Original subtitles

www.hradeckralove.org

Proč jist nejížděme, kolice žubrákolů?

No, otevři pusinku, ham, ham, ham.

Chutnáš? Co je to? To jsou rybí oči.

Chtěla bych domů, necítím se tu dobře.

Teď to nejde, až za chvilku.

Nemohla bych třeba já sama.

Bavíte se, soudruzi? Bavíte se?

Ano, bavíme.

A co ty, soudružko, nic nepiješ?

Na vaše zdraví, soudruzy.

Na zdraví! Na zdraví se pije do dna.

Haló? Haló?

Ty vkladní knížky patří mojí ženě.

Je to dědictví popříbuzných.

My máme svoje přikazy. Trezor.

Klíče.

Chci informovat soudruha ministra.

Janko, nastydneš. Lze se vrátit.

Zkušenosti z rekordů těžky Vartošových úderky se rychle rozšířily po celém

dole. Tak mohli hlavíři z tolu zápotoc hrdět lápci.

Spomínali jsme čestně svůj předmájový závodek.

Takové hračky dostávali dříve synkové uhlobarony. Dnes se z krásné hračky může

radovat i Milan, syn horníka mistře. Budovatelé dokončili stavbu v

předmájovém soutěžení ještě v předplánovaným termínu.

Podpravili Markse, Englse, Lenina a Stalina vstříc šťastné a radostné

budoucnosti.

Tak co, soudruž, vyjadřete se.

No?

No tak jestli dovolíš.

No prosím. Mně jde o ty byty, jak tam ukazujete.

No já nevím, aby lidi nebyli zklamaný, až sem přijdou.

No časem se jistě dostane na všecky, až se ta výstavba pořádně rozjede, že? Ale

zatím jste přece viděli sami, takhle se tady nebydlí.

A nebo ta pasáž, jak ty její ženský nakupujou.

A nevím, myslím, že bychom neměli slibovat něco, co potom nesplníme.

No a ta tělocvičná, to je kde?

Ve Zlíně, soudruhu tajemníku.

Tedy promiňte, samozřejmě v Gotvaldovi.

Vidíte, u nás takovou krásnou tělocvičnu nemáme.

Zatím.

Ale budeme jí mít možná, že ještě hezčí.

Ten film soudruzi uvidí miliony lidí.

Myslíte, že je důležité, abychom jim ukazovali, co všechno tady ještě nemáme?

Teda já jsem to pochopil tak, že ten film tady soudruzi filmaři udělali

proto, aby nám sem lidi přišli. No.

Aby se přihlásili, že tady budou dělat.

Ale soudruzi... Správně.

Aby sem přišli.

Až tady budou, postavím byty i

tu tělo cvičnu. Nemám pravdu?

Pane Mrázku.

Vy už si na mě nepamatujete.

Tak to je moje žena. Dobrý den.

Nemáš nic proti Brámsilvi?

Proč zrovna německou hudbu?

Naposlouchali jsme se jí za války dost?

O válce před ní nemluvte.

Zůstali tam všichni.

Fasuje ti mi.

Hanzu zatkli.

Já už nevím, na koho se mám obrátit.

Nikdo se mnou nechce mluvit.

Panem Rázek, prosím vás, pomocte mu.

Vždycky říkal, že jste jeho nejlepší kamarád, že je na vás spolehnutí.

Uklidněte se, Alenko.

To bude jistě nějaké nedorozumění, třeba svědecká výpověď. Je tam už jedenáct

dní. Přišli pro něj v noci, rozházeli celý byt.

Špionaž, protistátní činnost, takový nesmysl. To vám někdo řekl?

Pan Konrád na ministerstvu.

A jestli nic neudělá... Určitě nic špatného, přece ho znáte.

Prosím vás, řekněte jim to.

Vám budou věřit.

Co je ti?

Bolí mě hlava.

Ty seš blázen, Jaryne.

Víš to?

Dost kvůli mně riskuješ, kdyby se o mně dozvěděli na sekretariátu.

Budu muset, oslavujeme.

Narozeniny?

Maturitu.

Víš, že mám dospělou dceru.

A co pak jsi jí koupil?

Ty jsi na to zapomněl, viď?

Určitě se bude líbit.

Nylon.

To teď letí.

Jsi blázen, Moniko.

Zase nemůžu nic stihnout.

Každou blbost je fronta.

Pěkla jsem tři čtvrtě hodiny na tramvaj. Ta doprava to je něco strašného, měli

byste s tím už něco udělat.

Mrázková?

Ne, ještě není bohužel doma.

Myslím, že říkal, že se zdrží.

Myslím, že byste ho měl zavolat ráno na sekretariat. Ano, to bude nejlepší.

Naschledanou.

Dneska už neúřadujeme.

Kdo to byl?

Nevím.

Sokra. Co kleješ?

Člověka klika tak zapadla na mě.

Vylel se mi meď do tašky.

Prosím tě, pojď mi pomoct uklidit. Za chvíli přijde dada.

Přivede si kamaráda.

Co čumíš?

Má kluka. Už je velká.

Sebrali Honzu Steinera.

Prosím?

Ne, ještě bohužel není doma.

Zkuste mu zavolat zítra do sekretariátu.

Prosím.

Byla ze mnou ta jeho žena.

Taky Honza.

A takový to byl čistý kluk.

Přijela nočním vlakem a já ji vůbec nepoznal.

Byla úplně sesypaná.

Stejně ho k nám táhnul, jenom cit.

V krvi to neměl.

Já vím.

Jak si to představuješ? Ty si sem přijdeš jako do hospody.

Konspirace má své pravidla. Já vidím, hlavně ta platí pro všechny.

To je pro Dadu.

Potřebuji se dostat z hranice ještě dnes.

Stavnický příkaz máš.

Nikoho nesežit, než to mám čekat jako mu na porážku.

Čekáme všichni. No ale já jsem Žid.

Vaše holky už mají úřední jména.

Jana Sára, Ivana Sára.

Dneska je poslední šance, jak je dostat přes hranice.

Ty jsi přece postupoval podle stranických instrukcí, ty si nemáš co

vyčítat.

Konspirace tenkrát opravdu nebyla, holubník. Šlo nám všem o krk.

Jenže Maruška a ty dvě malý holky o ten krk opravdu přišly, na rozdíl od nás.

Ale to by si měl snad spíš vyčítat Honza, ne?

Nakonec si dokázal vyšlapat cestičku ven jenom sám pro sebe.

Já se na to té Prahy opravdu zajedu.

Nezapomeň, že byl za války v Londýně. Tam navourali kdekoho.

Študl děláte skoro tak dobré jako naše máma, paní Mrázkové. Jo.

