Original subtitles

Konec.

www.hradeckralove.org

Je tam někdo?

Josef.

Je vašek doma, matko?

Proboha, jak jste se sem dostali? Zázněte, matko.

A dejte mě trošku vody. Prosím vás.

Stalo se něco, chlapče?

Vašek je ve vsi, u Bašusu. Dojdu pro něj.

Ale upatrně, matko.

Rychle.

Když už jsem se dostal přes střelnici až sem... Když střílej. ...neměl jsem na

vybranu.

Počkám na Vaška raději u dubu s ovrázkem na hoře u lesa.

Stalingrad už špat, klidně ho škrtni.

Proč?

Moskva ještě nic nehlásila.

Ale já jsem to už slyšel.

Věříš německým zprávám?

Máš něco proti tomu, že umím německy? Co pak se pořád musíte hádat?

To jsem já. Pojď chvilku natáčky.

Vašiku, pojď domů.

Stalo se něco?

Není něco v pořádku.

V chlívě. A šafář je někde ve vsi.

Už je zas odvádal dvouroček, co?

Říkal jsem přece šafářovi, aby ho vázal nakrátku. Jen zůstaňte, pane Adiunt. My

to s Vaškem pořídíme sami.

Jozef tě čeká nahoře u dobu.

Kdo? Jozef. Co jste spolu vojákovali a dělali v cukrovaru.

Co chce?

Přišel přes střelnici.

Ani poznat jsem ho nemohla, tak byl zbědovanej.

Půjdu do dějí za den.

Zahradávám.

Sejčkuješ nám tady už dva roky. A ty už dva roky prorokuješ, že za týden to

praskne. Ale na jaře... To určitě praskne.

Kvůli tomu, aby nerozstříleli naši vesnici.

Kvůli vaší chalupě, určitě. Na to vemujet.

Tohle tvoje zaklínání nám nepomůže.

Přijde jaro a Němci tady udělají třejnici a kam se budeme stěhovat?

Ale babi, když se podíváte na mapu... Mapu na mě netahej, mapě já nerozumím.

Já jenom vím, že Rusové jsou daleko, A Němci nám řvou před chalupou. A to by mi

bez mapy. A co světová situace?

Celý svět se na jaro chystá na Němce, babi. Celý svět se chystá, ale jen

Rusové bojujou.

Kdo je?

Já.

Kdo já?

Mocnete já?

Pomocnej. Mocnete obřad.

Mají noční cvičení. Středej na Jiřice.

Kdepak na Jiřice, to padá blíž, asi tak na Lipníř.

Jestli bude válka trvat ještě rok, tak z těhle šesti vesnic nezbyte cihla na

kamení.

Opatrně, Maňko, jsou ve vsi. Němci?

Zastavili za vesnicí, přijeli na motocikly. Snad mají cvičení kolem

vesnice, nebo zase někoho hledají. Kolem vesnice?

Neměl bych zaběhnout ke starostovi.

A řeknu mu to sám. Nejo, nejo, kdyby něco chtěli.

Ty umíš německu?

Zavřu za tebou.

Nepřítel zasadil nové síly k útoku v severní části Stalingradu.

Ve střední části u nádraží svádí 13.

gardová divize tuhé boje s nepřátelskými tanky a pěchotou.

Severozápadně od městské čtvrtí Spartakovka zplanuli znovu průzké boje.

Nepřítel zasadil na celé stalingradské frontě do boje nové rezervy.

Když už Moskva tohle přiznává, to je konec.

Začátek, Strejdo.

Stalingrad nepadne.

Celý svět ještě uvidí.

Jo.

že už máme zase to, pole vyhnojený, pole vyhnojený,

pole vyhnojený, že by bylo škoda ourody a

že nám dali krátkou lhutu na stěhování.

Žádáme naléhavě, abyste nám dali na vystěhování rok odkladu.

To je špatně. Že snažně a poníženě, nebo ne, uctivě, prosíme, napiš.

Ministerstvu se musí vždycky psát snažně a uctivě, prosíme. Že jo, viď, starosto.

