Original subtitles

"Než ti odpovím,"

"musím se nejprve spojit se Satanem."

"Nech mě pohlédnout do tváře pravdy."

"Zapomnění ti je dopřáno."

G. Verdi Maškarní ples

"Znám posvátný lektvar,"

"vyrobený z magické byliny, který obnovuje srdce."

"Ale ten, kdo ho potřebuje, musí bylinu sám natrhat, a to o půlnoci."

"To místo je strašidelné."

Krásně přečtené, zlato.

Kdy půjdeme do opery na karnevalový ples?

Maškarní ples.

V pátek.

Čas jít spát.

Sladké sny, zlatíčko.

Dobrou noc.

Dobrou noc, miláčku.

Takže.

Takže.

Kde jsme to přestali?

Chtěl jsi mi říct,

co ti včera v noci běželo hlavou?

Opravdu?

Amelie.

Kdy to bylo naposledy, Jakobe?

Včera večer.

Čtyři měsíce předtím.

Já vím.

Bez hudby...

by život byl omylem.

- Chceš se napít? - Ano, dám si vodku.

Dvakrát vodku.

Chceš šukat?

Cože?

Líbí se ti ta hudba?

Ani ne.

Jsem Domina.

Už jsi potkal moji přítelkyni?

Ahoj.

Jsem Domina.

Domino.

Domino.

Jsem Dominos.

Chceš jít někam jinam?

Někde jinde?

Někde...

jinde.

Chceš odtud vypadnout?

Jasně.

Zdravím.

Myslel jsi na ty dvě holky,

když jsme měli sex?

Myslel jsem na toho chlapa, co tě balil.

Žárlil jsi?

Chtěla jsi?

Včera večer v klubu,

nevím,

možná ano.

Ale teď...

ne.

Myšlenka na úplně cizího člověka tě vzrušuje.

Ty holky...

s dálkově ovládanými robertkama tě vzrušovaly,

že jo?

Dobře.

Jistě,

byl jsem vzrušený.

Dobře.

Teď se někam dostáváme.

Chtěl jsi je ošukat?

Jít do toho klubu byl tvůj nápad.

Jakobe,

byl to tvůj nápad promluvit si s těmi dívkami?

Chtěl jsi je ošukat?

Ano,

chtěl.

Ale...

nebudeme tomu dávat příliš moc významu.

Proč,

protože jsi muž?

Protože pokud to není nic víc než touha,

není to skutečné.

Opravdu tomu věříš?

Ano.

Kdybys jen věděl.

Kdybych jen věděl co?

Řekni mi to.

Opravdu to chceš vědět?

Ano.

Pamatuješ si na naši dovolenou v Dánsku?

Něco se tam stalo.

Správně, myslíš tu dívku,

kterou jsem viděl?

Ne,

o ní jsi mi už vyprávěl.

Vlastně...

jsem si myslela,

že se mi něco stalo

v Dánsku.

Pamatuješ si toho mladého muže,

co seděl u stolu vedle nás v baru,

toho, co dostal nějakou zprávu?

Co je s ním?

Viděla jsem ho dříve toho dne.

Podíval se na mě jen jednou,

ale neusmál se.

Ve skutečnosti se jeho výraz zdál být ještě temnější.

A já jsem se cítila tak dojatá,

jako nikdy předtím v životě.

Celý den jsem o tom snila.

Kdyby se mnou promluvil,

dokázala bych mu odolat?

Myslím,

že bych udělala téměř cokoli.

Ale zároveň jsi mi byl

blíž než kdy předtím.

To odpoledne jsme mluvili otevřeněji než kdy předtím,

o naší společné budoucnosti,

o Henny,

o nás.

Ale pak později v restauraci

jsem ho uviděla

na pláži.

Byla jsem tak šťastná, že jsem ho viděla.

Pohladila jsem tě po hlavě

a políbila.

Cítila jsem k tobě takovou lítost.

Nemyslím si, že to byla náhoda,

že on a jeho přátelé seděli ten večer hned vedle nás.