Ale na ten výlet dadu stejně nepustím.

Stačí, že ji taháš na medicínu.

Zatím podala jen přihlášku.

Třeba ji ani nevemou.

Prosím vás, kdo už jiný by se tam měl dostat, když ne dcera pana Mrázka?

Pan Mrázek jí se ženej protekci, tak se to myslá, jo?

Ne já, jenom... Páni už u nás dávno nejsou.

Jestli jste si toho nevšiml.

Prosím tě, nekaší to, že jsi tak moc neřekl.

Měla bys o lidech něco vědět, než je k nám pozveš.

Prosím tě, to mám dadinným kamarádům posílat kádrový dotazníky, nebo co?

Co to máš?

Ukaž se to jen. Ne, nic.

Ukaž.

To je hezká.

To máš za maturitu od nás.

Děkuju.

Děkuju moc. Když se nedovolá, rovnou přijde. Počkej, já to zařídím.

Děti, běžte do toho kina.

Ať nezmeškáte žurnál, tatínek má návštěvu.

Naschledanou.

Dado. Dobrý den.

Děkujeme všecko.

Naschledanou. Pa.

Naschledanou. No, mějte se hezky. Kde máte zbraň?

Tamila, to jste vy? Ne, to nemáte právo, to jsou soukromé dopisy.

Ahoj, debile.

To jste psala svému muži?

To je dcera.

Dado!

Dato, slyšíš mě?

Stalo se něco?

Vypadni.

Nerozuměl jsi?

Tak zmiz.

Prosím vás.

Kam mě to vezete?

Všechno se dovíte.

Nedělej potíže.

Mami, tak už mi konečně něco řekni.

Co se stalo?

Co tady hledali?

Dado, já nevím, nevím.

Měš si lehnout.

Je to nějaký omyl.

Ráno mi volali, jsem informován. O čem jsi informován?

Umím si představit, jak ti je soudružka Mrázková. Ani pro mě to není lehké, ale

tobě nemusím vykládat, co je tvá povinnost.

Jak to myslíš?

Jsem účinnář krajského výboru strany.

Chci mluvit s vedoucím tajemníkem.

Zlikněte se.

Věci z kapes na stůl.

Peněženka 1850 korun.

Švýcarské hodinky.

Snubní prstínek bez označení, tabatěrka.

Klíče.

Zápisník.

Ty fotky dolů.

Mě tak ostrou, sakra!

Pojďte dolů.

Podepřte ústa.

Máte nějaké zdravotní potíže?

Ne.

Otočte se.

A předklonit.

Co říkal jste?

Předklonit. Uvolnit.

To je chvíle.

Jste jedenáct, třista dvacet čest, opakujte!

Jsem Jaroslav Mrázek, tajemník krajského výboru strany.

Radím vám, chovejte se rozumně!

Za porušení vězenského řádu jsou stanoveny tresty.

Odnětí předlývky, snížení přídělů potravy.

Stát! Číslo?

Jsem Jaroslav Brázek.

Při otevření se hlásíte číslem v pozoru.

Když vejde příslušník dovnitř, stopte si čelem ke zdi, když budete něco chtít.

Postavíte se čelem ke dveřím a zvednete ruce.

Redakce Uderník, Mrázková.

Haló?

Ten kreten pitomej mi to zase vrátil.

Napíšu pravdu, jsem sabotér. Napíšu lež, jsem oportunista.

Přijdu pozdě ze schůze, jsem špatnej táta.

Vypiju flašku horčáku a mám svatý pok...

Je to jen na pár dní, určitě se to všecko vysvětlí.

Chtěla jsem, abyste to prostě věděl.

Proč mě najednou vykáte?

Promiň, neuvědomila jsem si to.

Pojďte dál. Ne, ne, počkej.

Možná, kdybys vzal dadu na výlet, jak jste chtěli. Rád.

Ale měl bys si to ještě rozmyslet, aby ses nedostal do nepříjemností.

Aby ses neměl potížet třeba ve škole, nebo... Proč ses rodiči?

Chci napsat ženě.

Hlaste se číslem a stůjte v pozoru.

Chci napsat ženě a saudruho Gottwaldovi.

Když vejde příslušník do cely, postavíte se čelem ke zdi. Já chci napsat ženě. A

ohlázíte se číslem.

Žena jdou na polovinu a postane bez přiklívky.

Než se naučíte chovat.

Chci mluvit s velitelem okamžitě.

Pakáž zrácovská pečkáno na ně.

A Buchnwald.

Chci napsat ústřednímu výboru!

Tak vy jste Jaroslav Mrázek.

Jak jste se mohl zaplezt do takového sumnictva člověče?

Nevím, o čem mluvíte.

Ničeho jsem se nedopustil.

A ze strany vás vyloučili. Proč?

Jaroslav Mrázek, bývalý tajemník KV KSČ.

vyloučen všemi hlasy.

Žádáme o důkladné vyšetření záškodnické činnosti Jaroslava Mrázka proti lidově

demokratickému zřízení v ČSR a spojenectví se Sovětským svazem.

Umíte číst?

Chci mluvit s vedoucím tajemníkem.

Třeba se tady brzo setkáte.

Posleňte se, prosím.

Kdy vás vyzval Steiner k té spolupráci?

Nerozuměl jste?

Mluvte.

Doktora Jana Steinera doufám znáte.

Po válce si dali jméno Kamenický.

Poslední dobou jsme se skoro mysleli.

Kdy jste s ním omluvil poprvé po jeho návratu z Londýna?

Naposledy v 45.

Četl jsem v novinách inzerát, kterým vedal svou rodinu, ženu a děti.

Myslel jsem, že mi to kladé za vinu, že jsem zdržoval jeho odchod z

protektorátu.

Proč jste ho zdržoval?

Ztratili jsme spojení.

Čekal jsem na stranický příkaz.

Když jsem ho dostal, Honzovi se už nepovedlo dostat rodinu přes hranice.

Máš o nich nějaké zprávy?

Ne.

a už se mě na to nikdy neptejí.

Tak sakra, nespěte.

Choďte.

Že se stal v Londýně špionem, to vás nenapadlo?

Ne.

A co ten Přich?

Americké konzervy, cigarety, pití, to jste si myslel, že mu dávají zadarmo.

Já jsem o tom nepřemýšlel.

A ta židovská holka, kterou jsi přivezla, by mu říkala strýčku.

Takové sionistické svinstvo.

S tím jste souhlasil vy, funkcionár strany. Už jsem vám říkal, že jsme se

skoro nestýkali.

Kdo z krajského výboru strany ještě věděl o vaší záškodnické činnosti?

Nikdo.

Se Steinerem jsem žádné spohní neudržoval.

Nejsem si vědom sebe menšího provinění.

