

Pamatujte si, �e byli 20. l�ta, v�k mimo��dn�ch pr�myslov�ch zm�n,

s tov�rnami, kter� se cel� p�em��ovaly

k mechanizaci a hromadn� v�rob�.

Tak�e, nen� ��dn�m p�ekvapen�m, �e oby�ejn� pracuj�c� se za�ali pt�t sami sebe

zda budoucnost pat�� lidem nebo stroj�m.

V roce 1927, tyto obavy inspirovali

jeden z nejv�t��ch mezn�k� v d�jin�ch kinematografie -

futuristick� n�meck� film Metropolis.

Vytvo�il ��len�ho v�dce Rotwanga,

robota Marii, maj�c� lidskou podobu

vel�c� povstaleck�m pracovn�k�m Metropolisu k jejich zni�en�.

A poprv�, robot zaujal p�edstavivost

div�k� po cel�m sv�t�.

Metropolis vynik� podle m�,

na osobn� �rovni,

robota Marie a na tom, jak sexu�ln� je jako robot.

A mysl�m si, �e to je prost� n�co,

co jsem od prvn�ho okam�iku vid�l,

dokonce jako temnou str�nku filmu

s t�mi kruhy koluj�c�mi kolem n�,

byl ve mn� pocit, jako bych byl v n�jak�m sv�t�,

kter� nen� tak bezpe�n�

z hlediska vz�jemn�ho vztahu mezi strojem a� a sexualitou.

A miloval jsem ten pocit, kter� m� stav�l na okraj.

Kr�sn�, hrozn� a naprosto nezapomenuteln�,

Maria je zt�lesn�n�m na�ich obav ze stroj�.

A stala se ikonou nejen n�meck�ho filmu,

ale cel� �ry n�m�ho filmu.

Ale jeden spisovatel zejm�na

nen�vid�l to, co vid�l jako pesimismus, protiv�deckou zaujatost

p��b�h�, jako je Metropolis a Frankenstein.

Byl to americk� biochemik jm�nem Isaac Asimov,

a cht�l ps�t o robotech, kte�� byli dob��.

Asimov se za�al zaj�mat o to, co by definovalo dobr�ho robota.

A v pov�dce publikovan� v roce 1942,

nast�nil sv� T�i z�kony robotiky.

Prvn� z�kon je n�sleduj�c� -

"Robot nesm� ubl�it �lov�ku,

nebo svou ne�innost� dopustit, aby �lov�k p�i�el k �jm�."

��slo dv� - "Robot mus� poslechnout

rozkazy dan� kvalifikovan�m person�lem,

pokud tyto p��kazy neporu�� pravidlo ��slo jedna."

Jin�mi slovy, robot nem��e dostat rozkaz, aby zabil �lov�ka.

Z�kon ��slo t�i - "Robot mus� chr�nit svou vlastn� existenci��

Koneckonc�, je to drah� kus vybaven�.

�� pokud neporu�� z�kony jedna nebo dva."

Asimovovi z�kony poskytli z�klad

pro �adu nezapomenuteln�ch p��b�h� o robotech,

zkoumaj�c� potenci�ln� nebezpe�� p�edsudk� proti robot�m

a dokonce i s ot�zkou, zda by se T�i z�kony mohly navz�jem vyru�it.

Ale v ekonomick�m rozmachu 50. let

kdy i oby�ejn� dom�cnosti instalovali ledni�ky a pra�ky,

postoj ve�ejnosti k robot�m za�al m�knout.

To je kuchyn� z�t�ka,

stiskn�te tla��tko spl�uj�c� sny hospodyn�k.

V�echny druhy div� spln� stisknut� tla��tka.

Mo�n�, �e "hospody�ky" by mohly sp�e cht�t robota sluhu.

Kone�n� posledn� model.

A v roce 1956, n�m film Zak�zan� planeta

uk�zal Robbyho.

Nebyl jen u�ivatelsky p��jemn�. Byl skoro mil�.

Setk�te se s okouzluj�c�m charakterem robota.

Schopn� vyrobit na zak�zku,

deset tun olova �i sv�dn� ve�ern� �aty.

Miloval jsem robota Robbyho.

Myslel jsem si, �e to je ten nej��asn�j�� robot, jak�ho kdo mohl v�bec ud�lat.

A i kdy� jste v�dy v�d�li, �e je to chlap v obleku, bylo to jen lep��.

�e nem�l obli�ej - bylo jen jin� a lep��.

Mysl�m, �e existovalo n�kolik v�c�, skv�l�ch na Robbym.

Bylo to antropomorfn� jist�m zp�sobem, v tom, �e m�l ruce a nohy.

Ale opravdu nem�l hlavu, nebo o�i, nebo tak n�co.

V�dy k va�im slu�b�m.

To mus� b�t nejkr�sn�j��, nejjemn�j�� v�c, kterou jsi kdy pro m� ud�lal.

A m�lo to tu v�c, kter� se trochu rozz��ila

bylo to podobn� hlasov� stop�.

Hv�zdn�m saf�r�m trv� t�den, aby spr�vn� krystalizovali.

Cht�la byste to ud�lat s diamanty nebo smaragdy?

A pak m�l v�echny tyto podivn� mal� ob�haj�c� v�ci�ky

to zastoupen� jeho mozku nebo jeho my�lenkov�ch proces�, nebo tak n�co.

A to bylo n�co jako hybrid mezi

n���m, co bylo velmi d�mysln�, elektronick�,

ale tak� mechanick� jist�m zp�sobem.

Zat�mco filma�i jen z��dka byli schopni odolat my�lence robot�

jako v podstat� lid� v leskl�ch plechov�ch oblec�ch,

v�dci v�dy v�d�li, �e ve skute�nosti,

by roboti vypadali mnohem funk�n�ji.

A prvn� film, kter� to opravdu obsahoval

byla ekologick� pov�st ze za��tku 70. let Silent Running.

Je to p��b�h o tom, jak v budoucnu,

posledn� stromy a rostliny ze Zem� jsou odesl�ny do vesm�ru

flotile na ob�n� dr�ze, projekt Eden na lod�ch,

o�et�uj�c� je t�my robot� zahr�dk���.

I kdy� se Silent Running stal slavn�m

pro svou ekologickou politiku,

skute�n� motiv re�is�ra Douglase Trumbulla k nato�en� filmu

bylo uk�zat, d�v�ryhodn�, nehumanoidn� roboty na obrazovce.

Silent Running p��b�h za�al s my�lenkou,

"Co byste d�lali, kdybyste m�li n�jak� roboty?"

Vid�l jsem film Toda Browinga Zr�dy,

a tam m�l ��asn� v�kon chl�pek jm�nem Johnny Eck,

kter� prost� nem�l nic dol� od pasu.

