Original subtitles

ČESKÝ ŽURNÁL ČESKÝ ALLÁH

-Náš strach je oprávněný. Hrnou se na nás stotisícové

hordy nepřátelských vetřelců. Pokud chceme přežít,

pokud chceme, aby naše děti vyrůstaly

jako svobodní občané a žily v bezpečí,

tak tyto hordy musíme zastavit a vrátit, kam patří.

Muslimští imigranti se nebudou snažit včlenit

nebo se naučit náš jazyk, budou se sdružovat

a jejich imámové jim budou vykládat,

co je všechno u nás špatně a co je potřeba změnit

podle práva šaría. Je potřeba plnou vahou občanů

České republiky po naší vládě a po Bruselu chtít,

aby okamžitě přestali přijímat imigranty.

A všechny země, v nichž nelegálové končí,

aby imigranty nekompromisně vracely, odkud přišli.

-Přes Maďarsko to jenom přejde! Myslíte si,

že se to všechno jen bude zastavovat pořád a pořád

v Německu, Anglii, Francii?! Ne, jednou to dojde k nám!

-My jsme tu proto, abychom se cítili dobře.

Jsme tady proto, abychom zachránili svět.

Fakt je to tak, není to nic menšího.

Venku je krásně, mohli jste být někde na výletě,

mohli jste být s rodinami, mohli jste vydělávat peníze,

vy se ale místo toho snažíte zachránit svět.

Fakt děkuji. Vážím si toho.

-Já jsem tady za občany. Za občany,

kteří jsou hodně naštvaní. Od ledna jsem se zapojila

do dění Islám v České republice nechceme.

Najednou mám pocit, že se ta politika ovlivňovat dá.

Ještě více to cítím právě v Naštvaných matkách,

které vznikly v únoru, kdy jsem ze zoufalství

a totální frustrace sepsala blog.

Jinak já bloguji asi už od roku 2005.

Blog se jmenoval Naštvané matky - spojme se!

Já mám ve svém okolí lidi, kteří jsou věční sluníčkáři,

ale to nejsou žádní pitomci. Nečerpají žádné dotace,

nejsou napojeni na veřejné

rozpočty, jsou to prostě hodní lidé,

kteří mají problémy s tím, vypustit z úst,

že islám je zlo. Protože říkají,

že 1,5 miliardy lidí tady to náboženství vyznává,

přece jim to nemůžeme brát.

-Jakýkoliv soucit s imigranty přesto musí stranou.

Lidé musí vědět za každou cenu, že se sem nedostanou,

že nemají šanci. To je jediná cesta,

jak to zastavit.

-Já bych k tomu dodala, jednu věc.

Já si myslím, že se musíme stát nositeli,

idey Václava Havla o humanitárním bombardování.

-On by měl přijet ještě jeden kamarád z gymnázia.

Takže na něj musíme počkat a teprve potom ubytovat.

-Tudíž, ať tu s nimi nebudíme pozornost,

tak bych je normálně teď vzala do kanceláře.

-Dávám vám všem v klidu 5 minut

a pak bychom zahájili další bod.

-Nevyhrožuj.

-Vyhrožuji. Podívej se, já jsem silná

a já tě tam i dotlačím.

-Opravdu ti lidé zatím neví, co nám hrozí,

neví, v čem by děti vyrostly, neví o tom,

jak by se tu vraždilo, jak by ženy byly prodávány.

-Je potřeba se dostat do celostátních médií.

Já s agenturami spolupracuji a to je můj denní chlebíček,

vymýšlet témata a opravdu byste mi nevěřili,

s čím vším se dá do medií dostat.

-Tady ta politika mění, nikoliv pravolevě,

ale úplně podle jiné osy. Mění se,

jak já říkám, sluníčkově a antisluníčkově.

Pokud se nám podaří spojit co půjde z antisluníček,

tak já bych za tím stála. Vytvořit z toho jeden

a já tomu říkám Blok proti islámu.

Ať už se to nazve Slunce, seno, jahody

nebo Franta Flinta, ale prostě bude to mít

jednoznačnou jasnou linku.

-Myslím si, že by to vůbec nemusel být

nějaký antiislamizační blok, že by se to klidně mohlo

jmenovat nějak Za evropské hodnoty

nebo podobně.

-Mně se zdá důležité mít nějaké jméno,

protože teď, jak byly problémy,

se kdekdo chlubil naším peřím, tak velmi často to bylo tak,

že nějací dobrovolníci. Měli bychom ale mít nějaké

jméno a dávat ho do popředí.

-My jsme o tom v médiích mluvili jako o iniciativách.

-Já myslím, že většina lidí sem chodí pomáhat

a ani neví, že se jmenujeme Iniciativa Hlavák.

-Zatím, s kým jsem mluvila, tak to chápe,

jako že to jsou Dobrovolníci na Hlavním nádraží

nebo Dobrovolníci Hlavák. To je srozumitelnější.

Já jsem třeba moc nevěděla o tom,

že tady je Iniciativa a s kým jsem mluvila,

tak chápal Dobrovolníci Hlavák.

-Já myslím, že to vyplyne.

-Fakt je to dobré.

-Mně to připadá, že to Iniciativa je trochu

aktivistické. Zatímco dobrovolníci je víc

takové pomáhací, což mi připadá třeba lepší.

-Co víte o Ano, že bude líp.

Možná znáte koblihu, nic víc.

Co jste věděl o Zelených, když se dostali do sněmovny.

-To je ekonomika.

-Moment, nejde o ekonomiku.

Oni mají i sociálno, co o nich víte?

Co o něm víte? Nic.

Co jste věděli o Úsvitu, když vstupoval do sněmovny?

No, nic a dostal se.

Já totiž mluvím s lidmi, kteří jsou chytří.

To je ta zásadní chyba, protože k volbám chodí

z 90 % lidi, co nejsou. To chodí bohužel.

Buďme upřímní. Člověk, který opravdu jde

pro tu koblihu má stejný hlas jako vy.

Ten člověk vůbec neví, kolik těch lidí,

co tam šel a proč tam šel. Já jsem bohužel přesvědčena

o tom, že jeden program a to je ten antiislámský,

je strašně důležitý, protože lidi volí ze dvou důvodů.

