Original subtitles

Dnes přicestoval z Jihoafrické republiky do Dar es Salaamu.

Cestou se zastavil v Nairobi, kde prohlásil, že situace v Jihoafrické

republice je výbušná pro Jižní Afriku, pro africký kontinent a pro celý svět.

Americká letadla dnes bombardovala předpokládané pozice na větnamských

vlastenců v blízkosti.

Na okolí tohoto města se v posledních dnech soustředují bojové akce jednotek

sajgonského režimu. i Spojených států a stahují se tam vojenské posy.

Pozorovatelé soudí, že to je jeden ze zastrašovacích manévrů proti odbojnému

městu.

Soudrů předsedo. Ano?

Jsme doma.

Já už na to nemám nervy, pořád

někoho do ničeho strkat.

Tak dobrou lojzu.

Dobrou, harnošteň.

Kloubouk!

Konečně ji mám.

Zase doma.

Ty... To by člověk neřekl.

Čtyři roky.

Ukáž, ani pořádný úzil na kravatě neuděláš.

No a kdy dojela, co?

Po sedmi v Brňákem.

A kud jsi? Počkej.

No. No.

No. No. No. No. No. No.

Nerozumím. Něco s družstvem a kvůli prokurátorovi.

No.

Nedelejte z toho poplách, lidi, Ježišmarja.

No tak dobrá, ať na mě počká.

Ano, za chvíli jsem tam.

Tak.

Pěkně tě vítám doma, soudružko, učitelko.

No, teď už budete dvě.

Dvě mě budete vychovávat.

To se mám na co těšit.

No tak já musím.

Ty ses tati vůbec nezměnil, pořád nějakým pohru.

No jo, to víš to.

Spi.

Prosím tě, ten telefon dej do kuchyne.

Teď to zase bude sášen pokoj a tam makl.

To je najednou nějakým ohledu.

No, tobě taky o něco říct, to se raději objevit.

Promiň, prosím tě.

Tak. No.

Tak.

Prosím.

Tady ho máš.

Teď jsou pořád řeči. Jaký řeči?

Ahoj. Co se děje?

Už se zas hledáte?

Ale ne.

Vůbec ne.

Zdravíčko, pane Hermo.

Ráno.

Co dělá Krtek?

Co má Krtek? Ale mšice potvory. Já nevím, se tohleto zaneřát.

No, to máte každý rok něco.

Dobrý den.

Dobrý den.

Dobrý den.

Dobrý den.

Dobrý den. Dobrý den. Dobrý den. Dobrý den. Dobrý den.

Dobrý den.

Dobrý den. Dobrý den. Dobrý den. Dobrý den.

Dobrý den. Dobrý den.

Dobrý den.

Dobrý den.

Čest, předsedo. To nám to dnes vítí?

Tak čest.

Líden.

Čest, předsedo. Čest.

Co tak z rána s tímhle? Ale máme tak trochu fofer. No jo, to máme všichni.

No moment.

Čest, práci, soudruhu, předsedo. Nazdar.

Tak prosím vám, říkám vámka naposledy, máte špatný číslo.

Cest.

Nazdar.

Co tady děláš? Čekám, to víš, úřady. Pořádně.

Koho hledáte, babiško?

Ale, dostala jsem cedulku. Kde jste? Dobré ráno. Dobré ráno.

A jo, to je... No,

odkud jste?

Z Pavlova.

No.

A co Sena? Ale letos se špatně vyvedli.

Přeprchá pořád. No, ale bude to.

No. U dneska svítí slunisko pěkně, ne?

Za moc to nestojí. No tak tady, prosím.

Františku, prosím tě, vybav tady soudružku, ano?

Tak.

Čest, Karole. Volali, že nám nečekáš, tak pojď.

Co se děje?

Soudru předsedo, promiň, ale máme příkaz. Jaký příkaz? Od koho příkaz?

Máme příkaz tady pana Kvasina. Co, pana?

Slyšel jsi je, pana?

Tenhle pán je nejméně tak dobrý soudru, jako vy, rozumíte? Promiňte, soudru

předsedo. Dobrá, tak očde.

Máme příkaz z prokurátora, soudru předsedo.

Takhle.

No to já si vyřetím jinde.

Klik zcela v druhu.

To se vysvětlí.

Jak ses vyspala, Mařenko?

Děkuji, soudru předsedo.

Prosím tě, zavolej mě prokurátora.

Je tady.

Čeká na tebe.

Promiň soudru předsedo, že jsem ti sem byl, tak poráno vpadnu.

Mařenko.

By mě dostala.

Nezlo přes soudruhu.

Ale co tohle má znamenat?

Ty si klidně nekážeš zatknout mého nejlepšího předsedu.

Bez porady se mnou.

Dokonce tady v mé kanceláři. Jestli dovolíš soudruhu předsedo, já jsem nedal

Kvasíra zatknout.

Zatím. Jen jsem ho předvedl k výslechu.

Jo, Lezo, sedeli jsme nad tím včera pět hodin.

Celý sradinskej vejbor byl proti němu a on byl jak beran.

Ať s tím kraj něco udělá.

Jo, promiň.

Co jsi říkal?

Při předběžném vyšetřování jsem totiž zjistil, že se Kvasil dopustil trestné

činnosti podle paragrafu... Mně je jedno, podle kterého paragrafu, rozumíš?

Já chci vědět, co udělal.

Protože je to najednou všechno moc divný.

A nějak se s tím moc kvaltuje.

Co je?

Dej mi to na stůl.

Zatím by taky mohlo být pěkný svin z toho.

Provokace.

Kvasil měl úspěchy.

Promiň, soudruhu, ale snad by ses měl nejdřív seznámit s nejdůležitějšími

fakty.

Já se, Boudík, nepotřebuju s ničím seznamovat.

Tenhle okres mám v malíčku.

A kvasila jak by smet.

Znásilnění.

Znásilnění.

Ježišmarja, ten trouba, co mě to proved.

Ty ostatní věci konec konců?

Podvody? Říkals?

Ano, objišťovací podvody a zneužívání pravomocí veřejného činníka.

Zneužívání pravomocí.

Co to, prosím tě, je?

