Original subtitles

POSLEDNÍ LEGIE

Legenda začala pod těmito temnými horamy.

A pod tím samým nebem.

Vypráví o meči, který má velkou moc

a byl vytvořen pro dobyvatele Julia Caesara.

Tento meč byl předáván dál a dál

až k poslednímu Caesarovu potomkovi.

Císaři Tiberiovi.

Když umíral, nechal ho ukrýt, aby se nedostal do špatných rukou.

Celé generace ležel na tajném místě.

Které je označeno pentagramem.

A jak stojí psáno: Je pod dohledem samotného Caesara.

Já Ambrosinus, narozený v Británii...

jsem byl jedním z mnoha, kteří ho hledali.

V časech nespravedlnosti se mým životním cílem stalo najít ten meč.

A muže, který ho bude hoden.

Cestoval jsem přes celý kontinent.

Až do srdce říše, která vládla polovině známého světa.

Řím, který byl nyní ohrožen, povolával zpět...

své nejstatečnější vojáky, aby ho chránili.

Jste rád, že jste doma, veliteli?

Měl bych snad být?

Ani nevím, jak se to obléká.

Proč si mě vybrali, proč mě?

Protože ti věří, jsi pravý Říman.

Kromě toho se říká, že je to skvělé...

- Hlídat nového Caesara. - 10 let jsme pro ně střežili Afriku.

Bojovali jsem, přišli jsme o dobré muže.

- K čemu to všechno bylo? - Jsme vojáci, Aurelie.

Politici rozhodují.

Je třeba se vyhýbat dvěma druhům lidí.

Politikům a filozofům.

V Alexandrii zloději useknou ruku.

Ne, prosím.

Když mu useknou ruku, rozhodne se, jestli bude ještě žít nebo zemře.

Většina zemře.

Bastiate!

Vyhoď ho a postarej se o něj, o zloděje.

- Kdo je to? - Zloděj.

- Jako obvykle. - Nejsem zloděj.

Je tvůj, chlape.

Jednu ruku nebo dvě, veliteli?

Jen jednu.

Ne, prosím, nechtěl jsem ho ukrást, přísahám.

- Máte moje slovo. - Tvoje slovo?

Ty.

Chlapec z ulice, zloděj, jak bych mohl věřit tvému slovu?

Jen jsem se na něj chtěl podívat.

Jsem Aurelius Cayus, občan Říma a velitel římské gardy.

Ptám se tě, lhal bys mi?

Já Vám nelžu.

Vrať se za 10 let, chlapče.

Dám ti tvůj vlastní meč.

Teď jdi.

Velitel zase zvítězil.

Je těžké dívat se na římské vojáky, jak takhle zachází s bližními.

- Kdo jsi? - Ten, kdo ví,...

...že ponížení, je špatným učitelem.

- Jak pro muže tak pro chlapce. - Aha, filozof.

Jsi v pořádku?

- Vem si chlapce a jdi. - Půjdu, až bude čas.

Řekl, že máš jít, dědo.

Takže víc, než jen filozof.

Jak to udělal?

Vždycky, když máme potíže, uděláš ten samý starý trik.

Ale zlatíčko, už jsem tenhle někdy udělal?

A nepotřeboval jsem tvojí pomoc.

Zmeškáš hodinu s panem Griegem.

Jak to, žes mi nikdy neřekl, že umíš bojovat?

Běžte pryč, oba, jděte...

Nechte je projít.

- Odoacre. - Prestisi.

10 let jsem podporoval Řím, 10 let.

- Kdo je to? - Moji bojovníci stáli po boku legie...

- Velitel Gótů. - Tak tedy nyní...

- ...jsem tu pro svou odměnu. - Pro jakou odměnu?

Třetinu Itálie.

- Myslíte, že si dělám srandu? - Je pravda, že jsi mu dal takovou nabídku?

Ne.

Jak bych mu mohl slíbit tak ohromný dar?

Třetinu Itálie.

A naše alience bude pokračovat a nový Cesar...