Mýho kluka nemusíš poučovat, jak má psát. No jo, tak tam aspoň napiš, že

jako z vděčnosti celá vec řádně splní

dodávky a překročí. Jo, to je ono, překročí kontingent. A

podepíše to celá vesnice?

Jde nám všem o chalupy.

Každej rád podepíše a každej rád věždí má poslední hrno.

Dostaneme asi návštěvu.

Němci jsou tady. No, píšeme rádost, jinak nic neděláme.

Snad už nás nechtějí stěhovat.

Starosta?

Zde.

Prohlídka vesnice.

My nic neschováváme, kdepak. My jsme poctivá vesnice.

Prosím, kontingent máme splněný.

Píšeme žádost, prosím.

My jsme lojální.

Lojální. To se teprve uvidí.

Dostali tě.

Mále, mále.

Já jsem asi dostal někoho z nich.

Proto jdou po tobě.

Jako vsteklí... Psi.

Jdou po nás po všech.

Vodohajdricha.

Zvlášť ve městech.

K vedení zasáh... Pepíku.

No tak, zpamatuj se.

Už to není daleko.

Co je? Kamera zvěstná.

Tady pozdor vašku, je to na půl schnivý.

Je vek!

Co řveš?

Jseš doma? Nejseš!

Jdi domů, Vašku, a nestarej se.

Já už to udělám sám.

A ty mi do lesa moc nechoď.

U mě to není nápadný.

Já jsem tu služební.

No jen běž.

Tak dobrou noc. Dobrou noc.

Prohledám služebně znovu celou ves.

To je vaše povinnost.

Co tu děláš? Vždyť jsem ti včera říkal. Já vím.

Můstek je podervaný. Přes něj nemůžem.

Pojď, vyvedu tě potom jinodivu.

A to jsem vám ještě chtěl říct.

Přijde nový velkostatka.

Střelnice tady asi nebude.

Proč myslíte?

Protože novým pánem bude Herr Obers, komedát Ritter von Schiess.

A ten si svůj velkostatek rozstřílet nedá, to dá rozum.

Tak,

tady to máš, Vašíku.

A dnes že přijede? Dnes.

A jakže se jmenuje Vašíčku?

Herr Oberst Konrad Ritter von Schieß.

Je toho plná huba.

A proč si koupil velkostratex zrovna u nás?

Nekoupil. Dostal šeleznej kříž s dubovejma ratolestma a dekret na

panství. Tak to dělají.

Tak to ty teď budeš sloužit u litíře.

No vida.

A co bude s náma?

Uvidíme.

Já mám strach.

No já za to nemůžu, že se tak bojím.

Každou chvilku tady bude.

Dři si nos, Tondo.

Nevydržíte stát chvíli v řadě?

Ať uděláme na poprvé dobrý dojem. To je to nejdůležitější.

A kde je Vašek?

Kde je Vašek s mámou?

Vašku!

Nedělej mi obštrukce.

Na tuhle opičárnu s náma nepočítejte.

Aspoň jste smok v oholi. Až zítra.

Kam jdete?

Zůstaňte mi tady!

Fromej. Neviděl jsi ho?

Už je na čase, Vašku, abychom se podívali do Rokle.

Bez mě nebudeš nic dělat, rozumíš?

Poroučet mi nikdo nebude.

Foriante.

Sousedi! Sousedi!

Byli jsme v Praze.

Tady my tři.

Deputace, jak se říká.

A na ministerstvu nám všecko řekli.

Přejnit se tady nebude.

To je jistý.

Ale my...

My tady taky nebudeme.

Co to povídáš?

Proč by nás vyháněli, když tady nebude střelnice? No lidi, mějte rozum.

Proč by nás vyháněli?

Protože je klid, je klid.

Je těžká doba.

Bude tady zkrátka německá vesnice.

Německá vesnice!

Jak může bejt z naší vsy německá vesnice? Ano, ano.

No přijdou sem zkrátka německý četníci.

Já byl přeloženej. Jo, ale my tady zůstaneme sedět. Proč by mě vyháněli?

Jste Němec? Ale shodnu se s nima.