Chodíte.

Tak nám to řekněte.

Máte příležitost.

Třeba vám uvěříme.

Vydali jsme se v posledních letech opravdu jenom z řídka.

Ta holka vás přišla varovat, že jsme Steinera odhalili. Chcete to popřít?

To přece nesmysl.

Vělžete, pane pán.

Proč by za váma jinak lezla, když byste se nestýkali?

Informoval jste o její návštěvě bezpečnost?

Ne.

Ani vedoucího tajemníka byla to přece vaše povinnost.

Velice mě to rozrušilo.

Kdo vám dovolil, abyste seděl? Staňte!

Chodit!

Pojď, by vás to nerozrušilo.

Bylo vám jasný, že ten židák si nenechá vaše společné zločiny pro sebe, co?

Měl jsem informovat vedoucího témníka, to byla chyba, uznávám.

Ale jestli mě doktor Kamenický z něčeho obviňuje, žádám, abyste ho přivedli sem,

ať mi to řekne do očí.

Řekl jsem ti chodit.

Pane Mrázku.

Pamatujte si jednou pro vždycky, sem se nevinný člověk nedostane.

Možná se nepoprvé neschodneme v hodnocení. Vy říkáte, byla to chyba,

protože se na sebe díváte vlastníma schovývavýma očima.

My se na vás díváme přísným pohledem našeho pracujícího lidu.

Nejste žádné velké beso, to je vaše štěstí.

Snažte se dostat co nejvíc dozadu.

Čím menší kolečko budete, tím líp pro vás.

Pojďte!

Vstyk!

Vstávat!

No tak chlape, vstyk!

No tak!

Tady není žádná noclárna!

Choďte!

Poklus!

Raz, dva, tři, raz, dva, tři, raz, dva, tři, no tak!

Raz, dva, tři, raz, dva, tři, raz, dva, tři!

Kdo je?

Kam mě vezete?

Znáte někoho z nich?

Tak se hni, sakra!

Promiňte.

Toho.

Toho?

Jmeno? Jak se jmenuje?

To je přece Jaroslav Mrázek.

Tajemník krajského výboru strany.

Odkud ho znáte?

Ze svazu.

Z jakého svazu?

Svazu proti fašistických bojovníků. Tak vy jste bojovnice.

No, keď dáme.

Prosím.

Tak si sedni!

Jak to máte ráda?

Volte! Ale no tak!

Nám se můžete svěřit, tady je to jako ve spovědnici.

Manžel zahynul v koncentráku.

Mrazek vás navštěvoval u vás doma.

Párkrát jsem ho pozvala na kávu.

Vy tomu říkáte káva?

Slečna dostává balíčky z Ameriky.

Balíčky z Ameriky?

Od švagra.

Jméno?

Ludvík ztratil.

Žije tam legálně.

Legálně? Jak to myslíte?

V 39.

odešel před Hitlerem.

Celou válku byl na frontě.

V angloamerické armádě.

Z čeho tam žije?

Má tam nějaký obchod. Co tam prodává? Republiku?

Dostal nejvýšší československá vyznamenání. Od koho? Od Beneše?

Vy si opravdu myslíte, že nějakého Ludvíka Tratila vydržují imperialisté

jen tak?

Pro nic za nic?

Ty balíčky nebyly jenom pro vás, vidíte?

Já vám nerozumím.

Něco z jejich obsahu jste předávala Mrázkovi, je to tak?

Ne.

Radši si to ještě rozmyslete.

Co po mně chcete?

To jsem mu dala pro dceru za maturitu.

Zapomněl koupit dárek.

Takže vy jste jen prostředník.

Ty balíčky z Ameriky ve skutečnosti patřily Mrázkovi. Ne.

Ano nebo ne?

Ne.

Váš muž zahynul za osvobození a vy prodáváte republiku za kabelky.

Nic neprodávám.

A vyprošuju si takovej tón.

Já si budu na vás stěžovat.

Podívejte, slečno, nikdo vám nechce utrhnout hlavu.

Neříkáme, že jste věděla o protistátní činnosti Mrázka.

O tom, že je v kriminále, víte.

Mrázek?

Ale Mrázek je přece komunista.

Vejval, slečno!

Vejval!

Než jsme ho odhalili.

Věřte, že bysme se s vámi radši sešli za jiných okolností.

Tak si pěkně utřete oči.

Tady se nám podepište.

Prosím.

No prosím!

A ještě.

O tom, o čem jsme tady mluvili, nikomu ani slovo jasný? Jako ve spovědnici.

Na nerváky je nejlepší zdravej vzduch.

Měla bys jít k doktorovi Lido.

Na pár dní by tě určitě uznala.

Je to docela slušný chvat.

Co říkáš?

Podle mýho máš jenom tři možnosti.

Půjď to se rychle rozvést a udržet si flek.

Nebo svědčit proti Slávkovi a udělat kariéru.

A nebo najít jiný místa.

Co bys udělal ti?

Já?

Já bych si koupil dvě flašky rumu.

Děkuji, nashledanou. Nashledanou.

Prosím vás, co přivezli?

Cukr. Ale asi se už na nás nedostane.

A hlavně vydržet.

Přežít. Nic není na věky. Tak běžte.

Děkuju.

Jak jste se mohl dostat do takové žumty, člověče?

Udělal jsem možná chyby jako každý a jsem připravený se z nich před stranou

zet pohýdat.

A ty vagóny ovoce, co schněly, zatímco mámy Havý zůstály ve frontách, k tomu

říkáte chyby?

V horde ve Velkoschodu s potravinami.

Opakovaně jsem podával návrh na odvolání ředitele, pokaždé měl shodilý systol,

protože mu kryl záda někdo v Praze.

Na ústředním výboru?

Ne.

Možná.

To vás nenapadlo, člověče.

Že sabotujete kádrovou politiku u středního výboru?

Držet ve funkcích neschopné lupáky, tomu já říkám sabotáž a ne kádrová politika.

Pozor!

Chcete nám tvrdit, že ten slunčík vzniknul sám od sebe?

tuny stvrdlého cementu, dřevěných kůlnách, výstavba závodu Dimitrov na

místě, kde jsou v podloží tekuté písky.

Kdo si to vymyslel?

Záškodník, který chtěl zničit poctivou práci dělnické třídy.

Co pak, já jsem měl jít na to, kde se staví Dimitrovka, to přece rozhodovali v

Praze. V držovu!

Chodit!

Kdo vám dovolil?

Tady napíšete životopis.

Rodina, školy, politická činnost, manželka, přátelé, styky.

Žádné slohové cvičení.

Fakta.

Pročím vám za to, že se nakonec přiznáte.

Tady se zatím přiznali všichni.

