Original subtitles

Jak začít? Toť otázka. Jak sdělit lidem, že je máme rádi?

Jo, tady máte to pivo.

No tak oponá.

Ještě nejsi mrtva, desdemono!

Ještě nedočista, jsem krutý, ale nechci. Tak, tak, tak.

Pán kolega, začínáme. Už tu slečnu nechajte.

No moment, jak to, že začínáme?

Vždyť oni to ještě neuměj.

Ona má říct, jen co bych řekla modlitbičku.

Pošli tě jich domov, hráme jiný kus.

To škrcení mi tak hezky šlo.

V koule roli mi už dneska nikdo nenapíše.

Nechcete harmoniu?

Cože? Ne, děkuji.

Že by to byl ten novej kus?

O čem to asi bude?

O svatbě?

Áno, vážený priatelia, protože všetko pěkné začíne svatbou.

Kdo si bere koho?

Ona jeho, samozřejmě.

Pánové, mám nápad. Ožení mi dědečka, má už praxi, půjde to jako po másle. To je

nápad, správně, jen žádné komplikace.

Pozor, začínáme.

No a čo ty tulky?

Ty tulky?

Ano, ty tulky.

Ať to má aspoň nějaký řád.

Tak co dědo, jak to jde? Ale to víš, šlapče, co se v jazzu naučíš k stáru,

jako když najdeš. Kde máte dirigenta, velební kmete?

Dirigenta přece ženíme, už po třetí.

Takhle ne.

To musíš jako když seješ.

Dneska už se přece neseje rukama.

Pánové, důležité je, že rýže jako symbol štěstí potrhuje návaznost na lidové

tradice. A jestli posejete, nebo budete házet po hrstičkách, to je jedno.

Šťastná to žem.

Barůnko!

Neskákej pro to peříčko.

Každý přece ví, že se nevěsta přináší až po obřadu.

Kdyby se ženil poprvé, tak neřeknu.

Starý, že byla špatný znamení. Co teď?

Říkal jsi, že je nadědečka spolehnutí.

Jen klid, pánové, já hned zjistím, do kterého spolice nechá odvést. Já ho

znám. Předstírám dloby a nás nechá v rejži.

Nic se neděje, slečna. To jste si nemohli vzpomenout. Čas.

Zjistíme, kde je.

Nechcete harmonium?

Prosím vás.

Teď nemáme čas.

Já mu pořád říkala, aby nezvedal nic těžkýho, ale to ne.

Takovej byl pořád veselej, nábytek stěhoval.

Já mu říkala, všeho do času, už nám není sedmdesát.

Zavoláme dramaturga, aby nám poradil. Jo, aspoň v tom nebudeme lítat sami.

Telefon. Já nic neslyším.

Geniální nápad!

Vážený priateli, jako jsem už povedal, všetko pěkné začíná svatbou. Preto teraz

do děja vstupuje Šárka. Je krásna a mladá.

Pardon, to je z jiného kusu.

A buď je to výhra, nebo trest.

Tak jest.

Máte telefon?

Zeptejte se zejtra. Snad něco přivezou.

Mistře, jste to vy, ten dirigent?

Samozřejmě, já to tady diriguji.

Mohl byste se mi tu zvěčnit? Mezi ostatní mistry, mistře. Ovšem, kam by to

mělo být?

No třeba semhle, mistře. Vedle toho telecího.

Mistře, nechtěl byste kousek? Je úplně čerstvej. Ještě včera běhala v chuchli,

málem byla druhá.

Pismis, spolu jsme skončili.

Poslychte, mám otázku. Jste svobodná?

Jak jinak?

Ukážu vám cestu rájem.

Rájem.

Pánové, mámi.

Koho zase?

To je náš nápad přeci, provdáme Řeznici. Ty chceš provdat Řeznici za tu babičku?

To přece nejde.

Všechno jde, když se chce.

Hned vám jít sem narediguji.

Hlava se točí o sto šest, drž se děče, drž se bez.

Tak jest.

Bude to kladná vyrovnaná hrdinka, je zvyklá na porážky. Jen jestli se bude

chtít vdávat.

Já bych se tak vdávala.

No jo, ale že nich nám taky z nebe nespadne.

Když autor chce, padají z neba i kameně. K šárke, ovšem kameně patří, jako by se

mohl někdo mílně domníjevat. K šárke patří ctirat.

No prosím, můžeme vás požádat o ruku. Bohužel, budu jí tam muset vrátit. Aha.

A rychle do toho, než se zpamatuje s tou otřesu.

Cti rade.

Šárko. Chceš si mě vzít?

Na takovou jsem čekal.

Trpělivost přináší růže, cti rade. Ta růže, to jsi ty, šárko.

Buď mým trním, cti rade.

Budu tvým cokoliv, šárko.

