Original subtitles

Unesené dítě

Rytíři...

Je dobré tě znovu spatřit.

Kolik času uplynulo?

Víš?

Ukaž se mi.

Stýskalo se mi.

Neznám tě.

Dokonce i po tak dlouhé době mě stále nepoznáváš?

Jsem z této hry unavená, rytíři.

Proč se mě bojíš?

Mluv se mnou!

Obejmi mě.

Mohu ti dát sílu, která ti chybí.

Mohu zaplnit místa, která v sobě ukrýváš.

Neměla by zůstat prázdná.

Ale musíš mě pustit dovnitř.

Jen

tohle sundej

předtím než budeš trpět.

Podívej se na sebe.

Schovaný ve své železné hrobce.

Necháváš zničit sám sebe.

Vidíš, co jsi udělal?

Odřízl si se od slunečního tepla,

dešťových kapek,

rukou své lásky.

Odřízl si se od všeho.

Co ti dalo tohle uvěznění?

Cítíš něco?

Radost?

Smutek?

Co víš o lidském zármutku?

Ty

která jsi přišla z míst, kde se rodí větry,

od okrajů vln.

Nedotčená smrtí,

nedotčená časem

a lidské nespravedlnosti.

Nikdy jsi nepoznala zlomenou víru.

Máš pravdu.

Moje království se nikdy nepoddalo zlu,

stejně jako dobru.

Po celá staletí jsem tajně putovala podél břehů smrtelníků

a všímala si věcí, které bych raději nikdy neviděla.

Můj zármutek je jiný než tvůj.

Jsem zahalena sny o blížící se hrůze.

Falešní králové světa jsou staří a slabí.

Jejich koruny jsou vyměňovány za peníze.

Jejich synové a dcery jsou házeni obchodníkům s neřestí,

umírajíc bez dospění.

Nevinnost,

zapálená pro zábavu.

Jsi královna víl,

proč se staráš o záležitosti smrtelníků?

Protože by se to stejně stalo, i kdybych se nedívala?

Naše osudy jsou propojené více, než si dokážeš představit.

Mysli si o mně co chceš,

ale já nejsem tvůj nepřítel.

Jak si to získala?

Co se jí stalo?

Bloudil jsi po Fayových polích příliš dlouho.

Vzpomínky z tvého smrtelného života jsou téměř pryč.

Byl jsi ztracený.

Rozdrcený ničením.

Smrt si přišla pro tebe...

V jedné věci si se mýlil rytíři.

Andělé změn nám nejsou cizí,

dobře je známe.

Dokážeme je udržet na dálku tancem.

To je to, co udělala.

Tančila.

Tančila se Smrtí,

tančila s časem.

Bojovala za tebe.

Necítila strach,

vůči vlnícím se stínům.

Byla...

nepřekonatelná.

Pokusila se ji přemoci v temnotě...

Ale pokračovala v tanci,

prosila, aby ti zachránila život.

Vyhrála.

Jenže...

ty jsi se nevzbudil.

Několik dní...

Několik let...

Co ode mě chceš?

Chci, abys mi věřil.

Vím, proč jsi tady.

Vím, kdo jsi.

Naučila jsem tě snít.

Chci, aby jsi zase snil.

Snil až do konce dnů.

Dovol mi tě k ní zavést.

Je mnoho věcí, které bys měl vědět.

Když udělám co říkáš, co tím najdu?

Co bys chtěl najít?

Své vlastní odpuštění.

Tak dobře.

Ukaž mi cestu.