Original subtitles

Sergejev udeřil mimozemšťana do místa, odkud mu rostla chapadla,

a vytrhl mu z ruky blaster.

Mimozemšťan se pokusil utéct, ale už bylo pozdě.

Paprsek z blasteru ho na místě usmrtil.

Sergejev naskočil do lodi, zavřel dveře a okamžitě odstartoval,

přičemž rozstřílel bránu přechodové komory.

Lodí se probil na svobodu a řítil se k povrchu planety.

Tak co, Tolane?

No, ujde to.

Jen já bych blaster vyměnil za paprsek.

Zní to lépe.

Blaster...

paprsek...

nebo blaster...

Takže...

Hmm... A...

Sjomo! Volá ti Ljoša.

Hned, už jdu!

Sakra, Ljošo.

Haló.

Paprsek, samozřejmě. Blaster píše úplně každý.

Dobře. Tak čau. Ahoj.

Dělám matiku.

Tak co?

Říká blaster.

...v kožešinách se nevyznám. Ona se mi, představ si to, dívá do očí...

Mami! Spadl meteorit! Musím rychle zavolat Ljošovi.

Sjomo, telefonuji. Jdi za tátou.

Ale mami!

Sjomo, telefonuji. Neruš mě, prosím.

Představ si, říká mi, že...

Tati! Tati! Spadl meteorit!

Popros maminku.

Ležkine. Co se tady schováváš?

- Jmenuji se Ložkin. - Ty jsi Ležkin-Tlustostehňák, odjakživa.

Poslyš, už tě tento týden zbili?

Ne, nezbili.

Správně. A komu je třeba poděkovat?

Děkuji, Peko, že mě nezbili.

Ááá?

Mám jen dvacet kopějek.

Pal, než se naštvu.

- Zdravíčko, bando. - Ó, čau, Peko.

A sní se nám o trávě, o trávě u domu,

zelené, zelené trávě.

Letíme orbitami, cestami neprobádanými,

vesmírem prošpikovaným meteority.

Riziko a odvaha mají svůj smysl,

vesmírná hudba nám vchází v mysl, zatímco vedeme náš strohý rozhovor.

V matném závoji mlhy, Země v okénku lodi spí

večerní i ranní červánky.

A syn truchlí za matkou...

Jedničky!

Celkově...

repertoár je přijatelný, na dny města se to hodí.

Mládenci, chcete-li vystoupit na listopadových oslavách,

musíte přidat něco patriotického.

Seznam písní vám předáme.

A ještě něco...

Tento... Název "Derviš"?

To jsou takoví mniši z Asie.

- Ne, ne. Náboženství hned vyřazujeme. - Ano, okresní výbor by to neschválil.

Potřebujete nějaký pěkný název. Například "Vlna".

Nebo "Melodie".

Lariso Anatolievno, nechte to na mě.

Co takhle "Červené máky" ...to také není špatné.

Červené máky, skvělé. Děkujeme. To by nás nenapadlo.

Jedničky.

Promiňte, prosím. Pardon.

Víte, máme ještě jednu píseň. Mohli bychom ji zazpívat po hlavním programu?

Jmenuje se "Fantom", je o pilotovi. Opravdu velmi pěkná píseň, vážně.

O pilotovi, to je velmi dobré.

Co to je za název... Fandom.

Fantom. To je takový americký letoun.

O jeho pilotovi.

O americkém? No počkejte...

O sovětském pilotovi píseň nemáte?

Ne... O sovětském ne.

V tom případě budete hrát jen to, co již bylo schváleno.

Všechno to tady ukliďte a odchod.

Že o americkém...

Gorochu, ty jsi vážně debil.

- No co, "Červené máky"? - Kašlat na ně!

Co jsem udělal?

Nezapomeňte dohlédnout na to, aby ta mládež všechno vypnula.

Jak jinak.

V lese spadl meteorit. Viděl jsem to.

Pokud ho najdeme jako první, napíší o nás v "Pionýrské pravdě".

Jo. Určitě se kvůli nám přetrhnou.

No fakt! A rovnou nám dají poukaz do Arteku.

Normálně bychom se tam nikdy nedostali, ale takhle jo! Všichni tři.

Léto skončilo, jakej Artek?

Funguje celoročně. Četl jsem to.

Mají tam dokonce vlastní školu. Dá se tam učit a zároveň si užívat.

Sjomo, dá se buď učit, nebo si užívat. Dohromady je to blbost.

Vyražme.

Kam?

Pro poukaz do Arteku! Jen jim řekneme, ať nás tam pošlou v létě.

Hned teď?

Už je pozdě. Ještě nemám hotovou matiku.

A zítra je písemka.

Co je? Dostal jsi strach jít v noci do lesa?

Podívej se na sebe. Jak ho v té tmě najdeme?

