Original subtitles

Lije jako z konve.

Stará láska nerezaví. Stará

láska nerezaví.

Jsme na jedné lodi.

Jsme na jedné lodi.

Měl bych vědět, že bych věděl, že bych věděl, že bych věděl, že bych věděl, že

bych věděl, že bych věděl,

Kdo to byl?

Celou pozůstalost vykoupil.

Nebuďte hloupá, paní Drago.

Zůstane to tady.

Navždycky.

Perimetr máš 2G, jak se cítíš?

Dobrý, může jich zvyšovat.

Zvyšuju na 5G. Pořádku, pokračuj.

Perimetr na 7G na dobu dvou minut.

Připraven?

Rozumím.

Tak pojedeme.

Výstup na 25 000.

Počáteční teplota v komoře 24 stupňů.

Všechno v pořádku?

V pořádku.

Můžeme začít.

Při klesání na 12 000 kontrolujte průběžně dechovou a tepovou frekvenci.

Ano.

Tak co?

Když s tím budeš hotov. Děláme poslední zkoušky. Tlak v systému se podařilo

zvýšit. Absorbce potu je uspokojivá.

Tak za čtrnáct dní bude prototyp pro komisi.

Poslíš, mám v kanceláři dopis na kladatelství ALA v São Paulo.

Ta tvoje iluze nadzvukových pilotů už je v Brazílii rozebraná.

Byly tam dobrý fotky.

Chtějí, abys tam přijel udělat přednášku.

Ale hlavně asi utratit honorař.

A co ty na to, Jan?

Co já?

Nemyslíš, že ti závidím, ale nejdřív musíš dokončit ten respirátor.

Dobrý den.

Dobrý den. Dobrý den.

Co tu děláš?

Pojď sem.

Chceš, aby tě něco přejel?

Sedni si.

i tuláku jeden odprost.

No tak, no vidíš.

Nechcete si ho přece jenom, pane doktore, vzít zpátky?

Ne, byl by pořád sám a v činžáku.

U vás je mu líp.

Však on si zvykne.

Viď? Lumpe.

Určitě zase uteče.

Já už tak mám v životě na tuláky štěstí.

Jako můj muž.

Ten taky.

Jak začal chodit tak nervózně po bytě a díval se v zahradě na jedno místo, tak

už jsem věděla, co přijde.

Rio Negro.

Pontela Serda.

Mato Grosso.

Jezero Titicacá.

Vy jste tam všude byla s ním?

Ne.

Ale znám to tam všude.

Z Albertových dopisů, víte?

Někdy mi psal skoro denně. Máte na co vzpomínat.

Stejně to bylo krásný.

Pořád jsme se jeden o druhého báli.

Počkejte, rošťáků jeden.

Tak ho vidíte.

Stoj!

Půjdeš na řemen.

Tady je pár jablek.

Děkuju.

Naschledanou, pane doktore. Naschledanou. Jestli něco uslyším, běda

ti.

Čí to je?

Nevíte?

Moje.

Zlost máte velikou?

Máte si na parkování někoho zjednat.

A je taková služba?

Je taková služba.

Zuzana Ketnerova.

Junek.

Účet mě pošlete.

Hotel Albatros.

Dobře.

Republika Brazil.

Co to je?

Přece mluvíte česky.

On je otec Vitečech.

Odstěhoval si jako chlapec.

A co tu vlastně děláte?

Samou škodu.

Proč si nerozsvítíš?

Zapomeň na to, že jsi byl kdysi abstinent.

Teď se se mnou napiješ.

Koncovka, nárazník, blinker, stopka, všechny v háji.

Ale pachatelka stojí za to. Je nedefinovatelná.

Co?

Prostě senzační. Kdo?

Jo tak.

Už zas.

Kolik je hodin?

Jedenáct pryč.

Představ si, že až z Brazílie.

Tak, já vím.

Já už jdu. Jede mi to v 06.

Ale ne, nikam nechoď.

Jak to, nikam nechoděm?

Já myslel, že mám vypadnout. Ne, tohle je něco úplně jinýho.

Tak to aspoň dohraj.

Co?

To,

co ti nejde.

Koncovku.

Jde na to odlisat?

Jde na to chytře.

Rozumíte? Ano. A co to znamená, když se řekne spadl z měsíce? Že je blázen.

Blázen?

Já vám tak přijdu?

Ne, nepřijdete.

Připadáte. Lidé ale nemají rádi blázny, že? Jak kdo? Já třeba mám.

Jak se můžete tak přímo dívat do slunce?

U nás svítí víc. Skazíte si oči.

Máte strach o moje oči?

Otočí se mi hlava.

Tak povídejte něco, ať se trochu procvičíte v češtině.