Nem�l nohy, ��dnou p�nev, nic.

A chodil po rukou.

A pomyslel jsem si, "Kdy� byste vzali n�koho

kdo m� schopnost chodit po sv�ch rukou tak obratn�,

a d�te ho do robot�ho obleku

nebylo by to antropomorfn�, ani jako robot Robby -

to by nem�lo ��dnou hlavu, ��dn� ramena, nic -

a jen by to chodilo na t�ch kon�etin�ch

to by byl opravdu super robot pro film."

Tak�e, Trumbull zam�stnal t�i herce po amputaci

zobrazuj�c� jeho roboty, Huey, Dewey a Louie.

Te�

To je kompost.

To je to, co nut� strom r�st.

Te�

A te�, Huey, zasad� strom

a Dewey, ty bude� kopat d�ru.

V tom jsou opravdu lid�

�a tak maj� p�irozen� chov�n�,

a reaguj� je to velmi jemn�, ale ur�it� se tam n�co d�je.

Trumbullovi roboti se uk�zali ne�ekan� vlivn�mi.

George Lucas p�i�el ke mn� po Silent Running

a zeptal se m�, jestli nechci d�lat efekty pro Hv�zdn� v�lky.

A �ekl, �e chce d�lat, v�te, roboty,

n�co jako to, co jsem ud�lal.

A j� jsem �ekl: "V�born�. M��u pomoct?" "D�m v�m jm�na sv�ch lid�."

Co se stalo potom se zapsal do historie sci-fi

jak Huey, Dewey a Louie

inspirovali polovinu jedn� z kinematografick�ch nejv�t��ch dvojic.

Mus�m si odpo�inout, ne� se rozpadnu.

M� klouby jsou t�m�� zamrzl�.

Co d�lalo R2-D2 a C-3PO mimo��dn�

byla jejich interakce ne s lidmi, ale mezi sebou navz�jem.

Mysl�m si, �e div�ci byli p�ekvapeni vztahem

mezi R2-D2 a C-3PO

proto�e jste to ne�ekali od mikrovlnn� trouby, pra�ky,

nev�m, lednice.

A oni zd�nliv� mluv� k sob�.

A mysl�m si, �e to dovoluje

div�k�m rozpoznat n�co

co je ne�elezn�,

n�jak� skute�n� lidsk� prvek.

Oba R2-D2 a C-3PO dlu�� sv�m filmov�m p�edch�dc�m.

Jedna z v�c�, kter� si pamatuji byla robotick� d�lna, jestli chcete,

kde byly v�echny tyto trosky pro jednotky R2-D2.

A na st�n�ch byly skici, kresby a technick� v�kresy,

kter� jsem poznal z jin�ho filmu, Silent Running -

Huey, Dewey a Louie.

R2-D2 tak� zd�dil my�lenku,

�e herec uvnit� obleku mu m� d�t n�jak� charakter.

Dali m� dovnit�, pak nasadili hlavu,

pak jsem zapnul motor zevnit�, kter� byl poh�n�n bateri�.

A tam v�echny ty v�ci kolovali -

krou�ili a sv�tla blikala.

A oni jen �ekli: "Pod�vejte se vlevo, pod�vejte se vpravo."

"Te� se pod�vejte na�tvan�." A jak vypad�te na�tvan�?

Jak vypad�te ��astn�?

A nakonec jsem se za�al lehce pohybovat.

Houpal jsem se ze strany na stranu.

Str��ku Owene? Jo?

Tato jednotka R2 m� �patnou stimula�n� jednotku. Pod�vej.

Hej, co zkou��te, o�idit n�s?

Promi�te, pane, ale tato R2 jednotka je ve v�born�m stavu.

Skute�n� dobr� obchod.

Pro vzhled C-3PO,

vzal George Lucas pojet� n�vrh��e Ralpha McQuarriera,

pono�en je�t� d�l do historie sci-fi.

Bylo mi docela jasn�,

�e Threepio v Ralph McQuarriov�m pojet�,

byl zalo�en do zna�n� m�ry -

a samoz�ejm� George Lucas ho o to po��dal -

na Marii z Metropolis z filmu Fritze Langa.

A co z toho vy�lo

je klasick� konstrukce.

Uv�domil jsem si, velmi brzy,

�e to je ten typ� typ gej�i jak se pohybuje

bylo to opravdu velmi atraktivn�,

zat�mco se �ine, ch�ze vypad� nebezpe�n�.

A Threepio o�i jsou tak� docela fascinuj�c�

proto�e m� ten typ trval�ho �divu.

A v�dy se staral, a� p��li� moc.

A pro stroj na p��i, to byl takov� podivn� n�pad.

Jste tady cel� zoxidovan�.

Vypad� to, �e kluci vid�li hodn� akce.

V��m jsme pro�li,

n�kdy jsem ohromen, �e jsme v tak dobr� kondici s povst�n�m a t�m v��m.

V�te o povst�n� proti Imp�riu?!

To je to, jak jsme se dostali do va�� slu�by, pokud v�m, pane.

Na kr�tkou chv�li na sc�n�,

jsem byl tato nov�, fantastick� hv�zda ve skupin�.

Bylo to� nikdo nevid�l tento typ �lov�ka p�edt�m.

A b�hem n�kolika dn�, se to zcela zm�nilo.

Proto�e kdy� jsem vlastn� nehr�l,

cht�l jsem je�t� z�stat, abych nad�le �et�il svou energii�

Tak�e jsem st�l jako model ve v�loze - manek�n.

A stal jsem se jasn� velmi, velmi rychle odlid�t�n�m -

�e lid� reflektovali na m�j v�kon.

Pokud jsem hr�l a oni zapomn�li, �e jsem �iv�, �ekn�me?

A tento pocit se mi vr�til o mnoho let pozd�ji,

kdy� jsem �ekl skupin� robotiku v Americe,

"V�ichni jste velmi chyt��,

ale nikdo v tomto s�le nev�, jak� je to vlastn� pocit

b�t stroj."

A j� jsem m�l tu zku�enost.

Po roce 1980,

se droidi z Hv�zdn�ch v�lek na v�em

od st�n�tek po sva�inov� krabi�ky

st�vaj� z�eteln� atraktivn�.

Ale v roce 1984,

ve chv�li, kdy jsme se st�vali trochu jemn�j�� k robot�m,

nejd�siv�j�� um�l� stvo�en�

od Frankensteinova monstra

pam�tn� vstoupilo do ulic v Los Angeles.

Termin�tor, re�is�re Jamese Camerona,

uv�d� nezastaviteln�ho zabij�ka.