Tak, sakra, probuďte se!

To snad není pravda.

Špagát na krku a hrát jak kojenec.

Skočte pro doktora.

Oči tvé jako holubičí, zahrada zamčená si, se

stromá.

Lído, mluvil jsem s jedním známým, slíbil, že tě zaměstná. Bude to v

nějakém skladu asi dost dřina. Ne, děkuji ti, ale já se o sebe už postarám.

Lído, prosím tě, pochopně. Co bych tím dokázal, kdybych hlasoval proti? Stejně

by tě vyloučili. No celou mlouváš, já ti přece nic nevyčítám.

Lído, měj rozum.

Tohle nebude trvat věčně.

Jde o to nějak přežít.

Co přežít?

Já jsem do strany vstoupila v sedmnácti.

U nás se pro nic jinýho nežilo.

Vždycky jsme věděli, proti komu stojíme a proti čemu bojujeme.

Já teď nevím nic.

Co mám přežít?

Styk. Styk!

Tomuhle říkáte životopis?

Od začátku dokonce jen samé lži.

Vyrůstal jsem ve skromných poměrech.

Můj otec byl malířem pokoju.

Jaké firmy!

Takže žádný skromný malíř pokoju, ale samostatný podnikatel.

Zvedni se, vám to připadá směšné.

Zvedni se.

Baťa takhle začínal skromně, pane Mráze. Neválej se!

Ale otec tak i skončil lidmi jenom dvojí štafly a dvoukolák.

A dělníky, které vykuřišťoval.

Jan Ryšavý, letě příliš čtyři.

Hamza Ryšavý, ten byl tehdy bez práce a táta si ho zanalýpal. Na tři měsíce? A

potom? Tata sám neměl do čeho píchnout, co tvoj uživil nás.

Ne, pak ho vyhodil na dlažbu panem Rástevým.

Černíká!

Komunist!

Ryšavý mě přivedl do strany a dělal ručitele.

A vy jste s tím souhlasil, s tím, že se ocitl bez práce, bez prostředků.

Já souhlasil.

Takže vy jste s vykořišťovatelskými metodami vašeho oce nesouhlasil.

Ale před chvílí jste tvrdil, že váš otec žádný vykořišťovatel nebyl.

Dejte rozum.

A přestaňte konečně hlát.

Chodte, nezastavujte se!

Můžete.

Tady to porepíšte.

Tak to porepíšte.

Ať se můžete jít vyspat.

Podepiš to.

Vyrůstal jsem v rodině nepříliš úspěšného podnikatele, který zneužíval

nezaměstnanost panující v buržázní republice k vykořišťování dělníku.

Ku příkladu komunisty Jana Ryšavého...

kterého vyhodili z práce pro jeho komunistické přesvědčení.

To je přece nesmysl. Tak vás vidí náš lid, pane Mrázek.

Lid, který jste nejdřív podvedl a potom zradil.

To nemůžete myslet vážně.

Sakra, chlapi, ten Mrázek vám moc nejde.

To, že měl fotra malířem pokoju,

Za to mu nikdo špagát nepřísije.

Tak to zkuste sám.

Prosím.

Dost jsem si od tebe sliboval, soudrou.

Dal jsem vám zločince, znáte trest.

K tomu mám za vás vymyslet i zločin?

Idioti.

Tak prdele, práci.

Člověk skoro nechrápe, hrabe se v tomhle hnoji a oni ho nakonec ještě zjebou, že

jsem nezůstal ve fabrice.

Kdy jste se začal stýkat ztratile?

Odkud ho znáte?

V životě jsem to velmi neslyšel.

Znáte tohle?

Co je tady napsáno?

Taková dresa.

Odkud máte tu kabelku?

Koupil jsem ji.

Prosím vás, nechte mě napít.

Kdy jste ji koupil?

Se mi vzpomínám.

Jen to ještě zkuste.

Próbuju vás, prosím, nechte mě chvilku vyspat.

Jenom chvilku.

Nevali se!

Vstávej!

Vstávej a třepi!

Třepi! Neulevej se!

Neulevej se! Třepi!

Polní kostrou!

Polní kostrou! Lej mi sebou!

Nekoupil jsi to náhodou přímo, odtratil a co?

Snad, možná, ale nevím.

Neulevej se!

Neulevej se!

Třepi!

Odtratila? Tak ano nebo ne?

Třepište to.

Napište domů.

Požádejte o nějaké peníze, ať si můžete přilepšit.

Máte rád blondýnky?

Nejsou špatná, ale brzo tloustnou.

Nakonec to vyjde na stejno. Vykašle se na vás černá jako blondýnka, když

nedostanete rozum.

Zatím jsem od vás nedostal žádnou zprávu.

Jak je to s Jerrym?

Snad jste ho neměchali utratit.

I když dostal šutrem do hlavy, třeba se z toho vylíže.

O jakém psovi to píše? Ty tomu rozumíš?

To je táta ten, Jerry.

Před válkou mu tak říkali kamarádi na Trumpu.

A šutr je přezdívka jednoho našeho známého, víš. Dado, prosím tě, pojď mi

posvítit. Jo.

I když dostal šutrem do hlavy, třeba se z toho vylíže.

Ale to musíš rozhodnout sama.

Taky s ohledem na dadu.

S nemocným pejskem v bytě by mohla mít potíže s učením.

Když budeš mít chvíli, tak napiš.

Ale jen o rodinných záležitostech.

Jinak bych tvůj dopis nedostal.

Budi světlo.

Jsi šikovnej, děkuji ti. Dado, skoč pro touhlí. Já tam dojdu. Ne, ne, ona tam

dojde.

Petře, měl by ses s Dadou rozejít.

Já nechci, aby jsi v tom zůstal s námi, rozumíš?

Třeba by jsi za čas začal nenávidět, že tě zkazila život.

Vy svého muže nenávidíte.

To je něco jiného.

Já s ním žiju dvacet let.

Dostali jsme soudní výpověď z bytu. Příští týden máme stěhovat.

Dada ještě nic neví, tak... Přece vás nemůžou vyhodit na ulici.

Říkal jsem devět, paní Mrázková, nemáme jenom vás. Promiňte. Tady mi to

podepište.

A klíče? Žádné nejsou, to si musíte nějak zařídit.

Tohle si přeci mami nenecháš líbit.

Tady přece nemůžeme žít.

Nebrež, Dado.

Tvůj táta je čestný člověk.

Určitě nikdy nic špatnýho neudělal.

A proč nás teda vystěhovali? A proč mi chtějí vyhodit ze školy?

Máš ještě jednu možnost, Dedo.

Do smrti bych si vyčítala, kdybych ti to neřekla.