Kde pracujete, nebo jestli vůbec něco děláte?

Studuji na univerzitě v Chiju, katedra etnologie.

Etnologie.

Táta chce, abych napsala o českých cestovatelích a dal mi peníze na cestu.

Měl bych pro vás tip.

Napište o Fridžovi.

To je taky jeden naš cestovatel.

A významný.

Ráda.

Samozřejmě všechno si můžete prohlédnout.

Nebo máte nějaké zvláštní přání?

Slečna Ketnerová by chtěla napsat studiu o panu Fridžovi.

Už jsem měla strach, že chcete něco koupit. Mám tu spoustu zajímavých věcí,

ale je toho slečno tolik, že jsem to sama ještě nestačila přečíst.

Můžete tu studovat od rána do večera.

Děkuji.

12. července.

Ráno jsem dorazil k říčce, která není zakreslena na žádné mapě.

Dal jsem jí jméno Darwin.

Na jejím horním toku jsem objevil indiánský kmen.

Dívali se na mne jako na zjevení.

Skoro jako by se ještě nikdy nesetkali s Bělochem.

Říkají si Bororo.

Tom nepřekvapilo.

Bororové přece žijí daleko na východ, podeltoku řeky Sao Lourenco.

Náčelník mi řekl, mnoho hlav, málo zvěře.

Bororové se rozdělit.

My odejít.

Daleko od bílých lidí.

Daleko za velkou řeku.

16. července.

Nechal jsem uplést velké proutěné koše.

Zavěsili jsme je do vodopádu a ryby se chytali sami.

Učí mě ryby udit a sušit, aby měly zásobu pro dobu špatného lovu.

Konečně se po dlouhé době všichni dosytosti najedli.

V noci mne probudil velký hluk.

Pájí, kouzelník, poskakoval se svými chřestačkami, slavnostně vystrojen,

kolem mého stanu.

Řekl, že jsem velký oči konžigi, dobrý čaroděj, a on, Pájí, odhání

od mého stanu duše nepřátel a divokých zvířat.

Staral se tak o můj poklidný spánek.

21. července.

Onemocnil jsem malárií a ztratil vědomí.

Všechno přišlo tak náhle, že jsem jim nestačil říct, aby mi dali chinin.

Večer jsem se probral, vorečka zmizela.

Tablety chininu v mém vaku zůstaly netknuté.

Museli mne vyléčit sami.

Ale čím?

Strombororo, řekl kouzelník.

a mávl rukou směrem k pralesu. Ty umírat, my Bororo, ty žít.

Pájí chránit Bororo před Bohem deště.

Stačí kapička vody navíc a Bororo už neživot, Bororo

pak nic.

No jo, mužíku, ty abys nebyl všude rovní, viď? No tak pojď hezky, pojď.

Děvenko moje zlatá, musíte se přece taky vyspat, vždyť už bude brzy půlnoc.

Takhle byste Prahy moc neužila a máte před sebou sobotu a neděli.

A kdy smím?

Zase zítra?

Zapomněla jsem vám říct, přijedou mi neteře s dětma.

A to byste tu neměla klid.

Odpočíňte si a přijďte až v pondělí.

Mohu si něco půjčit?

Přetla bych v hotelu.

Nezlobte se.

To ne.

To vždycky létáte tak pomalu?

Víc z toho nedostanu.

To nevadí.

Mám ráda historii.

Pod námi jsou Tatry.

Ano, dnes v noci máme právě dobrou možnost pozorovat plejády.

Podle mě je to nejkrásnější hvězdokupa.

Babyloniané a Aztékové k ní vzhlíželi s posvátnou úctou.

Proč? No, protože se k ním vztahuje řada bájí.

Prosím.

Plejády byly dcery Atlanta a Pleony.

Proměnily se v holubice a...

Potom ve hvězdy.

Plejádám patří přes dva tisíce sluncí.

Totiž, abyste mi rozuměla, my můžeme na oblze vidět jenom ta slunce. Jejich

planety vidět nedokážeme ani těmi největšími dalekohledy.

No a sluncím říkáme hvězdy.

Elektra, Merope, Maja. Maja?

Která je Maja? Ta velká, trochu vlevo dole.

Proč jí tak říkáte?

No je to jméno indické bohyně. Pojem věčného klamu.

Ale ona existuje.

Ovšem, existuje.

Maja je dokonce moje tajná kosmická láska.

Zkoumá mi teprve šest let.

Ale v jejím infračerveném spektru jsem našel periodicky se objevující náznaky

absorpčních pásů vody.

Mysličníku uhličitého molekulárního dusíku a...

A podobně, já vím, je to nepochopitelné, ale já

předpokládám, že Maja má nějaké průvodce. Jinými slovy, že má svůj

planetární systém.