...nebude svržen z trůnu, jako ti před ním.

Neslíbil jsem ti víc, než kolik získáš válkou.

Stojíte nejvýše, ale zapomínáte, že na našich ramenou.

Rómule, kde jsi byl?

Všude jsme tě hledali.

Ambrosine, ty jsi ho vzal ven, bez stráže.

- Víš, jak je to nebezpečné. - Dnes ráno je tak hezky...

- ...šli jsem na procházku. - Na procházku?!

Víš, co ho čeká zítra?

Nás všechny.

Vím to moc dobře, záleží mi na Vašem synovi stejně jako Vám.

Cos to řekl?

To už trochu přeháníš, učiteli. Odejdi.

Myslím, že někdy zapomínáš, že je to ještě chlapec.

V žilách mu koluje tvá krev, z Caesarovy pokrevní linie.

Nikdy to nebyl jen chlapec.

Matko, během pěti let tu bylo pět císařů.

A všichni byli zavražděni.

Co bude se mnou?

Budou tě hlídat ti nejlepší.

Budeš dlouho žít a moudře vládnout.

Můj synu.

V tento den se staneš jedním z nesmrtelných.

Matko, jsem teď nejmocnější člověk na světě?

Ano, jsi.

A proč nemůžu v den své korunovace zůstat venku?

Co jsem, Bůh nebo chlapec?

Jsi Caesar.

A můj Caesar musí být v bezpečí.

Ale kdo by mi ublížil?

Ten, koho jsi viděl, Odoacer.

Je to náš spojenec.

A ty, učiteli slov a čísel, co tady vlastně teď chceš?

Jde mi jen o blaho Vašeho syna.

O to už se nemusíš starat, teď je z něj Caesar.

Je to pořád jen chlapec, možná mě ještě potřebuje.

No, tvůj úkol zde skončil, odjedi a už se nevracej.

Rómule.

Buď, zdráv, Caesare.

To je Aurelius z Nova Invicta.

Bude velet tvé osobní stráži.

Můžu si prohlédout Váš meč, veliteli?

Musí udělat vše pro to, aby se mi nic nestalo, že otče?

- Jistě, to musí. - Do posledního dechu.

Dáte mi na to své slovo?

Dal ti své slovo, přísahal, že ti bude sloužit.

Je to tak, veliteli?

Děkuji, jen jsem se na něj chtěl podívat.

Otevřte bránu.

Tohle je také Caesarova vůle?

Dostal jsi dobrou odměnu, vrať se tam,odkud jsi přišel.

Mým zločinem je, že jsem toho chlapce učil samostatně myslet.

Ten chlapec je naším císařem.

Čemu sloužíš? Caesarovi nebo svým vlastním myšlenkám?

Moudrý muž se nikdy neptá, čemu slouží jiný člověk.

Protože jen podle jeho činů se poznají pravé pohnutky.

- Seneca. - Básníci jsou podle mě stejně nebezpeční jako filozofové.

A ty...

Kde jsi k tomu přišel?

Je to už dávno...

...v jiné zemi...

...od člověka, který miloval jen vlastní moc.

Takže jsi i dobrodruh.

Jestli tě ještě uvidím v Římě, budeš mít co do činění s mým mečem.

Dávejte si pozor v mlze, veliteli.

Může skrývat to, na co se Bohové neodváží podívat.

Podívejme, strážci osobně.

- Néstore. - Nech nás.

- Senátor. - Tohle mi sedí lépe, než jakákoli zbroj.

Co jsi dělal ty, Aurelie?

Jsem trochu starší, ale ne moudřejší.

Za celá ta léta? Oženil jsi se, máš děti?

Ne.

- A co děláš v Říme? - Něco jiného.

Nic příjemného.

Jestli hlídáš nového Cesara, tak radši nic neříkej.

A přijď někdy na návštěvu.

Přátelé jsou dnes vzácní.

Přijdu.

Gótové, zradili nás!

Veliteli!

Dolů!

