Original subtitles

Proč já tolik miluju zvířata?

Juan.

Takhle je to s tebou vždycky, Juan.

Kdy se vrátíš?

Pst.

Teď už nám neuteče. Můžete poslat smuteční oznámení.

Černýho nebo bílýho?

Říkal jsem smutečný, ne?

Pozor, něco tuší.

Pozor, něco tuší.

Pozor něco tuší! Pal!

Juan!

Zase jsme ho nedostali.

Balit!

Konec.

Čau!

Konec.

Naší agentuře se podařilo získat materiál fantastické ceny.

Mikrofilm s plánem na vojenské využití Venuše.

Mikrofilm jsme měli předat v Praze, totiž v jednom nejmenovaném městě,

naší spřátelenné agentuře Bílá mlha.

Ale při předávání náš agent...

se ztratil.

Agentka Bílé Mly doposud čeká v pr... totiž v jednom nejmenovaném městě

a teďka jde o to.

Nalézt, mikrofil, je ukryt ve slánce v baru jednoho hotelu u stolu číslo

sedm, tedy nalézt...

Předat pojedu do jistého nejmenovaného města, najdu zmizelou sánku s

mikrofilmem a předám ji agence Bílé mlhy. To je všechno? To je až až?

Nebude to tak snadné.

Podstatně podíváme se na tu dámu.

Mikrofilmy ovšem mohla stopit taky tahle. Jak se jmenuje?

Nejčastěji Alice Roberts.

Ano. Mohla film převzít a neodevzdat.

Ale to vy už z ní vytáhnete.

Ovšem, ovšem vypadá pěkně bestiálně.

Neobyčejně pěkně bestiálně.

Jak se s ní setkám?

Najdete jí v hotelovém baru a oslovíte jí s mým prosit.

A ona odpoví jen, co dopíjí svůj koňat.

Pan Dižarden.

Ať jde dál.

Seznamte se, prosím. To je pan Dižarden. A to je náš slavný Vyštyřici.

Máte pro nás něco nového?

Zdándlivý je obyčejný předmět denní potřeby, prosím.

Chceli však nezasvěcený tuto ošidnou věc normálně použít, prosím.

Slzný pli...

Každý

objev má své úzkory.

Žádal jsem vás o teoretický výklad, ale...

Vytažením nožičky získáme velmi ostrý nůž.

Vytažením zvonku rasantní granát.

Pardon, tedy granát. Druhá nožička je paklična všechny systémy.

Natahováním zvonku vracíme magnetofon.

Druhá nožička je paklična všechny systémy.

Natahováním zvonku vracíme magnetofon.

Dále je v budíku dokonalá rušička mikrofonů.

Zapnuto, vypnuto.

Dáme-li obě ručičky na dvanáctku, opakují na dvanáctku,

nastane za patnáct vteřin malý nukleární výbuch.

A konečně to nejdůležitější. V tomto přístroji je zamontován Geigerův

počítač. Jak víte, je mikrofilm, který máte najít... Pardon, říkejte v onom

městě.

Ano, jistě, mikro... tedy v onom městě.

Mikrofilm je lehce radioaktivován, takže počítač vám může poskytnout v onom městě

neocenitelné služby.

Dovoluji si poznamenat, co když je to past.

Ovšem, že je to past.

Našel vy čtyřici.

posíláme zásadně jenom do pasti.

Dokonce ty ženské ve výtahu, sila výjimečně, nevyměníme v aparatu film. A

protože ona pracuje skoro pro všechny mocnosti a také pro několik podmocností,

vznikne v onom městě úplné rejdiště agentur. No a v kalných vodách se náš

V4C pohybuje nejlépe. A proto jsem přesvědčen.

Cyrille Chouané.

že slánka s mikrofilmem se brzy odstne ve správných rokou.

Buďte klidni, jestliže sůl zmařena by byla, čím pak by bylo osoleno.

Prosím, to je Bible.

Je tady policie.

On si jen přišel zeptat, jestli nám nevypadl okna svícen.

Máli bych byl zapomněl, tak je to...

Třílí.

Promiňte, jsem dnes trochu nervózní.

Ještěže zdejší úřady jsou úřady zpřátelené mocnosti.

