Original subtitles

Lachmane.

Chováste se vzorně.

A proto máme zbytek trestu pro minut.

Vyhovíli jsme vašemu přání.

Tady s ním se hlašte na stavbě přehrady.

Děkuji.

A proč se vlastně vracíte tam, kde vás tenkrát tak dobře znali?

Mohl jste si přece vybrat.

Tak chci začít znovu právě tam.

No prosím.

Tak zvolte vás. Děkuju.

Pojď dál.

Posaď se.

Jendra přijde za chvilku. Děkuju.

Nebudu tě dlouho zdržovat.

Přišel jsem si jen pro své věci.

Můžeš zůstat u nás.

No alespoň dnes.

To ne.

To nepůjde, musím se hlásit na stavbě. Kde?

Tam, dole.

Ty se tam chceš vrátit?

Hlej můj kufr.

Dopisy kam přišly? Jaké dopisy?

No moje korespondence, kde je?

Vzpomni si přece.

Ukáž, podívám se sám.

Tak kvůli tomu jsi přišla.

Co bylo s námi, tě nezajímá?

Já vím, nebylo to pro vás snadné, ale nemyslíš si, neseděl jsem pro nic za

nic. Teď to bude docela jiný. Co jiný?

Vždyť se tu všechno změnilo.

Musela jsem se přizpůsobit.

A co Jindra?

Jindra?

Jindra je dobrák.

Vzal jsi mě, když jsem na tom byla nejhůř.

Dceru kriminálníka.

Vítám vás. Děkuju. Buďte zdrav.

Tak se posaďte. Ne, ne, ne, já jsem zrovna na odchodu.

Musím na vlak.

Však já se zase ovozu. No.

No.

Na shledanou. Na shledanou.

www.hradeckralove.org

www.hradeckralove.org

K tunelu?

Jeden!

Kouci, jste ode mě!

Včera jsem vral, tak má zase mokrý den.

Ten už jiný nebude.

Karličky, pojedeme, pojedeme na louka, až kukačka

zakuká.

Kuku! Nech těch komedií, Karle, a hoď sebou.

Klid, klid, hoši.

Karliček se musí soustředit.

Na všecko musí být met...

Metoda. Tak už dost těžko plkni.

Počkej, nech mě Manu pulovat.

Počkej s tím, Karle, máš tu střelmistra. Karlíček nečeká, Karlíček pálí.

Krom do toho.

Kolik bylo náloží? Vrtali jsme jich pět. Tak dvě nevyšly.

Řekte toho!

Záhlejte vchod do tunelu a dejte tam výstrahu. A vy se hlaste u stavby

vedoucího. To víš, akorát.

Počkejte!

Takový legáctví tu trpět nebudu. Snad to nebude tak horký. Pošlu vám pořádného

minera. To si ještě pomůžeš. Neblází, kanle!

Pojď!

Proč jsem ho vozil?

Teď jsem vyřízený. Můžu hledat na silnici.

Ne, nerozčuj se.

Tak o co jde?

Věděl bych o milouchu, na kterým by se dalo trhnout. Co by to bylo?

Pro tebe hračka, ale musel bys mlčet.

Aha, tak ona to smrdí.

Tak na to ti Karlíček asi nepůjde.

Jak chceš.

Já za tebe tu silnici dělat nebudu. Hele, hele, ještě tam nejsem.

Jozef, platí ještě ta nabídka.

Jaká? No, jako s tím melouchem.

Co, jsi nechtěl do ničeho plést? Na to zapomeň, já potřebuju prachy.

Ale budeš mlčet. Ako hra.

Tak přiď, posměně na sedmičku.

Poslíš. Znám člověka, kterej si tady v 8. a 40.

roce něco zakopal. A teď by si to rád vyzvět, ale sám na to nestačí.

Potřeboval by k tomu minéra.

On je to zejštěný. No, je to bedně a okolo jsou nálože.

Jo, nálože.