Já tě chápu, doktore, než s násilněním.

Mám dceru.

Taky bych ho chlapa nejraději.

Ale kdybys ho znal, co to je za pracanta?

Spátová.

Široko dáleko nejhorší družstvo a najednou zajet se tam podívat,

co z něho vykouzujou.

Neskutečně mi se nedalo nic pro něho udělat.

Obávám se, že ne.

A ke všemu se ukazuje, že Kvasil nebyl ani moc dobrý předseda.

No, to z násilnění ti věřit musím, ale jak vedl Kvasil družstvo, to vím já

nejlíp.

To není možné.

Já si to na každý pan uvěřím.

No a?

Co, jak vyjíždál?

O tom jsem se právě s tebou chtěl poradit.

Je to přece jen takový zvláštní případ a nerad bych zanedbal...

politická hlediska. Já jsem rád, že to tak chápeš. Právě proto potřebuji taky

znát tvoje stanovisko. Kvasil byl navenek úspěšný předseda, hodně se taky

o něm psalo v souvislosti s tebou. Psalo, proč ne?

Myslíš, že lhali? To ne, to nechci tvrdit, ale... Já ti rozumím.

Navenek úspěšný.

Nakonec ještě řekni, že jsem si ho nějak zvlášť pěstoval.

Co je?

Je osm hodin soudru, předsedo.

Promiň, člověk má svůj pořádek.

Je tam něco u nás? V lesnici u druhu předseda. No taky, dobře.

Líp, když se u nás nepíše vůbec, než kdyby se mělo psát špatně.

Jo, děkuji, poštu vyřídíme později.

Proč s ním za mnou nepřišel dřív, doktore?

Možná by to šlo nějak...

Bez vazby chápěš, jaká to bude pro náš okres hostuda?

Chápu, proto jsem taky celou věc napřed projednal s vedoucím tajemníkem.

A co říkal?

Souhlasil s vazbou.

No tak proč s ním sakra lezeš za mnou, když už je všechno rozhodnuto?

Soudruh tajemník si přál, abych pro všechny případy... Pro všechny případy!

Já vám na to kašlu, abyste mě mazali met kolem huby.

No přeci něco rozhodnete a pak pro všechny případy, aby se ten starý vůl

neurazil.

A nebo si, Ježišmarja, myslíte, že bych vědomě kryl lumpa?

To ne, nezlobci soudů předsedo.

No pochop to, já jsem tu nový.

Nový?

No jo, kde kdo je teď u nás nový?

Já tady na tom okrese pracuju pomalu dvacet let, soudů.

Dvacet let, abys věděl.

Taky jsem býval vedoucím tajemníkem.

A za mnou se chodilo nejdřív.

Za mnou!

Já se na to podívám sám.

Sám si všechno prošetřím.

Na Lenek úspěšný.

Mimořádná zpráva pro členy jednotného zemědělského družstva.

Žádáme všechny prasovníky Januskovi Čety, aby se... Jak to, že v

Kvaslově dneska nevyvěsili černý fangle?

Ty o tom něco víš?

Bože, já toho vím.

A na něho zrovna moc dobrýho ne.

No to je zvláštní.

Najednou všichni víte, že Kvasíl je darebák, ale předtím nikdo ani můk. K

tomu se nedíš, předsedo.

Kdo pak má chuť vykládat ti věci, o kterých hrát slyšíš?

Jedeme nejdřív na obec, že?

Ne.

Zavisme k Milotovi.

K Milotovi?

U toho jsme nebyli, už ani nepamatuju.

Zajedno, obec.

Zatím myslíš jen tajemníka nebo předsedu? Já teda těj tajemníka. To máš

prašť jako úhoď.

S Kvasilem byli zčuchnutý oba.

Všechno seno musí být ještě dnes usušeno.

Nech se čeká papét o země.

Opakuju, žádám důrazně všechny pracovníky s Janouškovi Čety,

aby se okamžitě dostavili k Váníku na rozcestí.

odkud půjdou na Vinici, u křížku.

Ahoj, starej!

Vzali za zurem.

Přijel jsi hasit?

Proč hasit?

Někde hoří?

Porád někde hoří.

Přišel jsem se poradit.

Nikdo tady nezná poměr líp než ty.

Já ti nemám za zlý, že se zlovíš, ale přece jen my dva.

Ty mě nemá za zlý.

Ty mě.

No to je k posrání.

Váže Havle, já bych nerad, aby se z jednej blbosti dělala záležitost.

Aby na to nakonec nedoplatila celá dědina.

Vždyť ten Kvasil nebyl v jádru špatnej chlap.

To víš, že ne?

Zeptej se, bab.

Ty jsi ho nemůžel vy nachválit.

Obecního kance.

Já vím.

No, ale jako předseda, to přece musíš uznat. Machr to je.

To víš, že jo?

Ohromnej machr.

Dal lidem nažrat, že jo?

Tak co po něm ještě chceme?

S tebou je vážně těžká řeč.

Přišel jsem nejdřív za tebou, protože tě znám jako poctivýho chlapa.

Proč ne?

Já jsem poctivec a ty seš taky poctivec.

Oba jsme poctivci.

A trochu taky starý železa.

Ne? Myslel jsem, Hovle, že mně pomůžeš.

A co vlastně chceš, předsedo?

Přišel jsi ke mně pro vysvědčení zachovalosti, že jako s Kvasilem jsi

čistý?

Nebo jak?

Že jste oba čistí?

Jak to chceš.

Mimořádná zpráva pro členy Jednotného zemědělského družstva.

Žádáme všechny pracovníky Janouškovi Čety, aby se okamžitě dostavili pro

cesty, pokud se ráno mělo jet na Linici.

Jedná se o tyto soudrohy Zálešáka, Zálešákovou,

Bendů, Kološovou, Šmída, Hartlovou a oba Bednáře.

Jmenovaní ať se tam okamžitě dostaví.

Dobrý den, paní Navrátilová. Jo, paní Navrátilová, jak se máte?

Ale za nic to nestojí, pane předsedo. Máme moc práce a málo peněz za to.

Do kanceláře tež, ať i hned přijde z chladník Petrka Jan.

