Original subtitles

[Ladí orchestr]

[Hraje hudba]

[Bijí hodin]

- Tak ahoj. - Čau.

Terezko, kde jsi?

Tak, Terezko! Šup! Šup!

Tak ahoj.

Pozor na zrcadlo, maminko.

Haló, maminko, copak je?

No tak, maminko!

Tak... no.

To si vezme maminka na klín a můžeme jet.

A co Radek?

Kdepak ten kluk zase je?

Radku!

Radku!

- Radku! - Radku!

- Radku! - Radku!

- Radku! - Radku!

- Radku! - Radku!

Neutíkej, já bych tu taky radši zůstal.

Ale musíme se stěhovat.

[Mňoukání]

Já musím do školy, rozumíš?

Lízo!

Pojď dolů, Lízo, měj rozum!

No, Lízo...

Lízo, pochop to!

[Hraje hudba...]

Stejně ti uteče.

Psi jsou věrní člověku

a kočka domu, na který si zvykla.

Pojď.

Tak, hop!

[Bijí hodiny]

Uteče, kočky jsou všechny stejné.

Věř mi, Radku.

Ba ne, Líza určitě ne.

Kočičák, opičák! Kočičák, opičák!

[Hraje hudba]

Podívej, sníh.

Radku!

[Řev motoru]

Cos to udělala, prosím tě?

[Řev motoru]

- Počkej, Radku! - Neslyším!

Stejně jsi to udělal ty.

Jak jsi zatřásl tou koulí, tak začal padat sníh.

No a co ještě? Nemám snad vyčarovat sáně?

[Cinkání rolniček]

Pozor na to zrcadlo.

Hm...

Nezmizel.

No tohle!

Tak pojď, pojď.

On není pohádkovej.

Takovou kočku bych potřeboval.

Vychytala by myši ve stájích a koně by se neplašili.

Dědo, až bude mít Líza koťata, jedno vám dám.

[Ržání koně]

[Hraje hudba]

- Jemu to ale neříkej. - Ano.

Hyjé!

[Hraje hudba]

[Štěkot psa]

- Tak to jste vy? - Dobrý den.

- My jsme Královi. - Pro pána krále...

- Dvě děti... - [mňoukání]

...a ještě kočka.

Budete si je muset hlídat. Mám všude barvy a...

Stůjte na místě!

Osvětlení se opravuje, ještě byste do něčeho vrazili.

Je to starý zámek. Opravuji tady sochy a obrazy.

Pojďte za mnou.

Sál smíchu.

[Hraje hudba]

[Tajemný smích]

[Tajemný smích]

[Tajemná hudba]

Stará knihovna.

[Tajemná hudba]

Sál nestvůr.

[Tajemná hudba]

- [Děti se smějí] - Nesmát se! Ne!

Ne, nesmát se! Ne!

- [Děti se stále smějí] - Ne!

Lízo, počkej!

Lízo!

- Kde jsi? Lízo! - [Mňoukání]

No tak, Lízo!

Lízo!

Lízo, pojď sem.

Nenávidí kočky.

Takovou bych potřebovala.

Dávala bych jí mlíko, aspoň bych nebyla sama.

Až bude mít koťata, jedno vám dám.

Jemu to ale neříkej.

Vaše pokoje jsou nahoře, dal jsem zatopit.

Děkujeme vám, pane...

...pane? - Albert.

To je divnej zámek.

Jako by ho někdo zaklel.

Albert, určitě Albert.

Ten sníh udělal taky, abychom se sem nedostali.

Je to čaroděj. Jako ten v tý pohádce.

Co se pořád proměňoval.

- Někdo tam je. - Ááá!

Tam! V rohu!

[Mňoukání]

To byl on, proměnil se.

- V myš, jo? - A ne?

Obyčejnou myš by Líza zakousla jedna dvě.

Když čeká koťata, nechytne nikdy nic.

Já vím.

Ale třeba chtěl vědět, co si povídáme.

- Kdo? - No přece on.

Jméno se nikdy neříká.

Jako ten princ, co chodil skálama a řekl jméno.

[Mňoukání]

Ale předtím jsi říkala Albert.