Stačí šáhnout vedle a jaký byl Karlíčev. Prosím tě, pro tebe je to přece

maličkost, ne?

No, říkáš ty.

A co to ponese?

Dva tisíce.

Moc toho není. Jak to?

Pro každýho z nás?

Růženko, kam tak pozdě? Snad mě nehledáš, má holoubičko. Tebe určitě,

zvláště po tom předvčerejšku.

To už ti donesli. Ty jsi zase vyváděl.

Krapán, jak jsem přebral normu.

Ale naposle. No, jako bych tě neznala. Na mou duši.

No pust prosím tě. A nedělej to pořád.

Marná slava, něco na tom ženským pokolení je.

Tak co?

Dohodneme se?

Zároveň ti na to nejdu.

Teď čtyři.

No doufala, co zbude na mě.

O tebe starost nemám.

Tak tři a můžeme si plácnout.

Tak jo.

A kdy na to půjdeme?

Třeba hned zejtra po směru.

Dobrý.

A teď napřed, aby nás lidi spolu neviděli.

Kristi.

Co je?

Ve spod je ještě jedna nálož. Musíš mi pomoct.

Opatrně to zvedej. Musím se po to dostat k leštěm.

Ještě. No, ještě.

Dost.

Ještě.

Dost.

Tak co zase?

Nic. Já bych měl jistý prsty.

Otovo. Měli jsme kliku.

I o toho.

Pomalu, pomalu. Neblázi!

Slíbil jsem, že se tomu nic nestane.

Ty víš, co je v tom?

No co?

Off England.

Tak vždycky peníze.

Platí to vůbec ještě?

Kolik je to našich korun, taková pětka?

Jde to zpátky, ten člověk to má spočítaný.

Málem se nám postaral o pohřeb.

Co s ním chceš dělat?

On už se nějakej zájemce najde.

Brať mi to.

Dostaneš pár stovek navíc. Jo tak, pár stovek.

Jak to začneš u nás prodávat, hned tě seberou.

Tak kolik chceš?

Hele, řekni tomu, kdo tě poslal, že bylo o nálož víc, že mě musí přidat aspoň dva

tisíce.

Tohle mě tenkrát nedokázali.

A já jsem ho přece pustil.

Na tom snad už nezáleží, ne?

Myslíš?

Tak se podívej.

Po téhle silnici vezli v 45.

roce na jaře nacisti z Berlína valuty Řížské banky. No a?

Jednu část ten můj SS-ák ve Zmatku zakopal tady na našem území.

Aby si zachránil kůži, tak mě prozradil kde. A ty tomu věříš, ne?

Věřím.

Trochu odvahy a valuty jsou naše. Prosím tě, ty mluvíš o valutách a já někdy

nevím, čím zaplatit činži.

Prosím tě, co je to za peníze?

Libry.

450 tisíc.

Kolik je to v našich korunách?

Skoro deset milionů.

Deset milionů.

S tím se dá podniknout všechno.

Ale ne tady.

Za hranicema.

Ale to přece nejde.

Neboj se, ty hloupá.

Za těch dvanáct let jsem měl čas si všechno promyslit.

A jak to chceš udělat?

Kudy se tam dostaneme?

Ty pojedeš s Čedokem a já půjdu přes kopečky.

A Jindra?

S ním nepočítám.

Tato, Jindra byl celou tu dobu jediná moje jistote.

A je to můj muž.

Jen aby si nelitovala.

Neboj si.

No, jak myslíš.

Ale přesto, Jindrovi ani slovo, rozumíš?

Tady ty peníze dobře ulož a nic z toho neber. Tady se ty valuty nesmí dostat do

oběhu. A ještě něco.

Potřebuju nějaké peníze.

Kolik? Dva tisíce.

Seženeš je?

Spolehni se.

Jindro! To jsem rád, že jsi přišla.

Pojď, projdeme se, do kina je času dost.

Chtěla bych domů.

Přece nenecháme propadnout lístky.