Jsem sedlák, mám tady svůj grunt, tak co bych se s nima neschodnul? Říkal

velkostatkář taky, ale pak chytře prodá a utek.

A teď přišla řada na nás, pan táto.

Velkostatek si vzal obrst.

a teď si frajci vezmou naše chalupy.

Když tady nebude střelnice, tak se mi nebude nic stát.

Na ministerstvu nám to řekli jasně.

Všechny pole, celý katastrof obce, celá vesnice.

bude od prvního dubna vykoupena. Pro koho?

Kdo nám to zaplatí? To zdávčí, nebo vrmák, říšer.

Nebo pan obrst.

Ale to je vedlejší.

A co je hlavní? Já ti pomůžu, starostov.

Chcete vědět, kdo to zaplatí?

Jinů naše drahá vláda.

Uklavy třeba.

Je to tak?

Je. A komu budou patřit všechny naše pole a celá vesnice?

Obrstovi. Je to tak.

Je lhali.

Připravovali tu panství pro obrsta.

Kvadečku tisíc hektarů.

Pěkný vejmínek pro namrzlýho hrdinu.

Nelepší se to.

Infekce? Rána je čistá, ale potřebuje teplo.

Musíš někam do tepla, Josette. Ne, ne, ne.

Krepách, krepách.

Přece kvůli sobě nepřivedu celou vesnici do neštěstí.

K nám do hájovny chodí moc líp.

A na návsti?

Tam vidí v chalupách jeden druhým až do talíře.

Všechny chalupy nejsou na náci.

Je to Ondra.

Buďte tu ticho, já ho odvedu.

Sbohem.

Kam jdeš?

Potřebuju revolver, tak si ho vemu.

Ne. Odnesu si domů revolver i břízu, jsou moje.

Tvoje?

Nemáte pravdu, pane Četaři. Ty zbraně zůstaly republiky po demobilizaci.

Myslíš, že je chci mít doma?

Na hraní? Tady jsou v bezpečí. Spolu jsme je zakopali, spolu je vykopeme.

Nezrezaví. Provětráme je brzy.

Vašku! Ne.

Ostatně. Stejně bys nic nenašel.

Zakopal jsem všechno jinam.

Vašku, ty mi nevěříš.

Věřím. Ale ty musíš věřit taky mně.

Pojď.

Dobrý den.

Zík, hej.

Děkuji.

Já jsem neviděla tak zlé a zdivočené děti.

Proč sem chodíš, když očí? Je to důležitý.

Představuje se ti novopečený zprávce panství, obr. von Schieß.

Pomůžeš mi, Martičkoviť.

Bude schůzet celé obce.

Bude to... No, obr. tomu říká selekce pracovníků.

Výběr, rozumíš.

V obci zkrátka zůstane jenom třicet pracovitých rodin.

Víš, za to jsem se zaručil.

Co ode mě chceš?

Ptáš se mě jako na první schůzce.

Zrovna takhle jsi byla tenkrát vyděšená.

A nakonec se ti to líbilo, co? Karle, prosím tě. No, no, no.

A jak to, že tě obrzt uděláš správcem?

Protože jsem schopný. Přeho?

Od který doby seš vtipná?

Když jsme v osmnáctým stavili převrat, to jsme si nepomysleli, co bude dnes.

Co bude dnes?

Důležité je, co bude zejtra. Co bude za rok, za dva.

Já tomu nerozumím. Ještě není konec.

Ještě páni Němci nepolukly Anglii a Ameriku.

Proč by políkali, Ondro?

Tak to vypadá, že ty tři ani na sebe chuť nemají.

Němcům stačí Rusko, to je to. Věř, že to nikdy nedostanou.

vrhl do ofenzivy nové tvazy obrněné vozby a snaží se všemi cílami proníknout

severní části města k řece Volzer.

Pozemní vojska 62.

armády generála Čujkova, podporovaná dělostřelectvem, leteckými a tankovými

cílami, odrážejí v krvavých pouličních bojích nepřátelské útoky směřující na

východ od továrny Rudý Říjen.