Buď proto, že chtějí mít slušné peníze

v peněžence nebo proto, že se bojí.

Žádné jiné emoce v tom nejsou.

-Pořádejte akce, vzdělávejte se, prostě jsme vojáci,

jsme ve válce, ale my ji vyhrajeme.

Děkuji.

-Vyvolávat strach v lidech, aby je tady nechtěli.

To je strašný. Mne na tom děsí to,

že se takový postoj ve společnosti vytvoří,

takový pocit nesounáležitosti. V rámci tady naší malé

české vesničky budeme na sebe nepříjemní tak,

jak jsme teď na ty lidi.

-Uprchlíkům berou šperky v případě,

že ten člověk nemá u sebe žádnou finanční hotovost.

Na zaplacení 12 Euro za den mu seberou šperky,

prodají to někde svým známým pod cenou,

pak jim o tom dají doklad.

-Já bych tuto informaci o tom, že prodává někdo šperky

známým pod cenou neříkala. Do toho bych se vůbec

nepouštěla. Zajímavý to je.

Mít na to svědectví a tak, ale nepouštěla bych to jako...

Zase ať jsme korektní. Nemáme rádi,

když někdo je nekorektní.

Mluvila jste s někým, komu to takto sebrali?

-Tady paní, co jede s námi, tak jí také sebrali šperky

a prodali jí to. Takže my ten doklad získáme.

Můžeme zhodnotit pak, jestli to je prodáváno pod cenou

nebo není.

-Jestli chcete jít teda za někým, konkrétně na návštěvu

a předat nějaké věci, tak si odneste kameru

a přijďte k nám.

-Nedá se to natočit?

-Nedá, protože kamera má vstup zakázán.

-Čeho se tam bojí?

-To já vám nebudu tyto informace podávat,

prostě kamera sem nepatří a nesmí.

Žádný novinář, nikdo. Můžou být, ale za branou.

-Na úvod bych chtěla poprosit členky naší skupiny

Naštvané matky, aby se ozvaly, ať pak vím,

kam za nimi mám jít. Ano,

všechny ženy jsou naštvané. Dnes chci mluvit právě

za ženy, za matky a úplně nejvíce právě za matky

naštvané. My ženy jsme totiž citlivější

na nespravedlnost. Nebojíme se používat své instinkty,

které nám pomáhají bránit naše děti před nebezpečím

a ohrožením. Cítíme se dnes ohrožené

opravdu hodně. Pocit ohrožení nás spojuje všechny.

Pocit ohrožení spojuje všechny občany ČR,

kteří si váží své svobody a cení si jí více než svého

pohodlí.

Můžeme udělat velkou revoluci a to bez jediného výstřelu.

Tím, že půjdeme k volbám a masově podpoříme ty,

kteří se dnes nebojí čelit posměchům a útokům

falešných humanistů. Vážení přátelé,

je to naše jediná šance, jak ochránit svobodu

a zajistit klidný život našim dětem.

Děkuji.

Tak dobře. Jsme nasraný víc,

bych řekla, nebo ne?

-Ze dne na den je to horší.

-V tuto chvíli i my musíme zavřít hranice,

zastavit příliv, udělat zákony tak, aby se tu nemohl šířit islám.

-Také aby nám nikdo nediktoval zvenčí,

co my si tu budeme rozhodovat.

-Samozřejmě. Vystoupit z EU a tyto běžné věci.

-Ale to, co my musíme udělat, je něco praktického pro zemi.

-My potřebujeme lidi, kteří nemají co ztratit.

Lidi, co dělají kariéru v korporátu,

co jsou někde v médiích,

mají hypotéky, se bojí. To není.

-Paní, co pracuje na kase v Tescu,

tak se bude bát ve chvíli, kdy to začne být...

-Když ji vyhodí z Tesca, tak ona půjde do Lidlu.

-Musíme se sejít z krajských měst tady v Praze!

Dovedete si představit, co to je 500 tisíc lidí?!

Milion lidí?! Myslíte si,

že to nejsme schopni dát?!

-Dáme to!

-My tu Prahu ušlapeme!

-Islám tady nechceme. Islám tady nechceme.

Islám tady nechceme. Islám tady nechceme.

Islám tady nechceme. Islám tady nechceme.

Islám tady nechceme. Islám tady nechceme.

-Žádné mejdany tady, ano.

-Takže čau, hoši.

Držte mi palce.

A školu, jo.

Zalijte kvítka a nezapomeňte na křečky.

Tady jsou granule pro psy.

-Kde jsou piliny?

-Tady v té komodě.

Počkejte na mne, jo.

Já jsem se nerozloučila s manželem.

-Ivane, ahoj.

-Ivane, ahoj.

-Díky za hlídání.

-Situace je tam pod kontrolou, funguje tam Červený kříž.

Dostatečný počet dobrovolníků. Busy vozí uprchlíky,

zatím to tvrdí, teda. Vozí je směrem k Rakousku

a tu situaci ověříme. Vídeň jsme informovali

a teď jedeme do Opatovce, kde ta situace eskaluje.

Nejspíš v další hodině se bude ještě zhoršovat.

-Co si myslí ta děcka, když jedou v autě za mřížemi.

-Svět se zbláznil. Svět se úplně zbláznil.

Tady je cpou do autobusů, autobus je plný, zavřou dveře

a další jede třeba úplně někam jinam.

-Už prostě nemůžu.

-Ty lidi se zase budou furt jenom hledat.

Jaká je možnost je vrátit zase do Maďarska.

Úplně absurdní tady.

-To je ortel smrti pod současnou vládní koalicí.

-Tohle je dobrá věta. Tu si, prosím, zapamatujme.

Malý krok pro člověka, velký krok pro lidstvo.

Tak nejdřív vy dva.

Teď si stoupneme všichni.

Tak hele, ať nám to vyjde, kluci.

-Právě jsme za Blok proti islámu podepsali s poslanci

a předsedou hnutí Úsvit dohodu, která přispěje k zastavení růstu

islámu v této zemi. Věřím,

že ortelem smrti pro současnou vládní koalici.