Asi necháme.

Pojď, musím ti něco říct.

Co s tím chceš dělat?

Žít.

Vy jste se oba zblázili.

To mi neumíš nic jiného říct?

Chceš, aby nás zavřeli? Tebe, jeho i mě?

Jindro, představ si cestovat po světě.

Všechno mít.

Nic nedělat.

Do smrti nic nedělat.

Copak nechápeš, do čeho mě ženeš?

Já tam měl pravdu.

Ty jsi slaboch.

Já s tím nechci nic mít, rozumíš? Co tedy chceš?

Údat nás?

Nemluv nesmyslí. Tak mi řekni.

Co jsem měla dělat, když přišel?

Máme jenom dvě možnosti. Buď toho údat, nebo mu pomoct.

Do zítřka tě to pryč.

Nic o tom nevím.

Mám je snad hodit do řeky?

To je tvoje věc.

Pardon, radši jste mít bony?

Mám libry.

Tak prosím, do směnárny.

Ano, na mě jsem, můžu spolu.

Tak vpět v kavárně.

Buď zdrav.

Poslouchej, Jiráku, ty se tak ve všem vyznáš.

Máš ty nějaké zkušenosti s valutami, tak soukromně?

Ne.

Proč se vtáš?

Tak přece tuhle něco v novinách, víš?

Podívej si.

S valutami je lepší si nic nezačínat, víš?

Jirák!

Á, to jsiš ty, zvoníčku? Prosím tě, když se uvidíme.

Ty odejíždíš? No to nevadí, dobře, necháme to na potom, ano?

Dobře. Nazdar.

Abyste mě rozuměl, já čistě teoreticky víš, že?

To je nejlepší.

Ještě něco si chtěl?

Ne.

Děkuju ti.

Kolik metrů posloužím, prosím?

Tři. Od každého vzorku?

Kam jdeš s tím kufrem?

Řekl jsem ti, že to musí pryč.

A já jsem rozhodla, že to zůstane tady.

Takové peníze.

Jindrov, zpamatuj se.

To bys měla udělat ty.

Tak abys viděl.

Já už jsem si z toho vzdala šedesát liber.

A nakupovala jsem.

Nevadí, vrátíme to.

Teď už je pozdě, já jsem dvě látky prodala.

Komu? Na tom teď nezáleží.

Prosím tě, uvědom si, tohle všechno za pár liber.

A tady je jich 450 tisíci. Víš, jak bychom si mohli žít?

Nebo se taky dostat do kriminálu.

Evo.

Evo, já z toho mám strach.

Čeho se bojíš?

Nic se nemůže stát.

Proměnit. Všecko.

Váš občanský průkaz, prosím.

Na co průkaz? Tady se přece totožnost nezjišťuje. Nemáte právo... Nemáme,

pokud měníme pravé bankovky.

Ale tyhle jsou falešné.

Okamžit, prosím.

Půjdeme do kanceláře.

Dovolte, co je to za nesmysl?

Tohle přece nejsou padělky. Bohužel jsou.

Prosím.

Měl jste pravdu, soudrou kapitáne.

Jsou to padělky.

Děkuju. Prosím.

Pojďte se podívat, soudru poručíku.

Takhle vypadala továrna na falešné anglické libry, kterou vybudovali

nacisté v roce 1942 v Sachsenhausenu.

Vás to bude taky zajímat, i když znáte jejich výrobky z praxe.

Tohle je tajný blok 18-19, kde pracovali vězňové na výrobě falešných bankovek.

A tohle jsou její vzorky.

Mají nepatrné odchylky od originálu. Vlastně je to dokonalá práce.

Člověč, oni dovedli taky dokonale likvidovat lidi.

A teď by chtěl někdo na tomhle nacistickém svinstvu vydělávat.

Bylo to mezi druhou a třetí hodinou.

Přišla jsem rovnou z cukrárny, díval jsem se za ní. Tady pan Kadeš vám ji

dost podrobně popsal.