Stejn� jako Maria v Metropolisu,

je to robot s lidskou tv��� -

jeho organick� t�lo skr�v� d�sivou vnit�n� kostru.

To byl zpo��tku hore�nat� sen, kter� Jim m�l.

M�l doslova hlavn� p�edstavu

jak Termin�torov� vnit�n� kostra

vznik� z plamen�.

Automobilov� sr�ka a exploze

a vyno�� se tato leskl�, kovov� kostra

a je to, jako: "Do prdele."

Kdy� jsme zpo��tku za�ali odl�v�n�,

m�li jsme v pl�nu m�t kopii Lance Henriksena hraj�c� ho roli Termin�tora

proto�e p�vodn� pojet� Termin�tora

bylo to, �e by splynul.

Nevynikal by. Vypadal by jako vy nebo j�.

A samoz�ejm�, Arnold se tomu vymyk�.

Cel� ta v�c byla Arnold Schwarzenegger je Termin�tor -

nejdrsn�j�� Termin�tor v historii kyborg�.

A velkou slu�bu ud�lal Jim Arnoldovi,

�e Arnolda objal a �ekl

"P�em��lej o sob� jako �ralok."

"M� skute�n� jedinou misi, m� jedin� zam��en�."

"Jsi tu, abys zabil Sarah Connorovou."

Opravdu jsme m�li z�jem vypr�v�t p��b�h

o nebezpe�� techniky -

�e technologie, kterou jsme vynalezli v t� dob�,

to bylo v 80. letech,

povede k tomu,

�e stroje p�evezmou moc.

V p��pad� jadern�ho �toku�

To byla doba strategick� obrann� iniciativy -

pl�n na po��ta�em ��zen� �t�t satelit� vybaven�ch lasery,

p�ezd�van�, ironicky, Hv�zdn� v�lky.

Pokra�ujeme odv�n� s t�mito nov�mi technologiemi,

m��eme zna�n� sn�it pohnutky

kter� Sov�tsk� svaz, m��e m�t

hroz�c�m �tokem proti Spojen�m st�t�m a jejich spojenc�m.

Vize budoucnosti v Termin�torovi

je ta, �e lidsk� arogance

vedla k z�niku civilizace,

vedla k decimaci lidsk� populace,

proto�e jsme dali v�echnu na�� d�v�ra do technologi�.

V Termin�torovi, je Arnie pouze vra�edn� n�stroj

skute�n�ho nep��tele, Skynetu,

��asn� d�mysln� po��ta�ov� syst�m -

um�l� inteligence, kter� se obr�tila proti sv�m lidsk�m tv�rc�m.

Spisovatel� jsou ji� dlouho fascinov�ni my�lenkou

�e opravdu nebezpe�n� stroje nejsou nutn� siln�j�� ne� my.

Jsou prost� chyt�ej��.

A tato my�lenka dostala opravdu sp�d na po��tku 60. let

kdy po��ta�e poprv� vstoupili do ve�ejn�ho pov�dom�.

Samoz�ejm�, �e tehdy,

jste mohli naplnit celou tuto m�stnost po��ta�i

a m�li byste jen zlomek schopnost�

dne�n�ch mobiln�ch telefon�.

Ale jak spisovatel Arthur C. Clarke tvrdil v t� dob�,

po��ta�e se m��ou zd�t daleko od

odpov�daj�c� s�ly lidsk�ho mozku,

ale je to jen ot�zka �asu.

Mnoho se toho velmi rychle stalo s po��ta�i

a lid� maj� p�ehnan� p�edstavy o jejich schopnostech.

Ale faktem je, �e v�echny sou�asn� po��ta�e jsou mechani�t� pitomci.

Nem��ou opravdu myslet.

Mohou d�lat jen v�ci, kter� jste naprogramovali.

Ale to nebude pravda nav�dy.

Ve 2001 - Vesm�rn� Odysee,

Clarke a re�is�r Stanley Kubrick,

tla�ili po��ta�e k dal��mu kroku -

ptali se, co by se mohlo st�t v p��pad�, �e inteligentn� stroj

n�sleduje sv�j program a� do krajnosti,

bez ohledu na lidskou cenu.

Po��ta� ve filmu ovl�d� pilotovanou misi k Jupiteru,

a jeho jm�no je HAL.

Za prv� ve 2001 je HAL mezi

nejsympati�t�j�� postavami.

Ale on zaji��uje, aby byla mise �sp�n�,

tito astronauti nejsou schopni dokon�it misi,

a uzav�r�, logicky,

a ne nespr�vn�,

�e to m��e ud�lat l�pe.

Tak, a proto, je za�ne zab�jet.

Bylo to konflikt, kter� zp�sobil HAL

trochu� ze��lel, v�te?

Tak�e to bylo vysv�tlen�

pro jeho zbl�zn�n� se,

sp�e ne�, �e by byl zl�.

Opravdu trochu ��len� po��ta�.

Mysl�m, �e jeden z nejd�siv�j��ch moment� ve v�ech filmech

je, kdy� je Keir Dullea v tomto modulu.

Sna�� se z�skat t�lo Garyho Lockwooda,

a pak ho p�iv�d� zp�t na ob�� mate�skou lo�.

A ��k�

Otev�i z�klopky dve��, HALE.

Je mi to l�to, Dave.

Ob�v�m se, �e to nem��u ud�lat.

V �em je probl�m?

Mysl�m si, �e v�te, co je probl�m stejn� dob�e jako j�.

O �em to mluv�, HALE?

Tato mise je pro m� p��li� d�le�it�, ne� abyste ji ohrozili.

Mysl�m si, �e a� do 2001

by typick� po��ta� zn�l jako�

"Dave, tady je po��ta�."

"To je zp�sob, jak�m po��ta� mluvil

a to je zp�sob, jak�m byl zobrazen,

a byl zobrazov�n,

v mnoha� sci-fi� filmech."

M�l hlas,

kter� opravdu zn�l mnohem lid�t�ji v mnoha ohledech,

a mysl�m, �e to bylo �mysln�,

kv�li herc�m.

Byli jsme v�ce jako stroje.

St�j, Dave.

HAL vd��� za sv� tepl�, uklid�uj�c� t�ny

kanadsk�mu herci Douglasi Rainovi.

Je mi l�to, Dave.

Je velmi d�le�it� d�vod, pro� je tato sc�na,

ve kter� je Halova deska zapnut�

Dave� � jedna z nejp�esv�d�iv�j��ch v cel� sci-fi.

Hal m� klidn�, racion�ln� hlas,

i kdy� je ni�en, kousek po kousku�

M� mysl odch�z�. �je t�m�� nesnesiteln� dojemn�.

C�t�m to.

C�t�m to.