Tak ty se snažíš dokázat, že kolem pani Maji oběhají nápadníci.

A Maji hodně?

To kdybych věděl.

Napřed bych musel dokázat, že Maja nějaké planety vůbec má.

A teprve potom se můžeme ptát, kolik jich je. Dvě.

Promiňte, já neumím portugalsky.

Co je vám?

Stalo se něco?

Nic.

Pohled do vesmíru někdy člověka prostě dojme.

Děkujeme.

Tady je krásně.

Co je pod námi?

Oblaka.

A může se taky říct raky?

Ano.

Ale oblaka jsou hezčí.

A proč máš ještina tolik slov pro jednu věc?

aby se dala líp vyznávat láska.

Půjčila bys mi brýle?

Bolí mě oči.

Tady máš svoje.

9. října.

Začalo pršet a všechno se změnilo v zelenou mlhu.

Jsem za ně zodpovědný.

Jsem zodpovědný za všechno, co by se s nimi stalo, kdyby někdo objevil strom

Bororo.

10. října.

Vyšel jsem z pralesa.

Až se vrátím do Prahy, zase se mě zeptají, tak co ti vaši divoši.

Tentokrát budu mlčet.

22. listopadu 1944.

Profesor Pezolt mě volal, abych přišel večer v 8, až v laboratoři nikdo nebude.

Po 20 letech práce se mu podařilo připravit roztok.

Zkoušky dělal sám, bez esvětků.

Bezpečně se dá říci, že sérum likviduje v neuvěřitelně krátkém čase bakterie

běžných chorob.

Zítra musím ještě upozornit Pecolda na to, co kdysi řekl kouzelník Pájí.

Stačí kapička vody navíc a Bororo už neživot, Bororo pak

nic.

Nevím, jak bych to řekla, doktore.

Klidně si čtěte.

Ale slečna Ketnerová přijde až zítra.

Nezlobte se, ale myslela jsem, jestli na ně náhodou nečekáte.

Vy ale přijdete na všechno.

Teď vypadám jako zamilovaný študent.

Já jí neřeknu, že jste na ně čekal.

Vybíjte si tady moji specialitu a na chvilku mě omluvte. Vyprovodím jenom

neteře.

Paní Fričová.

Nevíte, jestli ještě žije profesor Pezolt?

Pezolt?

Ten přece zemřel za války v koncentráku.

Gestapo ho zatklo ve čtyři a čtyřicátým, zrovna tři dny před Albertovou smrtí.

Pezold nikdy v Jižní Americe nebyl a o tropické choroby se nezajímal, ale jeden

vězeň, který s ním byl v Dachau, po válce vyprávěl, že to slovo, ten termín,

bororo, od Pezolda slyšel.

Profesor umíral na tyfus a v horečkách pořád to slovo opakoval.

Více jsem nezjistil.

Slečno, prosím vás, mohla byste mi zjistit nejbližší spojení z Prahy do

Asuncionu v Paraguayi?

Doktora Junka, prosím.

Není?

Dostavte se k odletu letadla společnosti Pan American, linky PA 105

do Düsseldorfu, Londýna a New Yorku, východ A.

Ateliut samoljeta Pan American, rysa PA 15,

Düsseldorf, London i New York, východ A.

Debate of Pan American flight PA105 to Dusseldorf, London and

New York. Gate A.

Počkej, prosím tě, já bych s ní nutně potřeboval mluvit.

Snad ses do ní nezamiloval. Nech toho, já mluvím vážně.

Nepamatuješ se, co ona to tam u mě tehdy řekla? Bylo to jako reato nati.

Prosím, reato je přeloženo z latiny skutečnost, ale to nati.

Že si s tím lámeš hlavu.

Lhala, jako když tiskne. Ve všem. Počkej, pochop to člověče, já na tom

šest let dělám. Mně vycházejí taky dvě oběžnice, ale nevím to jistě, ale odkud

to může vědět ona?

Pokud vím, nikdo za stranou se tím nezabýval, ale

Prosím tě, počkej chvilku. Jo, co?

Soudruhu řediteli, práci jsem dokončil, chtěl bych si vzít dovolenou.

No dobře, a proč tak oficiálně?

Potřeboval bych urychlit výzum do Brazílie, jako kdybych jel služebně.

Cestu i pobyt mi hradí, to je jejich nakladatelství.

To se dá všecko zařídit.

Bororožské ptáky ještě existují. Jaká je tvoje záležitost na tomto tříbu?

Ano, profesor Pereira říká, že divoci Bororové existují, ale zprávy o nich

jsou jen z ústního podání od jiných Indiánů.

