Original subtitles

To byl asi pták. Ticho.

Pravděpodobně se to obhlídne kolem a je to burda.

A s desátníkem půjde toho.

To byl pták.

Je vás teda dost.

To byl zřejmě pták.

Co jste zjistili?

To je někdový křik.

Jak to vypadá, povídám.

Jako obvykle, okolí je zřejmě čistý.

Narazili jsme na stezku, je to tamhle kousek dál.

Džungle tam končí a porosty tam mnohem říči.

Vrátíme se.

Dokud nenarazíme na Japonce ani pomyšlení na návrat.

Tři čtyři kilometry od tu začínají pahorky, tam určitě Japonci jsou.

A co již tam byl Ženský, co potom?

Mám nápad, jak si ten objev se Ženskýma uvěřit osobně, Smajle.

Aby šel jako s nožem na průzkum, co?

Proč s nožem? Snad s prezervatilem, ne?

Vždycky jste chodil na Japonce, vy a Kovalský.

Neposílám vás na Japonce, ale za Ženskýma.

Za Ženskýma mě neposílejte, nejsem už normální, pane Četaři.

Ale předpokládám, že vám by taková nějaká mohla přijít, ne?

Měl byste znát líp svou míru, Smajle.

Jak lípo, pane Četaři?

Především vás

Jsme v končinách, kde přestává veškerá sranda.

Ráno nechci pokračovat v pochodu, dokud nebudeme vědět, jak to vypadá dál.

Považuji proto za nezbytné, aby jeden maník šel teď v noci a tu stezku

proskoumal.

Proto se ptám, kdo se hlásí.

No tak vidíte, a je po srandě.

Když jsme tehdy našli Lenyho s bajonetem mezi nohama, to byste je hnali až do

Tokia.

Ale dneska jste poserové.

Jsem sice podůstojník, ale já to řeknu.

Družstvo se nemělo rozdělovat.

Pátrání po Japoncích se tím co to urychlí.

To většiné prodírání porostem jde trochu na nervy.

Potřebujeme si odpočinout.

A potom, kdo není machanán, už dostane na sebe vraždu.

Já se ptal jasně.

Kdo z vás sehlásí dobrovolně na průzkum stezky před námi?

Z určitý vnitřní ochoty.

Na vaše odborné vejmluvy jsem se vůbec neptal.

Myslel jsem, že ve vás vězí aspoň krapé dobrý hůle.

Ale vy jste zatím pěkná Vilišparta.

Hálejte to jenom na návrat.

I tyto lech tady se zřív párkrát pěkně vytáhnul.

Kdyby se pan četař neurazil, tak si na ten průzkum hlásím já.

Neumíš zacházet s nožem.

Nevadí.

Panu četaři do princip.

Do tu vnitřní ochotu.

Je to jaksi, já si teda hlásím.

Předpokládám, že jste to vzal na vědomí.

Jseš si jistý, že je tady variéte, Smajle?

Úplná šaškárna, pane Čitaři.

Já víme, že jako na desátníkovi byla řada na mě, ale ty jsi zpospíšil.

Ale jdi.

Nemusel ses namáhat, já bych to nakonec přece jenom udělal, víš?

Posluš, Burda, ty jsi vlastně zoufalecí žádostivej.

A ještě víc podělaný, jsi ten pravej skutečnej posera.

Když se ukáže, že nejsou ani v kopcích tři čtyři kilometry odtud, půjdeme zítra

dál. Ještě tak dlouho dál, dokud tu oblast celou neprojdeme.

Ukáže-li se však, že tam jsou, hned zítra se jde zpátky na pobřeží.

Heslo zůstává jako včera.

Jinak je nejvyšší čas, abyste se zpamatovali.

Moc nemluvit, nekouřit.

Ani kdyby vás měli moskyti sežrat. Velení přejíma desátních burda. Ten určí

další hlídky.

Rozkaz. Zrovnej si čas.

Mám přesně půl. To sedí.

Smilově děkuju.

Od jakživa se vyznal v provokacích a ani tentokrát nesklamal. Já mu to

nezapomenu.

Ještě něco?