Vážený přijatelé, protože láska na prvý pohled, kterou jste právě viděli,

nezdržuje ději a šetrý čas, můžeme si teraz dovolit trochu administrativy.

Já se ještě nikdy nevdávala.

A rozmyslela jste si to dobře?

Není čas v takových vážných chvílích.

Napsala bych si vaše jméno.

Šárka Fišárková. A pan Snoubenec? Cti rad.

A jak dál?

Mohla bych si zavolat?

Prosím.

Jak se jmenuješ, cti rade?

Je božská.

Je famózní.

Je od rány.

Píšte si.

470718 lomeno 043, Blažek Ctirat, narozen v Kutnéhoře.

Tím jste vstoupil do světového dramatu.

Poslyšte, neznáte vy nějakého koudelníka?

Tak pánové, svatba bude. A jaká?

No jo, ale co když si mě nevezme?

Mě si totiž ještě nikdy žádná nevzala.

Tak už to vím, Blažek.

Ale Ctirat.

No. Ctirad a Šárka.

To bude svatba plná mytologie.

No dovolte.

To je osud.

Za čtrnáct dní v úterý. Jsi šťastný, Ctirade.

Jo. No tak, lepše by to nešlo.

Ano, miláčku, jsem šťastný.

Samo nebe mi tě seslalo, miláčku.

Detailemi se nebudeme zaoberat, priatelia. Trošku se povzneseme na ddej.

Vytvořili jsme krásný vztah dvou krásných lidí.

Trochu hloupé, aby se vdávala tak stará.

Za čtrnáct dnů bude ještě starší.

Na tomto místě jim měl hrát Felix Slováček, ale když se dozvěděl, že ho

chceme angažovat, radostí ztratil dech.

Ale aby diváci nepřišli zkrátka, pustíme jim Felixe Slováčka

alespoň z desky.

Že spadnul hezky.

Už zpomalují.

Nechcete harmonium?

Nerušte, prosím vás.

Stejně to nechápu.

Asi je příliš nakažen životem. Znají se sotva hodinu a už se chtějí brát.

Ale to chceme my.

A proto musíme k jejich vztahu najít klíč.

Tak mistře, moc tam neřvete a hlavně nekuřte.

To by naši poznali, že jsem tam s někým byl.

Spolejni se.

To víš, my jsme spolu ještě nikdy nebyli sami. A jak dlouho se znáte?

Od rána.

Vy to teda berete háke, mistře?

No, nic vezlím.

Já jsem vlastně taky takhle začínal.

No a...

Nezapomeňte koupit něco k pití, to se dělá. No jo, kdybysme měli žízeň, že jo?

Víš, mě se tam moc nechce s tí radem.

Kluci by se zlobili, když jsem jim to slíbil.

Když já takový večerky nemám moc ráda.

Radši bych byla s tebou sama.

Já se neumím bavit s lidma, který znám jenom pět minut.

Stačí, že znáš mě.

A opravdu jsi jim to slíbil? Ano.

Bylo by jim líto, kdyby jsme nepřišli.

Vážený priatelé, prýbek se nám trochu sklzala do sentimentality.

Preto prejdíme na druhou stranu.

Chtělo by to konflikt, pánové.

Není to od něj vůbec hezké.

To je hanebnost.

Vždyť on jí lži, jako když tiskne.

Za chvíli se začnou tisknout. Tak už to na světě chodí.

Promiňte, slečno, rád bych se vás zeptal.

Zeptejte se zítra, snad něco přivezou.

Zdali byste se nemohla podívat tamhle přes ulici.

Je!

A je to.

Ahoj! Ahoj! Kam si to ženete? My neženeme, pojď s náma, hodináři nás

pozvali na mejden, že to nebude vadit, vždyť jste rady. Pani vedoucí, budou tam

nějaký kluci.

A má to.

Vy jste hrozně hodná. Já jsem ještě na žádným hodinářském večerku nikdy nebyla.

To asi bude těkot, že?

Juhu.

Vy máte klíč?

Ty máš klíč?

My hodináři si důvěřujeme.

Jen aby si to nespletli a nepřišli zítra.

Snad něco přinesou.

Já nevím.

Jen jestli si to nakonec nerozmysleli.

Snad abych otevřel tu láhev.

Toho jsem se nejvíc bála, že mě bude štít opít.

Oni desítku neměli. To jsem blázen. Mělo se začít v šest a už je za tři minuty

půl sedmý. Asi jim jdou špatně hodinky.

To nic.

Jestli vybouchly hodináři, tak já zavolám klukům na Jatka. Těch je.

Poslyště, Rade.

Řekni pravdu hodnou našeho vztahu.

Chtěl jsem být s tebou sám.

To nám to jde.

Charaktery se nám prohlubují. Ticho.

Cti radu. Co? Jo.

