Original subtitles

*Když v Řecku vypukla občanská válka,

můj strýc Archimedes bojoval na straně komunistů,

kteří byli poraženi, proto musel ze země uprchnout.

Existovaly však země, kde byli komunisté u moci.

Pro Archimeda a jeho soudruhy to byla místa,

kde se jejich ideály

o spravedlivé beztřídní společnosti stávaly skutečností.

A proto opouštěli svou vlast

a vydávali se pro ně do neznámých zemí svobody.*

-Čest práci, Karle. -Když je dobře placená, Jardo.

Tys tady ještě scházel.

MUŽ:A nepřipustit návrat kapitalistického panství,

to koneckonců znamená lépe hospodařit než kapitalisté.

POTLESK

-No co já tady s nima?

Jo, chápu, že se vám situace zkomplikovala,

ale teď jste ji teda výrazně zkomplikovali nám.

No co mi zbývá. Čest.

-Děje se něco? -Jedou sem řečtí partyzáni.

-Proč? -Protože v Praze nevědí co s nima,

tak si teď vzpomněli, že je šoupnou do Brna.

-A kolik jich je? -Asi 300. -300 Řeků?

Ještě mi řekni, že jejich velitel se jmenuje Leonidas.

-Prosím tě, radši mi řekni, kam je dáme? -To nevím.

-Svolej mi schůzi. -Ale soudruzi už odešli!

-No tak zase přijdou!

Když tu máme tak vzácnou a početnou návštěvu. A dělej.

A teď mi poraď, co mám dělat, Vladimíre.

-*Řecko bylo v té době válkou zbídačené.

A nejhorší situace panovala na venkově,

odkud velká část komunistických bojovníků pocházela.

Mnozí z nich po celý svůj dosavadní život

nic jiného než vesnici nepoznali. A náhle se ocitli v cizí zemi,

o níž nic nevěděli, a jejíž jazyk neovládali.*

-Nějaká tuhá. -Já dělala, co umím.

Ty jsi přinesl to nejstarší, co tam máte.

-Dědo, ty jsi tu husu ukradl? -Romane.

-Ale neukradl.

Já jsem ji dostal za dobrou práci, víš?

Makal jsem, snažil jsem se. -Celej náš děda.

-V mlíkárnách dávají zaměstnancům na přilepšenou mlíko,

ve šroubárnách šrouby.

No, a na husí farmě vajíčka nebo husy.

-Anebo taky kladivo jsi jednou dostal, viď?

-No, co člověk zrovna potřebuje, to dostane.

Tak už je to zařízený.

-A co esenbáci? -Co, esenbáci?

-Co dostanou esenbáci za dobrou práci, obušek?

-No, někdy třeba i obušek.

Půjdu to spláchnout.

No co? Vydělávám, husy dostávám.

Tak si snad ten jeden škopek zasloužím, ne?-Jeden, možná.

-No, na víc stejně nemám. -Já taky ne.

-No tak nic, no.

-A pak tu máme starý kasárna, tam jich půjde nejvíc.

Asi 60 jich rozvezeme po nemocnicích.

No ale pořád nám ještě aspoň 15 zbývá.

-No jo, no, a ty musíme někde ubytovat.

-Co postavit velkej stan v parku? -A dát jim tam kolotoč, ne?

Ty ses úplně zbláznil. -A co basa?

-Vojto, neblbni, vždyť to je vzácná návštěva.

Soudruzi hrdinové. Hrdiny nemůžeme dávat do basy.

-Toníku, prosím tě, klid. Tak co s nima?

-To je bordel.

-Bordel! -To je nápad.

Co kdybysme je šoupli na pár dní do vily,

co jsme zkonfiskovali po tom židovským továrníkovi?

-Počkej, ale tam jsou ty holky z toho bordelu, co jsme zrušili.

-A to vadí? -No, mně ne.

Promiň, soudruhu.

Vítejte v Československu!

MLUVÍ ŘECKY

Dovolíš, soudruhu?

Vítej, soudruhu. Tohle vyfoť.

Čest, soudruzi. Potřebuju ty lidi roztřídit, musíte mi pomoct.

To je překladatel. Se vším se na něj můžete obracet.

-*Neměli nic. Neměli peníze, jídlo, domov.

Jediné, čeho se jim dostávalo vrchovatě,

byla jejich víra v lepší, spravedlivější svět.*

-Tam běžte, tam, soudruzi. Tady všichni vystoupíte a...

Soudruzi, do auta.

Přelož to, že auta jsou ještě vzadu, jo?

PÍSEŇ: -Letí šíp savanou

a s ním letí srdce mé,

kam ten šíp dopadne, tam se sejdeme.