-Uf, to se mi zdá dost ostré. Ten ortel smrti je špatně.

-Tak ortelem.

-Ne, že je vážným varováním.

-Dobře. Dobře, změníme to.

-Ano, strana Úsvit národní boj.

-A radikální?

- Ne. My jsme Úsvit.

-V pořádku.

-Právě jsme s poslanci a předsedou strany Úsvit

národní koalice za Blok proti islámu podepsali

dohodu, která, jak věřím, přispěje k zastavení expanze

islámu v této zemi a je vážným varováním

pro strany vládní koalice.

-Já se připojím k prohlášení, protože toto je startovacím bodem

nového směru, nové spolupráce

a nových možností tak, jak dosáhnout toho,

aby se bezpečnostní situace v ČR stabilizovala.

-Moment, Mirku. Skvělý, ale abychom zajistili

bezpečí našim rodinám a dětem. Nikoliv bezpečnostní situace,

ale bezpečí pro naše občany, rodiny, děti.

-To gesto do kamery, třeba se lehce předehnout

a koukat do toho.

-Pouze doplním, že podpis této smlouvy

je novým startovním bodem pro to,

aby se budoucnost našich občanů, dětí a rodin stabilizovala

vzhledem k imigrantské krizi, která v těchto chvílích...

-To je složitý.

-Moc to komplikujete. Předtím jste to měli super.

-Ještě jednou.

-Můžeš stihnout Martina střihnout a začít od Mirka?

Vždyť to je v pohodě.

-Ať je to v celku, vypadá to líp.

-3, 4, 5.

-Která je nadějí pro zajištění bezpečnosti.

Tak jedem.

-Tancuj, tancuj, vykrúcaj, vykrúcaj,

jen si jupku nezrúcaj, nezrúcaj, dobrá jupka na zimu, na zimu,

nemá každej perinu, perinu. Tralalala, tralalala,

tralalalalalala. Tralalala, tralalala,

tralalalalalala.

-Hello.

-Hello. Eva.

Nice to meet you.

-On šel z Damašku, jo.

Teď přeplul...

-Turecko. Řecko.

Jemu z Irák vykradli prachy, zmlátili ho Íráčani

a všechno, co měl, vykradli mu.

On chce zůstat tady. Říká, že mu líbilo tady.

Jak policie s nim zacházela. Jak národ tady dobré.

-Buď tady. Řekni mu to.

-Čistím mu hlavu, aby tu zůstal tady.

-To říkal, jo?

-Jo. Já nechci být tady.

-Fakt? Aha.

Tak to jsem nějak nepochopila. Já myslela,

že on tu fakt zůstat chce.

-On nechce tu zůstat. Uspokojili ho,

aby na něj netlačili.

-On říkal, ten plešatej...

-Co měli peníze utekli. Co platili.

-Jo.

-Takže oni si zaplatili za ten útěk.

-Jo. On na to ale nemá.

-To hned jasný.

Tady mají všechno pod kontrolou. telefony, všechno,

poslouchaj, vidí, co dělaj, každý pohyb.

-To je v prdeli.

-My jsme taky byli v lágre. Poznám, jak tam.

-Pověz svůj příběh.

-Mě to zajímá. Řekni mi svůj příběh.

-Já jsem z Kavkazu.

-A pak?

-Pak...

-Ty ses narodil v Kavkazu?

-Táta byl proti Rusákům, protože my pod okupací.

-Tvoji rodiče byli Kavkazani?

-No, i já taky.

-Ty jsi čistý Kavkazan?

-Čistý. Táta začal jako,

že nechceme Rusáky, začal mluvit to a to.

Přišel jeden člověk k nám večer ve tři ráno

a řekl, ať utíkáme, že po nás jedou.

-Po tvojí rodině? Kolik ti bylo?

-Mně 6 let asi.

-Tak malý jsi byl.

-Utíkajte.

-Kolik si měl sourozenců?

-Dva.

-Ti byli jak staří?

-Brácha starší, 9 mu bylo.

Ségra potom narodila.

-Kdy jste utíkali a kam?

-My jsme utíkali z republiky až do severu.

Přes sever. Estonsko dostali my do Německa.

-Jste šli celou cestu pěšky?

-Ta jako tito. Ještě ve sněhu.

-Ty si to šel pěšky v 6 letech?

-No, co mám dělat.

-Jak jste tam jedli třeba?

-Cokoliv dostali, kupovali, měli prachy.

-Pomáhali vám?

-No, Němci hodně pomohli.

-Dostali jste se kam?

-Do Norimberk. Německo.

A v Německo my požádali o azyl.

Němci báli tehdy. Nechceme problémy s Rusáky.

Dali nám do Ameriky.

-Vás poslali do Ameriky?

-Do ambasáda poslali nás.

-Aha.

-Žádejte tam pro azyl.

Nás vzali a dali nás do nějaký lágr.

Tam učili nám angličtinu.

-To byl lágr, který zřídili Němci nebo Američani?

-Američani už.

-Už Američani.

-To je ze základny.

Tam rok jsme byli a pak do Ameriky.

-A jaký to tam bylo v tom lágru?

-Jako tohle.

-Já chci revoluci. Já chci nějakou revoluci evropskou.

Kurva, už to bylo nudný hrozně všechno.

Zaprděný, nudný. Teď přijde čerstvý vzduch.

-Evropa je organismus, který je nakažen nebezpečnými

bakteriemi. Bakteriemi vnějšími a vnitřními.

Vnější, to jsou imigranti, kteří se přisávají na organismus,

chtěli by ho vysávat, chtěli by z něj čerpat

a samozřejmě tímto způsobem oslabují celkový organismus.

Já už jsem zde před 6 lety hovořil na meetingu 1. máje.

-Mně to nedělá úplně dobře.

-Tito lidé chodí i na vaše demonstrace.

-Ne tak moc.

Navíc ty jsi slyšela, že ta rétorika našich lidí

a projevů je trochu jiná. Jako když slyším o bakteriích

a takových věcech, tak mi z toho není úplně dobře.

-Pokud vytáhneme z moře nějaké uprchlíky,

tak je neodvezeme do Evropy, ale zpátky do Afriky.

