Original subtitles

KOUZLO NORKOVÉ KOŽEŠINY

NEŘAĎTE SE DO FRONTY DŘÍVE,

NEŽ SE MÁTE HLÁSIT

MINISTERSTVO PRÁCE STÁTU NEW YORK

Slečna Timberlakeová. Jdete si zas pro peníze daňových poplatníků?

- Pracovala jste minulý týden? - Ne.

- Mohla jste pracovat? - Ano.

- Odmítla jste nějakou práci? - Ne.

- Děláte něco večer? - Ano.

Pokud žadatel nevykazuje patřičné úsilí o nalezení zaměstnání,

je v naší pravomoci zastavit výplatu podpory.

Co zítra večer?

Znám báječnou hospůdku kousek od místa, kde bydlím.

Po večeři bychom mohli, no, třeba...

Zajít k vám domů?

- No, já... - Jestli jde o to, tak mě požádejte.

Budu o tom moci přemýšlet a rozhodnout se.

Chtěla byste se u mě zastavit?

- Dáte mi můj šek? - Ovšem.

Tak co?

Ráda bych si s vámi někam vyšla,

kdybyste mi nebyl tak odporný.

Jste podlý, neotesaný a nepříjemný. To si o vás myslím já.

Ale určitě jsou stovky dívek, které tyto vlastnosti obdivují.

Projel jsem celé okolí. Po té slečně se slehla zem.

Tak dobře. Díky, Collinsi.

Ujet z místa nehody je nebezpečné, pane Shayne, i pro lepší lidi.

I když tato oběť přežije, co může dělat? Žalovat vás?

Přejedete polovinu děvčat v New Yorku a vaše konto to nepozná.

Vjeli jsme do kaluže, postříkali ji. Co jsem měl dělat? Zastavit dopravu?

Připlazit se zpátky a prosit o odpuštění?

To by tebe vůbec nenapadlo.

Jako pokání založím nadaci pro promáčené dívky.

Není na koktejl trochu brzy?

Uvědomuji si, co dělám. Mám psychologa. Doktora Grubera.

Renomovaného psychologa. Vím, proč jsem začal pít.

- Proč? - Kvůli doktoru Gruberovi. Je to pijan.

Možná je to tím, že už tě sedm let léčí.

Je to skvělý člověk. Skvělý.

Rozpoznal, v čem je můj problém. Nedostatek cti.

Byl jsi skromný, ale uznávaný profesor ekonomiky na Princetonu.

Studenti pokorně vstřebávali mou moudrost.

Sokrates špičky vysokého školství.

Pak mi pod nosem zamáváš 50 tisíci dolary ročně.

A já se ke své věčné hanbě zaprodám.

Rok co rok mě ponižuješ dalším zvýšením platu.

Sypu sůl do tvých ran.

O Vánocích mě obdarováváš akciemi společnosti.

- Proč se mě snažíš zničit? - Jsem od přírody zlý.

Bensonovi právníci říkají, že neprodá.

Rogere, jakou hodnotu má ta firma?

General Electronics? Šest milionů.

Nabídněte mu šest a čtvrt. Víc nikde nedostane.

Jestli se tahle transakce povede, dostaneš prémie.

Prémie? To nemáš žádné svědomí?

Zrovna když dostávám odvahu vrátit se na Princeton.

- Pomohlo by, kdybych tě vyhodil? - Ne.

Podle doktora Grubera si teď nemůžu dovolit přijít o místo.

- Dlužím mu spoustu peněz. - Je skvělý.

Počkej. Ano?

Je tu paní Haskellová a paní Farnumová.

Že je za chvíli přijmu.

- To je ona. - Kdo?

Ta dívka, kterou jsem pocákal. Šla do toho bufetu.

Seběhni dolů a omluv se za mě.

Blondýna v baloňáku.

Jestli jsem jí ušpinil oblečení, tohle to napraví.

Jsem vysoce placený manažer, ne poslíček.

Tak jo, půjdu.

Zaměstnal jsi mě jako svého finančního poradce.

Bernarda Baruche bys za nějakým děvčetem s penězi neposlal.

Ale jo, poslal.

Connie. Connie!

- Kde jsi? - V okurkách.

Jsi první, kdo se dnes na mě usmál. Vidím samé hladové tváře.

- Zapečené kuře nebo krůtí stehno? - Kuře.

- Sehnala jsi dnes něco? - Samá smůla.

Nějaký idiot v autě mě postříkal a zničil mi šaty.

- Nezastavil. Pak natrefím na Beasleyho. - Jedna rána za druhou!

Co ten playboy na pracovním úřadě?

Pozval mě k sobě. Řekla jsem mu, co si o něm myslím.

- Zapékané nebo pečený ve slupce? - Pečený brambor.

Ten za to nestojí. Copak had ví, že je had?

Plazí se v prachu a myslí si, že je král.

Ty jsi ale filozof.

Když žena v mém věku není vdaná, buď filozofuje nebo ji zavřou.

- Mrkev nebo hrášek? - Mrkev.

Tvůj problém je, jak si udržet čest i místo.

Mužům stačí se na tebe podívat, a hned jim manželka nerozumí.

- Já jim přece důvod nedávám. - Příroda se o to postarala za tebe.

- Želé? - Jo.

Pro dívky, co ovládají počítací stroje, zase tolik míst není.

Až najdeš práci, dej na mou radu.

Nečeš se, žádný makeup, vojenské podpatky.

Dojde jim, že to můžou mít i doma, a dají ti pokoj.

Dej si kousek dortu. Třeba po něm dostaneš vyrážku.

Po obědě mám pohovor. Zavolám, až to budu mít za sebou.

- Zlom vaz. - Díky.

- Pane Millere. - Slečno Emersonová.

Znáte pravidla firmy o rozdávání jídla?

- Ne. Jsme pro nebo proti? - Bude vás to stát dolar 12 centů.

Jsem ochoten přestupek přehlédnout, když mě své přítelkyni představíte.

- Jak se má paní Millerová? - Nerozumí mi.

O tom bych mohla napsat knihu.

Narazilo do vás dnes auto?

- Cože? - Pocákala vás černá limuzína?

To bych řekla.

Ten pán, kterému vůz patří, má kancelář naproti.

Poslal mě za vámi, abych vyřídil jeho politování.

Skutečný džentlmen by se omluvil sám.

- Pan Shayne je velmi zaneprázdněný. - Opravdu?

Proto nezastavil? Říká se tomu ujet z místa nehody.

- Pokud vám způsobil nějakou škodu... - Zničil mi kabát.

Podívejte se na ty šaty.

Pověřil mě, abych vám případnou škodu nahradil.

Řekněte panu Shayneovi, že peníze slušné chování nenahradí.

Nejradši bych mu to řekla osobně.

- Opravdu? - Jistě.

Máte pravdu.

Stojím na rohu ulice. On mě prakticky srazí a odjede.

Nemá tolik slušnosti, aby se omluvil sám.

Jdu se představit zaměstnavateli a takhle vypadám.

Jemu je to jedno.

- Víte, co bych udělala? - Hodila mu ty peníze na hlavu?

