The Unearthly History of Science Fiction - S01E04 Time subtitles – 100+ languages (SRT)

All language subtitles for The Unearthly History of Science Fiction - S01E04. Time

Afrikaans

Akan

Albanian

Amharic

Arabic

Armenian

Azerbaijani

Basque

Belarusian

Bemba

Bengali

Bihari

Bosnian

Breton

Bulgarian

Cambodian

Catalan

Cebuano

Cherokee

Chichewa

Chinese (Simplified)

Chinese (Traditional)

Corsican

Croatian

Czech

Danish

Dutch

English

Esperanto

Estonian

Ewe

Faroese

Filipino

Finnish

French

Frisian

Galician

Georgian

German

Greek

Guarani

Gujarati

Haitian Creole

Hausa

Hawaiian

Hebrew

Hindi

Hmong

Hungarian

Icelandic

Igbo

Indonesian

Interlingua

Irish

Italian

Japanese

Javanese

Kannada

Kazakh

Kinyarwanda

Kirundi

Kongo

Korean

Krio (Sierra Leone)

Kurdish

Kurdish (Soranî)

Kyrgyz

Laothian

Latin

Latvian

Lingala

Lithuanian

Lozi

Luganda

Luo

Luxembourgish

Macedonian

Malagasy

Malay

Malayalam

Maltese

Maori

Marathi

Mauritian Creole

Moldavian

Mongolian

Myanmar (Burmese)

Montenegrin

Nepali

Nigerian Pidgin

Northern Sotho

Norwegian

Norwegian (Nynorsk)

Occitan

Oriya

Oromo

Pashto

Persian

Polish

Portuguese (Brazil)

Portuguese (Portugal)

Punjabi

Quechua

Romanian Download

Romansh

Runyakitara

Russian

Samoan

Scots Gaelic

Serbian

Serbo-Croatian

Sesotho

Setswana

Seychellois Creole

Shona

Sindhi

Sinhalese

Slovak

Slovenian

Somali

Spanish

Spanish (Latin American)

Sundanese

Swahili

Swedish

Tajik

Tamil

Tatar

Telugu

Thai

Tigrinya

Tonga

Tshiluba

Tumbuka

Turkish

Turkmen

Twi

Uighur

Ukrainian

Urdu

Uzbek

Vietnamese

Welsh

Wolof

Xhosa

Yiddish

Yoruba

Zulu

Original subtitles

Ze sv�ho srdce, sci-fi vych�z� z na�ich nejnesmysln�j��ch fantazi�.

P�edstavte si, �e bychom mohli cestovat do nezn�m�ch galaxi�.

P�edstavte si, kdyby existoval �ivot na jin�ch planet�ch.

Ale snad nejv�t�� ze v�ech fantazi�

je ta, kterou mysl�m, na ur�it� �rovni v�ichni sd�l�me.

Co kdybyste mohli vr�tit �as

a pro��t sv� d�tstv�?

Co kdybyste mohli p�epsat historii

a vyhnout se v�em t�m chyb�m?

Co kdybyste mohli vid�t, co se bl��,

mohli vid�t, co je za rohem?

Co kdybyste mohli cestovat v �ase?

Mysl�m, �e je to jen� opravdu�

�hlubok� typ lidsk�ho� my�len�, v�te.

Co kdy�? Co kdy�?

P��b�h cestov�n� v �ase je fantastick� cesta.

Budeme se vrhat do minulosti

a sk�kat do budoucnosti,

s obsazen�m neohro�en�ch cestovatel� �asem

a �adou mimo��dn�ch stroj�.

Mal� d�ev�n� krabi�ka, kter� otev�r� dve�e

do neoby�ejn�ch, magick�ch a nemo�n�ch m�st.

Ale p�es v�echny sv� mo�nosti, je cestov�n� v �ase pln� nebezpe��

a spisovatel� a filma�i n�m uk�zali,

hr�zostra�n� vize budoucnosti�

Cel� koncept byl, "Budoucnost je star�."

�a katastrof�ln� n�sledky z vm�ov�n� se do minulosti.

Pokud zm�n�te minulost, sou�asnost se st�v� logicky nemo�nou.

Skrze historii sci-fi,

od Viktori�nsk�ho rom�nu po trh�ky Hollywoodu,

nikdy neexistoval sv�dn�j�� n�pad,

v�t�� zdroj �divu nebo impozantn�j�� protivn�k

ne� s�m �as.

SV�TY Z�T�KA

�AS

Bl��ce se k ot�zce �asu ve sci-fi

nen� ot�zkou, kde za��t, ale kdy.

N� p��b�h za��n� v roce 1895,

v tan��c�m sv�tle ohn� v elegantn� j�deln�.

Ocit�me se mezi skupinou v�znamn�ch Viktori�n�,

uvol�uj�c� se po ve�e�i v dom� zn�m�ho vyn�lezce.

A jak se ve�er vle�e, za�ne jim vypr�v�t

o sv� mimo��dn� nov� ma�ince -

stroj, kter� m��e cestovat v �ase.

A tak za��n� H.G. Wells�v skv�l� rom�n Stroj �asu,

jeden ze z�kladn�ch kamen� ve�ker� sci-fi.

Wells�v popis stroje jeho vyn�lezce

byl vlastn� docela v�gn�.

Tak�e kdy� jeho pravnuk Simon Wells

re��roval p��b�h pro obrazovky v roce 2002,

obl�kl ho do nejnov�j��ch Hollywoodsk�ch speci�ln�ch efekt�.

Ale bylo to nati�t�n� na str�nk�ch,

�e tento p��b�h pr�zkumn�ka,

kter� cestuje tis�ce let do budoucnosti

nejprve zachyt� p�edstavivost.

Viktori�ni byli fascinov�ni objevy.

Jejich pr�zkumn�ci mapovali temn� srdce Afriky,

jejich v�dci odemykali tajemstv� evoluce,

a nyn� je jejich posedlost spiritismem

vede k hranic�m onoho sv�ta.

Tak snad nebylo p�ekvapen�m, �e byli uchv�ceni

p��b�hem pr�kopn�ka vyd�vaj�c�ho se p�es nezmapovan� �zem�

ne v prostoru, ale v �ase.

"Dal jsem tam posledn� kohoutek,

vyzkou�el v�echny �rouby znovu,

dal je�t� kapku oleje na k�emenn� ty�e,

a usadil se."

"Laborato� byla mlhav� a p�ich�zela tma."

"Noc p�i�la jako vypnut� lampy,

a vz�p�t� p�i�el z�t�ek."

Byl prvn�, kdo to zpopularizoval,

prvn�, kdo ud�lal tu slavnou z�le�itost se strojem �asu.

Je to jako posledn� k��

na kter�ho m��ete vysko�it.

A kolem v�s, se �as mihot�

a noci a dny na sebe navazuj�

v rychlej��m a rychlej��m po�ad�,

a ro�n� obdob� se pohybuj�.

Wells�v cestovatel �asem p�eskakuje

nap�ed tis�ce a pak mili�ny let do budoucnosti.

A kdy� se vr�t�,

jeho p��b�h podivn�ch stvo�en� a um�raj�c� zem�

vytv�� exotick� doprovod nad brandy a doutn�ky jeho host�.

Stroj �asu byl, samoz�ejm� naps�n

za vl�dy kr�lovny Viktorie.

A modern�ma o�ima, zd� se, je velmi pevn� zako�en�n�

ve sv�t� p�nsk�ch klub�,

kapesn�ch hodinek a extravagantn�ch kn�r�.

Ale uk�zalo se to obrovsky vlivn�.

V�te, Wells objevil vzorec

pro ide�ln� p��b�h o cestov�n� v �ase -

stroj, individualista a mimo��dn� c�l.

A t�m�� o 70 let pozd�ji, to bylo prok�z�no v programu

nej�sp�n�j��ho seri�lu sci-fi

v historii televize.

P�em��leli jste n�kdy, jak� to je

b�t poutn�ky ve �tvrt� dimenzi?

N�kdy?

Pro m� - a p�edpokl�d�m, �e pro mili�ny dal��ch lid� -

to je posv�tn� m�sto sci-fi.

Toto je vnit�ek prvn� TARDIS,

pravd�podobn� nejmilovan�j�� stroj �asu v cel� sci-fi.