Můžeš se táty zříct.

On už ti někdo poradí, jak se to dělá.

Nebyla bys první.

Paní Mrázková.

Možná, kdybyste se vzali.

Kdyby jsi změnila jméno, třeba tě na té škole nechají.

Pane Mrázek, na něco jsem se vás ptal.

No co je s váma?

Na co myslíte?

Na ženu a na dceru.

Píšou mi?

Dopisy si musíte zasloužit.

Co na váš tajiner věděl?

Od války skoro nestýkali.

Mrázek vypovídá, že jste to všechno dával dohromady vy, Steinere.

Špionáž, sabotáže.

Vzpamatujte se, člověče.

Copak vy se nechcete zachránit?

Jestli jste to ještě nepochopil, pane Mrázek, nabízím vám docela slušnou

šanci.

Buď to vás Steiner ke spolupráci donutil, nebo jste to všechno spáchal z

přesvědčení.

A to by znamenalo špagát, Steinere.

Uvažte, co by pro vás bylo lepší.

Ať mě to řekne Mrázek do očí.

Při konfrontaci na to mám právo.

Tady můžeme chtít jenom my, pane Mrázek.

Čím dřív to pochopíte, tím líp pro vás.

Pracuje ve výboru Svazu proti fašistických bojovníků. A v posteli?

Takový je celý váš život.

Podvod, předtvářka, lež.

Ženu jste zradil s Milenkou, republiku s americkou špionářní službou.

Prosím vás, co je v tom za logiku?

Kdyby měl být každej nevěrný manžel špion? Monika Nekludová vám předávala

informace od agenta CIC Ludvíka Tretěla. Je to tak?

Já neznám žádného Tratila.

Je to váš podpis.

Bílou ninonovou kabelku doličný předmět číslo 246 jsem obdržel od

Ludmíka Tratila.

Chtěl jsem do toho Moniku zatáhovat, to snad je pochopitelné.

A koho kryjete teď?

Steinera?

Schlinga?

Margolia?

Slánského?

A koho ještě?

Slánský.

Jenže my už máme celou tu vaši zrácovskou bandu.

Za katrem.

Chodit!

Přestaň konečně lhát a přiznej se. Kdo vám dal pokyn, abyste sabotoval nábor

Dodolu, Steiner?

Máme tu výpověď vašeho bývalého vedoucího tajemníka.

15. dubna se agent špionážní služby Jaroslav Mrázek pokoušel zabránit

schválení náborového filmu Dodolu s úmyslem poškodit zásobování důležitých

průmyslových závodů uhlím.

V tom filmu se lidem slimovaly byty a rekreační zařízení, jaký jsme v kraji

vůbec neměli. Chodte!

Namítal jsem, že nám lidi nebudou věřit, když jim budeme slibovat něco, co potom

nesplníme. Tak od koho jste dostal ten přítel?

Od Stanira nebo od Tletila?

Neznal žádného Tletila.

Minule jste říkal, že ho znáte, tak jak je to? Já už jsem to všechno vysvětlil.

Tak chcete změnit předchozí výpověď?

Ano.

Jak myslíte?

Kdo jednou zalže, zalže po druhé taky.

Chtěl jsem vám předat dopis od ženy.

Pro nějakého tratila necháte vyplavat takovej sajret.

Mělenky dárečky.

To vám na veřejnosti moc neposlouží.

Aspoň na dceru byste mohl brát ohled. A na manželku.

Nedivil bych se, kdyby se vás nakonec zřekli.

Řekněte mě, kde vás to naučili.

Mučit člověka, o kterém dobře víte, že nic neudělal, vymáhat ze mě nesmyslné

doznání, proč to děláte, jaký to má smysl? Ty parchanté!

Že nemám školy, ještě neznamená, že tě nedochážu prokouknout. Dělal jsem

poctivě, na rozdíl o tebe.

Upecí. Od čtrnácti let. Já vím, co je to stranická cházeň.

A o tobě strana rozhodla.

Jsi špion, agent a sabotér.

Pani Vrázková, otevřete.

Kdo je?

Otevřete, bezpečno.

Jste si vědoma, že jste porušila zákon?

Víte, co je to přihlašovací povinnost?

Nemůžete si přece jen tak změnit místo bydliště.

Bez záznamů v osobním průkazu.

Tak mě zatkněte.

Jestli máte horší vězení, než je tohle.

Ale, ale, paní Mrázková.

To snad ne.

Přišel jsem si jen uvěřit některé údaje.

Posaďte se.

Jsou tři hodiny v noci.

Prosím vás, já vpět vstávám do práce.

Váš manžel tvrdí, že se s americkým agentem Ludvíkem Trtilem sešel poprvé

ještě ve vašem pražském bytě?

To je nesmysl.

Posaďte se.

Můžete jeho výpověď potvrdit?

Můj muž se rozhodně s žádným špionem nestýkal.

Jste si nějak jistá?

Jen s ním žiju 20 let.

Vím o každém jeho kroku.

A to vám nevadilo, že jste stýkal s tou... nekludovou?

Možná jste s něčím takovým počítala, když jste si brala mladšího muže.

To je lež.

Pěkná holka.

Váš manžel má vkus.

Nevěříte?

Jen pojďte dál, slečno.

Slečna Monika Nekludová, paní Mrázková.

Od kdy jste udržovala s panem Mrázkem intimní styky?

Od října 1949.

Od kdy ty?

Takže jste o každém jeho kroku přece jen asi nevěděla.

Všichni jsme mu naletěli.

Vás podváděl s Monikou Nekludovou a republiku z divarzanty a špiony.

Tady nám to podepište.

Co je to?

Vaše svědecká výpověď o prvním setkání vašeho manžela s Ludvíkem Tratelem.

Máte tady zimu.

Rozhodnutí místních orgánů nebylo zcela uvážené.

Pokusím se to napravit.

Vy jste přece o mrázkových zločinech nic nevěděla.

Nezastavujte se, choďte!

Říkal jsem, choďte, sakra!

Vyrůstal jsem v rodině neúspěš... Vyrůstal jsem v rodině

nepříliš úspěšného podnikatele, který zneužíval

nezaměstnanost panující v bulžázní republice.

k nemilosrdnému vykořišťování, panující v bourgeois republice,

a k nelítostnému vykořišťování

například, například Jana Ryšavého,

komunisty Jana Ryšavého. Stik!

11.326.

Choďte!

Komunisty Jana Ryšavna,

kterého pro jeho

přesvědčení na podzim 1934 vyhodil

z práce čímž...

Odsoudili ho hladěnou hladovění.

Republiku jsem zradil s Milenkou, ženu s americkou špinářní službou.

Ženu jsem zradil s republikou, Milenkou s americkou špinářní službou.