Diví se, kde jste vůbec zprávu o jejich existenci získal a ptá se, proč vás ten

kmen tak zajímá.

Zajímal nekdy si jako kluka.

Četl jsem o něm v jedné vrázové knižce.

A tak mě napadlo splnit si jeden chlapecký sen.

Lí sobre ele en un libro de vraz y por eso me ocurrió la idea de realizar un

sueño de crianza.

Os Bororós povoaron a 40 años atrás los lugares que el señor anotó.

Más tarde, los indígenas se retiraron para Mata Virgen.

Por volta del año de 1947,

los localizé aproximadamente mil kilómetros al nordeste.

Profesor Pereira říká, že v místech, kde máte kmen zakreslený, byly Bororové před

40 lety.

Pak tam otevřela vláda dolina Měď a Indiáni ustoupili dál do Pralesa.

Kolem roku 47 je pan profesor lokalizoval asi tisíc kilometrů na

severovýchod. Chtěl bych se do těch míst dostat.

Potřeboval bych od brazilských úřadů propustku a rád bych se pohledl po

nějakém doprovodu.

Peníze mám, vyšla mi tu kniha.

Ten diněru suficienti.

Na tom místo žádnou propustku ani doprovod nepotřebujete.

Dopraví vás tam každá cestovní kancelář.

Divocí Bororové v těch místech už dávno nejsou a kde teď jsou, to nikdo neví.

A co tam tedy je?

Kapitál Brazília.

Přišli jsme.

Tady je místo.

Čeho?

Dobrý den, hej. Čau.

Čau, hej. Boa sorte.

Vůzet to je žantý, madame Kettner.

Por favor.

Merci. Můžete česky mluvit, já rozumím.

Rád bych se zeptal, kdy se vrátí Zuzana.

Je doma.

A odkud vy ji znáte?

Z Prahy.

Di Praga?

Ok, kivo, sedi si.

Suzana!

Pondia. Vy jste si.

Jamé seštevím, práke.

Preze nikdy, nikdy nebyla.

Chalup.

Vůz avez ici Rio de Janeiro, monsieur?

Moi j'attends.

Dobrý pan Krause, přijeli jsme, aby jsme dostali něco něco zajímavého,

ale dobře zařízeného.

Některý farmaceutický trust se myslí, že byl představován některým doktorem

Čechům.

Tenhle pan je teď v Haryu a se zcela zcela zcela zcela zcela zcela zcela

zcela zcela zcela zcela zcela zcela zcela zcela zcela

Představuji, že klient v tomto případě nic

nebezpečí.

Všechny informace, které se týkají panu Deleste. Všechny

informace,

které se týkají panu

Deleste. Všechny informace.

Všechny informace.

Dobrý den, mistr.

Jo, news paper, mistr.

Děkujeme.

Jsme etnologická závěra!

Používáme indiánskou třebu!

Jakou třebu? Bororo!

Tady není Bororo!

Způsob je zavřený! Epidemia, rozumíte? Tifu!

Vrátíme se!

Víš, jak dlouho se člověk kuriruje z malárie?

A to tu malárii vyřídí za den.

A Pecol zjistil, že ten preparát ničí i jiný bakterie.

No tak proč s tím někam nejdeš?

Mohla by se tam poslat expedice. A kam dojde?

Profesoru Pereirovi.

Nemám nic v ruce, ani recept.

Vím jen, jak ten zatracenej strom asi vypadá.

A co ta stará paní?

Kdyby něco tušila, dala by to dávno k dispozici našim lékařům. A nenechala by

každýho číst ty denníky.

Tak to tam ještě prohledej. Nebo co já... Co chceš teda dělat?

Zatím nevím.

Ale nechat toho už nemůžu.

Hnutí dělníků a rolníků ve státech Latinské Ameriky den ze dne sílí.

Pod vedením pokrokových politických stran bojují pracující za své

spravedlivé požadavky.

Žádají sociální a pozemkové reformy.

zvýšení životní úrovně a likvidaci panství zahraničního kapitálu.

Je to už tak dávno, co tam Alberto naposledy byl. Jeho mapy nemohou

souhlasit. Ale vaši etnologové dnes přece o tom musí vědět mnohem víc. Víte,

on vznikl spor.

Jeden náš etnolog... lokalizoval kmen divokých bororů do Paraguay.

To opravdu nevím.

Ale čtu teď překrásné indiánské báje, tak jak je manžel zapsal.

Poslechněte si.

Předkové Lengů znali před dávnými časy cestu k mléčné dráze.

Mezi hvězdami jsou lesy a kampo. Ve vesmíru pak průplavy, kterými pluly ke

hvězdám bez vesel.