Všichni ostatní, kteří dnes nenastoupili na sena, ať urychleně nastoupí.

Všechno seno musí být dneska usušeno.

Netřečeká špatné pocasy.

Opatrný. Skládám důrazně všechny pracovníci zvanou spouštětí.

No, jak žiješ, inženýre?

Žiju.

Jak se dá?

Teď to tady nebude moc příjemný.

Tady to nikdy nebylo moc příjemný.

No a nějak špatně ses vyspal.

Spím špatně.

Od té doby ses mě sem poslal dělat agronoma.

Zatracený vedro.

Nevíš, kde bych se mohl opláchnout?

No, jestli chceš zajít ke mně, tak... tak pojď.

Co je to, prosím tě? Co?

No to.

Můj dům, můj hrad.

Nechtěl mě tady, no, tak co se divíš?

Teda takhle se postarat o agronoma.

Tohle mě vadilo konec konců ze všeho nejméně.

Tak ty se jen na něho nezlobíš?

Kvůli týhle barabizně, no. To určitě ne.

A jinak?

Já se k Vasilá nechci zastávat, ale nepřipustím, abysme najednou viděli

člověka celý olčerně jen proto, že jednou šláb vedle.

Ten chlap se tady udělal kus práce, ne? To víš, jako od Marie, to není.

A potom většina zdejších lidí stojí za ním.

No to jistě, teď se jim pod ním taky dobře vedlo, ne?

Vysoký jednotky, prachy sem cpal kdekdo a taky je naučil, že se dá docela dobře

žít i z podfuků. No tak počkej! Zvykli si, předsedo.

Zvykli si, že to je ten právej socialismus, kterej dřív ke svý škodě

tak blbě chápali.

No až je kvasil poučil.

Mluví s tebe závist, inženýr.

A nezlob se.

Že to řeknu upřímně, intelektuálská zaujatost.

Co ty můžeš o Kvasilovi a o tom, co mu on všechno pro socializmus udělal?

Má svý chyby. Prosím, to znásilnění, to je teda veliký svinstvo, za které bude

potrestán.

Ale pod fuky.

Utáhní si šléfku, kamaráde.

Brzdozně moc hrozně vrná. Nejsi lídej brzdy.

Čes, předsedo, vítám tě.

Máš nějak moc dobrou náladu. No co, mám snad brečet, dovolíš? Ne, jen se bav.

Můžu si zavolat?

Jo, jo.

Však ona tě ta chudna žertování brzo přejde.

Proč?

Já přece v níčem nelítám. No, to se ještě uvidí.

Podívej se, já jsem věděl, že z toho bude čitkadla vysekat. No prosím to, nic

proti tomu.

To je nakonec tvoje věc.

Ale nesnaž se hledat náhradní oběť, kamaráde. Já ne.

Já ti zakvasil a nic vylizovat nebudu.

Já tě taky do ničeho nestrkám.

Jen nechápu, proč se novinky ze Spádové musím dozvídat od prokurátora.

Na co tě tady mám?

To jsme jenom mohli informovat včas.

Dobře, že vypadl.

Proč mizera?

Znám ho jako podsibivého člověka, o, znáš. Houby znáš.

Pani Žáčková, přijďte, přijďte potom.

Pro toho inženýrka jsme já, ty anebo Vasil, jedna sorta.

Já bych ti tak přál jednou slyšet, co si ten chlap o tobě doopravdy myslí.

Na tom teď nezáleží, kdo si co myslí o mně.

Mě by si to zajímalo.

Co si já mám myslet o všech těch věcech kolem družstva?

Pojišťovací podvody?

Krádeže?

Zneužívání funkce?

Ale prosím tě, to jsou všechno pomluvy.

Podívej se, já když neděláme to spolu leta, tak co si budeme povídat?

Těmhle by se náramně hodilo, aby nás mohli rozeštvat.

A jednoho po druhým běhně vykousat z funkcí.

Rozumíš? Jednoho po druhým.

Napřed kvasila, potom měla, nakonec své a vím.

Třeba i tebe.

O mě se nebojí.

Já si uživit dokážu. Já taky uživit se, to je maličkost.

Ale snad na mě nic musíš myslet, ne?

Já nevím.

Co, bab, to nevidíš, kam to vedou?

Chudcami nový, nový se školama.

Člověk nikam přijede a pomalu nikoho nezná.

Myslíš, nevšim, co se nám to dostahuje po okrese?

Arnošte, a my, co to tady dvacet let držíme, tak jednoho po druhým nakonec...

Poslechní, jestli ještě ty se na nás vykašleš.

No a co můžu dělat, když zproved takovou pitomost?

Nebudu se zastávat, chlapa, který znásilnil dítě.

Dítě?

Víš co, pojď se na to dítě podívat.

Co je zas?

Copak nemáte toho čumění pořád dost? No jo.

To je soudru předseda z opresu. A co chce?

Podívat se na Hanešku.

Nevím, co na něj uvidí.

Hanešu, pojď se!

Kolik je ti let?

Štrnáct pryč, to vám snad řekli, ne? Já jsem přišel, jestli náhodou

nepotřebujete pomoc.

Nebolí tě něco?

Tak mluv, trdlo, když se tě pán ptá.

Nic mě nebolí.

Byla jste s ní u lékaře? Prosím vás, jsem s ní víc u doktoru a učetníku, než

doma.

Kdybys byla sticha, ta Lepitomý moh bejt klid. Tak nepotřebujete nic, páni. Nic.

A dejte nám už pokoj, páni.

Kdybyste se nestarali, vyřídilo se to bez třetníků.

Pan Kvasi není škrob, holka mohla mít něco do vejbavy.

Radši běžte, páni.

Běžte, běžte!

A nedělejte z toho teatru!

Tak jste to viděl, co?

Co je to kruci za nesmysl?

Přijďte. Kdo tohle spískal? Jo, o sezety tady pana inženýra, kdo to udal.

No, tak se pochlup.

Já vím, že to byla hrozná úbola, ale bez té holky by se tady spravedlnost asi

neprobudila. Na ty ostatní svinctva na ty jste slyšet nechtěli.

Jaký svinctva?