Kdybych se nevracel ani po takových čtyřech hodinách, ať mě nikdo z vás

nechodí naproti.

Kdybych se nevrátil do svítání, to by znamenalo... Když začneme všichni

plakat.

To by znamenalo, že zpáteční cestu nastoupíte pozítř. Jasno?

Jasno.

Asi po stu krocích přijde ta stezka.

Mnoho štěstí, Greco.

Mnoho štěstí.

Ať je to jak chce, je to frajer.

Sentimentální řezník.

Jseš delta i burda, co?

Už by se mohl jít vracet.

Měsíc je jasný.

Hory jsou daleko.

Ale ty spičovača!

Cože? Na straži budeš první, který zakalí.

Hele, ty nám tady moc neprorokuj.

Už ale bylo ráno.

Mají stejně zvláštní.

Vzal bych řežavý poleno a vláknul s ním tady do tý tmy.

Bez tak tady kolem žádný Japonci nejsou.

Nejspíš odpluli.

Takže je to vlastně všechno jenom sranda, ne?

Kucí! Sez pomáči, co?

Jen si představte, že by tol v tom křoví místo Japonce vyštrachal holčičku.

Bez tak by byla nakažená. Lepší nakažená než žádná ty.

Když budeš spát, tak se ti bude o děvkách aspoň zdát.

Někomu o děvkách, někomu o kobělách.

Hergo, chlapi, nenačílejte poráhat. Tady můžeš být klidný, Borda, tady se holc

stáli.

Však se ráno půjde za nima dál, uvidíte.

Furt dál tím houštím.

A to se ví, že jo, Smajle?

Tak dlouho dál, dokud se na ně nenarazi.

Přesně tak, jak to řekl Greg.

Řekl, abychom nastoupili cestu zpátky po zejtří. To řekl.

Pro případ, kdyby tam snad teda jako z case.

Co by tam z case, ty? Greg ještě nikdy nikde nez case, to si pamatuj. Však on

se vrátí.

Ty abys neml sejček.

Nejradši bych odsaď uletěl.

Vopeřil by se mi normálně ruce a já bych odsaď uletěl.

Už aby ses vopeřil.

Já taky přikryl deko.

Bude to tak nejlepší.

Helejte se, chlapi, už je toho fakt dost, jo?

Hlídku teďka drži, Smajl, jo? Furt bych letěl a přistál až támhle.

Zatím zavřeš hubu, Slim, a my se úplně spokojíme.

A ty budeš špicovat uši, Smajl. Kdyby se Četas vracel, tak mě zbudíš, jasno?

Jestli to máš okoukány z biografu, to nevím, Burda, ale v každém případě bys

měl vědět, že to tvoje velitelské chování je drobec směšný.

A tam odsak bych čuměl sem dolů na vás, vy volavé.

Do tohodle houští sem.

Sebereš svou deku a budeš ležet rozden.

Přespomáň. Slyšel jsi rozkaz, Parchante?

A jestli tobě smájí, to není vhod. Tak co?

Říkám, tady bude klid. Moment, kaprále, co jestli mi není vhod? Tak co?

Co bude?

Vyšlov, co jsi měl na mysli. Hele, nemám chuť ti dělat šaška, fakire jeden.

Jestli se ještě jednou ty burda mě dovolí říct fakir, nebo tak nějak,

nejenom že ti servu ty tvoje zasraný kaprálský prýmky.

Ale zuby ti nadělám risotto, to si pamatujím.

Já si to prostě o tebe nepřeju.

Tak já ti ty průjimky teda dám!

Na, sežil jsi mě ty!

Ty ješitnej hajzle!

Ty ješitnej závistivej parchante!

Burda.

Ty jsi to všechno narafičil, aby šel Greg.

Ty jsi to naranžoval.

Ale on tě odhalil a ty teď provokuješ, protože tě shodil!

Slovo až snad tě tu zabiju.

Člověk by z tebe zvracel!

To je dobře, poblej to tady všecko, kaprále.

Ty jsi ta děvka, co to všechno rozbichává!

Vám asi přeskočilo, ne?

Foj.