Jistě si vzpomenete, které látky kupovala.

Myslím, že...

Tohle byla jedna z nich.

Tohle vzorování je u nás dost vzácné, co?

Zařiď ta biblia od zítřka dole ve směnárně, služba. Pro případ, že by byl

pokus opakován.

Jenomže podruhé nechte flašné libri vyměnit, jako by byly pravé.

Tohle jsou ty bloky. Děkuju.

Zkontrolujte je, prosím.

Jestli budou čísla souhlasit, požádejte vzorky látek a rozešlete je na pražské

okresky.

Čísla se shodují, všechna.

Výborně. Ať projdou všechny grečovské salony a dělny. I soukromí.

Potřebují jméno a adresu.

Dobrý den. Dobrý den.

Vařejná bezpečnost.

Prosím.

Co si přejete, pánové?

Pane Krampero, mohli byste nám říct, jestli se koupili tuhle látku?

V tu sexu.

A máte na to nějaký doklad?

Počkejte.

Podívám se.

Tady. Na tenhle svetřík jsem koupil pro manželku. Snad se nic nestalo.

Byl jsem na montáži v Egyptě, tak jsem si přivez pár liber.

Vaše žena?

Ano.

Promiňte, že jsme vás obtěžovali. Nic se nestalo.

Tak hele Karle, ty jsi čel ty dva tisíce, tak tady je máš.

Jenže od posledka se hodně změnilo, milánku.

Karlíček se zatím zabýval vysokou finanční politikou a zjistil, že ten

balíček má cenu dvacet tisíc.

Tak nebuď špíná.

Já z toho přece musím taky něco mít, ne? Když to nedělám pro sebe.

Haló, haló, haló. S takovouhle na mě nechoď.

Mně je od začátku jasný, že ten jistý, co jsi schoval peníze, jseš ty.

Karle, neblázní, já ti liby mít musím.

Tak abys mě řekl, že Karlíček nedrží slovo.

A co ten zbytek?

No tohle je za ty dva tisíce. Za další budeš muset zase cinkat.

Tak.

Špinavost od tebe.

A od tebe byla špinavost, že jsi mě vůbec do té věci dostal.

Tak ale, klid, klid.

Ale to je vydírání.

Je.

Co když tě prozradí?

Potřeboval jsem přece minéra.

Musíš mu ty peníze dát.

Dát? Ale kde je vezmu?

Tak vidíte, do čeho jste se dostali.

Nechte toho, dokud je ještě čas.

Jenže teď už není čas.

Ani pro vás.

Od začátku ovšem víte.

Plánek byl schován u nás a peníze jsou tady taky.

Tak jen se o toho moc nemotahujte.

Jindro, prosím tě, tatínek to dělá hlavně kvůli nám.

Ty peníze už někde seženeme.

Dají se prodat.

Co tomu říkáš, Jindro?

Já nejsem žádný jirák nebo zvoníček, abych s tím šeftoval po kavárnách a

nechal se třeba zavřít. A nechte mě být oba dva.

Kdo je to ten jirák?

Jeden jeho známý z kanceláři.

Chodí prý do kavárny Astra.

Zabal to.

můžeme jít ke mně.

Přinesi. Teď ne, až večer.

A dales mi sem, ať nás nikdo nevidí. Mě to nevadí.

Tak jestli máš ty drobný u sebe, Karlíček je ti k službám.

Tady máš, a dej to sem.

Kolik to je?

Dva tisíce, víc jsem nesehnal.

Já si mu ale řekl tři. Tvá chyba.

To je většiněj rozum.

Právě že ho mám, tak se musíš polepšit.

Takový kufr peněz ti přece stojí za to.

Jak jsem řek?

No tak, Růženko, no, to jsem přece chlapný.

Něco si nemyslí?

Karelíček dovede chlup pustit.

ale taky vydělat.

Podívej.

Prosím tě, kde jsi je vzal?