Tak fajn, kluci. Stačí. Půjdeme zítra po škole.

Máma by mě teď stejně nepustila.

Poslouchejte, ještě jsem něco dopsal.

Přišla máma.

Už jdu, jdu!

Salut! Je brácha doma?

Šel do kulturáku, zkoušet s kluky.

A to na mě jakože nepočkal? No dobře.

- Jdete na ten koncert? - Na jaký koncert?

Aha, on vám nic neřekl? Tak potom nic.

Ne, ne, ne, pozval nás. Jdeme.

To je tvůj román? Už jsi toho hodně sesmolil, Puškine?

No, docela jo. Dopisuji pátou kapitolu.

Sergejev tam bojuje sám proti mimozemšťanům,

- a všechno tam vybuchlo. - Hustý. Já jdu do kulturáku.

- Ta kašle na tvou tvorbu. - A na tebe taky.

No co, jdeme na to?

Tak jo, všichni, jdeme na to!

Do kelu... zase zapnuli radar! Parchanti.

Červená na černé!

Červená na černé!

Červená na černé!

Červená na černé!

Tak co, rozehřáli jste se?

- Ano! - Tak to roztočíme!

Znovu kráčím po cizí zemi.

Helmu si zapínám za chodu.

Můj Fantom jako rychlý jestřáb

na modrém a čistém nebi s řevem nabírá výšku.

Můj Fantom jako rychlá kulka

na modrém a čistém nebi s řevem nabírá výšku.

Na nebi vidím červenou čáru...

Hustý.

To mi MiG-17 letí v patách.

Vidím, jak se Richard s Bobem řítí na setkání s Bohem,

můj Fantom ztrácí výšku.

Vidím, jak se Richard s Bobem řítí na setkání s Bohem,

můj Fantom ztrácí výšku.

Jdu tancovat.

Mladým se těžce umírá.

Budu se k matce modlit, budu čelem o zem bít.

Znovu mě nutí bojovat.

Budu se k matce modlit, budu čelem o zem bít.

Znovu mě nutí zabíjet.

Viko, pojď sem!

Psát knihy je stejně těžší než zpívat.

Vždyť... na to je potřeba být chytrý, ale otevírat pusu dokáže každý.

Až na výslechu jsem se zeptal:

Kdo je ten pilot, co mě sestřelil?

A ten šikmooký, co vedl výslech, mi odpověděl:

"Sestřelil tě náš letec Li Si-čching."

Sbalte je.

Zátah!

Tudy, tudy, tudy, tudy.

Pochytejte iniciátory!

Hej, přestaň!

Pusťte mě!

Na to nemáte právo!

Ty...

Pojď, rychle! Mizíme!

Rychle!

Jen počkej, až tě chytím!

Hlavně je moc netrestejte. Jsou ještě hloupí, nerozumí tomu.

Majetek nepoškodili, zranění nejsou. Ale promluvte jim do duše.

- Samozřejmě. - Dobrý večer.

- Na shledanou. - Všechno dobré.

Co je na tom? Jen jsme hráli.

Jen jste hráli? A kdo vám to dovolil?

- Nemohli jste se nejprve zeptat? - A na co?

- I tak by nám to nedovolili. - A teď co? Chceš jít jako proti nim?!

Chceš mít záznam na policii?

- Raději bys měl myslet na ty své pětky! - Vždyť jsem ti říkal už stokrát, já chci hrát!

Kiss jezdí po celém světě. K tomu není třeba žádnou školu!

To je pořád dokola! Jdi mi z očí!

Ať tě nevidím!

Mami, a Žeko teď zavřou? Za to, že hráli koncert bez povolení?

Nemaluj čerta na zeď! Nikdo ho nezavře.

A půjde hned po škole do války?

Co strašíš, Ljošo? Chceš se zbavit bratra?

Ale ne. Jen se tak ptám.

Tak jdi raději spát. No tak, šup, rychle.

Ředitelka do nás pořád hučí. Tvrdí, že špatně skončíme - jako vždycky.

Nejhorší je, že nás do kulturáku už nepustí. Tupci.

No a co, budete zkoušet někde jinde.

A na čem? Máme jednu kytaru pro všechny.

Uklidni se. Já ji koupím. I bicí.

Kašleme na ně, stejně budeme hrát.

A za co to koupíš? Půjdeš vracet láhve?

Žeň, kam jdeš?

Jde sbírat láhve.

- A kde je Sjoman? - Nevím.

Naval prachy, rychle. Pohyb.

Zrať se.

Můžu od Timakova sehnat boxera. Zmlátíme ho?

Jo. A on mě pak rovnou zabije.

Ale nebuď posranej, nezabije.

Já se nebojím. Jen si nechci začínat.

Ty se bojíš i říct „posrat se“.

Co to pořád meleš? Jiný slova neznáš?

