Original subtitles

Dělej, dělej.

Můžete mi vysvětlit, co tady děláte?

No, my jsme se šli projít na 15 PS a asi byli stekli. Jo.

Vy se takhle běžně procházíte v noci v lese. No.

Jsme zablúdili.

Fakt? Tři kroky dopředu. Dělej.

Řekla jsem ti, ať na mě nečekáš. Stejně jsem nemohla spát.

Kam jsi to schoval?

Tam, kde to nikdo nenajde.

Evidentně hodně daleko. Byl jsi pryč celou noc.

Stalo se něco?

K Vilkovi se dobývali ty chlapi, co po něm jdou.

Cože?

Jakože o něm věděj?

Nevěděj.

Nedostali se dovnitř. A co když se tam vrátěj?

Celou noc se nedržel na stanici.

Už do bučiny nepáchnul.

Myslej si, že to tam hlídáme a něčeho se bojí.

A nebo se bojí nikoho.

Co je to za chlapi?

Saniťáci. Z nemocnice v újezdě. Co mají co společného saniťáci s Vilkem?

To nevím.

Vilk si to nepamatoje.

Budu to teď muset zjistit. A jak? V licejní uniformě? Pautě s majákem?

Roberta to nejde.

Znajtě vyslíchala si je celou noc. Tohle musí udělat někdo jinej. A kdo asi?

Dobrý ráno.

Petře, pojď sem!

Ježišmarja!

Co to tady tak strašně smrdí?

Hele, tohle nejde dále k tomu plotu, jo? A radši to přivažte.

Je to moh někdo taky.

No, tohle ještě bude celá vesnice jak s hůru nohama. No. To mi povídej.

Ten můj neměl kudy projet, když mě sem vez. Musela jsem kus dojít po svět.

Dobrej. Čau, mami. Ahoj. Měl bys přidat, jede to až z Bystřice.

No, já vím.

Cože, to rozkopali i za stávku?

Vojto, dělej! No.

Kůlka vesnice je neprůjezdná.

Dobrý den.

Dobrej.

Ale se jsme vůbec tu kanalizaci měli za potřeby.

Se těším, jak bude starosta Luchťákom vysvětlovat, proč si celý jaro nekoupí

čerství rovlíky. Tak pojďte. Co to bude?

Vencu, čekaj.

No, potřebuju něco ke kafi. Jo.

Šla jsem zatopit manžel, zatím vynášel věci z auta. Musí se to tahat přes celou

zahradu. Vypadá to, že vás chtěl vykrást.

To by nebylo poprvý.

Pře zimu sem nejezdíme, takže to láká zloděje.

Paní Nedvalová, tvrdíte nám, že vy ani váš manžel jste tu past nenachystali?

A jak se sem ta kuše podle vás dostala?

No, to je záhada i pro mě.

Někomu jste vaši chatu nepučovali? Nebo nepronajímali?

Ne, ne, ne, toho neděláme.

Ztratilo jsi něco?

Ještě si to projdu, ale nic cennýho se tady ukrást nedá. Všechno podstatné na

zimu odvážíme.

Pani doktorky, na uklidnění.

Děkuju.

Já se s tou pořádnou můžu zpamatovat.

To je pochopitelný, to by rozhodilo každýho.

Představte si, kdyby nás nechtěl vykrást.

To by to střelilo mě nebo manželku.

Nenapadá vás, pane Nedbale, někdo, kdo by chtěl vám nebo vaší manželce ublížit?

Ne, vůbec nevím.

Ani třeba někdo tady z místních?

Tak jedinej, s kým tady máme problémy, je maršálek.

Jaký problémy?

Sousecký, furt mu na nás něco vadí.

Dokonce nám propíchal pneumatiky u auta několikrát.

A to víte jistě?

Někdo jinej, to tady mohlo být těžko.

Jak jste říkal to jméno?

Takže pánové, muž?

Leží tady tak dva až tři měsíce a vzhledem ke stádiu rozkladu víc z něj

teď bohužel nečtu.

Známe totožnost.

Doklady jsem nenašel, akorát ty tašky.

Prázdný, co?

No, až na tohle.

Hmm.

To vypadá na nějakýho amatéra.

No, berte to zatím jako můj odhad, ale víc jak pětadvacet mu nebylo.

Takže začátečník. No, asi.

Takový zámek se dá přece normálně otevřít.

Takhle to zprasit může opravdu jenom amatér.

Půjdem.

Tak co holka?

Nežlobil tě? Ne.

Pane Vureš, podobnej případ jsme řešili před pár lety, vzpomínáte?

Tenkrát mu to prostřelilo koleno.

Přesně tak, už jsem to nadporučíkově říkal, cestou jsem.

Ten zloděj tady řáděl dva roky.

Ale nemůže to být ten samý. Že by ho pustili, podívám se do spisu, ale

myslím, že byl starší.

Jmenoval se Maršálek.

Ta chalupa, kde se to stalo, je zrovna ta na konci cesty, po který jsme sem

přijeli.

Co jste vy, praporčíku?

Dobrý den. Dobrej. Jak to, že není tady s váma ta pěkná slečna?

Copak, chytá někde zloděje?

Nemusí, někde to už ve vedlejší chatě udělá za nás. Na instalovanou kuší.

Ten chlap, co se tam vloupal, je mrtvej.

Já, co jsem měl tu polízanici, už žádný pasti nedělám, opravdu.