V�te, v�dycky jsem v�d�l, �e tady nakonec skon��m,

i kdy� mus�m ��ct, sp�e jsem vid�l s�m sebe jak let�m v TARDIS

sp�e ne� jen o tom mluvit.

Samoz�ejm�, Doktor Who je nyn�

pevn� zakotven v na�� popul�rn� kultu�e

je to jin� velk� fenom�n ran�ch 60. let

jako hudba Beatles.

Ale je snadn� zapomenout, jak divn� se to muselo zd�t

prvn�m div�k�m, kte�� naladili

v sobotu 23. listopadu 1963 -

p��b�h popudliv�ho star�ho mu�e s neoby�ejn�m tajemstv�m,

putuj�c�ho prostorem a �asem

v cel� t� v�ci, otlu�en� britsk� policejn� budce.

Dovolte mi, abych si to srovnal - v�c, kter� vypad� jako policejn� budka

stoj�c� na smeti�ti,

kter� se m��e pohybovat kdekoliv v �ase a prostoru?

Ano. P�esn� tak. Ale to je sm�n�!

Doktor Who byl p�vodn� navr�en� dramatick�m odd�len�m BBC

jako nau�n� seri�l pro rodiny s d�tmi,

pou��vaj�c� cestov�n� v �ase k vysv�tlen� nejv�t��ch historick�ch moment�

a nejnov�j��ch v�deck�ch teori�,

s tajemn�m Doktorem jako pr�vodcem.

Byl jsem sou��st� pl�nu. P�i�el jsem se ujistit, Robespierrov�m p�dem.

Co d�l� Doktora jedine�n�ho jako cestovatele �asu,

je to, �e je jedin� cestovatel, kter� m� napad�,

co �ije ve stroji �asu.

Jin� cestovatel� v �ase, m��ou sko�it �as od �asu,

nebo pou��t jeden pro konkr�tn� ��el.

Doktor skute�n� �ije v jednom - to je jeho domov.

Tak�e pro n�j, se v�echen �as d�je najednou.

Necestuje od jednoho okam�iku k jin�mu.

Je si v�dom, �e mimo tyto dve�e,

ka�d� okam�ik v historii je sou�asn� dostupn�.

A te�, pod�vejte se sami.

To nen� pravda!

Doktor nejd��ve nerozv�n� nav�t�v� nejen Francouzskou revoluci,

ale i k��ov� v�pravy

a ve sv�m prvn�m dobrodru�stv�, kmen jeskynn�ch lid�.

Ale seri�l opravdu vd�� sv� p�ita�livosti

a tajemn�mu charakteru samotn�ho Doktora,

v��n� poutn�k,

hran� �adou herc�.

P�vodn� pl�novan� jako televizn� program pro n�ctilet�,

se seri�l rychle vyvinul v n�co nekone�n� vzru�uj�c�ho -

smrti vzdoruj�c� dobrodru�stv� cestovatele �asem,

kter� byl mnohem v�c charismatick� ne� origin�l H.G. Wellse.

Jsem Doktor. Jsem P�n �asu.

Jsem z planety Gallifrey,

v souhv�zd� Kasterborous.

M�m 903 let a jsem �lov�k, kter� se chyst� zachr�nit �ivot

v�ech �esti miliard lid� na planet� pod n�mi.

M�te s t�m probl�m?

Ne. V tom p��pad�

�allons-y!

Co m� vzru�ovalo, byla idea hrdiny

kter�� kter� nebyl superman.

Nebyl to ten atletick� typ,

nebyl to nejsiln�j�� lov�k v m�stnosti.

Byl m�rn� anarchick�

byl� byl prost� chyt�ej�� ne� v�ichni ostatn�,

a p�esto nosil toho g�nia pon�kud lehce a pom�rn� anarchisticky.

A mysl�m si, �e to je sou��st toho, co ho d�l� tak p�ita�liv�ho -

�e to nen� ��dn� autorita

a p�esto, m� moc nad ka�d�m, kv�li �

� kv�li sv�mu intelektu, kv�li sv� kr�se.

Mohl bych povolat arm�du a tento sv�t si vz�t n�sil�m.

No, jo, to bys mohl, jo.

Dalo by se to ud�lat. Samoz�ejm� byste mohli. Ale pro�?

Kl��ov� je - a pon�kud ironicky -

seri�lu se skute�n� �asov� osv�d�ilo,

�e ve chv�li, kdy si mysl�te, �e �st�edn� postava

upou�t� p�ru,

p�ich�z� nov� herec, aby show vzpru�il.

Nohy! M�m je�t� nohy!

Dob�e.

A tak to je, ka�d� m� sv�ho vlastn�ho Doktora.

M�j, mysl�m, je star� dobr� Peter Davison.

Vid�l jsem n�kter� epizody s Tomem Bakerem,

ale zcela up��mn�, shledal jsem ho mnohem d�siv�j��ho ne� monstra.

Promi�te.

Ah, to jste znovu vy.

Dokto�i mezi sebou, jsou ve skute�nosti zcela odli�n�.

To je, opravdu to, pro� Doktor Who vytrval.

Tato jednoduch� my�lenka regenerace,

kde se zm�n� v jinou verzi sebe,

proto Doktor Who vydr�el tak dlouho -

proto�e poka�d� dostaneme novou hv�zdu,

show je postavena kolem nov� hv�zdy programu,

�it� na m�ru t� dob�, �it� na m�ru t� chv�li v televizi.

A i kdy� Doktor m�n� sv�j vzhled v pr�b�hu let,

jedna v�c z�stala vzdorovit�, skv�l� beze zm�ny.

U� od sv�ho prvn�ho vystoupen� na �ernob�l�m smeti�ti v roce 1963,

TARDIS byl nejv�ce vzru�uj�c� stroj �asu

v cel� sci-fi.

N�zev, mimochodem,

je zkratka pro "Time And Relative Dimension In Space."

A kdy� se ta modr� budka objev� na va�� obrazovce,

v�te, �e je to v� d�rek.

My jsme tady! Lond�n. Zem�!

Je to skv�l� vyn�lez,

proto�e si mysl�m, �e jedna z v�c�, kter� d�l� Doktora Who

je to vz�jemn� srovn�v�n� ban�ln�ho s mimo��dn�m.

A z n�jak�ho d�vodu, se p�vodn� t�m

rozhodl, �e TARDIS by m�la b�t policejn� budka -

v�te, proto�e to byla snadn� rekvizita, vejdete dovnit� a ven,

proto�e to bylo n�co, co mohlo b�t snadno smontovateln�

jak to je je�t� dnes�

Nen� tam moc m�sta. Byli bychom trochu intimn�.

Pod�vejte se.

Zvykli jsme si na my�lenku, �e TARDIS je v�t�� uvnit�,

ale je to st�le nejb�je�n�j��, kouzeln� n�pad,

�e uvnit� t�to nevelk� o�unt�l� modr� budky

je tento technick� z�zrak.

Ne, ne, ne.

Ale je to jen budka!

Ale je obrovsk�!

Jak to d�l�?

To je jeden z nejkouzeln�j��ch n�pad� za celou dobu.

To je cel� Narnie v jedn� budce.

OK. OK. Kde jsme?

Co se d�je?!

Opou�t�me vesm�r!

Jak m��eme opustit vesm�r?! S obrovsk�mi obt�emi.

Pr�v� te�, odp�l�m TARDIS.

P��stroj je ��asn�.

Je to jako domovsk� z�kladna cel�ho seri�lu.

Tak trochu� ��t a d�chat sv�m vlastn�m zp�sobem.

A tak�, hran� s TARDIS je nejlep��,

kdy� mus�te p�edst�rat, �e proch�z� p�es �asov� v�r,

a h�z�te sebou kolem.

D�lali jsme to a bylo to jako, "Nem��u uv��it, �e je to moje pr�ce."

V�dy jsem si myslela, �e TARDIS je Doktorova nejv�t�� l�ska.

Pod�vejme se na p�re�ek.

Je to v�dycky ty a ona, �e?

Dlouho pot�, co ostatn� budou pry�.

Chlapec a jeho budka pry� ve vesm�ru.

��k� to, jako by to byla �patn� v�c.

Ale up��mn�, je to nejlep��, co tam je.

Stejn� jako cestovatel H.G. Wellse,

se Doktor p�esunuje p�es v��nost,

��zen� svou neukojitelnou zv�davost�.