Před chvílí jsme si všechno vysvětlili a já doufal, že jsi pochopil, že kvasil. A

před chvílí jsi vysvětloval hlavně ty.

Na to znásilnění jsem si konec konců nevymyslel. Nebav se s ním, s hajzlem.

Na to, že...

Tady léta znásilňoval a mrzačil celou vesnici, no na to zřejmě paragrafy

nejsou. Slyšíš ho? Co jsem ti říkal?

Na večer svoje schůzi.

Všechny ty znásilněné a zmrzačené chudáky.

Všechny, rozumíš?

No to je.

Pak ruce.

Zastav.

Co se to tu děje, soudruhu?

Prosím vás, pomozte nám. Klid, jen klid.

Co tohle má znamenat?

To víte, rozkaz, soudruhu, přece do.

Celý byt nám rozházeli.

Co to?

Lucifix.

Karle, kdo vám dal rozkaz k takovému nesmyslu?

Konáme jen svou povinnost, hrnoště.

Tady je příkaz k domovní prohlídce od prokurátora.

Storola a sklepy jsou hotové. Nic zvláštního. Dobře.

Dobrá.

Pokračujte.

Všechno se vysvětlí, soudružko.

A neplašte.

Hlavně neplašte, prosím vás.

Ničeho se nebojte.

Tak o Karel se nebojte, nějak se to srovná.

Tady, vemte to k sobě, Karel to pro vás nechal.

Ale... Já bych... Já...

Málková,

už jste byla pro mlíko?

Ne, teď tam jdu.

Vemte mi tam štvrtku másla a tvaro.

Jo, když budou mít, tak vemu.

Tak jeď.

Na co čekáš?

www.hradeckralove.org

Arnošte, klobou.

Arnošte, už na tebe čekají ve velké zasedačce.

Arnošte,

tak jsem tady.

Buď zdrá.

Copak máš?

Vždyť jsi mě sám pozval. No já vím.

No kvůli tomu bytu.

Já vím.

Jo, já probím, že jsem tě nechal tak dlouho čekat. Ale kdybych nečekal, tak

ani nemám ten správnej pocit, že jsem na důležitým úřadě u důležitýho kamaráda.

Tak pojď hned to vyřídíme.

Ne, ne, ne, prosím.

Dvě duty tady starého kamaráda.

Dělali jsme spolu u jednoho ponku.

Má nějaké problémy s bytem.

Ale byty přece nepřidělujeme. Já vím.

Ale veřejný zájem, to by snad šlo.

Pro uznání veřejného zájmu, to přece víš, jsou dosti přesné směrnice.

Myslíš, že se do nich tady soudruh... Hromek! Soudruh Hromek vejde?

Nebuď vyrokrat.

Směrnice jsou jedna věc a člověk druhá.

No prosím.

Máš tam něco?

Jeden byt bych měl, ale ten si závazně slíbil fabrice.

S fabrikou si to vyřídím sám.

Tak slyšel, Stanto.

Zetra se stav u mě pro dekret.

Spokojen? Šlo to jak po másle, moc ti děkuji, Arnošte. Já věděl, že jsi náš

člověk. Barná sláva, nezapomněl.

Kde bydlíte, pane Hromek?

Pavelská 18.

Poslechně Adnoštém.

Volal Maxa ten z kraje, co jsme ho žádali, aby zasáhl, však víš, kvůli

dcerce. Vím, a co?

Volal, že tvá dcera ty umístěnku u nás odmítla. Ale to je nesmysl.

Ty tam mají asi taky pěkný bordel, byrokrati.

Zavolej mu, ať nikam nevolá a ať provede všechno, jak jsme se domluvili.

Začínáme, soudruzi.

hlázela na mě a já pak to stávalím za ní.

Jen ty nik nevykládej.

Ty jsi byla vtáček, jo.

No, jo.

A představ si, volali z KNV poplety, prý jsi odmítla umístěnku ke mně na okres.

Nic nepopletly, tati.

Já jsem tu umístěnku fakt odmítla.

A to si děláš legraci víc, Ašenko.

Ale já na takové žrty nemám dneska zrovna náladu.

Ty že bys... Na můj okres, že nechceš?

Prosím tě, tati, neříkej pořád můj okres.

Jen se nedej, Sášenko.

No ty mlč a neplej se mezi nás.

Takhle se mnou nemluv, Sášenko.

Podívej, tati, ty víš moc dobře, jak na tom spolu jsme.

Ale pracovat na tvým okrese nebudu.

Tady jsem pro každého jenom dceruška, soudruha, předsedy.

Ty kouříš.

Promiňte ti.

Mně bylo tak fajn, když jsem z toho byla ty čtyři roky pryč.

A už se do toho nechci vracet.

To by bylo fajn.

Jestli tam máš někde kluka a kvůli němu to všechno, tak to se tmě rovnou a nějak

se... Samozřejmě.

Pro tebe by jistě nebyl problém dostat na svůj okres z korozety.

Dostat můžu říct můj okres krucifix, když tady dvacet let žiju.

A ty mě nechytej za slovo.

Pánek.

Je to se Štifel, děkuji.

Čest. Co máš?

No počkej, nekřič tolik.

Jaký byt?

Jo, no jistě.

No jistě, když jsem vám oslibil, tak ho dostanete.

Jo, tuček?

Á, tuček.

Ale prosím tě, to je starý poplet a přece ho znáš.

No řekl jsem, že ten byt dostanete, tak ho dostanete.

My dva se přece vždycky to mluvíme.

No no, jistě.

Jistě to.

Čest.

Krucifix, to je pořád něco.

Tak vidíš, co je to za net.

Můj okres.

Já si tady nic nepřivlastňuju. Já tady držu krvavě otročím.

Tak dobrá, nechle toho tak. Nechám, ale zapamatuj si, já tě chci mít doma a

basta.

Teď promluvil první muž okresu.

Co?

Co si to vlastně?

Jaký první muž?

Se mnou budeš mluvit slušně, rozumíš?

Ještě jsi nevydělala ani koruna a už chceš poučovat.

Nezapomeň, že všechno, co máš na sobě a co jíš, všechno máš ode mě.

Rozumíš? Ode mě!

Aby jsi nemusel jít vyčítat, že se oblíkám za tvý peníze.