Šárko.

Musíme být nenápadný.

Už zabírá.

Není nad návnadu.

Šárko. Cti radu.

Konečně sam.

Vážený priatelia, obráťme list.

Jako jistě větě, Karlov most dal postavit Karel čtvrtý. Zatěl, čo Mánesov

most dal postavit někdo celkom jiný. Ale to s naším príbehom

nijako nesůvisí.

A hop! Hop! Hop!

Miláčku taky si psal mamince, že jako to, že nemusíme.

Jak to, že nemusíme?

No jako to, že prostě nemusíme. Ale teď jsme se přece dohodli, že musíme. Mně

maminka vždycky říkala, když nechceš, nemusíš, ale když chceš, tak už teda

můžeš. Zdi rade.

Co pak ti maminka nikdy neříkala, že jednou třeba nebudeš tít a budeš moc?

Se mnou se naši bavili vždycky jenom o hodinách.

Nebo štík tatínek byl hodinář, nebo štík dědeček byl hodinář, nebo štík

pradědeček byl hodinář.

Pojď, pošleme jim radši tu poštu, jo?

Raz, dva, tři.

Putná hora je na opačnej straně, okamžitě se vrátí.

Jak jsi šťastný, děvčáko, že se provdáš za krátko, neboť všechno hezké

svatbou začíná.

Jak jsi šťastný, holenku, že už máš svou panenku a že ve vás buší

srdce nevinná.

Vaše štěstí zajíká, snad i káju maříká, takže slzu v očích

zihle vzpomíná.

Když když jsi řekl své ano jako většina, neboť všechno hezké svatbou

začíná.

Vaše štěstí zajíká, snad i káju maříka, takže slzu v očích z jihle

vzpomíná.

Tež kdysi řek své ano jako většina, neboť všechno hezké svatbou

začíná.

Sekal klouček, sekal souček, usekl si prst.

A když sekal ještě chvíli, měl jich plnou hrst.

Tak

hezky.

A může to být o pět deka víc, madam?

Salám.

Mě určitě schovala telecí.

No bohužel paní vedoucí dnes neporážela.

Já jsem měla u šárky zamluvenou svíčkovo.

Někde se nám toulá se cti radem.

Můžete mě říct, jakou cenu tady má můj autogram?

Jak to hřeje v srdíčku, když je líčko na líčku. Ve dvou duší hoří vášen

jediná.

Když je ruka v rukávě, co si máme vyprávět. Jenže všechno hezké svatbou

začíná. Vaše štěstí zajíká, snad tyká jumaříka.

Takže slzu v očích z jihla vzpomínám.

Tež kdysi žehnala mu ruka mačina.

A teraz vážený priatelé a nám děj musí už vážně poskočit dopredu, jináč bysme

tu byli až do rána.

Neboť všechno hezké svatbou začíná.

Neboť všechno hezké svatbou začíná.

Neboť všechno hezké svatbou začíná.

Pro vás mi zbyl už jen mozeček.

Nevzali mě na konzervatoř.

Pro nedostatek talentu.

Ty jsou hezký, viď?

Tikaj. Přitom znám z paměti všechny árie.

Skoro sedm.

Pak jsem chtěla jít na námořní akademii.

Nevzali mě, protože neumím plavat.

To je práce.

Radostná.

Přece se nebudu kde komu ukazovat v plavkách.

Koho neznám.

Pak už mi bylo všechno jedno.

Šla jsem se učit na Jatka.

Už se zase sypou.

Tak teď se ti konečně můžu věnovat.

Já jsem se pro samý natalování ještě ani nestačil natáhnout.

Teda oženit.

Máš moc zajímavýho koníčka.

Miláčku, prosím tebe, pojďme radši ke mně.

Je moc hodin.

Není. Tady.

Šimek jich má víc.

Víš, miláčku, původně jsem si chtěla postavit jen takovou docela malou na

řeku, ale pak mě to nejednou chytlo.

Když mě nevzali na námořní akademií, tak jsem jim chtěla dokázat. No a vidíš,

dokázala jsem to.

Tak vůdl, jak to tady u nás nikdo nemá? Tomu věřím.

Slečno Šárko, můžu si zase u vás pověsit prádlo?

Samozřejmě. Děkuju.

Myslela jsem, že ji nechám odvézt na moře, ale zapomněla jsem na průjezd.

Ale mě to nevadí. Pojď!

Přivři oči, miláčku.

Vidíš to?

Ty věže.

To jsou útesy.

A tamhleto, to je maják.

Maják naše záchrana, naše spása.

Připadám si jako bludná holandňanka na rozbouřeném moru.

Jak se nám začíná toulat po nocích, pánové.

Jdek už mu tady, kdo v tom má spát.

Vzduch v hodinářově ložnici má být čistý, prachu prostý, teplý asi 17

stupňů Celzia. A co dál?