A ani tu kuši už tady nemám.

Pane maršálku, kdyby ho ta vaše kuše tenkrát netrefila jenom do kolene.

Tak jste skončili ve věření. I tak jsem s ním měl věkný oplejtačky. Ten jandák

se se mnou soudil.

Naštěstí mě osvobodili.

A řeknu vám, že to bylo hodně nepříjemné.

Zloděj vás chce okrát a když se bráníte, tak vás zažaluji. To je svět.

Od té doby už vás nevykradli?

Máte tady docela cený věci.

Asi se sem bojej.

Jsem už v důchodu a bydlím tady celoročně. Zatímco vedle u Nedbalov na

to mají celou zimu, co?

Nedbalovi. Chovají se, jako kdyby jim to tady patřilo. Čo pak?

Tak například.

Zase začali jezdit po mým přijezdový cestě. Jen tak, i když jsem to zakázal.

Oni nemají vlastní?

Nemají. V létě se k baráku dostanou přes zahradu. Ale v zimě se jim nechce brodit

sněhem, tak klidně jedou přes soukromý pozemek. V zimě?

Letos taky?

No jasně. Já jsem chtěl popalnout podnikateli finanční příspěvek na

protažení pluhem. A co si myslíte?

Nedbal mě poslal do háje. A Nedbalová?

Ta na mě byla ještě sprostá. Ale Nedbalovi tvrděj, že sem v Římě vůbec

nejezděj. Tak to kecaj, byli tam určitě.

Jo, a ta červená škodovka taky. Ta tam letos stála několikrát.

Tak vidíš, že jsi tady zvykl.

O obětě zatím nic moc nevíme. Jen to, že to je muž, spíš mladší, a podle

předběžního odhadu Brožkový tu chatu vyloupil v únoru nebo koncem ledna.

Takže čekáme na výsledky pitvy.

V té chatě se našly otisky manželů Nedbalovejch. A potom ještě jedny, který

ale zatím nejdou identifikovat, protože nejsou v policejním registru. Asi to byl

nováček, jak jste říkal, praporčíku.

Co ten maršálek? Jednoho z hleděj už takhle zlikvidoval. Ale nezabil.

Použil tenkrát jiný typ kuše.

Tohle je sportovní typ.

Dá se to běžně sehnat. Je to model z loňskýho roku. Možná chtěl jenom

Nedbalovi postrašit nebo rovnou zabít a nechtěně zabil zloděje. Tak myslíš, že

je na to dost.

Pokud je pravdivá výpověď maršálka, tak nám Nedbal lhal a na té chatě letos v

zimě byli.

Co ta červená škodovka? Víme něco?

To bude složitější, protože ten maršálek si z celé SPZ-ky pamatuje jenom

patnáctku. Ale Nedbal ten mechanismus určitě znal.

Psalo se o tom všude, stačilo to ukopírovat. Ale na koho to chtěl? Na

stražit? A proč?

Nedbalovic chata byla vykrádená opakovaně. Je možný, že se tím maršálkem

jenom inspirovali a políčili si na zloděje. O těch Nedbalovic ještě něco

víme?

Vlastně je e-shop se sportovním vybavením. Docela úspěšný. Sklady mají u

dálnice. Přece si ty ukradený věci nechtěl odtáhat jenom tak v taškách v

půl metru sněhu.

Nejbližší vesnice je víc jak třikyláky.

Já jsem vyslechla ostatní chalupáře a o žádném dlouhodobě odstaveném autě

nevědí. O čem ale dobře vědí, je spor mezi Maršálkem a Nedbalovejma. Kvůli té

příjezdové cestě? Nejenom kvůli příjezdové cestě, tak i kvůli louce,

která je mezi jejich rekreačníma objektama.

Ověřovala jsem to a podle posledního zápisu v katastru z Loňskýho Dubna ta

louka patří manželu Nedbalovejmu. To je nějaký zamotaný. Jemu patří cesta a jim

ta louka, na který ta cesta je?

Maršálek kvůli tomu zápisu podal trestní oznámení. Tvrdí, že ta louka patří jemu

a že k tomu zápisu došlo díky podvodu. To se takhle nenáviděj kvůli obyčejní

louce? Vždyť je to jenom starost tady na horách.

Jenže HKO minulej rok vydalo výjimku a na tý louce se teď může stavět. No, a z

obyčejný louky je lukrativní stavební parcela.

Takže jde zase o peníze.

Jak jinak.

Ty neznám, maj nějakej záznam?

Čistý rejstřík.

A proč se o ně zajímáte?

Převáželi toho uprchlýho blázna.

A co myslím? To je ten záležitost Poláků, ne?

Já jsem jenom slíbil, že jim to pro jistotu prověřím.

Pane maršálku, co pak tu děláte?

Ten pozemek k vám přece nepatří.

Posel vás na mě nedbal?

Na tu louku.

Nemají žádný nárok.

Mají její zapsanou v katastru. To je všechno podvod. Celou dobu se tady o to

starám. A nedbalová se najednou vytasí s nějakou smlouvou, kterou prej můj táta

kdysi podepsal s jejím.

Byste o tom nevěděl. Ne, viděl jsem to v loni poprvý.

Že prej jim tu louku přenechává za to, že jí budou pravidelně sekat.

Taková blbost.