Sašenko, prosím.

Sašo! Tady to.

Všechno máš. Co to děláš, Sašo?

Zpantuj.

A já jdu taky.

Slušku ti tady dělat.

A pak se ještě dočkat, že mi ten kušvance vyčteš.

Sašo.

Sašenko.

Jestli je pro tebe oběť zůstat sem, prosím, já nenaléhám.

Já... Dělal jsem všechno, aby se ti žil líp.

Co já jsem měl?

Dřinu u ponku?

Koncentrák. A to, co dělám teď?

První muž.

Přál bych ti, abys to zkusila aspoň den.

Když jsem za mnou soudruzi přišli, abych šel dělat referenta na MNV, tolik jsem

se bál, že něco pokazím, že na to nebudu stačit.

A teď si myslíš, že stačíš na všechno, viď?

Ne, ne, Sášo.

Pořád se bojím.

Strašně se bojím, že něco pokazím.

Ale já musím.

Rozumíš, Sášo, musím.

Vy mladí si děláte, co chcete.

A my, co musíme.

Vy si nepřipouštíte za nic odpovědnost.

No ano, my jsme nezodpovědní.

Pito mi, pito mi.

Myslíš si, že jsem slepá?

Několikrát do breku, když se na tebe dívám, jak se štveš, jak bys chtěl, jak

hrozně bys chtěl.

A co nejlíp, a jak už... Nestačí.

Poslechni, Marko.

Co bys tomu řekla, kdybych se vrátil k řemeslu?

Prosím tě, nebuď směšný.

Vždyť by ses u toho už neuživil.

Už mě zmáhá ten věčný blázinec pořád sama.

Nejistota, napětí.

Podej mi to.

Tak dělej.

To myslíš na kvasila?

Ty už to víš?

Něco jsem zaslechla.

Ty jsi věděl, že to byl darebák? Ale prosím tě, jak se tak můžeš ptát?

Copak si vážně myslíš, že bych... Panebože... Tak potom, co si vyčítáš?

Nemáš pravdu, já si vlastně nemám co vyčítat. Já jsem se vždycky snažil,

aby... Aby se lidé, že jo, aby se... Já ti věřím, Marnoš. ...měli líp.

Ty já to já vím, že ty já...

Copak ty druzí ti už nevěří ani to?

Možná, že bys to měl přece jen zkusit. Co?

Vrátit se k tomu řemeslu.

Prosím tě, máš rozum?

Mašku, teď v padesáti?

Prosím tě.

To jsou nápady.

Mareko, proč jste byli tak hodná s Kočkřejkovi a vytáhli mi všechno

ospárové? A také z kontrolního, co tam mají. A zavolej na sekretariálu, kde by

pošlo právové materiály.

Karla Kvasio.

Jo, a kafe, prosím.

Co potřebuješ? Podpis.

Tak pojď.

Co je to?

Dekret na byt. Na jaký byt? Byty přece nepřidělujeme.

Pro tvého přítele Hromka.

Nemůžu si proti sobě poštvat fabriku.

Uvážel jsi, jak budeš vypadat?

Vypadat? Copak se můžu olížet na to, jak budu vypadat u kamarádů?

Já jsem politik, Ježíš Maria, já nemůžu.

Vždycky tak, aby se to líbilo všem.

Prosím tě, je toho doktora Maxu už Volas?

Promiň, ale ještě jsem se k tomu nedostal.

No to je dobře, zatím to nech bejt.

Nikam nevolej.

Promiň, budu tu hned zpátky.

Schválním privádníky na naděli do Vinohradu.

Vezme mi ji. Ale ne.

Zasviní mi sedadla, baba.

Zastav.

Pojďte se svíst, teta.

Ale hejda, páni.

To nemuselo být.

Tak pojďte.

A co tak hr, teta?

Tohle není traktor.

Rozvažte si to.

Doufám, že nepovezeme kradeným. Ale kdeže?

A to chodíte na trávu pěšky, teta?

Takový zazobaní drustevníci.

Vy už máte mít nejmíň motorku, anebo dvě.

Jednu na všední den do pole a druhou na neděli do kostela.

No a čo, myslíte, že by som na ňu nemala?

My sa teraz zle nemáme.

To bych řek.

Dneska už si chudej Venkov nevycpává s trožoky stovkama, ale rovnou s

pořítelníma knížkama. Však si to můžeme vyhandlovat.

Aj naši chlapi vedia se děň na mekom.

a hýbať páčkami.

Vy jste dobrá, ale teď vás přejde humor, když vám vašeho dobrodínce zavřeli.

Ale bože, kvasýla, nechajte na pokoji, jsou aj horší, a on aspoň prijál ľuďom.

A vy si myslíte, soudružko, že ho neměli zavírat?

Káže, jsem já soudružka.

A vůbec, čo se staráte, páni? Kvasýl má svojich lidí dost, oni se postarají.

Když se někdo vyškry, aby hore, hned má plno zástancov.

Zavřít sakra!

Promiň, nevěděl jsem.

To jsem Japánek.

Jo, no to nic.

Tak pojď dál.

To víš, vzáleží.

No, každej máme svý moušičky.

A proč by si se ho nevzal zrovna k vám do spádové?

Odborník to je, to teda všechna čest.

Ty se ho chceš zbavit, víť, Arnošte.

No, kápni buřskou. Ale ne, tak zlý to není.

Jemu to neuškodí inženýrkovi, když si trochu okusí tvrdý praxe.

A ty, jak tě znám, Karle, ty už si s ním poradíš.

No, já pro tebe všecko, Arnošte.

Ty víš, že já pro tebe všecko na světě.

A co, nějaký moušičky má?

Jak to myslíš?

Například není neženský?

Poky budu.

Trochu si rád přijde, to ano.

Jo, tak přece něco.

Co to děláš?

Lidská paměť je nedokonalá.

Proč to vlastně udělal?

Proč to udal?

Takže se nic nezměnilo.

Všecko podle starýho receptu.

Teď nebude ten, kdo svinctvo udělal, ale ten, kdo na něj upozornil.

Ty si myslíš, že to nevím, že jsem se zachoval jako svině?