Našetřil, našetřil.

No, u tebe se stejně dlouho nebohřejou.

Tak abys věděla, ty jedeš zítra do Prahy, ulož mi je.

Pro případ, že bych citově zakolísal až zase půl okolem kantýny.

Co je tohle?

Aromé, to tam nepatří, to.

Karle,

kde jsi jí vzal?

To mě opět pro tebe překvapí.

Co já bych dělala s anglickýma penězmi?

V Praze?

Hledat se musíme.

Pardon, máte bony?

Bony? Co to je?

Poukázky na zboží.

Ne, já mám jenom tyhle peníze.

Slyšela jsem, že se u vás za ně dá nakoupit. Musíte si je vyměnit ve

směnárně. Tam prosím.

Anglické libri.

Ano.

Otavři, prosím, posaďte se.

Anák, máme první pětilibrovku.

Ano, právě teď.

Mladá žena.

Zdá se, že hlavní má draží. Až to zjistíte, přiveďte ji, ano?

Soudru, kapitáne, zachytili jsme novou stopu. U bankovky? Ne, objevil jsem

další látku z tuzexu.

Nějakej Jirák si dal ušit sako.

Mám jeho telefonní čísel do zaměstnání.

Silexit. Klid.

Klid, soudru, bouchale.

To už je třetí stopa po hledaných látkách, ale nejsme ani o kus dál.

Jen si vzpomeňte, jak to dopadlo u toho Monteira Crampery.

A tenhle vzorek jsme zatím nenašli ani jednou.

Tak se zítra podívejte za tím jirákem.

Ale nenápadně.

A žádný rozruch podnik.

Dobrý den.

Prosím, posaďte se.

Jak jste přišla k té bankovce?

Mám známost.

Totiž, abyste mi rozuměl, byl to dárek od něj. A jak se jmenuje?

Rokos. A kde bychom ho našli?

Dělá tam u nás na stavbě, ale není to nějaký omyl.

A prosím vás, co se vlastně stalo?

Snad jí neukrad.

Karlej, přibrzdi, copak jsi zapomněl, že Jarda oslavuje čtyřicítku?

Žád teda život. A já dál včera poslední korunu na dobročínej účet.

Jen pojď, mi se na tom nezáleží.

A vím, to říkáš ty, ale Karlíček je charakter.

Moment, skočím si do banky rozměnit.

Květinka potřebuje zalejt.

Víš, že tady nemám peníze, jedu pro ně zejtra.

Tak aspoň pár stovek.

Dám ti za ně tohle.

Zatím. To ne, to buď všecko anebo nic.

No tak dobrá, takže jsi čtvrtý, tak všecko. Le za tři tisíce já hned.

Tak co je?

Tak dobrá.

Třicet deset minut na horu na patnácku.

Přinesu je tam.

Počkám tady u tebe, no.

Ne, sem nechoď.

Přinesu je nahoru.

Dobre, ale mám důležitý řízení v kantýně, tak hoď sebo.

Díl než deset minut nečeká.

Hele. Jo. Mysleš?

Lukáš.

Smrt nastala před 8 až 10 hodinami. Děkuji.

Pitevní nález mi pošlete sem na stavbu.

Podíváme se nahor.

Tak co? Našel jsem tu tohle.

Zřejmě krev.

Pošlejte to na biologii.

Ještě něco?

Tahle sklíčka. Mají stopy po zabroušení. Podíváme se na to lupou.

A tuhle otisk k podpadku.

Prosím vás, snímek.

Podle otisku boty stál ke srázu zády. Syrogos.

Tohle nevypadá na nešťastnou náhodu.

Někdo ho srazil dolů.

Možná, že jsme tu ženu v tu sexu neměli zadržet.

Pravděpodobně jsme někoho upozornili, aby byl opatrný.

Vy myslíte, že Rokos byl odstraněn, aby nemohl mluvit?

Nevím, snad.

Máte nějaké lepší vysvětlení?