Kroky tvé povede

po mých stopách dobrý duch

v místa, kde nás navždy spojí rudý Bůh.

-Prostory se zabavují pro potřebu armády.

Horní pokoje je třeba vyklidit

a soudružky děvčata se prozatím ubytují dole. Pojďte.

A ručíte mi za pořádek.

Ani jednu ze soudružek nechci vidět nahoře v patře, jasný?

-A jak dlouho tu budou? -Jak to bude potřeba.

ŘECKÁ PÍSEŇ

-Karle, to snad není možný. Do prdele, co se tady děje?

-To je družba se soudruhy, soudruhu.

-Družba, tak to ano, to jo.

-To jsem zvědav, soudruh Novák, kdy tě budu moct taky pověsit.

Tady, na tabuli cti.

-Mám to za pár. Já už to nějak do důchodu doklepu i bez tohohle.

-*V občanské válce bojoval i Archimedův bratr, můj tatínek.

Zpočátku byli na frontě spolu, ale nakonec je osud rozdělil.

Tatínek s maminkou měli přijet do Československa.

Byl to prý jeden z posledních střetů

téhle nešťastné, nesmyslné války.

Otce při něm zabil granát a matka padla do zajetí.

Ve věznici, kam ji umístili, se bohužel rozšířil tyfus.*

ZPĚV ŘECKY

*Tak, tady mě máte. To jsem já.

Nás děti posílali jako první už během války.

V řeckých domovech v Československu

jsme pak čekali na rodiče nebo příbuzné.

Ne každý se jich ale dočkal.

Strýček mě našel v dětském domově a se mnou i tetu Penelope.

Naštěstí přijela s námi a starala se o nás.

Zamilovali jsme si ji oba.*

-Uvědomte si, že vaše manželství je těsně spjato se štěstím

a spokojeností celé naší socialistické společnosti.

Čím lépe se bude dařit lidu této země,

tím bude spokojenější a radostnější i vaše manželství.

Tímto považuji váš sňatek za právoplatný.

-Zkrátka, soudruzi z Řecka, chci vám sdělit,

že národní výbor vám přidělil krásný slunný byt.

Tady vám předávám dekret. -Děkuji.

-Abych nezapomněla, tady jsou klíče.

-Sudruh Papadopulos fam děkuje a říká,

že až v Recku vychraje socialismus...

Tak fam všechno oplati.

-Dobrý den.

-Rozuměla jsi mu? -Ne.

Ne.

-Kam to, prosím tě, neseš?

-Těm novým. Vždyť tam nic nemají.

-Prej jsou to nějací Arabi, nebo co.

-Řeci, tatínku, Řeci.

-Jak vypadají? -Jak by vypadali? Normálně.

-Ale černí jsou, ne? -Nech toho.

ZAKLEPÁNÍ

Dobrý den, paní... Řečko?

-Dobry den. -To je pro vás.

A jestli budete ještě něco potřebovat,

tak se u nás, ehm, nestyďte... zaklepat.

Rozumíte, co říkám?

Aha.

Já... sousedka.

Nováková Jarmila.

-Penelope. -Archimedes.

-Tak... dobrou chuť.

-Dobrou chut. -Dobrou chut.

-Tak co, Jarmilo, jací jsou ti noví?

Nejsou to náhodou cikáni?

-Prosím tě, nech toho. Přišli z Řecka.

-A co tu chcou?

-V novinách psali, že utekli před válkou.

-Vždyť válka skončila před čtyřma rokama.

A to šli pěšky? To musí být daleko to Řecko.

-Poklona uctivá. Dobrý den, mladá paní, tak co to bude?

Brambůrky. Prosím.

Tak, a čím posloužím dál?

Já myslím, že mladá paní chce asi vajíčka.

-Á, ty delala kokokoko!

-Jsou to chudáci.

-*Na den příjezdu nikdy nezapomenu.

Ti cizí lidé nás neznali, nerozuměli nám.

A přesto nás mezi sebe přijali jako vlastní.*

-Jen se z nich neposerte.

-Viděl jsi, co jim dal ten blbej Bureš?

-Co bys od něho čekala.

-Co s tím budou dělat? -Pověsí ho.

-Nech toho, nebo tě ještě někdo uslyší.

Snad už mají všechno. Co bych...

Peřiny. Nedáme jim peřinky?

-Jo, odnes jim tam všechno, co doma máme. Mně je to jedno.

Neříkal jsem ti, že ten vůl si ho přitluče na zeď?

Přestaň s tím, ty partyzáne!

-Stalin.

-Milé děti, chtěla bych vám představit našeho nového žáka.

Jmenuje se Aris a přišel k nám až z Řecka.