[Hraje tajemná hudba, hřmí]

Radku, přece nepůjdeš do školy s Lízou.

Terezko, přines ji!

Ano, mami!

To mám jít sám? Jestli se od ní hneš!

Slyšíš?!

Hele, buď klidnej, my si budeme hrát.

Dyť já jí dám klubíčko a hračky.

Poslouchej Terezku, se mnou nesmíš, Lízo.

Já jdu do školy, víš?

[Křik a smích]

[Hraje hudba]

Zachraň mě! Zachraň mě! Zachraň mě! Zachraň mě...

Co tu děláš?

Tančím. Hrajeme si na loutky, zapomněli mě vypnout.

Prosím, zachraň mě.

Prosím, prosím...

Jestli mě zachráníš, dám ti prsten. Prosím!

- Prosím, zachraň mě. - Jak tě mám zachránit?

Mu-síš vy-tá-hnout

na zá-dech klí-ček ja-ko... Prosím!

Prosím, prosím...

A mám tě!

Děkuju ti.

Teď seš slepičák, máš slepičí prsten.

Jakej slepičí prsten?

No přece ten, s kterým se kroužkujou slepice.

- A ty taky, viď? - Já jsem holka.

Má slepičí prsten! Má slepičí prsten!

Má slepičí prsten...

Ťapko! Ťapko! [pláče]

- To byla tvoje kočka? - Kocour.

- Ťapka. - [Zvoní školní zvonek]

Pomoz mi.

Možná vím, kdo Ťapku zabil.

Nebreč! Já mám doma taky kočku!

Až bude mít koťata, jedno ti dám!

Kam kráčíte, bílá paní?

My jsme zakletý princezny.

Tři.

[Mňoukání]

- Děkuju. - [Vrčení psa]

Prosím.

Ty máš svatbu?

- Taky. - Aha!

- Ale taky jsme zakletý. - Jo ták...

Až přijde Radek, tak nás vysvobodí.

Hm, tak to jo.

[Hraje hudba]

Terezko, co tam děláš?

Nic, nic, tati.

- Netoulej se. - Ano, tati.

Mohl bys mi udělat taky zub?

Tobě naroste, ale medvědovi už ne.

A Líze?

- Lízo! - [Mňoukání]

Jáááá! Počkej!

[Mňoukání, štěkot psa]

Aha... Počkej, ty!

Áááá... jau!

[Smích]

Ještě jednou ji pusťte...

...a zabiju ji! Příště ji zabiju.

Radku, pojď sem!

- Kde je Líza? - Radši šla spát.

Co to máš na sobě?

Co už umíš?

"A" a "O"...

- Skoro už umím číst. - Já taky.

Třebas tohle znamená: Zákaz vstupu pro kočky.

Jako v tý pohádce, co se smělo do všech komnat,

jen do třinácté ne.

- Kdo to sem dal? - Albert.

Protože měl vztek, že je celej od barev.

Od jakejch barev?

Ty, Radku?

Je ti děsně podobnej, skoro jako bys to byl ty.

A vedle něj je Líza.

To jo, ale má opravdickej meč a prsten.

[Hraje hudba]

Tak, a teď bude každý pracovat samostatně.

Vezměte si tužku.

Radku!

Tři plus jedna rovná se čtyři.

Jedna plus tři se rovná čtyři.

Čtyři mínus tři rovná se...

- Čtyři mínus jedna rovná se tři. - Tři, tři, tři a Líza je pryč.

Co je s ní?

- Je pryč! - Odnesl ji tamten!

Kdo?

No přece jsem říkala, že se jméno neříká.

- Kam jdeš? - Najdu ji.

[Houkání sýčka]

- Teď v noci? - Psst!

Tys ho viděla, jak ji bral?

Ne, ne, ale myslím si, že on by...

[hraje tajemná hudba]

[Vrčení psa]

[Hraje hudba]

Zmizely!

[Hraje hudba]

[Hrají varhany]

[Mňoukání]

Líza!

Podrž!

Dělej!

No tohle!

Lízo!

Lízo!

Radku, počkej!

Radku! Lízo! Radku! Lízo!