Jelim už skutečně zamilován.

Vyhoví, že ne ve všem.

Já bych ho nejdřív poslal za nábytkem.

Láska bez nábytku je jako pták bez křídel. Musíme to dát do pořádku.

A z tohto důvodu, vážený priatelé, musíme trošku posunout čas. Do predu,

alebo do zadu. Na to mě záleží.

Co já můžu přinést do manželství, kromě sebe a hodin?

Všechny peníze jsem dal do své sbírky.

Já do jachty.

Jenže bez nábytku budeme jako pták.

Bez křídel.

Pánové, slyšeli jste?

Citovali mě, jsem klasik. Za to si nic nekoupí.

Rodiče.

Mají přece rodiče.

To když já jsem se ženil, tak to rodiče... Plakali.

Neplakali, ale cvakali, to je ono.

No jo, ale kde ty cvakající rodiče se berem?

Ber kde ber, hlavně ber.

Jinak to nedohráme.

Zatracený krám, to není ventil, ale blázinec.

Žádnej blázinec, Josef, je natrženej.

Já bych bral toho, co zuří.

Aspoň bude legrat se.

Radši bych toho klidnějšího.

Pánové, tady není žádný divadlo.

Vypadněte. Hledáte někoho?

Tak koukejte zmizet.

Vezmeme jeho.

Řve na nás, tak ať si s dceruškou užije.

Jasně.

Pošta.

Jozíku, synáčku, já z toho budu mít smrt.

Byla jsem se vykoupat, připlavala pošta.

Já si něco udělám, ona se bude vdávat.

Našla si hodináře.

To je nebrovit ani floka.

Žádná svatba nebude, maminko. Já toho chlapa přetrhnu.

Já ho takhle popadnu pod krkem.

Jen co bych řekla modlitbičku?

Pánové, slyšeli jste to? Ona tu větu zná.

Jen abym jí neuškrtil.

Dovolíte laskavě?

Ještě budu babičku potřebovat.

Synáčku, přece bys nezabil oce svého prasináčka.

Cože?

On to nevinné dítě.

Jedu tam.

Dítě, přece bys neděl bez svačiny. A vezmi si čisté ponožky.

Tak to bychom měli.

Teď ještě druhou polovičku.

To už jsme přímo v půlce?

Ale nie.

Kolega má samozřejmě na mysli druhou polovičku k pánovi Fišárkovi.

Dobrý den. Dobrý den.

Prosil bych desku.

A jaká by to měla být, prosím?

Samozřejmě gramofonová. Kdybych chtěl desku dubovou, zašel bych k truhláři.

Kdybych měl zájem o desku náhrobní... Šel byste ke kameníkovi.

Omyl vážená paní, to už bych nešel já, nevím proč pozůstali. Ovšem, já bych

chtěl desku gramofonovou.

Ano, ale v tom případě musíte udat jméno skladby nebo skladatele.

Promiňte.

Už kráčí.

Pánové, nějak se mi to nezná. Chtěla abych udal skladatele. Komu?

To se dalo čekat. Jo, takhle to myslela. V tom případě jí bereme.

Pošta!

Kde jsi byl tak dlouho?

Byl jsi si nějak na čas, holomku?

Holomku.

Vážený priatelé, já sám se čudujem, jako nám ten děj krásně letí.

Bude to zřejmé preto, že jsme talentovaní.

Tak cti, Rádek.

se bude ženit.

Nevíš strach, maminko? Já jsem úplně klidnej. Počkej, ty můj drahý synáček.

Já vím, co dělám.

Dítě! Já jsem klidnej.

Děťátku! Maminko, kolikrát jsem tě říkal, že už mám svůj vlastní rozum.

Aby ta ubohá šárka nedopadla jako ty, vzpomeň si na svou ženu.

Nejdřív tě potahala, no a pak si klidně umřela.

Však si to zažil na vlastní kůži.

Jozifko, auto je snad tohle, ne?

Mami, je mi zase neradí.

Co jste to říkal?

Chcete harmonium?

Moment!

Co jste to říkal?

Nechcete harmonium?

Ne.

První je tady.

Dobrý den.

Já jsem Blažková z Kutné hory a hledám... Koudelníka, to už známe. No

ovšem, paní Blažková, hledáte synka, že ano? Když on tu není.

Ne, ale představte si, že on se chce ženit.

Nevíte o tom nic?

No ovšem, jestliže je zamilován, jinak se ožení.

Ach, milý pane zamilován, lidé se žení, když mají byt, ne když jsou zamilovaní.

Kdy přijde?

To nevím, ale můžete na něj počkat tady vedle v takové malé hospůce.

Konečně otec paní nevězty.

Se musí taky brzo objevit.

Kde je?