A představte si, děti,

že Aris je syn řeckého hrdiny, který padl za socialismus.

A kdo z vás by si s Arisem chtěl sednout? -Já!!

-Karle, nevíš, kde skončil ten sporák

po nebožce Vykoukalové?

-Odvezl jsem ho do sběru.

-A myslíš, že tam ještě je? -Copak já vím?

-Nemohl by ses tam jít zeptat?

-Proč? Na co ti bude?

-Mně na nic, ale jim by se mohl hodit.

Za chvíli bude zima a jak tam budou topit?

-Prosím tě, proč se o ně staráš? Jsou to komunisti,

ať se o ně stará ta jejich strana, ne? Nahrabali si dost.

-Ty si toho tak nahrabali. Přivezli si jenom pár hadrů.

-Já nikam nejdu. -Dědo, pan Bureš se ptá,

jestli bys mu nepůjčil noviny. -Ať si koupí svoje.

-Co blbneš?-Takže, co bude? Mám tam zajít já?

To už tady v tý domácnosti můžu dělat úplně všechno.

-Já snad nedělám nic, nebo co?

-No, tak vymalovat už se chystáš skoro rok,

brambory jsi slíbil přivézt na zimu.

-Dobře, dobře, já tam zajdu. Máš nějaký peníze?-Na co?

-Vezmu ho mezi chlapy, ne? Ať se trochu skamarádíme.

-Prosím tě, kamarádit se můžete i bez chlastu.

-Ty seš teda příjemná.

Stůj!

Já si skočím koupit retka a něco k pití, jo? Rozumíš?

-Nerozumim.-Ty vole, s tebou bude ještě práce.

Já teď půjdu tam, koupím retka, jo?

A něco k pití, jasný? Ne abys mě prásknul mojí Frau.

Ne váza, pití si jdu koupit a cigára.

Čekej tady.

-Tohle je... pes. -Pes. Haf, haf.

-Ano, haf. -Kočka? Kočka?

-Kočičku nemáme.

Ale tohle už znáš. -Kota.

-Ano. Ne, sle-pič-ka. -Sle-pič-ka. Slepička.

-Vajíčka. -Taky.

Tohle je... kůň. -Kůň. -Kůň.

-Svině? -Dobře, svině.

Radši prase. A teď...

-Kefali? -Nečefali.

-Hla-va. -Hlava. -Hlava.

-Ruka. -Ruka. -Ruce. -Ruce, výborně.

-Nochy. -Nohy.

-Prdel?

-No, dobře, ale prdel radši ne. -Radši ne.

-Prdel radši ne. -Prdel radši ne.

ZPĚV: -Pec nám spadla, pec nám spadla,

kdopak nám ji postaví,

starý pecař není doma a mladý to neumíííí!

Jsme doma! Tak mě pusť, jsme doma!

-Čest práci. -Čest, Archimede.

-Nazdar! -Čest práci.

-Jí to neříkej, ty vole. -Pojď, prosím tě.

-Nazdar, Jarmilko.

My jsme přijeli s kamnama, jak jsi chtěla pro Archimedka.

-To jsem moc ráda, že jste se takhle skamarádili.

-My jsme se skamarádili, no. Jsme doma.

Jarmilko, Jarmilko, ty moje pusinko!

-Zajís spí pod mesí.

Krá.

Nad polem letají vrany.

Krá, krá.

-Čest práci, chlapi.

-Teď mě dobře poslouchej.

Když ti takhle šlápnu na nohu,

budeš říkat ano, jo?

Když se takhle podrbu za uchem, budeš říkat ne, jo?

Tak si to zkusíme.

-Ano.

Ne. -No, vidíš.

Jak jde o nějakou levou, tak mně hned rozumíš, viď?

Ty seš takovej vychcanej řeckej fiškus.

Co to máš, ty vole?

-Lenin. -Ty seš magor, dej to pryč.

Anebo ne, dobře, nech si to. On je to stejnej blbec jako ty.

-Čest, soudruzi.

Tak to je on?

Víte, je to těžké.

Lidi potřebujeme, ale soudruh neumí česky.

Co když bude nějaký problém? -Nebude.

On soudruh už docela rozumí a stále na sobě pracuje.

Viď, že už docela rozumíš?

-Ááá!

-Opravdu? Tak to je skvělé.

Jak jste u nás dlouho, soudruhu Řeku?

-Ne. -Já myslel, že...

-On soudruh samozřejmě rozumí, ale ne ještě úplně všechno.

Ale k tomu, aby zametal husince,

co si budeme nalhávat, úplně plynně mluvit nemusí, že?

On tam u nich je vyučenej zemědělec.

Tam zametal slepičárny a chlívky,

prasečáky, velbloudy, viď?