Prosím.

Pánové.

Zlomte vás.

Člověk. Chuané.

Na tuhle past zahyne. Do tak obtížné akce nemohou poslat nikoho jiného než

právě V4C.

A my agenta V4C konečně vyřídíme.

Navíc vám zůstane slánka a my ji prodáme všem agentům. Dobrá práce, rezidentek.

Sůl v téhle slánce má cenu miliardy. Dolarů. Idiote, korun!

Takže teď vás už čeká celkem...

Snadná práce, idiotek, vlastně rezidentem.

Rovna teď.

Co tady má dělat vlastně? Mná se to netýká. Mají si něco předat s agentkou

Bílé mlhy. No tak proč mi to říkáte, prosím vás?

No měli bychom se aspoň dozvědět, o co běží, ne?

No, to máte vlastně pravdu, no.

No tak kdo je volný?

Nikdo. No jak to nikdo, jak to nikdo? Tady je například ten, Balšánek,

Dorůška. Ty mají svoji úkoly.

No a co tady, ten, ten, Fustka?

To je přece pan účetník.

Ale to nevadí, to může dělat dokon.

Nezvoní. No tak milo, zavolejte se.

Kdo to tady vzala, to mám tak rád, tady zrovna dneska, když dělám daně.

Copak je to?

Copak je to? Co?

Copak je to? Kde máš svoje místo? Ale nic mi nepřemlouvej. Kde máš svoje

místo? Kde máš svoje místo? Co? Co? Hele.

Nic, nic, na mě nepletí, jsi ošklínej pejsek, budeš hezky na hámbu.

Tak se postav, zůstaň, hodnej pejsek na stůl.

Pane Foustka, máte jít k šéfovi.

Nemůžu, já mám spoustu práce.

Okamžitě.

Jo, on bude chtít tady vidět ty daně. Hele, a ty tady nedělej žádný skupičiny.

A pojďte dál, Foustka, prosím, prosím.

Kdybyste dovolili, pane šéf, nejdou vám zcela přesně.

Přesnost je z pořilostí králu, že?

No, to počkáme.

Počkáme. Podívejte se, pane Fuska, měl bych pro vás, měli bychom pro vás takový

úkol mimo budovu. Za dvě hodiny přiletí z Paríže

tenhle pán, podívejte se, my mu říkáme... V4C.

V4C.

No a vy ho budete pozorovat a zjistíte, co tady dělá. A to je všechno.

Hlavně, aby to proběhlo v klidu a kdyby něco, tak mi zavoláte. Já, já, já

rozumím, ale já jsem... Není to nic těžkého, Fouska, tady máte brožůrku,

přečněte si to na skvěle. Ne, ne, vy mi nerozumíte, já bych... Máte na to dva

dny volna a je to rozkaz.

Jste zaměstnancem naší agentury?

Ano. No jste, no tak prosím.

Já jsem jenom chtěl upozornit, že jaksi jsem delší dobu chudav, že mě pálíva

tady na boku směrem nahoru a že požívám diety, jestli by to... Ale diety

dostanete, Fouska, no to je samozřejmě diety, dostanete. A když to dobře

dopadne, tak budete... pachní účetní.

Ano.

Vaše krycí šifra je... Třináct by.

Tak jsme pak do špióní. No.

Mluvím taky, ale jak ho vůbec poznáme, no?

Sedni si spůjčovně, dej ti pakty ze stolu. Pojď.

Za několik minut přistane V4C na letišti.

Tedy za prvé, předisponovat pana V4C na onen svět.

Za druhé, prodat slánku co nejdráž.

Všechny agentury o ní mají mimošádný zájem. Bude tam agentů jako much.

Opakují, má cenu miliardy.

Kam ji schováte?

Do trezoru samozřejmě. Idiote!

První cesta každého ubohého kasaře vede do trezoru. Ze svých zkušeností vám mohu

říci, že nejnápadnější místo je nejméně nápadné.

V hotelu všechno připraveno?

Ano. Zauměte své místo.

Prosím pozor, letadlo z Paříže právě přistálo.

Letadlo z Paříže právě přistálo.

Nehledáte, pane Světle Modrý, vůz do deště?