Ale n�kte�� cestovatel� v �ase

rad�ji z�stali pon�kud bl�e k domovu.

Ve skute�nosti film, kter� p�inesl cestov�n� �asem do mal�ho m�ste�ka v Americe

m� sv�j p�vod v momentu �ist� st�edo�kolsk� nostalgie.

Byl jsem na n�v�t�v� sv�ch rodi�� v l�t� roku 1980

a objevil jsem ve sklep� ro�enku sv�ho otce ze st�edn� �koly.

A listoval jsem t�m a zji��uji,

�e m�j otec byl prezidentem ve sv� promuj�c� t��d�.

A byl jsem ohromen. Nev�d�l jsem to.

A d�v�m se na ten obr�zek sv�ho otce - velmi purit�nsk�ho �lov�ka -

a pak p�em��l�m o prezidentovi m� promuj�c� t��dy,

kter� byl blbec!

A pomyslel jsem si, "P�ni, kdybych �el na st�edn� �kolu s m�m t�tou,

p��telil bych se s n�m?" A boom.

V tom okam�iku, se zrodil N�vrat do budoucnosti -

p��b�h dosp�vaj�c�ho Martyho McFlye, ��len�ho profesora Doktora Browna

a velmi v�razn�ho stroje �asu.

Podle m��tek gentlemana vyn�lezce H.G. Wellse

nato� pak charismatick�ho P�na �asu,

Marty McFly je velmi nepravd�podobn� cestovatel �asem.

A opravdu, jeho cesta za��n� �pln� n�hodou,

kdy� sko�� do DeLoreana v roce 88

a katapultuje ho to zp�t do roku 1950.

A v tom spo��v� kouzlo filmu,

proto�e Marty nen� drs��ck� dobrodruh

zkoumaj�c� dalekou budoucnost.

Je to zmaten� mlad�k ztracen� p�edev��rem.

Martyho osud nyn� spo��v� v rukou Doktora Browna,

v�st�edn�ho vyn�lezce, kter� spojuje Einsteina a Edisona

v potrhl�m pl�nu dostat Martyho dom�.

P��t� sobotu ve�er, t� po�leme zp�tky do budoucnosti!

Doktor Brown, to je to v�echno kolem.

Mysl�m, �e st�le mysl� na nov� v�ci, zkou�� nov� v�ci.

Je ne�navn�.

Nikdy nen� chv�le, kdy nen� v krizov�m re�imu.

Ka�d� okam�ik je krize -

"Marty, ud�lejte to!" "Marty, ud�lejte to!" "Pro� ne�?� V�te�

Proto�e v�dy v n�jak�m okam�iku to bude katastrofa.

Navrhnout vhodn� stroj �asu pro smola�sk�ho Doktora Browna,

p�edstavoval pro re�is�ra Roberta Zemeckise,

ur�itou v�zvu.

P�vodn� n�vrh stroje �asu

byl k��enec mezi lednic� a telefonn� budkou,

a Bob Zemeckis �ekl, "V�, nebylo by lep��,

�e by cel� v�c byla postavena jako auto?"

"Pak by to bylo poj�zdn�."

A soud s Johnem DeLoreanem byl v posledn� dob� v m�di�ch

a �ekl: "Poj�me pou��t DeLorean."

Poprv� jsem vid�l N�vrat do budoucnosti, kdy� mi bylo deset let

a abych byl up��mn�, p�ita�livost DeLoreana

na m� pon�kud nezap�sobila.

Ale te�, kdy� jsem v n�m byl, pon�kud jsem zm�nil sv�j n�zor.

Po��d vlastn� nev�m, co tok kondenz�toru d�l�,

ale je t�k�, nezamilovat se do toho

DeLorean je jako Heath Robinsonovo kouzlo.

Existovala spousta �hledn�j��ch stroj� �asu,

ale nikdy nebyl takov�, kter� by vypadal jako chladni�ka.

Chcete mi ��ct, �e jste postavil stroj �asu�

�z DeLoreanu?

J� to vid�m tak, pokud se chyst� zabudovat stroj �asu do auta,

pro� to neud�lat n�jak�m stylem?!

V p��pad�, N�vratu do budoucnosti to p�esahuje H.G. Wells�v projekt

v r�mci zkou�ky mo�n�ch d�sledk�

cestov�n� v �ase.

Zanech�n�m stopy v minulosti,

je Marty McFlye v nebezpe�� p�epsan� sv� vlastn� sou�asnosti -

v h�dance zn�m� jako "d�de�k�v paradox."

D�de�k�v paradox je, kdy� se vr�t�te zp�t v �ase,

setk�te se s va�imi prarodi�i, ne� se narod�te,

a pak je zabijete.

Ale pokud jste pr�v� zabili sv� prarodi�e, ne� jste se narodili,

pak, jak se m��ete narodit

vr�tit se zp�t v �ase a setkat se s va�imi prarodi�e, d��ve ne� jste se narodili?

To je paradox.

M�n�te minulost,

aby se sou�asnost stala logickou nemo�nost�.

Ale Martyho probl�my jsou milostn� sp�e ne� vra�edn�,

proto�e kdy� se jeho matka zamiluje do n�ho m�sto do jeho otce,

budoucnost McFlyeho rodiny za��n� mizet.

P�esn� jak jsem si myslel! To dokazuje mou teorii! Pod�vej se na sv�ho bratra!

Jeho hlava je pry�! Je to jako� je to, jako by to bylo vymaz�no.

Jedn�m ze za��zen�, kter� jsme pou�ili v N�vratu do budoucnosti

je mizej�c� fotografie,

a p�i�li jsme s t�m, proto�e to byl skv�l� vizu�ln� ukazatel

pro div�ky, aby v�d�li, �e se �as kr�t�.

Vymazan� z existence!

Ta historka, d�v� naprosto dokonal� smysl.

M�te to. Vid�te to a jen�

V�e, co by se,

v�te, jako 20 minut sed�t u tabule

a objasn� v�m to term�n �asov� linie, okam�it�.

"OK, pokaz� sch�zku sv�ch rodi��."

"Ztr�c� budoucnost. Miz�."

Logicky, to ned�v� v�bec smysl.

Pro� by s fotografie za�al mizet po kousku�?

Pro� by jeho pa�e m�la za��t mizet?

Pro� by m�l m�t st�le fotku?

Ale logiku vypr�v�n� prost� �pln� p�ev�lcuje

drakonick� logika,

a funguje to dokonale.

N�pad cestov�n� v �ase s �iny v minulosti

maj�c� v�n� d�sledky v budoucnosti

se stalo modern�m z�kladem sci-fi.

Ale jeden z jej�ch nejelegantn�j��ch p��klad�

se objevil ji� v roce 1952,

v pov�dce Ray Bradburyho, A Sound Of Thunder.

A Sound Of Thunder se odehr�v� v budoucnosti,

kdy� se lovci velk� divok� zv��e, mohou vr�tit v �ase

aby z�skali dokonalou trofej - Tyranosaura rexe.

Jedinou podm�nkou je, �e mus� z�stat na plovouc�m chodn�ku.

Nemohou se dotknout ani st�bla tr�vy.

Ale pak, jednoho dne, neopatrn� lovec

omylem �l�pne na prehistorick�ho mot�la -

mal�, dokonce trivi�ln� chyba,

kter�, ale m� ni�iv� d�sledky.

"Spadlo to na zem, skv�l�,

mal� ud�lost, kter� by mohla naru�it rovnov�hu

a vyvolat �adu mal�ch domino efekt�

a pak velk�ch a pak gigantick�ch domino efekt�,

v�e v pr�b�hu let, v pr�b�hu �asu."

"Eckels se zbl�znil."

"To nem��e v�ci zm�nit."

"Zabit� jednoho mot�la nem��e b�t tak d�le�it�! M��e?"

V A Sound Of Thunder je idea,

�e pokud se vr�t�me do minulosti,

i nejmen�� zm�na v minulosti

m��e m�t obrovsk� n�sledky, kdy� se vr�t�te do sv�ho vlastn�ho �asu.

Jin�mi slovy, �e historie m� citlivou z�vislost

na po��te�n�ch podm�nk�ch,

co� je v�ta z teorie chaosu,

kter� byla p�edstavena ve�ejnosti

roky pot� co Bradbury napsal sv�j p��b�h.