Prudké boje ve Spartakovce a na jižním úseku Stalingradské fronty trvají.

Co bude teď?

Možná konec.

Slyšela jsi, že říkali něco o konci?

Až Moskva řekne konec, tak bude. Pro nacisty.

Zima tu bude, co nevidět. Přijdou mrazy.

Na dnešek byl docela jinováč.

Jestli pak už jsi se postaral o včely na zimu.

No, zle jim nebude.

Tak abych šel.

Dobrou noc. Dobrou noc.

Máme stejnou cestu. Půjdu s váma, Strejdo.

Dobrou noc. Dobrou noc.

Tak vám včeličky nezmrznou.

Jste tam pěkně za větrem, po samotě až u lesa.

Jenom pro včeli je to výhoda.

Pro člověka někdy taky.

Může nepozorovaně zmizet v lese. Já nepitačím.

Já se plinty bojím jak čerta.

Někomu by se to třeba hodilo, kdyby měl blízko do lesa.

Komu?

Když se někdo musí schovávat, v lese se nejspíš ztratí.

O kom to mluvíš, vašku?

Znáte ho.

Z Vyhlášky.

Má nepěknou ránu a v noci začínají venku mrazejky.

No, kdybych já se tak nebál.

Já... Já bych snad trochu umřel, vašku.

Němci včera hlásili, že u Stalingradu padlo 300 tisíc rudoarmějců.

No tak dobrou noc.

Dobrou noc.

Mašku, kolik říkáš, že hlásili?

Třista tisíc.

Třista tisíc.

Snad bysme pro něj měli jít hned.

Co říkáš?

Já snad nejsem idealista.

Idealismu si chceš stát zrádcem.

Zprávcem, slečna učitelko, zprávcem.

Konečně, každý člověk v rozhodném okamžiku musí uvést své ideály na

správnou míru, ne? Jaká je ta tvá míra?

Slušná gáže, byt, otop, světlo, rozhodovat a poslouchat

hezkou ženušku.

Třeba idealistku.

Ta bluzička ti sluší.

Karlíčko, prosím tě. Ach, mám pokrk toho fňukání.

Karle.

No tak vidíš.

Promluvíš stracům jako zástupce inteligence.

Konečně nic jim nalhávat nebudeš. Je to pro jejich dobro.

Zachráníš třicet rodin.

Naše štěstí.

Jebuch Ondro. Heil.

Karl.

Přišli jsme vám gratulovat.

K povýšení, pane správec.

Kde máte kytici?

Kytici jsme nenařezali.

Nač řezat kytici? Kluci, neblměte, já... Já jsem totiž dostal povolení a si tu

sebe zbraň.

Pro všechny případy.

Chtěli mě zmlátit.

Byli jste přece nejlepší kamarádi. Na to se nerad pamatuju.

Takhle, Ondro, nic nespravíš.

Táta jako syn.

Jak se říká, syn po tátovi.

Zbraň? Zbraň je, Karle, protiškodný.

Na přebytečnou nebo jalovou zvěs. A ne proti kamarádům.

To Němec neví.

Ale ty mu to řekneš.

A vrátíš mu revolver.

A taky mu řekneš, že nechceš být správcem.

Tak špatnej přece nejseš.

Vím, co dělám.

Když nebudu správcem já, přihlásí se deset horších.

Ne, nemůžeš.

Nesmíš.

A když mě neposlechneš, tak... Tak co?

Nemáš domov.

Fonšís mi nabíd ve dvoře tři pokoje.

Já ti tři pokoje nabídnout nemůžu.

Musíš si vybrat.

Copak nemám právo na život?

No mám právo nebo ne?

Jen si vzpomeňte, jak se mi ve vsi pošklebovali.

Zběhlej študent.

A dející mám ničit kariéru kvůli vesnici, kvůli pitomým strejcům.

Na co mám ještě čekat?

Má ti maminka připravit věci?

Připravím je, až budu chtít.

Až já budu chtít, rozumíte?

Bonitační a odhadní komise práci už skončily.

Kupní smlouvy se začnou podepisovat co nejdřív.

Dobrovolně. No samozřejmě. No takyž to je důležitý.