Ale já jsem to musel udělat, rozumíš, abych se dostal větší cvini na kovělku.

Žemírej, já se kvapila, nezastávám.

Už jsem ti to řekl.

Ale pro z toho dělat dnes takovou aféru, tak je vsá se dobrý jméno okresu,

krucifix. Pochop to!

Chápu.

Dobrý jméno okresu.

Se všechno, ty jsi už pro dobrý jméno okresu nezahrál do autu, předsedo.

Pamatuješ?

Fakt, to nemá cenu. Co tady uvidíme? Nač si nás sem vlastně tahal, předsedo?

Pro pořádek.

Pojštěvna se přece musí přesvědčit na vlastní oči, že tady nic nevzešlo.

Vložte prsty do rane, věřící Tomášovi. Už toho nech, Karle.

Soudru si ti přece věří.

A co,

když ten mák nebyl vůbec zasetej?

Ale prosím tě, co je to za nápad? Jak to chceš teď zjistit?

Hledej maková zrníčka v hlíně.

No právě.

Třeba zrovna na tohle se spoléhal.

Podívej, inženýre, nech kvasila na pokoji, jo?

Už toho štvaně proti němu je až až.

Byl to sovětský mák, jestli si vzpomínáš.

To byl jeho trům.

Přece si nikdo nevěděl, že sovětský mák nevzešel.

Ten v tom měl chodit.

Nešáhnout na tu holku, tak tedy asi hospodařil až do smrti.

Jen mít čistý ruce.

Jak to myslíš?

Tak ty jsi věděl už tenkrát, že jste mák nezasili.

Že se udělal podvod.

A mlčel jsi.

To jsi nemohl přijít za mnou, dokud byl čas.

Co by to pomohlo?

Málo jsem se za tebou nachodil.

Mluvil jsi se mnou jako...

se šťourou a závistivcem, že?

Nepřeju Kvasilovi jeho slávu, no tak co?

Já ti nic nevyčítám, inženýre.

Nezlob se na mě, ale já o tobě ano.

Hasilis kolem Kvasila, co se dalo v zájmu dobrýho jména okresu.

Takže před soud patřím vlastně já.

Ale to neříkám, to zrovna ne.

No a kam tedy?

Mluv.

No mluv.

Řekni konečně, co si doopravdy myslíš.

Kolikrát jsem se ptal sám sebe, jestli seš víc okresní předseda nebo okresní

hasič.

Prosím, to je tvoje věc, můžeš v tom pokračovat.

Zrovna dneska máš krásnou příležitost udělat něco pro dobrý jméno okresu. Ale

s mou pomocí nepočítej.

Taky nepočítám.

Ono je pohodlnější utávat, že jo?

A hlavně jistější.

Tak co, to bylo strachu, že nikdo nepřijde?

Nic se neboj, mám to tady pevně v rukách.

Stará nedomka, ta chodí poslední, tak už to bude dobrý.

Co, ty jsi taky přišel? Váš kuráš.

Slyšel jsem, že je schůze družstva, ostatní mi nezajímá. To sedí, vím, že

jsi nedal sekeru.

Povádco, já říkám drzí čelo, nadpoklužní dvůr. Nechte toho, soudruž, jo, nechte

toho.

Tak jak?

No tak já to samozřejmě zahájím, uvítám vás a tak dále. A potom kdo začne? Ty,

Arnošte? Ne, mluvit bude tady soudruh Čejka.

No co se divíš, kdo zadpovídá za zemědělskou výrobu, snad já?

Hlavně nic, nekulatit a nezamlčovat. Pravda je naše silná zbraň, na to

nezapomínej. Pak spustíme diskusi.

Jo, a když se...

Vypovídaj, půjdu do toho já, vyjasním problémy a zhrnu.

Děkuju. Ty poslouchej, ty.

Bylo by dobrý, kdyby ses taky ozval.

No počkej. Ale moc dobře si rozmyslit, co řekneš.

Zatracený horkosverek sotva dejchá.

Poslechni, Harnoště, tak mě napadlo.

Neměli bysme ty schůze využít a nechat si odhlasovat společenskou záruku pro

kvasila? Co?

Pro kvasila, společenskou záruku.

To na soudy platí.

No počkej, počkej, kamaráde. Až jak se věci vyvinou, víš?

Tak co?

Abychom šli, soudruzi.

Ať lidi nečekaj.

Ne, aby ses pokoušel Kvasila omlouvat a zachraňovat.

Ale já myslel, že naopak, že chceš, aby... Ne, ne, ne, to si nesmíme

dovolit, krytrumpa.

Celá dědina je prý při Kvasilovi.

Podívej na tu účast.

No, prosím, tak když budou mluvit pro něho,

tím líp, ne?

Konec konců uvidíš sám, jak se věci...

No jsi přece začátečník.

Tak přeskuze, potom zával.

Kdo to řekl?

Hned to bude a růžte.

Tak málenci, tak dopijem, dopijem. No a jdeme na to.

Tak občani, slyšeli jste tady soudrova Čejku do NV.

Já mu děkuju za ten proslov a otvírám diskuzi.

No tak kdo to začne?

Tak občani, co je?

Co mlčíte?

Tady soudruzi z okresu vážili cestu.

Sám soudru předseda přišel, přijel, no.

Tak kdo se hlásí první?

Slovo má soudružka nedomová.

Tak mluvte teď.

Pane Pejni, vy nám pustíte toky, no, co jste nás líbili.

Já se vám divím, lidi, nic neumíte brát vážně.

Jargo Dvinsku, co se chechtáš?

Jseš na schůzi, tak se chovej slušně.

No tak řekni něco k věci.

To vám, Karel, soudruh kvasil nestojí za slovo?

Brat, to jste uměli, co?

Mlčte, prosím vás, vás znám dobře.

Jste se měli jako prasata v žitě, a teď když máte tady... Tak... Já nevím, to

se bojíte, anebo co?

Čeho, prosím vás?

takže by snad tady soudru předseda.

A proto vám můžu soudruha Kvasila co nejvřeleji doporučit.

Znáte mě léta a víte, že pro vás chci opravdu jen to

nejlepší, že vždycky myslím na vaše dobro a na bláho celé naší společnosti.

