Original subtitles

Viděli jste...

Nevěřila bych, že tě uvidím ještě před soudem.

-Udělala jsem chybu. -Ty to máš, že jo?

Ta kukla neovlivňuje jen tvé tělo. Vleze ti i do hlavy.

Poradíme si s tím. Pomůžu ti.

Možná bude lepší, když si teď dáme pauzu.

Jo, asi máš pravdu.

-Ahoj, jsem Peri. -Čau, já Alex.

Bolest, noční můry, okna...

Probouzím se na různých místech a nevím, kde jsem se tam vzala.

Třeba bysme se zase mohli vrátit do starých časů.

Stalo se to zničehonic, přísahám.

-Co se vlastně stalo vašim? -Jsou mrtví. Vždyť to víš.

Víc mě zajímá, co bude dál.

Jak ten kluk umřel... Bylo to přesně, jak jsi předpověděla.

-Cože? -Když jsi s námi hrála tu hru.

Doufám, že jsi s nimi nehrál.

Jo, s McKennou a dalšíma lidma.

Nadio! Panebože!

Nevím, co tam je, ale s námi to nesouvisí. To už je minulost.

Hrála jsem tu hru a teď jsou dva lidi mrtví. Sammi je v nebezpečí.

Co se ti stalo?

Jennie vstoupila do těla McKenny, omámila mě a strčila k ledu.

Margaret Abbottová. nikde jsem nenašla její nekrolog.

Našla jsem Margaret Abbottovou.

Změnila si jméno na Sylvii Gallagherovou a máme adresu.

-Víc toho nevím. -Máme to. Jedem.

McKenno!

-Prý tu hru máme hrát znovu. -Kde?

Prý nakrmila hru dušemi na místě, kde zemřelo hodně lidí.

Je mi to líto. No tak začneme.

Poslední večer svého života byl Trey Emory sám,

přimáčknutý k zemi, bezmocný, nehybný.

Cítil stále větší tlak na prsou, který mu bránil se nadechnout.

Alex Portnoyová leží vyděšeně na zemi,

lapá po dechu a má prosebný pohled.

Srdeční pulz Sammi Karrasové poklesl a dech se jí zpomalil.

A pak zemřela.

Lehká jako pírko, tuhá jako prkno.

Lehká jako pírko, tuhá jako prkno.

Umítá, umírá, je mrtvá, je mrtvá.

Tak tuhle blbost už opravdu nikdy dělat nebudu. Kdo dál?

Neříkej, že z toho chceš vycouvat.

Ne, už jsem to jednou slíbila. Tak ať to máme z krku.

Během svého krátkého života

Violet Simmonsová ublížila víc lidem, než si byla schopná zapamatovat.

Proto vždycky tak nějak tušila, že tohle jednou přijde.

Šok z té mokré vlny se brzy změnil v agónii, tekutina stékala po těle,

na kůži se jí dělaly puchýře a praskala,

zatímco tekutina procházela vrstvami kůže a tuku a odkrývala holé kosti.

To byly Violetiny poslední chvíle,

když jí došlo, že ta látka, co ji požírá zaživa, je... kyselina.

Lehká jako pírko, tuhá jako prkno.

Lehká jako pírko, tuhá jako prkno.

Lehká jako pírko, tuhá jako prkno.

Umírá, umírá, je mrtvá, je mrtvá.

Myslíte, že to k něčemu bylo?

Doufejme.

LEHKÉ JAKO PÍRKO II. 9. díl

O 2 DNY POZDĚJI

Alex!

Kolik je?

Půl devátý.

-Hezký nový rok! -Díky.

Jsi moc hodná, že na mě zase dohlížíš.

Jo, bála jsem se, že usnu, tak jsem vymyslela záložní plán.

Bezvadný.

Vlastně si myslím, že bys už mohla začít znovu spát doma.

-Fakt? -Jo.

Ta bolest ustoupila. A taky už nejsem náměsíčná.

Panebože. Takže jak jste hráli v tý továrně, jak poradila Sylvia...

Jo, asi to funguje.

Nevěřila bych, že to řeknu, ale díky vám, duše, co jste nenašly klid.

Je to fakt skvělý. Musím běžet, ale pak zavolám kvůli večeru.