Braňte císaře!

Zpátky, rychle!

Všichni k hlavní bráně!

Utvořte zeď!

Vrať se zpátky, chlapče.

Otče.

Odoacer chce toho chlapce živého.

Udělám, co budu moct.

Zachraň se.

Králi, velvyslanec z Konstantinopole.

Vítejte, excelence.

Město je naše.

Chci, aby mě Váš císař uznal za jediného vládce Říma a jeho dominií.

Můj císař je v Konstantinopoli.

Jsem jeho oči a jeho uši.

Ale nemohu mluvit za něj.

Tak jdi a zeptej se ho.

Pane.

- Aurelie. - Přines vodu.

Ten chlapec, Caesar...

- Je naživu? - Nemohl jsem ho najít.

Jeho matka i otec byli zabiti, stejně jako moji muži.

Jak se tohle mohlo stát?

Někteří tvoji muži přežili, pokud vím.

Vatrena vzali do zajetí, jsou s ním možná i ostatní, ale...

budou popraveni.

Jako výstrahu všem, kdo by se postavili Odoacrovi.

Pojď ke mně.

To kvůli tobě umřelo tolik lidí?

Taková nevinná tvářička.

V žilách mu koluje Caesarova krev.

Všichni si tu myslí, že bych se tě měl bát.

Měl bych?

Je poslední z rodu...ukončete to hned.

Celý Řím umře a my budeme vládnout.

My?! My vládneme?

Dávej si bacha na to co říkáš.

Co myslíš, chlapče?

Měl bych se tě bát?

Proč se s Caesarem takhle zachází?

Proč se s Caesarem takhle zachází?

Možná měl pravdu.

Možná bych to měl ukončit hned.

Vidíš se?

Vidíš svou tvář?

Co vidíš?

Vidíš chlapce nebo Caesara?

- Vidím... - Pověz mi to.

Vidím Caesara, jsem Caesar.

Špatně.

Odveď ho a podřízni mu krk.

To by byla velká chyba, Odoacre.

- Kdo jsi? - Když ho zabiješ...

...bude z něj mučedník. A Caesar tě pak bude stále pronásledovat.

- Vážně? - Pohleďte na znamení.

- Jaká znamení? - Nemůžou se mýlit, Odoacre.

Jestli bys měl něco slyšet, tak tohle.

Vše, co se tu stane, bude vědět celá říše. Město může být jednotné podle krve,

- ale k vládnutí je potřeba mít vizi. - Všechna císařství jsou postavena na krvi.

Lidé Vás budou podle toho posuzovat.

Lidé budou děkovat Bohu, že přežili.

A budou sloužit novému pánu, a teď se ptám.

Kdo jsi?

Budou respektovat vůdce, který se tak bál římského chlapce,...

...že ho musel dát zabít?

Myslím, že chlapec bude užitečnější živý než mrtvý.

Chceš ze sebe udělta hlupáka? Zabij je oba.

Hlupáka!

Pro svoje vlastní dobro, bys měl příště už zůstat zticha.

Dej mi ruku.

Nyní se tě ptám, kdo jsi?

Mám mnoho jmen.

- Jako zloděj. - Říkají mi Ambrosinus.

Vezměte chlapce do pevnosti na ostrově Capri.

Ty ho budeš hlídat, za odměnu.

Nic se mu nestane, pokud tak sám neřeknu.

Ani vlásek mu nezkřivíš, rozumíš?

A jeho tam vem taky.

Nevěřím mu.

Někdo tu je.

Kde?

- Prosím. - Počkej Aurelie, znám toho muže.

Zastupuje Východní říši.

- Je chlapec naživu? - Viděl jsem ho, v řetězech, dají ho na Capri.

Najdu ho a přivedu zpátky.

Z Capri? To je nemožné. Je to ostrov, přirozená pevnost.

- To nech na mě a mých mužích. - Jsme spojenci už dlouho.

Osvoboďte svého Caesara, můj císař mu poskytne azyl...

