Original subtitles

Poslední válka zničila svět.

Oheň pohltil dílo staletí.

Vše, co generace vybudovaly,

shořelo v plamenech.

Po ohni

přišel déšť.

Déšť jako láva, který spálil zemi i lidi.

Uplynula léta,

ale ohnivý déšť se stále vracel.

Ze starého světa zbyly jen stopy.

Zázračně zachované, aby lidem připomínaly něco nesmrtelného,

něco, co mělo trvat věčně.

Něco nezničitelného.

Jednou z těchto stop byl Vševidoucí meč.

Ukovaný kdysi na počest velkého hrdiny,

který přišel z daleka.

Spojoval v sobě sílu

Východu

a Západu.

Síla obou světů

z něj udělala dokonalou zbraň.

Ale ne proto, že byla tvrdší než kámen nebo ocel,

ale proto, že si sama vybírala svého nositele.

Vševidoucí meč svým okem hledal hodného válečníka,

a když ho našel,

zůstal s ním až do konce jeho života.

Každý,

kdo poznal jeho sílu, věděl:

Není větší cti, není většího požehnání,

než když se tvář hrdiny

odráží v ostří jeho meče.

Přijdeme o kořist, pokud brzy nevyrazíme.

- Neslyšel jsi? - Drž hubu.

Řekni, že musíme jít.

Udělej to.

Neboj se.

Co kdyby je někdo varoval?

Vodu, prosím.

Vodu, prosím!

Můžete za to zaplatit, chlapče?

Můžeme.

Odkud jste přišli?

Z daleka.

A kam chcete jít?

Nikam.

Chlapče, nebuď drzý, mluv slušně.

Kdo je to?

Houslista.

- Co pro tebe znamená? - Vůbec nic.

Cestujeme spolu a on hraje na housle.

Pomáhám mu dostat se z místa na místo.

Je pravda, co ten kluk vypráví?

On tě nevidí.

No jo, ale slyšet mě může.

- Slyšet ano, ale nemluví. - A proč nemluví?

Šetří si síly na hraní.

To ho živí.

Co je s ním? Je popálený?

- Ukaž. - Radši ne!

Tady je voda.

Pomalu, prcku.

U nás je zvykem, že se platí předem.

Zaplatíme.

Tak sem s tím.

Zaplatíme písničkou.

A co chce zpívat?

Tvůj houslista.

Zazpívá "Synovu vůli".

O čem to mluvíš, chlapče?

Prcku, neříkal jsem ti, abys nebyl drzý?

Zopakuj to, chlapče.

Co nám ten houslař zazpívá?

"Synovu vůli".

Víš, co jsem o tom slyšel? Že je to...

všechno vymyšlené.

Ten příběh je čistá fantazie.

Slyšel jsem,

že už dávno zanikl.

A že už v to nikdo nevěří.

Každý, kdo to slyšel, tomu věří.

A slyšet ho bylo možné jen od houslisty.

On je jediný, kdo ho zná.

Dobře.

Tak zahraj pro nás, houslisto.

Když tě ten kluk už tak vychválil.

Zahraj na housle pro nás všechny.

Zvládneš to,

houslisto?

Ani hnout!

Odhoď zbraň.

No tak, vpřed!

Otevřete!

Chytil jsem ho náhodou.

Utekl před těmi, které podvedl.

Lovec odměn?

Možná ano.

Ale nevypadá na to.

Ukaž!

Hluboká rána.

Řekni, kdo jsi.

Jmenuji se Jovan.

Jsem z kmene Lidu obilí.

O tom jsem ještě nikdy neslyšela.

Vzpomínám si, že tvůj zesnulý manžel o nich jednou mluvil.

Žijí daleko odtud, někde v pustině.

Ale naposledy jsem slyšel,

že obilní lidé byli vyhlazeni.

Už neexistují.

Co v téhle oblasti hledáš?

Jdu do Města.

Co tam chceš?

Najít svou sestru.

Rozluč se s ní.

Nechci od vás vůbec nic.

Jen abyste ošetřili mou ránu.

Vrátím vám to.

Ten muž je impozantní postavy.

Vstaň.

Když ho trochu umyjeme

a Suna ho poléčí,

možná by to mohlo projít.

Myslím, že to s ním zkusíme.

Souhlasím.

Můžeme ti pomoct,

pokud ty pomůžeš nám.

Máma s tátou se brzy vrátí.

Rozumíš?

Máš velké štěstí, že se to nemuselo zašívat.

Co tvoje rameno?

Prozradíte mi už, co se mnou máte v plánu.

Musíme tě připravit, protože se budeš ženit.

Jaká svatba?

Nechci se ženit.

Dělej, co ti řeknou.

Když to půjde dobře,

dostaneš pušku a čtyřicet nábojů.

Nevěsta si vybere z několika uchazečů.

Záleží na tom, co přineseš, na tvé nabídce.