-Novej pedál. Hezký. -Jo, díky. 80 dolarů.

Když jsem ho objednávala, bála jsem se,

že mě macecha zabije, až zjistí, že jsem použila její kreditku.

-Snad to dopadne dobře. -Jo, doufám, že tobě taky.

Takže jsi připravenej na večer? Jsme předkapela Summer Cannibals.

Děláš si legraci?

Nechápu, jak jsi to dokázala. Jsou to skvělí muzikanti.

Taky bysme byli skvělí, jen vypadnout z týhle díry.

Co třeba Portland, Austin, L.A.? Tam je skutečná hudební scéna.

Jo. Tak uvidíme, jak nám to dnes večer půjde.

Víš, ta hra, co jsme tehdy večer hráli...

Co je s ní?

Pořád nevíme, jestli nás dokáže zbavit té kletby.

Taky mě napadlo, jestli toho třeba... nelituješ.

Ani náhodou, Emory. A víš proč?

Protože ať se stane cokoliv, jsme v tom s mým klukem spolu.

Violet Simmonsová, jak si užíváš krásné ráno?

Jsi doopravdy šťastná, nebo zase něco bereš?

Proč by člověk měl mít špatnou náladu? Ta kletba je pryč.

-Říkáš to tak sebejistě. -Ano, jsem si jistá.

Slyšela jsi někdy o Síle pozitivního myšlení?

Ne, to jsem nečetla.

I kdybysme byli za vodou, pořád je tu někdo, kdo mě chce zničit.

Jennie strčila Sammi do mrazáku, protože se snažila chránit Mack.

Dává to smysl, když vezmeš, že to byla ona, kdo ti nařízl brzdy.

Nikdy bych netušila, že mávneš rukou nad pokusem o vraždu.

Podle mě s tou kletbou žiješ tak dlouho,

že už ani nevíš, že bys měla být paranoidní.

Co kdybys dnes večer

všechno hodila za hlavu

a vyrazila si s náma?

Ty, já, McKenna, velkej relax. Co zlýho by se mohlo stát?

V Blind Pete's hraje Treyova kapela.

Hezky se oblíknem a pobavíme se.

Nech si to projít hlavou, ano?

Tak jo, ale nic neslibuju.

Neznámý volající : Nechybí ti něco?

Už musím končit.

-Dobré ráno. -Ahoj.

Udělala jsem snídani. Snad budou ty vejce stačit.

Kdo je ta cizí, usmívající se dívka v mojí kuchyni?

To budu asi já.

-Hezký nový rok. -Ježíši, já na to skoro zapomněla.

Přijde mi, že svátky uběhly hrozně rychle a vůbec jsme se neviděly.

Jo.

-Třeba to můžem zítra napravit. -Tak jo.

-Proboha. -Je všechno v pořádku?

Jo. Jen mi píšou z Camdenovy školy designu.

Měla jsem toho teď moc.

Nedošlo mi, že dneska chodí oznámení o přijetí.

-Tak to otevři. -Jsem tak nervózní. Udělej to ty.

Co? To jsou slzy radosti, nebo smutku? Nepoznám to.

-Jsi dobrá. Výborná. -To myslíš vážně? Panebože!

Panebože! To je... Přečti si to.

Ahoj, babi, za chvilku jsem tam, i s tvým autem.

Sháněla jsem oblečení na večer. Jen pár přátel. McKenna, Alex...

Zavolám ti.

Kruci.

-Potřebujete pomoct? -Ne, děkuju, zvládnu to.

-Pěkně velká bedna. Je vaše? -Co prosím?

Myslím tu otázku vážně.

Vidíte tu velkou bednu hned vedle sebe, ne?

Jo, jenom jsem nerozuměla tomu, co jste říkala předtím.

-Tomu tedy moc nevěřím. -Každopádně je moje.

Tak hlavně, že už máme ve všem jasno. Co je uvnitř?

Vždyť o nic nejde.

Zavolám kamaráda a za hodinku odsud bude pryč.

Skvělý nápad. Hned po tom, co mi ukážete její obsah.

Buď ji otevřete vy, nebo já.

-Co to sakra je? -Uschlý fialky.