No, má praxi. A správné politické myšlení.

-Kdy můžete nastoupit? -Okamžitě.

Moc si tady nevyděláš, ale hokna to není těžká.

-Co? -Práce.

A hlavně, nikdo ti do toho nebude krafat.

A když se ztratí nějaká husa,

řeknem, že chcípla.

A máte polívku, ne?

-Karel kamarád. -No vidíš.

-Kamarád. -Jsem říkal, že se rozkecáš.

-Dobrý den. Co si budete přát, dámy?

-Dobrý den, pane Přibyl. Tak, Penelopko.

-Dobry den. -Dobrý den, Penelopo, dobrý den.

-Maš nochy, svině? -Ne, ne, my se moc omlouváme.

-Ale to je v pořádku. To je úplně v pořádku.

-My jdeme ještě do řeznictví, tak jsme trošku spletly pořadí, že?

Omlouváme se.

-Dobrý? -No, dobrý, dobrý.

Ještě na tom trošičku zapracujeme.

-Nebylo dne, aby Daidalos neprestal myslet na to,

jak utéct s Ikarem skrytý.

Daidalos touzil po svobode.

Kreslil krídla ptáků

a sbíral peží.

Udelal krídla,

oba se vznesli do výsky a uleteli.

-A uleteli.

A uleteli.

KLAKSON

-Ty, Archimede, jak se řekne řecky prdel?

-Kolos. -To zní hezky.

Děvčata! Vy máte ale parádní kolosy.

ZPĚV: Okolos Súče voděnka teče.

Okolos Súče voděnka teče.

Máme takový písničky, víš? Pojď.

INTERNACIONÁLA

-Vidíš, jak pomáhá? Ty mi nikdy s ničím nepomůžeš.

-Takovej hodnej kluk, a takovej debil.

-Ještě tě někdo uslyší.

BUDOVATELSKÁ PÍSEŇ

-Jarmilko.

-Ne, ne, ne. Žádný peníze, žádná hospoda.

-Umíš zpívat? -Jenom ržecky.

-To nevadí. Tak půjdeš se mnou, jo?

-Dědo, vemte mě s sebou, nebo to řeknu babičce.

-Ty seš stejně vychcanej jak tvůj tata.

Zdrhne si za kopečky a já abych se staral.

Chlapi, chcete si poslechnout opravdovou řeckou koledu?

-Jakou koledu? Vždyť včil je listopad, ne?

-No, to právě v Řecku slaví Vánoce.

Pravoslavní to mají o měsíc dřív. Aris, pojď.

ZPĚV: Ó, Stalin einai archigos

to ko mou mas empros, empros.

Ó, Stalin einai archigos

to ko mou mas empros, empros.

-No.

-Karle, ten kluk snad zpívá o Stalinovi, ne?

-Prosím tě, o jakým Stalinovi? Satalina, to jsou řecký Vánoce.

To jsi nevěděla, co? Tak mlč a neruš.

A dones mi škopek tady na chlapy.

No co, kdo vám obstaral kulturu? Dokonce na mezinárodní úrovni.

A klukům dones sodovky. Dobře, Aris.

-Teta se stará o kráv... o krávy.

Hana ji radá,

Hana ji ráda pomáháhá v la...

Na, mala, na. Na, malá, na.

Nase krá-va mléko dá-vá.

-Čest práci, soudruzi. -Dobrý den.-Čest práci.

-Neso jí udělal? -Děláš si srandu, nebo co?

Tenhle barák byl její. Když jí ho sebrali,

tak se bábě nastěhoval do bytu, a ji strčil do tý malý špeluňky.

A to ještě může bejt ráda,

že ji nestrčil do kriminálu jako jejího syna.

Ale víš, co ji podle mě štve nejvíc?

Že jim ještě platí nájem. Chápeš to?-Ne.

-Ve vlastním baráku.

Co se tady děje? -Přišli si pro pana Přibyla.

-Pane Přibyl, já vás mám moc rád. -Já tebe taky.

-Ty, co to... -Jděte si po svým!

-Moment, nechte toho! Soudruhu, klid, klid.

To je řecký soudruh komunista, on ještě tak úplně všemu nerozumí.

Já to vyřídím, spolehněte se.

Zbláznil jste se, nebo co? Chcete, aby vás taky sebrali?

-Třeba se bude hodit.

Archimede, počkej.

Říkám ti to naposled, tady končí sranda.

-On nic neudělal! Ty nerozumíš. -Ty tomu nerozumíš, ty vole.

-Čest praci.-Čest práci. -Pan Pribyl tady zavrený, to omyl.

-Omyl?-Omyl, on nevinný. On má obchod u nás.