Ply sám, bohužel, už mě nikdo nevyprovokuje.

Foj.

Moulové.

Jestli to tak zaslech krek, boha, jestli von to řvání slyšel.

Co řvou?

Já. Vy jste řvali.

Někdo tam je, no.

Četař na nás čumí z křovy.

Čumí na nás a seřve nás, to je, no.

Ty jeden pitomej rozdene.

Na, to je tvý.

Já mám někde šití, chceš?

Tak co je bylo v tom klově?

Nech to obroci.

Stejně nemůžeme spát, tak co?

Slyšíš, nech toho.

A zhasně to světlo.

Ta je nenávratně ztracená.

Tak co bylo v tom křoví, Hergot?

Jsi zvědavej, co by bylo?

Banální otázka.

Nechtěl bys hasit tu cigaretu?

Já se tě, Smiley, docela normálně ptám, jestli bys nechtěl hasit tu cigaretu.

I třeba chtěl.

Kam lezeš?

Slyšíš, vole? Kam lezeš?

To není tráva. To je chlupatá deka.

Chápeš?

A chápeš, co je to pacifik?

Půůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů

Poslíš, Smajle, v tom křoví je teda všechno v pořádku.

Jistě, že, Erwin.

Nemenuji se Erwin.

Co jsi viděl?

Došel jsi až na stezku?

A čty otázky, když je všechno v pořádku, Erwin.

A když je všechno v pořádku, proč tak divně odpovídáš na moje otázky?

Divně? Jseš celý divnej. To je otázka, mě jednoduše nezajímají, Erwin.

Ale mě zajímají.

Zajímalo by mě, co se dělo v tom tichu.

V jakým tichu, hergo? Ticho je pořád tady kolem nás, až moc je ticho.

Kdo slyšel, tak se prodírá škrovím a najednou ticho.

A?

No nic, prostě ticho.

Jseš na prstovu.

Rozden, chápeš?

A chápeš ohromný města v dálce?

Hromady obrovských domů?

A řeky aut?

A rozdení?

Hned po válce se vožením.

Víš, to je to drogerie.

Když jdeš v létě kolem, tak na chodníku... Leží hovno. Na chodníku voní

drogerie. A jednou vejdeš a za pultem bude pan Rozden. Pan Rozdbiv? Pan

Rozden bude celý den prodávat, ale jenom slušným lidem, zprostňákům ne.

Dokud ne dostane rakovinu?

Kdo se s tebou baví, Smájl? Jseš bledej a odpornej jako smrt. Ne, ošklivej

eoína.

Když jsme to oblížili, mi dva bylo všude kolem čisto.

A že se zbroda tak vyplašil?

Nic se mi nezdálo, no.

To se stává.

Křou je pořád plný všelkých zvuků.

To byl asi zase pták, co jiný, jo?

Třeba četeř.

Hracel se s tím, že zejtra konečně půjdeme zpátky.

A co?

Jak to víš?

Nic. Chtěl nám udělat radost. Ale než mohl hlesnout, tak mu tady Edineus

zlomil vás.

Vafinovaně. Aby nám zkazil radost.

Protože jedy nesne se, aby měl někdo radost. Jak to?

Tím pádem se nevrátí a po zítří jdem domů.

Víte co?

Nechte si ty vtipy, chlapci.

To je fakt, to stejně nemá logiku.

Přeslu si podruhy tyhle šipiny, nech.

Jsi hodně mocnej, Smajle.

A podivnej.

Nikdo se v tobě nevyzná, tak je to.

tak si myslím, že se nevyznáš v letčím z velčáků.

Je zase jeden v křovi.

Že tam vůbec chodí.

No řekněte, ještě ho tam četař načapá a zjebe nás, že budeme volat všecky

Japonce o pomoc.

Já myslím, že je všechno v pořádku.

Myslíš, že je křovi prázdný?

Myslím.

A byl jsi tam, kde jsem byl prvé já?

Tola to furt zajímá.

Asi byl fakt za horama.

Když se to tak veme, tady vlastně vůbec není válka.

Já to půjdu ještě jednou oblídnout.