Přesně tak. Hodila mu je na hlavu.

- Opravdu? - Ano.

Na tenhle okamžik jsem čekal sedm let. Pojďte se mnou.

Nějaký muž vleče Cathy ven.

Už ji nenechají ani najíst.

Stráví život opakováním: "Já nejsem ten typ."

Bojím se, že jednou, než to dořekne, taková bude.

Tady to je.

Jménem Domova pro mladé ženy

vám děkujeme za váš dar

a za to, že smíme používat vaše jméno.

Je to pro dobrou věc.

Péče a pochopení jsou zoufale zapotřebí.

Počet neprovdaných matek...

My jim neříkáme "neprovdané matky".

...nešťastných dívek se za posledních pět let ztrojnásobil.

Je to strašná situace.

Ale nezoufejme. Na každou svobodnou matku připadá jeden svobodný otec.

Tohle mě nikdy nenapadlo.

- Děkujeme, pane Shayne. - Není zač. Nashledanou.

Je od něj moc milé, že přispěl tak velkorysou částkou.

Pan Shayne nepopírá svou odpovědnost za to, co se mi stalo?

Tak to mohl přijít sám.

A neposílat peníze, aby ulevil svému svědomí.

Někteří muži nemají smysl pro povinnost.

Totéž se stalo mé přítelkyni. Ani jí neřekl, jak se jmenuje.

Posaďte se. Řeknu mu, že jste tady.

Drahoušku, až přijde váš čas, zavolejte na tohle číslo.

Slečno Timberlakeová.

Už se nedivím, že byl tak velkorysý. Výčitky svědomí.

Ale, Evelyn, buď realistická.

Když někdo daruje 200 tisíc dolarů, má právo využít našeho zařízení.

Hned přijde. Nezapomeňte, co jste chtěla říct.

Nepozorná jízda, špatné způsoby, hodit peníze na hlavu.

Jsou ještě jiné věci, které bych udělala.

Na sex teď nemyslete. Tak, jděte!

Pan Shayne, slečna Timberlakeová.

Jen do něj. Chce vám něco říct.

Ano?

Ráda bych se omluvila, že jsem vám ráno vstoupila do cesty.

- Byla to moje chyba. - Nebyla jsem na přechodu.

- Měla jste právo stát na kraji silnice. - Nakláněla jsem se dopředu.

Mrzí mě, že jsem nezastavil. Když jsme se vrátili, byla jste pryč.

- Ujel z místa nehody. - Nevím, proč jsem odešla.

- Asi jsem zpanikařila. - On.

Rogere, nechtěl jsi náhodou psát dopis do Princetonu?

Měl jsem jít za vámi do bufetu, ale měl jsem tu návštěvu.

Překvapuje mě, že jste si udělal čas někoho poslat.

- Jestli jsem vám ušpinil šaty... - Ani ne.

Voda pršiplášti neuškodí a na šatech mám jen pár skvrnek.

- Zaplatím vám nové šaty. - Ne, děkuji.

Mám jen pohovor. Nic důležitého.

Na pohovor takhle jít nemůžete.

- Ano? - Pošlete mi asistenta.

V budově je čistírna. Trvá to 20 minut.

Je tu koupelna. V té skříni je plášť.

Můžete si ho zatím obléci.

Tak jděte. Udělejte, co říkám. Tak.

- Connie, to je pro tebe. - Dík.

Cathy, kam jsi šla?

- Jsem v kanceláři u pana Shaynea. - Co tvůj oběd?

Přijdu, až budu mít zpátky šaty.

Ve kterém patře? Dones sekáček. Hned ti přijdeme na pomoc.

Jsem v pořádku.

Dal mi ty šaty vyčistit. Uvidíme se později.

Dal je vyčistit? Vím o mnoha způsobech, jak dívku svléknout, ale...!

- Není to on? - Podívám se.

To je on.

Divize traktorů by měla vykázat zvýšení zisku.

- Teď se vraťme k General Electronics. - Zatím jsme neuspěli.

Dále.

- Promiňte. - Počkejte. Pojďte dál.

- Myslela jsem, že jste sám. - To je v pořádku.

Ještě nemám šaty a mám schůzku.

Hned se na to zeptám. Počkejte.

- Tohle je slečna Timberlakeová. - Těší mě.

Pojďte dál. Je to v pořádku. Nerušíte nás.

Snažíme se přijít na to, proč někdo nechce prodat firmu.

Nabízíme víc, než je její hodnota.

- Pokračujte. - Zkoušeli jsme to se všemi.

Mluvili jsme s jeho právníky, jeho správní radou i asistentem.

- S kým se dá ještě mluvit? - Tak to vidíte.

Muvili jste s panem Bensonem?

- Mluvili jste s panem Bensonem? - No, nemluvili.

Ne, nemluvili s panem Bensonem.

Totéž se stalo mé tetě.

Jeden muž jí posílal dopisy a nabízel jí sňatek.

Ona ho pořád odmítala.

Chtěla se vdát, ale měla pocit, že by ji měl požádat o ruku osobně.

Možná, že pan Benson by rád byl nevěstou, ale nikdo mu to nenabídl.

Co by si vaše teta myslela o telefonátu?

Ne. Neřekla by ano, dokud by nepřišel k ní domů.

Teď mají osm dětí.

To se po telefonu stát nemohlo.

Co kdybyste se se mnou projela?

- Co děláš v Baltimoru? - Jsem tu s panem Shaynem.

Ovšem, že mám na sobě šaty.

Přiletěli jsme sem jeho soukromým letadlem.

Tos měla vidět. Je komplet zařízené, včetně baru!

Tentokrát jsi narazila na pěkného vykutálence.

Jakmile budete ve vzduchu, nemůžeš protestovat. Zbude jen postel.

Chce tady kupovat firmu a vzal si mě s sebou pro štěstí.

Zavolám ti zpátky. Ahoj.

- Jak to dopadlo? - Teta souhlasila.

- To je dobře. - Za to vděčím vám.

Jsem rád, že jsem vás dnes skoro srazil.

Já taky.

Připijme si na tu louži, která nás svedla dohromady.

- Chutná vám italská kuchyně? - Tu miluju.

Znám jeden podnik, pokud máte ráda fettuccine.

- Mám. - Tak ty dělají dobře jedině tam.

- Cathy, kde jsi? - Ve Philadelphii.

- Proč? - Jen tady dělají dobré fettuccine.

Taky mě to mohlo napadnout.

Už jsem myslela, že jdete kupovat Zvon svobody.

Ten není nic jiného než Beasley, jenže s létající ložnicí.

Není jako nikdo jiný. Takového muže jsi ještě nepotkala.

- Ty také ne. - Musím ti toho moc vyprávět.

- Pokud se vrátíš. - Už odcházíme. Řeknu ti to pak.

- Vaše spolubydlící? - Ano.

Mám vás pozdravovat.

Za tu večeři zaplatíte tím, že si poslechnete moje vystoupení.

Nic proti tomu nemám.

Co si myslíte o nevyužitých surovinách

rozvojových zemí?