Tím je tvoje postava,

vzhled

a hlavně tvoje síla.

Chceme, abys vypadal co nejlépe.

A kdo je ta náročná nevěsta?

O to se nestarej.

Mě zajímá jen ta puška, kterou jste slíbili, a těch 40 nábojů.

Takže chceš do Města?

Doufám, že tam svou sestru najdeš.

Kdo jsi?

Schovej mě, prosím tě.

Pozor, pozor! Následuje důležitá zpráva!

Pozor, pozor, následuje důležitá zpráva!

Hlášení z věže!

Vládce byl zraněn!

Opakuji:

Vládce byl zraněn!

Hlášení z věže!

Vládce byl zraněn!

Opakuji:

Vládce byl zraněn!

Cizinče.

Cizinče!

Vstaň.

Co se děje?

Vládce tě volá. Je to naléhavé.

Není to dobré. Vládce je zraněn.

- Cože? - Někdo vnikl do věže, Cizinče.

- Kdo? - Nevím, vládce čeká.

Nejprve se hned

uzavřou všechny vstupy a výstupy z Města.

Poté okamžitě svoláte všechny strážné, kteří jsou právě ve službě.

A také stráže, které byly vystřídány.

Jak se mu daří?

Dvě bodné rány do boku.

Vládce,

možná se někdo chtěl zmocnit našeho pokladu.

- Kdo to udělal? - To se neví.

Ale chytili jsme jeho komplice.

Hned ho sem přiveďte.

Všichni odejděte.

No tak, rychle, rychle!

Víš, co mi na vás Popálených

vůbec nesedí?

Nemám rád vaše masky.

Nechápu, proč je nosíte.

Stydíte se za něco?

Vládce,

nikdy bychom se neodvážili vás nějak rozhněvat.

Tak mi prosím udělej laskavost.

Chci, abys sis...

sundal masku.

Chci tě jen jednou vidět.

Nikdo z nás by nikdy nejednal proti vládci,

natož se ho pokusil zabít, ani jeden z nás.

Chci tě vidět jen na chvilku. Dělej.

Ten, kdo zranil vašeho otce, nebyl nikdo z Popálených.

Věřím mu.

Věřím ti.

Věřím, že říkáš pravdu, nic než pravdu.

Ale je tu jeden problém.

Ten, kdo to udělal,

měl na sobě stejnou masku jako ty.

On tu není,

ale ty ano.

Tak mi řekni,

co bys udělal na mém místě?

Nevím.

Je tu někdo, kdo to ví.

Nech ho být.

Ten muž se nepřiznal.

- On se ještě přizná. - Strážný!

Odveďte ho.

A už se nikdy

neodvažuj

přede mnou bez mého svolení hrát na soudce.

Rozumím.

Neboj se.

Tady se ti nic nemůže stát.

Nejsi jedna z Popálených.

Tak proč se schováváš za maskou?

Jestli chceš, abych ti pomohla, musíš začít mluvit, rozumíš?

To není dobré.

Glavo, slyšíš to? Ta písnička není dobrá.

Všichni víme, že Popálení zabili vládce.

Nech ho pokračovat.

Houslisto,

buď opatrný.

Nezpíváš pro vodu,

ale pro něco mnohem cennějšího.

A aby bylo jasno.

Jestli bude ta píseň špatná,

hlavy vám na krku nezůstanou.

Hraj!

Popálení byli mému otci a mně vždy věrní.

Kdyby ten čin

spáchal někdo jiný,

možná bych to dokázal pochopit.

Ale že právě ti Popálení

koušou ruku, která je tak chrání.

Velký vládce, nevím, kdo byl pod tou maskou,

ale rozhodně to nebyl nikdo z Popálených.

Moji lidé viděli, jak atentátník utíká do jižního Města.

A jak víš, my jih nekontrolujeme,

tam vládnou Krvavé hlavy.

Prosím, poslouchej mě.

Nebude to na dlouho.

Prosím!

Co tu chceš?

Moje Marijo.

Jsi pořád nádherná.

Krásnější.

Co

tu chceš?

Nemám právo od tebe nic vyžadovat.

Už jsi mi dala všechno.

Všechno, kromě toho, že jsme založili rodinu.

Co tu chceš?

Vydej toho atentátníka na vládce.

Proto ses tu objevil?

Marijo.

Oba víme, že se u vás schovává.

Opravdu tě prosím.

Kvůli našim vzpomínkám.

Musíš být rozumná.

Vládce nebude mít klid, dokud ho nedostane.

Pokud ho nevydáš, pošli někoho jiného.

Tak pošli nějakého...

ubožáka.

Někoho, kdo už stejně nechce žít, takových je tu dost.

Nevinní už nebudou zabíjeni, to víš moc dobře.

Nejkrásnější.

Prosím, buď rozumná.

Prosím tě. Buď rozumná.

Jsme na místě.