Světle Modrý má moje tetička.

Strýček vás očekává.

Prosím vás, všichni už přistáli?

Cestující jsou již odbaveni. I tenhle?

To je divný.

Prosím.

Co to má znamenat?

Bledě modrý je v opravě.

Řeš se blíž, přidej.

To je taková bezohlednost.

Pajdi, co budeme dělat?

Já sebou nemám žádný flasty.

Sakra.

Počkej, nepřekáži.

Úplně prázdný. Co to?

Hoří?

Pojď sem.

Pojď sem.

Pajdi, skloj se, rychle.

Nám se řekne přiletí a on si zatím přijde kanálem.

Nebude to dálkový topení.

Kde je tam nebo co?

Já tě vidím.

Tak ty nepolezeš ven.

Počkej.

Věříš, to je půh?

Hajďo, ty už jsi doma?

Jsi hodnej pejsek.

Jak jsi poříděla, co?

Tak neblázní.

Našla, co?

No.

Co je s tebou?

Vždyť už jdu, ty nervózo.

Snad to nikdo neukradne.

Tak pojď, veď mě hezky.

Ne tak rychle, copak jsem pes?

A taká mám rozhodnice.

Kam ji dáme?

Do trezoru samozřejmě. Idiote.

Do trezoru vám vleze každej trouba nejdřív.

Tez jejich zkušenosti vám mohou říct?

že nejnápadnější místo je vždycky nejméně nápadné.

Znáte ho?

Ne.

Ten je ale rafinovaně maskovaný.

Počuknu si ho sám.

Vyloučeno, takhle vás dovnitř nepustím.

Nemávejte.

Nemávejte, tak toho rukou upozorňujete na mě.

Pojďte se na sebe, jak vypadáte. Jak vypadám? Já jsem totiž očištění města.

Tak dobrá, dejte mi sem očištění města, já vám něco řeknu, ale smíte to na mě

prozradit, já bych s tím měl nepříjemnosti.

Já jsem totiž agent 13-B.

Jo?

Pozor, jo? Tak to je něco jiného.

To pojďte.

Se mnou?

Pojďte dál, pojďte dál.

Počištěte se trochu. Co máte?

Rušeníka, mídlo, je na zánchodě. Ano.

To je váš pes?

Ano.

No, do hotelu nesmí.

Ale ona je cvičená.

Že je to váš.

A co tady vlastně budete dělat?

To vám nepovím.

Proč? Ne, že bych nechtěl, ale je to tak tajný, že to sám nevím.

No, to máte opravdu těžké, Juko.

Tak vám za všechno pěkně děkuju.

No, do si.

Kdo to vlastně je?

A tohle, to je on?

Jo. Maskovaný.

Pochopidíka něžná a srdce si k rute

zlám, ta, která ještě svět důkladněji nezná.

Já uměla se jinak smát. Holk, to je fešák.

když usmívat se suší.

A ve smutku smíchem zvoním, což někdy pohřební...

Tady G-15, G-15, ti pitomci pustili ve 4 cest dohledu a on už je tady.

Ne, nikdo nás neslyší, budka je zvukotěsná.

Nic se nestalo.

Rezervuj!

Ten stůl je rezervovaný.

Někdo mi sedí před objektivem. Dovolíte?

Já to zařídím.

Eduarde? Je to možné, Eduarde?

Prosím? Vy nejste Eduard?

Ne, ne.

Ne, no.

To je neuvěřitelné, ta podoba.

Víte tolik se podobáte někomu, kdo už není. Já to chápu, já tam mám psát.

Ne, neopravdu.

Nejste Eduard? Ne, nejsem Eduard.

Ne, nejste.

Máte mnohem krásnější oči, než měl on.

Nezlepte se, že se vtírám, ale ta vzpomínka je tak intenzivní.

Musíme se napít.

Musí, musí se napít.

To spíš já bych neměla pít. Vy ráno nezávodíte, Eduarde.

Smím vám říkat Eduarde.

Co budeme pít?

Jančus. A vy?

Whisky.

Whisky. Prosím.

A co závodíte?

Přijďte se ráno podívat.

A, skoč bestyče.

A, taky hezký.