Jestli tu smlouvu notářského věřili. Nic nemají ověřený. Ta mrcha to v katastru

změnila až ve chvíli, kdy se z toho stala stavební parcela.

Je to ale úředně zapsaný a tímhle tady porušujete zákon. Říkám vám, že tahle

louka vždycky patřila naší rodině a tak to taky zůstane.

K čemu to je?

Taková policejní rutina.

Pane maršálko, nevzpomněl byste si ještě na nějaký číslo se z PZky, ty červený

Škodovky?

Ne, pamatuju si jenom tu patnáctku, podle narozenin Nebožky. Ale zeptejte se

Nedbala. To je jeho auto, tam s tou Škodovkou stálo taky. Po každý.

Pojďte sem.

Co když maršálek přitvrdil? Jednou už nastražil kuš u sebe, proč by ji nemohl

nastražit u sousedů? Ale jak by se do té chaty dostal?

Klíče od té symetriky netbalový, aby zalival kytky, bude mít asi těžko.

Ano, Kamilo?

Proklikala jsem se pořádně tím e-shopem netbalovejch a hádejte, co tam taky

prodávají. Sportovní kuše.

Kamilo, pošlete nám adresu toho jejich skladu.

Dobře, rozumím.

To je naše firemní auta.

Používáte ho? Vedete k němu jíst?

To auto má většinou k dispozici kolegyně Kadeřábková. A co dělala paní

Kadeřábková v zimě na vaší chatě?

Půjčila si jí, myslím. Vaše žena nám ale tvrdila, že chatu nikomu nepůjčujete.

To bylo výjimečně, my tam v zimě nejezdíme.

Jak je teda možné, že vedle auta paní Kadeřábkové stálo to vaše?

Můžu se spolehnout, že to zůstane jenom mezi náma.

Pokud to nesouvisí s vraždou.

Víte, já a slečna Kadeřábková... Jak dlouho je slečna Kadeřábková vaše

milenka?

Byla. Už není.

Kolikrát jste se tam sešli?

Tak pětkrát, šestkrát. Měla svoje tliče? Jo.

Z praktických důvodů.

Někdy tam na mě musela počkat.

Přece jenom scházeli jsme se v zimě. Jak dlouho jste spolu měli poměr?

Tak začalo to...

V loni koncem listopadu, ale z kraje února jsem to definitivně ukončil. Proč?

Tak ona chtěla, abych se kvůli ní rozhled, jenže to je nesmysl.

Já si neumím představit, co by manželka, jak by reagovala. Ale Milena to nechce

pochopit, že je konec. Prátně pro nás sleduje. Jak?

Když jste se na té chatě sešli naposled?

Nikdy v lednu.

A rozešli jste se v únoru?

Ano. Poslal jsem jí mail. Mail?

Bál jsem se, jak bude reagovat.

Kde ji najdeme?

Pracuje v distribuci jako vedoucí.

Proč držujete manžela od práce? Už jsme vám snad všechno řekli, ne?

Jenom nějaký doplňující otázky, paní Nedvalová. A už jsme na odchodu.

Budeme od vás potřebovat seznam všech zákazníků, kteří si od vás za poslední

rok objednali.

Přesně tento typ sportovní kuše.

Máte je přece skladem.

Pěkný den.

Na shledanou.

Já vůbec nechápu, proč vám to všechno Peťa napovídal.

Teda, pan nedbal.

Ale měli jste spolupoměr. V tom se asi nemýlil.

Ano, měli.

Párkrát jsem s ním byla i na té její chatě.

Ale od té doby, co jsme se rozešli, tak si o něj držím odstup. Ale nám pan Nedba

otvrdil opak. A co ty vaše maily? Ty by se skoro daly vyhodnotit jako stalking.

To nebylo moc rozumný posílat je z firemního mailu.

Ale Ježišmarja, ale to není žádný stalking! Tomu se říká láska!

Ale to lidi jako vy nepochopí.

On to taky ještě nechápe, ale já ho skutečně miluju.

To přece není trestní.

Já mám na lásku právo, víte?

Pan Nedbal má taky svý právo, paní kadeř Hábková. Na soukromí.

Na co to máte?

Že jsem se přiznala, že jsem na té chatě byla? Jen si potřebujeme něco porovnat.

Pojďte sem, prosím vás.

Maršálek celý ten mechanismus z kuší vymyslel a měli spolu spory. Mohl se k

Nedbalovem do chaty dostat. Je sice v důchodu, ale 50 let se živil jako

zámečník. Nedbal se rozešel s Milenkou. Ta pro ně byla doslova časovaná bomba.

Mohl si s něj domluvit zkusku na chatě, tam nastražit kuši a definitivně se jí

tak zbavit.

Jenomže nečekal, že tam vleze zloděj. Nedbal má ze svý ženy dost vítr. Co když

se chtěl zbavit jí?

Podle výpisu patří Nedbalovi jenom 20% z e-shopu, zbytek je jeho manželky.

No a pak tady máme Milenu Kadeřábkovou, Nedbalovu Milenku.

Mohla se mu chtít pomstit za to, že se s ní rozešel.

Klíče od chaty měla, bez problémů by se tam dostala. A Nedbalova, pokud by se

dozvěděla o nevěře?

Třeba se smrtvým znali.

A nebo to vůbec hleděj nebyl. A jenom to tak mělo vypadat.

Si myslíte, že ty otisky budou použitelný?