-Tady ten člověk mluví tak, aby v lidech vyvolával

nenávist. To se mi nelíbí.

Myslím si, že by tu mělo být hnutí,

které bude v lidech vyvolávat pozitivní vlastnosti.

Národní hrdost, humánnost, čestnost a takové věci.

To tady moc necítím. Vím, že ti lidé na to reagují

jako takhle. To je strašně jednoduché

takhle ten dav zmanipulovat. Jsem na to moc sluníčkářská,

na tuto demonstraci.

-My jsme kdysi s Janou Bobošíkovou dělaly to,

že jsme fakt vzaly jednoho neslyšícího jako lídra

kandidátky v Pardubicích. ZVONÍ TELEFON

Nazdar Konvičko.

-Ať jede sem.

-Zabiju tě.

Zabiju tě.

Zabiju tě. Zabiju tě.

Já jsem ti řekla, že nemáš psát svůj blog.

Tak jsem tam napsala, že orel Bůh nelapá.

Ty si nenecháš poradit, ale je pravda,

že píše Okamura, tak tě řídím.

Neřízená střela se řídit nedá.

Víš co, až jednou nebudeš moct

odolat vyhlásit 3. světovou válku,

tak tě zabiju rovnou, protože ji vyhlásíš.

-Kateřina Dostálová.

-Tak to víš, ale to tak je.

Je to dobrý.

-Já nejsem přece barbína. Nemůžu vypadat jako barbína.

-Tě potom budou volit chlapi.

-Tak padej fotografická příšero.

Můj talisman.

-Politika je strašně jednoduchá věc.

Je třeba přemýšlet úplně jednoduše lidsky

a říkat, co lidi chtěj. Vždycky se ptát,

ne co chce stát, ale co ten konkrétní člověk

chce a co ho zajímá. K tomu vědět souvislosti

a s kým se kamarádí, jak se kamarádí.

Když od roku 89 jste vstoupil do nějaké politiky,

do té vrcholné politiky, tak ony se ty vazby tolik nemění.

Asi nejsem nefotogenická. To mi bylo řečeno,

že mám v sobě něco. Dokonce jsem zažila,

když jsem šla úplně poprvé do televize,

tak tam byl kameraman, můj bývalý žák

a říkal mi, že by si mě chtěli nabrat,

to jsem byla ještě štíhlejší, kamery zvyšují, prodlužují,

oni si mě zkusili. Pak přišli a říkali mi,

že jsem jediný člověk, který do kamery hubne,

že jsem jediný člověk na světě, který hubne do kamery,

že mi kamera nevadí. Vím,

že to tak je.

-Jdi tam ještě, prosím tě.

Trošku širší záběr, protože tam nedostanu celou

postavu nikoho.

-Jasně.

Čím dál více nás bude méně vidět.

Počítejte s tím. Teď ještě tak 2 - 3 měsíce

na obrazovkách budeme, ale pak už v nich opravdu

vidět nebudeme. Největší zbraní není to,

že o nás budou říkat, že jsme xenofobové a rasisti,

největší zbraní bude, že o nás budou mlčet.

-Já jsem volala tobě dokonce, že potřebuju překlad.

Tys mi řekla, ať zavolám Izákovi

a to jsem udělala. On přijel za mnou do Vídně

a nakonec k překladu ani nedošlo.

Jsme si to uvědomili až teď nedávno.

Pak se to vyřešilo i bez překladu, ale už byl ve Vídni

a už jsme si pak naplánovali cestu do Slovinska.

Já už ani nevím přesně, jak časově to bylo.

Mně to přijde, že už je to několik let.

-Já přijel. My šli do kavárny.

Pak šli na procházku a bylo, co bylo.

-Obejmutí jen tak, napíšu.

-Dobrý den, můžu vás jen tak obejmout?

-Můžete. Já potřebuju hodně štěstí.

Hodně štěstí potřebuju na Vánoce.

-Kdo ne.

-How are you?

-Im fine and you?

-Fine.

-On nechce, aby natáčel.

Myslí pro to.

-Přemýšlí nad tím, že stopne azylové řízení

a že ho deportují zpátky.

Je to šílený úplně.

-On to ví, že Evropa není jako,

co mysleli.

-To ví všichni, co sem přijeli.

Oni jsou zmaštěný propagandou. Líčí se jim to

jako zaslíbená země ta Evropa.

Ani spacáky tu nejsou dneska.

MODLITBA

-My jsme za sebe tady všichni. Hájíme naši osobní

svobodu.

-Tak abyste ji uhájili ale.

-Hlavně tím, že podporujeme pana prezidenta.

-No, proto.

-To jako myslím vážně.

-To je dobře.

-On si fakt myslel, že když se nepřihlásíme

k nějaké politické síle, že jsme asi nějací sluníčkáři.

Oni tu stojí a dělají, že mě nevidí.

Tam stojí. Já na něj mávám

a on cuknul pohledem, aby to nemusel řešit.

-Z té smutné pohádky současných politických partají

zazní jedno jméno. Je to muž,

který pro své vzdělání a zkušenosti a také odvahu

se nebojí artikulovat starosti, city a obavy svého lidu.

První občan republiky, prezident Miloš Zeman.

-Ať žije Zeman! Ať žije Zeman!

Ať žije Zeman! Ať žije Zeman!

Ať žije Zeman! Ať žije Zeman!

-Ať žije Havel! Ať žije Havel!

ZPĚV

-Komu štěstí v žití přálo, přijde-li že ctí svůj náš,

komu věrnou ženu dalo jásot náš.

Sami jenom jednu duši svoji na tom světě zval,

v díle dobrém nezatuší, odeber se s pláčem dál.

-Lidé jsou chytří, najdou si způsob,

jak protestovat. První, kdo si třeba neví rady,

kdo si myslí, že třeba červená karta vyšla

z módy a tak dále. Tak tu máme jednu radu,

jak se to bude dělat příští rok.

-Já jsem to, čemu se říká český dobrovolník.

Já jsem se zamyslela nad tím slovem dobrovolník.

Kdo to je?

V podstatě v posledních týdnech je to člověk s reflexní vestou.