Myslím, že by se měly využít.

Právě jste shrnula 40minutový projev do jedné věty.

Bohatství země spočívá v blahobytu jejích obyvatel,

jak duchovním tak materiálním.

Nebudeme snižovat vlastní úroveň, ale pomáhat jiným zvýšit tu jejich.

Budou-li všichni lidé spokojeni

a jejich životní úroveň stejná jako naše,

nebude ve světě závist a bude méně záminek k válce.

Když podpoříme úsilí těch lidí o rozvoj jejich přírodních zdrojů,

dodáme jejich srdcím důstojnost.

Dokonce i Rusové tleskají.

Není ohromný?

- Skoro mě dnes ráno přejel. - To by byla krásná smrt.

Přírodní zdroje ve světě jsme probrali. Teď prozkoumejme své vlastní.

Je krásný večer v nádherném městě. Co byste chtěla podniknout?

Město mi ještě nikdo nenabízel.

To není dobrá vizitka pro chlapce u vás doma.

Není to jejich chyba. "Nabízím vám Upper Sandusky."

Nemá to ten správný zvuk.

Co nabízejí hezké dívce v Upper Sandusky?

Baseball. Byla jsem na spoustě zápasů.

Kamarád má lóži za hráčskou lavicí.

- To je něco. - Cougars vyhráli v roce 1958 turnaj.

- Máme tady taky tým. - Yankeeové!

Nejsou to sice Cougars, ale snaží se.

Dobrý nadhoz!

Dobrý? Rozhodčí, zatřeste hlavou, zasekly se vám oční bulvy!

Byl to špatný nadhoz. Byl takhle daleko.

Necháte mě laskavě řídit zápas? Celý večer mě kritizujete.

- Mickey, byl to špatný nadhoz. - Vypadalo to tak.

- Jste vyloučen, Mantle. - Cože! Co to podle vás bylo?

- Možná minul zónu. - Jsi venku, Marisi.

- Yogi. - Byl dobrej. Rozhodčí má pravdu.

Sarkasmus nemám rád, Berro. Vylučuju vás.

- To nemůžete! - Dámo!

- Kde je manažer? - Myslím, že se schovává.

- Nechtěla jsem, aby je vyloučil. - Aspoň vědí, že dokáží vyhrát i bez nich.

Vždycky mě to na utkáních popadne.

Je po zápase. Uděláme si pohodu. Vím, kde se uklidníte.

- Kde? - U mě v bytě.

Není ještě hotový, ale jak se vám líbí?

- Je tu překrásně. - Uvažuju o nějakých stěnách.

Možná i o stropě, aby to vypadalo trochu tradičněji.

To by nebylo špatné.

Obývák bude tamhle a ložnice tamhle.

- Ložnice by měla být tam. - Cokoli si budete přát.

Miluju krby.

Budou ve všech pokojích. A knihovny. Mám rád všude knihy.

- Dobré lampy na čtení. - Spousta obrazů.

- Vestavěná trouba. - Zapuštěná vana.

Moc ráda se koupu v zapuštěné vaně. Vůbec bych z ní nevylezla.

- Tak jsem to nemyslela. - Zůstaňme u té myšlenky.

Jedu na pár dní na Bermudy. Nechtěla byste přijet za mnou?

Pak bychom mohli jet do Paříže.

- Byla jste někdy v Paříži? - Ne.

Nejkrásnější je, když ji vidíte poprvé.

Znám v Paříži restauraci, kde vaří vynikající francouzská jídla.

Pak do Monte Carla, kde přemluvím přítele,

aby s námi obeplul řecké ostrovy.

Jedině tak se dají vidět. Pomalu, z Iodi.

Nesmí se na ně pospíchat.

Budeme cestovat kolem světa. Až se vrátíme, bude dům hotový.

Když se vám ten byt nebude líbit, můžete si vybrat jiný.

- Smím se na něco zeptat? - Prosím.

- Vy mě žádáte o ruku? - Ne.

- Aha. - Nechtěl jsem vám něco namlouvat.

Taky že ne. Odpověděl jste velmi upřímně a za to vás obdivuji.

- Takže jste se neurazila? - Ne.

- Tak co se stalo? - Trochu mě děsíte.

- Spousta lidí mě nemůže vystát. - To mi problémy nedělá.

Cathy, jestli je to problém...

Pane Shayne, vám se dá věřit. Co byste mi radil?

- Já vám přece nemůžu radit. - Ale já si vašeho názoru vážím.

To je, jako byste někoho žádala, aby svědčil sám proti sobě.

Máte vzácné vlastnosti. Jste přímá, upřímná, nekomplikovaná.

Probouzíte v člověku to nejhorší: jeho svědomí.

- Nechci vás uvádět do rozpaků. - Jsem trochu nesvůj.

Mužské svědomí je obvykle v protikladu s jeho nejlepšími zájmy.

Ve vašem zájmu se názoru zříkám. Musíte se rozhodnout sama.

Sežeň si nepoctivého právníka, vydírejte ho,

získáš balík a můžeš jet na Bermudy bez něj.

Odsuzuješ ho, a přitom ho neznáš.

Kdybys slyšela jeho projev v OSN.

Chruščov taky mluvil v OSN. Nechala bych tě jet s ním?

Proboha, jak ho s ním můžeš srovnávat?

Nesnažil se mě zlákat na Bermudy. Byl naprosto upřímný.

Stoprocentní džentlmen.

Sotva se s tebou seznámí, chce, abys s ním žila.

Znám chlápka s navoskovaným knírem. I ten počkal až do druhého dne.

Jestli ten tvůj je džentlmen, pak ten můj byl Albert Schweitzer.

Tak proč se mě nesnažil ovlivnit, když jsem ho žádala o radu?

Protože to takhle dělá.

Někteří štípou holky do zadku. Tenhle používá limuzínu.

- Ale úmysly mají stejné. - Už nechci slyšet ani slovo.

Fajn, jak chceš.

Snažila jsem se.

Co je to?

Dala mi to nějaká paní v jeho kanceláři.

Ten si to umí zorganizovat! Má i zdravotní pojištění pro své oběti.

Už nic neřeknu.

Connie.

- Connie. - Co je?

- Co je? - Asi jsem se zamilovala.

Zkus spát. Ráno ti bude líp.

Spíš?

Jsou čtyři hodiny. Proč bych spala?

Už jsem se rozhodla. Nepojedu s ním.

To bude nejlepší.

Jak mu to ale řeknu, abych ho nezranila?

Zavolej na tohle číslo. Ti budou vědět.

Jaký odstín vlasů bych měla mít tento týden?

Jako blondýna jsem moc neuspěla.

Havraní. To nebylo špatné. Nějaký ptáček na mě pískal.

Šedá. Možná mě budou litovat.

Jestli nevíš, jak mu to říct, promluvím s ním já.

Řeknu mu to.

Jen to nechci říct tak, aby si myslel, že to má něco společného s ním.

Ty si děláš starosti o něj? Muži to mají opravdu skvěle zařízeno.

2000 let jim rodíme děti, pereme,

vaříme a uklízíme. A co dali oni nám?