No představte si, oni skoro všichni věřili, že jejich bohové přiletěli z

nějaké krásné země na kouzelných ptácích.

Ano, mapu jsem překreslil já, abyste našla to, co hledáš.

Ty jsi podvedla mě, já tebe.

Já jsem ti podvedla?

Pro koho to děláš?

Nesmím říct.

Dobře, předám tě policii.

Ne, počkej prosím chvilku.

Řekni ještě jednou, co chceš vědět.

Kdo jsi a pro koho pracuješ?

Žena, která stojí před vámi, není agentkou žádné špionážní služby.

Neprovinila se ničím podle platných zákonů a ani vám nehrozí z její strany

žádné nebezpečí.

Chcete-li peníze, určete sumu a my vám ji složíme v kterékoliv

bance budete chtít.

A co za ty peníze chcete?

Mlčení a pomoc.

Nemám v úmyslu mlčet ani vám pomáhat.

Nevím, kdo jste.

Chcete se dozvědět celou pravdu?

Stejně to zase bude lež.

Ale dobře, mluvte.

Žena, na kterou se právě díváte, se jmenuje Oriana.

Porušila naše zásady.

Miluje vás.

Oriono, mluvte.

Řekněte pravdu.

Maja má dvě planety.

Jedna je mrtvá, druhá živá.

Jmenuje se Donatiu.

Je to moje země.

Čí země?

Planeta, odkud jsem přišla?

Cože?

Planeta.

Oriano, každé lidské poznání začíná buď bolestí, anebo smíchem.

Jenže mé poznání právě teď končí.

Za co mě máš?

Nebylo to opravdu vymyšleno zle.

Špatný přízvuk, smích, pláč, převléky, paruky.

Strach ze spícího člověka, kdyby celá akce praskla, je v záloze pohádka.

Ptám se tě naposled, pro koho děláš?

Pro Mayeri z Düsseldorfu?

Nebo firmu PI z Londýna?

Co ode mě vlastně chcete?

Aby jsi pochopil... Že se za peníze dá koupit všechno.

Potřebujeme vás.

Chceme, abyste uvěřil.

Ptejte se, na co chcete.

Odkud jste se dozvěděli, že Fritsch něco takového našel?

A jak to, že oba mluvíte česky?

Odposloucháváme rozhlas i televizi celé vaší planety.

Relace českého rozhlasu 15.

října 1935, 16 hodin.

Počítače ji uložili do informační banky.

Po létech jsme jim dali program vytřídit fakta o farmakologii.

A k čemu vám je pozemská farmakologie?

Objevily se u nás vaše nemoci.

A jak se k vám dostali?

V našich kosmických lodích.

Nejsme u vás poprvé.

Dobře.

I kdyby to tak bylo, a někde ve vesmíru existovala civilizace, která je dál než

jsme my, jak to, že by neměla to, co mají ti ubožáci v pralesích Jižní

Ameriky?

Ubožáci mají léky a vaše civilizace atomové pumy.

Když všechno tak dobře víš, měla bys taky vědět, proč jsou na téhle planete

ještě ubožáci a proč se vyrábějí atomové pumy.

Už ti přestali radit.

Zůstaneš tady v tomhle bytě a nehneš se odtud, dokud ti nedovolím odejít.

Udělám všechno, co budeš chtít?

Fritsch měl tenkrát přednášku v městské knihovně.

Sál byl nabitý do posledního místečka a vzadu ještě stáli studenti. O čem

omluvil? Říkal, že indiáni mohou být posledními potomky dávno zašlých kultůr.

A on nikdy nic netvrdil, víte?

Pozvali se tam hlasy, že balevní jsou méněcení lidé, zkrátka divoši.

Fritsch to vyvracel?

Nadal mu hrozně rasistů.

To už byl Hitler u moci, psal se rok 35.

Nepamatuji si, co říkal konkrétně?

Říkal, že Indiáni mají věci, které my budeme hledat ještě pár set let.

Žepry mají, vím já co, jakýsi všelék.

A ten chlap chtěl vědět, jaký je to lék a kteří Indiáni ho mají. A nakonec toho

byl skandal.

Křičelo se, pískalo ho.

A ozvali se dokonce hlasy, že friče šarlatána, že si vymejšli.

A vy jste o tom pak mluvil v rozhlase?

Byl jsem tenkrát ještě mladý, chtěl jsem na sebe upozornit, tak jsem to napálil.

Je to něco, co věda nesnáší, nepřinést důkazy.

Můžete mi říct přesně, kdy se ta relace vysílala?

Prosím.

15. října 1935, 16 hodin.

Zůstaneš tady v tomhle bytě a nehneš se odtud, dokud ti nedovolí odejít.