Nedíval se na mě, ale já jsem si pohrávala s myšlenkou,

že vstanu a řeknu:

"Tady jsem."

"Vezmi si mě."

Přišla hotelová manažerka a něco mu pošeptala do ucha.

Zbledl.

Ale pak se na mě podíval.

A pak odešel z místnosti.

Pokračuj.

Následujícího rána jsem se probudila s pocitem

strachu.

Jestli to byl strach, že odešel,

nebo že tam možná ještě je, to nevím.

Ale když se do odpoledne neobjevil,

vydechla jsem si úlevou.

A?

Od té doby...

ho musím vidět

při milování.

Halo?

Dobře, zavolala jste záchranku?

Dobře.

Jsem na cestě.

Ano, samozřejmě.

Musíš jít?

Bollinger měl další záchvat.

Nejsou tam záchranáři?

Jsem rodinný lékař, musím se ukázat.

Dobře.

Snad to nebude trvat příliš dlouho.

Jsi v pořádku?

Halo?

Marianno.

Ahoj, Jakobe.

Děkuji, že jsi přišel.

Samozřejmě.

Je mrtvý.

Je mi to tak líto, Marianno.

Poslala jsem záchranáře pryč.

Chtěli zůstat, ale řekla jsem,

že můj snoubenec je na cestě.

Tvůj otec byl...

úžasný člověk.

Chceš ho vidět?

Samozřejmě.

Je ve své ložnici?

Ano.

Otec tě vždycky měl moc rád.

A já taky.

Taky tě mám rád, Marianno.

Přijde tvůj snoubenec brzy?

Ano.

Přijal místo profesora v Brémách.

V Brémách?

Jo. Brzy se budeme stěhovat.

Brémy jsou krásné město.

Můj otec měl o mého bratra velké obavy, už pět let jsme o něm neslyšeli.

Nikdo vlastně neví, co se stalo.

Můj otec o tom nikdy nechtěl mluvit, ale...

Zajímalo by mě, jestli nás ještě slyší.

Pravděpodobně.

Možná jen vypadá, že je mrtvý.

Možná že všichni tak vypadáme, během prvních pár hodin.

To mi připomíná podivný příběh, který jsem slyšel na univerzitě

o mladém muži,

který byl sveden, vlastně znásilněn,

u smrtelné postele své matky

svou tetou.

Ale pak mrtvola udělala to,

co mrtvoly někdy dělají.

Z úst jí vyšel poslední výdech vzduchu.

Jakobe.

Jakobe, miluju tě.

Marianno.

Nechci se vdávat a nechci opustit Berlín.

Marianno, přestaň.

Marianno, přestaň, vstaň.

Tak často se mi o tobě zdá.

Zajímalo by mě, jestli Amelia jedná podle všech svých snů.

Jsi v šoku, ztratila jsi otce.

Předepíšu ti něco.

- Ahoj. - Ahoj, miláčku.

Přišel jsem tak rychle, jak jsem mohl.

Děkuji, že jste přišel, doktore.

- Byl jste tady, když... - Bohužel jsem přišel pozdě.

Zvládnete to sami?

Ano, jistě.

Samozřejmě, musíte jít domů za svou rodinou.

Marianno,

ještě jednou upřímnou soustrast.

Děkuji, doktore.

Doufám, že se ještě uvidíme, než se odstěhujeme.

Jsi v pořádku?

Hej, magore!

Chceš něco?

Hej?!

Promiňte.

To vám upadlo.

Děkuji, doktore.

Už jsme se někdy potkali?

Jen šťastnou náhodou.

Co máte za lubem?

Vlastně nemám tušení.

Chcete jít ke mně?

K vám?

Je to hned za rohem.

Aha.

A...

co bychom dělali u vás?

Pojďte se mnou, ukážu vám to.

Jmenuju se Mizzi, mimochodem.

Ahoj, Mizzi.

Jsem Jakob.

Jdeš?

Řekni ne.

Vítejte, pane.

Jsem lady Mina.

Dobrý večer.

Vidím, že jste se už rozhodl.

To je v pořádku.

Ceny jsou uvedeny vedle nočního stolku.