Právo kouřit na veřejnosti. Zaprodaly jsme se za cigaretu.

A ty ani nekouříš.

Dobré ráno. Venku je krásný den.

Jsi nějak moc spokojený. Měl bys to probrat s doktorem Gruberem.

Krásně jsem si odpočinul. Mám lék na svou nespavost.

Dáš si do štamprle brandy tři prášky na uklidnění a vypiješ to.

Pořád sice nemůžeš spát, ale už tě to netrápí.

Někteří lidi spí a ani nevědí, oč přicházejí.

Prostudoval jsem Harringtonovu zprávu.

- Ano? - Už jste volala slečně Timberlakeové?

- Ne, pane. - Zrušte to.

Slečně Timberlakeové?

- Ta mladá dáma. - Co je s ní?

Nic. Zápasil jsem se svým svědomím a prohrál jsem.

To je mrzuté.

Její matka je učitelka a ona zpívala v kostelním sboru.

Brát takové děvče na Bermudy je znesvěcení.

Tys ji požádal, aby jela s tebou? A nevezmeš ji?

- Děláš mi strašné věci! - Tobě?

Vytvořím si představu chladného, nelítostného, kořistnického muže.

A ty uděláš takovou slušnou věc. Zničíš tu představu.

- 10 let mé terapie je v háji. - Stydím se za sebe.

Rogere, jestli jsem udělal něco lidského, vynahradím ti to.

Co kdybych propustil lidi, kterým je přes šedesát?

Možná.

Rozbal si to. Bez obalu to líp chutná.

11.30. Říkal, že zavolá hned ráno.

Aspoň si nemusíš dělat starosti, že ho zraníš.

Má mít tolik slušnosti, aby mi dal možnost zranit jeho city.

Ten chlap tě přivleče do své kanceláře,

přiměje tě svléknout se a dělá ti nemravné návrhy.

- Co můžeš čekat? - Respekt.

Respekt. To je ale logika. Radši jdu do práce.

Kdyby byl slušný, zeptal by se, jak jsem se rozhodla.

Pro nic za nic tě neplatím. Dělej něco. Zvoň.

Haló. Ano, přepojte ji.

Neměl jste náhodou zavolat?

Řekl jsem si, že vzhledem k okolnostem radši nezavolám.

Jakým okolnostem?

- Už jsem se rozhodl. - Rozhodovat jsem se měla já.

Vzhledem k okolnostem.

K jakým okolnostem?

Upper Sandusky je určitě krásné městečko,

ale asi nepřipraví dívky na podobné situace.

To neznáte dívky v Upper Sandusky. Ty jsou připraveny vždycky.

- Jistě. - Nejsme prostoduché venkovanky.

Já vás nenapadám. Určitě máte dobré knihovny.

Máme také Domov pro dívky.

Nejsme tak velcí jako New York, ale jsme stejně pokrokoví.

- Měli jsme skandál v country klubu. - Pak u vás žijí temperamentní lidi.

Děje se tam spousta věcí.

Omlouvám se. Měl jsem vám dát možnost odmítnout.

- To jste měl. - Respektuji vaše rozhodnutí.

- Jaké rozhodnutí? - Nejezdit.

Moc mě to mrzí, ale zklamu vás. Pojedu.

- Víte to jistě? - Ano. Pokud si ovšem nemyslíte...

Ne. Jen vidím Upper Sandusky v novém světle.

- Zavoláte mi? - Okamžitě.

- Děkuju. - Já děkuju.

- Snažil jsem se ji odradit. - Je to má vina.

Já jsem ji sem přivedl. Já jsem předhodil vrabce jestřábovi.

Ten vrabec teď letí na jih a potřebuje oblečení.

Já oběť vypravovat nebudu.

Firma Bergdorf Goodman předvádí novou řadu obětních rouch.

Čekal jsem na příležitost říct ti, co můžeš udělat s mým místem a platem.

- Ano? - Čekal jsem až do této chvíle.

- A můžu čekat dál. - Fajn. Čekej tamhle. A tiše.

Tak on urazil Upper Sandusky. Takhle mu to nevrátíš.

S tou občanskou hrdostí to přeháníš.

Jestli ses rozhodla, fajn. Posílej pohlednice.

Tak se mu to povedlo. Rasputin ji přemluvil.

Connie, podívej!

Čekají na vás u Bergdorfa Goodmana.

- Kdo jste? - Leonard. Koordinátor.

- Aha. Co koordinujete? - Vás.

Mockrát děkuju.

Connie, prosím tě, přestaň plakat.

- Vždyť jedu jen kolem světa. - Já vím.

Ó, Cathy, vypadáš překrásně.

Úplně jako nevěsta. Promiň.

Connie, jedu ráda, opravdu.

Co se mi může stát?

Connie, prosím tě, přestaň. Connie. Prosím.

Už je to dobré. Ach, Cathy, šťastnou cestu.

Díky. Napíšu ti, hned jak přiletím na Bermudy.

Cathy, ten kabát ti moc sluší.

Tvá matka by na tebe byla tak pyšná. Ach, promiň mi to!

- Ahoj. - Ahoj.

Hezky si to užij. Když tak.

Když řekla, že mu ty peníze hodí na hlavu, stala se symbolem naděje.

Je to jako sledovat Johanku z Arcu na cestě k hranici.

Dobrý den, vítáme vás na palubě letu 603.

Hlásí se váš pilot, kapitán Miller. Druhým pilotem je kapitán Saunders.

Poletíme ve výšce 10 tisíc metrů, průměrnou rychlostí 800 km/h.

Doufáme, že váš let bude příjemný.

- Sedí se vám pohodlně? - Ano.

- Na Bermudách teď není sezóna? - Všechna místa jsou prodána.

Pan Shayne je koupil.

To je v pořádku.

Cathy, jsem nadšený. Vezmu vám to.

Všechno bylo strašně drahé.

Říkala jsem Leonardovi, aby tak neutrácel.

- Jakému Leonardovi? - Pracuje pro vás.

- Vážně? - Sladil mi šatník, vypravil mě.

Nic proti Leonardovi, ale pouze obstaral Renoirovi rám.

- Váš klíč, pane Shayne. - Děkuji.

Pojďte.

Stůjte. Nehýbejte se. Nikam nechoďte.

Nikde jinde na světě nemají pláže s růžovým pískem.

V té zátoce kotvili piráti.

Jen piráti z nejlepších rodin. Ti ostatní si to nemohli dovolit.

Kuchyň, kdybyste dostala v noci hlad.

Ne. Lehnu si a spím. Spím jako dřevo.

To bych taky chtěl. Trvá mi hodiny, než usnu.

Zkoušel jste horké mléko s máslem?

Tak moc zas spát nemusím.

Chci, abyste se na něco podívala. Viděla jste někdy něco takového?

Ne.

Když to můžete s někým sdílet, znamená to mnohem víc.

- Za jak dlouho budete připravená? - Na co?

Na plavání. Chtěl bych jít dolů k bazénu.

Plavání. To bych mohla.