Bydlí v mým vchodě. Co mám jako dělat? Bojím se i vyjít z baráku.

Protože si na mě pokaždý počká a dává mi to sežrat.

Neřešte to. Vyřeším to sám.

Kam jedete? Chtěli jsme jít přece hledat ten meteorit.

Pojďte, vzal jsem i foťák.

- Víš, musím ještě dopsat kapitolu. - A já jsem si včera neudělal úkoly.

Pokud je neudělám ani dnes, táta mi utrhne hlavu.

Co blbnete? Vždyť jsme se domluvili!

Pokud ho najdeme, odpustí nám všechny domácí úkoly!

Vždyť je to za rohem! Hodina, a pojedeme domů. Co?

Bude to super.

Peka mi dá alespoň na chvíli klid.

Dobře.

Tomu Arteku sice nevěřím, ale pokud ho najdeme, bude to legrace.

Možná o nás opravdu napíší v novinách. Pojďme.

Táta mě zabije.

Zdravím, Kapitone.

Co otravuješ?

Poslyš, nemám do okresního města odvézt ještě nějaké součástky?

Co?

Zalíbilo se ti vydělávat prachy? Zachtělo se ti druhého mopedu?

Ale ne.

Chci si koupit kytaru a bicí.

Byl tu okrskář. Čmuchá kolem.

Takže teď si dej pohov. Jdi se učit.

- Ale já nechci čekat. - A já nechci jít podruhý sedět.

Řekl jsem dej si pohov, takže si dej pohov.

No tak... všechno bude v pohodě. Do večera to přivezu.

Všechno klapne. Na to ti dám krk.

Ty si myslíš, že když se něco posere, tak to tvůj krk spraví?

Risi, mlaďoch chce být asi hrdinou socialistické práce.

Aby se nepřetrhl.

Jednu bednu. Více neber.

Skočíš tam, předáš to a domů, dělat matiku.

Zítra ráno přijdeš za mnou, ještě před školou.

- Jasně. - Podívej, pionýre...

Pokud tě chytí a ty začneš zpívat...

Nezačnu.

A nejsem pionýr, jsem svazák. Mějte se.

Víš co, já tady asi zůstanu. K čemu by mi byla vysoká?

Chci být muzikantem. Jako váš Žek.

A já chci jít do Moskvy na literaturu. Sjomo, a co ty?

Já jsem se ještě nerozhodl.

On chce pracovat v ZOO. Pečovat o zvířátka. Jako doktor Dolittle.

Co lžeš! Nechci do žádné ZOO!

- Sakra, vždyť jsem tě prosil, abys to neříkal! - To je v pohodě, Sjomo.

Když tě nevezmou, půjdeme do té ZOO spolu.

- A ty sklapni, když tě o to prosil. - No a co?

Fotbálek! Toljo, začínáš na A!

Hm... Arbalet.

Ljošo, máš to na T!

Trůn! (Hajzl!)

- Nákupní středisko! - Dávej normální slova!

Tohle je normální.

Okultista! Máš to na A!

Počkej! Přemýšlím...

Astronaut!

Tolane!

- Ljošo! - Ljošo!

Ljošo!

Ljošo, ozvi se!

- Tak, kde je? - Nevím.

Ljošo!

Ljoš.

Kapitonů kluk je tady.

Kolik zlata z toho jde vytřískat?

- Kdo moc ví, ten rychle sedí. - Co je, pracante, nemáš na gumy?

Ale ne, na kytaru.

Na kytaru? No, v base ti nějakou dají. Balalajku.

Že.

A řekni tomu idiotovi, ať už toho najednou tolik nevozí.

Jasně, chlapi. V pohodě. Vyřídím.

Mějte se. Čau.

STÁLA SLUŽBA

- V lese se nám ztratil kamarád. - Hledali jsme meteorit a najednou Ljoša zmizel.

Klid. Jaký Ljoša? V jakém lese?

V lese spadl meteorit. Tenhle tady si to vymyslel a my jsme mu uvěřili.

- Nevymyslel jsem si to. Viděl jsem to! - Tak! Jeden po druhém.

Šli jsme se do lesa projít! A pak Ljoša zmizel!

Chtěli jsme najít meteorit! A Ljoša zmizel!

Tak. Klid. Hned toho vašeho Ljošu najdeme.

Ljošo!

Ljošo!

Alexeji!

Ljošo!

Našel jsem!

Haló. Službukonající kapitán Kalenko.

Uhm. Našli?

Brašnu?

Kluk nikde?

Dobře. Předám.

Ano, Dmitriji Ivanjiči? V lese se našla brašna s učebnicemi, ale školák tam není.

Ano. Naši požádali o vyslání psovoda z okresu.

Ano. Rozumím.

Ztratil se člověk a oni jdou točit film.

Možná proto, aby to dali do telky a Ljošu tak rychleji našli?