Kondomy jsou povinné.

Žádné divné věci.

Jen to, co nabízí Mizzi. Bavte se.

Vezmi si červený salon.

Modrý a žlutý jsou obsazené.

Dobře.

Proč se nesvlečeš?

Ano,

jsou pravé.

Unavený?

Nemáš na sobě rtěnku.

Proč bych měla?

Jak stará si myslíš, že jsem?

Opravdu se chci Amelii pomstít s prostitutkou?

Co když má nějakou nemoc?

I když jsem pravděpodobně už stejně nakažený nějakou smrtelnou nemocí.

Zhluboka nadechnout.

Dobře.

Tak jak to vypadá, doktore?

Můžete mi pomoct?

Samozřejmě, pane Bollingere,

postarám se o vás.

To nemůžu.

Bojíš se mě?

Škoda.

Možná máš pravdu, že se bojíš.

Tohle je nebezpečné město.

Dneska si vydělám někde jinde.

Dobrej.

Račte.

Děkuji.

Co si dáš, brouku?

Dám si pivo, prosím.

Pilsner nebo Ležák?

Ležáka.

Bude to 7,50.

Drobné si nechte.

Děkuji.

Děkuji.

Modelka Only Fans léčena v Charité kvůli předávkování heroinem

Jakobe?

Nemůžu uvěřit, že zrovna ty jsi sem přišel.

Nick Nachtigall.

Slavík se vrátil do Berlína.

Pojďme, posaďme se.

Takže...

teď musíš být chirurgem.

Jak si ještě najdeš čas na hraní?

Ne,

to jsem všechno nechal za sebou.

Proč?

Pamatuješ si Zaru?

Zaru Artovskou?

Měli jsme vášnivý románek,

a ty tomu nebudeš věřit.

Dvojčata.

Dvojčata?

Gratuluju, chlape, mám z tebe radost.

Jo.

Vrátili jsme se do Rocinhy a já cestuji po světě s různými kapelami.

Musím nakrmit těch šest krků.

Šest.

Máte šest dětí?

No, co na to říct, Jakobe?

Ona je katolička, já jsem Žid.

Nepoužíváme antikoncepci.

A já nejsem moc dobrý na včasné vytažení.

Nicku.

Takže teď hraješ na klavír na plný úvazek?

Asi to nevíš, ale...

měl jsem pár problémů.

Sakra, co se stalo?

Ve Fretzgitě byl jeden chlap.

No jasně, o tom vím všechno.

Děti,

žena, studia,

jeho milostné aféry.

WARŠAVA

Mohl se stát jedním z nejlepších pianistů své generace.

Bohužel se ale zapletl s manželkou ministra kultury.

Magdo!

U Satana, co to je?

Babo!

Nech toho, vždyť ho zabiješ, Babo!

Celé roky jsem o něm neslyšel,

ĐAKOVICA

až mi zavolal z Kosova.

- Halo? - Jakobe?

Jakobe.

Tady Nick, Nick Nachtigall.

Nicku. Ježíši, jak se sakra máš?

Poslouchej, budu stručný. Potřebuju tvoji pomoc.

Mohl bys mi prosím rychle převést tisíc eur přes aplikaci Pay?

Máš nějaké potíže?

Proč Pay?

Mám i Bitcoinový účet.

Bitcoin by také stačil.

Bitcoin?

Jo, ale prosím, žádný Ethereum.

Podívej, žádné takové nemám,

ale můžu ti poslat peníze přes aplikaci Pay.

Díky bohu.

Jsi nejlepší.

Hned jak to bude možné, ti to vrátím.

Samozřejmě, žádný problém.

Je všechno v pořádku?

Poslyš, tady je e-mailová adresa.

Je to H-A-L.

Počkej.

Dobře.

655

321@

overlook.net

Hotovo.

Technologie je zázrak, pěkně nás mezi sebou propojují.

Jakobe, všechno bych ti to splatil.

Děkuji.

Hej, vrať mi to.

Tvůj podíl.

Padej.

- Vrať mi moji čepici! - Zalez.