Chud�k HAL se mohl d�t trochu un�st,

ale jeho my�lenkov� pochody byly v�dy ne�prosn� logick�.

Ve skute�nosti to, co v�t�ina spisovatel� nach�zela fascinuj�c� na robotech

byla jejich z�vislost na logice sp�e ne� emoce.

Ale rok po zve�ejn�n� 2001,

britsk� spisovatel Brian Aldiss

zve�ejnil pozoruhodn� dojemnou pov�dku

pod n�zvem, Super hra�ky vydr�� cel� l�to.

A to byl p��b�h o stroji

naprogramovan� nejen myslet, ale c�tit

a ne jen c�tit, ale milovat.

Ot�zka zachycen� v p��b�hu

je, zda n� mal� um�l� android chlapec

bude m�t �sp�ch,

kdy� si ho p�evezmou jeho rodi�e.

Je naprogramov�n tak, aby miloval svou matku.

Pro� to nefunguje?

Jeho matka nebyla naprogramov�na, aby ho milovala.

A to vlastn� bylo sou��st� m�ho p��b�hu.

C�til jsem, �e i kdy� jsem byl naprogramov�n,

moje matka nebyla,

a to je zp�sob, kter�m si m��ete ulevit, mysl�m.

Aldiss�v p��b�h se stal z�kladem

pro film A. I. -

Um�l� inteligence -

rozv�jen� po cel� desetilet� Stanley Kubrickem

ale nakonec p�iveden na obrazovku

Stevenem Spielbergem.

Pro� nevypad�te stejn�?

Stejn�?

Nejsi roztomil� jako panenka.

Vypad� jako n��� oby�ejn� d�t�.

J�drem filmu je neskute�n� v�kon Haleye Joela Osmenta

jako robota d�t�, Davida.

Existuj� roboti, kter� vid�te ve filmech

kte�� jsou, v�te, nemilosrdn� zabij�ci

nebo jako HAL - analytick� chladn�.

A Davidova hlavn� funkce je milovat.

A pokud se stane �lov�kem, jeho matka ho bude milovat,

a jeho c�l ��slo jedna je, aby ho jeho matka milovala.

Tak, to je to, co mus� ud�lat.

A stane se v�c �lov�kem tak, �e�

Nen� to tak, �e se pr�v� on st�v� v�ce a v�ce a v�ce

miluj�c�, emocion�ln� charakter.

Otupuje se sv�m zp�sobem taky,

u�� se o zklam�n�, opu�t�nosti a n�sil�.

V t�to sc�n�,

ve kter�m se David dohaduje s Judem Lawem cynick�m robotem gigolem,

Spielberg zachycuje emocion�ln� zmatek mal�ho chlapce -

kombinac� hn�vu, pop�r�n� a d�tsk� touhy.

J� jsem skute�n�.

Maminka mi bude ��st a zachuml� m� do m� postele

a bude zp�vat se mnou a poslouchat co ��k�m,

a bude se mazlit se mnou a ka�d� den mi �ekne, 100 kr�t za den

�e m� miluje!

Roboti byli v�dy, mysl�m,

vn�m�ni jako potenci�ln� spole�n�ci a pomocn�ci.

Ale takov� n�jak� jako nevinnost

jako d�t�, v�te, �div

kter� tato postava vzbuzuje,

mysl�m, �e to byl jak�si nov� kousek �zem�, kter� jsme odkryli.

Mohla by to b�t jen replikace lidsk�ch cit�

ale j�drem filmu, je, �e jakmile postav�te tuto v�c,

jakmile vytvo��te toto v�dom�, m�te v��i tomu odpov�dnost.

Ot�zka odpov�dnosti tv�rce k jeho v�tvoru

n�s zavede zp�tky k Frankensteinovi Mary Shelleyov�.

Jednou z nejp�sobiv�j��ch pas�� knihy

je, kdy� se Victor Frankenstein postav� tv��i v tv�� sv�mu monstru

vysoko na Alpsk�m ledovci.

Netvor u� uk�zal

schopnost stra�n�ho n�sil�.

Ale tady, je jeho t�n prosebn�, dokonce zoufal�.

"Frankensteine, pamatuj, jsem tv�j v�tvor."

"M�l jsem b�t tv�j Adam, ale jsem sp� padl� and�l,

koho ��d� s pot�en�m bez p�estupk�."

"V�ude vid�m bla�enost, ze kter� jsem s�m nen�vratn� vylou�en."

"Byl jsem shov�vav� a dobr�." "Utrpen� ze m� ud�lalo ��bla."

"Ud�lej m� ��astn�m a budu op�t ctnostn�."

To je, mysl�m, hlas Adama v Bo�� p��tomnosti.

Je to hlas �lov�ka vyhnan�ho z r�je,

tv��� v tv�� sv�mu tv�rci.

A 150 let pozd�ji, se tato ozv�na �zkosti zopakovala je�t� jednou

v jednom z kinematograficky nejzn�m�j��ch p��b�h� o stvo�en� a tv�rci.

Film Blade Runner, vytvo�en� v roce 1982,

byl upraven podle rom�nu,

Do Androids Dream Of Electric Sheep? od Philipa K. Dicka.

Problematika lid� a stroj�

je zp�sob jak se pt�t, co je �lov�k.

A samoz�ejm�, to je to o �em, mysl�m,

Philip K. Dick mluvil.

Mluvil o tom "Co d�l� �lov�ka �lov�kem?"

"Pokud byste mohli n�koho vytvo�it

a d�t mu p�r vzpom�nek,

pro� by to m�l b�t �lov�k?"

"Co je to?" "Co je to, co n�s d�l� tak zvl�tn�?"

Blade Runner zkoum� tuto ot�zku

prost�ednictv�m p��b�hu skupiny neposlu�n�ch android�, zn�m�ch jako replikanti.

T�m�� zcela k nerozezn�n� od lid�,

jsou omezeni na �ty�i roky �ivota.

V kl��ov� sc�n�, jejich v�dce, Roy Batty,

jde, doslova, na setk�n� s tv�rcem

vyn�lezcem replikant�.

P��hodn�, re�is�r Ridley Scott,

d�v� setk�n� n�bo�enskou atmosf�ru.

Osv�tlen� p�ipom�n� kostel,

a dialog v�dom� odr�� P�smo.

Vy jste byli vytvo�eni stejn�, jako jsme mohli b�t vytvo�eni my.

Ale ne natrvalo.

Sv�tlo, kter� ho�� dvakr�t jasn�ji ho�� jen polovi�n� dobu,

a vy jste ho�eli tak velmi, velmi jasn�, Roy.

Pod�vej se na sebe.

Jsi marnotratn� syn.

Setk�n� kon�� Battyho vra�dou sv�ho tv�rce,

ale ��dn�m �e�en�m bl��c�ho se z�niku replikant�.