Děkuji. Děkuji za pozornost.

Proved volbu. Co, milé?

Tak občaní, já děkuji tady soudru Pánkovi za ten proslov.

Slyšeli jste ho? A tak můžeme provést volby.

Tak občaní, kdo je pro soudru Akvasila?

Tak moment!

Je snad někdo proti?

No a je to.

Nikdo není proti.

A tak dávám slovo soudruhu Pánkovi.

Stalo se něco?

Ještě se bej.

Bej.

Pozveš lidi na biograf? Na co?

Jak je sem mám dostat?

Snad ses jich nepolekal.

My se nemáme co krčit a hnožte tam před těma miné.

Podívej se, Antence, nedopočítáš.

Motocykl v každý chalupě, koupelny si zařídili.

Maj se tu jak prasata v žitě.

Koupelny mají?

Ale risku tu je opakáž nevděčná. Chtěte posvědět a neotravujte striců.

Co si to dovoluješ?

Jaký, já jsem tvůj strejc?

To abych se poděkoval. Dejte pokoj, sakra, neružte.

My tady uřadujeme.

Odejď.

Copak ty ho umíš?

Ty uřaduješ i tam, kde jiný se rouhá. Ty sakra! Ty ho!

Ty tě ožral, hej! Právě proto, nechováť si to v nic!

Ty, Arnošte, a co s tou společenskou zárukou?

Dělej si, co chceš. A kdybysme vydáli ten zápisník, Arnošte, tak je v tom celá

dědina. A to si potom prokurátor rozmyslí, chápeš to, že jo? Proti celé

vesnici.

Dej mi s tím pokoj.

Do ničeho mě nezatahuj.

Já si kvůli Kvasilově a tobě svý dobrý jméno nepošpiním.

Krut si fix.

Víš ti aspoň sám, s kým vlastně táhneš?

A nechříž na ty lidi, prosím tě.

Jeď.

No.

Jeď, prosím tě.

Může sem odsať.

Z tebe si stál nějakej tento.

Křičet na lidi zakazuješ.

Najednou.

Co pořáduješ, Havlen?

Já ten okres musím dělat s lidmi, jaký tady mám, rozumíš?

Mně se nikdo žádný anděl nedodá.

A tajemník měl konec konců pravdu. No jistě.

Zbytečně ses na něj sápal. No jistě.

Víš, to je to hrozný, že tydlensí mají vždycky pravdu.

Motorky.

Náramně jednoduchý svět ten jejich.

Ale kdo o to stojí mít se jako prase v žitě?

Já ne.

Já na to kašlu, abych se měl jako prase v žitě. Já nechci žít v prasečinci.

Copak to crucifix, nechápeš?

Nechápeš. Nic už nechápeš.

Zastav.

Kruci fix.

Nemůžu. Dědku splašená.

Nikdo nejsme neumilnej. Já vím, ale málo se toho za tý léta udělalo.

I tady.

Já se nemám za co stydět.

Nemám.

To už si dávno zapomněl.

Tví lidi arno štesovti, co počítaj, anteny na střechách.

Pádráky v kolech.

Koupelny. Jo.

Proč ne?

Ne, ne.

Co, co pomůže.

Kde jsou ty čistý lidi?

Řekni mi, prosím tě, proč mlčeli?

Proč ty lidi tak hrozně mlčeli?

Styděli se.

Copak ty už předsedování nepoznáš, když se lidi styděj?

Copak ty ses nikdy nestyděl?

Že se s ním baví s mazavkou. Napere se dědek a pak neví, co mluví.

Ano, ano, máš pravdu.

A neví, co mluví.

Jak dlouho to uspolutáhneme, lojzínku?

No, už hezkých pár let.

Myslím už takových patnáct.

Vidíš, patnáct.

Pamatuješ, jak jsme jeli poprvně do Mušova zakládat družstvo?

A jak nás hnali až k autu. No, to jsme měli ještě toho šedýho Tudora.

A ta potvora tenkrát nea nechytnout.

A víš, že ještě jezdí?

Odbyly náhodou vozejky.

Já se ti divím, že jsi z toho kvasila děláš takovou hlavu.

Ono už, kamaráde, nejde jenom o kvasila.

Ale tobě se přece nemůže nic stát, ježišmevě.

Snad právě proto.

A máme to zkrpáno.

Zavez mě zpátky do Spádové. Co? Do Spádové?

Máš to ještě málo. Jeď!

Jdem vám čekat.

Jeď domů.

To je blbost. Jeď, jeď, domů mně se nestane.

A co klubou?

Děkuju.

Promiň, já jsem nevěděl. A to nic.

Já vím.

Dobrý večer.

Dobrý večer.

Marieta Houten.

Ahoj. Ahoj.

Chtěl jsem tě požádat, abys to tady vzal po kvasilovi.

Předsedu? No to přece nemyslíš vážně. No proč?

Přece ty lidi nemůžeme tady nechat bez vedení, bez obchody.

Hele bys věděl, jak mě jich bylo víto, když tam tak seděli a mlčeli.

A styděli se. Ne, ne, ne.

Za dědictví po kvasilovi ti pěkně děkuju.

Člověk by brečel, když vidí, co ten Lothar s těma lidma udělal.

No nepřehánej to. No samozřejmě, já přeháním ovšem.

Nic se přece nestalo.

Ráno vstanou, půjdou podojit, ryky dat můj.

Odvrát se cena.

Nic se přece nestalo.

To je bouska.

Počkej, dáme si něco do pšníku.

Nesmíš si to tak brát.

Jistuj pořád u toho okna, pojď se radši ujít.

Jo.

Když se větrá, tak se to musí hlídat, kamaráde, to já už znám.

S čerstvým luftem ti může do baráku vlíst pěkný prvit.

Drž.

Tak na co?

A musíme vždycky na něco?

Máš vlastně pravdu.

Pořád si hledáme nějakou záminku.

Asi jakousi přišel ty ke mně, předseda.

Co vlastně chceš?

Mám se před tebou krknout na kolena?

Ale ne, to nechci.

Jsem docela rád, že jsi přišel. Rád, rád.

Rád.