-Má obchod?-To viš, že jo. -Tak to nebude omyl, soudruhu.

-Já muset mluvit tam! -Kdo jste?

-Archimedes Papadopulos. Partyzán.

-Sedněte si.

Nevinný.

Soudruzi, vy si vážně myslíte, že ten člověk je nevinný?

-Ano.

-Ehm, já jsem jenom doprovod.

Soudruh je Řek, tak aby nebloudil.

-Vy toho Přibyla neznáte?

-Já?

Znám.

-My známe, pan Přibyl dobrý. On nic neudělal.

-Soudruhu, my u nás nevinné lidi nezavíráme.

Víte, někteří zločinci vypadají, že jsou hodní, přátelští,

ale to není jejich pravá tvář. Nenávidí nás.

Nenávidí tuhle společnost. Socialismus.

-On ne zločinec, pan Pšibyl.

-Přibyl je reakcionář. Dostane, co si zaslouží.

-Víte, co já udělat?

Já napsat soudruh Stalin!

-Vy napíšete soudruhovi Stalinovi?

-Soudruh Stalin dobrý! On pana Pšibyla zachránit.

-Tak co, ty řeckej Jánošíku, spokojenej?

Já teda jo, protože si nás tady nenechali.

Viděl jsi to? Pojď, ať už jsme pryč.

Tak jsi to viděl. A to dělají ještě horší věci.

-A Stalin?

-Už se to nese, hoši. -Děkujeme, Marcelko.

-A Stalin?

-Ticho, vole.

Stalin, to je ta největší kurva ze všech.

Ten to střílí ve velkým.

Takhle sis to nepředstavoval, viď?

Tobě se stejská, co?

-Kdo ten?

-To je náš inženýr. Vyhodili ho z univerzity.

-Proč? -Byl to žid.

-He?

-Většinu jeho příbuzenstva zabili Němci.

A ti, co to přežili, po 48. roce utekli do Izraele.

On už to nestihl.

-Já nic nerozumět.

-Já se ti nedivím.

-Archimedes smutný. Moc smutný.

-Já myslím... Nevím, co se s ním děje.

-Třeba mu jenom není dobře. -Ne, to ne. By lezel, hekal.

Myslím, ze má v hlavě zízalu.

-Žíža...?

Ach, ty myslíš brouka.

-Brouka.

-Brouka. No jo, no.

Slyšela jsi o panu Přibylovi?

Dostal 10 let.

-10 let? Proč?

Ta rajcata od Jarmila. Ona moc dobrý clovek.

-Karel taky dobrý clovek.

Ari, u nás doma rajce velké jako tady meloun.

-Opravdu? -Opravdu, obrovsky.

Tam vsechno, co roste v zemi, je veliké.

Mrkev u nás velká jako Penelope.

A meloun veliký jako ale veliký dům.

-A čím se krájí? -Pilou, myslím, vís?

A selá vesnice sedí a týden ten meloun jí.

Týden, celý týden.

No, tak tri dny.

-A pojedeme někdy domů?

-Teď jsme doma tady.

-Ale přece tam někdy pojedeme. -Někdy urcite.

-Kazdý den, po celých sedm dlouhých let,

sedával Odysseus na brehu a dýval na more.

Ale nymfa Kalypsó mu nedovolila odjet.

Až se bohové nad nebohým Odysseem smilovali

a nakázali Kalypsó, aby ho propustila.

A tak si Odysseus konecne mohl postavit loď

a vyplout k domovu.

ZPĚV: -A to je ta krásná země,

země česká,

domov můj,

země česká...

-Mamá.

Mamá.

-Jak, domů? Do Řecka?

-Ano.-Vždyť tady máš komunisty, to sis přece přál.

-Ne ty. U vás komunisty zlý, moc.

-Jo, a jinde jsou jako hodní, jo? Kde třeba?

Víš, Archimedku, ty seš slušnej člověk, ty to myslíš dobře.

Ale tihle hajzlové, ti nemají s dělníkama

ani rolníkama nic společnýho. Ti myslí jenom na sebe.

A navíc dělají jenom to, co jim řeknou Rusáci.

Vždyť jsi to viděl. -A taky zima je tu a prsí.

U nás slunce a more. Ty viděl more?

A olivy. Ty jedl olivy?

-Radši bych si dal tlačenku. -A mama potrebovat.

-Ty vole, je ti pětačtyřicet a potřebuješ maminku?

-Ona umírat. Já videt kazdý den ve snu.

-Ve snu. A jinak potvrzený to nemáš?-To ne.

-Mně se jednou zdálo, že mám spoustu prachů,

tak jsem si šel vsadit. A víš, co jsem vyhrál?-Ne.