...dokud pro něj nebude návrat do Říma bezpečný.

Sejdeme se za 6 dní v Sanamonu na pláži.

Když přivedeš chlapce, odvezeme ho lodí na Východ.

Tak za 6 dní.

- Do posledního dechu. - Do posledního dechu.

- Co je to? - Jeden z velvyslancových strážců.

Potřebuješ pomoc, abys osvobodil své muže, jsou to spojenci, využij toho.

Jeď za mnou.

Dělej jako bys byl můj vězeň. Až ti dám signál, pokus se utéct.

Rozuměl jsi mi?

Udělej co jsem řekl, nic víc.

Držte pevně.

Zadržte.

Další vězeň.

Mám jeho hlavu přivézt zpátky do Říma.

Nájemný vrah, co měl zabít Odoacra.

Chyťte ho.

Ambrosine, chci být s nimi.

Chci být s matkou a s otcem.

Jsi s nimi.

Žijí v tvém srdci.

Nevidíš je, ale je to jako by byli ve vedlejším pokoji.

- Měl jsem také zemřít. - Nebylo to tvým osudem.

Nemám žádný osud.

Každý živý tvor má osud, tím si můžeš být jistý.

Ale když se setmí, je těžké vidět cestu...

Ale...

...proto máš mě.

Jen pro to tu jsem.

Camberte, porazili tě.

Věděl jsem to, věděl jsem, že je to trik.

Je tohle náš osud?

Být tu uvězněni po zbytek života?

Neztrácej víru, všechno má svůj důvod.

Kde je teď?

Nezdá se, že by tu byli Gótové.

Ale měli bysme se držet u řeky.

- U řeky, jasně. - Všude jsou hlídky.

- Ok, takže... - Mira.

Ano...cože?

Jmenuju se Mira.

Je tam loď, jak to uděláme?

Jestli tam půjdeme, vyděsí se, zmizí, než se tam dostaneme.

Počkejte tu.

Je to žena.

Tuto pevnost...

...si jako palác nechal postavit velký císař Tiberius,

o kterém se píše, že to byl velmi vážený a ctihodný muž.

Oboje jsi po něm zdědil.

Takže moji předci postavili mé vězení.

A že to je vězení.

Máš žízeň chlapče? Na, napij se.

Pij.

Ty si dovoluješ!

Je to vysoko, co?

Kolik prstů bude třeba, abys to pochopil. Tvůj život je v rukou toho chlapce.

Jestli neposlechneš svého pána a pustíš ho, půjdeš za ním.

Až přijde čas, chlapče.

Pošlu tě za tvou matkou a otcem.

Ty...

O tobě Odoacer nic neříkal.

Pověste ho.

Stačí.

Co je to?

Jsi nějaký kněz nebo čaroděj?

Jen hledám pravdu, to nikdy nepochopíš.

Vytáhněte ho.

- Jak dlouho trvá tam vylézt? - Hodinu, dolů to jde rychleji.

Vemte jen nezbytné věci, ty zůstaneš na lodi.

- Možná mě budete potřebovat. - Ne.

Pentagram, jistě, jistě.

To je to místo, ten meč...

Tiberius ho vzal sem.

A chlapec ho najde... Rómule.

- Ambrosine. - Jdi do chrámu.

Najdi svého předka Julia Caesara, něco pro tebe má.

Podívej se, kam se dívá Cesar.

Jistě, jistě.

Po dohledem Caesara.

Říkal jsem, abys zůstala na lodi.

Budete potřebovat mojí pomoc.

Víš, co se stane mým vojákům, když neuposlechnou rozkaz?

Vaši muži jsou moc pomalí.

Ať tě nikdo nevidí.

Proč tak riskuješ?

Sloužím svému císaři, je vaším spojencem a tak jsem s vámi i já.

Kde ses naučila bojovat?

Pocházím z KerIy, z jižní Indie.

Učili nás bojovat stejně jako naši předci.

Když mi bylo 14, dosáhla jsem úrovně 7.