Stejn� jako my, Batty mus� �elit sv� vlastn� smrtelnosti,

hled� do propasti ve slavn�m projevu p�i vyvrcholen� filmu.

��dky psan� samotn�m hercem, Rutgerem Hauerem,

se zapsaly do historie sci-fi.

"Vid�l jsem v�ci, kter�m by lid�

� nev��ili."

"Zap�len� v�le�n� lod� na dr�ze Orionu."

"Vid�l jsem paprsky C t�pyt�c� se ve tm� u Tannh�userovi br�ny."

Poetick� citlivost Roye Battyho

je mysl�m, p�kn� mal� pozdrav Mary Shelleyov�.

V p�vodn�m Frankensteinovi,

je monstrum velmi dojat� poezi� Miltona a Goetheo,

ve kter� nach�z� ozv�nu sv� vlastn� tragick� izolace.

A v posledn�ch minut�ch Blade Runneru, kdy� jeho �ivot vyprch�v�,

se Roy Batty ukazuje jako nejromanti�t�j�� z replikant�.

Opravdu m�m r�d my�lenku, �e Roy nem� tu�en�

co je poezie, nebo o tom, co to znamen�.

Ale je to v jeho programu a m� to r�d, v�te?

Cht�l jsem se pokusit naj�t hlavn� my�lenku

kde byste se mohli c�tit jako Roy�

� v�te, smutek, abych tak �ekl.

"V�echny ty chv�le se ztrat� v �ase�

� jako slzy

v de�ti."

To je to m�sto�

� odvahy a patosu, mysl�m.

V�te, odvahu j�t d�l, kdy� nepokra�ujete,

proto�e jste kurva mrtv�, a v�te, �e jste mrtv�.

Ka�d� v�, �e oni jsou mrtv�, ale on je state�n�.

"Je �as zem��t."

To, co poh�n� p��b�h Blade Runnera

je mo�n� nejprvotn�j�� ze v�ech lidsk�ch emoc� -

n� strach ze smrti.

Lid�, replikanti, v�ichni se boj� vlastn�ho z�niku.

Ale co kdyby bylo umo�n�no, aby replikanti �ili

v�ce jak �ty�i roky?

Co kdyby byli opravdu k nerozezn�n� od lid�?

Jak bychom reagovali na na�e androidn� bratry -

s otev�enou n�ru��, nebo s v�k�iky hr�zy?

To je t�ma d�kladn� prozkouman�

v televizn�m seri�lu

Battlestar Galactica.

Galactica navazuje na tradici

Frankensteina a dal��ch ��st� lidstv�, v�te, ve vytv��en� �ivota,

d�v�te �ivot, obr�t� se proti v�m a pot� ho zkoum�te.

A m�l jsem pocit, �e pokud vytvo��me n�co,

v ur�it�m bod�,

co vypad� a chov� se, jako my -

co m� v podstat� emoce a v podstat� smysl pro humor

a m��e mluvit a sn�t a v�e to ostatn�,

v jak�m bod� m��eme za��t ��kat,

"Dob�e, to je �lov�k?"

Nebo v�dy n�jak zaujmeme pozici,

�e je to imitace �lov�ka?

V Battlestar Galactice, je situace slo�it�

t�m, �e um�l� Cyloni

se obr�tili proti sv�m lidsk�m tv�rc�m ve zni�uj�c�m �toku.

Te� Cyloni pronikli, mezi p�e�iv��,

tvo��c� citov� vazby tak siln� jako jak�koli lidsk� vazby.

Byla Cylon - stroj.

Je to to, co Boomer byla? Stroj?

V�c?

To je to, co se uk�zalo, �e je.

Byla v�c, ne� to pro n�s. Byla v�c, ne� to pro m�.

Byla vit�ln�, �iv� �lov�k.

Je to skv�l� paranoidn� dramatick� my�lenka -

myslet si, �e n�kdo koho zn�te, komu v���te, m�te r�di,

ve skute�nosti m��e b�t nep��telsk� stroj.

Ale Battlestar Galactica to posunula je�t� d�l,

proto�e n�kte�� sp�c� agenti Cylon�

sami nev�d�, �e jsou Cyloni.

Nejen vypadaj� a mysl�, ale i se c�t� jako lid�.

Jsou p�esv�d�eni, �e jsou lid�.

A v ur�it�m bod�, jim n�kdo ��k�, �e nejsou?

Jestli chcete p�ekvapen�,

auto�i ne�ekli ani samotn�m herc�m,

kter� postavy jsou Cyloni a kter� ne.

Nikdo nev�d�l, kdo je Cylon. Cht�li jsme to zjistit, p�i �ten�.

Tak, jste prost� �etli ��dek a na�li to, "Oh, m�j bo�e."

Bylo to� Bylo to jako�

Na lidi, kte�� sledovali vystoupen� to m�lo stejn� dopad

jako na ty, kte�� to �etli p�i uk�zce

proto�e to pro��vali ve stejn�m okam�iku.

A najednou, se lid� identifikovali

s t�m co Cyloni ��kali,

a za�ali ��kat,

"No, jsou jako my, c�t� jako lidsk� bytosti."

Bylo opravdu zaj�mav�, jak se lid� obraceli.

Myslel jsem, �e to bylo velmi d�le�it�, neuk�zat jim to,

zvl�tn� pohled na to, co nejsou jednoduch� odpov�di.

Proto�e jsem si nemyslel, �e existovali jednoduch� odpov�di na tyto v�ci.

A cht�l jsem kl�st ot�zky a aby div�ci o tom p�em��leli.

Stejn� jako A. I. a Blade Runner p�ed n�,

Battlestar Galactica zkoumala d�sledky

o sv�t�, v n�m� stroje nemuseli nutn� p�edhonit lidi,

ale m�sto toho se stali sami lidmi.

Ale sci-fi je ji� dlouho posedl�

obdobnou ot�zkou -

co kdy� se lid� stanou v�ce strojmi?

A op�r� tento n�pad o kontroverzn� rom�n

publikovan� v roce 1962 Anthony Burgessem -

Mechanick� pomeran�.

Burgess nab�dl r�zn� vysv�tlen� pro n�zev sv� knihy.

Jedn�m z nich bylo, �e poch�z� ze star� fr�ze z lond�nsk�ho dialektu -

"Divn� jako Mechanick� pomeran�."

Ale nejzaj�mav�j�� je kdy� se vr�t�me zp�tky do Burgessov�ch dn�

jako u�itele v koloni�ln�m Malajsku,

proto�e slovo pro �lov�ka je "orang."

Tak�e, "Mechanick� �lov�k."