-Úplný hovno.-Hovno? -Sny jsou k ničemu.

Kolik je matce let? -70 bylo pryc.

-No tak jí napiš. -Ona necíst.-A telefon?

-To u nás ne. Tam ne telefon. Kam?

-Já se z tebe poseru.

Nejdřív komunista, potom emigrant.

To nemůžeš žít jako my? Držet hubu a krok? Nevyčnívat?

-Ty pomůzes, Karel? -To víš, že tě v tom nenechám.

Ty seš takovej magor. Do prdele!

-My máme plán.

-My máme plán? -Ne my, já s Karel.

Já a Karel. -Karel?

Co vy vymyslet?

-Bude to stačit?

Ty, nech toho. Nech toho!

-Maruško, to je pro tebe.

ZVONĚNÍ

-Přejete si?

-Pane inženýre, vy nás nepoznáváte? My jsme z husí farmy.

Já jsem Karel Novák a to je náš Řek.

Pracoval jste u nás.

-Hm, pojďte dál.

Pomoc? Ode mě? Proč zrovna ode mě?

-Kamarád se potřebuje dostat za hranice. Domů, do Řecka.

-Ano. -Jste řecký občan?

-Ano.-Si zajděte na vaše velvyslanectví.

-Ale já nemůžu, oni zlí. Já komunista.

-Jo, vy jste komunista. A já vám mám pomáhat.

Zrovna vám. Víte, co mně komunisti udělali?

Ani na tý husí farmě dělat nemůžu. Musím rozvážet brambory.

Poslyšte, není tohle nějaká provokace?

-Ne, ne, ne. -I když, proč by to dělali?

Na dně už jsem, zavřít mě můžou kdykoliv.

A upřímně řečeno, estébáci by vymysleli

něco chytřejšího, než poslat vás dva.

-Vidíš, vole? Jsem ti říkal, že mu to pálí.

-Co to je? -To pytel peží.

-Peří. -Peří k čemu?

-On si myslel, že mu uděláte křídla, a že by jako letěl.

-Křídla z peří? Pánové, já se vás nechci dotknout,

ale máte vůbec ponětí o aerodynamice?-O čem?

-No, vy asi nebudete od STB. Tohle je k ničemu.

-Ne, ne, ne. Daidalos, Ikaros letěl.

-Daidalos, Ikaros. V pohádce o Karkulce taky vlk mluví.

A každej, komu je víc než 5 let, tomu nevěří.

Poslyšte, máte přístup do dílny? -Ano.

-Tak to byste mohli sehnat užitečnější věci.

-Haló, haló!

Prosíme soudruha Karla Nováka a Archimeda Papado, Papa...

No, zkrátka Archimeda Řeka,

ať se oba urychleně dostaví do mé kanceláře.

Soudruzi, tadyhle soudruh ředitel

by si s vámi rád pohovořil.

-Čest práci, soudruzi. A zejména té vaší.

Chtěl bych srdečně poděkovat za vynikající práci

soudruhům Karlu Novákovi a Archimedovi...

-Řekovi. -Řekovi.

Za poslední měsíc jste překonali plán

v množství odebraného peří o 112 procent.

Stali jste se pro všechny vzorem,

jak má socialistický člověk přistupovat k práci. Děkuji vám.

-Gratuluji. A pak, že to nejde, soudruhu Nováku.

-Čest!

-To je stejně všechno díky tady Archimedkovi.

-Gratuluji. Jste vynikající pracovník.

Skutečný řecký titán.

Kolos!

-No, tak kolos s ním teda je a velká.

Tak já ti gratuluju, kolos.

Podívej se na to!

To je nádhera.

-Brávo! Brávo!

-Kufry! Podejte mi ty kufry! -Inženýre, a na co máte ty kufry?

-Kvůli zátěži, ne? Musíme to napřed otestovat.

-To je chytrý. Abys nespadl někde na držku.

Nedej bože ještě před hranicema.

-Leo, ty chytrý!

Jó, jó!

-Dobrý!

-Leo! Leo! Leo!

-"Přátelé, moc se omlouvám. Ale vyrobit balón,

který by unesl čtyři osoby, je v těchto podmínkách nemožné.

Proto jsem se zbaběle, podle a zcela sobecky rozhodl,

že vás zradím. Je mi to upřímně líto,

ale naděje na svobodu, kterou jste ve mně

po všech těch letech probudili, byla silnější než já."

-To je svině. -Co psat?-"Sbohem."

-Mně byly ty kufry hned podezřelý. Ty hajzle jeden!

Doufám, že ho to odfoukne na východ.

Kruci, já se na to nemůžu dívat!

-Ale pěkně letí.