- Z kolika? - Ze sedmi.

Budem si tu povídat nebo polezeme.

Julius Caesar.

Jedna strana na obranu, druhá na vítězství.

V Británii jsem byl ukován pro ruce toho, jehož osudem je vládnout.

Mám pro tebe práci.

Dej mi ten meč.

Dej mi ho.

Ty.

Jste na záchranu císaře jen dva?

Další jsou na cestě.

Chrám...

Jsou tvoji.

Rómule!

Našel jsi ten meč.

Zachraňte císaře.

Drž ten meč...

Tudy.

Dostaň je odsud. Dostaň je odsud!

Zařídím to.

Buriate, tady.

Pojďte, tudy.

Dostaňte chlapce pryč.

Říman.

Kde je chlapec?

Je v bezpečí s ostatními.

Měls pravdu, dolů je to rychlý.

Jedna strana na obranu, druhá na vítezství.

V Británii jsem byl ukován pro ruce toho, jehož osudem je vládnout.

Caesarův meč.

Proto má takovou moc.

Británie.

Shromáždi muže!

Vyroben pro dobyvatele Julia Caesara.

Cayus Julius Caesar.

Potěžkej si ho.

Meč nese proroctví.

Viděl jsi něco napsaného?

Pak víš vše, co potřebuješ vědět.

Vem si ho.

Je tvůj.

Buď vítán, Caesare!

Aurelie, vy všichni.

Ve stanu je jídlo a pití.

Musíme si promluvit, o samotě.

Teď jsi v bezpečí.

Odvezou tě odsud do Východní říše, do Konstantinopole.

Dostaneš azyl.

Velvyslanci se donesly zprávy z Konstantinopole.

Císař chlapci neposkytne azyl.

Nepostaví se Odoacrovi na odpor, všechno se změnilo.

Den potom, co jsi odjel, se římské legie přidaly k Odoacrovi.

A teď se k němu přidávají i ostatní velitelé.

Musí být ještě nějací vojáci v poli.

Co třeba devátá?

Devátá je daleko, až v Británii.

Pokud vím, Británie se rozpadá.

Nemáme moc času, zajistíš mi muže?

Ano, můžeš si nechat své mužstvo, veliteli nové armády.

Fajn, zkusíme vyhnat ty vetřelce...

- To ne, Aurelie, to nemůžu. - Proč ne? Co je s tebou, Néstore?

- Odoacer není jen barbar. - Že ne?

Ne, stal se z něj politik a velmi schopný.

- Má na své straně senát. - Kolik senátorů?

Musíme se na věci dívat reálně.

Ty jsi s ním.

Časem, snad, můžeme Odoacra porazit, teď ne.

Řekněme, že mi to umožníš, senátore.

Co budeš žádat na oplátku?

- Toho chlapce. - Myslíš Caesara.

Caesar je slovo z minulosti, není žádný Caesar.

Připrav koně.

Kde je loď?

Říkal jsem, abys připravila koně.

Kde je ta loď, která má odvézt císaře do Konstantinipole?

Dal jsem ti rozkaz! Jaký?

Připrav koně.

Udělej to.

Jsi voják Aurelie, nech politiku na mně.

To je rozkaz, dej mi toho chlapce.

Bez císaře nebude žádná naděje.

Pak tě tedy budou lovit jak psa, dokud nepadneš.

Veliteli.

Chlapec, chlapec.

Nechte toho, chlapi, všichni jsme Římani.

Nerozumíš tomu, Aurelie, musel jsem to udělat.

Aurelie, příteli, jestli jsi mě měl kdy rád...

Z přátelství...

Teď když je císař na straně Gótů, nemůžeme do Konstantinopole.

Nebo sem, do Germánie.

Kam tedy půjdeme?

Devátá legie je v Británii, můžeme jedině tam.

Na sever a najít je tam.

To není tvůj boj.

Můžeš odejít.

Odejít? Nemám kam jít.