Nikdy jsi mě neměl rád. No ba ne, já proti tobě nic nemám. Jseš asi pořádný a

slušný chlap.

Asi. No já vím, asi.

Ale on si předcházet nemusíš, já už s tím stejně seknu. Tak?

Tak, to se ví, že tak.

Ale ty mne nevěří, víš?

Nevěří, že to myslím vážně. Ale jo, věřím. Nechci.

Už z toho smyslu mám pokrk.

Už z toho všeho mám pokrk.

Všeho.

Světstvo. A ta zatracená bocka, ne, ne.

Cít. Třeba se už přehnala. Ne, nepřehnala.

Já to cítím tady.

Tady to cítím.

Ale mě nikdo nepodvede. Ale vždy tě taky nikdo nechce podvádět. No nechce,

nechce, nechce.

Já o vás vídím dovšem.

Ale ne, já to nemám za pocit.

Takhle to porusím.

Takhle!

Myslím, že smíš.

Hele, tak koukám, jak to jíš.

Každou pěkně rozloupneš.

To máš strach, abys nespolk červa?

No jo, ty jsi bývalš vždycky opatrnej.

Já?

Já a opatrnej?

To říkáš ty mně a smíješ se.

Kdybych byl opatrnej, ty troubo, tak jsem nenalída debákovi.

Vidoč je, jak mačeli.

Byl jsi tam přece, musel jsi vidět, jak přišli a mlšeli.

Mlšeli a styděli se.

Viděl jsi je, jak se styděli?

A někdy si dokonce myslím, že tě omlouvám až příliš.

Ta tvoje bezúhonost a čestnost, kterou se tak oháníš, jakou to

má vlastně cenu?

Trochu drahej špás pro lidi, jejichž jménem mluvíš a jednáš už skoro 20 let a

kteří platí účty.

Ale já na to se nezlob.

Já ti přitakávat če dělat nebudu.

Já už jsem viděl párkrát konce takovejch kejvalů, aby mě přešla chuť.

K Vasilě konec konců taky jenom jeden z řady Čardovem.

Jenom bych někdy náskusil. Pocit, jaký máš, když za ty svýpadlí pronášíš na

aktivech pohřební řeči.

Vlastně nerad. Já kašlu na ty tvý moudrosti. Já nechci slyšet ty tvý...

Nic nechci slyšet.

Nic.

Jak si přeješ, soudruhu předsedo?

Ty jsi mi nikdy nerozuměl.

Já, Bůh ví, proč na tebou vlezu.

Já jsem se nikdy nedopustil špatnosti.

Co musíš?

Já vím, co si myslíš.

Myslíš si, že se vás bojím, co?

Mluv.

No, mluv.

Poručím ti, mluv!

A rozkázal druhou předsedu.

Vstávej, dědku.

Nevíš, jak se vítaj hosti.

Hosti.

Za mnou pořád lzeš.

Co hromadně chceš, Ježíš Maria?

Já ti to dám třeba písemně, že jsi ohromný.

A kvasil, že je taky ohromný.

Vždycky, že jste ohromný.

A na svých mířech.

Co ty si vlastně...

O sobě myslíš, dědku pyšnej.

Od všeho zutek a kážeš z pozad jak faráz.

To jsem si měl s obama nechtama držet funkce jako ty. Čistý

lidi, no co?

Někdy člověk udělá pro věc víc, když od něj umí včas odejít.

No právě.

Už se na mě nebudeš vytáhovat, dětku.

Takhle to položím.

Co?

Na co podle tebe nestačí.

Jo, tak.

Aby ti ten rozum dlouho vydržel.

Jen kdybych věděl, starý, komu dělám místo, jestli to budem vysledat, co je

ti stejné poctivě, jako ty jsi odešel, já odejdu.

No a co?

Přijdou noví.

Noví, noví.

Právě že noví. Všechno tady a tady.

Já jim všem ukážu.

Vážně.

Do starýho železa.

Už se nám někdo bude vytahovat.

Do starýho železa.

Přišli. Chcete se svíst, otče?

A ježiš, střícu, vás to nějak vzalo.

Držte se pořádně, ať nemám popotahování.

No jo, neboj se.

Stříců, svej zad!

Co jsem důřen? Propijte to

na mý zdraví. No to ne, to takhle nemůžeš. Ty asi nevíš, kdo já jsem.

Já pak ne, kdyť je to na vás vidět. Krásně spanákovanej děda, že jo?

Šťastnej člověk.

Vyhle já sem!

Pojďte se!

Co blčíte?

Já vás... Všechny... Já...

Do starýho železa. To by se vám tak vodilo.

Mně!

Do starýho železa!

Tady jsem já!

Já!

Unavený, smací, už tvardý člověk.

Ale nebojím se.

Nebojím se, Bouzek.

On už se mi přežil.

A ještě přežil.

Přežil!

To byste potřebovali, abych vám vyklidil polecov a

polísavcům, nepřátelům. Já vás moc dobře znám, moc

dobře. Do starýho železa.

Mně, mně, mně!

A tobě, inženýrku, já ti dám v citadelce.

Já tě prožednu, kamaráde.

To jste riozové.

Zdravíčko, pane Jerml.

Ráno.

Co dělají mšice?

Copak mšice, ale krtek potvora. Já nevím, co je tohleto zaneřát.

Tu máte každej rok něco.

Zdrav!

Takové vedro za těch dní nepamatují už mnoho roků.

Horko je i pavučině.

Horko je i polední.

Je horko dechu, průvanu i kroku.

Horko.

Vždycky bývaly předzbouřky.

Vždyť i pes, jak po divokém běhu, dýchá lačně jako při horečce.

Horko.

Horko je i břehu.

Dokonce je horko už i řece.

Nebe za ten týden zbledlo.

Jabloně se seschly.

Naklonili hlavu.

Zvolna přelézají myšlenky z jabloní na vadnoucí trávu. Vlastně ne, nepřelézají.

Převalují se a usychají.

Usychají.

Vlastně usínají.

Horko. Ticho.

Nic se ani nehne.

Ticho. Vadnou už i vhodná přirovnání.

Dokonce i rým. I slovům, ba i písmenům je horko.

K čertu.