Jestli jsme něco prvé zaslechli, tak to byl jasně pták. Nebo četař.

Pták. Četař. Pták a nebo ještěrek. Nebo četař.

Nebo divoký vepřík a basta.

Poslíš, Burda.

A? Umějí tihle vepříci vůbec plavat? Co?

Plavat, jestli umějí.

No jak se potom dostali až semne na ostrov?

Vítr zanese semenu a vyroste strom, to vím.

Pták přiletí.

Semeno vysede.

Ha, ha.

Z toho potom taky vyroste strom.

Motýl přiletí, svatojánskej brouček přiletí, had... Přiletí.

Přiletí.

Počkej, had... No, co had?

Připluje, ne?

Co já vím, co to máš ty plechovce?

Já bych řekl, že připluje.

Hele, a co červy?

Co ty hnusný červy?

Ty tě jednou sežerou.

Tady něco si ti, co to tam máš?

Stejně je to všechno velikánský otvázník. Jaký pak otvázník? Normální

prasata, satelita, co domoroci na ostrovi vymřely z divočela.

No dobře, ale jak se potom dostala až sem na ostrov?

No ty tě sem přivezli, čoveče.

Ti domoroci?

Čápi, Rozden, čápi.

A taky sem přivezli slepit sávoli, ovšem ty největší jsou tady na palouku. A

hádej, který z nich je korunovanej.

Rozden,

tady je řetěž Pírák.

To pálí Sikorský, tajně z kompotů.

Aby jsme to měli čím oslavit, až budeme zpátky na pobře Hele, pít se nebude.

Čekáme, že se každou chvilku vrátí Četař.

Tvrdíš, že se pustil daleko.

Povídám, poslav tu plechovku, ukáži tě tamhle.

Aspoň bych, Jergo, něco ňamňam sežral. Fintu.

Gramofón a piknikovej stůl. A děvčata.

Auta parkujou v houštinách. Boha, chuci.

Boha, Ando.

Ahoj. Ando.

Ando. Ahoj.

Ando, ahoj. Ahoj, Ando. Ando, ahoj.

Jsi nějak veselá.

Ahoj! Ahoj! Ahoj! Ahoj!

Ahoj! Ahoj! Ahoj! Ahoj! Ahoj! Ahoj! Ahoj! Ahoj! Ahoj! Ahoj! Ahoj! Ahoj!

Ahoj! Ahoj! Ahoj! Ahoj! Ahoj!

Ahoj!

Ahoj!

Ahoj! Ahoj!

Ahoj! Ahoj! Ahoj!

Ahoj! Ahoj!

Ahoj!

Ty hajzle, on měč majznul.

Jak on to dělá? Takhle!

Harry, co to běž?

Za chvilku budu úplně ožralý.

To jsem si mohl myslet, že ty to máš, pídák. To teda odpusť, to je moje jediná

pretlažka. Počkej!

Pozor!

Tohle ti s moje náhodou nevyšlo.

Tohle přestává všecko. Víš dobře, co jsem řekl? Řekl jsem, že se pít nebude,

jo?

No, zřejmě voda.

Prohlášuji, že Smajl je největší neřád pod sluncem.

Jednou takhle ke mně přišel hodnotný Hartmann.

Když byl nového jednotky. Poslyšte, Smajl povídá.

Hraní rozcvička je důležitá věc.

On vždycky, když něco řekl, tak takhle na mě mrknul levým očkem. Jako, že to

nemyslí vážně. A každý voják Smajl musí provádět rozcvičku denně. A jenom to

kašlete, Smajl.

Máte hraní po službě.

Až by se mi došlo, že to nebyly žádný přátelský znamení, ale tik, v levým

očku.

Jo, lidi klamou, klamou, klamou, klamou, klamou.

Aby jsi neřekl, ty skrblíčku, já tady mám taky špírák.

Tak slime, no tak, tak, no tak, slimku.

No tak ty flimify. Nech si to, každej tady ví, co seš zahyzla.

Když vás tak člověk vidí, má chuť udělat bav.

Tak co jsi tam našel?

A byl jsi tam, kde jsem byl prvé já?