Kdyby se něco pokazilo,

dám ti znamení.

Dohazovači

a nápadníci,

nikdo z vás nesmí být ozbrojený!

Otoč se, otoč se.

Ať vystoupí budoucí nevěsta!

To je Andelija!

Právě tady a dnes si vybere svého manžela!

Andelijo, začni!

Její bratr jí pomůže,

aby se rozhodla správně.

Úplně vlevo v první řadě, toho chci.

No tak, běž už.

Nech ho být!

Kdyby se nedokázal sám postavit na nohy,

nebyl by dobrý manžel!

Hej, kdyby na mě zaútočil, tak...

Ne, ne! Kdo se brání, je okamžitě venku.

Musíš to vydržet.

Buď anebo!

Požadujeme

"Buď, anebo."

Podle starého zákona na to máme právo.

"Buď anebo" se požadovalo.

Pokud nápadník přežije ránu,

smí si nevěstu odvést.

Co to má znamenat?

Musíš si teď kleknout.

Až uslyšíš výstřel,

popadneš nevěstu a utíkáš k autu.

Rychle!

Pojď sem!

Hlášení z věže!

Vládce je mrtev!

Opakuji:

Vládce je mrtev!

Vydejte vraha vládce!

Vraha otce vládce!

Opakuji:

Vydejte vraha vládce!

Kdo vydá vraha vládce,

bude ušetřen!

Kdo vydá vraha vládce,

bude ušetřen!

Zavraždila jsi ho.

Ano.

Jak ses tam dostala?

Nikdo se tam nedokáže dostat.

Ale já ano.

Kdo ti to dal?

Pohřeb vládce se bude konat s nejvyššími poctami Města.

Vládce,

od dnešního dne

jsi novým vládcem Města!

Za Město obětuji svůj život.

Město patří mně.

A já jsem Město.

Na Město!

Na Město.

Splnil jsi svůj úkol.

A my dodržíme své slovo.

Co to je? Co to všechno znamená?

Tak vidíš, Jovane,

nevím, jakou daň tvoji obilní lidé Městu zaplatili.

Ale naše daň je krutá.

My jsme povinni,

každých pár let

odevzdat Městu

jedno své

dítě.

Každá rodina obvykle odevzdá své první dítě,

aby se podřídila zákonu.

Pak mohou ostatní děti vychovávat v klidu.

Proč jsme to tedy všechno dělali?

Suna a Vojkan zítra pošlou své dítě do Města.

Měli právo najít náhradní matku.

Ženu, která porodí dítě

a dá jim své místo jejich vlastního.

Ale unesli jsme špatnou ženu.

Byla jsem prodána, nastrčili mě tam, měla jsem hrát nevěstu.

Řekli, že mě zabijí, kdybych se tomu bránila.

Jsi z Otrávených.

Já k nim nepatřím. Tady.

Podívej se na to.

To je z ohnivého deště.

To je normální, to přece víte.

Mnoho lidí to má.

To je znamení Otrávených.

A co kdyby to byla ta pravá?

Co ještě chceš?

Nezaplatili ti?

Chci tu ženu.

A víš taky, že když se s ní vyspíš,

můžeš zemřít?

Ale já jsem ji získal.

Můžu si s ní dělat, co chci.

Taková není ani za pět nábojů.

Dám ti deset.

Jste opravdu podivní,

vy Obilní lidé.

Přiveďte ji k němu,

když ji tak nutně chce.

Víš, kde je Město.

- Vím. - Tak mě tam vezmi.

To tě ale něco bude stát.

Až dorazíme, budeš volná.

Slyšel jsi o Strážcích studní?

Neslyšel.

Patřím k tomuto národu.

Hlídali jsme východní studny.

A pak přišli ti, co otrávili vodu.

Potom bylo všechno zničeno.

Už jsme neměli co hlídat.

A tak jsme se rozprchli do všech světových stran.

Posloucháš mě vůbec?

Hej,

já se teď jdu vykoupat.

Tady? Teď?

Ale jistě, proč ne? Voda je čistá.

A kde budu mezitím?

Můžeš tady zůstat, jen se nesmíš na mě dívat.

Jen abys věděla, jestli se mnou chceš zůstat,

musíš se naučit bránit se.

Umím se bránit velmi dobře.

Neumíš.

A jak jsem to tedy doteď přežila?

Buď jsi měla štěstí, nebo jsi ještě nenarazila na toho nesprávného.

Proč o mně vlastně tak pochybuješ?

Pojďme si promluvit.

Teď už musím spát.

A já musím zůstat vzhůru celou dobu.

Můžu dělat jen dvě věci: buď zírat do ohně, nebo do tmy.

Jen nevím, co z toho je napínavější.

Díky tomu jsme v bezpečí.

Ale budu nevyspalá.

Jak vlastně žili ti tví Obilní lidé?

Máš sourozence?