Radku!

- [Mňoukání] - Radku?

- Podívej, má koťata. - Jé...

Ty jsou krásný.

Tohle je Ťapka, jo? Slíbil jsem Míše celýho černýho.

A rezavýho dáme dědovi.

Taky jedno pro paní, jak uklízí.

No jo, ale Mourka si necháme.

Tak jo.

- Čiči... Kam zas jdeš? - Musím do školy.

- Terezko! - Už jdu.

[Mňoukání koťat]

Chtěla jsem dát Mourkovi mašli.

Až se vrátím, tak mu ji dáš.

- Ale ne, abys chodila do věže sama! - Já vím.

[Hraje hrací skříňka]

[Mňoukání koťat]

[Hraje hrací skříňka]

[Ržání koně]

[Hraje hrací skříňka]

[Mňoukání koťat]

[Hraje hrací skříňka]

Lízo!

Lízo!

Kde jsi?

Lízo!

Lízo! [pláče]

[Děti zpívají stupnici]

C, d, e, f, g, a, h, c-

C, h, a, g, f, e, d, c-

[ržání koně]

- C, d, e... - - Co je ti? Stalo se něco?

[Hraje hudba]

Líza!

[Hraje hudba]

[Mňoukání]

Říkal jsem ti... Cos tam lezla?!

Cos lezla do věže?

Já tam nelezla! Fakt!

[Hraje hudba]

Podívej, Ťapku taky.

[Pláč]

- Vždyť ještě dýchá. - Tati...

Až ten Albert odejde, tak vám seženu jinou.

- Ne! - Ne!

- Ne! - Ne!

Mami!

A teď spát.

Šup do postele, zítra musíš do školy.

A ty taky, Terezko.

Kočky mají devět životů. Dobrou noc.

- Dobrou. - Dobrou noc.

Mít tak živou vodu, jako ten princ.

Z krve tří oblud.

Jak je přemohl na zemi, ve vzduchu a ve vodě.

- Ve vzduchu a ve vodě. - Radši se vysmrkej a spi.

[Hraje hudba]

Mít tak živou vodu, jako ten princ...

Modrý princ...

Modrý princ...

Modrý princ...

Modrý princ, modrý princ...

[hraje hudba]

Modrý princ.

[Houkání sýčka]

[Hraje hudba]

To je dost, jako by nečetl pohádky.

[Hraje hudba]

[Ržání koně]

Čekám tě, princi.

Já nejsem žádnej princ.

Já jsem Radek, dědo, jak jste nás vezl s kočkou Lízou na saních.

Ne, nepoznávám.

Vyber si!

No vyber si!

Sedlo z nejměkčí kůže.

A koně si vyber. No, jen si vyber!

Tohle, dědo.

Vybírej dobře, princi Radoslave.

No?

Tohle si vezmu.

- Tenhle je ze všech nejkrásnější. - Jé!

- Ale toho si vezmu. - Ách.

No tohle!

[Hraje hudba]

Co tu děláš? No co tu děláš?

Pojedu s tebou.

Terezko, neblbni.

Já neblbnu.

Hele, kdo přišel na živou vodu? Kdo přišel na živou vodu?

Řekni, no? Nemáš kapesník?

To jsou hezké korálky. Radku, vezmi mě s sebou, Radku.

Tak pojď.

[Hraje hudba]

Třeba umí lítat, v pohádkách koně lítají.

Tenhle asi ne.

Nejdřív byl hubenej, ale pak se proměnil.

Hyjé!

- A šaty se mi taky proměnily. - Tak už je to jasný.

- Co je jasný? - Že jsme v pohádce.

[Hraje hudba]

[Hraje hudba]

Radku, dej mi žvejkačku.

Tu nechám, až nám bude nejhůř.

Utrhni si jablko, taky pro mámu.

Dyť je zlatý.

Hyjé!

Už je mi to jasný.

Jablůňka se zlatými jablky.

Bez myšky ji nevytáhnou.

Jasně, já vím.

- Musíme jít támhle na cestu. - Tak jo.

- [Krákání vrány] - I... O... A... ALO...

Teď toho vím zrovna tolik, co předtím.