Já si myslím, že všichni můžeme být

dobrovolníci. Buďme dobří a buďme volní.

-Co bylo ale mnohem horší. Něco, co se ještě nikdy nestalo

v českých dějinách, že prezident této země

stál na jednom pódiu s náčelníkem českých fašistů!

-Kdo ví. Jsou různá práva

a kdo ví, jaká jsou práva manžela a práva mužů?

Práva manžela a společně práva,

všechno musíme vědět, nikdo z těchto práv.

Poslušnost. V prvé řadě musíme vědět

poslušnost, všechno, s čím bude Alláh spokojený

od jednoho i od druhého. Nepije alkohol,

nedává si na hlavu šátek, nemodlí se.

-I chlapi mají svoje práva, sice ne takový,

ale i chlapi jsou lidi.

-Ženská má víc práv.

-To mě urazilo.

Ženská má víc práv.

-Práva islámu než chlap.

-O tom je celá tato konference.

-Řekněme jako, já mám ženu doma,

já musím pro ni starat, musím jí pomáhat.

Já nemůžu nutit ji nic dělat, když ona to nechce dělat.

-Prostě mi nemůže říct, běž umýt nádobí.

-Musí být společný život. Já musím jí kupovat hadry,

oblečení, všechno. Nemůžu ji nutit ani uvařit.

-Když je ženská nešťastná, tak za to může chlap.

-Za to chlap musí. To je čistý islám,

co má být tak. Co teď dělají ISIS,

tak to vůbec nepatří k nám. Ona sama ví,

jak k ní doma žiju. Ona sama to ví.

Byl jeden den, že já ji nepomáhal v ničem.

Furt jsme spolu cokoliv dělali.

-Přece jenom muž má trochu navíc před ženou,

tak je tomu dáno od Alláha. My to musíme respektovat.

Poznaly jsme důvody, proč to tak je.

Určitě to je ve prospěch ženy. V dnešní době cítím,

že přebírá žena to slovo a tu hlavní roli v rodině

místo muže a myslím si, že to není dobré.

Mělo by se to udržovat, jak nám to Alláh určil.

Když muž má slovo v domě, tak ho jeho rodina celá respektuje.

Když manžel řekne, že Alláh přikázal nám hiďák,

tak si ho vem a nenahrazuj to ničím jiným.

Ona poslechne. Tak si myslím,

že je to správný, že to tak funguje

a nebudete se na mě zlobit, že jsem vám to řekla

takto upřímně a budeme se všichni řídit islámem.

-Eva Zahradníčková.

-Dětí je tam opravdu velké množství.

Největší, co jsem kdy viděla.

Je tam spousta sirotků nebo dětí,

kteří se ztratily rodičům po cestě.

Děti jsou strašně kontaktní, jsou citově frustrované.

Takže všechny se k nám mazlily a chtěly pomoc,

protože oni ty lidi si tam připadají,

že jsou naprosto zapomenutí.

Nejen Evropou, ale i celým světem.

Lidé jsou tu hrozně málo informovaní o uprchlíkách.

-Já se snažil a furt s nima mluvil.

-Oni se na mě dívaj, jak kdybych jim říkala,

že ta vlna začala včera a říkala jim,

jak kdyby to bylo něco nového.

-Ten, co tě ptal, já s nim 3 hodiny sednul

a jemu vysvětlil,

ukázal Facebook všechno a teď tady sedět a dělat,

jakože nikdy neslyšeli a neviděli.

-Všichni dělají, jak kdyby o tom v životě

neslyšeli.

-Nevím, proč tak, ale lidi jsou tak,

tak co máš dělat.

-Nevím, každý je zahrabaný do svého.

-Do svého pytlíka a sedí v tom a nechce vidět,

co je venku nebo kouká tak

a zase zavírá.

-V tomhle jsou úplně stejní jako Češi.

-Ty jsou stejný. To je Evropa.

-Těm taky pořád dokola vysvětluješ,

co se tam děje.

Já hned přijdu.

-Žena, co chci. Stávat se správným,

být zdatný, být oddaný, starostlivost ocenění,

mazaný, správně vyjádřený a elegance.

-Muslim má nějakou výhodu?

-Věřící člověk má hodnotu.

-Nevěřící člověk u Boha nemá hodnotu, aha.

-Já co četl, věřící člověk má hodnotu víc

než nevěřící u Boha.

-Ale co když nevěřící člověk žije čestný život?

Není to víc, než když se prohlásí třeba

za muslima, přitom žije tady v tom pokrytectví.

Tady mě to včera úplně dorazilo.

Můžu ti říct, že dneska snídani

ženské zvlášť, chlapi zvlášť, bych nezvládla.

Já už bych začala být hysterická.

-To oni udělali ten zákon. My ho musíme respektovat.

My jsme tady hosti.

-Jsou v Evropě zase.

-V Evropě, ale ty jsi host tady.

My jsme hosti, musíme respektovat jejich právo.

Já ke mně domu, když někdo přijde,

tak já nebudu rozdělovat ženské nebo to.

Všichni sedneme dohromady. Mám to rád,

když všichni sedí dohromady. Naopak to lepší.

Vylepšíš tu komunitu, ale když jsou zvlášť a tak.

-Romana mi včera říkala, že manžel muslim mi může

zakázat chodit z domu.

-To je v soudě.

-To by mi jeblo z takového života.

Můj výsledný pocit je, že něco v islámu je špatně

vůči ženám.

-Ne.

-Já z toho ten pocit mám.

-Ty máš. Já ne.

Naopak.

Všechno bude.

-Něco v tom je blbě.

-Není blbě.

-To mám jen dolít tady to?

-Jo.

-Izák i žehlí, on dělá všechno.

-Když vařím, kluci říkají,

že chutná lepší než.

-Než co?

-Než u sousedů.

-Dobrý den, Pospíchalová.

Volám ohledně syrské rodiny.

Ono se nám to komplikuje. Paní Šabatová nakonec řekla,

že nebude radši s nimi, že je nepřijme,

protože by to bylo nad rámec její kompetence

a aby tomu náhodou spíš neublížila.

Nicméně já jsem s nimi domluvená.

Oni jsou ochotni mluvit na kameru.