Geni�ln� kr�tk� pov�dka Raye Bradburyho

se stala spojen� s my�lenkou "Mot�l�ho efektu,"

my�lenkou je, �e v p��pad�, �e mot�l zam�v� k��dly v Braz�lii,

m��e to rozpoutat torn�do v Texasu.

V�dci a hydrometeorologov� se st�le dohaduj� o jeho platnosti,

ale pro sci-fi spisovatele,

se stal neodolateln�m

a �asto nesm�rn� z�bavn�m trikem p�i vypr�v�n�.

Ze v�ech film�, kter� si hr�ly s t�mito my�lenkami

�asu, n�hody a osudu,

��dn� z nich nebyl z�bavn�j��, ne� Skv�l� dobrodru�stv� Billa & Teda -

p��b�h dvou ne��astn�ch st�edo�kolsk�ch troub�

jejich� osud z�vis� na jejich schopnosti

dokon�it sv�j dom�c� �kol z d�jepisu.

To nen� �patn�!

Zdrav�m, moji skv�l� p��tel�.

V�te, kdy Mongolov� vl�dli ��n�?

No�

� mo�n� se m��eme zeptat jich.

��dat �ingisch�na, aby v�m pomohl s va��m dom�c�m �kolem

asi zn� jako st�edo�kolsk� hloupost.

Ale mysl�m, �e v�ichni m�me sv� vlastn� p�edstavy

o setk�n� s lidmi z minulosti.

Docela si p�edstavuji ve�e�i s Oliverem Cromwellem,

a pak pop�jen� s Kleopatrou.

Ale v p��pad� Billa a Teda, v�ichni od Billyho Kida

k filozofovi Sokratovi - nebo "So-kratovi ", jak ho naz�vaj� -

skon�� vle�eni do

jednoho z m�n� okouzluj�c�ch stroj� �asu ve sci-fi.

Kdy� jsme poprv� p�edstavili Billa & Teda,

Bill a Ted se poflakovali �asem v dod�vce.

A to bylo p�vodn�, je�t� p�edt�m, ne�

to bylo pojmenov�no Skv�l� dobrodru�stv� Billa & Teda

hrub� n�zev byl �asov� dod�vka Billa & Teda

Pak se objevil N�vrat do budoucnosti a tam byl DeLorean,

tak�e jsme museli zm�nit auto.

Tak�e re�is�r, Steve Herek �ekl: "Co kdy� to bude telefonn� budka?"

A my jsme �ekli, "OK."

Na rozd�l od TARDIS, Billova a Tedova telefonn� budka

byla mnohem men�� uvnit� -

jako stroj �asu a jako pracovn� rekvizita.

Z v�robn�ho hlediska, to byla �pln� no�n� m�ra.

Mysl�m, v�te, je to jako�

Mysl�m, �e Reeves a j�, mysl�m, �e jsme to nazvali "smrt�c� box."

To nebylo d�l�no v ��e po��ta�em generovan�ch z�b�r�. V�te, co m�m na mysli?

Tak�e tato kabina se p�ekl�p�la, byla sva�en� a hydraulick�.

Bylo to jako n�co z koncertu KISS.

Kdy� telefonn� budka nakonec vyhod� v�echny v San Dimas v Kalifornii,

sc�na je nastavena pro nepravd�podobn� st�et kultur.

Rozmanit� histori�t� pohlav��i

jsou zcela mimo svou dobu v Americe 80. let

a netrv� dlouho, ocitnou se uvr�eni ve v�zen�.

Nem�li jsme zp�sob, jak dostat lidi ven z v�zen�,

tak�e se sna��me p�ij�t se v�emi mo�n�mi zp�soby, jak to ud�lat

a kone�n� jsme �ekli,

"Dob�e, co kdy� budou cestovat v �ase, ale ne v t�to sc�n�?"

Tede, dobr� n�pad, k�mo!

Budeme cestovat v �ase dva dny nazp�t,

ukradneme kl��e m�ho t�ty a nech�me je tady!

Kde?!

Nev�m. Co za touhle cedul�?

Tak, kdy� se dostaneme sem, budou tu na n�s �ekat.

Vid�? Jo!

Byla to sc�na o cestov�n� �asem, kde nebylo ��dn� cestov�n� �asem.

Bylo to jen konceptu�ln� v�te, my�lenka cestov�n� v �ase.

A pro m�, to byla nejv�t�� z�bava, ve skute�nosti -

p�ich�zet s t�mito typy h�danek.

Zp�sob jak�m si hr�li s �asem, mysl�m, byl skv�l�.

Mysl�m, �e to byl opravdu skv�l�.

Je tam spousta opravdu skv�l�ch, rafinovan�ch n�pad�,

kter� jsou� v�te, kter� jsou hlubok�,

pokud se tak n�jak rozbij� o sebe.

Ale po celou dobu nat��en�, v�te, dva idioti.

P�nov�

�jsme minulost�.

Skv�l� dobrodru�stv� Billa & Teda

se mohla zd�t jako zt�e�t�n� teenegersk� komedie,

ale sv�m n�zorem na Ameriku Ronalda Reagana, m�la m�rn� satirickou hranu.

M�me v�echny ty postavy z cel�ho sv�ta.

A co budeme d�lat? Odvedeme je do obcho��ku.

A tak nejv�t�� mozky na�ich d�jin

nab�zej�c� pohled na evoluci lidstva -

z klasick�ch At�n do n�kupn�ho centra v Kalifornii.

Ale zat�mco kulturn� satira Billa & Teda byla docela m�rn�,

p��b�hy o cestov�n� v �ase byli ji� d�vno prost�edkem

pro ostrou soci�ln� kritiku,

prom�taj�c� na�e vlastn� politick� a kulturn� obavy

z dalek� budoucnosti.

Dnes si mysl�me, �e Stroj �asu

je klasick� d�lo science fiction.

Ale pro �ten��e v roce 1890,

to byla sp� kniha politick� satiry.

V�te, Wells byl ran� a velmi oddan� socialista

a efektivn� vyu�il p��b�h o stroji �asu

jako zp�sob zkoum�n� ur�it� obavy sv�ch Viktori�nsk�ch koleg�

stejn� jako to, jak si p�edstavoval, �e by budoucnost Brit�nie mohla vypadat

pokud by pokra�ovala ve sv�m aktu�ln�m kurzu.

Ve Wellsov� vizi se t��dn� rozd�len� stane tak hlubok�,

�e se lidstvo rozd�l� do dvou odli�n�ch druh� -

Eloiov� a Morlokov�.

"D�vno, p�ed tis�c�mi generac�,

bratr vystr�il sv�ho bratra pry� z klidu a ze slunce."

"A te�, kdy� se bratr vrac� zm�nil se."

Tak je to v knize,

zastaral�, dekadentn� Eloiov�

fakti�t� n�stupci vy��ch t��d,

zat�mco zv��ec�, podzemn� Morlokov�

jsou potomci Britsk� pr�myslov� spodiny.

Wells je provokativn� v postaven� mezi majetn�mi a nemajetn�mi

nastav� n�jak�ch 800.000 let do budoucnosti -

hrozn� daleko od v�ku plynov�ch osv�tlen� a kon�.

Ale jak postup pokroku pokra�oval,

budoucnost se zd�la bl�e, ne� kdy jindy.

A kdy� v roce 1924, rakousk� re�is�r Fritz Lang

poprv� uvid�l mrakodrapy v New Yorku,

inspirovalo ho to k jednomu z nejv�t��ch sci-fi film� -

Metropolis.

Metropolis byl prvn� celove�ern� sci-fi film.

Je zasazen do m�sta budoucnosti ovl�dan�ho bohat�mi pr�mysln�ky

ze sv�ch mrakodrap�,

zat�mco d�ln�ci se d�ou b�dn� v podzem�.

Dokonce i postar�� H.G. Wells zjistil, �e je to trochu t�kop�dn�.

Jak �ekl v rozhovoru pro New York Times,

nejhloup�j�� film, jak� kdy vid�l.

Ale m�sto budoucnosti

zaujalo spisovatel� sci-fi od t� doby,

a st�n Metropolitn�ho t��dn�ho konfliktu nikdy �pln� nezmizel.

V 60. a 70. letech budoucnost Brit�nie byla tady,

p�inejmen��m podle architekt� a projektant�,

kte�� m�nili na�e m�sta do v��kov�ch utopi�.