Vůbec o sobě nic neříkáš, je to jako...

byste vůbec neexistovali.

Obilní lidé opravdu existovali.

Žili v pásu severních pouští.

Jejich vůdce

se jmenoval Aberdar.

Byli tak nazýváni,

protože hlídali obilí,

pšeničné semeno.

Po dešti ohně byla

semena

cennější než zlato.

Z osiva totiž vyrostlo nové obilí

a s ním i nový život.

Aberdar měl syna Jovana

a dceru Mariju.

Díky dohodě s dalekým Městem

žili Obilní lidé ve svobodě.

A tato svoboda

přitahovala mnoho lidí.

Budu tě sledovat, prcku.

Rozumíš?

Aberdar přijal k sobě mladého muže z Města.

Jmenoval se Cizinec.

Obilní lidé si chránili svou svobodu

pomocí Vševidoucího meče.

Jovane.

Bandy a divoké kmeny neustále útočily na Obilné lidi,

aby jim vzaly všechno.

Aberdar byl při obraně svého lidu

těžce zraněn.

Nová generace musela být připravena.

Mezi chlapci vynikali zejména dva.

Jovan

a jeho kamarád Bogdan.

Odhoďte ty hole!

Myslíte si,

že se na vás meč jednoho dne možná podívá s lítostí?

Nikdo není doma.

Chceš, abych ti ukousl jazyk?

Roky plynuly.

A Město požadovalo novou dohodu.

Od této chvíle musíte dodávat Městu celou sklizeň vlastního pšeničného osiva.

Ale...

v životě jsou věci, které člověk...

nikdy nepodepíše.

Co zaseješ, to jednoho dne sklidíš.

To bys měl vědět lépe než kdokoli jiný.

Svoboda se nezískává snadno, Jovane.

Otroctví je snadné.

Chtějí nám vzít dokonce i hroby,

které jsme ještě ani nevykopali.

Jak bych s tím mohl souhlasit?

Blížila se válka.

Jovane, jsi jediný, kdo tomu může zabránit.

Marija byla proti,

ale...

Aberdar už se rozhodl.

Už zítra

Vševidoucí meč učiní volbu.

Jovan udělal to, k čemu ho meč vyvolil.

Ale na každém poli roste i plevel.

Cizinec se spojil s vazaly z Města.

Ale...

Aberdar však netoleroval zradu.

Zmiz!

Abedare.

Vrátíš se tam, odkud jsi přišel.

To je chyba, Aberdare.

Panství je slabší než kdy jindy.

Teď máš šanci.

Jovan dorazil do základny vazalů

a byl připraven udělat to, k čemu ho meč vyvolil.

Zrada Cizince

však přišla dříve.

Krvavé hlavy pod vedením Barjaktara

přepadli panství.

Obilní lidé tuto bitvu prohráli.

Aberdar byl zabit.

Jejich domy byly vypáleny.

Ale Obilný lid nezmizel.

Někteří z nich útok přežili.

A žili dál,

tak jak je to naučili jejich předkové.

Co je vtipného?

No, to, co se jim stalo, to mi přijde vtipné.

Tak vzal si

Barjaktar ten meč?

To je pravda, meč je v rukou zločince.

A mnoho dobrých lidí bylo kvůli tomu zabito.

Ale stejně jako dříve meč čekal.

A pak, když nadešel čas,

vybral si toho, kdo jej byl hoden.

Hej, houslisto.

- Zahrej píseň o meči. - No tak, prcku.

A řekni mu, ať si pospíší,

nemusíme vědět každou maličkost.

Dozvíte se všechno, co potřebujete vědět.

Každý rok,

jak je u nás tradicí, se náš kmen schází

a vybírá ty nejlepší nové lidi pro Město.

Dnes máte všichni příležitost dokázat, jak jste stateční.

Všichni,

kdo mají sílu

a velkou obratnost, půjdou s námi.

Všichni budou bojovat

výhradně uvnitř kruhu, rozumíte?

Pokud

někdo bojuje mimo kruh,

může být na místě zastřelen mými lidmi.

Ať turnaj začne!

Bravo!

Bravo!

Zbraně dolů.

Zapomněli jste, kdo byl tehdy vůdcem Krvavých hlav?

Co tu chceš, Barjaktare?

Statečný Zidar,

váš nový vůdce.

Vždycky byl statečný, jen se držel stranou od boje.

Všechno,

co vám říkají,

je lež!

Všechno jsou lži!

To já jsem vedl ty Krvavé hlavy!

Myslel jsem si, že mám moc udělat cokoliv!

Ale ve skutečnosti jsem byl

jen služebníkem každého vládce, který z věže vykonával moc!

Otázka zní,

co se stane, když ho zabiju mimo kruh?

Nemusíš se nás bát, Barjaktare.

Já se nebojím.

Barjaktar! Barjaktar! Barjaktar...

Pojďme.

Hej, to je můj meč.