P��b�h �lov�ka, kter� byl okraden o svou svobodnou v�li

a p�em�n�n na stroj.

Mechanick� pomeran� je p��b�h dosp�vaj�c�ho odpadl�ka Alexe,

jeho� �kodolib� �iny zn�siln�n� a extr�mn�ho n�sil�,

jsou nezapomenuteln� zobrazeny ve filmu Stanleyho Kubricka,

vyvolaj� extr�mn� reakci ze strany st�tu.

Smyslem knihy nebylo zobrazen� n�sil�,

ale sp�e p�edpoklad mo�nosti,

�e se tak ob�v�me n�sil� mezi ml�de�� v t�to zemi,

jak� je v Americe a samoz�ejm� ve v�t�in� zem� sv�ta,

�e by se mohlo rozhodnout, �e s t�m n�kdo ud�l� n�co dost radik�ln�ho.

Nev�m, jestli by se to stalo v t�to zemi,

ale sly�el jsem rozhovor v 60. letech

o mo�nost z�sk�v�n� t�chto mlad�ch krimin�ln�k�

a ne je d�vat do v�zen�,

proto�e v�znice pot�ebujeme pro profesion�ln� zlo�ince,

ale sp�e je d�vat na kurz formov�n� -

m�nit je ve skute�nosti na mechanick� lidi.

Ne u� v�ce organismy -

pln� sladkost�, barev a sv�tla, jako pomeran�e -

ale stroje.

Ve v�zen�, se Alex podrob�

experiment�ln� terapi� odporu

po kter� se mu d�l� fyzicky �patn� p�i pouh�m pomy�len� na n�sil�.

Ale proces, tak� zni�� jeho jednu sv�tlou vlastnost -

jeho v�e� pro klasickou hudbu.

Genialita Burgessovi knihy -

a opravdovost velmi kontroverzn� filmov� verze Stanleyho Kubricka -

je to, �e Alex je nepochybn� velmi �patn� �lov�k.

Tv��� v tv�� sv�m brut�ln�m zlo�in�m, instinktivn� pl��eme,

"N�co se mus� ud�lat."

Ale co?

"V jak�m okam�iku," pt� se Burgess,

"m�me zbavit jedince o jeho pr�vo volit sv� �iny -

volit mezi dobrem a zlem?"

B�l jsem se toho a to je d�vod, pro� jsem napsal rom�n.

B�l jsem se mo�nosti, �e st�t je p��li� nachystan�

za��t ovl�dat na�e mozky

a p�em�nit n�s na dobr� mal� ob�any,

bez pr�va volby.

Pro Anthony Burgesse, byl mechanick� �lov�k metafora.

Ale pouh� �ty�i roky po vyd�n� Mechanick�ho pomeran�e,

mraziv� vize �lov�ka doslova prom�n�n�ho na stroj

zakym�cela britsk�mi televizn�mi obrazovkami.

Pat�� k n�m.

Mus� b�t jako my.

Cybermen v Doktorovi Who byl vytvo�en sc�naristou Gerrym Davisem,

a u po�adu byl neofici�ln� v�deck� poradce, Dr. Kit Pedler,

kter� byl l�ka�sk�m v�dcem na Univerzit� v Lond�n�.

60. l�ta byl zlat� v�k l�ka�sk�ch objev�,

od protetick�ch kon�etin a� po transplantaci org�n�.

A doktor Pedler se za�al zaj�mat,

"Co by se stalo, kdyby n� milostn� rom�nek s l�ka�skou technikou

z�skal nezastavitelnou rychlost?"

"Co kdy� zjist�me, �e v�da nejen m��e nahradit p��rodu,

ale m��e ji i zlep�it?"

"Co kdybychom za�ali vylep�ovat sebe a nikdy nep�estali?"

Byli jsme modernizov�ni.

Do �eho?

Dal�� �rove� lidstva.

Jsme Lid� ��slo dv�.

Ka�d� ob�an obdr�� bezplatn� vylep�en�.

Stanete se takov�, jako jsme my.

Cybermeni byli� byli�

� rasa lid� podobn� jako my.

A pomalu nahrazovali sami sebe, kousek po kousku.

Kl��em k tomu, pro� m�me strach z Cybermen� -

je, �e jsme se mohli st�t t�m ��m oni,

�e bychom mohli b�t vymaz�ni a p�em�n�ni

a �e v�e, co rozpozn�v�me jako lidsk�

by v n�s mohlo b�t nahrazeno.

To je kl�� k tomu, co z nich d�l� v��n� zaj�mav� padouchy.

Cybermeni, pro m� byly d�siv�j�� ne� Dalekov�.

Kdy� mi bylo sedm let,

vzpom�n�m si na sledov�n� t�chto Cybermen�,

kte�� opravdu ne��kali nic, v�t�inou.

Prost� p�i�li a konali.

Byli nesmi�iteln�

a m�li ty d�siv� tv��e

proto�e tv��e byly� humanoidn�, je�t�.

Co Cybermeni p�edstavuj�, jsou technologick� ambice �lov�ka -

na�e v�deck� arogance doveden� do logick�ho extr�mu.

Pod�vejte se pod Cybermanovu masku

a m��ete naj�t sami sebe d�vaj�c� se zp�t.

Ale nikdy jsme skute�n� nep�i�li o fascinaci

n�padu vyu��t technologie pro modernizaci sv�ch schopnost�.

Skute�n�, l�ka�sk� v�da nyn� nab�z� opravdovou perspektivu

lidsk�ch/stroj� hybrid� - kyborg� -

v�choz� bod jednoho z nejpopul�rn�j��ch americk�ch televizn�ch po�ad�

ze 70. let.

P�nov�, m��eme ho obnovit.

M�me technologii.

M�me mo�nost ud�lat

jako prvn� na sv�t� bionick�ho �lov�ka.

Jeho �vodn� titulky jsou manifestem

pro mo�nosti um�l�ho vylep�en�.

Lep��, ne� byl p�edt�m.

Lep�� siln�j��

� rychlej��.

Six Million Dollar Man vyu��v� fantazii,

�e jednoho dne bude v�da d�lat superhrdiny z n�s v�ech -

v tomto p��pad�, za to, co te� vypad� jako v�hodn� cena.

Byl inspirov�n p�ekvapiv� odv�n�m rom�nem, Kyborg,

americk�ho spisovatele Martina Caidina.

Ale televizn� verze byla mnohem p��tel�t�j�� pro rodiny.

Nap��klad, producenti byli velmi opatrn� na slovo "kyborg."

D�vali p�ednost "bionick�."

Pro v�t�inu d�t�, Six Million Dollar Man

byl pam�tn� pro jednu v�c -

Steva Austina mimo��dn� zvrat tempa.