Jestli se chcete převléknout, počkám na balkóně.

Džentlmen vždy dovolí dámě, aby se svlékla jako první.

Ona to ví.

Oni to vědí.

Všichni to vědí.

- Děkuji vám za nádherný den. - Jsem rád, že se vám líbil.

- Uvidíme se zítra? - Řekl bych, že ano.

Dobře. Dobrou noc.

Myslím, že jsem tu ubytovaný.

- Chtěla byste něco? - Co třeba noční film?

Kina jsou už zavřená.

- Můžeme se dívat na televizi. - Televize tu není.

Co tady lidé v noci dělají?

Chci říct, jak se baví.

Myslím tím, jak tráví čas.

Vymýšlejí si různé hry, Cathy. Jednoduché, zábavné hry.

Pojď sem.

Sedni si.

Tady to pro mě mnoho znamená. Žádná dívka tu se mnou nikdy nebyla.

Nelituješ, žes přijela?

- Co to děláte? - Líbám tě. Nevadí ti to?

Ne, když vám to nevadí.

Tak se uvolni. Budu ti říkat o všem, co dělám.

Máš krásná záda.

- Matka mě nutila sedět rovně. - Jsem jí vděčný.

- Krásná ramena. - Ve škole jsme měli povinné plavání.

Jsem vděčný státnímu školství. Za tolik věcí musím být vděčný.

A času na vděk je tak málo.

Teď jsem si vzpomněla. Nemám kartáček na zuby. Musím se vrátit.

- Vždycky si beru náhradní. - Na nový si zvykám celé měsíce.

Hinduisté používají větvičky. Ulamují je ze stromů.

- Půjdu se projít. - Půjdu s vámi.

Udělej si pohodlí.

Měl byste něco vědět. Můj strýc je socialista.

Vážím si toho, žes mi to řekla, ale náš vztah je nade vší politiku.

- Jmenuju se Harry Clark. - Philip Shayne.

Dnes odpoledne jsem se oženil.

Blahopřeji. Jak se vám manželství líbí?

Ještě nevím.

Přišel jsem si zakouřit.

Říkal jsem si, že dám Mary Anne trochu času, aby...

Jak dlouho se sluší být pryč?

- Jak dlouho už tu jste? - Dvě hodiny.

Slušnější už být nemůžete.

Mary Anne je trochu ostýchavá.

Chci, aby věděla, že je v bezpečí.

Harry!

Zdá se, že to ví.

Moc rád jsem vás poznal. Dobrou noc.

- Á, dobrý večer. - Dobrý večer.

- My se známe? - Doktor Richardson, hotelový lékař.

- Nechoďte tam. - Co se stalo?

Dáma zavolala, abych jí dal sedativa.

Zněla rozrušeně, tak jsem přišel.

- Je v pořádku? - Nic vážného. Jenom nervy.

- Smím vám položit soukromou otázku? - Jistě. Ptejte se.

- Je to paní Shayneová? - Ne.

To je divné. Tahle reakce je běžná spíš u vdaných žen.

Už se vrátil? Nepouštějte ho sem.

- Nechci, aby mě takhle viděl. - Nepustím.

Z ničeho nic mi naskočí vyrážka.

Vždycky dostanu vyrážku, když jsem nervózní.

Ta mast vám pomůže. Vemte si tohle.

Vyspěte se. Ráno se zastavím.

Neříkejte mu o té vyrážce. Řekněte mu třeba, že mám úpal.

Budu diskrétní.

- Jak jí je? - Dobře. Potřebuje trochu spánku.

- Nerušeného. - Přirozeně.

Minule jsem měl případ v čísle 207, měli líbánky. Krásná dívka.

Zabarikádovala se v koupelně. Prý jí manžel dělal neslušné návrhy.

- Toho by měli zbičovat. - Nejsou připraveny. To ta naše kultura.

Pár měsíců nauky o domácnosti,

a mají z nich být kurtizány.

Pane Shayne.

- Ano, Cathy. - Mrzí mě to.

- Vy za to nemůžete. - Nechci vám zkazit večer.

Běžte se bavit beze mě.

To by nebylo ono. Ráno se vrátíme do New Yorku.

Vím, že jste s tím měl velké výdaje. Letadlo, hotel, jídlo, spropitné.

Když to sečtete, ráda půlku zaplatím.

O tom až ráno. Teď se dobře vyspěte.

Budu na pohovce. Budete-li něco potřebovat, zavolejte.

- Nebudu. Jakmile si lehnu, spím. - Ano. Já vím.

- Vyspíte se tam? - Jistě.

Když nebudete moci usnout, nezapomeňte na horké mléko a máslo.

Tuhle noc se možná bude hodit.

- Dobrou noc. - Dobrou.

- Pane Shane. - Ano, Cathy.

I když mi není dobře, byl to nejkrásnější den mého života.

- Nikdy na něj nezapomenu. - Já také ne.

Taky máte trable, co?

Než dostanou svůj norkový kožich, mají krásné řeči.

Teď madam bolí hlava. Chce být radši sama.

- Co jste udělal? - Dal jsem jí řemenem.

- Co vy? - Pěkně na zadek.

- Máme hodně společného. - Mohli bychom být bratři. Rozdávejte.

- Pozor. Podvádím. - Já taky.

Vzhledem k možnosti růstu doporučuji nákup zmíněných akcií.

Pošlete kopii panu Shayneovi v hotelu Victoria na Bermudách.

- Ano, pane. - Moment, slečno Jonesová.

Celá léta jsem byl na něco zvědav.

- Rozpusťte si vlasy. - Cože?

Rozpusťte si vlasy.

Teď si sundejte brýle.

Zvláštní. Ve filmech je to vždycky jiné.

- Vidíte to, co já? - Kde?

Zázrak. Johanka z Arcu uhasila oheň.

- Vzalo to špatný konec? - Ano.

- Katastrofa? - To se mi na tobě líbí.

Ať potká kolegu sebevětší kalamita, ty se směješ.

Je to vítězství. Jak často zvítězí vrabec nad jestřábem?

Von Richthof, král budoáru, sestřelen.

- Muselo se to stát. - Věděl jsem, že není obyčejná žena.

- To dokázala dost jasně. - Její čistota, nevinnost, čest.

- To vše dohání muže k alkoholu. - Bylo to povznášející.

V kanceláři doktora Grubera se dnes bude tancovat.

Slečna Timberlakeová mě požádala o vrácení těchto věcí.

Děkuju.

- Proč si je nenechá? - Rozčiluje tě to.

Loutkář narazil na loutku, která přestřihává provázky!

Je symbolem naděje pro všechny, kdo se zaprodali za norkový kožich.

Dáváš nám dobré platy, dovolené, zdravotní pojištění, penze.

Zbavuješ nás problémů a myslíš, že nám prokazuješ službu.

Měli jsme rádi své problémy. Jednou se vzbouříme a budeme je chtít zpátky.

Neurotici, spojte se. Kromě svých psychiatrů nemáte co ztratit.

Letěl jsem 1300 km do tropického pralesa, abych pil horké mléko s máslem.