Měli jsme jenom sledovat.

Vrátím se do Prahy, snad se od ní ještě něco dozvíme.

Praždý to není můj obor.

Od neznámého člověka v kavárně nekupujeme exportní látky, pane Jiráku.

Co kdyby byly kradené?

Přišel ke mně s doporučením od dobrého známého.

Zvoníčka. Neměl jsem důvod ho podezřívat.

Zvoníček. Pane Zvoníčku, trváte na své výpovědi?

No, ovšem.

Nikoho jsem k němu neposlal.

Teprve včera jsem se vrátil ze Slovenska.

A vy?

Samozřejmě, že bych bez jeho doporučení s nikým nejednal.

No prosím tě, vzpomeň si.

Ten člověk dokonce tvrdil, že ho ke mně posíláš, protože nemáš momentálně

peníze. To je nesmysl.

Poslouchej zvoníčku, jestli mě chceš do něčeho dostat.

Klid, pánové, klid.

Neviděli jste někde toho muže?

V životě ne.

Jméno Rokos vám neříká nic.

Karel Rokos.

Znáte ty pány?

Kdo je to?

Děkuji vám.

Prosím.

Zatím nám musíte být oba k dispozici.

Ve vlastním zájmu neopouštějte Brahu.

Měl byste obnovit svůj zvyk chodit do kavárny.

Možná, že se ten člověk pokusí s vámi znovu navázat spojení.

Musíme vás upozornili, co v takovém případě dělat.

Naschledanou, pánové.

Naschledanou.

V každém případě máme jednu látku.

Ale ta žena si kupovala čtyři.

Neměli bychom hledat spojení mezi Prahou a stavbou?

Měli. Vy pokračujte v Praze, já se vrátím na Přehradu.

Mohu vám už s jistotou oznámit, že smrt vašeho spolupracovníka Rokose nebyla

způsobena nešťastnou náhodou.

Byla to vražda.

Hledáme světky, kteří něco vědí o posledních 24 hodinách Rokosova života.

Řekni to.

Přihlaš se a řekni mu, co jsi viděl. Prosím tě, světýlka na strání.

Ještě se mě vysměl.

Jen pojď.

Člověk nikdy neví.

Ty

pohyby byly trochu

rychlejší. Musí se jen blesknout.

Počte mě mikrofon.

Pro druhé poločíku můžete mluvit.

Pročejí a v kratších intervalech.

Směr je správný.

Opakujte čtyřikrát.

Je to tak dobře?

Jo. Přesně tak to vypadalo.

Pořádku. Chcete něco říct?

Přepínám.

Soudruhu nadporučíku, to nevypadá na signály.

Přepínám.

Podívám se na tu nahoře.

A teď ještě proti nám.

Měl jste pravdu.

Tohle vypadá, jako kdyby spolu zápasili a vrak si přitom pomáhal batérkou.

Soudrou Kalábe, kde jste stál?

Tady v umývárně. Zrovna jsem sem jel. Kolik bylo asi hodin?

No, nevím přesně. Nijak před devátou.

Slyšel jsem zaťukání na oknu a šeptání.

Nevšímál jsem si toho. Ale za chvíli začali mluvit hlasitěji.

Říkal tři tisíce a hned. A pak jsem zase nerozuměl.

A ten druhý povídá, přijď nahoru.

Ještě něco.

Potom zakloplo okno a bylo ticho.

Na co potřebujete zrovna mou baterku?

Brzy vám ji vrátíme.

Kdy vám začíná směna? Ve dvě odpoledne.

Na mou duši vám nemůžu říct, kde jsem byl.

Ona je vdaná.

Říkal, že si jde rozměnit do banky. Mně to bylo hned divný.

Znal jste ho?

Tady se známe všichni.

Kdy jste s ním mluvil naposled?

Tak asi, tak asi před dvěma dny.

A neviděl jste u něj cizí peníze?

Nenavízel vám je?