Z vysoka do vody. Já jsem nikdy neskákal. Jako chlapec jsem výborně

plaval na bok.

Prosím.

Smím prosit?

Jen co dopiju svůj koňák.

Je viska.

Jen co dopiju svůj koňák.

Já rozumím, ale pijete visku. U madam pije visku. Visku.

Tak smím prosit, nebo nesmím prosit?

Ovšem, že smíte.

Omluvíte mě, Eduarde?

Proč jen?

Kde je proto výzka?

Dnes naším koněk.

Prosím vás, děte ho někdo odkrouhnout, pořád zaclání.

Jak mě tisknete?

Vymáčkám z vás buď duši nebo tu slánku.

Ve slánce na stole číslo sedm byl jenom sůl.

Váš agent to spackal.

Nehrajete-li náhodou dvojí hru?

Mohla jste slánku stopit a prodat třeba tu recku.

Já ji opravdu nedostala.

Ale mám podezření.

Jaké?

Mám dojem, že rezident.

Řekla rezident rezidente. Ta holka ví všechno.

Musí zmizet.

Co říká teď?

Já ji nerozumím. Porád se motá dokola. Motá dokola.

Dan mikrofon do lustru, to umí kdejakej trouba.

Šterne.

Teď si nebudou věřit. Trochu se mezi sebou vyvraždí.

A my přitom poděláme V4C.

Zbavíme se nepohodlného světka té Alice.

A tu věcičku prodáme tomu, kdo dá nejvíc.

Víte, že to má cenu miliardy? Hm?

A čeho byste řekl, Šterné? Miliardy čeho?

Mně to je jedno. Co jedno?

Jestli myslíte dolarů, tak jste idiot.

Jak on?

Aha.

Šterne, dej to sem.

Co?

Povídám po dobrém, dej to sem.

No ty si myslíš, že to prodáš sám?

A shodíš to na mě?

Vždycky jsem vám říkal, milý Šterne, že nasazujete svůj tlumič příliš pomalu.

To byl jeden z mých nejlepších mužů.

Vypadáte důvěryhodně.

Myslíte?

Není v tom plyn?

Nemohl byste zastavit ten magnetofon v hodinkách?

Prosím?

Čas ovšem nepřestává být naším pánem.

Ničím nás ruší.

To je novinka.

To je nějaká novinka.

Novinka. Novinka.

Novinka. Americkou limonádu, prosím. No proč americkou limonádu? Jinou

nepodáváme. No dovozi, já přeci... On tam má pudíká.

Patříme ke zpřáteleným agentůrám, neměli bychom si tajít novinky.

I přátelství má své meze.

Bezmezná je jenom láska.

Slánka je na světě.

Kde?

To je váš agent?

Copak takhle se chová agent jeho veličenstva?

Ale znáte se s ním.

Vy myslíte, že tamto je Slánka?

Představte se.

Eduard?

Foustka Jozef.

Pan Cyril Juan Borget mi taky nechtěl věřit, že nejste Eduard.

Znal jste s ním velice dobře.

Vzali slánku.

Slánka? Vzbalil slánku.

Vzbalil slánku.

Naschledanou.

Dvakrát výsky.

Dvakrát výsky, prosím.

Jed?

Nebuďte staromodní.

Prošel bych telefonní známku. Můžete volat přímo. Děkuji.

Jaká je to značka? Breckenwhite.

S Dímějovým morem Breckenwhite zásadně nepiju.

Už to začíná.

Římská jedna.

Římská jedna.

Čeho třináct?

Jo, tak B, aha.

To jste vy, Faustka, no.

No tak co máte?

No nic, já volám jen ztranto, víte, jak jste říkal, aby tady byl klid a žádná

ostuda.

Tak je tady všechno v pořádku. A kvůli tomu mě budíte?

Jedna slečna tady zpívá a jedna si mě spletla dokonce s Eduardem.

Nějakým Eduardem ze študentských let.

Zjistil jste aspoň, co ten člověk tady dělá?

Cože?

Jo, tak on si sem přišel zatancovat, pouská vás roztrhnout.

Prohlídáste jeho pokoj?

On tady bydlí?

Já sem chtěl ještě podotknout, že... Halo?