Pokud ho do noci nenajdou, půjdu do toho lesa znovu.

Našim řeknu, že spím u tebe.

A já našim, že spím u tebe.

Bůhví, co tam ti fízli v lese vlastně hledají.

Blízko skrýše se součástkami. Šibe ti?

Nezapomínejte, že sám si sednout nepůjdu.

Vezmu vás všechny s sebou.

Nepanikař.

Kdo z vás tam byl jako poslední?

Pionýr, do prdele...

Zabiju ho.

Nevyšiluj. Já tam skočím.

Zůstaň zatím u Taňky. Ozvu se.

- Dobrý den. - Nazdar.

- Kde ses tu vzal? - Já...

jsem se tak trochu ztratil v lese.

Čau, Žeko!

No co, odevzdal jsi láhve?

Odevzdal.

Kde jsi vzal tolik peněz?

Kdo moc ví, ten rychle sedí.

Žeňo, ty jsi blázen.

Pojďme. Projedeme se.

Nastup si, umělče.

Říkal, že když ho najdeme jako první, dostaneme poukazy do Arteku.

Je otevřený celoročně.

Nedají. Ani kdybyste ho našli.

Proč?

Protože do Arteku posílají jen rozumné děti.

A rozumné děti se netoulají po lese bez kompasu.

Co to bylo za meteorit?

Sjoma ho viděl v dalekohledu. Spadlo to někde tady. Bez výbuchu.

Mysleli jsme, že pokud ho najdeme jako první, tak...

Jasné. Bez výbuchu.

A co když to nebyl meteorit?

Kousek odsud je radar.

Strategický objekt.

Myslíte, že to byli špioni?

Aha! Takže to byla speciální výsadková kapsle!

Co myslíte, přistálo jich tu hodně?

Myslím, že bys potřeboval řemenem, abys dostal rozum.

Ještě jsem viděl, jak se vzduch nějak zvláštně chvěl.

Potom mě vystrašil pták.

To ty jsi mě shodil v kulturáku?

Co? Ne! Nikoho jsem neshodil.

Kluku, máš málo problémů? Chceš mít záznam na policii?

Záznam ne, prosím! Ne. Opravdu.

Moje máma pracuje v nemocnici a bývá velmi unavená.

A bratr, ten je naprosto zaostalý.

I tak to máme v životě těžké, chápete? Nedávejte mě na policii, prosím.

Už to víc neudělám.

Mami! Žeko!

Kdo je doma?

Já!

- Čauko. - Ahoj, spisovateli.

- A co když přijde máma? - Má službu.

Žeko! Zvedni to!

Zvedni to sám! Mám práci!

Haló, mami. Ano. Ahoj.

Doma, jo.

On taky.

Mami, kdy přijdeš domů?

A hned teď bys nemohla? Chybíš mi.

Tak dobře.

Žeko! Máma volala, říkala, že už jde domů!

Jakže? Vždyť má sloužit ještě hodinu.

Nevím. Řekla, že už jde.

Sakra.

Ahoj.

Viko! Viko.

Už je pozdě.

Už půjdu, dobře? Máma bude nadávat.

Tak čau.

Ano. No tak to kup sama. Vždyť jdeš domů.

Ale Ljoša říkal...

Dobře, mami. Ano, ano. Jasně. Koupím.

Poslyš, ty usmrkanče!

Otevři ty dveře! Tě zmaluju!

Jen to zkus.

Hajzl jeden!

Ve škole ti kvůli tomu koncertu vynadali?

Ne, chválili mě.

Stále jen vtipkuješ. Co když tě vyrazí?

- Půjdu do fabriky. - Do fabriky...

Vůbec nepřemýšlíš hlavou.

- Policie dnes v lese... - Děkuji.

...někoho hledala. Prý se ztratil nějaký školák.

- Našli ho? - Prý ano.

Zrovna pak Toňka z chirurgie říkala, že ve skutečnosti chytali šmelináře.

A co, chytili je?

Toňka říkala, že chytili.

Hlavně se nezapleťte do žádných problémů. I bez toho mám dost starostí.

- Ahoj. - Ahoj.

Kam se chystáš? Vždyť je ještě brzy.

Ještě musím Serjožovi zanést ten kytarový pedál.

Zase ta kytara, Žeňo. Nemáš dost? Chceš, aby tě opravdu vyrazili ze školy?

Už jdu. Čau.

Nezmeškej školu.

Ljošo, je čas vstávat!

Proč jsi nezavolal?

Všechno je v pořádku.

Co dělali ti fízlí v lese?

Nikdo tam nebyl.

Nadělali pěknou paniku.

Co jsi takový mimo?

Zase jsi pil, Risi?

Sekni s tím.

Pokud budeš tak chlastat vodku,

brzy budeš lézt po čtyřech.