-A v noci, když všichni Trójané usnuli,

dřevěný kůň se otevřel

a z jeho útrob vylezli řečtí hrdinové.

Ti otevřeli bránu a vpustili dovnitř vojsko.

A tak pyšná Trója doplatila na řeckou chytrost a statečnost.

-A statešnost. Bravo, Ari, bravo. Bravo!

-Co ti dneska Penelope připravila? Co to je?

Ukaž?

Hm, voní to hezky. Chceš si to vyměnit za guláš?

No, člověče, vynikající.

-Soudruzi, musím říct,

že jste v poslední době dost polevili.

Takhle vás za chvíli z nástěnky sundáme.

-Blbeček.

Slyšel jsem, že v pátek jeden z náklaďáků veze Rusy do Vídně.

-Vídně? -Österreich.

-Österreich?-Hm. -My vozíme Österreich?

-No, třeba se jim ty jejich nějak opozdili, co my víme.

Proč by jim komouši za valuty pár hus neposlali, ne?

Zkusím to nějak zjistit, jestli chceš.

-Karel.-Já vím, že je pozdě, ale musím ti to říct.

S tou Vídní je to tutovka.

Viděl jsem to černý na bílým v papírech.

Takže, můžete se začít balit.

Vlezete si pěkně do auta a vylezete za hranicema, jo?

Prvnímu Rakušákovi, kterýho potkáš,

řekneš Guten Tag, jasný?

-Maruško, líbí se ti to? -Jo.

To mi něco budeš malovat každý den?

-Vylezte si nahoru, rychle. Ticho, potichu. Šup.

Sbohem. Sbohem, Penelope. Ahoj, špunte.

-Jo.

-Co je? -Pro tebe.

-Děkuju.-Adresa, Karel, kdyby ty dojel Recko.

-Ty vole, je ti jasný, že za tohle tě vyloučí ze strany?

Prosím tě, zalez, nebo začnu brečet.

-Dekuju moc. Karel kamarád. -Dělej, dělej.

Ticho.

Tak, šťastnou cestu.

Držte se.

-Je ti něco? -Nic mi není.

-A nechceš na jedno? -Nechci.

-Tobě se stýská. -Prosím tě.

Jo, stýská.

-Guten Tag.

-Hele, Fando, v tom autě jsou nějaký Němci.

Kdo jste? A co tady děláte?

-My jsme tady na výletě.

-Na shledanou. -Na shledanou.

-Už tam asi jsou, co?

-To byl plán. A kdo ho vymyslel?

-Dobrý den, pane Novák!

-Promiň.

Omlouvám se.

-Ty dobrý. Karel kamarád.

Odysseus.

-Co, Odysseus? -Plío, velká.

Lodka.

-Jo, loďka. No jo, ale...

Počkej, moment.

Pojď. Pojď!

Tak se podívej. Co na to říkáš?

-Loď?-Loď. No, Aurora to zrovna není, no.

Pojď, odhážeme to.

Ještě by to chtělo velkej kus látky na plachtu.

Co říkáš?

-Stalin. -Pojď, vole, mám hlad.

-Jó!

-Jo, paráda! -Karel!

-Tak co? Dobrý, ne? -Jo!!!

-Voda. -Svoboda!

-Ne svoboda. Voda, ty vole. Do prdele!

Tady!

Ne dobrý. Karel, ne dobrý.

-Fuj!

Pár let do důchodu!

Já si tady hraju na potápěče, ty vole.

-Kde je? -Kdo? Co?

-Stalin!

-Stalin. -Asi si ho někdo vzal.

-Jako, že by si ho někam... To nevím teda.

-Lidi jsou svině, Franto.

-Možná... fííí... vítr. -Jo, to je pravda.

Oni hlásili silnej vítr od východu.

-Penelope. Co ty, nemocná? -Ne, je mi zima.

-No, proc nezatopit? -Cím zatopís?

-A kde Aris? -U Jarmila, ucí se.

Tady zima.

-Chces caj? -Kde uvarís?

-No, kamna. -Cím zatopís?

-Aha.

-Vlez nahoru, dělej.

-Tam nic.

-Do prdele. To se snad může stát jenom nám.

-Nemáme uhlí.

-Neboj, nějaký určitě posbíráme po zemi, pojď.

Podívej, vidíš?

-Uhlí. Dost je.

-No vidíš. Co kdybyste jeli do Řecka vlakem?

Vlaky jezdí po celý Evropě. Schováte se tam.

-Kůň, Trója.

-Jo, trojský kůň, hm?

Musíme zjistit, kterej tam jede.

-Září, říjen, listopad, koho zebe, není rád,

ať si koupí teplé boty, nemusí se zimy bát.