Ale mnoho sci-fi spisovatel�

m�lo sp�e siln�j�� pocit skepse,

stejn� jako mnohem v�t�� pochopen� skute�nosti.

V�d�li, �e dne�n� sny

jsou �asto no�n� m�ry z�t�ka.

A nikdo to nepitval intenzivn�ji

ne� Britsk� dystopick� laure�t, J.G. Ballard.

Lid� m� obvinili a obvinili v�t�inu spisovatel� sci-fi,

z toho, �e jsou sp�e pesimisti�t�,

proto�e po��d varuj� p�ed nebezpe��m dop�edu.

Ale mysl�m, �e pokud, v�te�

� �lov�k, kter� maluje� maluje zna�ky

��k�: "Nebezpe�n� zat��ka p�ed v�mi, zpomalte,"

nen� pesimista.

Mysl�m, �e t�m jenom d�v�

p�esn� varov�n�, v�te�

Nemysl�m si, �e nap�ete,

"Nebezpe�n� zat��ka p�ed v�mi, zrychlete?"

To� Ano.

Samoz�ejm� vlastn� jsem,

v n�kter�ch� v n�kter�ch m�ch knih�ch.

V roce 1975, Ballard zam��il sv�j pohled

na konkr�tn� v��kov� budovy

tak milovan� Britsk�mi optimistick�mi architekty.

High Rise p�edstavuje panel�k budoucnosti

izolovan� od okoln�ho sv�ta.

Zde jsou obyvatel� organizov�ni podle sv�ho soci�ln�ho postaven�,

zdola nahoru.

Ale jak vypadne elektrick� proud, drobn� st�nosti p�erostou v n�sil�,

t��dn� rozd�len� se zm�n� na t��dn� boj.

Kdybyste �etli High Rise v polovin� 70. let,

t�eba p�i sv��k�ch b�hem nepl�novan�ho v�padku elektrick� energie,

mo�n� byste se divili, jak daleko

Ballardov� dystopick� budoucnost ve skute�nosti je.

Spisovatel� jako Ballard vykouzlili znepokojiv� dokonce mraziv� obrazy

v mysl�ch sv�ch �ten��.

Ale definitivn� p�edstava m�sta budoucnosti p�i�la z kina,

od Britsk�ho re�is�ra Ridleyho Scotta v temn� sci-fi z roku 1982 Blade Runner.

Scott�v portr�t Los Angeles v roce 2019

vd�� hodn� mrakodrap�m a vzducholod�m z Metropolis.

Ale tak� m�chal pr�myslov� severov�chod ze sv�ho d�tstv�

s ru�n�mi uli�kami Hong Kongu.

N�kde v tomto obrovsk�m, pekeln�m m�st�

se skr�v� skupina tul�k� android� zn�m�ch jako replikanti -

a jsou pron�sledov�ni Blade Runnerem,

detektivem, kter� se specializuje na odhalen� android�

skryt�ch ve st�nu.

V podstat� ta noirov� strana, dob�e,

byl� to byl Ridleyho postup�

"�vypad� to p��li� nov�."

"M��ete s t�m n�co ud�lat?" "Vezm�te na to kladivo."

Tak jsem si p�e�etl sc�n��

a z�skal definitivn� n�zor, �e to bylo n�co jako mizern� sv�t.

Tak, pomyslel jsem si, "To m��u ud�lat."

"V�te, j� jsem designer."

"M��u vytvo�it dystopick� sv�t."

To je vize, kdy ne v�e funguje jak m�.

Ale to zn�me.

Pro� by se budoucnost li�ila od nyn�j�ka?

Polovina v�c�, kter� d�l�me nefunguj� nebo jsou nesmysl.

Je to bordel, v�te? �ivot je chaos.

Nebyl to zcela nov� n�pad.

Dokonce i ve Hv�zdn�ch v�lk�ch bylo n�co z toho.

V�ci byly star� a rozbit� v n�kter�ch m�stech.

Ale Ridley zachytil ten pocit "Budoucnost u� je star�."

P�i�li jsme s n�zvem� "retro-deco."

A druh� byl "odpadkov� m�da."

Blade Runner m� nezapomenuteln� pohled

ud�lal m��tko pro v�echny vize budoucnosti.

Ale vyu�it� stroje na d隝 Ridleyho Scotta

pomohlo tak� skr�t podvod,

pou�it� p�i v�rob� realisticky vypadaj�c�ho vozidla Syda Meada.

Kdy� se Spinner vznese v de�ti,

d�vod pro� pr�� je, �e d隝 pad� svisle

a to pomohlo skr�t dr�ty, kter� to dr��.

Skute�n� �sp�ch filmu

spo��v� v tom, jak vykouzlili d�v�ryhodn�, trojrozm�rn� sv�t,

dopln�n� vlastn�m futuristick�m zp�sobem obl�k�n� a mluvou.

Ve skute�nosti, herec Edward James Olmos

dokonce vymyslel zcela nov� jazyk pro svoji postavu, Gaffa.

Kdy� jsem tam �el, mluvil jsem bl�boly.

J� jen� v�te, jen jsem dal spoustu zvuk� dohromady

v r�zn�ch jazyc�ch.

"Co?"

Samoz�ejm�, mi nikdo nerozum�l.

V t�to sc�n�, Olmos vyu��v� sv�j vynalezen� jazyk

k identifikaci detektiva Deckarda jako b�val�ho Blade Runnera.

"Lofaszt! Nehogy mar!" "Te vagy a blade, blade runner."

��k�, �e jste Blade Runner. �ekni mu, �e j�m.

Ale p�eklad ��fkucha�e

nezachytil zcela zm� evropsk�ch a asijsk�ch oplzlost�,

kter� Olmos smotal dohromady.

��k�m, "Lofaszt Nehogy mar Te! Vagy a Blade Runner!"

Co� znamen�, "Jsi velk� ko�sk� p�ro, Blade Runnere."

Lid�, kte�� znali jazyky

se v�leli na zemi.

Nemohli uv��it, �e to n�kdo �ekl, v�te?

S tav�c�m kotlem jazyk�, jeho� jsou pln� ulice

a postindustri�ln� architekturou,

Blade Runner definuje

sci-fi dystopickou vizi budoucnosti.

Bylo to zalo�en� na rom�nu, Do Androids Dream Of Electric Sheep?

poprv� vydan�m v roce 1968, napsan� Kalifornsk�m podiv�nem Philipem K. Dickem.

"Nechal jsem vypnut� zvuk u televize a sedl jsem si k varhan�m

a experimentoval jsem

a kone�n� jsem na�el m�sto pro zoufalstv�."

"Tak jsem si to napl�noval na dvakr�t m�s��n�."

"Mysl�m, �e je to rozumn� mno�stv� �asu

k pocitu beznad�jnosti o v�em."

Philip K. Dick byl jedn�m ze skute�n�ch velik�n� sci-fi.

�ten� jeho knih je �asto jako halucinogenn� z�itek -

sp�e jako by postr�en� do budoucnosti

po po�it� LSD.

Ale mo�n�, �e to nep�ekvapuje,

proto�e Philip K. Dick byl pono�en do psychedelick� alternativn� kultury

pozdn�ch 60. let v San Francisku.

Tvrdil, �e m�l vid�n� �ivota ve star�m ��m�

a dokonce, �e byl posedl� duchem proroka Eli�e.

A v��il, �e dost�v� zpr�vy z vesm�ru.

Philip K. Dick byl ��asn� spisovatel sci-fi.

M�l z�zra�nou intuici

pro obracen� sou�asn� Ameriky

a glob�ln� situaci v 60. a 70. letech

do sci-fi metafory,

kde pou��v� oby�ejn� sci-fi n�stroje

jako roboty, cestov�n� v �ase, mimozem��any, telekinetick� schopnosti a podobn�,

v�e spolu prom�ch�v� na ka�i,

kter� ned�v� logick� smysl a vypad� trochu jako sen,

a p�esto se zd�, �e zachytil zp�sob �ivota, kter� c�til jak

v roce 1960, tak dokonce i te�.

Pr�ce Philipa K. Dicka p�etrv�v�,

proto�e jeho znepokojuj�c�, paranoidn� vize budoucnosti

st�le vypad� pozoruhodn� prorock�.

Psal o st�tn�m dozoru, virtu�ln� realit�

a nebezpe�� technologi�

ne jen p�ed roky, ale p�ed p�r des�tkami let.