-Žertík někoho z mých přátel. -Skvělí přátelé.

To teda do prdele jo.

Chci říct, to tedy ano.

Za 30 minut se vrátím a doufám, že i s tou bednou budete pryč.

-Ahoj, Mack. -Ahoj.

Čau, Peri, moc ráda tě zase vidím bez všeho toho...

V poslední době sis toho vážně užila dost.

Takže já teď zajdu na bar. Uvidíme se později, ano?

-Není to nádhera? -Jo. Moc vám to spolu sluší.

Jsem ráda, že tě tu konečně mám. Musíme něco probrat.

-Ale ne. Co se děje? -Ne, ne... Je to dobrá věc.

-Dostala jsem se na vysokou. -Cože?

-Jo. Camdenova škola designu. -V Chicagu?

-Netušila jsem, že ses tam hlásila. -Já vím.

Nechtěla jsem ti nic říkat, nevěděla jsem, jestli mám šanci...

McKenno, tvá vysněná škola. Chápeš, jak je to úžasný?

-Jo, jasně. -Paráda!

Netlač na mě. Pořád mám tři dny, abych se rozhodla, jestli tam půjdu.

Cože? Jasně, že půjdeš. Proč bys nešla?

Já nevím.

Doteď byl odchod na vysokou jen taková abstraktní myšlenka, a teď...

-Co? -Nic.

Ještě než se nějak rozhodnu, musím udělat jednu věc.

Jo, jasně.

Řekněme, že jsem ne vždy a ve všem byla upřímná.

Neznámý volající : Líbila se ti ta bedna?

Neříkej, že máš starosti s klukem.

-Promiň, nechtěla jsem vyzvídat. -A přesto vyzvídáš.

Jsem Peri. Přítelkyně Alex.

Není něco v pořádku s tvým pitím?

Jen bych potřebovala jeden z těch náramků, co mají lidi nad 21.

Tak s tím ti nepomůžu. Ale... mám tohle.

Ne, nech si ji. Třeba ti projasní večer.

Děkujeme. Jsme Náznak rozkladu a po nás přijdou Summer Cannibals.

Myslela jsem, že dnes večer budeme slavit.

Byla jsem si tak jistá, že je Henry někde naživu, ale teď...

Violet, přísahej, že o tom nic nevíš.

-Tisíckrát ti to zopakuju. -Jasně, promiň.

Ale stejně musím pořád myslet na toho kluka u tebe ve sklepě.

-Co je s ním? -Někdo ho hledá.

Stejně jako Lenu a Henryho. Taková věc tě musí tížit.

A co mám asi udělat, vyhodit tu mrtvolu?

Ne, vyhodit ne. Jen ho dát někam, kde by ho našli.

-To asi ani není možný. -Já ti s tím pomůžu.

Violet, prosím tě. Musíš to udělat.

A nejen proto, aby se rodina toho kluka pohnula dál. I kvůli sobě.

Když to říkáš, zní to tak jednoduše...

-Tak jo, už je čas jít. -Cože? Ještě půl hodiny.

To jsi říkala už před půlhodinou. Co je? Co se děje?

Tak jo. McKenna mi řekla, že ji vzali na uměleckou školu.

-Představa, že bude v Chicagu... -V Chicagu?

Cože?

Právě jsi řekla, že se McKenna stěhuje do Chicaga.

Vážně?

Řekla jsi, že McKenna jde na uměleckou školu do Chicaga.

Paráda, ne?

Půjdeme si zatancovat.

-Jsi v pohodě? -Jo.

Promiň. Nevěděl jsem, že se McKenna hlásí tam.

-Je to problém? -Ne.

Jde o to, že jsme s McKennou žili vedle sebe už od dětských let.

Je zvláštní si představit... Prostě mě to celkově překvapilo.

Možná skutečný problém není to, že se McKenna stěhuje.

Možná ti vadí, že ona jde dál, zatímco ty jsi tu uvízl a nemáš plán.

Opravdu? A jaký máš ty plán?

Máma, i když je hrozně otravná, chce, abych přijela do New Yorku.

-Jako na výlet? -Jo.

Třeba i delší. Tak na rok, dva.