Celou noc jsem hrál karty s bookmakerem z Detroitu. Nic moc.

- Ven, nebo ti zvýším plat. - Jsi sadista.

Proč se nedáš se slečnou Timberlakeovou dohromady?

Spolu s doktorem Gruberem vytvoříte nádherný párek.

Odjeď na pár dní domů. Navštívíš rodinu a přátele. Hned ti bude líp.

Nechci, aby mi bylo líp. Zasloužím si to.

Bála jsem se ho. Měla jsem pocit, že pro něj nejsem dost dobrá.

Bála jsem se, že ho zklamu.

Přece jsi po něm nechtěla doporučení.

- Zamkl a já jsem zpanikařila. - Ovšem.

Byla jsi v hotelovém pokoji sama s cizím mužem. Co by udělala jiná?

Jsi citlivka, musela jsi být nervózní.

Nervózní? Naskočila mi vyrážka.

Já vím. Jednou jsem to taky zažila.

Zastavili jsme s tím chlapíkem v hospodě u silnice. Na to nezapomenu.

Třásl se jako osika, udělaly se mu vředy.

Bylo mu tak špatně, že jsem ho musela dovézt domů. To se stává.

Měl pochopení. Ani se nezlobil.

Jen se usmíval.

Bylo to strašné. Kéž by se rozčílil nebo na mě řval nebo mě uhodil!

- Bezohledné. - A co peněz za mě utratil.

- Nemůže si to odečíst. Je to ponižující. - Co?

Nejsem ani tak důležitá, abych byla ztráta na daních.

- Dobré ráno, Rogere. - Dobré, doktore.

- Jsem rád, že jsem doma. - Co investice? Nějaké tipy?

Consolidated Wire. Skvělá koupě, když budete rychlý.

Matka se neozvala. Ne že by mi to vadilo, ale už je to dva dny.

Je vzteklá. Zapomněl jsem na dědovy narozeniny.

Má se svým otcem problémy. O to ať se stará její psycholog.

Stalo se něco úžasného. Bude to velký pokrok v mé terapii.

Je to objev. Philip Shayne je obyčejný chlap.

Za to vděčím ženě. Té dívce. Řekněme, že se jmenuje Cathy Timberlakeová.

Waltře, doktor Gruber. Kolik dělá Consolidated Wire?

Dvanáct a půl. Kup mi 500 akcií. Mám to z obvyklého zdroje.

Nadchlo mě, jak se mu postavila.

Byla to odvaha. Co bych na jejím místě dělal já?

Nezaměstnaná, žádné peníze.

Ten velmi bohatý muž mě vidí na ulici.

Líbím se mu.

Nechá si mě přivést do kanceláře. Je docela okouzlující.

Obvyklá předehra, pak večeře, tanec, pozve mě na Bermudy.

Z ničeho nic?

Je to přesvědčivý, dynamický člověk, zvyklý na to, že vždycky prosadí svou.

Dostanu garderóbu, včetně norkového kožichu.

Odletím na Bermudy, nejlepší apartmá. Ten muž je pro mě všechno.

Vzrušení, bezpečí. Není snadné odmítnout takovou nabídku.

Ne, není.

Něco mi do toho přišlo. Nevadí, když to zkrátíme?

Zítra ráno vás chci vidět. Tohle musíme probrat.

- Vzrušující, že? - Udělal jste velký pokrok.

Waltře, doktor Gruber. Zruš tu objednávku na Consolidated Wire.

Můj zdroj je poněkud labilní, a tudíž na jeho úsudek nemohu dát.

Napiš, kdy se budeš vracet. Přijdu ti naproti.

- Pospěš si. Přijdeš pozdě. - Šťastnou cestu.

Jak mohl odjet bez tebe? Seděla jsi v něm.

Letím na Bermudy.

- Ještě ho zastavíme. - Musím.

Jsi stvořená pro manžela, čtyři děti a chalupu.

Bylo to štěstí. Teď třeba vyrážku nedostaneš.

Nechci, aby si mě tak pamatoval. Musí na mě vzpomínat jako na ženu.

Je to strašně důležité. Musím mu dokázat, že jsem žena.

Jsou snazší způsoby. Pošli mu rodný list.

Máte tu meziměsto, přepojili to z vaší kanceláře.

- Kdo je to? Víte to? - Ne.

Dobře. Děkuju, Mario.

Philipe, tady je Cathy. Hádej, kde jsem.

- V Disneylandu? - Na Bermudách. V tom hotelu.

- Co tam děláš? - Čekám na tebe.

Ale já mám program. Musím zařídit pár věcí.

Můžeš tu být za dvě hodiny.

A zítra ráno mám zasedání rady.

To budeš raději tam, až se probudíš?

- To stojí za zamyšlení. - Jsou to jen dvě hodiny cesty.

Minutku. Isabello, mám pro tebe hypotetickou otázku.

Co bys dělal, kdyby situace byla obrácená?

Grazie. Už jsem na cestě.

Promiňte, že vás tu držím. Už jen dopis.

Děkanovi ekonomické fakulty, Princeton.

Milý Arnolde, po šestileté přestávce

se budu brzy vracet na akademickou půdu.

Mám v úmyslu zaplnit mezeru po svém odchodu.

Berete to zpátky Bergdorfu Goodmanovi?

Ne. Na letiště. Pan Shayne letí na Bermudy za slečnou Timberlakeovou.

Á. Děkuji.

Děkuji, slečno Jonesová. Dokončíme to zítra ráno.

- Dobrou noc. - Dobrou noc.

Doktore Grubere, Roger. Nerad obtěžuji, ale něco se přihodilo.

Vzpomínáte na ten incident? Už je to tu zas.

- Další výlet na Bermudy? - Ano, dnes večer.

Já se tě nebojím.

- Dobrý večer, pane Shayne. - Dobrý večer.

Vidíte, žádná vyrážka.

No, to je něco.

Tys vypila celou láhev?

- Lepší než horké mléko s máslem. - Probo...!

Pojď, Cathy. Sedni si.

Hodná holka. Zůstaň sedět. Tak je to dobře.

- Jsi rád, žes přijel? - Nesmírně.

Určitě sis myslel, že už se neozvu.

Měl jsem předtuchu. Postavíš se?

- Jasně. - Dobře.

- Jsem opravdová ženská, co? - Neodolatelná.

Teď zkus jít.

To je ono. Tak vidíš. To je fajn.

- Líbí se ti, jak chodím? - Kráčející poezie.

Naučila jsem se to jako dítě. Chodím už celá léta.

Ach jo.

- Tys pil? - Ještě ne.

Tak pojď.

Tak. Tady zůstaň stát. Nehýbej se.

- Jsi nervózní? - Šíleně.

Nadýchej se čerstvého vzduchu. No tak, zhluboka se nadechni.

Není to příjemné? Zůstaň stát. Správně.

Zavolám dolů a objednám kávu.

Službu na pokoj, prosím. Rychle.

Tady Philip Shayne. Pošlete nahoru horkou kávu. Co nejvíc.

Potřebuju něco na spláchnutí lahve skotské. Já vím...