Špírák! On tam má doopravdy špírák! No tak vidíš! Ne, tady se přesvědč, Burda!

Na, na!

Já vím, a ty mě boleješ.

Ty bys byl tak vtipný, jako jsi nevinnolezavej.

Panebože, čistý defalšovanej špírák!

Pokoutně pálenej.

Skutečnej špírák, povídám!

Slyšíš, špírák? Slyšíš, špírák!

Tak, Hergot Burda!

Mě jsi vyhrožoval, mě jsi nevinně setřel!

Tady se můžeš přesvědčit, kdo porušil tvůj velitelský zákaz.

No dobře, jak je tam špírák, no.

Jaký pak no dobře?

Kmejflaž jste si čuchal?

Čuchal jsi k ní, nebo ne?

Je v tom opravdu špírák z Majeleuka, Črozden. Ne, počkej.

Já chci, aby se pan desátník přesvědčil osobně.

Prosím.

Hele, si nás už baví takhle tak uboze, jo?

Slyme, ne tak uboze.

Tak dobře, kaprále.

Co jsi to dovolil, ty zmetku?

Co na to říkáš?

Koho potrestáš? Já tě mám zauzit!

Tak dobře, když může pít smaě, tak já taky.

Smajla se bojíš!

Zesmajla, váš strach!

Svině.

Se žanem dá svině.

Oba jste svině, že vám nedělovalo.

Zlý nelidský svině.

Dneska je sobota.

V tuto chvíli jsou na světě takový dvě miliardy lidí.

Koukám, že na mě koukáš, jsi snad maso?

Hav, hav.

Koukám, jak si pouští žubu na špacír.

Potřebovali byste pořádně zabrat, aby vám všem vyhnala rouby z hlavy, frajer.

Nepodělám se, že nejsme andělé.

Co podívejte, jak to prožívá.

Nehozmajlé.

Jseš vyzývavý frajer.

A to já nemám rád. A já se nemám rád puding.

A poníženej, uraženej rozden mi tenhle večer taky nemůže zkazit, že bráš si ho

soucit. Koci fix!

Ty zruň!

Koup mě rovnou do šimpánu! Nech ti tu hnat urazit.

Takyže jo!

A všechno vypiju!

Puskyni a výšky!

Asi karfiol.

Je něco tam mám.

Je hlubá.

Je zatracenou. Au, au, chuci, au.

Je válka!

Musí se to vážně doklidnit.

Grekova torna, pane Bože.

Jako by ani nebyla noc.

Ty máš prezident.

Tak víš co?

Běž, špírák z cizí huby, nemám rád.

Řep na zadku, buď zatím rád a mlč.

Mlč, Smajle, a séď nebo spi.

Ale chovej se co nejméně, to ti povídám.

Biftek syrovej.

Jste hold frajeři.

Já nechápu, byle co ti vlezlo do mozku.

Chlupatý červ.

Četař se vrátí a Japonci to stejně nikde nejsou.

Ty víš oby, kde je Četař?

A kde jsou Japonci?

Jak vidět, začíná to bejt vážný.

Svět je od furt stejný.

Kašpaři všech druhů se rafinovaně předvádě, aby se podobali mužům,

imponovali husám a zaujeli jim dráky, tak je to.

Až bude po válce, já začnu docela nový život.

Vemu pilu a podřežu všechny stromy v okolí.

Vymítím veškeré křovy a houštiny, abych, jak se patří do všeho, viděl.

A budu si hledět jen a jen svý ženy, svýho obchodu

a své děti.

A za takovýhle dusných letních večerů mě Margot přinese z ledníčky plechovku

šťávy.

A já se budu dívat... Jak to všechno začíná znovu?

A já se budu dívat, jak se pohár naplňuje ledovou oranžovou šťávou a celý

se orosí.

A potom... Potom pošlou mladý rozdeny do džungle. A potom ten pohár...

Roztřísknu. Hele, dej nám pokoj, ty! Ty bys zboural v člověku každou hezkou

představu čověče! Pohár bys jen boural a napadal!

Do kteřího napadá, když za oba své mrtvé oši vyfasuješ od

státu prachydrogisto?