Porušila jsem slib, zabila svého velitele. Jsem jak ty, nemám domov.

Půjdu tam, kam půjdeš ty.

Veliteli, o tom, kam půjdeme, nerozhodujete vy.

Caesare.

Půjdeme na sever, do Británie.

Za tamtím vrcholem je Galie.

Při dalším úplňku dorazíme do Británie.

Moje milovaná Británie.

Nikdo není naživu, veliteli.

Jsou tu koně.

Děje se to i po tolika letech.

Kdo to mohl udělat?

Jen jeden člověk.

Jmenuje se Vaulkin.

Co je to za místo?

Hadrianův val, poslední pevnost říše.

Památník římského práva a pořádku.

Devátá legie.

Podívejte.

Drak, byli tady.

Kam se poděla devátá?

Tohle je tvoje země, co se tu stalo?

Tady končila říše, a zbyla tu už jen ta zeď.

Jeli jsme takovou dálku kvůli legii duchů.

Měli jsme radši zůstat v Římě.

Bylo to beznadějné, musel to vědět.

Dříve bojoval i v beznadějných bitvách.

A ty jsi stál při něm.

Vždy a všude.

Vypadají jako zemědělci.

Kdo jste?

Jsem Aurelianus Antonius z Nova Invicta.

Tohle jsou mí muži.

Jsem Kustonnin a tohle jsou mí muži.

Hledám devátou legii římské armády.

Proč jsi za nimi jel takovou dálku?

Řím padl.

Co se tu stalo?

Dračí legie už neexistuje.

Bylo jich víc než tisíc. Kdo je mohl porazit?

Kustonnine, kde jsou mí krajané?

Veliteli, jsem FIavius Constantinus Marcellos.

Generál deváté legie.

Řím nás tady nechal, někteří odešli bojovat jinam.

Ti co tu měli rodiny, zůstali.

Vidíš? Žijeme tu jak Keltové. Máme tu celou novou generaci.

Viděli jsme zničené vesnice, zmasakrované lidi.

VauIkin, král Anglie.

Zabral už sedm království a teď chce vládnout celé Británii.

Zatím nás nechal na pokoji, nejsme pro něj žádná hrozba.

A taky ví, že nejsme jen obyčejní rolníci.

Přinášíme pozdravy lordu VauIkinovi, přemožiteli lidu Anglie.

Mocnému vládci Británie.

Jde o chlapce.

O chlapce?

Má u sebe meč, na tom meči je proroctví.

Jedna strana na obranu, druhá na vítězství.

- V Británii jsem byl ukován, ... - ...pro ruce toho, jehož osudem je vládnout..

Vy to znáte.

Říkáte, že to má nějaký chlapec? Kde je?

Zde v Británii.

Na tohle jsem čekal celý život.

- Lorde VauIkine ten meč patří do ruku tomu... - ...jehož osudem je vládnout.

Tohle...

...jsou ty ruce.

Já si vezmu toho chlapce a muže, který s ním cestuje.

Ten muž...

Pověz mi o něm...

Je to jeho učitel, chová se jako kněz, možná je z Galie, možná odsud.

Má tady jizvu, ve tvaru hvězdy.

- Jako tohle? - Stejnou.

Až budu mít meč, daruji vám chlapce.

A ten muž?

Ten muž je můj.

Toto ostří bylo ukováno z hořícího kamene, který spadl na zem z nebe.

Kdo z vás něco takového viděl na noční obloze?

Potom tedy ty a ty a ty...

...víte, že mluvím pravdu.

Ohnivý kámen, co spadl na zem.

Zchladil se v horském sněhu a změnil se v železo.

Tam ho našel mistr kovář.

Tloukl do kovu tři dny a tři noci.

Nemohl s tím přestat.

Nejedl ani nepil.

Ostří namočil do lví krve.

A podívejte tady.

Vyryl zde pentagram, symbol víry a pravdy.

Takže ať ten meč bude mít kdokoliv...

...bude sloužit jen jednomu účelu, jen jedinému.