Co tady děláte, člověče?

Já jsem agent číslo 3.

Poslyšte, dejte si černou kávu a jděte se vyspat.

A příště si dejte pozor, rozumíte?

Počkejte, já jsem vážně špi...

Promiňte, ale copak by to nešlo dohodnout se potichu, myslím podobným?

Moja řeč.

Pro kterou filantropickou agenturu ráčíte pracovat, Eduarde?

Pro čištění města.

Pajdo, a tak, nech ho, nech ho, a tak pajdi.

Můžu mu to odpust, je po všem.

My jsme to neměli brát.

Dvě visky.

Číslo dvacet tři. Děkuji.

Promiňte prosím, já jenom jestli jste něco náhodou, omylem neodnesl.

Jestli on taky mi hledá nějakou slánku, co?

Jdeme.

Byl jste velkolepý.

Pověst, která vás předcházela, nelhala.

Kroky v pokojí ve čtyřice.

Pajdo, hledej.

Já taky nevím, co. Když prohledat, tak prohledat.

Pajdo, tady je nějakých drátů.

Tady bude poblíž prádelna.

Pozor.

Kroky v pokojí dvacet tři.

Ticho, někdo tam chodí. Zapni.

Tady snad nemá mikrofon jenom Grunsko.

A co ty mikrofony?

Rušička.

Hrkot.

Porucha.

Proti technice lze postavit vždycky lepší techniku.

Nenahraditelný je jedině člověk.

Takže ta slánka je vlastně moje?

Samozřejmě.

Cena?

Má cenu miliardy letou, ať si vyřídí agentury mezi sebou.

Měli jsme předat, předali jsme.

Vracujeme rychle.

Takových peněz?

Já ji nechal ležet v baru na stole.

Měla bych i rychlé dopravy do bezpečí.

Můžeš s ní odejít třeba hned.

Mozíme pro tu slánku.

Rozumíš? No tak běž.

Počkej, počkej, počkej.

Počkej.

Cyrille, zamkl jsi?

Není třeba. Sem se nikdo neodváží.

Au! Promiň.

Je falešná.

Hlavně, že ty jsi pravý.

Někdo jí v baru vyměnil, to je strašné.

Naopak, to je krásné.

Žeby Eduard?

Pes. Máš pravdu.

Pes Eduard.

Ale ne Eduard, tenhle pes.

Počkej, nemá na sobě rozbušku.

Nezdá se spíš biologická zbraň.

Rozkošná zbraň.

Co říkáš, Cyrille, nemyslíš?

Že já tak miluju zvířata.

I žena je někdy zvířat.

Já ti dala! U schovna pro zavazadlo!

Pst! Ať se nebají dolů. Pojďte, nepojďte. My jsme to neměli brát, viď.

Kolik máš hodin?

Pozor, mohla by se způsobit malý nukleární výbuch.

Prosím vás, ne, nám jenom nefungují mikrofony, tak mě sem poslali, abych...

Ne, prosím vás, já mám ženu a děti.

Vaše chyba.

Ten věčný

rozpor mezi láskou a povinností.

Dobrý večer.

Dobrý.

Co pak to tu máš?

Ty sežaleliška, která pak to je? To já to nepoznám.

To bude nějaký omyl.

Já jsem jel americkou limonádu a teď tu pes.

Ano, americkou limonádu, džus a whisky u baru a šatna za psa.

Celkem devadesát dva dvacet.

No.

Děkuji zdvořile.

a navštivte nás opět.

Ty droblí si můžete nechat.

Prosím vás, otevřela byste mi dveře?

Jdete zadem, přes dvůr.

Tamhle?

Ráno je moudřejší večera. Jdi spát. A co ty?

Ještě se trochu porozhlédnu.

Co bude s tou slánkou?

Dostaneš ji v jedenáct z nula nula. Proč v jedenáct z nula nula?

Ve dvanáct startuji.

Oběd vám v Casablance.

Tady se něco stalo.

Bohužel nestalo.

Co teď?

Zkusíme to tamhle.

Zase se tady neuklízelo.

Pojď sem. Pojď dole.

Pojď sem.

Tady je nějakej bluban.

Tady to musí někde končit.