Má moji čepici.

Vím, že je už opravdu pozdě.

Stydím se, že jsem se tak dlouho neozval.

Tady.

300.

To je tvoje odměna?

Jo, dnes mám ještě další a platí dobře.

Počkej, dneska večer zase hraješ?

Jo, ve tři.

Ve tři?

Co to je, nějaká super berlínská věc?

No, ano i ne.

Hraju v soukromé rezidenci.

A nemám tušení, kdo mi platí.

Hraješ tam poprvé?

Ne, je to potřetí, co hraju na této akci.

Domy se mění.

Nechápu to.

No, tentokrát je to Brockmanova vila ve Wanzi.

Jakobe...

Za svůj život jsem viděl už hodně.

Byl jsem v Albánii, Rumunsku,

ale tohle.

Někdo mě vyzvedává.

Brzy tu budou.

Dobře, Nicku.

Jsem zvědavý.

O čem to mluvíme?

Tajná párty?

Orgie?

Je to nějaký druh plesu.

Plesu?

A ty k tomu hraješ hudbu?

Nejsem si úplně jistý, k čemu.

Vždycky mám zavázané oči.

Nachtigalle,

ale no tak.

Co mi tajíš?

Nedávno jsem se mohl podívat přes svou masku.

A co jsi viděl?

Jakobe, přísahám ti,

nikdy jsem neviděl takovou

sbírku úžasných mužů a žen,

nikdy.

Tak kolik stojí vstupné?

Ne,

tak to nefunguje.

Dobře, tak jak to funguje?

Potřebuješ kódové slovo,

které se pokaždé mění.

A dnes večer?

Podívej se na sebe, tak se tam nedostaneš.

Všichni nosí pláště a masky.

Už jsou tady.

Sbohem.

Hej, hej, hej, počkej chvilku.

Znám místo konání a...

můžu si sehnat masku.

Ve dvě hodiny ráno?

O to se postarám já.

Hej,

dluh máš splacený.

Nechci skončit někde v příkopě.

No tak.

No?

"Verde."

Buď opatrný.

Dobrý lov.

Dobrou noc.

Máme zavřeno.

Jsem doktor Friedman, pamatujete si mě?

Před časem jsem vás léčil.

Jo.

O co vám jde, doktore?

Omlouvám se, že tak pozdě ruším.

Ne, ne, to je v pořádku.

Potřebuji plášť a masku, naléhavě.

Samozřejmě.

Pojďte dál.

Nikdy by mě nenapadlo, že doktor bude jedním z nás.

Ano, co na to říct?

Jakou masku potřebujete?

Neuvědomil jsem si, že dnes večer ještě něco probíhá.

Ano, je to soukromá párty.

Soukromá?

To je dobré.

Potřebuju kardinálský plášť a masku.

Tak pojďte za mnou.

Jo,

je to klasický způsob.

Ano.

A masku.

To je vše, co teď mám.

To je perfektní.

Co to bylo?

Počkejte, já nevím.

To je nechutné.

Trapné.

Obě zůstaňte tady, dokud vás nepředám policii.

My jsme jen přijali pozvání vašeho syna.

Syna?

Copak nevidíte, že je blázen?

Dobře, Chizano, jdeme.

Odcházíme.

Nikam nepůjdete!

Doktore, promiňte.

Omluvte prosím tento incident.

- Mám zavolat policii? - Ale my jsme zaplatili.

Ano.

- On-line, předem. - On-line.

Dejte mi chvilku.

Vezměte mě s sebou.

Dobře.

Jo?

Ano. Jdeme.

Jo, takže čekejte.

Zůstaňte, dokud neskončím s doktorem.

Ale nejdřív si vážně promluvím s mým synem.

No tak.

Pojď sem!

Rychle!

Hej.

Běž sem!

Je vše v pohodě?

Ano, samozřejmě.

Víte, musím to dořešit.

Vezměte si kostým, bavte se,

užijte si večer a vraťte se, až budete hotový.

Minutku.

Co se děje s vaším synem?

Je nemocný, víte?

Myslíte psychicky?