Jeho z�t�ek se �asto zd� tajemn� jako n� dne�ek.

P�es v�echnu v�st�ednost Philipa K. Dicka,

jeho t�mata posedlosti, dohledu a ned�v�ry

byly zako�en�n� v politick� realit� rozkv�tu 60. let.

To byla �ra studen� v�lky,

doba pron�sledov�n� strachem z jadern�ho Armagedonu.

A st�n bomby visel nad

mo�n� nejzvl�tn�j��m filmem o cestov�n� �asem ze v�ech,

vytvo�en� v roce 1962 a skl�daj�c� se t�m�� v�hradn� ze statick�ch fotografi� -

La Jet�e.

Lidsk� rasa byla odsouzena k z�niku.

Vesm�r byl nep��stupn�.

Jedin� spojen� s p�e�it�m

proj�t �asem - mezerou v �ase -

a pak by mo�n�, bylo mo�n�

dostat j�dlo, l�ky, energii.

To byl ��el experimentu -

poslat posly �asem,

v�zva minulosti a budoucnosti k z�chran� sou�asnosti.

N�pad samot��sk�ho francouzsk�ho um�lce, Chrise Markera,

La Jet�e vypr�v� p��b�h

v�zn� z postapokalyptick� budoucnosti,

kter� je posl�n zp�t v �ase, aby zachr�nil lidstvo.

Sv�t byl zni�en a cestovatel v �ase byl odesl�n zp�t,

aby v podstat� v�echno restartoval.

Je to jedna z nej��asn�j��ch v�c� o cestov�n� v �ase

nebo kdy� na to p�ijde filma�sk�ho um�n�,

proto�e, samoz�ejm� je to cel� ze statick�ch sn�mk�,

a m� to, to uspo��d�n� a tu s�lu,

kter� poch�z� z jeho minimalismu.

La Jet�e mohl z�stat

brilantn� kuriozitou francouzsk� filmov� nov� vlny,

kdyby nebylo sc�n�rist�

Davida a Janet Peoplesov�ch,

kte�� adaptovali zlov�stn� p��b�h o cestov�n� v �ase pro Hollywood.

Nazvali nov� film Dvan�ct opic.

Za�ali jsme mluvit o tom, jak� by to bylo

ud�lat film z pohledu

jednoho z t�ch chl�pku, kter� potk�te na ulici,

kter� v�m ��k�, �e se sv�t ch�l� ke konci a v�echny ty v�ci.

A p�i pohledu na n�j, si mysl�te, �e je to v�echno absurdn�.

Ale co kdy�, byste byli na jeho m�st�?

On v�, �e sv�t se bl�� ke konci.

Vid�l fakta

a je o tom p�esv�d�en

spoustou skute�nost�.

Stejn� jako La Jet�e,

Dvan�ct opic se zam��uje na p�e�iv�� z apokalyptick� budoucnosti.

Bruce Willis hraje Jamese Colea,

poslan�ho zp�t v �ase, aby na�el zdroj viru

kter� zpusto�il lidstvo v roce 1996.

Jestli�e, mu n�kdo bude v��it.

Je ��jen, �e?

Duben.

Kter� rok je?

Kter� rok mysl�te, �e je?

1996. To je budoucnost, Jamesi.

Mysl�te si, �e �ijete v budoucnosti?

1996 je minulost�.

David i j� jsme pracovali, jako velmi mlad� lid� ve st�tn�ch instituc�ch,

ne moc odli�n�ch od

t�ch, kter� je ve Dvan�cti opic�ch,

a bylo �asto velmi t�k� ��ct,

kdo byl zdrav� a kdo byl du�evn� nemocn�.

Na�e hlavn� postava mohla poch�zet z budoucnosti

nebo si mohla prost� vymyslet tuto konstrukci,

kter� ji umo�nila p�e��t.

A�koli James Cole zn� osud lidstva,

jeho vlastn�, je m�n� jist�.

Film ukazuje, jak ho stra��

opakuj�c� se no�n� m�ra z d�tstv�

ve kter� vid� pron�sledovan�ho �lov�ka post�elen�ho na leti�ti -

zvl�tn�, zneklid�uj�c� sc�na

vyp�j�en� p��mo z La Jet�e.

My�lenka �lov�ka vidouc�ho svou vlastn� smrt

je siln� dramatick� trik, kter� poch�z� z La Jet�e.

Rozb�hl se k n�.

A kdy� poznal mu�e, kter� ho stopoval a� od t�bora,

v�d�l, �e nen� cesta ven z �asu.

A v�d�l, �e tato st�le se vracej�c� chv�le,

kterou vid�l jako d�t�

byl okam�ik jeho smrti.

Jedn�m z d�vod�, pro� spisovatel� a filma�i miluj� t�ma cestov�n� v �ase

je, proto�e jim to umo��uje prozkoumat n�kter� docela t�k� t�mata

v r�mci neoby�ejn� div�cky atraktivn�m form�tu.

Kde jinde, po tom v�em, byste na�li Bruce Willise

vkl�daj�c�ho francouzsk� existenci�ln� pocit �zkosti

do d�t�te, kter� m� p�edtuchu sv� vlastn� smrti?

Ale pak, je Bruce Willis tak trochu jako veter�n v cestov�n� �asem.

Vr�til se k ��nru v roce 2012 ve filmu Looper,

co� bylo n�co jako psychoterapeutick� fantazie -

snov� p��b�h, ve kter�m hrdina zjist�, �e jeho hlavn� protivn�k

je ve skute�nosti jeho mlad�� j�.

Tentokr�t, Bruce Willis hraje Joea

zabij�ka na konci sv� kari�ry,

kter� byl posl�n zp�t v �ase, aby byl zabit -

proces zn�m� jako "uzav�en� smy�ky."

Ale pot�, co p�e�il prvn� atent�t na sv�j �ivot,

Joe se ukazuje jako neochotn� ob�,

co� vede k pam�tn�mu z��tov�n� v restauraci se sv�m vrahem -

mlad�� verzi sebe,

hranou Josephem Gordonem-Levittem.

Nem��u t� nechat odej�t z t�to restaurace �iv�ho.

To je m�j �ivot te�. Vyd�lal jsem si na to. Ty u� jsi sv�j m�l.

Tak pro� neud�l�, co starci d�laj�, a nezem�e�?

Kdy� jsem poprv� p�i�el s n�padem na Loopera,

m�l jsem velmi dob�e or�movanou p�edstavu

starce a mlad�ho mu�e, kte�� vedou konverzaci jako otec a syn.

V mnoha ohledech� v mnoha ohledech, tento rozhovoru v restauraci

je konverzace otce a syna.

To je, "Nezm�n�m se na tebe."

Ale vezm�te to do sci-fi oblasti,

najednou m�te zapojeno cestov�n� �asem, kdy� se vr�til,

a doslova mu ��k�,

"Nezm�n�m se na tebe,"

tam se stane n�co, co jsme vid�li v rozhovorech

tis�ckr�t ve filmu

a i my jsme asi m�li ten rozhovor ve sv�m �ivot�,

ale najednou, v tomto nov�m kontextu mus�te�

� va�e u�i o�ij� a vy se mus�te p�edklonit

a zpracovat to na jin� �rovni.

Tak�e, v�, co se stane?

Ud�lal jsi u� v�echno, jako j�?

Nechci mluvit o zasran�m cestov�n� �asem.

Proto�e pokud o tom za�neme mluvit, pak tu budeme cel� den,

mluvit o tom a d�lat diagramy br�kem.

Cestov�n� v �ase ned�v� smysl.

Cestov�n� v �ase nikdy nebude d�vat smysl.

M��ete se opravdu sami zane��dit kdy� za�nete skute�n� p�em��let,

"J� budu ten, kter� d� cestov�n� v �ase do po��dku."

Mysl�m, �e se mus�te velmi brzy oprostit od toho

a jen ��ct, v�te, "M�m p��b�h,

kter� mysl�m, stoj� za to� stoj� za vypr�v�n�."

V posledn�m �asov�m zvratu,

Joeovo mlad�� j� si uv�domuje, �e jedin� zp�sob, jak p�evz�t kontrolu nad akc�

m��e b�t ukon�en� sv�ho vlastn�ho �ivota.

Looper na konci hraje velmi chyt�e na z�kladn� lidsk� touhy -

na�e touha kontrolovat sv�j vlastn� osud.