- Kdybych chodila do školy já... - To je dost, že jdete.

Dál nechoďte.

Ve skalách žije sup orlosup, unáší všechno, co je živé.

- Toho hledáme. - My ho musíme přemoct.

Abychom měli živou vodu pro Lízu a koťata.

Radši se vraťte, dokud je čas.

Vemte si, babičko.

A co je to?

Ještě nikdy jsem to neviděla.

Pomeranč, chleba my nemáme.

Tohle je tráva žebříček. Dobře ji schovej,

možná ji budeš potřebovat.

Dobře ji schovej.

Děkujeme, ba...

Babičko? Asi zmizela.

Hyjó!

Možná ji budeš potřebovat-

[ježibaba se směje]

Áááá! To si pochutnám!

Schválně si neutrhnem, jo? Ať má vztek.

Aha!

[Smích]

Tralalalalala...

- Dobrý den, Červená Karkulko. - Dobrý den, Terezko.

- Kampak jdeš, Červená Karkulko? - K babičce, Terezko.

Co to neseš v košíčku?

Ts! Zvědavá!

Stejně ji sežere vlk, pojď.

Už nemůžu.

Nemáš kousek čokolády, Radku?

- [Zpěv] - Ááá!

Tadam tadam tralala... -

Skoro jsem se vás lekla, pánové.

Vždyť je to Radek a Terezka.

Jsem Bystrozraký a řeknu vám všechno, co budete chtít vědět.

Prosím.

Kde najdeme živou vodu pro Lízu a koťata?

Ze tří nestvůr?

Z orlosupa, hyeny a chobotnice.

Orlosup ve skalách tě očekává.

Právě si na tebe brousí drápy.

- Slyšíš? - [Hrůzný výkřik]

Buď, princi Radoslave, opatrný.

Děkujeme vám, pánové.

- Jistě se neurazíte. - Je oříšková.

Hmmm...

- Děkuju ti, princi. - Není zač.

[Hraje hudba]

Radek: Jeden, dva, tři, pět, devět, sedm.

Sedm!

No tohle!

[Hraje hudba]

- Počkej tady. - Dobře.

Ty se nebojíš?

Čeho bych se bál?

[Křik káněte]

Radku! Mám strach! Usměj se na mě!

Teď? Vidíš, že nemám čas!

Radku! Pozor!

[Hraje hudba]

Radku, vydrž! Hned jsem u tebe!

Áááá!

Vydrž, Radku!

- Radku! - Co?

Žebříček!

- Tenhle? - Jo!

Skleničku! Rychle skleničku!

[Hraje hudba]

- To je divný... - Mám strach, chci se vrátit.

Neboj se.

[Hraje hudba]

Přichází kočičí princ,

přemožitel supa orlosupa!

Místo pro kočičího prince!

[Fanfáry]

- Ať žije kočičí princ! - Ať žije kočičí princ!

- Slyšelas, jo? - Hm.

Hudbu pro kočičího prince!

[Hraje hudba]

Víno pro kočičího prince!

[Hraje hudba]

- Jak se jmenuje princezna? - Princezna.

- A jak se jmenuje zámek? - Zámek.

No tohle!

[Hraje hudba]

Nic tu nejez, nic tu nepij.

Až se dostaneme ke dveřím, utečeme!

[Princezna se směje]

[Hraje hudba]

Chyť si mě!

[Hraje hudba]

Chyť si mě! [smích]

[Hraje hudba]

Žádné prstýnky!

Ani pusinky!

Zachraňovat Lízu!

To mám Lízu a koťata zachraňovat sama?!

Jednou jdeme pro živou vodu, tak žádné pusinkování!

Pusinkování... živou vodu... Jaká koťata?

O čem ta holčička mluví?

Živou vodu... koťata...

[hraje hudba]

Nač myslíš?

Na tu protivnou holku a na to, co řekla.

[Hraje hudba]

Ještě jednou se napij.

Zapomeneš na všechno a budeš šťastný.

[Řinčí sklo, vichřice]

Ne! Ne!

- Ne! - Radku!

Já vím!

[Hřmění]

Terezko! Terezko! Terezko!