Co jsi to řekl?

Je můj.

Ne, prosím, prosím! Jovane!

Přestaňte!

Právě řekl, že ten meč patří jemu.

Tenhle!

Budeme bojovat.

Když vyhraju,

vrátíš mi ho.

A co nabízíš ty?

Ji.

O čem to mluvíš? Zbláznil ses?

Stojí mi za to, abych se o ni snažil.

Pojď sem!

To nepřipadá v úvahu, to nechci, to nemůžeš udělat.

Ne, ne, ne!

Jak se opovažuješ? Nejsem tvůj majetek a říkám "ne"!

Neboj se, já ho porazím.

Přeju si, aby tě zabil.

Hudba nesmí přestat hrát.

Pozor!

Není tu ještě někdo,

kdo by chtěl zpátky svůj meč?

Teď patříš mně.

Pusť ji.

Řekl jsem, že hudba nesmí přestat hrát.

Jsi idiot!

Idiote!

Idiote!

Marija z Obilného lidu.

Ty mě poznáváš?

Takže ty víš,

kdo je vrah?

Pojď za mnou.

Ta žena z Krvavých hlav říká, že ví, kdo je vrah.

Vládce, to je Marija.

Mluv.

Vládce, vím, kdo je vrah.

Ale požaduji, aby byl ten člověk postaven před Velkou radu.

Pak musí být svolána Velká rada.

Je to moje právo.

Svolejte radu.

Vládce, to může trvat dny, možná týdny.

Všichni členové Rady už jsou ve věži.

Svolej je.

Vládce,

tohle měl u sebe ten vrah.

To je plán věže.

Přesný plán, jak se dostat do komnat vládce.

A všech tajných vchodů do věže.

Kde jsi vzala ten papír?

Skutečná otázka je, kdo dokáže nakreslit takový plán?

Já, Hlasatel a Cizinec.

- Co uděláš? - Věřil jsem té ženě.

- Ženě, co zradila svůj lid... - Cizinče!

...svou rodinu, mě i tebe!

- Odpusť! - Ale to není tvoje vina.

Ale ano, já jsem vinen!

Já jsem vinen!

Prosím, odpusť mi!

Udělal jsem to pro tebe, miláčku.

Zůstaň po mém boku.

Budeme vládnout společně.

Máme Město, máme všechno.

Všichni se dozví, co jsi udělal.

Marijo, prosím, nenuť mě dělat něco, co nechci.

Marijo! Marijo, prosím!

Zůstaneme spolu.

Můžeme mít všechno.

Proto jsme sem přece přišli, pamatuješ?

Tak mě zabij.

Nebo to všem vyzradím.

Proč mi to děláš?

Proč, má milá? Proč jsi tak šílená?

Proč jsi tak šílená?

Stráže!

Stráže!

Stráže!

Pojď, rychle!

Pospěš si, rychleji!

Ona ho zabila!

Zabila ho!

Musíte ji chytit!

A ty chceš být pořád Hlasatelem?

Chyťte ji!

Buď pozdraven.

Gratuluji.

Odkud jsi?

Z daleka.

Po tom, co jsi dnes udělal, bude tvé jméno znít všude.

Jak se jmenuješ?

Jovan.

Jovan.

Můj statečný chlapec, velký Jovan.

Připojil by ses ke Krvavým hlavám?

U nás najdeš vše, co člověk potřebuje.

Střechu nad hlavou

a čestnou práci.

Všechno, co Město nabízí.

Zítra ráno vyrazíme.

Teď si odpočiň.

Zasloužíš si to.

Cizinče.

Od dnešního dne budeš novým vládcem Města.

Za Město obětuji svůj život.

Město patří mně a já jsem Město!

Kde je meč?

Co?

Kde je meč? Ležel mezi námi.

Ale já to nevím.

Jak to, že to nevíš?

To ti nemůžu říct.

Vidíš? A přesně to mám na mysli.

Jsi prostě neopatrná.

Takže teď je to moje vina, že ti zmizel meč, zatímco jsi spal?

Někdo ho ukradl.

Dobré ráno, jak se máte?

Co se děje?

Někdo mu ukradl meč.

Ukradl?

Ale v noci jsem viděl...

Co?

Potuloval se tady nějaký chlap a měl v ruce meč.

Jaký chlap?

Jméno bohužel neznám, mladý muži.

Viděl jsem ho utíkat z tábora a měl v ruce meč.

Proč jsi ho nezastavil nebo mě nevzbudil?

Starám se o své věci a do cizích záležitostí se nepletu.

Jak mám vědět, co jste tam vy dva dělali?

Hej!

Ale za malý poplatek bych tě k němu mohl dovést,

to by se možná dalo zařídit.

Říkal jsi, že ho neznáš.

Jméno neznám,

ale je možné, že si vzpomenu, odkud ten muž přišel, víš?

Kam jdeš, Jovane?