Důležitý je to, aby to šlo klidně.

A to je všechno.

Prvního by zavřeli mě. Děkuju panu starostovi za jeho řeč.

Chce někdo něco podotknout?

No, jen teptejte.

Třeba někdo z vás panu starostovi něco chce?

Já?

dostat tuhle jsem ti spravil ohlávku a dostanu pět korun.

To sem nepatří.

Sousedem!

Pan Oberst, Konrad Ritter von Schieß, mě pověřil, abych vám promluvil jako z

práce jeho zdejšího panství.

Synáček verbuje. Co?

Proč nesedíte vedle něj?

Na vaše slovo přece lidi ve vsi dali.

Dříve.

Ondro. Pro vás jsem pan Bašus.

Pan Obrst však předpokládá, že žádného tvrdého zákroku nebude potřeba, poněvadž

je přesvědčen, že všichni obyvatele stojí věrně za Velkoněmeckou říší a její

vůzce. A je to v zájmu celku, aby stěhování proběhlo v klidu.

Je to zájem, možno říci, celonárodní.

To pochopila i tady slečna učitelka.

Sama požádala pana Obrsta, aby k vám směla promluvit.

Pan Obrst dovolil.

Prosím, svačná učitelko.

Jen do toho až.

No tak, jen mluvte, slečínko.

Pojďte, pojďte sem dolů k nám.

No.

Neměl jste sem ani chodit.

Kde je Josef, Vašku?

V teple, jak jste radil. Ale kde?

Na tom teď už nezáleží.

Když bude něco potřebovat, dojdu pro vás.

Polovina obcem se musí vystěhovat.

Která? Od kostela nahoru.

A proč hrovna já se mám stěhovat?

Protože horní polovina obce je v nebezpečí dostřelu. Žeš!

Velkostatek je taky za kostelem. U kostela.

Těch pár kroků rozhoduje. Wehrmacht rozhoduje a pan Obrst rozhoduje.

A když dovolíte, tak i já rozhoduji.

Pan Obrst mě pověřil, abych na Velkostatek vybral třicet nejlepších

pracovitých rodin.

Poddeputát.

Těch třicet rodin.

bude mít nejlepší podmínky.

Německé podmínky.

Budou mít všechny výhody jako Němci a přitom Němci nebudou.

O tom se vám nikdy ani nesnilo.

Těch třicet rodin si vybere nejlepší stavení v dolní polovině obce.

Proč nám pan Obrst ubližuje?

Vždyť já budu vždycky lojální.

Tak buďte lojální až do konce a přihlaste se na práci.

Tak mu řekni, panu Obrstovi.

že jsem já, sedlák Vojtěch z devětatřicítky, vždycky říkal, že nám

poroste pšenice za Hitlera jako za republiky.

Budeme potřebovat šafáře, poklasného, hlídače.

Všechno pod penzí.

Samozřejmě, kdo dřív přijde, ten dřív mele.

Musíte se přihlásit.

Kvůli včeličkám.

aby vás nechali na pokoji.

Pepiku. No, jak se vám líbí nový pan Šafář?

Já musím, víš, kvůli včeličkám, hledám poklasnýho. Nevíte o někom, pane mistr?

To nevím, sbohem.

No, těším se na shledanou.

Pepiku.

Chceš dělat obrstovi facholka u koní?

Účetního. A takovej účetní může pomoct moc lidem.

Hodně může zachránit.

Zrovna tak mluvil Karel, víte?

Karel.

Nakonec má rozum.

Spolupráce nakonec je nutná.

Tak ty budeš taky spolupracovat.

No a komu tím ublížím, když budu sedět v kanceláři u šíse?

Kam budej Pepiku?

Není tu Vašek?

Zahrádková povídala, že je někde ve vsi.

Neví kde je Pepiku?

Nacistům a jejich kamarádům včetně neodpovídám.

Slyšels, zapiš si to.

V plný oudstě.

Ale Josef má horečku.

Co mám dělat?

Co to meleš?

A Hajnej taky není doma.

Nešel by ses na něj podívat ty.