Kdo je ta důležitá důležitá důležitá důležitá

důležitá

A co se tím Junecku

záleží, jaké jsou výsledky?

Člověk se nezáleží.

Begreiflicherweise.

To může být existence na naší farmacické industrii.

V Praze je ještě osobník na vašem místě.

Někdy, když byste se

odpověděli, nevrátíte se.

Plejády jsou od nás vzdáleny 125 parseců. To je asi 420 světelných roků.

I kdyby sem taková loď letěla rychlostí světla... Letá rýchlej než světlo.

Prosím tě, proč se nevymyslíš něco chytřejšího? Počkej, počkej, to není tak

docela nesmysl, profesor. Bote za to z Bukurešti takhle vyvrací Einsteina.

Takovou loď by přece nikdo nemohl vidět.

No v tom je právě podstata té jeho teorie.

Těleso, jehož pohyb překoná rychlost světla, se pohybuje v pátém rozměru.

Stává se pro naše vnímání neviditelný. Co tedy způsobuje tu rychlost?

Loď si dělá vlastní gravitaci.

To je ohromný.

To tu ještě nebylo. No moment, to tu je.

To je teorie Burghardaima, docela pozemská. No právě.

Odkud myslíš, že to má? Přečetl jsi pár knížek.

A kde je teď ta vaše loď?

Na čtvrté planétě.

Vy říkáte Mars.

A jak jste se dostali na zemi?

Malou lodi.

Vy říkáte UFO.

A kde jste přistáli?

V Australii.

Kolik vás bylo?

Dva.

Seturi a já.

To je ten chlap, co s tebou letěl do Paraguaje? Ano.

Počkej.

Stephen Dowl počítá, že v naší galaxii je 640 milionů obyvatelných planet.

Akademik Šklovský předpokládá, že na nich žije milion civilizací.

Už 12 let vysílají kolegové v Greenbanku signály do vesmíru. Odpověď nepřišla

nikdy.

Proč jste s náma nenavázali spojení?

Zatím nemůžeme.

Váš svět je rozdělený.

Nikdo se nemůže zaručit za celé lidstvo. Za to u vás je všechno dokonalé.

Žádné spory nejsou, majetek nemáte?

Majetek?

Ale ten přece obtěžuje.

Člověk potřebuje volnost a dokud bude lpět na majetku, nikdy ji nebude mít.

Jste pišní a tak málo víte.

Proto mně nemůžete věřit.

Zuzano, naše výzkumy popírají možnost existence vyspělé civilizace na

Plejádách.

Vždy třeba zrovna mája má zářivou energii tisíckrát větší než naše slunce.

Museli byste schořet.

Naše planeta si chrání umělou atmosféru.

Ta vysílačka je podle tebe vyrobena na plejádách?

Pojď mi.

Dokážu ti, že ne.

A to bude pro tebe důkaz?

Ty jsi s tím viděl někoho vysílat?

Slyšel jsem hlas poměrně jasně, přece nejsem cvok.

Prosím tě, kdy to nemá ani žádný zdroj napětí, vůbec nic.

Slyšel jsi to prostě z úplně něčeho jinýho.

Takovou věc můžeš dneska.

Dát do krabičky o cirek.

Do knoflíku.

V Japonsku dokonce vyvinuli takovou... Kde jsi to vzal?

Od jedny slečny.

Byla někde venku?

Někde v Americe.

Pořád je někde.

To nosí jen tak?

Koukám.

Asi na řetízku.

Že mám pravdu.

Tak už vím, co to je.

Medailón.

Udarní.

Já vím, že mi nevěříš.

Ne.

Ty znáš tajemství Buroru, viď?

Nevím víc než ty.

Musím se vrátit s Kamalasem.

Nech toho všeho.

Zůstaň se mnou a zapomeň na ty, co tě poslali.

Ať už je to, kdo chce.

Nevíš, jak ráda bych to udělala, ale dnes v noci musím odjet.

Kam?

Na jedno opuštěné místo.

Ceturi tam bude čekat.

Pojedu s tebou a pomůžu ti to všecko skončit.

To nesmíš.

Buď tady zůstaneš, nebo pojedu s tebou. Vyber si.

Kolik je hodin?

Jedna pryč.

Za čtvr hodiny jsme tam.

Prosím tě, nezlob se.

Nejezdi se mnou na to místo.

Máš strach?

Vystoupím a ty se vrátíš, ano?

Ano. Až mi řekneš proč.

Přistane tam kosmická loď.

Nechceš tou komedii přestat?

Oriana! Oriana! Seturi!

Oriana! Seturi!

Seturi!

Tak tohle jsi chtěla? Ne!

Subině!

Seturi! Oriana!

Pane doktore!

Herr Doktor, es muss um ein Irtung gehen.