Co je s naší dohodou?

Zapomeň na tu dohodu.

Tak, jsme tady.

Tady žijí Černoocí.

Stát!

Odložte zbraně!

Tyhle týpky nemám zrovna v lásce.

Jsi to ty?

Jovane!

Takže žiješ.

Co je to?

Mám ti toho hodně co vyprávět.

Je mi líto, že to tak dopadlo.

Přinesl jsem sem jeho tělo

a vykopal mu hrob.

Slyšel jsem, že jsi zabil nepřítele.

Kéž bych to udělal já.

Co se stalo s tím mečem?

Tak proto jsi tady?

Tak k tomu došlo.

Obvyklé ranní hlášení?

Ano.

Jen ty tuhle výzvu k pátrání zahájíš a ukončíš,

dokud se nerozhodne jinak.

Rozumíš?

Rozumím.

Hlášení z věže!

Hledá se Marija z Krvavých hlav!

Zabila vládce!

Za každou užitečnou informaci o ní

Cizinec vyplatí odměnu.

A to ve zlatě.

Ten, kdo přivede vražedkyni, živou či mrtvou, k věži,

dostane kromě zlata

i místo ve věži!

A on i jeho rodina budou žít privilegovaný život!

Snažila se ukrást ten meč.

Já jsem ho neukradla.

Je náš.

- Za to zaplatíš. - Ne.

Řekl jsem jí, ať to udělá.

Co je ti do ní?

Je to moje žena.

Bogdane.

Meč si mě vybral.

Musím ho získat zpět.

Dej mi ten meč a pojď se mnou do Města.

Proč do Města?

Pro Mariju.

Ona tam šla dobrovolně.

Nikdo ji neunesl.

Tak se rozhodla.

Jdu do Města, s tebou nebo bez tebe.

Ale jedno je jisté.

Meč si vezmu s sebou.

A jak toho chceš dosáhnout?

To je jedno.

Pokud si mě má zvolit, ať to udělá.

Meč nikdy nikoho nezvolí podruhé.

Nechám přinést hole.

To stačí!

MĚSTO

Tak tohle je Město?

Co je? Nejsi z toho ohromený?

Takhle jsem si to Město nepředstavoval.

Já taky ne.

Cizinec nabízí největší poklad starého světa

jako odměnu za informace o Mariji z Krvavých hlav!

Ten muž se u nás ptá na práci.

Jaké máš dovednosti?

Naučil ses nějaké řemeslo?

Umím spoustu věcí.

Vojáci na obranu našeho Města jsou vždy žádaní.

Bojoval jsi někde?

- Ano. - Jsi velmi skromný.

Nepotřebuješ střelivo a bojuješ jen s tímhle...

mečem?

Vypadá to, že jsi v životě už něco dokázal.

Zabil jsem Barjaktara.

Ale to je nesmysl.

Tímhle mečem jsem mu usekl hlavu.

Ty?

Mohl bych stejně tak říct, že jsem vyhladil...

celý tvůj kmen.

A udělal jsi to?

Víš co?

Rychle se otoč a běž!

Ve Městě

nejsi vítán.

Někdo tu je.

- Tak tenhle zabil Barjaktara? - Alespoň to tvrdí.

Barjaktar zachránil mé matce život.

Jsem jeho dlužníkem. Jestli jsi to byl ty, kdo ho zabil,

tak pojď ven, ať si to vyjasníme.

Pojď.

Jestli jsi to opravdu byl ty, tak tě nebude dlouho mučit.

Nezabiju muže, který mi nic neudělal.

Možná ne tobě,

ale co jí?

Jestli se jí dotkneš, přijdeš o ruku.

Kdo má obratnost a sílu,

je v našem kmeni vítán.

Od teď patříte k nám.

Houslisto.

Věřím ti.

A znám některé části té písničky.

Ale zpíval jsi to trochu jinak.

Glavo,

ty jsi mě neposlouchal.

To ty mě neposloucháš.

Zůstaneme tady,

dokud neuslyším to, co chci slyšet.

Je to jasné?

Je.

Uděláme to, jak říkáš.

Ale to budou zase jen řeči.

Dobře.

Jovan viděl svou sestru.

A co se stalo pak?

Houslista je teď unavený.

Houslisto,

zjevně jsi zapomněl, že tady hraješ o život.

Zatím sis vedl dobře,

ale nesmíš polevit,

jinak to bude tvá poslední píseň.

Potřebuje se umýt.

Nevědí, co mají pod nohama.

Ať pokračuje tam, kde přestal.

Pokračuj.

Cizinče,

ti Popálení ji celou dobu schovávali.

Tvůj úkol zní...

Najdu viníky mezi Popálenými a potrestám je.

Tvůj úkol

není vypátrat viníky mezi Popálenými.

Tvůj úkol je je všechny vyhladit.

Do posledního.