A na koho?

Na Josefa.

Jseš přece samaritán, půl doktor.

Pepriku, prosím tě, mluv se mnou rozumně jako člověk, nebo tě praštim. Pro

doktora jít nemůžu, to uznej. Na každém rohu je vyhláška.

Cohle, Jozefa, ty myslíš?

No, teď víš, doktorům.

Pepíku. No vidíš, a ty hned na mě, v plným oudstě.

Na kamísko váš, aby to nikdo neviděl.

Jo, tak počkej.

Koukej, Pepíku.

Tady hnem až stravený boty.

A pak to uděláme takhle.

No. A teď půjdu odvádět práci, toho si nikdo nevšimne.

To bych byl nikdy do tebe neřekl, Číku. Já za to nemůžu, že jsem tak bojácnej.

Tak běž napřed.

Jsme poraženej nánost, pan Záto.

Můžete zkrátka uhejbat, sloužit a držet

hubu. No, sedíme tady přes třista let.

Diplom poslali našemu rodu.

Přes třista let.

No, velká štěka, že jde malou. A to hledáte s nima za jeden provaz, co?

Jste s nima jedna ruka.

Já?

Kdo vám pro zrazu někdy přijde kontrola, co?

A kolik prasat jsem v obci zachránil?

Až se vrátí republika, tak pak se vám pochlubím.

Vždyť já vím.

To je zas všechna čest.

Zachraňuju, co se dá.

No.

No vidíš.

Je to jenom čistá horkost, víš.

Vykřísá se.

Neboj se.

Ten má kořínek.

Když se postě ujeme, tak bude běhat.

A pro jistotu jsem se přivásil Karlovi.

Jo.

Tak to jseš teď zkrátka spolehlivý.

Vašek.

Asi se na mě bude zlobit.

Já nevím, kdy ti se už tak jednou přestaneš bát Pepiku.

On s Vaškem není žádná legrace.

Střej do Martine.

Vašku!

Přestěhovali jsme se.

Je nás tam víc? Kdo?

Hale.

Jozef dostal horkou.

To se vás tady sešlo jak na pohřeb.

Já jsem Heil, Švec a Samaritán hasičskýho sboru.

Soudruh?

Bude.

Pevnost a statečnost rudé armády zhatila plány Němců na obchvat z výkodu a na

útok z týlu proti hlavnímu městu naší země.

Nepřítel byl u Stalingradu zastaven.

Můžeme a musíme očistit sovětskou půdu od hitlerovského neřádu.

Není dalek den, kdy nepřítel pozná sílu nových úderů rudé armády.

I na naší ulici bude svátek.

A nebudou stačit utíkat.

Do jara to praskne, co jsem povídal? Co jsi povídal? Třeba se už nebude paní

stěhovat. Určitě ne, na to vemujet.

A když tak, ať si. Chvilku to bez kolupy vydržíme.

I bez včeliček?

Jak se jim daří?

Dobře. A stěhovat se budu, abyste věděli.

Včeličky už stěhování vydrží.

Vrať se, dokud je čas.

Já se k vám občas podívám, když chcete.

Do vesnice se vrať, aby...

Mám čestný závazek.

Ať se mi přihlásí na práci třicet rodin, a pak můžeme mluvit dál.

Zachraňuji, co se dá, a vy čekáte na zázraky.

To pak nečtete noviny?

Obrst mi všecko řek, jak to bude vypadat po válce.

Ze všech budou deputátníci.

Co vy mi tady vykládáte?

Tak, a mají je po čepicích.

Nemají? A teď jen přimáčknout. Sto tisíc lidí se nedá jen tak přimáčknout. Taková

hora železá. A co hora? Hora, nehora, mají je v husti, ti povídám. Koukej,

takhle a tudyhle.

Třeba se prokoušou naspátek. Jak?

Když jim vyrazily zuby. Všechny. A bez zubů ani čert kousat nedocháže.

Dovolíte, pane správce.

Poslouchat Moskvu?

Do svidánia. Auf Wiedersehen.

Dneska platím já.