Je zvrácený.

Pokud je nemocný, potřebuje pomoc.

Samozřejmě, postarám se o to.

Slibte mi, že neuděláte nic, co by ublížilo synovi.

Slibuju.

Půjdu se poradit s lékařem.

Ale teď si musím vážně promluvit s dámami dole.

Bavte se.

Amelie: V pohodě? Už je pozdě!

Možná už je pozdě.

"Přijmi tento polibek na čelo"

"a dovol mi, abych ti nyní sdělil toto."

"Nemýlíš se,"

"když se domníváš, že mé dny byly snem."

Jste si jistý, že jsme dobře?

Rozhodně.

Víte co,

dám vám teď sto eur, abyste počkal tamhle,

než se vrátím.

Jak dlouho to bude trvat?

Nevím, možná pět minut, možná hodinu.

Dám vám dalších sto, jestli tu ještě budete.

Dobře.

Heslo, prosím.

"Verde".

Vítejte.

Váš kabát.

Prosím, oblečte si svůj plášť.

Ještě máš čas odejít.

Pokud tě objeví, bude to pro tebe špatné.

Bylo by mi tě velmi líto.

Risknu to.

Proč jsi tak osamělý?

Pojďme tančit.

Poslala tě sem, abys mě zkontrolovala?

Nech mi ho na dvě minuty, pak je tvůj až do rána.

Pojďme někam jinam.

Neptej se.

Odejdi, než bude moc pozdě.

Kdykoliv může být moc pozdě.

Kdo jsi?

Na tom nezáleží.

Ujisti se, že tě nikdo nesleduje.

Nebo už nebudeš mít klid.

Běž.

Uvidíme se ještě?

To je nemožné.

Tak já zůstanu.

Odejdi.

To všechno je součástí hry, že?

Je to zkouška.

Vůbec nevíš, co to je.

Můj život je v nebezpečí stejně jako ten tvůj.

Nebo je to trest pro někoho, kdo nemá pozvánku?

Tady je jen jeden trest.

Naposledy tě žádám, běž.

Pojď se mnou.

Jsi blázen,

nemůžu s tebou jít.

Mohu požádat dámu o tanec?

Kdo jsou sakra ti lidé?

To všechno musí být nějaká show.

Heslo.

"Verde."

Následujte mě.

Heslo.

"Verde."

Nechtěl byste nám prozradit heslo k domu?

K domu?

Dali jste nám heslo ke vchodu.

Teď nám dejte heslo k domu.

Zdá se, že jsem ho zapomněl.

To je škoda.

Protože nezáleží na tom, jestli jste na to zapomněl,

nebo jste to nikdy nevěděl,

trest je vždy stejný.

Sundejte si masku!

Sundejte si masku.

Sundejte si masku.

Sundejte si masku.

Přestaňte!

Pokud jsem svou přítomností urazil někoho z vás,

upřímně se omlouvám.

Sundejte si masku!

Bude vám řečeno přímo do očí, jaký trest vás čeká.

Nesahejte na mě!

Nechte mě být!

Nechte ho jít!

Jsem připravena se pro něj obětovat.

Víš, jaké to bude mít následky?

Vím.

Tak ať je po tvém.

Můžete jít.

Oběť? Co myslíte tou obětí?

Musí obětovat svůj vlastní život.

Cože?

No tak, co to je?

Nikdo se za mě neobětuje.

Jakmile je slib učiněn, není cesty zpět a není nic,

co byste mohl udělat, abyste změnil osud této ženy.

Dobře.

Fajn, vystrašili jste mě.

Dali jste mi lekci.

Ale dost už

s touhle karnevalovou fraškou!

Řekněte tomu chlapovi, ať ji pustí.

Rozhodnutí bylo učiněno.

Opustíte dům bez úhony.

Nasrat, to je šílené.

Zavolám policii.

Pozor!

Bez mé záchrany bys zemřel.

Teď jdi.

Tady jsem,

můžete mě mít.

Přestaňte!

Ne!

Nechte mě být.

Co s ní udělají?!

Zastavte auto!

Okamžitě zastavte!