Kdokoli po jejich porážce nebude ochoten sundat si masku

nebo opustit Město, bude zabit.

Věž ti s tím pomůže.

Tak se stane.

Cizinče.

To znamená občanskou válku v našem Městě.

Ano, přesně tak, se tomu říká.

Řekl bych, že to nedopadne dobře.

Škoda, že ve věži neexistuje pozice "prorok",

hned bych tě povýšil.

Ve Městě našli útočiště všichni,

jedni, druzí i ti třetí.

Kdo dodržuje zákony Města, toho si Město váží.

Kde jsou vlastně ty děti, na které jsem se ptal?

Zákony Města mají zabránit tomu,

aby k takové válce vůbec došlo.

A co říkají Městské zákony, když se nerespektuje vůle vládce?

A co se stane s dětmi těch,

kteří zradí Věž?

Hlas Věže!

Kvůli nedovolenému ukrývání vražedkyně našeho vládce

nový vládce,

aby ochránil Město a lidi, kteří v něm žijí,

vyhlašuje kmeni Popálených

válku až do jejich vyhlazení!

Svolej všechny muže.

- Všechny? - Všechny.

Rozumím.

Není to on?

Shromáždíme Popálené u zdí.

To je on.

Všechny budovy vyčistit.

- On mi pomůže. - Je to jasné?

Jovane, oni plánují válku.

Využijeme ji pro nás.

A dej to veřejně na vědomí.

Kdokoli pomůže Popálenému,

bude navždy vyhnán z Města.

Hej, hej, hej...

Jovan, z daleka.

S tebou...

bude naše vítězství jisté.

Krvavé hlavy!

To je ten muž, který zabil toho hanebného zrádce svým mečem!

Tohle je Jovan,

který zabil Barjaktara!

Víš, Marijo,

čím dál častěji se ptám sám sebe,

co zanechám,

až se jednoho dne rozloučím se světem.

Myslím tím veškerou svou moc nad věží

a nad celým Městem.

Bez lidí to všechno nemá smysl.

Jen ty mi můžeš porodit dítě.

Oba to víme, jen ty to dokážeš.

Udělej mi laskavost.

A pak můžeš jít, kamkoli budeš chtít.

Jen ty to dokážeš.

Krvavé hlavy,

jsme už velmi dlouho jediným syndikátem v tomhle Městě!

Vždy jsme se osvědčili jako nejlepší strážci našich vládců!

Vždy jsme dělali to, co od nás Věž požadovala!

No tak.

A teď náš vládce chce, abychom Město osvobodili od Popálených!

Dnes je ten velký den,

kdy zničíme Popálené!

Dnes a navždy!

Ano!

Chtějí nás definitivně vyhnat z Města.

Chtějí nás vyhladit.

Vidí v nás

jen zhoubnou nákazu.

Ale my se umíme bránit.

Toto Město

je náš domov.

Tahle válka bude pro naše Město tou poslední!

Připravte se a braňte věž!

Připravte se a...

Dělejte, je to tady!

Pojďte rychle sem! Braňte věž!

Stáhněte se do věže!

Stáhněte se do věže!

Stáhněte se do věže!

Glavo.

Poslouchej mě, prosím.

Lže.

Je to špinavý lhář.

Říká jen to, co se mu hodí.

A jako zbabělec před námi tají pravdu.

Plive. Plive na všechno, co se mu nelíbí.

No dobře, houslisto.

Pokračuj.

No tak, pokračuj.

Nesmíš se ode mě ani na chvíli vzdálit.

Ani na vteřinu.

Viděl jsi to, přece jsi to viděl, umím bojovat stejně dobře jako ty.

Obilný člověku.

Nebo už patříš k těm Krvavým hlavám?

Víš přesně, kdo jsem.

Ano.

A vím taky, koho hledáš.

Hledáš svou sestru.

Je úplně nahoře ve věži.

Cizinec ji drží v zajetí.

Můžu tě tam dovést.

Pomůžu ti.

V klidu.

Zvládnu to sám.

Obilný člověku,

poslouchej mě.

Lidé uvnitř těchto zdí se smí pohybovat pouze s povolením.

Jen já mám přístup do všech pater.

A co za to chceš?

Půjdu s tebou.

Tobě tam drží tvou sestru v zajetí

a mně moje děti.

Cizinec drží moje děti v zajetí.

Potřebuju tě.

Tak nás tam zaveď.

To jsou strážci Krvavých hlav, beru je nahoru.

Ne, počkej!

Mají povolení?

Ještě nebylo vydáno.

Tak to je nahoru pustit nemůžu.

Chceš jít za Cizincem a říct mu, že jeho lidi bohužel nedorazí včas,

protože jsi sabotoval jeho rozkazy?

Běžte.

Pustil jsem sem Hlasatele

a dvě Krvavé hlavy.

Odebírám Hlasateli povolení.

Opakuji...

Dostal jsem od Cizince úkol, abych mu sehnal dva nové strážce.