Rudá armáda v důsledku dvouměsíčných ofenzivních bojů prolomila na široké

frontě obranu německých fašistických vojsk, rozbila 102 nepřátelské divize a

postoupila vpřed na 400 kilometrů.

Naše vojska docílila významného vítězství.

Ofenziva našich vojsk pokračuje.

Tutý. Tak na zdraví.

Motý. A tohle to si do nich nalej.

Pan starosta si se mnou více zavřel.

No, jen abych tě neurazil, Karlíčku.

Mě už tu teď nějak neslouží.

No, pan dátoč.

Tak co myslíš, Karle?

Změknete jí panu obrz, když to na frontě praská?

Co je to za pohádky, kde by to praskalo?

U Stalingradu.

No, třeba teď pan Obrst bude muset na frontu.

Zabráme si, sousede?

My dva?

Bude pak.

Já jsem... Já jsem v tomhle případě abstinen.

A co jsem vám říkal?

Vidíte. A jsou tam.

Lech na Žibráka.

A teď to mluv!

Tohle ti přijde trahovašku.

Pořád si myslím, tam na Volze padají tisíce nejlepších sovětských lidí.

Za nás, za celý svět.

A my tady s těma pár bouchačkama... Hávěna, ty od Stalingradu musíš myslet.

Myslel by ses po válce před nimi.

Stydět, kdybychom nedokázali, aby se ta láve hůnte vystěhovala. Nikdo z celé

vesmice tady nesmí zůstat.

aby sloužil tomu... tomu... omrzlému fašovnovi.

Pozdravuj ode mě všechny naše a že jim za všechno děkuji. Za málo, za málo, jak

říká moje máma.

Tredovi Martinovi teď spadne kámen se srdce, co? Proč?

Strojda se už přestává bát. A všichni lidi se už přestávají bát.

Vašku teď je musíme všechny naučit bojovat. Pomoc vyhnat fašisty. Dneska

fašisty. Ale po válce každýho, kdo by je chtěl držet dál ve starý víně.

Rozumíš? Dej jim traktory, Dej jim půdu, ukaz, že oni a ne Vojtěchové

jsou tady pány a uděláš z nich lidi.

Svobodný a silný lidi. Je před náma krásný život, ale kolik práce to všechno

ještě bude stát.

Ale uděláme ji.

Musíme ji udělat, Vaško.

Vždyť je nás stále víc a víc a bude nás stále víc a víc. Rozumíš? V tom je naše

síla.

Každý z nás může padnout, ale s žádným nepadne naše věc.

Škoda, že nezůstaneš.

Potřebovali bychom tě tady.

Trána mě teď potřebuje zase ve městě. Ale kdybys něco, tak víš, kam máš

přijít. Heslo je Stalí hrad.

Venco Zahrádka.

Zahrádka.

Zahrádka. Už na vojně byl politicky nespolehlivý.

Komunista. A vydrzen.

Mén líba.

Já hlavně kvůli revolvéru.

Tohleto mi ani tak nevadí.

Eklat.

Vašku, prosím tě.

Toník prokřičel celou noc. Ze špitálu pro něj nechtějí přijet.

Ale obrst.

Mašku, pro bohatě, prosím.

Tak si sedněte.

Mašku!

Mašku, kam jedeš? Do města.

Dnes byl v noci, přišel jsi pomoc.

Odpravit jste ho měli, tohle bylo málo.

www.hradeckralove.org

Jen seďte s Trado, já vás tam dovezu.

Tote, co teď bude pevniku?

Tak bojíš se?

Zbytečně. Nechytí ho. A když?

A když všechno řekne?

Tvašek?

Může zdravý kluk umřít na zápalpli?

Na pangráci?

Může.

Tak tam umírají naši lidi.

Proč neřeknete rovnou, že jsem ho zabil já?

Gestapáci ho zabili Ondrovi.

Mou vinou.

Srovna teď, když ho tolik potřebujeme.

Byla to zkušenost, Ondro.

No nebyla?

Byla. A nemarná.

Všichni jsme teď v jednom houfu, jak to chtěl.

A žádnej z nás se nebojí.

Ani trochu.