Třeba budem mít štěstí.

O čem důmáte?

Přemýšlím, jakou rychlostí letěla ta střela.

No tak vzhledem k tomu, jakou díru má v hrudníku, tak bych si skoro typla, že

jak tryskáč.

Podívejte.

To silonové lanko bylo navázané na kliku.

Pak vedené těma těma uchytkama za Kuši, kde bylo připojené na její spoušť. Tím

se zajistilo, že lanko trhne správným směrem.

Dveře se otevíraly dovnitř, takže když je ten zloděj otevřel, napnul lanko a

Kuše vystřelil.

A jakou průraznost mají vaše šípy?

Jaký zas šípy? Šípy se střílejí z luku, tohle je střela. No ale amor?

Střílí lukem, protože nemá v úmyslu průstřelem srdce lidi zabít, ale

zamilovat.

Jak to myslíte?

Ježíš, Hample, kdo do toho konečně praštíte s Kamilou? Do léta byste to

ještě stihli.

Jo, to asi jo.

No nevypadáte moc nadšeně.

Kamiliny rodiče chtějí svatbu v kostele.

Jenomže já jsem díky svý práci dost přesvědčený ateista.

Tak jestli se chcete ženit v kostele, tak to budete muset do té doby stihnout

ještě křtiny.

To snad trošku předbíháte, ne? My zatím děti ani neplánujeme. Ježiš, ne křtiny

vašeho dítěte.

Vaše křtiny.

Moje?

Nic, to je jedno.

Hodíte mě potom domů, já jsem učila auto kamarádce.

Ona měla něco neodkladního.

Já tě zdravím, kolego.

Aho.

No dobře, jaký máš pro mě překvapení?

Jedete pozdě.

Co ten tábor?

Vilk tam určitě není.

Prohledali jste to pořádně? Jo, je to tam opuštěný.

Co máš s rukou?

Nic. Napadl mi nějakej steklej pes.

Přeložte to, ať můžeme vypadnout.

A ty típni to svinctvo!

Je si něco, kapitáne?

Nic, jenom se mi něco zdálo.

Jo.

Pojď.

Proč nespíš?

Protože to mám stejně jako ty, nemajch se musnout.

Jak to šlo?

Myslím, že mám hodně dobrý úlovík.

Takže banda pašeráků.

Že by jim velk nějak překážel?

Nebo je vypátral.

Proto mu jdou po krku.

A nebo v tom jel s nima.

Zjistím, jak to je.

Když neměli problém zlikvidovat Vilka, tak nebudu mít problém likvidovat tebe.

Zvládla jsem horší věci.

Něco jsi hledal?

Co?

Přece nemůžu chodit.

Ale někdo se sem snažil dostat.

To byli oni?

Ty saniťáci.

To už jsem vyřešil.

Takže už mi nic nehrozí.

Říkám, že jsem se o to postaral. A jak si můžeš být tak jistý?

Dostal jsi je?

Nebo máš nějaký nový informace?

Neříká ti něco tenhleten chlapek?

Ne.

Nikdy jsem ho neviděl.

Ty sanitáci přece mluvili o nějakým kapitánovi. Nemůže to být on? Já nevím,

já ho neznám.

Úplně mi třeští hlava.

Zkus si vzpomenout.

Tenhle ten chlap jim šéfuje.

Nevím. Nikdy jsem ho neviděl.

Zdravím. Taky.

Taky, jaký zajímavý informace pro mě máte.

Co to má znamenat?

Tyhle informace budou vaše, když ten včerejší zátah u hranice zametete pod

kuberec. Prostě to celý uzavřete.

Vy jste se zbláznil.

Víte co?

Teď uzavřu i ten váš pokus o podplacení policisty.

Stejně je budete muset pustit. Nic jste u nich nenašli.

Tak čeho se bojíte? Že vás prásknou? No tak počkejte chvilku a přemýšlejte.

Kolik berete ročně?

Představte si, že byste tolik vydělal za jedinou akci. Stačí jenom mlčet,

nepátrat a nekomplikovat si život.

Vy mě navrhujete, abych to celý kryl?

Jako policajt jste krytej dokonale, tak proč to nevyužít?

Ze svýho platu soukromý sanatorium nezaplatíte.

Máte přeci vážně nemocnou matku?

Nebo se pletu?

Nadporučíku.

No tak, vzpomínáš si.

Pořád ti ten chlap nic neříká?

Ne, já ho neznám.

Nehraj se mnou nějakou svoji hru, žene.

Díky moc.

Jo, v pohodě.

A přes těho Vales to spotřebovala?

Jasně. Teda Klára má ještě nějaký věci u Jirky, ale to už zvládne sama.

Bude u něj na víkend. Tak jak to vlastně zvládá ty dvě domácnosti? No co já

dobrý.

Tak jí teď hlavně zajímá kytara, že jo?

To jí chválím. Teď vím.

Snad poručík.

Radši mi řekni, co pan doktor.

No.

Volal mi, že ukončuje.

Léčbu.

Že to zvládne ambulantně.

A ty mu úplně nevěříš?

Já ti nevím.

Nejsem si jistá.

Snad bude mít silnou vůli.

Snad jo.

A jak se vůbec dostaneš domů, když nejezdí autobus?

Si nějak poradím.

Tak jo.

Já musím, pa.

Čau. Čau.

Co říkáš?