Pokud chceme v budoucnu zůstat v tomto Městě

musí věž definitivně padnout.

A padne jen tehdy, když zničíme všechno kolem ní.

Pokud musí Město nejprve shořet, aby mohlo znovu povstat,

jen jedna možnost.

Nechť shoří.

Musíme najít výtah, který funguje.

Je jich několik, ale v provozu je jen jeden,

aby si udrželi kontrolu.

Proč tam nejdeme pěšky?

Pěšky bychom se nedostali do nejvyššího patra.

Jovane!

Jovane!

Andelijo!

Andelijo!

Andelijo!

Marijo.

Nechtěl jsem, aby to tak skončilo, věř mi.

Ale naše dítě bude dokonalé.

Vzorem pro všechny ostatní děti.

To povede naše Město k zářivé budoucnosti.

Našli jsme ji ve věži.

Kde přesně to bylo?

Byla v sedmém patře.

Několik našich lidí bylo zabito.

Kým?

Tím, kdo zavraždil Barjaktara.

Nějakým Jovanem.

Má meč.

A Hlasatel se k němu připojil.

Postarej se o to.

A co pro tebe ten Jovan znamená?

Můj muž.

Co vy a tvůj muž děláte v mém domě?

Jak se jmenuješ?

Andelija.

Tam je Marija.

Je to tvoje švagrová.

Jdeme na věž!

Moji synové jsou tady.

- Tati! - Tati!

Musíte odtud rychle pryč.

Mluv.

Přízemí padlo.

Jdou nahoru.

Pošli všechny muže se zbraněmi

do spodních pater.

Ať moje osobní stráž přijde nahoru.

Otevřete!

Rodina se bohužel musí přestěhovat.

Jovane!

Zdravím, Jovane.

Rád tě vidím.

A mrzí mě, že ke mně přicházíš jako nepřítel.

Mohl jsi se objevit jako příbuzný.

Všichni jsme příbuzní.

Malá, šťastná, harmonická rodinka.

Vždycky jsem byl přesvědčený,

že rodina, kterou si člověk vytvoří,

je důležitější než předešlá.

Moje pěstounská byla úžasná.

Vychovali mě,

starali se o mě a byli mým domovem.

Ale moje sny se živí obilím.

Propusť ty ženy.

Na to je už pozdě, Jovane.

Houslisto.

Všechno, co jsi nám zazpíval,

se tak stalo.

Ale teď nám něco tajíš.

Nakonec to přežil.

"Synova vůle".

Takhle to přece neskončí, mám pravdu?

Hraj dál.

Ať to vidí.

Co máme vidět?

Je to přece jen příběh.

To je škoda.

Myslel jsem, že aspoň ty mě pochopíš.

Bojoval jsi všude, že?

Zabíjel, myslíš?

Všude.

Taky jsi byl ve Městě?

Ano.

A ty jsi Cizince znal?

Než se chopil moci.

Ale řekni mi, jak můžeš vůbec najít

nějaký smysl v těch věcech, o kterých nám tady ten houslista zpívá?

Protože mě jeho zpěv dojímá.

To je

Jovan Aberdarević.

Co chceš s tou lopatou?

Je to tady?

Co?

Přestaň se mi kopat v hospodě.

Tohle není hospoda.

Tohle je hrob.

ABENDAR

Zbláznil se.

To dědictví ho ovládlo.

Meč!

Věříš teď jeho příběhu?

Víte, jak je to cenné?

Už po zbytek života nebudeme muset pracovat.

Nech to.

Slepec ať odloží meč.

Řekni mu, ať ho odloží.

- Pojďme! - Řekni mu,

ať ho odloží, nebo vás všechny zabiju!

Slyšel jsi, co řekl?

Odlož meč, jinak toho kluka zabiju!

Ten meč k tobě nechce.

Hostinský!

Dej tomu muži vodu.

"Moje rodina bojovala proti Městu."

"Byla jsem na obou stranách."

"Viděla jsem smrt."

"Pokud chcete, abych vládla nad Městem,"

"musíte se všichni zásadně změnit."

"Naší povinností je zachovat Město pro ty,"

"kteří sem jednoho dne přijdou po nás!"

"Už nikdy nesmí být žádné Krvavé hlavy"

"a už nikdy žádní Popálení!"

"Tady budou žít jen lidé!"

"Budeme tu jen my!"

Poslední válka

zničila svět.

Zbyl...

jen jeden klas, aby dal vzniknout novému životu.

A meč také zůstal.

Aby viděl a vybíral.

A jako vždy

si vybral toho, koho považoval za hodného.

Vybral si mě.

Stejně jako kdysi mého otce.

A jako otce jeho otce.

Bude volit pořád dál.

Ale...

tahle píseň je jiná,

ta se bude zpívat

až jednoho dne.

Dajbog & subsource.net (❁´◡`❁)