Kdo kde je? Jste kdo?

Kdo je kdo?

Hledám toho lumpa, co se slejzá s mou dcerou.

Tak to nemůže být rozhodně zde, pane. Tento objekt je přísně střežen. Zde

neprojde ani myš, natož dcera.

A co je tohle?

To by mohl být rum.

Ovšem bývalý. A co je tohle?

No ovšem, to jste mohl říct hned, pane Vyšárek.

Chcete kousnout? Ne.

Paní matka pana ženicha čeká za rohem v restauraci.

Já vás seznámím, chcete? Ne.

Já se s nikým seznamovat nebudu.

Bude lepší, když ho tam odvedu, aby nám cestou neutek.

Já jsem říkal, že jsme měli vzít toho klidnějšího. Já nikam nepojedu.

Neodmlouvat. Já mám... Je to auto v neporádku, já nikam nepojedu! Nikam se

nejede! A rovně, a zároveň.

Máte originální nápad, pane Fyšárek?

Nezmysel. To mal v scénárii.

Co s níma uděláme?

Jak se vyvine situace.

To víte, můj syn, neže bych ho chtěla nějak pomlouvat, ale... No, na Šárka

taky není špatný děvčej, když jaksi... To víte, byl jsem na ní sám. Vy taky.

Já? Vy taky? Kolikrát já jsem mohla znovu vdát.

Obětovala jsem pro syna nejlepší léta jeho života. A víte, co on?

Utratil věno za hodiny.

Drahá panínko, o tom mi ani nevypravujte. Víte, kolik mohla mít

Šárka macech? A jakých macech? No, jenomže muselo bejt po jejím. Za celý

věno si postavila jaktu.

Ale to je skvělé.

To je úžasné.

To je famózní. No to je opravdu famózní, jenomže ode mě neuvidí ani hlíř. To tež

jsem řekla já synovi. Přece taky musíme myslet trošku na sebe, ne?

Jako my dva.

Vy to ale berete hákem.

Co děláte dneska večer?

Já nevím. Já jsem... Chtěl jsem se původně pošurat vevozem. Mě to nějak

cestou hrašilo. A co pak máte za auto?

Škodovku. A já taky. Mně ovšem chodí jako hodinky.

Ale mrknu na to.

Blázen?

Podle mě je to špatný předstih.

Jak dlouho ji máte?

Sutva čtvrt roku.

Nejvíc mě mejlí ten motor.

Já ho mám u Škodovky vzadu.

Já přece taky.

S váma já lepsina, pane Vyšárek.

Představ si, že maminka viděla, jak na to lezu a nechala mě v tom. No to víš,

skleróza. Člověka by za ty starý lidi i myslel.

Ahoj, tati.

Je, ahoj, mami.

Ale to jste nám udělali radost, děti.

Vít, Josefe.

Hodinář.

Svadba bude za týden, tati. Ano. Pozveme pár lidí z jatek.

Z jatek?

A kdo pak chcete pitlet?

Snad ne na jachtě.

Ale ne.

On znát stěrat nějakýho koudelníka, kterej má v Praze tři domy. Viď? Jeden

by nám prodal. Je to moc slušnej člověk. Nechce moc.

Koupíme nějakej nábytek?

To je slovo do pranice.

Tak moment, Fišárek.

Děkujem.

Nepredběhajte. Bytka má prýst až za chvílu.

Platím.

Drahá jehnátka, to vás bude stát pěkný prachy.

Nás?

Nás.

Tak se těšíme na svatbu, děti.

Těšíme pohromně moc.

Synku, poč mě vězdovky. Já jsem si vyrazila jen tak, víš.

Josefe, zvu tě na večeři.

Prosím tě, přece neprodám svou sbírku. Víš, jakou má cenu?

Co hodiny to poklad?

To jsem si mohla myslet. Měla jsem dojem, že mě miluješ. Že jsi schopen

nějaký oběti. Ale abys věděl, čeho jsem schopna já, tak já svou milovanou jak tu

prodám. Na!

Šárko, počkej!

Tomu říkám charakter, pánové.

Ona je světice.

On taky není žádnej vůl.

Já jsem takovej vůl? Tak je nebo není?

Není čas na voloviny.

Musíme jednat.

Dobrý muži, nechtěl byste koupit jachtu?

Jachtu? Myslíte to vážně? To byl vždycky můj sen, taková jachta.

Tak chcete nebo nechcete?

Ovšem, že chci.

Na penizích mi nezáleží, pane. Jako vidíte, vážený priatelé, záhradník

nemusí být vždycky vrahou.

Tu krafiat, tu krafiat, prepínám.

No vypadá nádherně, slečno. Skvělá práce. Dali bych za ni 150 tisíc.

Vážně?