Pěkný stavení na víkend, ne?

No pěkný, ale jinak tady asi chcí pes.

Jede odsud vůbec něco do města. Ale prosím tě, jeden víkend bez kámošek v

přírodě snad přežiješ, ne?

Aspoň budeš mít klid na učení.

No, tak jste konečně dorazili.

Musela jsem to objíždět kvůli naší stavbě.

Aspoň vás hned představím.

Tak, to je moje dcera Sandra.

To je pan starosta Pokorný.

Moc mě těší, že tě poznám.

Samozřejmě taky moc těší. Věřím, že budeš mít ten správnej vliv na mojí

Klárku.

Na rozdíl od její matky.

Tak pojďte.

Na základě porovnání rengenů chrupu se jedná o Miroslava Svobodu 23 let bez

záznamu v trestním rejstříku.

Tady jsem vám vytiskla pitevní zprávu.

Nič víc o něm nevíme.

Několik zachovalějších otisků z těla obětí se podařilo stotožnit v databázi.

Jak toho, když nemá záznam v rejstříku? To je zajímavý.

Svobodovy otisky jsou v databázi z toho Maršálkova případu, akorát bez

identifikace. Byly sejmuty z vypáčených dveří v maršálkově chalupě společně s

otiskama toho postřelenýho zloděje, recidivisty Jandáka.

Jo, myslel jsem si, že Jandák měl tenkrát nejspíš kumpána, ale nikdy to

nepřiznal. Jandák už si to odseděl. Před Vánocema byl propuštěnej z výkonu trestu

a teď dělá vrátnýho v pivovaru.

Tak jedem.

Dobrý den, pan Jandák.

Jo.

Můžeme s vámi na chvilku mluvit?

No, tak pojďte.

Pánové, v kriminále je špital na holno.

To prostřelený koleno se mi nějak zanítilo, doktoři si toho všimli, až

když bylo pozdě. No.

Tak teď je ze mě krypl v oberlých.

Jak to tady zvládáte, bez nohy?

Závora je na elektriku, očkám jenom tady to tlačítko z vrátnice.

Ale litovat jste mě asi nepřišli.

Tak z čeho jsem podezřelej?

Nárok na invalidní důchod přece mám.

Z ničeho nejste podezřelej, jenom jsme se přišli zeptat, jestli vám něco

neříkáme, jenom Miroslav Svoboda.

Nevím.

Zlochu znám hodně lidí, mělo by?

Jeho otisky jsme porovnali s neidentifikovanýma z vašeho vloupání k

maršálkovi, kde jste byl postřelený. Ale?

Přičem jste ho čapli?

Je mrtve, Jandáku.

Teď už je jedno, jestli se přiznáte, že byl tenkrát s váma.

Pane Praporčíku.

Vy přece víte, že nejsem prázkáč. Ale dneska už by mu to bylo asi jedno,

nemyslíte?

Tak jo.

Vzal jsem ho tenkrát sebou.

Rodiče ho vykopli z baráku, jakože je plnoletej, tak ať se o sebe stará sám.

Tak jsem ho vzal na tu vykrádečku, aby měl něco do začátku.

Nenapadá vás někdo, kdo by mohl mít motivo zabít?

Neměl třeba nějakýho hornovýho kumpána místo vás?

To nevím.

Ona, ta vykrádačka u toho maršálka, byla naše první společná akce. Zase tak dobře

jsme se neznali.

Dělal mi jenom řidiče. Od té doby jsem ho neviděl.

A pak jste to všechno vzal na sebe.

Byl to mladý kluk.

Měl v obličeji jak panenka.

Ten by měl v kriminále peklo, pane Proporčíku.

Já už jsem věděl, jak to tam chodí. Na mě se nikdo netrouf.

Ale on?

S tím je holčičím ksichtem?

Jendo, je to jenom taková formalita.

Kvůli mámě.

Kamčo, já si přece neberu tvojí mámu, ale tebe, ne?

Proč se nemůžeme vzít někde tajně, bez světku?

Ale to by pro ní byla šílená ostuda.

Já jsem taky pokřtěná, nic to není.

Nic to není, jo? A kolik ti bylo?

Hele, já ze sebe nehodlám před nikým dělat čaška, jo?

Ani před tvýma rodičema ne. Víš, kolik lidí je pokřtěných jako malý a přitom

ani nejsou věřící? Tak jsou to pokrytci.

Pokryť si. A já třeba z našich dětí rozhodně pokryt se dělat nehodlám.

Počkej, jako... Že bys naše děti nenechal pokřtít?

Samozřejmě, že ne. Ať si to rozhodnou sami, ne?

Prosím tě, Kamčo, já... Je ti něco, holka? Ne, nic.

Já mu dojdu pro vodu.

Nadporučíku, já tady mám nějaký pochybnosti.

Jaký? Nějak mi nesedí úhel průniku střely do hrudníku oběti. S ohledem na

zvolený mechanismus a umístění kůže by přece ten úhel střely měl být úplně

jinej, ne?

To vypadá, že to mělo dostat spíš do břicha než do hrudníku, co?

Přesně to jsem tím chtěl říct, nadporučíku.

Tak jsem, pane Boreš, zjistila, že ten mrtvej Svoboda si pronajímal garáž v

újezdě. Už jsem kontaktovala majitele.

Tumaj, holka.

Ať se nám celá nerozmažeš.