Prosím vás, kde by je vzal?

Učil byste mi svou baterku?

Baterku?

Je ve voze.

Mezinářadním.

Počkejte.

Tak, tady, no.

Tak, prosím. Nic jiného tady už nemám.

A jestli to snad ještě nevíte, tak jsem seděl dvanáct let.

Když mě pustili, řekli mi, nikdo nemá právo připomínat mě můj trest. Nikdo,

ani vy.

Měl jsem tady začít znovu.

Jen se zeptejte, jak pracuju.

Nerozšilujte se.

Vyšetřujeme vraždy.

Auto máte v garáži?

A na co vlastně čekáme?

Nasedneme do vlaku, za pět hodin jsme dole.

Ty to tam přece znáš?

Kdybych byl sám, s tebou přece přes hranice nepůjdu.

Počkám, až jak vám dopadne ten čedok.

Jaký čedok?

Přihlásila jsem nás oba na zájezd. Já nebudu čekat, až se rozhoupeš.

S tímhletím se přece rozloučíte snadno. No jen, jestli nám na to zbude čas.

U nás už vyšetřovali Jiráka kvůli těm látkám, co jste mu prodal. No a?

Tati.

Já ty latky koupila v tu Zexu. Za Libry.

Cože?

No vlastně... Vlastně nic se nic nestalo.

Jirák mě nezná.

A Rokos mě už prozradit nemůže.

Tak první zátah se nepodařil.

A přece někdo z nás dneska mluvil s vrahem.

Jestli je pravda to, co slyšel ten, jak se jmenuje ten... Kaláb. Kaláb v

umývárně.

Tak někde jsme ho udělali chybu.

Rokos nebyl zavražděn, protože dal té holce falešné libri. Jak to?

Vždyť jste si po jejím výslechu jeli pro Rokosa a našli z toho mrtvého.

Omil.

Zatkli jsme jí v době, kdy si rokost šel rozměnit.

Myslíte, že by byl zavražděn, i kdyby jí nedal nic?

Ovšem.

Že se to stalo současně, byla jen náhoda.

My jsme vlastně vraha varovali.

Ším?

Dověděl se, že víme o falšných bankovkách a on vražděl proto, aby se to

neprozradilo.

Musíme teď začít Praze znova.

Budeme hledat v okolí Ráka.

A vy byste měla tady najít někoho, kdo se s Rokosem stýkal a má vztahy ku

Praze.

Někde se nám ty dvě nitky přece spojit musí.

Nedám to do protokolu, nebojte se.

Kdy k vám přišel?

Brzy odpoledne.

A odešel?

Až kránu.

Rokos zahodil lopatu, hned jak Lachmann přijal. No a pak se trochu lekli, když

jsem tam nakoukal.

To se nedá nic dělat.

Byl jsem u vody sám. Do ubikace jsem přišel až po devátý.

Stárek, Vodičková ulice. Znáte ho? Je to vedoucí kateřnictví.

Dobrý den, paní Černá.

Naschledanou.

To bude nějaký omyl, pane inspektore. Paní Kostková říkala, že látky měla doma

už delší dobu.

Rád jsem jí vyšel stříc, potřebovala peníze. Pane Stárku, znáte její adresu?

Bohužel. Ale vím, kde je zaměstnán její pan manžel. Madame často od nás

telefonuje. Někde v Silexitu.

V Silexitu?

Ano, Silexit.

Mohu ho zavolat? Ne, ne, prosím vás, nevolejte.

Děkuji vám a považujte mé dotazy za přísně důvěrné.

Samozřejmě, soudru inspektore Klaníce.

Služebník.

Pojďme jde se. V naší práci si úkvapenost nemůžeme dovolit, poručíku.

Myslel jsem, bylo mi nápadné... Mě taky.

Že mám zase o jednoho talenta mezi svými lidmi méně.

Co myslíte, že udělal ten kadeřník, když jste odešel?

Zatelefonoval Kostkovi.