Ruce na deku!

Sakra, chlape, kolikrát to budu ještě říkat?

Vstávat!

Já v tom jim.

V tom je, říkáte, lůžko?

Takovej bordel!

Přestlat!

Sánský, na toho jsem spolehal, že mě z toho vytáhne, ať mi to teče do bot.

Jenže už mají celou tu naši zrádcovskou bandu za katrem, tak se konečně přiznej.

Přestávat!

Drahý Slávku, ty debile jeden nevděčná.

To mě tak málo znáš, že tě napadlo, že bych mohla Jerryho poslat k Antouškovi.

V mých letech bych si na nového pejska už nezvykla.

Radši scháním nějakého dobrého zvěrolékaře, ale je o ně nouze.

Na jednoho jsem si vzpomněla.

Zlomil jsi u nás v koupelně kdysi žebra.

Pamatuješ na tu rozkvetlou sakuru?

Jak jsme se na ni dívali oknem ve starém bytě?

Ráskova? To jsem já. Lído?

Poda?

Podívej, naše Anča už má dva haranty.

Hezký děti.

A co, Naděta už musí být taky na vdávání, kolik ji vlastně je? No, už je

osmnáct.

Liduš?

To je co?

No, pěkný.

A co Franta?

Je pořád u bezpečnosti? U STB.

Šel nahoru.

Ale dá by ses prokecla, že jsem ti něco řekla. Ten by mě zřídil.

Poslední dobou chodí domů akorát přespat.

Je to tu teď samej špion.

Hrzí je, že jsme začali žít jako lidi.

Dobrý večer.

Já se omlouvám, že ruším tak pozdě, ale já... Skvádě, jestli tě Franta pozná.

Sedni si. Sedni si, no. Počkej. No!

No je to vůbec možný, kolikrát tě vykládal, jak se u vás ve vadě schovával

pod kupou prádla, zatímco ho gestapo hledalo po celý čtvrti.

Raskova. No ano, lída, liduška.

Jak ses mohla ho povážit? Za mnou!

Františku, ale... Ty přece Slavka znáš... Neznám! Nikoho neznám! Ani

vlastního bratra! A vypadni! Franto! Tvůj muž je špion!

Špion a sabotér! Ven!

Vypadni! Vypadni!

Ten týden, co jsme tě schovávali, nás všecky mohl stát život.

Jestli v tom nejsi namočená, dej se s tím lupem rozvízt! Co nejdřív!

Franto!

Celý odpoledne tu sedí a nic mi neřekla!

Nic mi neřekla! Drž hubu!

Námo!

Už jsi zprohlíd ložnici. Jo, tak co tomu říkáš?

No, líbí se mi to. Ale je to tady trošku tmavý.

Víš, chtělo by to vymalovat.

Jo.

Ty hadry dáme dolů, ne?

No to jistě, prvý jestli potím nejsou štěnice.

Me! Tatiano!

Nechtěla byste ten klavír prodat. My bysme si ho nechali.

O tom se dohodneme u nás. Je to konfiskát.

Jestli se vám to líbí, v pátek si můžete nastěhovat.

A vy si můžete vzít jenom své osobní věci.

Tak to bysme si mohli nechat i porcelán. No asi ano, je to konfiskát.

Oči tvé jako holubičí.

Zahrele zamčená si, sestra má, choti.

Prchoviště zamčené, studnice zapečetěná.

Otevři mi, sestra má, přítelkyně.

Má holubičko upřímná, neboť hlava má plná jestrosy,

jaka daře tvé krůpě jí nočních.

Vy jste ale zmrzli na člověč.

Trochu vás ofoukne a vy se celý třesete.

Do strany jsem se vetřel na pokyn angloamerických imperialistů.

Opakujte.

Vetřel jsem se do strany, abych dostal místo na ministerstvu zahraničního

obchodu a mohl tam organizovat sabotáže a špionář.

Vstoupil jsem do strany v 630.

Kdybych chtěl tehdy pracovat na ministerstvu, dal bych se...

k národním socialistům. Místo toho jsem z pověření strany

organizoval odchod interbrigaristů na pomoc Španělsku.

Vstoupil jsem do strany. Protože jste zločinec a kosmopolita.

Opakujte, zločinec, zrádce a diverzant. Já jsem prostý člověk, Steinere, a vím

to. A vy s vašimi školami to nedokážete pochopit. Nejsem zločinec, nejsem

zločinec!

Tady jednou všude napsaný na každý stránce! Neumíte číst? Jednou to bylo

rozhodnutý! Nemá smysl zapírat!

Vina se nerozhoduje.

Vina se dokazuje.

Ti a dvokátský kryplety, mě chceš poučovat?! Pozor!

O vaší vině rozhodl Ústřední výbor strany, pane Steinere.

Nevěřím.

Chcete říct, že Ústřední výbor rozhoduje špatně?

Zapište to.

Nevěřím, že by Ústřední výbor rozhodl o mé vině bez řádných důkazů.

A kdo si myslíte, že dává souhlas k zatčení lidí jako jste vy?

Vrátný na hlavním nádraží.

Já jsem Mrázková.

Vy už se na mě asi nepamatujete.

Dneska v noci mi dal někdo za okno skleníčku medu.

Asi z Akátu.

Vemte si.

Já jsem tolik na pana Mrázka spoléhala.

Proč zavírají nevinné lidi?

Určitě je propustí Alenko.

Jestli nic neudělali.

Vy si myslíte, že váš muž udělal něco špatného?

A nebo Honza?

Vy jste ho viděli vždycky jenom klidného.

Jak pozorně poslouchá, diskutuje a usmívá se.

Ale já jsem ho slyšela v noci křičet.

Ze spaní volal ženu a holčičky.

tak strašně naříkal.

Celý zpocený a roztřesený.

Oni mi poručili, abych se vystěhovala někam za Prahu.

Jak se to dozvím, až Honzu pustí?

Není z vás někdo z Čech?

Není tu někdo z Československa?

Vy jste Češka?

Tam šedi.

Jak se jmenuješ?

Odkud jsi?

Kde si bydlela před válkou?

Uchenwald.

Terezín.

A předtím, dřív?

Kam jsi chodila do školy?

Odvezu tě domů do Prahy.

Pojedeš se mnou?

Takže jste 16.1.1948 navštívil Mrázka v jeho pražském bytě ve Vysočanekli. Víme,

že jste to nedělal z vlastní vůle.

Na zkustvu se přibetl amerického agenta Ludovíka Tratila. Jednal jste například

Slánského, co?

Slánský. Mluvte.

Slánský mu nic takového nepřikázal.

Mrázek i jeho žena to přiznávají. Znáte jejich podpisy?