Ono jim hrozilo, že je pošlou nazpátek

na Slovensko. Slováci neodpovídali.

Na Slovensko, právě. Hrůza.

Nicméně dobrý. Situace se vyvinula takhle.

I díky tlaku. My jsme jejich případ

dávali i právníkům, a tak jsou teď na svobodě.

Fakt nevím, co mám dřív dělat.

Potřebovala bych nějakou sekretářku,

které bych všechno řekla, aby to zprodukovala,

protože toho je fakt hodně.

Ahoj. Je trošku změna.

Přijdeme na Hlavák. Půjdeme na Hlavák

do naší kanceláře. Tak se nezlob,

že takhle, jestli se tam teda můžeš přesunout.

Super. Takže na Hlavák přijď.

Takže rodina nám ukázala vyúčtování z Bělé,

kde je, co jim zabavili při příchodu.

Takže tady píšou 1700 Euro, 20 Dolarů, 50 Paudů, 1,65 Euro.

S tím, že každý dostal pouze 400 Kč při odchodu.

Oni nemají za co si koupit jízdenku dál.

Tohle jim stačí na to, koupit si to z Bělé do Prahy.

-Potřeboval bych vědět, jaké tam byly podmínky,

jak se tam k nim chovali.

-On tam byl v táboře v Řecku, v Srbsku, Maďarsku, Makedonii,

tady byl nejhorší z nich. Tomu se neříká tábor,

ale vězení.

-Jsou dva typy lidí. Jsou idealisti a realisti.

Možná bychom je všechny mohli rozdělit do dvou skupin.

Dobře. Jsou dva typy lidí,

kteří jsou ochotni přemýšlet. Pak máš skupinu,

kteří nejsou ochotni přemýšlet a je jim to úplně jedno.

Nechci, aby to znělo nějak elitářsky

nebo něco prostě, ale víme,

že patříme do skupiny lidí, kteří chtějí přemýšlet.

Obávám se, že teď to, co začalo

a bude pokračovat, je skutečně souboj

idealistů s realisty.

-Hranice vůbec neblokují.

-Blokujeme, ale symbolicky.

-Přijel jsem ze severní Moravy, bránit hranice.

-Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách,

v sadě skví se jara květ...

-Kolik my máme lidí, kteří by uměli jiné jazyky.

0, 000. Navíc to jsou spojenci.

Oni nějaký češtin, angličtin, němčin umí všichni.

Oni běžně čtou, samozřejmě jsou tam i totální

tukani, ale ten středně inteligentní

ideolog běžně čte německy, anglicky.

Rozumíš. Dočte se na internetu,

o čem my se bavíme.

-Lidé jsou daleko odolnější než jsme my.

Oni jsou schopni přežít bez internetu, proudu,

přežijí zimu, horko, tyto lidi sem přijdou

a oni se nebudou ptát a vy se neustále budete dohadovat,

jestli to je humánní nebo ne, jestli jim máme pomoc,

jsme povinni jim pomáhat, nejsme povinni jim pomáhat.

Mezitím vás zničí, sežerou.

-Chceš se na to podívat?

Já ti to ukážu. Tam je dren teď,

protože mám zánět. Já jen zvedl nohu trochu

a brzdil ho, ale ten nůž už byl tady.

Hned mi řekli, islámská kurvo

a utekli oba.

Jak jsem mluvil na Václavské, tak tam už mi začali

obtěžovat.

-Kdo tě začal obtěžovat?

-Já jsem to neřekl, ale furt na autě stěhuj se odsud.

Nějaké papíry byly. Nakreslili kříž,

napsali, stěhuj nebo zabijeme. Jděte pryč odsud.

Furt to dávali. Já jsem ji nechtěl vystrašit.

Stačí, co ona dostává. Ty smsky nebo co jí píšou,

zabijeme tebe a děti ti zabijeme.

-To takhle dostává?

-Dostává.

-To nevím, to mi neříkala.

-Číslo neznámé, už neexistuje.

-Šli jste s tím na policii?

-Ona říkala, že byla na policii.

Co ale policie udělá.

Nic.

Co dělá policie, já nevím.

-Dobrý den, my jsme pozvaní na policii,

můžeme tady zaparkovat?

Určitě mi bude vyčítat to, že jsem byla v médiích s tím.

O to se vsadím.

Že?

Někdo tě pobodá a ještě my z toho máme nervy,

jak se k nám bude chovat policie.

To je úplně absurdní. Za chvilku nás začnou vyslýchat

za občanský aktivismus, že?

Já jsem úplně vyčerpaná. Takovýhle maraton

jsem nezažila. Jak dlouho jsem tam byla,

5 hodin nebo 4 hodiny?

-Mě srali už na konci, protože já už viděl od začátku,

co mají v hlavě.

-Tak to na mě šli oklikou.

-Jakou klikou?

-Mám kliku přes Konvičku, uprchlíky.

-Říkali, že to zametou pod stůl.

-To mi říkali také, ale ne že jsme to dělali spolu,

ale že si to dělal sám.

-Nikdo proto nebude...

-Že se to uzavře, že čin se nestal.

-Tohle chtěli.

-Fakt, to mi říkali.

-Tohle oni chtějí.

-Když se přiznáš, že jsi to udělal sám,

tak nebudeš trestně odpovědný.

-Jo.

-Fakt.

-Já neudělal to sám.

-Že takových případů, že si to lidé dělají sami,

mají každý den milión.

Pak když se ten člověk přizná, tak se mu hrozně uleví.

-Já chci vědět, kdo to dělal.

Jestli nejste schopni, řekněte.

-Oni zpochybňují ten portrét, že podle psychologa,

když ho viděl asi 10 vteřin, tak nejsi schopen sestavit

ten portrét na 80 %, jak tvrdíš,

a že takto není schopen podle psychologa sestavit portrét

ani své vlastní manželky, se kterou žije.

Fakt.

-Nejsem schopný.

-Podívej se, oni mi říkají,

že já přišel odsud. Řekl jsem jim jo.

Jak mám lítat mezi auty tam.

-Kde se to stalo?

-Tady dolu kousek.