Pravdě.

Šli byste opět bojovat? Za císaře?

Bojovali bysme za císaře i za cenu života.

Ale porazit Góty, to by se musel stát zázrak.

Je to pro ně tak snadné.

Mají se rádi a nebojí se to dát najevo.

Jak mě bereš ty, Aurelie?

Jsi dobrá bojovnice.

Někdy trochu neopatrná.

Ukaž mi to.

Jen takhle mě bereš, jako bojovnici?

Jsi hezká žena, svým způsobem.

Taková vášeň, veliteli, určitě jste zlomil spoustu srdcí.

Jste čím dál pomalejší.

To bude věkem.

Víš, jsi docela předvídatelná.

Takže...

- Kde jsem nechráněná? - Tam.

To nebylo špatný.

Znáš tohle místo?

Kdysi jsme ho znal dobře.

Tohle byla svatyně těch, kteří zasvětili život tajemství meče.

Ty jsi tu žil, Ambrosine?

Tady mi tohle udělal Vaulkin.

Kdo je to?

Chtěl moc meče pro sebe.

Ale tajemství mohlo být vydáno jen tomu pravému muži.

Od té chvíle,

byla určena životní cesta nás obou.

Pentagram, stejný jako na meči.

Pamatuješ na to proroctví?

V Británii jsem byl ukován pro ruce toho, jehož osudem je vládnout.

Odešel jsem z Británie, abych našel meč a našel jsem tebe.

A pak se stalo to, co bylo psáno.

Ale jsem Cesar bez říše, jak můžu vyplnit proroctví?

Nic jsem tě nenaučil?

Proroctví je aktem víry.

A my tu víru uchováváme.

Co myslíš, Aurelie?

Vyměnil bys za to ten meč?

Že bys měl domov, choval jsi dobytek, tloustnul jsi...

Až to skončí, tak pak možná.

Je mi zima.

Dobře, maličká.

Chci, aby ses vrátila za svými lidmi...

...a vyřídila jim ode mě vzkaz.

Je u nich přítel, přišel sem zdaleka.

Musí mi ho vydat. Podívej.

Kovářova rodina.

Takhle VauIkin pracuje.

Prosím, on mě zabije, prosím.

- Ne, ne, ne. - Nezabije tě.

Zabije, nás všechny, dokud jim nedáme...

...jeho.

Rómula.

Ten chlapec, to on...

Je to Rómulus Augustus Caesar.

Proč my Aurelie, proč jsi přišel k nám?

Přišel jsem dnes o ženu a dva syny.

A chci se pomstít.

Ale je hořkou pravdou, že pokud se postavíme VauIkinovi.

Mnoho z nás umře, možná celé naše rodiny.

To není pomsta, ale sebevražda.

Ten chlapec by měl jít i ti, co přišli s ním.

Není to naše věc.

- Poslechněme si Aurelia. - Já budu mluvit za něj.

Všechno, co jste říkal je pravda. Jsem Caesar.

Přišli jsme vás žádat o loajalitu.

Ale Řím k vám nebyl loajální.

A když to pomůže zachránit životy, vzdám se Vaulkinovi.

Ať se stane cokoliv, je to mým osudem.

Co to děláme? Je to náš císař.

V jeden den se to rozhodne, poslední bitva.

Za úsvitu půjdeme s mými muži a budeme se bránit z pevnosti.

Ti, kdo chtějí jít s námi, jsou vítáni jako bratři.

Ti, kteří nepůjdou, s těmi se loučíme také jako s bratry.

Zdravím vás všechny.

Buď zdráv, Caesare!

Všechno sis to celé ty roky schovával.

Po deseti letech hospodaření máš za co bojovat.

Po dvaceti letech v legii na ten den budeš připraven.

Vrátíme se.

- To bylo pro mého bratra. - Mám si to vzít?

Už to nepotřebuje.

Když zítra všichni umřeme, co bude s proroctvím?

Nyní nastane zkouška naší víry a my uchováváme víru.