[Ze sálu zní divoká hudba]

[Křik]

[Pištění myší]

[Smích, žvatlání]

- Děkujeme, kočičí princi. - Ale nemáte zač!

- Nevidělas Terezku? - Nezapomeň na to kotě!

- Neměj strach. Nevidělas Terezku? - Támhle je.

[Hraje hudba]

Terezko!

Terezko!

Terezko, počkej!

Terezko!

Terezko! Počkej!

- Nemáš žvejkačku? - Teď?

Protože už mám hlad!

- [Pištění myši] - Ááá!

Málem a zůstali jsme uvnitř, kdybys nenašla prsten.

- Máš lahvičku? - Mám.

Ještě dvě obludy...

Tak už radši jeď, ať už jsme doma.

[Hraje hudba]

[Vytí vlků]

Umře.

Radku, dělěj něco!

[Fňukání]

Dokud bude hořet oheň, nemusíme se bát.

Pojď.

[Vytí vlků]

- Neohlížej se. - Jo.

[Vrčení, štěkot]

Říkala jsi ze tří nestvůr.

Ze vzduchu, ze země a z vody.

Teď radši mlč.

Tu třetí obludu už bych chtěl potkat co nejdřív.

Aspoň bychom se napili.

[Hraje hudba]

Au, to bolí.

- [Bijí hodiny] - Už slyším...

...naše hodiny.

[Hraje hudba]

Radku!

To je malý princ.

- Co mu chce ta liška? - Aby si ji ochočil.

Udělá to?

Musíme najít živou vodu dřív, než ho uštkne had.

[Fičí vítr]

Vstávej!

Kde jste se tu vzali?

Dál už nic není.

Vždyť máte sítě na ryby.

[Fičí vítr]

Utíkám pryč, dál už nic není.

Jen mrtvé moře.

Co se tu usadila strašlivá chobotnice...

Chobotnice!

To je ta, co ji hledáme. Musíme ji přemoct.

Hm...

Jo přemoct...

Nebojte se, dědo, mám meč a prsten.

Počkejte!

Počkejte, dědečku, pomůžu vám!

Jsi dobrý, pomáháš lidem.

Nezbylo mi nic, než tahle rybí šupina.

Vezmi si ji, třeba se ti bude hodit.

Děkuju vám, děde... čku.

Zmizel.

- Ta je jistě z velryby. - Hm...

Stejně bys ji ztratil.

Koukej tu chobotnici rychle zabít, ať už můžeme jít zpátky.

Myslíš, že to je jen tak?

[Hraje hudba]

[Hvízdá si]

Dej jí! Dej jí! Dej jí, Radku! Pořádně ji píchni!

Neboj se!

Dej jí, Radku! Pořádně!

[Hraje hudba]

Radku!

Radku!

Radku!

Radku!

Radku!

Rad...

Tfuj! Tfuj! Tfuj!

Aáááááá!

A má to!

[Hraje hudba]

Jedna, dva, tři.

- Děkuju ti, Terezko. - Nemáš zač, Radku.

[Hraje hudba]

Počkej tady.

[Hraje hudba]

Zachráníš ho?

Jedna, dva, tři.

Děkuji vám.

[Hraje hudba]

Podívej, rybář se vrací.

Terezko!

Děkuji ti,

- princi Radoslave. - My vám taky, za šupinu.

Dědo?

To je hloupé, v pohádce si z nikým nepopovídáš.

- Ale zmizel hezky. - To je fakt. Jedem!

[Hraje hudba]

Hele, Albert!

- Jméno se neříká. - Teď už jo.

- Pokropíme ho živou vodou. - Hm!

[Hraje hudba]

Všecka živá voda!

[Zahřmění]

Proměnil se!

[Hraje hudba]

To máme krásný den!

No tohle! To jsem to ale vymňoukla.

Bílý Albert, bílý kůň.

[Hraje hudba]

Tohle dáme dědovi, tohle babičce, tohle Míše,

a toho si necháme.

[Hraje hudba]

Jedno nám zbylo. Až pojedete kolem, stavte se.

[Smích]

[Hraje hudba]