Děkuju. A teď já stejně nejsem skoro nalíčena.

Neboj, to bude dobrý, uvidíš.

Já ty hádky s Nebožkou už ani nepočítám a stejně mi pořád chybí.

To máme teda s Jindou pěkný vyhlídky.

Ale jo, jenom to ještě nevíte.

A co ten Jandák, pane Bureš?

V době vraždy byl už na svobodě, ale je to mrzák.

Přišel v kriminále o nohu.

Takže nám z toho pořád vycházejí rozhádaný sousedi nebo milostnej

trojuhelník.

Holka, mohl bych tě o něco poprosit.

No? Nepohlídala bys mi na pár dní hockeyho? A vy někam jedete?

Jo, ale jedu za sestřenicí.

Vy máte sestřenici, jo? Že jste o ní nikdy nemluvil.

Ona je hodně vzdálená. A bydlí daleko.

Víš co, zajedeme spolu do té garáže.

To tě přivede na jiný myšlenky, pojď.

Pani doktorko.

Tak po tomhle jsem měl opravdu psták.

Vážně jenom po tomhle, pane kolego?

Přísám. Od teď pro mě jediná droga budeš ty.

Fakt ses neunáhlil s tou ambulantní léčbou? Ne, potřebuji zase pořádný

zápřah, který už tu byl k navýdržení.

No ale kvůli pořádnému zápřahu jsi do toho spadnul. To si doufám, balmatuješ.

Bude to jenom mírný zápřah. v patřičných mezích bez nepovoleného dopingu.

No, a teď bych asi potřeboval kompletní výstupní prohlídku, paní doktorko,

nejspíš u tebe v ložnici.

Tak pojď.

Tak co já vím, tak to má starou dávku a nějakých pár krámů.

Aspoň tak mi to pan Svoboda říkal.

Tak tomuhle říkal pár krámů, jo?

Já jsem teda sám překvapenej.

Na tohle musíme zavolat Humpla.

Všechny ty televize jsou staršího typu, takže se dá usoudit, že jsou z chat a z

chalup. Nemusí být hlášený, protože je začátek sezony a některý majitelé o tom

vůbec nevědějí. Tu garáž si ten Svoboda pronajímá sám? Jo, ale chtěl po mě dvoje

klíče, takže asi měl s někým dohromady. A viděl jste tu někoho dalšího?

Ne, já bydlím na druhé straně újezda. Tak díky.

Ráno se zastavte na stanici.

Naschle. Naschle. Naschle.

Tak ten druhej by mohl být komplic toho svobody. Máš pravdu, holka. Měli bys mi

to tady monitorovat. Tak já si vezmu první hlídku.

Já budu hlídkovat s tebou.

Pro jistotu. To není práce pro technika. Nemáš víc cvik.

Tak pojď.

Nebojte, to bude dobrý. Ona do rána vychladne.

Zvezete nás?

To víte, že jo.

Nenechali jsme jí tam ani deku.

Dobrej. Dobrej.

Kamila je zkušená.

Určitě si poradí.

Ten mrtvej svoboda měl nejspíš komplice. To by vysvětlovalo, proč u chaty nebylo

žádné auto.

Někdo s tím prostě odjel.

V té garáži měl zaparkovanou starou dodávku.

Tak to do sebe zapadá.

Zpráva z ústavu.

Expertíza Kuše potvrzuje, že některý otisky byly nepoužitelný, když s ní bylo

manipulováno v rukavicích.

Ale pár jich zůstalo zachovalejch.

A nepatří ani Nedbalovi nebo Nedbaloví, ani Maršálkovi, ale... Mileněk a

Deřábkový.

Ale to je úplnej nesmysl. Já od rozchodu s Petěvou na tý chatě nebyla.

Tak jak se na Kuše dostaly vaše otisky?

Nevím.

Jestli ji někdo kupoval u nás v e-shopu, tak se mohli na ní dostat při

distribuci. Kolik to městnanců má distribuci na starosti?

Asi pět. To je ale náhoda, že zrovna vaše otisky našly na vražední zbraně.

Slečenka Dehrábková, nastražila jste tu kuši tak, aby zranila nebo usmítila

Petra Nedla.

Ježiši Maria, proč bych zabíjela někoho, koho miluju?

A co jeho ženu?

Kliče od týchaty jste přece měla.

To ano, to měla, ale já jsem opravdu nic neudělala.

A ty klíče jsem vyhodila, když se Péťa se mnou rozešel. Já ho že fakt nemám.

Kam jste je vyhodila?

Já už přesně nevím.

Někde u dálnice z auta.

Když mi poslal ten e-mail, že je konec.

Podle výpovědi maršálka, ta její škodovka parkovala útý chaty naposled

před třema měsícema.

Taky se mohla chtít Nedbalovi manželky zbavit, až bude odzimovávat chat.

A doufat, že se k ní Nedbal vrátí.

Nebo o tom všem Nedbal věděl a přechystali to spolu.

No a svoboda jim to překazil.

Zenku?

Přišel jsem se stěžovat na tu stavební firmu.

Já ráno Kamilů ty garáže vystřídám.

Co se stalo, Ludvoř?

Tak je všechno rozkopaný.

Tak jsem se natáhl na tom ústku u horáka.

Jsem si málem zlomil ruku.

Za to si můžeš sám. Já?

Jak to?

No ty jsi pořád chtěl kanalizaci.