Ve skute�nosti, od Looperovsk�ch futuristick�ch zlo�inc�

k vyn�lezci H.G. Wellse a Doktoru Who P�na �asu,

p��b�hy o cestov�n� �asem maj� �asto stejn� z�kladn� p�edpoklad -

�e skrze moc v�dy, m��eme rozkazovat �asu.

Bohu�el, ve skute�nosti,

�as je jedin� v�c, kter� nikdo z n�s nem��e nikdy uniknout.

V�ichni jsme, samoz�ejm�, cestovatel� v �ase,

pohybuj�c� se ne�prosn� kup�edu v �ase

a� se n�m to l�b� nebo ne.

Ale co kdy� se jednoho dne, hodiny zastav�,

uv�zn� n�s v jedin�m okam�iku

odsouzeni k opakov�n� sebe po celou v��nost?

OK, t�born�ci, zvednout se a z��it.

Hromnice je p��b�h nespokojen�ho meteorologa Phila Connorse,

kter�ho hraje s ironickou chut� Bill Murray,

a kter� je p�edur�en, aby znovu, znovu a znovu pro��vat stejn� den.

Up��mn� �e�eno, smyslem toho pro m�,

bylo: "Co kdy� �lov�k �ije d�le ne� jeden �ivot?"

Jak�koli film m��e uk�zat osobu �ij�c� jeden �ivota a oni�?

Co kdy� maj� je�t� je�t� 70, 75, 80 let

a chovaj� se po��d jako mlad� dosp�vaj�c�?

Nikdy to nem�li, nikdy to nep�erostli,

nikdy za t�m nebyli?

A tak jsem ��kal, OK. Pro n�kter� lidi je to takhle.

"Ale co kdy� m�li dal�� ivot a je�t� jeden po tom?"

"Pokud by �lov�k mohl skute�n� ��t tak dlouho,

zm�nil by se,

nebo je odsouzen b�t t�m, k�m je bez ohledu na to?"

Co byste d�lali, kdybyste uv�zli na jednom m�st�

a ka�d� den byl p�esn� stejn�

a nic jin�ho?

To je cel� o m�.

I p�es velmi z�bavn� film

Hromnice nab�z� p�ekvapiv� bez�t�n� pohled

do nejtemn�j��ch kout� lidsk� du�e.

Aby se vymanil z cyklu,

Phil Connors za�ne

s �adou n�siln�ch pokus� o sebevra�du -

naraz� do kami�nu, chce se zab�t elekt�inou ve van�,

dokonce sk��e z v�e.

A p�esto, poka�d�,

se z�zra�n� vzk��s� a znovu za�ne den.

To je mo�n� kone�n� no�n� m�ra -

�asov� smy�ka ve kter� zd� se, se nic nem�n�.

Ale velmi pozvolna, se n�co za��n� m�nit -

Phil Connors s�m.

Byl to jak mor�ln� p��b�h, tak i romantika.

A n�kdy, kdy� film pou��v� n�jakou metodu znovu a znovu,

unav� se.

Ale poka�d�, kdy� to ud�lali tak to bylo lep�� a lep��,

jak n� �lov�k dost�v� lekci, nakonec.

Kone�n�, se Phil u�� t sv�j den na Hromnice,

v�ce ohledupln�.

Teprve pak unikne z �asov� pasti

a u� se neprobud� s�m.

Pros�m, u� ne.

To je skv�l� song! Ne, to nen�.

Neposlouchejte toho mu�e, on�

Je p��li� brzy.

Jedna z v�ci pro lidi je pr�v� pozn�n�,

�e ten prvn� den, kter� za�il, byl tak hrozn�,

byl tak hrozn�, �e to byl nejhor�� den jeho �ivota v�bec,

byl to stejn� den, kter� pro�il na konci,

ten stejn� den, kter� mu byl p�edveden

se uk�zal, jako jeden z nejlep��ch dn� jeho �ivota,

a jedin� v�c, kter� se zm�nila, byl on.

Hromnice je v podstat� modern� etick� poh�dka,

a do zna�n� m�ry vd��

extr�mn� sentiment�ln� Viktori�nsk� bajce o cestov�n� �asem V�no�n� koled�,

proto�e srdcem je Bill Murray meteorolog,

je to v podstat� aktualizovan� verze Dickensova Ebenezera Scroogea -

sv�tov� zn�m� suchar vl��en� minulost�, sou�asnost� a budoucnost�

dokud nezm�n� sv� zp�soby.

My�lenka postavy, kter� se ocitne na milost a nemilost �asu

a povinnost d�lat rozd�l

inspirovala jeden z nejnep�edv�dateln�j��ch televizn�ch

a nejz�bavn�j�� vp�du do cestov�n� v �ase -

Americk� seri�l Quantum Leap.

V�echno to za�alo, kdy� jsem vedl experiment s cestov�n� �asem

�lo to trochu mizern�.

Kultovn�m favoritem na BBC Two byl na po��tku 90. let

seri�l sleduje dobrodru�stv� Dr. Sama Becketta,

mozek tajn�ho vl�dn�ho projektu cestov�n� �asem.

Moje postava, Sam Beckett, vynalezl schopnost cestovat v �ase.

Proto�e je financov�n� zkr�ceno - n�co s ��m se ka�d� m��e ztoto�nit -

je nucen sko�it do stroje

p�edt�m ne� byl opravdu otestov�n,

a nem��e se vr�tit dom�.

Mimochodem, tady jsem, sk�kaj�c� v �ase,

d�v�m v�ci do po��dku, jakmile se pokaz� -

cestov�n� �asem samot��e

s Alem jako m�m Tontem,

a ani nepot�ebuji masku.

Oh, chlap�e.

Kv�li z�vad� na stroji �asu v Quantum Leap,

se Sam ztrat� v ned�vn� minulosti,

p�edur�en, aby sk�kal do r�zn�ch �asov�ch okam�ik�

a do t�l r�zn�ch postav -

ide�ln� zp�sob, jak d�t div�k�m nov� p�ekvapen� ka�d� t�den.

Cht�l bych se p�ipojit f�nem

a zp�sobit v�padek, kter� zas�hl v�chodn� pob�e��

v roce 1960� nebo kdy to bylo.

V restauraci, n�kdo dusil,

a Sam vezme� a d�l� Heimlich�v man�vr,

a pak n�kdo �ekne�

.. "Ty m� ale �t�st�, Dr. Heimlichu."

V�te?

Oh, �asy, se m�n�

Co odli�uje Quantum Leap

je to, �e Sam je cestovatel �asem

vlastn� ob�vaj�c� t�lo jin� osoby v jin� dob�.

Tak�e, Sam neputuje jen v jin� dob�.

St�v� se vlastn� jinou osobou.

A v ka�d� epizod�, mus� napravit chybu nebo nespravedlnost

p�ed t�m, ne� se m��e p�esunout z doby, v n� je v pasti.

N�kdy jsou Samovy cesty exkurze do ryz� nostalgie -

nap��klad, kdy� zachr�n� �ivot zku�ebn�ho pilota z 50. let

nebo kdy� vyhr�v� baseballov� z�pas v roce 1960.

Ale sc�n�rist� si brzy uv�domili, �e by mohli vyu��t tento koncept

k prozkoum�n� mor�ln�ch zlomov�ch hranic modern� Ameriky.

Existuje epizoda, kde jsem byl t�hotn�.

A te�, z ni�eho nic, jsem byl v t�le kadeta,

kter� m��e nebo nemus� b�t gay,

a m�te v�choz� bod t�to epizody, m�te soci�ln� ot�zku.

Sam dokonce zjistil, jak� to je

b�t �ern�m na hlubok�m jihu 50. let.

Mus� to b�t n�jak� omyl.

Nejv�t�� chyba, kterou jsi ud�lal, chlap�e.

Nen� to tak, Tode?

Pro Sama a mo�n� pro producenty show,

cestov�n� v �ase nab�z� p��le�itost k n�prav� k�ivd z minulosti

a dokonce k p�eps�n� historie ke ��astn�mu konci.

V�jimkou v�ak byl p��b�h

inspirovan� skute�n�m �ivotn�m setk�n�m

se spisovatelem, Donaldem Bellisariem,

b�val�m mari��kem,

a jednou z nejzn�m�j��ch postav v americk� historii.