Já šel odsud a oni mi říkali ne,

že já šel odtud. Říkal jsem, odsud šel.

Já jsem to řekl. Všichni mě varovali.

-Bude z toho hrozný průser. -Nebude.

-Víš, co ještě furt řešili, jako to,

co se dělo 17. na Hradě. To taky furt dokola.

Proč jsem mluvila na Hradě, co mám proti Zemanovi.

Oni si myslí, že jsi to udělal kvůli mně.

-Mně říkali, že my spolu vymysleli,

aby ty byla slavná.

-To je sláva jak prdel.

-Já už nemůžu ani na záchodě normálně tlačit,

jak bolí. Nemůžu jíst,

podívej se, jak jsem zhubnul.

-Oni si zjistili, že naposledy jsme se viděli

19.ledna, takže z toho vydedukovali,

že mezitím jsme se rozešli a ty ses bodl proto,

abych já sem musela přijet a zase to dali dohromady,

že to s islámem nemá vůbec nic společného.

-Jo, ale my tehdy nerozešli.

-Já říkala, že jsme se nerozešli.

-My furt psali.

-Nevím, no.

Oni to stejně uzavřou s tím, že sis to udělal sám.

-Nedám jim to.

-Ale oni to udělají.

-Nedám jim to.

-Vsaď se, že to tak dopadne.

-Nedám.

-Mně přišli dost rozhodnutí.

-Ne.

Nedám jim to.

-Nevím. Je to divný všechno.

-To je normální, to stane kdekoliv.

Když jedeš proti proudu, víš.

-Ale proti proudu jede asi tak milion lidí,

tak proč my.

-Kdo největší čte tvoje články na internet?

-To bylo. To přešlo tento zájem.

-Nemyslíš, že my jsme to udělali,

protože to přešlo, aby bylo zase něco nového.

Tak mají v hlavě, jestli to chápeš.

Oni furt říkaj, proč, kde jak, to dělali spolu,

jak to vymysleli, aby zase byli slavní.

-Bylo to úplně šílený. Hrozná hra.

Manipulativní hra, jak z nějakého filmu.

Nemáme.

Ne, oni tam mají zařízení.

Mně řekli, že žádnou nepotřebuji.

No, nic. prostě to takhle chtějí,

tak to tak bude.

-Poslouchej, já srandu nedělám.

Já to neudělal. A kdo to udělal?

Oni sami to udělali. Chceš tomu věřit?

Tak tomu věř, nevěř.

-Já chci mít hlavně klid.

-Klid? Tady v Čechách nebude klid.

Pokud ten hajzl Zeman a jeho psi

Ovčáček a Konvička, tak nebude klid.

Nikdo už nebude říkat ani slovo.

Oni tady už vládnou s Rusy. Oni mají vládu,

mají sílu.

-Tak to jsme v píči.

To už tu bylo.

-Nemám ospalky?

Kruhy pod očima mám, ospalky myslím tady.

Nemám.

Milí přátelé, členové a příznivci

Bloku proti islámu, spoluobčané,

po vleklé krizi vztahů mezi Blokem proti islámu

a stranou Úsvit a národní koalice, kterou jsem se jako předseda

bloku pokoušel tlumit, mírnit a řešit,

jsem se spolu s místopředsedou Petrem Hamplem

jménem výkonného výboru rozhodl vypovědět smlouvu

o spolupráci mezi Blokem proti islámu

a Úsvitem národní koalicí.

-Nemohli jsme mít vliv na kampaň,

nemohli jsme mít vliv ani na to, jaké akce budeme dělat,

nemohli jsme mít vliv na to, jak budeme komunikovat

směrem ven, nemohli jsme mít vliv na to,

jak budeme rozvíjet divize. Prostě nic jsme nemohli

ovlivňovat. Ani uvnitř BPI ani s Úsvitem.

Musíme zpomalit.

-Nebo zrychlit?

-Zpomalit.

Zpomalme se, já to dopovím.

Postupem času tím, jak jsme se spojili právě

s Úsvitem, tak tam začaly převládat

debilní praktiky. Minimální demokracie,

manipulace, já nevím co všechno.

My jsme na to nebyli vůbec připraveni,

protože jsme do toho šli tak jako,

že to změníme, že to bude dobře.

Tak jsme nepředpokládali, že by nás někdo chtěl

takto odrbat.

-Já se nebudu vyjadřovat. Nebudu se k tomu vyjadřovat.

-Ještě k tomu dnešnímu večeru. Co vás napadá,

že by tam mělo zaznít od Martina a ode mě?

-Rozhodně tam musí zaznít něco, aby lidi věděli,

že je jasné, co se bude dít.

-Já to myslím i na to, jak Volfová nám zakazovala

s každým mluvit.

Zakazovala udělat místní alianci.

Tady je přece spousta slušných protiislámských lidí,

které mají svoje hnutí a svoje strany.

Mohli bychom se na místní úrovni s nimi dohodnout.

-Já jsem dávala na Facebook,

jinak to už má přes 600 tisíc dosah,

o těch šátkách. Tomáš Měšťan mi říkal,

že Volfová pukne, jsem říkala,

proč by jako měla puknout, vždyť to je přece

proti islámu. Říkal,

že jsme tam nesměli nic dávat,

co Václav Klaus mladší a takové věci.

-No, bodejť, to mělo svou logiku.

-Tak jo, ale já bych se teď tomu nevyhýbala.

Když něco řekne dobrého Zeman proti islámu,

tak to pochválíme, když něco dobrého řekne Klaus,

tak to pochválíme.

-Na starého Klause pozor. To ještě ne.

To je důležitá věc.

-To nic neznamená.

-Starý Klaus nic proti islámu neříká.

-Přesně tak.

Občas říká něco proti Konvičkovi a to je naprosto v pořádku.

-Já bych měl zásadní otázku. Důvod,

proč jsem dnešní den odpoledne a večer se vyprdnul

na rodinu a na děti a na oslavu čarodějnic

a v e-mailu znělo, že pan Hampl a pan Konvička

vysvětlí detailně své jednání, tak dosud slyším pouze špínu

na paní Volfovou. Slyším mlžení,

neslyšel jsem zatím žádné konkrétní důvody vypovězení

smlouvy s Úsvitem. Neslyšel jsem žádné

zdůvodnění, proč jako předseda okresu jsem

se to první dozvěděl z Novinek na Seznamu

a ne od kohokoliv z vedení.