Soudru kapitáne, když jsem slyšel, že nás to vede zase zpátky do Silexitu, mě

to tak rozčílilo.

Chtěl jsem Kosku co nejrychlejší... A Koska už na vás čekal ve vrátnici s

kompletním příznáním, co?

To ne, odešel.

Ale zjistil jsem adresu, půjdu za nimi do bytu.

Vážený přítelí, co myslíte, že teď dělají manželi Kostkovi?

Nejlepší by bylo zatelefonovat otci, ať s tím dělá, co chce.

Proč já to nechal dojít tak daleko? Prosím tě, přestane.

Jirákovi taky nic neudělali. Jenže ten mluvil pravdu. Tak jim řekneme to tež,

co on.

Ládku jsme koupili od neznámého člověka.

Už taky otec nám poradí.

Zavolám ho sama.

Dobře, přijedu.

Přijedu.

Plnou nádrž.

Musím ještě na výkládku.

Za co vlastně byl zavřený?

Z toho, co tady o něm mají, jsem nic nezjistil. Je tu jen délka trestu.

V Praze má provdanou dceru.

Zajedete pro jeho soudní spis do Prahy. Kapitán Lukáš vám to připraví.

Zatelefonují mu.

A my si tu o něm získáme další informace.

Odjel asi před dvěma hodinami druhou branou a vrátné mu hlásil cestu na

nádraží. Garážmistr o tom ví?

Neví. U benzínové pumpy mluvil o vykládce.

Zavolejte rodovedle stanici VB a vyhlašte pátrání Polachmanovi a jeho

voze.

Nadporučík Novák.

Soudružko, prosím vás ještě jednou Prahu.

Kapitána Rukeše.

Mohl vědět Jindřich Kostka o vašem přátelství se Zvoníčkem?

No mohl, samozřejmě že ano. Všem takových lidí je u nás v podniku víc.

Proč nejede?

Přestání.

Znervazňuješ mě?

Co když ho sebrali?

Kde jenom je?

Je mi z tebe zle.

Mně je zle z toho všeho.

O tom nepochybuju.

V tobě nebylo nikdy kus pořádnýho chlapa.

Bože můj, jak jsem s tebou mohla tak dlouho žít.

To mě říkáš teprve teď.

Bylo mi tě líto.

Tak mě uhoď.

No?

Chudáčku.

I toho se bojíš.

Znáte jí?

Je to ona.

Lukeš.

Zařídíme soudoru Nováku.

Děkuji vám za ochotu, velmi jste nám pomohli, že jste přišel hned.

Až jí zatměte...

Dostanu zpátky ty tuzexové bony, které se mi dal?

No víte sám nejlíp, že váš postup byl nezákonný. Buďte rád, že jste zaplatil

jenom pokutu.

Jestliže u té pani najdeme nějaké bony nebo valuty, propadnou ve prospěch

státu.

Tak se vám poroučím.

Lachmann zmizel ze stavby s vozem.

Jdeme ke Kostkovým.

Tak jdeš.

Nebudu tady čekat, až si pro mě přijdou. Evo, prosím tě, já to ohlásím, ještě je

čas. A peníze?

A co táta?

Zavinil si to sám. Poušť.

Evo!

Co se děje? Mohl jsem každou chvíli přejít. Kde jsou peníze? Na nádraží v

Fuschovně. A Indra?

Nechce.

Dobrý den, pan Kostka.

Veřejná bezpečnost.

Kde je vaše paní?

Já nevím, snad, snad šla na nádraží.

Na které?

Na hlavní.

Zveřejte vyhlášení poklachů, postarajte se o ně.

Prosím vás, ona za nic nemůže, to on se vším přišel. To až posílí, pane Kostko.

Prosím vás, na chyb.

Děkujeme.

To jste měl udělat už dávno.

Jsou to padělky.

Jaké padělky?

Josefe Lachmane, jménem zákona jste zatčen pro uraždu Karla Rokosa.