Nehýbej se, lež! To ještě scházelo!

Vypadla jsem z apartmá pana Shaynea. Ať mě tam vrátí.

Plachta zastavila její pád. Výron v zápěstí a pár škrábanců.

- Kde je pan Shayne? - Někam odešel. Ani se nedivím.

Jednou je ta holka hysterická, pak mu zase spadne z balkónu.

Moc to mezi nimi neklape.

- Myslel jsem, že jste odletěl. - Ano. Jsem zpátky.

- Jak se má paninka? - Zas ji bolí hlava. Co vaše?

Spadla z balkónu.

Ještě že sázím na koně. Ženské nikdo neodhadne.

- To je ztracené. - Proč na ně sázíme?

Adam řekl o Evě: "Je to lepší než jablka." Nemyslíte?

- Jo. - Rozdejte karty.

Děkuji. Slečno Jonesová, podívejte.

Jestřáb se zřítil. Zavolejte doktora Grubera. Zrušte mou schůzku.

Řekněte mu, že to na Bermudách klaplo.

Nemůžeš tu zbytek života sedět a zírat z okna.

Catherine, drahoušku, podívej, upekla jsem ti koláč. Jez.

Potřebuješ sílu, abys mohla trpět. Žádný muž za to nestojí.

Uvidíš. Seženeš práci, odpracuješ si 20 let.

Pak dostaneš penzi. Kdo je potřebuje?

- Řekni něco. - Chci umřít.

- Ona chce umřít! - Možná se pak bude cítit líp.

Ne, nevolejte auto.

Počkáme. Onehdy mě v dešti v autě potkal traumatický zážitek.

- Něco vážného? - Ne, jen se po něm vyhýbám kalužím.

Kdybyste natrefil na zatoulané kotě, bezmocné, ale milé,

které by pořád škrábalo, nechal byste ho být?

- Přirozeně. - Nemůžete ho nechat umřít.

Je vaší povinností zachránit ho.

- Co dělá to kotě? - Pracuje u počítacího stroje.

Vlastníme Americkou kreditní kartu. Mají jich hodně.

- Zařiďte jí místo, ale ať o mně neví. - Jak ji máme kontaktovat?

Mimořádně opatrně.

Jdi do práce. Každou chvíli zkontroluji, jestli je v pořádku.

Jestli já na něj ještě někdy natrefím.

- Můžete mi říct, kde...? - S radostí!

- Co se děje? - To je on.

Ty Hitlere!

- Co se stalo? - Neptejte se. Zavolejte Hermana.

Hermane, pojď sem. Honem.

Chyť ho!

Dvakrát mě srazili ze schodů a v taxíku mě napadl pes.

- Nejuspokojivější den mého života. - Jak se to stalo?

Zjistil jsem to, když taxík narazil na hydrant a ony mě začaly bít.

Myslely si, že mlátí Philipa Shaynea.

Než půjdu do nemocnice, chci, abys věděl, co si lidi myslí.

Všechno, co se mi stalo, si zasloužíš!

Zajímalo by mě, co jsem provedl.

Celý svět si půjčuje a já mám muže,

který se neožení, dokud nebude mít hotovost.

Lidi nakupují na kartu. V hotelu, v restauraci, v obchodním domě.

Někde ani peníze neberou.

Jednou se takhle budou platit pohřby. Umři teď, zaplať později.

Přijel Stanleyho bratranec. Můžeme si vyrazit.

Musím zítra zúčtovat New England.

Měla bych zůstat doma a naučit se nazpaměť tyhle kódy.

Upřímně řečeno, bude to zajímavější než Stanleyho bratranec. Tak ahoj.

Dobrou.

- Jak se vám tu líbí? - Líbí. Doufám, že mi to půjde.

A kdyby ne, kdo by vás vyhazoval? Kamarádka pracuje na osobním.

Když nám pan Shayne zavolal, že vás máme zaměstnat, vypukla panika.

Už jste viděla utíkat stádo viceprezidentů?

Pan Shayne mě doporučil?

O takovém vztahu mezi zaměstnancem a vedením

se nesnilo ani Walteru Reutherovi.

Kýchnete, a vytrhají všechnu klimatizaci.

Takový je život. Jsem ráda, že se to povedlo aspoň jedné z nás.

Mě litovat nemusíte, pane Shayne.

Dokážu si sehnat práci. Nepotřebuju vaši pomoc.

I kdybych už nesehnala práci, vystačím si sama.

Nejsem jako stroj, stisknete knoflík a on udělá, co chcete.

Mačkejte si, co chcete. Moje knoflíky mačkat nebudete.

Nejsem robot. Jsem člověk. Balím to.

- Telefon, pane Shayne. - Díky, Mario.

Co že udělala s těmi stroji? Hned jsem tam.

Takhle jsem to našel. Strašné.

Buffalo je pryč. Hartford, Connecticut skoro vymazaný.

31 tisíc účtů.

Tenhle si dal snídani v autobufetu.

Účtuje se mu 128 tisíc dolarů.

To ten druhý šálek kávy.

- Budeme to napravovat celé týdny. - Dělejte, co můžete.

Ona je tajným agentem Diner's Clubu.

Tu atomovou bombu jsem tu nasadil já.

Tady jsem ji zkoušet neměl. Měl jsem ji vypustit nad pouští.

Je to jen má vina. Bylo mi toho bezmocného kotěte líto. Bezmocného!

Ona je přímo katastrofou.

- Není jako ostatní. - S něčím takovým nepočítal ani Darwin.

Čtyři Jezdci mají společníka.

Válka, Hlad, Smrt, Mor a slečna Timberlakeová.

Přišel tenhle doporučený dopis. Asi je to něco soukromého.

Děkuju. To je od ní.

Otevři to.

Mám nutkání ponořit ho do vany s vodou.

- Otevři ho. - Klid. Už ho otvírám.

"Vážený pane. Přikládám seznam veškerých výdajů,"

"které jste se mnou měl."

"Letenka, hotel, jídlo, spropitné, alkohol a účty lékaře."

"Celkem 729 dolarů a 40 centů."

"Je to odhad. Pokud se vaše výpočty liší, dejte mi vědět."

"Přikládám složenku na první splátku." Tři dolary!

Tomu říkám čest.

"Každý týden obdržíte podobnou částku až do splacení dluhu."

"Přeji vám mnoho úspěchů, Cathy Timberlakeová."

- To je budoucnost. Tři dolary týdně. - Je charakter.

Je nebezpečná. Já vedu spořádaný život.

Vypínám světlo, utahuji uzávěry na lahvích.

Slečna Timberlakeová je láhev s uvolněným uzávěrem.

Tu si nemůže dovolit žádná firma. Všechno zničí.

Proč se neprovdá? Jen manžel takový nápor vydrží.

Ty máš spoustu přátel. Najdi jí manžela.

Obyčejného muže, který se usměje, když se dozví, že někde nechala děti.

Vrať to. Napiš na to: "Adresa neznámá."

- Doktore Grubere. Doufám, že neruším. - Ne. Dostal jsem váš vzkaz.