Nikdy by mě nenapadlo, že doktor bude jedním z nás.

Dneska si vydělám někde jinde.

Nemohl byste nám pro laskavost sdělit heslo k domu?

Nechci skončit někde v příkopě.

Od té doby...

ho musím vidět

při milování.

Co tady děláte?

Vy?

Nemůžete mi pomoct,

doktore.

Halo?

Hej, hej...

To jsem já.

Něco se ti zdálo.

Kolik je hodin?

Po páté.

Už po páté?

Ty jsi přišel domů teprve teď?

Bollinger zemřel.

- Ne. - Museli jsme zůstat.

Mám takové šílené sny.

O čem?

To přesně nevím.

Musíš být tak unavený.

No...

Co tím myslíš, "no"?

Ten sen.

Můj sen?

Byli jsme v hotelu v Dánsku

a najednou jsi stál před oknem.

Objal jsi mě

a byl jsi tak zamilovaný.

Ty taky, doufám.

Ještě víc.

Navzdory naší lásce jsme byli...

smutní,

jako bychom měli nějaké předtuchy.

Stáli jsme venku

a mlha kolem nás se vířila.

Před námi...

se rozprostíralo jezero a horská krajina.

Najednou se rozhostil smutek.

Oba jsme se chtěli vrátit do města,

ale moje oblečení bylo pryč.

Pak jsem běhala nahá po louce a zpívala.

A můj hlas zněl tak nádherně.

Přála jsem si, aby mě lidé v městečku slyšeli.

Z místa, kde jsem stála, jsem vesnici neviděla, ale cítila jsem ji.

Nebyla ani asijská, ani německá,

ale nějakým způsobem obojí.

Z lesa vyšel mladý muž v lehkém moderním obleku.

Vypadal jako ten Dán, o kterém jsem ti vyprávěla.

Ve stejnou dobu jsi byl v potopeném městě

a chodil jsi od domu k domu, od obchodu k obchodu

v jakémsi tureckém bizáru.

A kupoval jsi mi ty nejkrásnější věci, jaké jsi mohl najít.

Najednou jsem už nebyla na mýtině u lesa,

ale na nekonečné louce plné květin,

která se ztrácela v obzoru na všech stranách.

Kromě nás s Dánem tam bylo ještě dalších deset nebo tisíc párů.

Bylo to jako nekonečná svoboda, štěstí.

Viděla jsem tě.

Vojáci tě zadrželi.

A byli tam kněží

a obrovský muž ti svázal zápěstí.

A já věděla, že tě popraví.

Na balkóně se objevila mladá žena,

byla to vládkyně této země.

S přísným tázavým výrazem

se na tebe podívala.

Řekněte heslo.

Stál jsi sám

uprostřed davu lidí.

Slyšela jsem jejich mumlání a šepot.

Princezna se naklonila přes zábradlí

a nastalo ticho.

A dala ti znamení,

jako by ti přikazovala, abys k ní přišel.

A já věděla,

že tě omilostní.

Ale ty jsi její znamení neviděl,

nebo jsi ho nechtěl vidět.

S rukama stále svázanýma černým provazem

jsi stál před ní v soudní síni a ona držela list pergamenu,

tvůj rozsudek smrti.

Požádala tě, abys se stal jejím manželem, a trest smrti by ti byl zrušen.

Ale ty jsi zavrtěl hlavou.

A já jsem nebyla překvapená,

protože jak by to mohlo být jinak,

než že mi budeš věrný po celou věčnost.

Ale pak jsi byl v mučírně,

kde ti na záda pršely rány bičem.

Princezna se k tobě přiblížila

a její dokonalé nahé tělo zakrývaly pouze její dlouhé vlasy.

A pak jsem věděla,

že je to ta dívka z klubu.

Neřekla ani slovo, ale chtěla, abys ses stal jejím manželem.

A ty jsi znovu řekl ne.

Najednou zmizela.

A viděla jsem,

jak pro tebe staví kříž.

Tvé tělo bylo pokryté modřinami.

Čekala jsem na tebe s očekáváním,

ale bez soucitu.