Tak si nestěžuj.

Tak já si nestěžuju.

Představl jsem si to prostě jinak.

To se přece nemuselo všechno rozkopat najednou, ne? Ale ono se to klidně udělá

na etapy.

No, aspoň to bude dřív hotový.

Pojď, já ti dám dejchnout a sepíšeme to.

No, kolik jsi měl dneska piv?

Zatím to nechám bejt, Zdenku, jo?

Já jsem moc zvědavej, co s tím udělá starosta, až se nikomu opravdu něco

stane.

Tak čau.

Nechceš je to řídit sama?

Je to přece jenom tvoje firma.

Teď strašně práce s Texilkou. Mám velkou zakázku z Polska.

No dobře, tak stavbu budu řídit já. Rád to pro tebe udělám.

Teda pro nás.

To by bylo nejlepší.

Nechci, aby někdo cizí řešil, jak čerpáme ty dotace.

No samozřejmě, o to se postaram osobně.

Ahoj.

Ahoj, no to je dost.

Máš čtvrt hodiny zpoždění. Já nevěděla, že budu mít hosty.

Důležitý hosty, Klárko.

Tak to je moje dcera Klárka a tohle je paní hejtmanka

Mauerová. Pro tebe Alice.

A to je její dcera Sandra.

Ahoj. Ahoj.

No tak si sedně vedle ní a bavte se, ne?

Prosím tě, snad při večeři ten mobil odložíš, ne?

Jo, pardon.

Tak.

Sandra půjde po gimplu na práva, víš?

No a ty už víš, kam chceš jít potom na vysokou?

No, nechce nikam.

No a?

Jak no a?

Myslíš si, že tě taky teda uživí, nebo co budeš dělat?

Tady si vem příklad ze Sandry.

Co kdyby tě Sandra pro začátek naučila pár tenisových úderů? No a já bych ti

potom mohla zařídit přístup do tenisovýho klubu. No, tak to bych si

fakt moc přála.

Hele, já se omlouvám, já nějak nemám hlad.

Tak si naříť aspoň budíka.

Ráno jdeme všichni na tenis, jo?

Budeme hrát čtyř hru.

Tady vidíte, jak je to si někdy těžký. Vec neví, co je pro ní v životě

důležitý. To je puberta, Jirko. Buď v klidu, to se spraví.

Já se o co mluvám.

No a ještě tohle.

No, co je?

Přijďte víc na hlas.

No?

Kdo?

Jo. Nějaký.

Tak pošťačka má zlomenou nohu.

Zpadla do toho výkopu před poštou, když šla z práce. Ježi kres, ta snad nebude

chtít očkodnění.

A nebude, když taky ji zavolám.

Ale kdo teď bude roznášet poštu?

Klárko!

Jak mohl prohledávat strop, když nemůže chodit?

Třeba to na nás hraje. Určitě to tam prohledával.

Musí tušit, že máme něco cenýho.

Tu relikvii musel vědět, když si ji vendoval.

Se nebyl zas tak úplně mimo.

Bude to pěkný gauner.

Tvrdí, že si nic nepamatuje, ale jsem si jistý, že si něco vzpomněla.

Budu je dál sledovat.

Brožková ti půjčí auto?

Hanku, už do toho dát nemůžu.

Už jsem si i půjčila jiný auto.

Jo?

Odkal?

To nevím.

Koukám, že jsi si zase vzpomněla na praktiky ze starých časů, co?

Tak na to zapomeň.

Starý časy už nejsou a nebudou.

Já to auto vrátím.

To tě ctí.

Víš, co vrátíš za pár dní?

Slušný holky mě tolik nevzrušují.

a s tím vrácením ještě asi.

Nazdar, Jendo.

Dobrý ráno, Kamčo. Tak co, nebyla ti v noci zima? Ne, jen teď trošku nad ránem.

Já jsem nemohl celou noc usnout.

Hm, já nesměla.

Tak jsem si zjišťoval věci o tom Krstu, víš?

Vážně? No, a není to tak strašný, asi bych to vydržel.

Teda, Jendo, to bys pro mě udělal, jo?

No jo.

Tak víš co, tak bysme to mohli stíhnout, až dohlídáme Hokyho.

Počkej.

My budeme hlídat hoky, jo? Jo, pan Bureš, jede k nějaký ženský, která

nesnáší psy, nebo co?

Jo.

Hele, ještě nějaký pracovní věci.

Potvrdilo se, že věci v té garáži jsou trádeny. Jsou na nich svobodové otisky.

Počkej, Jendo. A kromě toho... Kamčo.

Kamčo, já ti to ještě nedořek celý.

Kamčo, jsi tam?

Policie, stůjte!

Ukažte mi ruce.

Dozadu. Druhou.

Otočit.

Já tu protezu normálně nenosím, protože tlačí. Taky kvůli pojišťovně, která mi

vyplácí plný invalidní důchod.

Bez nohy nikdo nic neřeší.

No ale s tou protezou jste mnohem pohyblivější, ne?

Proč jste nám lhal?

Já jsem nikomu nelhal.

Tvrdil jste, že jste svobodu od svýho začení neviděl. A přitom máte klíče od

jeho garáže.

Mám, no.

Občas si půjčuju tu jeho dodávku. Ale nevýdáme se.

Možná jednou. Jo?

Jak to, že jsou teda na kradených věcech kromě otisku svobody taky ty vaše?