Cht�li jste vid�t ten zpomalen� b�h, v�te?

A cht�li jste vid�t to -

A to bylo pr�v� to skv�l�. To m�lo v�echny ty skv�l� mal� sci-fi kousky.

Je snadn�, nyn�, sm�t se vlaj�c�m zvonov�m kalhot�m Steva Austina.

Ale kdy� jsem poprv� vid�l tuhle sc�nu jako d�t�,

zcela jsem v��il Stevov�m zpomalen�m super dovednostem.

Ale p�es v�echnu z�bavu a hravost, atmosf�ra seri�lu

nebyla �pln� optimistick�.

Existovalo n�co dot�en�ho na Stevu Austinovi.

Bylo n�co zdr�enliv�ho na n�m.

Opravdu, co si pamatuju� pamatuji si ho

byl to chlap, byl to astronaut,

jeho� �ivotn� sen mu byl odebr�n v t� stra�liv� hav�rii,

a pak mu vl�da d� ty schopnosti,

kter� opravdu necht�l a ani vlastn� ne��dal.

A pak ho n�jak v podstat� p�inutili.

Ale tam byl v�dy ten pocit,

�e opravdu litoval cel� t� zku�enosti, v�te?

�e si opravdu p��l, aby se to nikdy nestalo.

A to bylo n�co opravdu lidsk�ho na tom.

Chud�k Steve Austin opravdu nem�l moc na v�b�r

p�i pr�ci pro americkou vl�du.

Koneckonc�, str��ek Sam zaplatil za polovinu jeho t�la

a samoz�ejm� o�ek�val n�vratnost ze sv� 6 mili�nov� investice.

A strach, �e jednoho dne, m��e b�t pou�ita v�da

ke zlep�en�, dokonce ke vzk��en�,

ale za cenu vlastn� individu�ln� autonomie,

tak� le�� na srdci mnohem temn�j��mu p��b�hu

o kyber hrdinovi.

RoboCop je p��b�h Murphyho,

Detroitsk�ho policisty,

kter� byl smrteln� zran�n.

Soukrom� spole�nost, kter� provozuje m�stskou policii

vy�ist� jeho pam�, nahrad� v�t�inu z jeho t�la mechanick�mi ��stmi

a po�le ho zp�tky na ulici

jako kyborga.

M��eme vz�t identitu mu�e, roztrhnout ho,

zm�nit na polovi�n� stroj a nap�l zv��e,

a beze jm�na, v�te, a ��ct je to OK."

Ukradli v�echno, krom� �

�lidsk� du�e.

Ale u filmu re�is�ra, Paula Verhoevena,

hlub�� t�mata p��b�hu nebyli na prvn� pohled z�ejm�.

Verhoeven to odm�tal, zpo��tku.

�ekl mi pozd�ji, �e �etl tituln� stranu,

kde se ��k�: "RoboCop - Budoucnost vymahatelnosti pr�va,"

a hodil to p�es rameno.

Jeho �ena� skon�ila �ten�, mysl�m,

a �ekla: "Ne, mysl�m, �e je to n�co, co se ti bude l�bit."

Pak jsem to zvedl znovu,

ale te� se slovn�kem, ve skute�nosti,

proto�e tam bylo mnoho anglick�ch slov

a j� nem�l tu�en�, co vlastn� znamenaj�.

A mysl�m, �e jak se dostal na plac�

mysl�m, �e za�al m�nit sv�j n�zor, kdy� se dostal na plac

kde gang umu�� hrdinu.

Tak�e, co se stane s Murphym na za��tku

je nemilosrdn� uk�i�ov�n, opravdu.

Je st�elen nejstra�n�j��m zp�sobem.

A pak, pozd�ji, kdy� je mrtv�,

je vzk��en.

Tak�e pro m� to byla teologick� z�le�itost.

Ale Murphyho vzk��en� m� svou cenu.

Stal se nyn� n�strojem

zlov�stn� spole�nosti, kter� ho o�ivila.

P�ineste L.E.D.

Zamkn�te to.

P�es v�echna sv� technologick� vylep�en�,

je mu�enou i tragickou postavou.

Brzy nato, jsem si pomyslel: "V�te co?"

"Opravdu nev�m, co d�l�me, ale pot�ebujeme dobr�ho herce."

"V�m jen, �e pot�ebujeme dobr�ho herce."

"Nem��eme jen tak d�t n�koho do obleku."

A v�ichni jen, "To nen� dobr� role pro herce."

Ale j� jsem v�d�l, �e hran� bude v jemn�ch rozd�lech v mal�ch pohybech,

a Petr to opravdu p�ijal, v�te?

Skute�n� do toho �el.

A str�vili jsme v�kend prac�, vylep�ov�n� toho,

kdy� jsme zpomalovali v�echno

do velk� propojen� pomal�, zv��eti podobn� v�ci.

Ten typ ml�enliv� doby

v�te, velmi vizu�ln�, velmi kr�tk�, velmi p�eru�ovan�,

tak, abyste mohli d�t zvukov� efekty

a vytvo�it tuto jinou bytost, RoboCopa.

Odho�te zbra�. Jste zat�en.

Polib mi! Polib mi! Polib mi!

Polib mi!

D�kujeme v�m za va�i spolupr�ci.

Dobrou noc.

Paul na jednom m�st� �ekl, v�te,

"Jen jsem si uv�domil, �e div�ky bude��

Prost� se budou zaj�mat, �Co zbylo?"

"Dokud m� tu helmu,

budou se divit, Co zbylo? Co zbylo? Co zbylo?"

C�til jsem, �e film je o ztr�t� lidskosti

a jej�m n�vratu.

A to z�vis� na posledn�m ��dku, v posledn� sc�n�.

Star� mu� se pt�, �Jak� je va�e jm�no, synu?"

"Jak� je va�e jm�no, synu?"

A pak odpov�� zn�

"Murphy."

A to je p��b�h o vzk��en�, v�te,

v jak�koli kultu�e chcete.

To m� d�l� sentiment�ln�m, p�em��lej�ce o tom.

RoboCop byl podobenstv� o tom, jak lidstvo m��e p�e��t

n�siln� zneu�it� techniky.

Ale v dob�, kdy byl film vyd�n v polovin� 80. let,

z�sadn�j�� posun v na�em vztahu s technologi�

byl ji� v pln�m proudu.

Budoucnost nebyla definov�na pouze mechanick�m hardwarem,

ale virtu�ln�ch realitou.

A nikdo ned�lal v�ce, aby roz���il tuto my�lenku

nebo zpr�vu, kter� to p�esn� popisuje

ne� v Kanad� usazen� spisovatel William Gibson.

"Kyberprostor."