Mezi námi ležela obrovská nepochopitelná vzdálenost.

A pak ses na mě usmál,

jako bys mi chtěl dát znamení,

že jsi splnil mé přání.

A já jsem to považovala za hloupé

a nesmyslné

a chtěla jsem se ti vysmát.

Protože z loajality ke mně

jsi snášel takové mučení a nevzal sis princeznu za ženu.

Chtěla jsem, abys slyšel můj smích,

když tě přibíjeli na kříž.

A ten smích mě probudil.

Tehdy jsem věděla,

že bys mě nikdy nepodvedl.

Německy?

Anglicky?

Vím, že ještě nemáte otevřeno.

Hledám svého přítele Nicka Nachtigalla.

Znáte, Nicka?

Hotel.

Víte, v jakém hotelu je?

Hotel, ano.

Hotel.

Kde?

Hotel.

Hotel.

Dobře, děkuji.

Dobré ráno,

rád bych mluvil s přítelem Nickem Nachtigallem,

je tu jako host.

Váš přítel je velmi žádaný.

Vážně?

Neublížíte mu, že ne?

Cože, ne?

Proč to říkáte?

Přišel sem v 5:30 ráno se dvěma muži v oblecích.

Kdo to byl?

To neřekli.

Přijeli v SUV.

A co s ním udělali?

Bylo to neskutečné.

Měli na sobě karnevalové masky a váš kamarád vypadal opravdu špatně.

V špatném stavu, jak to?

Zjevně ho právě pořádně zmlátili.

A zatímco váš přítel šel nahoru, jeden z nich zaplatil účet v hotovosti.

- Zavolala jste policii? - Ne.

Co se stalo pak?

Přišel s kufrem a všichni odjeli.

Nenechal tady žádné číslo ani nic jiného, že ne?

Děkuji.

Zase vy. Jaký krásný den.

Přišel jsem vrátit kostým a samozřejmě zaplatit.

Pomohlo to?

Ano, pomohlo, děkuji.

Ano, maska stojí 50, plášť 20,

plus malý příplatek za noční poplatek a DPH,

celkem 130 eur.

Je mi líto, ale teď nemůžete dovnitř, protože tu probíhá malá úklidová akce.

Co se stalo včera v noci?

Co tím myslíte?

S vaším synem.

Co je s mým synem?

Nebudete to konzultovat s lékařem, že ne?

Jako třeba s vámi?

To jsem neřekl.

Jo.

A nezavolal jste policii.

Samozřejmě že ne, doktore.

Našli jsme

mnohem lepší řešení.

A teď si užijte den.

Dr. Friedmane,

Dr. Wolfenstein vás pozdravuje.

Paní Torrensová musí zrušit svou schůzku v 12 hodin

a pro pana Gilarge je k dispozici lůžko v Ludevic Hall.

- Mohu vidět jeho spis, prosím? - Jistě.

Mám potvrdit schůzku s daňovým poradcem, dnes ve 14°°?

Ano, děkuji.

Ahoj.

Ahoj.

Jen jsem chtěl slyšet tvůj hlas.

Je to tatínek?

Ano, miláčku.

Dáš mi ho?

Ahoj, tati. Zítra večer jdeme do opery, že ano?

Ano, miláčku.

Můžeš mi dát zpátky maminku?

Musíme jít nakoupit, nebo si máme objednat on-line?

Tady jsem, můžete mě mít.

Zastavte to!

Ano, udělej to.

Dnes mám ještě pár schůzek, ale pokusím se být doma na večeři.

Dobře.

Přeji hezký den.

Tobě taky.

Frau Veidtová,

zrušte moje dnešní schůzky.

Něco mám.

Ano, dobře.

Co se stalo s tou ženou?

Nikdo mi to neuvěří.

Přestaňte s vašimi zbytečnými pátráními.

Berte to jako druhé varování.

Ve vašem vlastním zájmu doufáme, že další varování nebude nutné.

Druhé varování.

Co bude třetí?

Dobré ráno, doktore.

Dobré, profesore Roedigere.