Ani trochu se žádnej z nás nebojí.

Ukážu to Obrstoví za všecky.

Za Vaška.

Co chceš dělat, Ondro?

Koukej, chlapče, vystěhovat nás můžou.

Nemůžou? Můžou.

Ale donutit nás, abysme sloužili Obrstoví. Ani jednoho z nás.

Neprodám.

Obrstoví neprodám.

Kdyby měl vaše chalupu, taky by neprodal.

Nepodepíšu. Dobrou tě.

Už na mě přišla řada?

Kupní smlouva číslo pět.

Blaha František, spolumajitelka Bláhová Marie.

Já nevím, ale proč bych se s panem Obrstem nedohodl? No, proč bych se s

ním po lidsku nedohodl?

Tak tadyhle mu ukážu diplom, je na něm německý poty.

Možná, že se i zalekne.

Co myslíš?

Kutní smlouva číslo sedm.

Vojtěch Václav.

Heil Hitler.

Ich bauer, ich... Mám

diplomat.

Přes třista let sedíme na gruntě.

Diplom nám dali.

Proč chcete zničit sebe i mě?

Bojuju za vaše dobro.

Kupuješ dušičky?

A kam se chcete stěhovat?

Všude. Všude budete mít nad sebou obrsty.

Jak dlouho?

Tisíc let.

Nepodepsali to?

V Mnichově?

Tisíc let podepsali.

A vy, upatlaný kravíčkáři, nádeníci a šefci,

vy nechcete přikejbnout?

Jak se opovažujete?

A byl já sem v Mnichově?

Nebyl. A kdo z nás tam byl?

Nikdo. Vida, to se podívejme, zapomněli nás pozvat.

Zapomněli pozvat k podpisu šefce.

Zapomněli pozvat kravičkáře a trhany.

Prej to tak někde dělaj.

Někde prej zvou v podpisu takový lidi, jako jsme my.

Á, Vašek zasel bolševický semínkem.

Co kdybych vás tak udal?

Číslo třicet sedm.

Vašus Ondřej.

Neprodám. Měj rozum, Ondra.

A sloužit nebudu.

Mějte růzum!

Věřte mu, bábě, ať tam není sama, ale mějte strach.

Bolí to?

To je jen škrábnutí. Ale do vesnice se vrátit nemůže. To vím.

Tady máš adresu do města.

Psal Vašek.

Říkal, kdyby se mi něco stalo, a kdybyste pak něco potřebovali, pobrajte

se na Josefa.

Vašek.

Vždycky myslel na druhy.

Ale teď se aspoň tři dny potud nehni. V noci ti přinesu obvazy.

Děkuji vám ztrádo.

Když byl za Ondrou.

Musíme mu pomoct.

Budou po něm.

Tak je dole, říkáš?

Jo, jo, jo.

Nemáš sebo u vás?

Mám kousek. No tak dobrá.

A řekni u nich doma, aby se o něj nebáli.

Co tu děláš?

Stopuju škodnou.

Teď už si pro něj dojdu sám. Karle!

Za Ondru. Mý obrst sleví těch třicet rodin.

Rozumíte?

Karle!

Co chcete?

Přísahy.

Při všem, co je ti svatý.

Tak vy mě chcete?

Vlastního syna.

Jděte přede mnou.

Kudy mě to vedete?

Jen pojď, synku.

A neboj se, povedu tě dobře.

Jen pojď, pojď.

Pepiku, koukej.

To jedno, že už to přidnali kaputni.

A teď už budou ty své černé fangy věšet pořád.

Nebudou?

Budou, až do konce války.

Nevzúčte, nevzúčte, však se vrátíte.

Co pak asi bába s Maňkou vidí?

Ne, my opaky se s nima udělali.

velitel Donské fronty vrchnímu veliteli soudruhu Stalinovi.

Plnit se váš rozkaz, zakončila vojska Donské fronty rozdrcení a

zničení nepřátelské skupiny u Stalingradu.

Bylo zajato 91 tisíc zajaců, 24 generálů, mezi nimi

generál, volní maršál Paulus.

Děkujeme.