Meteorit, který se rozstavil nízko nad zemí, nebo zvláštní druh magnetické

bouře. Komentář dal už ráno doktor Landa.

Prosím.

Danielo, nepřepojíte mi to sem, to přece dokážete říct samo.

Já bych neřekl nic jinýho.

Kdyby požádali o dobrozdání mě, já bych řekl to tež.

Věda přece zatím nic jinýho říct ani nemůže.

Ohlásil jsi to přepadení?

Ne.

No tak ty jsi blázen.

A co jim mám říct?

Že jsem tam měl s jednou známou splejat?

Do katastru Staré hrady, kde měla přistát kosmická loď?

Počkej, počkej, tohle to není žádná alegrace. Určitě po tobě půjdou zase.

Zatím předpokládaj, že jsem se utopil.

Doma nejsem, v práci nejsem, tady mě hledat nebudou. No neboj se, já tu

nezůstanu. A kam chceš jít?

Musím jít k Richulu.

Ještě jednou projít všechny ty denníky.

No dovol, tam tě přece můžou dostat nejlíp.

Víš co, řekni mi radši, jestli ta divná bouřka, co byla dneska v noci, by se

dala nějak uměle vyvolat.

Pochybuji, i když jsem u toho nebyl, ale řeknu ti jednu velice zajímavou věc. U

letajících talířích se tvrdí, že se pohybují rychle a bezlučně. Je to

paradox, protože každé těleso, které se pohybuje v atmosféře na zvukovou

rychlosti, musí udělat nějaký kravál.

Ovšem v Luzarově knize o...

O německých tajných zbraních je zmínka o prstencovitém letadle z pohyblivých

segmentů, které dosáhlo výšky dvanáct tisíc metrů ve třech minutách.

To znám. Jo.

Jenže taky úplně tiše. Bez sebe menšího hluku.

Jak pravý autor.

Takže si budeš muset na opravdu seriózní odpověď ještě pár let počkat.

Tak tě děkuju.

Já ti nevím, člověče, co to se mnou vyjehali. Já nevím, já si... V poslední

době nemůžu na nic...

soustředit.

Kdybych mohl dokázat, co řekla Zuzana, tak já bych byl slavnější než Barnard

nebo Van de Kamp.

Jenomže na celém světě není daleko let, kterým bych nám dohlídl, no.

Takže já si umřu jako docela obyčejný doktor Burger, kandidát věd.

Prosím. Máte tady prahu?

Oriana. Ano. Kdo?

Oriana.

To je ona.

Ty žiješ?

Co chceš?

Musím s tebou mluvit, jsi v nebezpečí. To jsem pochopil.

Zbal si kufr a odjeď. Radím ti dobře.

Ode dneška o mě nevíš.

Pani Chryčevá.

Ty tuláku, ty rváči, že se nestydíš.

Dobrý den.

Tak jen se na něj podívejte, doktore. Je samá krev.

Co jsi zase prováděl? Porval se.

Nemáte něco v lékárničce? O četři minuta. Radši ne.

Víte, pes špatně snáší obvaz. Prosím vás, podržte ho.

Mám něco lepšího.

Všem psům jsem to dávala.

Rány se potom rychle hojí.

Co já už měla psů?

Co to je?

To mám ještě od Alberta.

Je to z kůry a listu nějakého stromu.

Jakého stromu?

Nevím. To je nějaká indianská medicína.

Říkala jsem našemu doktorovi na středisku, jestli by se s tím jako dalo

něco a... A on se na mě tak koukal, myslel si asi, kam dala bába rozum.

Můžu se podívat?

Prosím.

Mohl bych si vzít pár kubíků na rozbor?

Samozřejmě, vemte si to třeba všecko.

Stejně už je tam na dně.

Jednička tyfus morium. Za čtyři hodiny patnáct minut infekce zlikvidována.

Dvojka tularemie. V šest a půl hodiny.

Trojka leptospiróza. V sedm hodin.

Tady je aplikovaná malárie. Tři hodiny.

A v pět se je aplikovaná cholera.

Za pět hodin je po nákaze.

Člověče, to musí zavrat i na bakterie lidských chorob.

Víš vůbec, co si přines?

Petzold věděl, že to ničí bakterie, ale co to je?

Před třiceti lety nemohl Petzold vědět, co víme dneska.

Bakteriemi seživí viry.

Něco jako umělý virus?

Asi tak.

Jestli se to povede, člověče, tak lidi, co zítra mají zemřít, už

nezemřou.

Jsem ráda, že jste přišla. Něco pro vás mám.

Tak tady je to.

Jak jste chtěla, slečno, něco o těch Bororech?

Představte si, že manžel u nich byl.