Tak co jsi tam našel konkrétní synu?

Objevil jsi tam dívku ve vaně?

Nebo jsi tam objevil palác z dávných věků, zahrostlý v houštinách?

Poslíš, komiku, jsi si nějaký jistý.

Ty, starý lichotníku, tobě taky neujde nic.

Bylo by zapotřebí se tam ještě krapet podívat.

Všem, hlavně tam, kde jsem byl prvé, já.

Už nikdo nikam nepůjde, už to mám šel taky akorát.

Hlídku drží Smajla Basta.

Smajl na hlídku, ostatní spát a zbytečně se nedá rozlejzat.

Jenomže on usnul, Parchant.

Když se vrátil tamten na plátcek, já se ho ptám.

Smajle, co bylo v tom křovi?

Nic, co by bylo.

A ty na to rozden říkáš?

Jsi bílý jako smrt.

Jestli se nevrátí, tak mu půjdeme naproti.

Nic.

Tohle to byl jasný pták.

Ještě to prvé takovej prazvláštní prodíravý šramot.

A najednou dost.

Pak zas takovej divnej zvuk.

jako když si táhne pitel do hušti.

A ten zvuk se mi právě zatraceně nelíbil.

Co s tou mužkou tol?

I celkem nic.

Nechej ležet.

Uj. Pomalu, borda.

Když seš hod schovývavý a nenecháš si vůbec poradit, tak je to.

Já lidi znám.

Napadlo vás, mládenci, některýho, že tělo zmizí snadno v rostlinách?

Že zmizí v rostlinách a nenajdeš ho ani když začne páchnout?

I kdybys tam chodil třeba stokrát, tak ho nenajdeš v tomhle porostu. Napadlo

vás to?

Jak to blíž myslíš?

Tak jak to povídám?

Smizí v rostvinách a nenajdeš ho.

Greku!

Greku!

Greku, hej!

Ani nej se přece může připlazit až do křovy. To je nepravděpodobný.

Vyloučit se to nedá.

Vyloučit se nedá, že sem spadne meteor.

Jste všichni nějaký chytrý.

Jen jedno to.

Do Krekova nábratu tady dávám instrukce já.

O velitelích, jejichž instrukce vedou k šaškárnám, mám svůj názor, Burda.

Jestli se vrátíme bez něj, tak to bude vyšší místa zajímat a říkám rovnou, že

se o to postaram.

Pak se to tu zahemži vojenskýma fyzlama si pamatuj.

Ať ti si to tu dobře prohlídnou.

A bude se pak vážit všechno, Borda.

Tak pozor.

Je to nesmysl, je.

Tak ať se toto zajmří.

Uvidíme, co najdou.

Ten člověk divně vypadá.

Herkot, co my vlastně všichni jsme.

Pojď, přichystáme tu deku pro něj, kdyby teda v tom křovině kdo doopravdy ležel.

Žilý burna!

Myslíš, herkot, že mám fakt zadeklenou pro to, aby se mi tam kdekdo trefoval?

Kdyť já v tom křoví domopravný nebyl!

Je to nepravděpodobný, ale raněnej se může doplazit do křoví. Může se jí

přikrýt.

Já tím chlapci samozřejmě nic netvrdím. Smajl je jehecíř, ale... Jak je ale? Jak

je ale?

Celkem žádný.

Ale fakt je, že já v tom křoví vlastně jedinej z vás nebyl.

Hele, jdu tamhle na kraj křoví, uříznu dva klacky.

Kdyby byly třeba nosítka.

Pojď sem.

Teď se přesvědčíš, jestli má na sebe smilový pasek.

Rozden!

Teď se sebereš, půjdeš a uřízneš ty dva klacky. Rozumíš?

Slyšels? Syp!

A co mám, Hergo, dělat dřív?

Hm, co se ti říká?

Hlásím, že z křoví vytejká proudem krev.

Apríl.

Poj.

Poslyš.

Smajl... Teď mě nerušte tím.

Smajl je divný, ale... Řád mě ale budu dám.

Jen si rozlož, jaký tenhle člověk vlastně je.