U Mrázku jsem byl.

Po valce jen jednou.

S redaktorem Dlouhým z Mladé fronty.

16. února, 48?

Nevím. Možná.

Redaktor Dlouhý si to na rozdíl od vás pamatuje přesně.

Vaši schůzku s agentem Tratilem včera přiznal.

Dlouhý.

Mirek Dlouhý. Co jste čekal?

Že bude vaše zločiny kryt?

Tady se přizná každý Steinere.

I mrtvý.

Redaktor dlouhý je tři roky po smrti.

Používáte nezákonné metody.

Já žádám, aby bylo vše zaprotokolováno!

Jste to volneš, ty hajzle!

Ty, kde si myslíš, že jsi, co?

Kratanek!

Zase!

Nechám tě tu smrdě do konce života! Budeš po loktích!

Heizle!

Ty jsi mi mě zaslal! Heizle!

Pane Steinere!

Drhnu mu!

Dejte mu cigaretu.

Tvrdíte, že jste do strany vstoupil s přesvědčení.

Je to tak?

Dnes máte možnost to dokázat.

Tím, že se přiznám k něčemu, co jsem neudělal.

To je přece absurdní.

O mezinárodní situaci toho víte víc než já.

Válka je na spadnutí.

Mnoho věcí se nám v poslední době nepodařilo.

Lidé se ptají proč.

Kdo jim to vysvětlí?

Musíme jim...

Říct pravdu.

Jakou pravdu, pane Steinere?

Pravdu.

V 36.

vás mohli v Madridu popravit.

Vy jste byl ochoten se obětovat.

A dnes obětovat.

V Madridu se bojovalo za Prahu, za Evropu a tady.

Mluvím s vámi z pověření Ústředního výboru strany.

Přiznejte se.

Nevěřím vám.

Chci mluvit se s udruhem Gottwaldem.

Vy za tu drzost snad ani nemůžete.

Vy prostě máte drzost v krvi.

Dědičnou. Jestli mi chcete připomenout, že jsem Žid, tak to před vámi naposled

udělal jeden gestapák v 39.

Kdyby nebylo Hitlera, pane Steinera, tak jste si ho museli vymyslet.

Levice jeho pod hlavou mou, pravici objímá mne.

Položíš mě jako pečeť na srdce své, jako pečetní

prsten na ruku mojí.

Neboť jako smrt, Silmé Jumilová.

Byla jsem s Jerrym u zvěrolékaře, co u nás před léty uklouzl v koupelně a

zlámal si žebra, jestli si na něj vzpomínáš.

Odmítl Jerry ho léčit.

Je to asi nějaká infekce, na kterou zatím nic nezabírá.

Jsou starosti, co?

Nemocnej pejsek.

Je to aspoň nějaká rasa?

Obyčejný uřeh.

A co ten zvěrolikař se si u vás v koupěně s náma žebral?

Jak se jmenuje?

Hm?

Mám tady ještě jeden dopis.

Taky zajímavý.

Dnes odpoledne přišla do mého bytu žena protistátního zločince Jaroslava Mrázka.

Moje žena s ní hovořila, protože věděla, že jsem se u mrázku za války skrýval.

Nevědouc, že to jsou agenti imperialismu.

Nevědouc.

Poznáváte ho?

Ano. Je to Jaroslav Mrázek.

Pokračujte.

Ve 42.

jsem byl na útěku před gestapem zraněný.

Měl jsem zlámaná žebra, prostřel svalu.

Tehdy jsem ještě nevěděl, že Mrázkovi jsou agenti imperialismu.

Jak jste se to dověděl?

V únoru 1840 mě Mrázek seznámil se sionistou Janem Steinerem a americkým

agentem Ludvíkem... Ludvíkem... Tratilem.

Ano, Ludvíkem Tratilem.

Proba, Fran, ty jsi zašílel, to je přece léž.

Zneužil jsem důvěru strany a státní bezpečnosti a předával jsem Mrázkovi

přísně tajné informace.

Krycí jméno.

Zvěrolékař.

Babout!

Proč zrovna vy jste nebyl v koncentráku? Není to náhodou proto, že jste byl

konfident?

Nebo si raději přejete, abych nechal zatknout vaši ženu?

Chodíte.

Neomrázko, tím dopisem se s váma pokusila navázat konspirační spojení.

Šifrovaným dopisem do vyšetřovací vazby.

Znáte trestní nákoník?

Na to jí můžeme přišít čtrnáct paragrafů, nejmíně.

Co stojíte, choďte.

Tvojí starý se nic nestane, když se budeš dobře učit.

Žádám, abyste poslali komisi stranické kontroly k přeskoumání nezákonných

vyšetřovacích metod.

Je mi odpírána rozmluva s prokurátorem.

Jsem nucen k nepravdivým doznáním a svědectvím.

Vy jste opravdu věřil, že se odsud dostane ven taková provokace?

Nemáte právo zadržet dopis u středního výboru.

Navěky se to stejně nedá utajit.

Navěky.

Nač je nám dvěma věčnost, pane doktore.

Než travička doroste, bude po koničkovi.

Můžu vědět, kolik je hodin.

Mám velmi nepříjemnou povinnost, pane doktore.

I když jste zločinec, já ve vás přeci jen pořád vidím člověka.

Co vám budu povídat?

Milovaný Honzo, odpust mi to, můj milovaný, že jsem tak slabá, že už to

nedokážu snášet.

Loučím se s tebou.

Myslím na tebe.

Tak už přestaňte s tím teatrem.

V pořádku.

Můžete jít, pane doktor.

Věřte, že mě to mrzí, ale je to především vaše vina.

To jste si mohl spočítat, že takové mladé děvče potřebuje oporu.

Dával jste sobecky přednost své vlastní dobré pověsti.

Před životem své ženy.

i příkazem strany.

A to je, pane doktore, větší zločin, než všechno, co je napsáno tady.

Levice jeho pod hlavou mou, pravici objímáme.

Položíš mne jako pečeť na srdce své, jako pečetní prsten na rukní.

Neboť jako smrt, silné je milování.

Berte si soudrou, majore. Já když dělám zabílečku, tak se ke mně siždějí lidi ze

všech okolních vesnic.

Za těch 20 let služby jsem už viděl hezkých pár motáků.

Ale tohleto... Kolikrát jsem se ho chtěl zeptat,

proč neschrábnul to dědictví a nezůstal nikde na západe.

Židi si vždycky uměli vypočítat, co se jim vyplatí.

My nejsme antisemiti, soudru, upozor.

My jsme jen protisionistům.

Čím to kořeníte?

Obžalovaným rázkům, vypovídejte, kdy a za jakých okolností vám byly vydány

pokyny k záškodnické činnosti.