Protože jste ztratil slánku a V4C dosud žije.

Nenapravíte-li to dnes do dvanácti nula nula, budete muset sníst červenou kouli.

A teď dávejte pozor, rezidente.

Za prvé.

V4C.

Za druhé.

Těsně předtím, než Alice Roberts skočí dnes dopoledne půl druhého salta, bude

do bazénu vpuštěno dvěstě tisíc voltů.

Dvěstě tisíc voltů? Mrtvola bude odstraněna připraveným zařízením.

Ta dívka o nás ví příliš mnoho.

Ujmete se velení v kabině.

A nezapomeňte.

Ne. Rozuměl jste?

Ano, rozuměl.

Tak rozuměl nebo ne?

Říkám, že rozuměl.

Neslyším vás, něco mi tu píská. Nemáte v pořádku mikrofony, slyšíte? Ne, hned to

bude.

Doteďka to fungovalo.

Už vás slyším.

Tak nezapomeňte.

Zaprvé...

Tohle zase za nástrahu?

Ale tady jsme už jednou byli, no jo?

Počkej.

To už jsme si prvé nevšimli.

Utíkej.

Co na tom mají? Nefuň do toho, jsou v tom, jsou v tom miliardy.

No jo, v tom, v tom, ale kde?

Zeptáme se.

Hop, hojdu, hop,

hop. Haló.

Pane šéf, prosím vás, vyznáte se trochu v soli?

No ne, tady jsem já, Foustka, agent.

Foustka, co blblete, prosím vás?

Co povídáte?

Já jsem vás přece upozorňoval, že mám dietu.

Neslanou, nesmím solit jídlo. Takže pro mě, pro mě je, jsou španělská vesnice.

Španělská vesnice.

Moment, která? Vezmu si Atlas.

To když ten agent V4C říkal ty slečně, že jsou v tom miliardy.

No ty slečně, co jí chtějí zejtra zabít v bazénu.

Ale no ty přece, já jí tady mám na fotografii.

Jak to je?

Fouska, vy tomu musíte zabránit. My si nemůžeme dovolit, aby se v našich

bazénech zabíjeli slečny.

No už kvůli cizineckýmu ruchu, chápejte.

Fouska, v tom bazénu mi za to ručíte.

Fasoval jste služební plavky?

No tak, ale ne pane Šalo.

Haló.

Paído, my jsme to neměli vrát.

Na místa.

Když skáčeš půl druhého salta nazad? Hned po přestávce, proč? Chci to vidět.

A co ta slánka?

Řekl jsem jedenáct, tak jedenáct.

Stupeňku, kde bych jí vzal?

Když je vyprodáno, v stupenku nebo pryč.

Bajdo, zkus to ty.

Udělej tam zmatek. Já tam nějak proklouznu. Šup.

Všechno v pořádku? V pořádku dvěstě tisíc voltů.

To se ani nepodíváte, jestli v bazénu nikdo není?

prostým pořádku, jak jsem očekával, tedy všichni jsou dokonce už vevnitř, jenom

je tady taková maličkost, já totiž folie vyprodávám, víte, já nemám lístek, takže

teďka nevím, jak se dostanu dovnitř, nebo co.

Tak to je šlendrián, Fouska, předprodej přeci běžel celé tři neděle, ne?

Jenomže, pane šef... Hergo, člověče, dal jsem vám přece tu brožůrku, tam máte

návod. Četl jsem, hlava 15, ovšem tam je, tam je o proniknutí do generálního

štábu, obloválně tam není ani mu.

No a co kdybyste to zkusil Potrubím z vodárny. Nebo se převlečte za primátora

a pouskám myslet.

Myslet.

Myslet.

Myslet. A mě bude povídat on. Já se budu převlíkat za primátora. To radši polezu

tou rourou.

Vítězství v tomto závodě určí absolutního mistra pro lepošní rok.

Závod byl rozlosován takto.

Startovní blok číslo jedna, Ron Weiler, nový ZL.

Startovní blok číslo dvě, Juan Alvarez.

Není to ten tvůj Eduard? No prosím, a včera v barvu říkal, že moc neplave.

V Ekvádoru plavou děti už od tří let.

97,2 % plavou prsa, ostatní naznak.