Udržujeme oheň.

Co se stane pak,

to už nám nepřísluší vědět.

Kdybychom nežili takhle.

Nic by nás nikdy nerozdělilo.

Veliteli.

Jednou vám chlapec vzal meč.

Nyní ho chce vyměnit za svůj.

Budu ho užívat dobře. Budu sloužit Caesarovi do poslední kapky krve.

Ty jsi Caesar, ať jsi kdekoliv...

Vždy na to pamatuj.

Mí přátelé.

Všichni jsem už zažili takové ráno...

...sledovali jsem východ slunce a nevěděli, jestli to nebude náš poslední den.

Spoustu kamarádu jsem viděl, jak se třesou před první bitvou.

- Bylo to chladné ráno, veliteteli. - To bylo.

A vy, muži z deváté legie, my všichni,

Celý život jsme bojovali za říši, kterou vytvořili naši předci,

a dívali jsem se, jak se tato říše rozpadla v prach.

A přišli jsme o mnoho.

Věřte mi, že v nejtěžších chvílích,

jsem přestával věřit, že je pro co bojovat.

Ale díky moudrosti ostatních vím,

že je třeba projít ještě jednou bitvou.

Proti tyranii, proti vraždění nevinných. Pojďme bojovat do posledního dechu,

braňme tento ostrov proti těm, kteří ničí naše srdce a duše.

A ti kteří přijdou po nás, budou vědět, že jsme tu byli...

...římští vojáci, s římským mečem a římským srdcem!

- Ať žije, Caesar! - Ať žije, Caesar!

Veliteli.

Zajistěte bránu.

- Kolik? - Tisíc, možná víc, ne tolik, kolik jsem myslel.

Vy dva na opevnění. Brutie, budeš velet lučištníkům.

Všichni na místa!

Lučištníci.

Vpřed.

VauIkine, dávám ti... oheň!

Připravit, palte!

Kouzelník, mají kouzelníka!

Palte!

To není kouzelník, to je ochránce meče.

Drž se u mě.

Brána nevydrží, připravte se!

Přineste mi Caesarův meč.

To je v pořádku.

Je jich moc, příteli, nemáme šanci.

Už jdou.

Devátá legie, teď začne boj.

Do posledního dechu.

Rómule, Rómule!

Cos to udělal s mojí zemí?

S Británií. Shoříš v pekle!

Pohleďte...

Tyran VauIkin je mrtvý.

Rómule.

Rómule.

To je za mou matku.

A za mého otce.

Aurelie.

Prosím, vydrž.

Bojoval jsi jako drak.

A ty jsi bojoval jako syn draka.

Přísahal jsi, že mě budeš chránit.

Do posledního dechu.

Copak jsem tě zprostil toho slibu?

Tak žij Aurelie Antonie.

Vy všichni, mí poslední legionáři.

Vybojovali jste dnes velké vítězství.

Teď říkám: Už žádná krev!

Už žádná válka!

A tak poslední z Římanů našel domov zde v Británii.

A po letech válek, přinesl zemi mír.

Co se stalo s velitelem Aureliem?

Odešel a vzal si bojovnici Miru za ženu.

- A Romulus, ten chlapec? - Vychovával jsem ho jako vlastního syna.

Stal se z něj moudrý panovník.

Přijal keltské jméno.

Syn draka. Hendragon.

Hendragon? To je přece můj otec.

A pamatuješ na tu holčičku, Egrein?

- Oženil se sní. - Moje matka?

A Ambrosinus se vrátil ke svému původnímu jménu.

Merlin.

Ty? Merline, je to jen příběh. Vymyslel sis ho.

Je to legenda.

Artuši, Artuši, copak jsem ti někdy lhal?

Každý den.

To je to místo, kde se usadila poslední legie.

Tady vznikaly legendy.

A ty jsi byl jejich hrdina?

Jistě.

Potřebujeme hrdiny, ne?

Escalibur

Preklad mishaf časovanie .:paycheck1:. www.titulky.com