"Konsensu�ln� halucinace za��vaj�c� denn�

miliardy opr�vn�n�ch oper�tor� v ka�d�m n�rod�,

d�ti se u�� matematick� pojmy."

"Grafick� zn�zorn�n� dat

abstraktn� banka ka�d�ho po��ta�e v lidsk�m syst�mu."

"Neuv��iteln� komplikovanost."

"Linie sv�tla pohybuj�c� se v neprostorov� mysli,

shluky a sch�mata dat."

"Jako m�sto sv�tel, ustupuj�."

William Gibson je �asto vn�m�na jako velk� prorok internetov�ho v�ku.

Je to mu�, kter� zpopularizoval term�n "kyberprostor"

a mu�, kter� skute�n� p�edv�dal

na�i t�m�� symbiotickou z�vislost na digit�ln�ch technologi�ch.

Kupodivu, i kdy� Gibson s�m

zdaleka nebyl mezi prvn�mi, kdo byl technick� ��lenec.

Jeho nesm�rn� vlivn� prvn� kniha Neuromancer

nebyla naps�na na n�jak�m pr�kopnick�m dom�c�m po��ta�i,

ale na otlu�en�m, star�m psac�m stroji.

V�te, co opravdu zaj�malo Gibsona

nebyl tolik hardware.

Bylo to lidsk� chov�n�.

Byl fascinov�n t�m, jak�m zp�sobem,

te� vz�jemn� na sebe p�sob�me se stroji,

p�edev��m na tom velk�m h�i�ti na za��tku 80. let -

ve sv�t� video heren.

Pohled na �e� t�la, d�t� ve video hern�ch

byl velkou inspirac� pro Neuromancera,

proto�e kdy� jsem se na n� d�val�

� kdy� jsem se na n� d�val, vid�l jsem,

�e existuje jak�si zp�tnovazebn� smy�ka.

D�vali se tak hluboko do hern� obrazovky

a tam byl ten typ neurologick� smy�ky

vracej�c� se jim do jejich rukou na� na ovl�dac�ch p�k�ch.

A mohl jsem vid�t, jak cht�j� b�t

uvnit� t� smy�ky.

Pozorov�n� Gibsona p�im�la, aby ud�lal p�ekvapuj�c� n�padit� skok.

N�kolik let p�ed vyn�lezem Celosv�tov� s�t�,

si p�edstavoval jeden propojen� prostor

kde cel� sv�t je videohra na po��ta�ov� obrazovce.

Sv�t se svou vlastn� realitou a vlastn� geografi�.

Kyberprostor.

Neuromancerova vize kyberprostoru

je typ virtu�ln� reality

kde se podd�te interakci s ostatn�mi inteligencemi,

jak lidsk�mi, tak um�l�mi.

A je to v t�to Sv�tov� s�ti, kde se n� hrdina, Henry Dorsett Case

pokus� nabourat naposledy do po��ta�e

d�vaj�ce v s�zku sv�j �ivot v nejsmrteln�j�� h�e ze v�ech.

To je vize internetu,

kter� si hraje nejen s na�� fascinac� technologi�,

ale i na�eho strachu z n�.

Jako vyprav��,

jedna z v�c�, kterou m�m r�d na t� virtu�ln� realit� a kyberprostoru

je to, �e v�ichni jsou trochu nerv�zn�,

co� je, v�te, m� v�hoda

proto�e je tam chci dostat a skute�n� uk�zat

to, co by se mohlo� co by se mohlo st�t.

Gibsonova idea sd�len�ho virtu�ln�ho sv�ta

byla p�evedena do d�siv�ho z�v�ru ve filmu Matrix.

Tady se z reality samotn� vyklube iluze -

postaven� s�t� zhoubn�ch stroj�.

V na�em Matrixu,

nikdo nev�, �e je sou��st� stroje.

Tak�e je to opravdu kontrast

mezi t�m a re�ln�m sv�tem.

Tato vytvo�en� realita

se d�je uvnit� n���ho mozku.

Stroje vytvo�ili tuto fale�nou realitu

obsadili na�i mysl, zat�mco oni hospoda�� s na�� energi�.

V jedn� z nejsiln�j��ch sc�n Metrixu,

je skute�n� sv�t odhalen�.

Zde je kone�n� dystopick� vize

p�evzet� stroji

s miliardami lid� zredukovan�mi na pouh� baterie.

Vid�me, samoz�ejm�,

skl�zec� pole

a vid�li jsme elektr�rnu, kde se narodil Neo.

Hlavn� my�lenkou bylo, aby to vypadalo jako pr�myslov� z�le�itost.

Stroje byly produktem lidsk�ch bytost�,

p�vodn�.

A v ur�it�m okam�iku, v�te, z�skali v�dom�.

Uprost�ed Matrixu, je zaj�mav� zvrat.

Samoz�ejm�, �e je to velmi znepokojuj�c� my�lenka

�e realita nemus� b�t vlastn� skute�n�,

ale jakmile jej� postavy poznaj� pravdu,

mohou za��t manipulovat se sv�m sv�tem.

Jejich existence m��e b�t oslavov�na videohra,

ale te� m��ou zm�nit pravidla.

Charakteristick� sc�ny filmu

zobrazuj� hrdiny p�edv�d�j�c� mimo��dn� v�kony

vzp�raj�c� se fyzice nebo �asu.

Stejn� jako Prom�theus v �eck�ch m�tech,

ukradli ��st moci boh�m.

Tady, jde no�n� m�ra ruku v ruce s touhou uspokojen�.

Filmy jako Matrix u�li stra�n� dlouhou cestu

od sv�ta roku 1816,

kdy Mary Shelleyov� psala Frankensteina.

Ale opravdu pozoruhodn� v�c

je, jak mnoho z obav Shelleyov�

z hrozn� odpov�dnosti stvo�en�

k nekone�n�mu nap�t� mezi �lov�kem a strojem,

se zd� b�t v�ce aktu�ln� ne� kdy jindy.

P�ed dv�ma stolet�mi, poznala

ob�, jak mimo��dn� potenci�l v�dy,

tak mor�ln� dilemata na�� skryt� touhy hr�t si na Boha.

Od mont�n�ch linek a dom�c�ch po��ta��

ke klonov�n� a internetu,

jsme vybudovali sami jedno monstrum za druh�m.

A stejn� jako Victor Frankenstein,

se st�le sna��me vyrovnat

s d�sledky stvo�en�.

P��t�

Skok v TARDIS�

Ne, ne, ne�

� z���c� DeLorean.

Od dobrodru�stv� v minulosti�

P�i�el jsem se ujistit o Robespierrov�m p�du.

� k varov�n� z budoucnosti�

�sci-fi cestuje v �ase.

p�elo�il -- vena --