Přišel jsem se podívat, jak se Marianne daří.

Vzhledem k okolnostem bych řekl, že se máme dobře.

Včera večer jsem jí napsal recept, ale zřejmě jsem jí ho zapomněl dát.

No, má snoubenka je teď ve vlaku k mé matce do Brém.

Pohřeb jejího otce se koná pozítří a...

my se tam teď chystáme přestěhovat.

Páni. Všechno se děje velmi rychle.

Ano, je to tak.

Dnes jsem vyřídil stěhování

a zítra se k ní připojím.

Tak tedy, prosím,

pozdravujte Marianne a...

přeji vám hodně štěstí do vašeho společného života.

Děkuji.

Předám tu zprávu.

Sbohem.

Nový život v novém městě.

Četl jsem příběhy lidí,

kteří náhle zmizeli ze svého běžného života

a objevili se někde v zahraničí,

kde začali nový život jako úplně jiní lidé.

A pak se po letech vrátili,

neschopni si vzpomenout,

kým byli po celou tu dobu.

Jako by se probudili ze snu.

A vše, co zbývá,

je tajemná aura,

otupělost, která vás neopouští.

A vy si kladete otázku, zda jste ten pocit skutečně zažili,

nebo to byl sen.

Nebo to byl sen.

Vítejte, pane. Jsem lady Mina.

Dobrý den,

rád bych viděl Mizzi.

Mizzi tu bohužel není.

Kdy se vrátí?

Mohla bych vám představit Bellu a Ninu?

Nabízejí také duety.

Kde je Mizzi?

Běžte, máte teď volno.

Je nějaký problém?

Slečna Mizzi už tady nepracuje.

Teď vás musím požádat, abyste opustili můj podnik.

Co se to tady děje?

Myslíte tím, že vám něco uniklo?

Naše prostory jsou vybaveny bezpečnostními kamerami.

Každý, kdo vstupuje nebo opouští budovu, je zaznamenán.

Jedná se samozřejmě o běžné bezpečnostní opatření.

Co si dáš, brouku?

Známe se?

To slýchávám často.

Taky pracuju v nočním klubu.

Takže znáš Nicka,

Nicka Nachtigalla?

Nikdy jsem o něm neslyšel. Co ti mohu nabídnout?

Dám si omeletu a espresso, prosím.

Už to nese.

Omeleta je na cestě.

Rozmyslel jsem si to, promiňte, dám si jen kávu.

Prostitutka po předávkování léčena v Charité

Předávkování.

Byl to heroin nebo trest?

Dobrý den.

Dobrý den.

Mohu nějak pomoci?

Promiňte, jen mi připomínáte někoho jiného.

Jsem lékař.

Máte tu nějakého pacienta?

Ano, jsem lékař Natashy Debushkové.

Prostitutky?

Ano, správně.

Můj kolega z ranní směny mi řekl,

že ji sem dnes ráno těsně před 6

přivedli dva podivní muži.

Podivní muži?

Jo.

Bylo to všechno trochu divné.

Oba muži zmizeli, aniž by cokoliv řekli, a nechali ji tady.

Asi šlo o něco sexuálního.

Můžete mi říct, kde je teď?

Jistě.

Tady se píše,

že zemřela

asi před hodinou.

Zemřela?

Je mi to líto.

Teď ti už nikdo nepomůže.

Ale když naděje někdy zmizí,

ve dne v noci,

ve vizích

nebo v jiném smyslu a slovech,

znamená to, že je tedy pryč?

Vše, co vidíme nebo se nám zdá.

Je jen snem ve snu.

Sen...

ve snu.

Mrtvá?

Byla to ta žena, která se za mě obětovala?

Všechno ti povím.

Dobře.

Všechno ti povím.

Co teď budeme dělat, Amelie?

Budeme asi vděční.

Za co přesně?

Že jsme vzhůru.

"NIKDY NEJSME TAK BEZBRANNÍ PROTI UTRPENÍ, JAKO KDYŽ MILUJEME."

SIGMUND FREUD

Dajbog & subsource.net (❁´◡`❁)