-Pro mě teď osobně jste lidi, kteří úplně zkazili

protiislámský tah v republice. Vy dva jste to podle mě zničili.

Teď jsme nedůvěryhodní. Vy dva jste podle mě odepsali

úplně celou naší práci.

-Několik týdnů trvající manipulační nátlak včetně lživých

telefonátů a takových triků, z téhle strany...z téhle strany.

To nejen od kolegyně Volfové,

ale i od vedení Úsvitu. Zbav se Hampla,

zbav se toho. Ten je dobrý, ten tě podrží,

zbav se toho a udělej tohle.

To je snad dostatečný důvod. Kdyby ne,

tak žádná možnost spolurozhodovat o vedení kampaně

kromě toho takového, rozhodujeme my,

ty šlapej a vaši pěšáci budou roznášet noviny.

-Vnímám tady tu kritiku, jak je to možné,

že celá velká organizace byla téměř zničena jednou

Janou Volfovou. Zní to absurdně.

Kdybyste ji znal více zblízka, tak by vám to tak absurdní

nepřipadalo. Je to opravdu velmi těžký soupeř.

Ta dáme je velmi chytrá, mě prostě nějakou dobu

vodila na špagátkách. Ano,

stačila jedna Volfová k tomu, aby nás zničila.

Máte pravdu, je to tak.

-Další věc je, že jsem dostal strach,

že pomáhám něčemu, co je řízené shora totalitně,

tak nedej Bože, kdyby to vyhrálo volby,

tak my tu zem uvrhneme do takového marastu

a pak nám to ti lidé omlátí o hlavu.

Asi tak jako když někdo byl nadšený komunista po roce 45

a v 50. letech se probral. Tak toho já bych se nikdy

nechtěl dožít. To, jakým způsobem to bylo

vedené, tak přesně tak jsem to začal vnímat.

I kdyby se to hnutí rozpadlo, tak by to možná udělalo

míň škody, než kdyby to pokračovalo dál

a ty lidi by to vytáhlo k moci.

-Ona mi psala, že vyhodila ten orientální koberec.

-Ty nápisy o Alláhovi, tak to se mi taky ulevilo,

že jsou pryč. To se mi taky dost příčilo,

jak se tam kupily muslimské krámy.

-Malej přišel domů a říkal,

že to je takové bílé tady.

-Já jsem všechno vyházela.

Alláh letěl do prdele okamžitě.

Nejdřív Izák a pak všechno s Alláhem.

My jak jsme spolu žili, tak se začaly jevit dost velké

nesrovnalosti v tom, co on tvrdí a to,

co žije nebo co se pak potvrzuje jako realita.

Postupem jsem ho pozorovala, že postupem času mu to

splývá úplně, že nemá hranici

mezi fantazií a realitou. Takže já se teď docela obávám toho,

že i to pobodání bylo jinak. Fakt tomu nevěřím.

-To je jedno. V pohodě.

Bůh nás seznámil a dal dohromady

a teď nás dal od sebe. Proč?

Nikdo neví.

Mám ji rád ale. Fakt.

Já jsem ji naposledy říkal, že já budu furt...

Máš u mě v srdci místo. Ty mě nechala.

Nechala mi díru tady v srdci. Je to pro tebe kdykoliv.

Já tě nezapomenu nikdy. Nikdy ty nezapomeň.

Fakt já byl šťastný s tebou.

-Strach v lidech je a zůstává, přestože zkušenost s uprchlíky

je tady nulová. Většina lidí se s nimi nepotkala.

-Teda, to jsem dlouho neměla. Doufám,

že z toho nedostanu infarkt nebo něco.

Já furt jím nějakou pohanku nebo něco.

My jsme v tom bloku celou dobu a všichni,

kdo tam jsou, tak se motají a perou

o 7 až 10 % lidí. Víc ne.

-Takhle to ale nemělo být původně.

-Ale je to tak. Já chci,

abychom v Alternativě bojovali o 30 - 40 %.

-Tak to zaúkolování bylo vždy právě na základě toho,

že nám přisuzovali 20 %. Sama tehdy česká vláda.

-To bylo v srpnu.

-Ano, to znamená, že oni počítali,

že to budeme dělat šikovně, že budeme útočit na 20 %.

-Když my je tak zklamali.

My musíme ten trend otočit v tom,

že oni se radikalizují a my se musíme také radikalizovat

v obsahu, ale kultivovat ve formě.

V tom, jak to říkáme. Jako fakt.

-Dobrý den, vítám vás u dnešní tiskové

konference Alternativy pro Českou republiku 2017.

Naším dnešním úkolem je představit kandidáty do senátu.

-Proč kandiduji do senátu? Protože kývačů a zvedačů rukou

je tam dost. Je potřeba,

aby tam také byli nějací rebelové.

-Protože chci, aby tam byli lidé,

kteří mají zkušenosti s reálným životem.

-Slušní lidé kandidovali 25 let a jsme tam, kde jsme.

Dnes tam musí jít i slušní rebelové.

-Kandiduji do senátu, abych připravil půdu

pro konečnou porážku Sobotky a Babiše v roce 2017.

-Islám jsem vždycky kritizoval jako nepřítele dvou zásadních

věcí. Jednak lidské svobody,

jednak úplně normální občanské pohody.

To jsem tak trošku na stará kolena se svou rodinou

našel na Táborsku,

kam jezdíme s dcerkou

a manželkou trávit víkendy a kde si velice vážím

obyčejného života, který tam na stará kolena

tak trochu zažívám. To, aby naše děti i vnoučata

mohly tu pohodu zažít, aby se nemusely stydět

za své rodiče, je důvod, proč jsem se rozhodl

vás v senátu hájit.

-Češi, Pražené, věřící i nevěřící,

je to důležitý den v dějinách této země,

protože...

-Alláh Akbar!

-...protože jsme vám přivezli světlo pravé víry.

Skryté titulky:Eliška Blažková Česká televize, 2016