Ovšem, kdyby byla o kilometr dál na vodě. Ale takhle, takhle bych ji koupil

na rozebrání za 12 tovek 50 halířů. Na rozebrání?

Víte, co mi to dalo práce a dřiny?

Pozdě, už odešel.

Stejně bychom ji nevyvezli.

Myška, myška, to mi něco připomíná. No ovšem, už vím, jak ji dostaneme do vody.

Vážené priatelé, aj vy jste jistě za mladí čítali rozprávku o krysařovi.

Konec.

Dneska už nejsou krysaři, co bejvali.

Nechcete harmonium?

Už jednou jsem řekl, že nechci. A chtít nebudu.

Tak mě napadá, nechceme vlastně harmonium?

Ne.

Ne?

Představ si, že ona na mě chce, abych prodal svou sbírku hodin. Tak na to

pozor, mistře. Takhle to vždycky začíná, to já znám.

Já bych vás založil, ale jsem úplně černý. Ne, půjčovat nechci a nebudu.

Mám nápad.

Mohl bych vám dát empírový hodiny po babičce.

Můžete je střelit. Copak já si můžu dovolit prodat hodiny empírový.

Tak ještě bych vám mohl věnovat starý harmonium po dědovi. V bazáru vám

za něj utrhnou ruce.

Nechcete harmonium?

Tocera nechci.

Nechcete harmonium?

Třeba ano.

A jak vypadá?

Kolik za něj?

A kde ho vlastně máte?

Konec.

Děkujeme vám. To je vaše? Ano. Zaplatíte pokutu.

Nesvítí mu světla, nemá zákazu vjezdu. Bude to za 50 korun.

Tak, 50 korunka.

Kuponky uschováme.

Naschledanou.

Říkal jsem, že je tady zákaz vjezdu.

Promiňte.

No proto.

A co bude dál? Co bude dál? Všechno je vymyšleno. Ctyrato Harmonium prodá, aby

se mohlo oženit. Ovšem, kolik za něj dostane, to musíme teprve zvážit. A

nebohá šárka mezitím utratí všechny peníze, které dostala za šaty. A jak jí

to napadne?

Za chvíli jí to poradíme.

To bude krize, pánové. Rozchod na obzoru. A nevykašli se na ní?

Jak by mohl?

Nasledující scénu zahráte za Ctyrata, páni.

Mohl by to zbabrať.

Šárko, budeme mít peníze.

Styrade.

Dostal jsem harmoniu.

Styrátku.

Prodáme ho a bude svatba.

Styrádečku.

A kup si za všechny penízky svatební šatičky, botičky, rukavičky, závojček,

věneček, čepeček. Vyrazně jsme zabezpečeni.

Zrovna dneska jsem viděla krásný svatební šaty. Za tři tisíce.

Pa, styrade.

Styrátku.

Ctyrádečku.

Teď to musí ctyrat zvládnout sám.

Nazdar ctyradec. Tady máte to harmonium, mistře.

Děkuji. A na co?

Harmonium.

Dopředu pojedu.

Za mostem! Prodej na ojetých hudebních nástrojů!

Pánové, teď opatrně musíme ho hlídat, aby to nezbabral.

To je dobrý, tohleto.

V tom bychom mohli hrát příště.

Jo, to se to hraje, když je dobrá předloha.

Tady ve scénáři stojí psáno, že mám vytáhnout rybu, abychom byli nenápadní.

Vážně je to tam napsaný? To určitě psal zas nějaký vtipálek.

Zase malér.

Ano, zde je to místo, kde letěl, sletěl, tak respektive byl hozen.

V historii státu jsou známi dva slavné případy lidí, kteří byli schozeni do

vody v pytli.

První z nich se z pytle dostal a do dějin vstoupil pod jménem hrabě Monte

Hristo. Druhý pak měl ještě větší štěstí, protože v pytli zůstal a později

byl prohlášen za svatého.

Můžeme se prosím podívat dolů.

Vltava je v těchto místech velice hluboká a také velice studená. Naši

nešťastníci padali a padali.

a padaly a jistě v letu napadlo, že už jsou v bydli. Prosím.

Její se musím neustále strážit.

Jinak by se nám to mohlo vynknout z ruk.

Vypadá to, že jsme na suchu.

Co to? Tak malej špunt a tak velkej malér.

Dělej, než si toho všimnou nahoře.

www.hradeckralove.org

Nemáte harmoniu?

Je to jenom do čtvrtého poschodí, takže to by bylo...

Mladej pane, nemohli byste mi odjíst kredent?

No dovolte, já už mám i lidi do ofrů slíkat. To,

to chápu, ale nejdřív odvezu to harmoniu.

Hraje to? Ne.

Vážně to nehraje?

Ne, nezlobte se.

Nehraje. Kdyby to hrálo...

tak vám za něj můžu dát tisíc korun. Ale takhle, to vám můžu dát dva a půl

tisíce. Co říkáte?