�el jsem do z�sobovac� haly

a se zk��en�ma nohama na podlaze za pultem

byl mu�.

A �etl Pravdu.

To byl leden 1959.

Jste n�mo�n�k, ne�tete Pravdu�

v lednu v roce 1959.

A ptal jsem se ho, pro� ji �etl a co mu to dalo.

A za�ne chrlit v�echnu tu komunistickou propagandu.

A m�lem jsme se spolu pobili.

Jin� �lov�k m� chytil a �ekl: "Hej, hej, hej."

"Poj�."

A �ekl mi: "My ho ignorujeme. Je ne�kodn�."

Nikdy na to nezapomenu. "My ho ignorujeme. Je ne�kodn�."

Ten "ne�kodn�" mu� byl Lee Harvey Oswald,

a Bellisariovo n�hodn� setk�n� inspirovalo epizodu

vrhaj�c�ho Sama do chaosu Kennedyho atent�tu -

historick� trag�die, kterou ani Sam nem��e napravit.

Ale p��b�h kon�� zvratem.

Posl�n�m Sama bylo vlastn� zachr�nit Jackie p�ed atent�tn�kovou kulkou.

Prezidentova man�elka, Jackie Kennedyov�, nebyla zran�na.

Jela do nemocnice� D�ky, Ale.

P��b�hy cestov�n� �asem, jako je Quantum Leap

maj� tendenci soust�edit se na m�sto ur�en� cestovatele

a jeho dobrodru�stv� jakmile se tam dostane.

Ale na konci 20. stolet�,

spisovatel� za�ali zkoumat citov� d�sledky,

nejen pro cestovatele, ale pro jeho nejbli��.

A v roce 2003, se to stalo p�edpokladem

pro otev�en� doj�mav� bestseller,

Zaklet� v �ase.

Je to intimn� p��b�h o vztahu

mezi um�lkyn� Clare,

a Henrym knihovn�kem,

kter� je posti�en� mimo��dnou nemoc�,

kterou nem��e kontrolovat.

"Najednou se v�m intenzivn� ud�l� �patn� a pak jste pry�."

"Zvrac�te do n�jak�ch p��m�stsk�ch mu�k�t�,

nebo na d�ev�n� chodn�k v Oak Parku v Illinois kolem roku 1903,

nebo na tenisov� kurt v jemn�m podzimn�m dni v roce 1950."

"Stoj�te, naz� jako sojka,

a� po kotn�ky v ledov� vod� v p��kopu."

P�edstavovala jsem si, cestov�n� v �ase jako

velmi stresuj�c� z�le�itost.

Nemoc, jako je t�eba epilepsie a schizofrenie,

ob� si berou silnou da� fyzicky.

P�ece to tak vypad�, �e n�co tak extr�mn�ho

jako posun v �ase, posun t�la

by nem�lo b�t pohodln�.

To by muselo b�t tr�zniv� a� a nep�irozen�.

V dob�, kdy jsem p�em��lela o tom v�em, to bylo v roce 1997,

boj o dek�dov�n� lidsk�ho genomu byl velk�,

a bylo to ve zpr�v�ch po celou dobu.

A pomyslela jsem si, "Jo, to je ono." "Je to genetick� onemocn�n�."

Henryho nemoc se naz�v� chrono-posti�en�,

vz�cn� genetick� porucha, kter� m��e zcela n�hle, bez varov�n�,

mr�tit s n�m v �ase.

To, co se zd�lo tak sv�� na Zaklet�m v �ase

alespo� jeho fanou�k�m,

je to, �e m� klasickou sci-fi dom��livost

a v�nuje se mnohem hlub�� lidsk� odezv�.

Tak�e za��v�me Henryho strach a zmatek

jak ho znovu a znovu, �as se�v�k� a vyplivne.

A sd�l�me Cla�inou touhu a vztek

p�i jeho n�hl� a prodlou�en� nep��tomnosti.

Tento p��b�h cestov�n� v �ase je p��b�h l�sky a ztr�ty,

jako ryz� lidsk� melodrama.

M�la jsem tu velmi silnou vizu�ln� p�edstavu

o star� �en� v m�stnosti,

s ��lkem �aje, �ekaj�c� na n�koho.

A hned jsem si myslela, "Jo, to je to, o co jde."

"Je to cel� o tom �ase, ten �as, kter� man�elka cestovatele �asem, str�v�

�ek�n�m a p�em��len�m, kde jej� cestovatel �asem m��e b�t."

Dokonce i v Brit�nii nejobl�ben�j�� cestovatel �asem

nebyl schopen uniknout citov�m d�sledk�m

z v��n�ho putov�n� nahoru a dol� �asov�m v�rem.

Kdysi d�vno, b�t spole�n�kem v Doktoru Who

znamenalo k�i�et a nosit minisukn�

a pt�t se: "Co se d�je, Doktore?"

Ale kdy� byl seri�l o�iven v roce 2005,

scen�rist� cht�li uk�zat Doktora a jeho p��tel�

pot�kaj�c� se nejen s Daleky,

ale s nejd�siv�j��m nep��telem ze v�ech -

se vztahy.

Ta va�e ruka, st�le mi z n� naskakuje hus� k��e.

A stejn� jako v Zaklet�m v �ase�

Poj�te se mnou.

... Doktor�v vztah s jeho lidsk�mi spole�n�ky,

odhaluje t�kou cenu cestovatele �asem, kterou mo�n� bude muset zaplatit

pro sv�j nev�edn� dar.

Kolik z n�s s v�mi cestovalo? Z�le�� na tom?

Jo, z�le��, kdy� jsem jen posledn� v dlouh� �ad�.

Na rozd�l od �eho?

Myslel jsem, �e ty a j� jsme�

No, j� samoz�ejm� to je �patn�.

M��e m�t velmi intenzivn� vztahy se sv�mi spole�n�ky,

� a p�esto, je v�dycky p�e�ije.

Byla jsem a� v roce p�t miliard, dob�e, ale to -

ne, tohle je opravdov� budoucnost.

M��e� to prost� nechat za n�mi.

Je to to, co bude� d�lat se mnou?

Tak�e m��e m�t tyto vztahy,

kter� mu d�vaj� �t�chu a pohodl� na chv�li,

ale nakonec bude v�dy putovat s�m po v��nost.

J� nest�rnu.

Regeneruji se.

Ale lid� se rozkl�daj�.

Vy vadnete a um�r�te.

P�edstav si, jak sleduje�, jak se to n�komu d�je, �e jsi�

Co, Doktore?

M��e� str�vit zbytek sv�ho �ivota se mnou.

Ale j� nem��u str�vit zbytek m�ho s tebou.

Mus�m ��t d�l.

S�m.

Podstata Doktora Who je v n�kter�ch ohledech trochu tragick�,

p�esto�e Doktor bude m�t v�dy spole�n�ky,

Doktor v�dy najde ty b�je�n� zbloudil�

a p�ivede je do TARDIS,

nebo si zkus� vybudovat n�jak� �ivot s nimi,

a v�dycky v�, �e zem�ou.

Jsou jako dom�c� mazl��ci.

Jedinou konstantou je kluk a velk� modr� budka.

A tak Doktor putuje s�m,

jeho nekone�n� cesta p�ipom�n� emocion�ln� cenu, kterou my v�ichni plat�me,

kdy� se pohybujeme v �ase.

Od t� doby, gentlemana vyn�lezce H.G. Wellse

prvn�ho, kter� nahodil sv�j stroj �asu,

n�m sci-fi nab�dla skv�lou �adu

bizarn�ch vymy�lenost� a matouc�ch paradox�.

Cestov�n� v �ase dovolilo spisovatel�m

se nostalgicky zeptat, "Co by mohlo b�t?"

A pon�kud mraziv�, "Co je p�ed n�mi?"

A pro m�, je cestov�n� v �ase nejkouzeln�j��

a nejdojemn�j�� sci-fi koncept ze v�ech.

Jen si p�edstavte, �e byste se mohli vr�tit a� do dne sv�ho narozen�,

do okam�iku, kdy se rodi�e poprv� setkali.

P�edstavte si, �e byste mohli b�t na svatb� praprarodi��,

nebo na prvn� V�noce, nebo na posledn� dny ��ma.

P�edstavte si, �e na to v�e,

by sta�ilo stisknout tla��tko.

Cht�li byste, nebo ne?

p�elo�il -- vena --