Chůjane, ty víš všecko.

Přeháníš, drahá.

Mám značné mezery například v antickém sucharství.

Ale všímám si všeho se zájmem.

Promiň.

Kamířstá!

Ten nenápadný ekvadorec se při povrchním pohledu snad ani nepohybuje, ale přál

bych vám vidět tu jeho skvělou práci nohou pod hladinou.

A po vyhlášení výsledku doufám, že ještě mistr nám řekne...

Závodu ve skocích do vody z desetimetrového můstku zahajuje Alice

Roberts skokem 1,5 salta nazad. Prosím pěkně, chtěl byste ve své nešťastnější

chvíli říct něco našim posluchačům? Musíme zabránit hraježdě. Bravo, vážení

a milí posluchači, tento rysý ekvadorovský sportovec, vítěz závodu na

100 metrů, ve své nešťastnější chvíli sportovní, nejenom, že mluví dobrou

češtinou, ale co navíc, hlasuje pro světový mír.

Děkuju.

Podržte mi to. Ano. Vážení... Ne!

Co blázníte, Eduarda? Pojďte pryč, dolů skákat nesmíte. Vidět tam elektrický

prout. Dovolte, pánové, dovolte. Já vás přesvědčím. Podívejte.

Konec.

Přesně v jedenáct.

To je jiný zvuk.

Musíme ho dostat.

Podobné případy se v našem sportu nesmí opakovat.

Jste diskvalifikován.

Proč?

Dobrý den.

Pojď sem, pojď sem, pojď.

Pojď ke mně, pojď.

My jsme toho lka neměli brát, viď?

To je vaše.

Zuj si boty.

Ty jsou nezničitelné.

Někdy mě napadá, že jsem si nevybral pěkné povolání.

Myslíš?

Šťastnou plavbu, chlapče.

Tři, dva, jedna, teď!

Zbývá nám celých 8 minut.

Jak málo času na lásku.

Zase jsme ho nedostali.

Můžeš si vybrat.

Marie Nováková, Hongkong.

Marie Nováková, Hongkong, Marie Nováková, Hongkong, Marie Nováková...

Vaše pasy, prosím.

Budík, přines!

Rychle, pust!

Podrž to.

To je zvláštní, stají hodiny a jdou špatně.

Dobrý den, Eduarde. Já jenom, že vám jde špatně.

Myslím, ten budík.

Já vím, Eduarde.

Děkuji.

Zajistíme místo vpravo u okénka.

Ale nenad křídlem.

Sníst. Pelej bratr mrtvol!

B4C je na věčnosti.

Foustka, vy jste rozmetal celou evropskou špionážní síť.

Už teď vy jste zničil samotný, samotný smysl naší existence.

To já, prosím, přiznávám, ale příkladně ty slečně se nestala vůbec nic.

Já to vůbec nemám v plánovaném příjmu.

Která to je?

Náhle? To už si zjistím sama.

Eduarde, slánky.

A laktovku vám pošlu, Eduarde.

No prosím.

A máme po miliardách.

No a to se z vás nikdo nezmůže na odpor.

A tenhle kraj už zase nefunguje.

Člověk, že co to máte za psa? Vždyť volí vůbec nekous.

Neměl odskočit a trhát!

Nemohl, pane šef. Jak to nemohl?

Protože měl v hubě tu slánku. Jakou slánku? No, tu pravou.

Najdou. Hop, hop. Hej, pánovi.

Poustka.

Ježišmarja.

Poustka.

Dovolte, abych vás obejmul.

Pane účetní, jak to, že vám ta ženská říkala Eduarde?

Já nevím. Ona se mě nějak spletla se spolužákem.

Aha. A vy se znáte nějak důvěrně.

No.

Pane Foustka.

Pane Foustka.

Víte vůbec, jakou to má cenu?

To je skutečně plán na vojenské využití Venuše.

Já ruším vaše zařazení 13b a jmenuji vás agentem

13a.

Fajno, hop.

My jsme to, holka, neměli brát.

To ale proč ne, pane Foustka?

To bylo pořád, budeš vrchní účetní, budeš vrchní účetní a...

Teďka zase agent, teď.

Konec.