-Bravo, bravo!

-Co vy smějete? To nevíte, jake mam pro vas prekvapeni.

-Jaký?

-Podívej.

-Krev, bojim. -Co je? Ty se bojíš krve?

-Bojim krev. -Ty seš teda partyzán.

Se nedivím, že jste tu válku prohráli. Na, vem si to.

-Já neši.-Kruci, hlavně musíte mít dost jídla.

Řecko není za rohem. To není jako do Vídně.

Promiň. Co máš dobrýho? Ukaž.

Ty vole, ta Penelope umí vařit.

-To je krása. Proč mi to dáváš? -Jen tak, na památku.

-Karle, a seš si opravdu tentokrát jistý?

-Jo.

Ten vlak jede přímo do Řecka.

Tenhle trojskej kůň tě zaveze... -Domů.

-No, rovnou mezi ty tvoje nepřátele,

když o to tolik stojíš.

Všem řekneme, že jste jeli na řeckou svatbu

někam na Ostravsko.

-Husa.

-To je vůně.

Ti bude připomínat toho našeho blbýho mistra.

Takže jídlo. Husa, chleba, sádlo, okurky, buchty.

-Slivovica, cigarety.

-Baterka, sirky.

Na deky nesmíme zapomenout. -Jo, ty máme.

-To je daleko. To daleko. -Hm.

-Tentokrát snad už doopravdy. Dávejte na sebe pozor.

-Pojďte, musíme jít. -Děkujeme.

PENELOPE:Mám strach.

Nevrátíme se?

-Počkejte tady.

Počkej.

Zmiz, rychle.

KAŠLÁNÍ

-Karel.

Karel!

Karel! Karel!

-Kruci, já tušila, že to zase špatně dopadne.

Hlavně už nenechte Karla nikdy nic vymýšlet.

Kde vůbec je? Kde je?

-Co tady děláš? Kde máš kamaráda?

To tys měl být pryč. Tys měl být na svatbě, ne?

ŘECKÁ HUDBA

-Kalimera. -Kalimera.

-Parakaló, Papadopulos?

-Papadopulos?

-Rovně, doprava.

Mamá Archimedes?

Archimedes... kamarád.

Filos. On říká vždycky filos.

Napsal adresa. Archimedes...

-Dekuju.

-Zdálo se ty o mamince?

-Ne, já spát jako miminko.

-Mimina nechrápou.

-Takze, vsechno dobré.

-U maminka Karel. To dobré.

-Efcharistó.

Oliva. -Eliés, eliés.

-Eliés. Mně říkal Archimedes, že má rád olivy.

To mně nechutná.

-Nazdar, Řeku.

ZVONÍ TELEFON

-Haló? Tady Karel. -Dej mi ho.

Karle, ahoj. Kde jsi?

-No, kde bych byl, v Řecku. Na starý kolena.

-A jak se tam máš? -Ale jo, jde to. Co vy?

-Ále. Prosím tě, hlavně se nevracej.

Už se na tebe ptali. Víš, jaký jsou za emigraci tresty.

-Jarmilko, promiň, nemám moc peněz.

Já ti zase napíšu. Dej mi Archimeda. Mám tě rád.

-Moje maminka.

Ptá se na tebe a na Arise.

Maminka říká, že mám se nevracet.

Že mě zavřou, že komunista.

-Tak jsi to slyšel, vole. Tebe by zatkli tady a mě u nás.

To by se jeden posral, co? Ty a ty tvoje sny.

No nic, tak zase za měsíc. Ve stejnou dobu.

A o maminku se neboj, já se ti o ni postarám.

-Děkuju, Karel.

Ty nebýt smutná. Jednou tam my pojedem, všichni.

Tam žádná fronta pomeranč, sitrón.

Tam ty sama utrhnout sitrón, pomeranč, meloun, fík.

A všechno šerstvé a všechno krásně vonět.

A maminka uvařit dobré jídlo a dobré víno.

A všude teplo a slunce.

A moře kolem všude, modré.

-No, to ještě potrvá.

-Potrvá.

-*Naši rodiče a prarodiče v tu chvíli věřili,

že nás čekají už jenom šťastné dny.

Ale opět se mýlili.

V Řecku proběhl vojenský převrat a do Československa vpadly

okupační armády Varšavské smlouvy.

Svoboda, o níž jsme si mysleli, že už ji máme navždy,

trvala pouhý okamžik. A byla pryč.

Ta chvíle však byla dost dlouhá na to,

abychom poznali její chuť a celou její krásu.

A protože trvala tak krátce,

nestala se pro nás samozřejmostí a my si jí nepřestali vážit.*

Skryté titulky: V. Červínová, Česká televize 2017