Hrající harmonium prodává kdekdo.

Děkuji vám. To víte, lidi nemají fantazii.

Dobrý den, mám pro vás mistrovský kousík.

Ale doufám, že nehraje.

No samozřejmě, že nehraje.

Hlasnější je.

Jinak bych vás neobtěžoval.

On ten k nám koupil.

Co je to za nesmysl?

Ten prodavač se prostě zbláznil.

Áno, vážený priatelé, jako jste si jistě všimli, vázna, jsme tu ještě nemali.

Zadarmo to nechcem.

Co ty na to, miláčku?

Jsi úžasná.

Ty máš úplně novej kabát.

Sakra, ty jsi ale úžasná.

A jak pak ty smyslel na naši rodinu, miláčku?

Usilovně, miláčku.

Podívej se, co jsem si vysloužil.

Doma musí být pořád zavařenina. Tady jsou meruňkové...

Tady jsou dvě jahodové, jedna angreštová, já myslím na zdraví,

miláčku. Podívej se, tady je pravý včelí met, každý den jednu žičku. Taky jsou

tady křížaly, zeleninová směs a houby s voctem.

Po téhle stránce jsme zavařený nejmíně na půl roku zásobený vitaminama.

Samý kompoty, samý ovoce, já to tušila, já to věděla, už když jsi mě přive do

toho zeleninového bytu. Co pro boha? Že jsi vegetarián. Ale to je nesmysl, vždyť

tady mám i škvarky.

Všechno jsem to dostal od dobrých lidí.

To je bludný kruh, pánové.

Jak z toho ven?

Páni, chce to sex.

Páni, chce to sex.

Páni, chce to sex.

Áno, chce to sex.

No dovolte, co je to za nápad? Že sex je šest, to ví přece každej.

Šest je šest?

A co pět?

No jo, to by šlo.

Seber si těch svých pět švestek a táhni.

Jedna, dva, tři, čtyři, pět.

Nemáte harmonium?

Ne, táhnu.

Jako vidíte, vážený přijatelia, v ději nastal zásadný obrad.

Opatrně, pánové, opatrně, je to opravdu vzácný kousek.

Až taký zásadný obrad v ději to nebo.

Děkuju vám, pánové.

Lístky. Jo, abych nezapomněla. Mám tady pro vás dva lístky na můj koncert.

Prosím. Jsem vám zavázán.

Srdečný dík.

Viděl jsi to? Já když chci, dokážu divy.

Služebník?

Nashledanou.

Jak to, že to hraje, když to nehraje?

Ty vážně neznáš playback?

Ne.

Rozešli se.

Co blázníš, jak se mám rozeslat?

No, nazdar.

Nazdar, nazdar.

Rozešli to.

Tady vidíš, jak je důležité myslet dopředu.

Sejdou se na tom koncertě.

Kája se sdenou šli na jahody.

Ono je to vážně dobré.

Vážení televizní diváci, a nyní dovolte, abych uvedl zpěvačku Naďu Urbánkovi.

To je ten tón, ten jeden tón, ten správný tón.

Hele, mladej, takhle bys to dodáno nevydržel.

To chce fortel.

Já myslel, abyste si nemyslel, že jsem se sem jenom přišel držet lopaty. Nechci

ty nadášky, jo.

Nechceš pivo?

Ne, nechci. Takže se můžu zase příští týden vždycky v noci na noc chodit?

Když tě to baví, kamaráde, tak chceš to pivo.

Když moře burá...

loď se kymácí, pluje ve směru k

jeho severu.

Zpívat lze výš nebo níž, to si nepřehlít, ale chceš-li z

písní úspěch mít, zde všech tónů vyber svůj jeden

tón, který ti stříbrem zněl jak zvon.

Tě sedí na beton.

Děkuji vám. Dovolíte?

Vážení diváci, vzhledem k tomu, že tento koncert přenáší Československá televize,

vyhlašují celostátní pátrání po ocizeném harmoniu značky Bechstein hnědé barvy,

které bylo ocizeno dosud neznámým pachatelím.

Musíme je přivést na správnou cestu.

Ovšem. Jinak svatba nebude.

Tak, pánové, můžeme začít zkoušet. Já jim ukážu, jak vypadá milostný vztah.

Šárko, to je tragický omyl, všechno ti vysvětlím.

Tragicky, Rade, již se nezlobím.

Miluji tě, moje láska k tobě je věčná.

I já tě miluji, má lásko.

Měl bych za tebou svět a kraj, bohužel jsem bez prostředků.

Dostýš řeči o penězi. Má láska k tobě.

Znamená víc, než Rockefellerovi miliony dající rány. Jsi světlice, světice.

Šárko.

Miláčko.

Miláčko.