Nikdy nepoznám, jestli mluvíš vážně, nebo ne.

-Budeš se stěhovat do New Yorku? -Asi jo.

Nebo se tam třeba odstěhujeme spolu.

Neznámý volající

-Kdo to sakra je? -Nouzová linka. Jak mohu pomoct?

-Já jsem vám nevolala. -Haló? Panebože!

Potřebuju pomoc! Pošlete sem někoho!

Jistě, zkuste se uklidnit a řekněte nám, co se stalo.

Nevím. Chystali jsme se k večeři, a najednou se...

Mami! Mami!

Viděl jsem tě v davu. Snad to nebylo tak hrozný.

Kdepak. Jennie vždycky vykládala, jak jste úžasní.

Měla pravdu.

Teď když je všechno zpátky v normálu, chtěla jsem ti něco říct.

McKenno, to je dobrý, já asi vím, co mi chceš říct.

-Víš to? -Jo, a moc ti to přeju.

Tu školu. Zaslech jsem, jak se o tom baví Alex a Peri.

Aha. Jasně.

Budu upřímnej, je zvláštní představa, že tě už dál nebudu vídat,

ale v určitý životní fázi se člověk musí pohnout dál, ne?

Jo. Je čas pohnout se z místa.

Musím teď jít pomoct Sammi naložit věci do auta.

Ale blahopřeju. Promiň.

-Ty tu zůstaneš do půlnoci? -Ano.

-Skvělý. Tak brzy na viděnou. -Fajn.

Uhni z cesty, pitomče.

-Hej, co se děje? -Jako kdyby tě to zajímalo.

Hele, jsi opilá. Dovol, abych ti pomohla.

Proč? Protože jsi má kámoška? Protože ti na mně záleží?

-Nebo protože v tom jedeš taky? -Violet, už je to za náma.

-Jo, ale možná jsi lhala. -Co se děje?

-Tak to fakt nevím. -McKenna to ví.

-Nebo bych měla říct Jennie? -No tak, Violet. Dost.

Vážně jsi na mě udělala dojem. Jak jsi sehnala tu nahrávku?

-Jakou nahrávku? -Z nouzový linky. To je tvá práce.

-Dej mi svůj mobil. -Cože?

-Svůj mobil, dej mi ho. -Jasně, jak chceš.

Takže jsi to možná nebyla ty. Ale kdo teda, Sammi?

Kdo ví, kdo to byl. Trey mě nenávidí od začátku.

Violet, řekni nám, co se stalo. Přestaň dělat scény.

Scény? Celej můj život jde do hajzlu.

Isaac mi to nezvedá, někdo mě natočil v mým sklepě,

zřejmě ten samej úchyl, co mi poslal

záznam hovoru s nouzovou linkou z večera, kdy mi umřeli rodiče.

Takže jo, dělám scény.

A ještě něco. Někdo ukradl toho mrtvýho kluka z mýho sklepa.

Dělá si legraci, lidi. Prostě se jenom opila. Běžte se bavit.

-Mrzí mě to. -Jo, tak tomu věřím.

Něco vám řeknu, můžete si klidně... Klidně si můžete...

-No tak. Jedeme domů. -Pomůžu ti.

Jdeme. Jdeme.

Ještě to neskončilo, McKenno.

I když je po všem, ještě není po všem.

-Nevím, jak to děláš. -Co?

Ta holka ti toho tolik provedla, a pořád ji lituješ.

-Je to psychopatka. -Jo, ale... naše psychopatka.

-Jsi v pořádku? -Jo?

Je to vážně skvělej konec nejhoršího roku našeho života.

No, vlastně...

Pořád máme minutu do půlnoci. Pojďme se vrátit dovnitř. Honem!

-Musím ti něco říct. -Jo?

-Pojedu s tebou. -Cože?

Říkám, že pojedu do New Yorku s tebou.

Lidičky, je skoro půlnoc. Pojďme odpočítávat.

Pět, čtyři, tři, dva, jedna...

Šťastný nový rok.

To byly Violetiny poslední chvíle,

když jí došlo, že ta látka, co ji požírá zaživa, je...

... kyselina.

České titulky Petr Miklica SDI Media ČR 2019

www.Titulky.com