Taky je ten celý jeho styl.

Když jako žrtu provadil, že tam kreka odrovnal, nikdo mu to samozřejmě

nevěřil.

A když pak jako žrtu tvrdil především, že v tého flašce vězí špírák, taky mu to

nikdo samozřejmě nevěřil.

A co se potom ukázalo?

Že v té flašce špírák doopravdy byl.

Jseš naivní, Burda.

Lidi jsou všelijaky, já je právě znám.

Ukaž.

To se musí jednat, nekecat.

Napřed musí člověk jíst.

Žrát a maskat.

Aby si udržel silu, víš?

Aby dobře podřezal tele.

Tohle.

Teď fakt necháš klacku rozden.

A přesvědčíš se, kde jsi, Smajl, nechal svůj opasek.

Pak vám možná už si něco prozradím.

Já v tom křovi nebyl.

Za zdrá čas, aby se udělal nejdřív jasný smil.

Tohle jsem našel tamhle opoda.

Četařův opasek, že jo?

Možná, že pro je smilův.

Krev na něj nenahledejte ani jméno, to jsem právě prohlížel. A co máte, jestli

je Smajlův? Potřebujeme aby byl četařův.

Jestli je Smajlův, jak to, že se odstnul tak daleko?

A hlavně proč?

Když pek odcházel, takhle tady stál, měl v ruce holej nůž, to přece vím.

Říkal nemluvit, nekouřit, i kdyby vás mozkyti měly sežrát. Vzpomněme si, co

přesně dělal, než tam šel.

Vyprazněval kapsy nahromadu sem, zrovna po ty háce se Smajelem.

Jenže jestli je v křoví jde opravdu někým přikrytej, tak se takhle morně

namáháme. To vám říkám hned.

Smajl nám zkrátka musí říct, co a jak.

Se Smajelem musíme dostat pravdu, dokud je ještě opilej.

Opilej nám řekne pravdu, to já znám.

Dáme teda všechny věci od něj takhle pěkně dál.

Co mě se týká, jedu do křavy.

S tím já nechci nic mít.

A běčem někej gumovej!

Napřed se mu zujou boty.

Žádný šťastný.

Zoubej.

Au! Neho, je furt popilej.

Slyšíš? Hej!

Přiď.

Kdo tu chybí?

Jiný četař kamaráde.

Četař Craig Miller.

Zárušní tranečky.

On se totiž doopravdy ztratil ledy.

Je zase flinta.

Máme podezření.

Já taky.

Leží tady někde v šoví.

Četař nebo flinta.

Není čas na vtipy, Smajle.

Já vím.

Jestli pak si si vůbec někdy bacil s nějakou ženskou, rozden.

Nehneme se o to, Smajle.

A nebys přijel hledat ještě jiní kámoši.

Ty to totiž za tá hloušti víš.

Kam pak?

Přiznej se, kde znechal svůj opasek.

Našli jsme ho prvé v Křoví, to je právě to.

Co s nám dělal?

Na naš díl.

Ty bezmeznej zatvrzelý dobytku!

Co s nám dělal?

Přikryl ho, ležel tam, vzal sem opasek, dal kolem krku a stál vál. Přesně tak

filmoval špírák, ty!

On by totiž pořád filmoval.

On by mu to aspoň přál, víš, že bys mu to přál?

Mluv! Mluv! Mluv, že nemáš rád lidi! Že nemáš rád lidi!

Co je v trávě, mluv?

Tra... au.

Děvko, tupá vysušená. Dále, dále, v trávě. Tra... pust, maso, pust! Kde je v

trávě? Pust!

Co najdeme?

Hovnotol.

Krásný kulový.

Zvíře.

Velický zvíře. A co mali vereřičky, vereři, vereři!

Nestavujte lidem boty vážený. Spolu žijící.

Nespal.

Tebe dostanu. Ale vabutýho!

Ty jsi ho dostal.

Robi! Robi! Robi, ne!

Robi, pust ho!

Robi, ne ho!

Bože můj, takový krásný místo.

Jako stvořený pro piknik.

Víš co, jeden bys ti od tvého dojení málem pošel.