Stačí, pánové, můžeme jít na ostro.

Já nevím, jestli to k něčemu bude.

Viděla mě s kompotama.

Viděla mě s křížalama. Jen do toho.

Zirade. Všechno dobře dopadne, jen se neboj.

Šárko, toť tragický omyl.

Všecko ti vysvětlím. Zmysl, vypadni. A už se tu neukazuj. Ty vegetariány jeden.

Vypadá to, jako kdyby ho definitivně hodila přes palubu, že?

Nedá se nič robit, musíme jít na to pekně od lesa.

Jinak to nedohráme.

Musíte zatroubit.

Vidíte, že to šlo.

Cti rade? Už.

Toť důkaz mé neskrotné lásky, lásko.

Ukradl jsem ho kvůli tobě, Bivojovi.

Ty nejsi vegetarián?

Ne.

Zmysle. Já jsem ho viděla první.

Vážený priatel já.

Dnešné mladé děvčata se trošku mylně domnívají, že selská vepřová

se připravuje z prasiatka.

Tím jsi z mě koupil, miláčku.

Pravidla rakby jsou neuprostná.

Důkaz tvé lásky nám přítěží, miláčku.

Konec.

Tak je to správné.

Lepší ženich v koši, než lípra se na střeše.

Stánové, to je konec.

Vždyť oni nám uletí.

Co ta svatba?

Vážení přátelé, myslím, že bychom náš průběh měli držet trochu víc při zemi.

Chce to pohrem.

Málo platný.

Nedá se nic dělat. Byla to zelená krev.

Poslední pocte pal!

Nafouklé balónky.

Nechcete harmonium?

Pojď, nebo přijdeme pozdě. Dělej.

No tak.

Nejsme tu nějak brzo. Ty hodiny nejdou, slečno. Nějakej chlap do toho hrábnul a

teď to nefunguje. Zase ten Hanuš. Já mu říkal, když seš slepej, tak tomu neléz.

Všechno klapé jako hodinky. To jsem to zorganizoval.

Hned jsem zpátky, miláčku. A teď budeme vlastně příbuzní, ne?

Máš něco proti tomu, Jozívku?

Kdy pak máte cti rada? Opravuje Orloj. Nechcete si zaspívat? No. A co budete

zpívat? Nechte se překvapit.

Pan Fišárek a slečna Blažková.

Blažek Fišárková.

Jak vás?

Klasický napsal jednou pro vždycky. Láska je mocný čaroděj.

Ten výrob nejiný potvrdí idej. Láska je

mocný čaroděj. Tak žár splát v srdcinech, jak se zpívá v

šanzonech. Láska je mocný čaroděj. A v žhoucím

obětí, když se... odsneš, dojde ti láska, mocný čaroděj.

Svět se stopí v mze, díky šťastné řeze, ještě zas uzaleje,

kohojské aleje, když kouři stoupá do očí, myšlenka tě zaskočí,

láska, mocný čaroděj.

Letiště? Mlha? Jak to, že nic nepřistává? Takže, synatra nebude,

Macháčková? Ta zas někde klepe.

Přiveď si aspoň toho Redforda. Samozřejmě, tamhle přišel.

A hudeček je tamhle.

Můžeš s jásotem žít sladým životem, láska je mocný čaroděj.

My Češi jsme muzikanti, nás zná

celý svět.

Kdo nám chce brát, co nám patří?

Tak veme ryži a sit.

Tohle není svatba.

To je stát Silvestr.

Můžeš s jásotem žíti sladkým životem, láska je mocný čaroděj.

Svět se stopí v mze, díky šťastné slze, ještě řasou

záleje toho z té oleje. Když kouř ti stoupá do očí, myšlenka tě

zaskočí, láska je mocný čaroděj.

A klésneš na lože, pokaždé... Protože láska je

mocný čaroděj.

Protože láska je mocný čaroděj.

Nějak se nám to vymklo z ruky. Protože láska je mocný čaroděj.

Všetko pěkné začíná vždy svatbou.

Co budeme dělat? Vždyť jsme teď bratra a sestra.

To je štěstí, že se toho nedožel tatínek.

Vážený priatelé, musíme doufat, že se rodiči rozvedou.

Jen co bych řekla, modlitbičku.

Výborně, babičko, máte talent.

Modlitbičku. Nechcete harmonium?

Ne, že ne, ne.

Vážený priatelé, ještě drobnou poznámku k titulu tohoto kusu.

Svadba, jako jste si jistě všimli, se konala. Ale abyste se necítili

podvedený, ukážeme vám aspoň cestu.

Pěkná, ne?

A gorále.

Máme jich tu more.

Za trest.

Já to už nevydržím. Čo? Mňa? Alebo tento film?

A keď já nevím. Buď byste vy mali být lahší, alebo tento film kratší.