No musel u nich být, protože jsem našla... Co jste našla?

Slovníček. No s tím si, slečno, uděláte jméno.

Jméno? No já totiž od Alberta leda, co jsi o těch věcech vím. Víte, tak tady.

No tak, smrt se řekne například v jejich nářečí manru.

A víte, co to ještě znamená?

Manru znamená také nic.

Nic a smrt je u nich jedno slovo.

Promiňte. Pustím ještě lumpíka ven.

Stačí kapička vody navíc a Bororo už nej život, Bororo pak

smrt.

Frčová. Dobrý den, paní, prosím vás pěkně, mohla byste nám na chvilku

vyvěsit telefon?

My tady totiž v ulici spravujeme spínačku, víte, a potřebovali bysme mít

kontakty pod proudem.

No dobře.

A na jak dlouho?

No, tak na půl hodinky.

Prosím.

Nevíte, prosím, kde je doktor Junek?

Já?

Doma není, ani v ústavu už pět dní.

Nemějte strach, včera tu byl.

To on je jistě někde v laboratoři. Víte, já jsem mu dala takový starý indianský

lék. Měla jsem to ještě po Albertovi.

Všichni muži jsou stejní.

A není ten lék od Bororu?

To nevím.

A máte to ještě?

Vždyť jsem vám říkala, že jsem mu to dala. Všecko.

Doma to taky nebere.

Ale vy musíte něco udělat.

Prosím vás, pochopte to.

Já vám nesmím říct, kde je, nesmíte to vědět.

Zabíjí ho.

Seturi ho také zabili.

A proč nezasáhla ta vaše loď?

Když na místě nikdo nebyl, loď zase odstartovala.

Může se vrátit až za dva dny.

Je to přece váš přítel.

Varujte ho.

Ale on si myslí, že ta banda, která ho pronásleduje, patří k vám.

Ne.

Ne.

Věřte mi.

Prosím, pojďte se mnou.

Dole mám auto.

Ne.

Autem ne.

O, pardon!

Měl jsem vědět. Nevím, jak to bylo.

Co je vám?

To není náhoda.

Jsou tady.

Musíte ho varovat.

Nemůžeme stanovit krevní skupinu.

Co je to za nesmysl?

Opravdu, krev nereaguje.

Těmhle všem si to namíchal do potravy?

Ano.

Jakmile se ten virus dostane do zažívacího traktu, ničí krvinky.

Ale proč sakra?

Když jako sérum v krvi zázračně likviduje bakterie běžných chorob.

Šertu, jak to ti Indiáni užívali?

Počkej.

V klecích jsou přece misky s vodou.

Třeba se každá krysa napila.

Tak přece.

Stačí kapička vody navíc a Bororo už neživot, Bororo pak nic.

Přesně podle Fridšova denníku.

Tak tedy voda.

Docela obyčejná voda.

Když na to někdo přijde, vytvoří bakteriologickou bombu, která zabíjí

všechno živé.

Teď chápu, proč Fritsch a Petzold ten objev nikdy neuveřejnili.

Prosím.

To je pro tebe.

Burger.

Haló. Prosím tě, můžeš rychle přijet? Zuzana je v nemocnici. Kde?

Pozor na co? No, určitě hlídají u vchodu. Asi v tom mají prsty. Je to

beznadějný, tak snad bys mohl... Dobře.

Ale rychle, prosím tě.

Hned.

Ten čistý koncentrát je kde?

Máme už jenom poslední dva kubíky. Sterilní stříkačku. Co chceš dělat?

Nemám čas ti to vysvětlovat. Ty jsi ze šíle! Pošmět!

Já ti s tím nedovolím odejít!

Tak dobře, pojď se mnou.

Budu tě potřebovat.

Nemohu jít do toho.

Představte si, jestli má kremké domoře další výbory.

Máš horečku.

Všechno bude v pořádku.

Ne.

Nechci.

Ne.

Zabíjí tě jako mne.

Ty musíš žít.

Nesmím.

Pohop to.

Oni nesmí vědět, že máš ten lék.

Oriánu.

Slib mi.

Dáš to našim.

Přijdu.

A najdou tě.

A ty jim vydáš horor.

Slik mi to.

Věř mi.

Já ti věřím.

ani jediná hvězda.

Stará láska

nerezaví.

Jsme na jedné.

Počkej, co chceš dělat?

Jako kluk jsem si hrával u Berouna v jednom lomu.

Sněžují perimetr, konec.

Step 138, tlak 180 na 100.

Prosím. Vydržíš to ještě jednou?

Ale jo, co mám dělat?

Máš ve vrátnici návštěvu.

Hned jsem tady.

Ale to je... Dobrý večer. Dobrý večer.