45, 46...

Steiner

požadoval, aby škodlivé formy baťovské organizace byly zaváděny do dalších

národních podniků.

Přitom Steiner...

vyjádřil, že není vhodné zavádět sovětský organizační způsob.

Tento názor ještě více uplatnil, když mi dal příkaz, abych zřídil takzvané

odbyrokratizovací komise.

Cítíte se vinen trstnými činy, které jsou uvedeny v žalobě?

Ano, jsem vinen.

V čem spočívá vaše vina?

Pravinil jsem se tím, že jsem jako člen protistátního, spikleneckého

a špionážního centra, vybudovaného a vedeného Rudolfem Slánským,

prováděl v národním hospodářství rozsáhlou záškodnickou a rozvratnickou

činnost.

Jak k tomu došlo, že jste se dostal na cestu protistátní činnosti?

Pocházím z buržázní židovské rodiny.

Můj otec byl advokát.

Prostředí, ve kterém jsem vyrůstal, ve mně vyvolalo přátelské vztahy k

sionistům a obdiv k vládnoucí buržázii.

Placený agent sionismu se vepřel do řad komunistické strany, aby s pomocí

bývalého tajníka KFS v Ostravě, Jaroslava Vrácka, byl hanebné

vlády na rozvracený lidově demokratické republiky a způsobil našemu

lidu nohovolionové škody.

Nejvyšší stranické a stáční orgány dostávají denně tisíce... Je to lež!

To všecko.

To

je

váš obhájice.

Vy jste právník, pane Chamenický, takže vám nemusím nic vykládat.

Ovšem tou nerozvážností jste si velice zkomplikoval situaci.

Mohl jste ohrozit celý proces.

Chápete, co to znamená?

Máte jedinou šanci.

Upřímné doznání.

Jinak bych nemohl za nic učit.

Posloucháte mě vůbec?

Mým hlavním cílem bylo vyvolat nespokojenost pracujícího lidu s lidově

demokratickým řádem.

Nedůvěru k vládě, jejíž politiku jsem sabotoval.

Pokračujte.

Všemožně jsem přitom bránil v zestupu.

životní úrovně pracujícího lidu.

Nebýt mé nepřátelské činnosti mohla dnes být

životní úroveň pracujících mnohem vyšší.

Chcete ještě něco dodat ke své výpovědi?

Není tomu tak.

Chtěl bych.

Dopustil jsem se nejtěžších zločinů proti...

československému lidu.

Byl jsem zákeřným nepřítelem uvnitř komunistické strany.

Ještě i po svém zatčení jsem delší dobu zarputile zapíral.

Nezasluhují za svůj zločinný život nic jiného než

trest smrti.

Soud...

Soud bere vaše prohlášení na vědomí a přihlédne k němu.

Přistupme nyní k výslechu obžalovaného Jaroslava Mrázka.

Cítíte se vinen z trestných činů tak, jak jsou v obžalobě uvedeny?

Ano.

Řekněte souhrně, v čem spočívá vaše vina.

Přiznávám svoji vinu v tom... Přiznávám svoji

vinu... Přiznávám svoji vinu...

Pane obželovaný.

Necítím se vinen.

Prosím.

Necítím... Necítím se vina.

Necítím se vina na ní v nejmenším.

Nespojil jsem se se špiony a zrádci.

Nevykonával jsem jejich příkazy.

A odsuzují se Jan Kamenický Štejner krestu odnětí svobody na

doživotí.

František Loukotka se zřetelem na ustanovení paragrafu 12 trestního zákona

na 23 let odnětí svobody.

Karel Jůzl na 20 let odnětí svobody.

Václav Zadina na 15 let odnětí svobody.

Jaroslav Mrázek na 13 let odnětí svobody.

U všech odsouzených se vyslovuje ztráta státního občanství a to podle paragrafu

42 trestního zákona.

Kamenický návštěva.

10 minut.

Smíjte mluvit jen o rodinných záležitostech.

Ty si na mě zlobíš, že už jsem to nemohla vydržet.

Odpust mi to.

Já jsem ti hned druhý den z nemocnice napsala dopis, express.

Dostal jsi ho?

Vydlím teď v Alešovicích.

Pod nájmu.

Jablonská 13.

Všichni jsou na mě moc hodní.

Dělám v Tesla.

Náš mistr tě zná, byl s tebou ve Španělsku v šestatřicátém. Jen o

rodinných zážitostech. Jinak budu muset přerušit návštěvu.

Ale teď už se o mě nemusíš bát.

Já ti budu psát.

Každý den.

Budu na tebe čekat.

Oči tvé, jako holubičí.

Zahrada. Zamčená si.

Se stromám.

Choti.

Přesoviště zamčené.

Studnice zapečetěná.

Rozlučte se. Konec návštěvy.

Jak jste tu dlouho?

Tři roky.

A za co?

Napsal jsem pastýřský list.

Kněz. Ano.

Měl jsem farnost na Vysočině.

Vadí vám to?

Ne.

Já jsem ateista.

A taky žid.

Nepospíchejte, pane doktore.

Máme na to spoustu času, kdy si budeme o sobě povídat.

No jak dlouho vás odsoudili?

15 let.

Já do životí.

Věk pomíjí a jiný věk nastává, ačkoliv země na věky trvá.

V tom je naše naděje.

Naděje.

Mým dětem bylo šest let, když na nich dělali pokusy.

Budu se za ně modlit.

Nebyli pokřtěné.

Myslíte, že je to důležité?

Rozdávají večeři. Připravte si misku.

Dovolíte, abych se s vámi rozdělal?

Bývá tu zvykem, že se tady všichni ptykají. Já jsem Josef.

Honza.

S kým sedíš?

S nějakým montérem.

Zabil ženu a tchána ze žárlivostí.

Můj je farář. Myslím, že mě nakonec pokřti.

Vykládá mě evangelium a já jemu Markse.

Celou dobu jsem si myslel, že jsem já jediný nevinný.

Promiň.

To jsme si mysleli všichni.

Mohli jsme dopadnout ještě hůř.

Dovedeš si představit, že ty bys mě teď dokazoval, že jsem zrádce, špion,

sabotér a nebo já tobě?

No, to je nesmysl.

Myslíš, že bys docházel odmítnout, kdybys to dostal jako stranický úkol?

Vypadáš dobře.

Mám radost.

Na poli, kterým jsme si krátili cestu k železniční stanici, bylo plno stop.

Pták, zajíc, liška, člověk.

Až z nich roztaje, všechno zmizí.

Vzpomněla jsem si přitom na jedno přísloví.

Nepadá sníh, aby svět zahubil, ale aby každé zvíře

ukázalo stopu svou.