Dělali jste totiž ty chalupy dál spolu. Včetně ty nedbalový. A tam jste taky

svobodu zabil. Já jsem ho nezabil, to mi nepřičijete.

Jo, spolupracovali jsme.

Svoboda dělal vykrádačky. Já jsem to potom prodával na hranici.

V loupačech jste se přímo nezúčastnil.

Vy už jste někdy viděl zloděje s protézou?

Já jsem mu dával typy, to jo. Za ty roky mám zkušenosti, kontakty.

Ale k čemu by mi bylo, kdybych ho zabil?

Přišel bych v okšeft.

Svoboda byl mý nohy, pane Praporčíku.

To překupnictví kradených věcí a typování těch vykráreček. Tomu

přišijeme, to se přiznal.

Ale s tou vraždou to nevím.

Na tu chatu mohli přijet společně.

Svobodovou dodávkou.

Jandák svobodu zastřelil Kuší. A tím autem potom odjel.

Nechal ho tam ležet stejně jako on jeho před pěti lety. A proč by to dělal?

Vždyť jim ten svoboda jako parťák zatraceně vyplatil.

Nebo si myslíte, že zloděj automaticky i zabíjej?

Amatéři možná, ale profesionálové nikdy. Ty mají svoji čest.

Jandák je přece profesionální zloděj.

Spíš si na to jenom hraje.

Něco mám? Jedna sportovní kuše z Nedbalovic e-shopu byla 2.

února doručená na dobírku do pivovaru na jméno Brázda.

Pokud se s ní vraždilo, tak ty otisky kadeřábkové tam mohly být zbalení a

distribuce.

Tady na stvrzence je podpis příjemce.

Pane Jandáku, je to váš podpis nebo ne? To nic nedokazuje.

Já na vrátnici přebírám všechny zásilky.

Podle evidence e-shopu jste si objednal 31.

ledna na adresu pivovaru.

Mají v té evidenci moje jméno? To uvedené jméno je smyšlené.

To mohl udělat zrovna tak kdokoliv jiný.

Já podepisuju všechny zásilky. Žádná z nich není pro mě, ale pro někoho jiného.

Budete muset pátrat dál. V pivovaru je zaměstnaných spousta lidí. Žádný brázda

v pivovaru nepracuje.

Takže vy ty zásilky i rozbalujete?

Ne, proč bych to dělal?

Protože jsou navražený zbraní vaše pachový stopy.

Seděl jste?

Takže jsou v databázi stejně jako vaše otisky.

To není možný. Pane Jandáku, při dnešních kriminalistických metodách vám

obyčejný rukavice nestačí, to jste nevěděl. Když se jako recidivista

nepřiznáte a odsoudí vás, dostanete 25 let minimálně. Když se přiznáte, trest

bude nižší.

Když si budete slušně chovat, možná budete přejít důchodem venku. Ten

mechanismus jste nastražil tak, aby to vypadalo, že si majitel políčil na

zloděje. Ale špatně jste vypočítal úhel. Proč se ho střelil? Byl to přece mladej

kluk.

Hajzl to byl.

Chtěl dělat už jenom sám na sebe.

Žeprej už mě k ničemu nepotřebuje.

A přitom já jsem kvůli němu seděl.

Kvůli němu je ze mě mrzák.

Takže pomsta.

Nechal mě u té maršálkové chalupy bez pomoci ležet celou noc.

Vzal jsem to celý na sebe.

Stál se ze mě jednonohej krypl a on mě pošle do hajzlu, jakože už jsem mu k

ničemu.

Jak to celý proběhlo?

Když mi řekl, že na mě kašle, tak jsem se rozhodl, že mu to spočítám i s

úrokama.

Domluvili jsme se na posledním kšeftu.

a já jsem mu dal tip na tu chatu hned vedle té maršálkové.

Tentokrát jste ale jel s ním.

Ne.

To by mu bylo divný. Jel jsem autobusem z vesnice, jsem to pak došel pěšky.

S tou protezou to jde pomalu, ale jde to.

Zpátky jste pak odjel tou jeho dodávkou. Do té nedbalové chaty jste se vloupal

najisto, protože jste ji už dřív vykrat.

Jo, už jsem tam byl.

To si svoboda nevšim, že jsou vypáčený dveře.

Já jsem profík.

Já za sebou dokážu je zamknout.

Takže jste si na něj počkal uvnitř.

A tam to do něj našel. A pak jste Kušina instaloval v marčákově stylu. Proč?

Přišlo mi to takový symbolický.

To by nestačilo, Drevido, tak jenom do kolenem.

Kdyby mi aspoň zavolal... Anonymně záchranku?

Ne.

Koleno nestačilo.

Koleno bylo málo.

Jo, to asi máte pravdu.

Že by pachový stopy za tři měsíce s tělem v rozkladu byly dávno v čudu.

Tak hlavní je, že se přiznal, ne?

Už si na ten váš styl začínám pomalu zvykat, nadporučíku.

Mějte se.

Vy taky, praporčíku.

Ahoj. Ahoj.

Jak bylo u táty?

Příšerný, neskutečně příšerný. Měl tam na návštěvě nějaký dvě úplný krávy. Se

těším domů.

To já taky. Co budeme večeřet?

To, co uvařím. A máma?

Je u kamarádky. Dneska asi přijde pozdě.

Zdar?