- Na Bermudách to klaplo? - Fantastická zpráva.

- Zmínil se o manželství. - Co si o tom myslíte?

Mám samozřejmě velkou radost. Doktore, to je ono.

Aha. Rogere, na nějaký čas odjedu.

Radši se vrátím do Vídně na doškolovací kurs.

Nemiluje mě. Lituje mě.

- Přirovnával vás k moru! - Co jiného by to mohlo být?

Chce, abych si vzala jiného.

Sestavil jsem seznam dobrých partií a on je všechny odmítl. A důvod?

Tenhle měl nízké čelo. Tenhle vystudoval na Purdue.

- Odmítl i tohohle. - Rocka Hudsona?

Říkal, že byste museli žít v Kalifornii.

Když mluví o obyčejném manželovi, myslí sebe.

- Neříkal, že by se zamiloval. - Jak mohl?

Je to jako s dětmi. Poslední se to dozví muž.

Jak probudíme naši Sněhurku? Perlíkem.

- Ale odjíždět s Beasleym! - Musí to být.

- Jestli je tak odpudivý. - Ještě horší.

- Nemohla bych utéct s vámi? - Ne, obdivoval by vás vkus.

Musíte si vybrat někoho podřadného.

Abyste otřásla Philipovou samolibostí, musí to být ten největší ubožák.

Někdo tak ubohý jako Beasley se hned tak nenajde.

Řekněte mu to, co vám radíme. Děláme to pro Philipovo dobro.

A taky vaše. Je moc hodný. A to říkám já.

I kdyby to klaplo, nebude to čestné. Bude to podvod.

- Nechci takhle někoho získat. - Už ji nechte.

Dospělas ke křižovatce a musíš se rozhodnout jako každá jiná.

Buď budeš počestná stará panna nebo šťastná lhářka!

- Tady Catherine Timberlakeová. - To je překvapení.

Myslela jsem na vás.

Možná bych mohla znovu zvážit vaše pozvání, Everette.

- Já jsem nezatrpknul. - Dnes večer?

Můžeme si u mě doma ohřát hotovou večeři.

Asbury Park.

Slyšela jsem o jednom kouzelném podniku v Asbury Park.

Je to Alův motel.

To je daleko. V kolik musíte být doma?

- To záleží. - Na čem?

Ó, Everette.

- Půjčím si od švagra auto. - Vyzvedněte mě v pět.

Budu čekat, Everette.

Je jako had. Když se usmívá, chřestí.

Tak v 5? V 5.01 tou novinou ohromím pana Shaynea.

Co když za námi nepojede?

Ten člověk má monumentální ego. Nedojedete ani do půl cesty.

Má auto v opravě, ale půjčil mi tohle.

PHILŮV DRŮBEŽÍ TRH

Cestou zpátky vyložíme dodávku v Hobokenu.

Musíš za ní jet! Odjíždí s jiným mužem.

- On má moje sympatie. - Ztratila s tebou sebedůvěru.

Pošli jí krabici sebedůvěry a lahvičku masti na vyrážky.

- Neuvědomuješ si, co se stane? - Nic.

Jsem veteránem dvou výprav na Bermudy.

- Zamilovala se do tebe. - Líp to najevo dát nemohla.

Tak to ženy dělají. Ona se tě bojí.

- Co? - Jeho se nebojí.

Je jí jedno, co si o ní myslí. Tak to bývá.

Přines mi oblečení. Přines mi kartáč na vlasy, hřeben, všechno.

- Kde je můj řidič? - Šel se najíst.

- Kdo ho poslal? - Vy, pane.

Taxi! Dělejte.

- Asbury Park. Alův motel. - Tak tohle děvče musím vidět.

Jeďte, rychle.

- Co je to za chlapa? - Úředník z pracovního úřadu.

To je tak naivní? Proč si myslí, že tam jedou? Kvůli zkoušce způsobilosti?

Na co zíráte? Ještě jste nikoho neviděl se oblékat? Košili.

Alův motel. Zní to jako díra, kam si člověk musí vzít vlastní žárovku.

- Proč s ním jela? - Je to muž a ona je žena.

V takovém motelu je to ta nejnebezpečnější kombinace.

Sledujte laskavě provoz.

Mluvil jsem s majitelem, Alem.

Můžeme si u něj v kuchyni ohřát to jídlo.

Máme tresku.

- Chceš se napít? - Ano. Zastavme se na skleničku.

Není třeba. Myslel jsem na všechno.

Muscatel. Dámě pro radost.

Jsou tam nějaké papírové kelímky.

- Zastavil bys na chvilku, prosím? - Ovšem.

- Nemůžete jet rychleji? - Tenhle taxík má na kontě 500 tisíc km.

Chtěl byste po své babičce, aby běhala překážky?

Proč se za ní vlastně honím? Měl bych mu být vděčný.

Doktor Freud na to měl teorii.

Kdyby ho osud svedl s touhle dívkou, otevřel by si lahůdkářství.

Freudovy proslulé párky.

Zastavil bys u té pumpy?

Jistě.

- Dohoňte ten kabriolet před námi. - Jedu 110.

- Spálím ložisko. - Možná se zastaví na večeři.

Když je dívka pozvána do Alova motelu,

může s večeří počítat až na zpáteční cestě.

Úžasné.

Říkal jsem vám, že to nevydrží.

- Je po něm. - Postaráme se mu o důstojný pohřeb.

Napiš mu šek. Nejdřív zavolej jiný taxík. Bude hned zpátky.

- Znáte Asbury Park? - Jo.

Alův motel? 50 dolarů, když mě tam dovezete.

- Nemám to zrovna po cestě. - Tu máte.

- Naskočte si dozadu. - Jo. Doza...?

ALŮV MOTEL

Za pár minut máme pokoj.

Zapiš nás. Sejdeme se uvnitř.

Fajn. Ale až se vrátíme, nech se vyšetřit.

- Jsme na místě. - Díky. Není to zvláštní?

Člověk se celý život snaží žít civilizovaně a spořádaně.

Potká dívku.

O pět dní později běhá mezi lidmi v ručníku, jezdí v drůbežářské dodávce

a jede za ní až k tomuhle prkennému Taj Mahalu. Básníci tomu říkají láska.

- Není divu, že živoří. - To jsem vezl pěkného cvoka!

Ubytoval se tu pár z New Yorku? Blondýna, asi takhle vysoká?

Před deseti minutami. Manželé Smithovi.

- To budou oni. - Jste přítel šťastného páru?

Vedl jsem nevěstu k oltáři.

Novomanželské apartmá. Devítka. Zavolám tam.

Ne, chci je překvapit.

- Kde je? - Kdo?

- Paní Smithová. - Převléká se.

Do čeho?

- Tak moment. - Co ta na vás mohla vidět.

- Vyjděte ven. - Co si to dovolujete?

Já jsem ji aspoň vzal do hotelu, ne do králíkárny.

- Ona s vámi šla do hotelu? - Ta sbírá hotelové klíče.

Už jdete ven?

Blahopřeju, příteli. Vaše děvčátko je skvělé.

- Kdo to byl? - Vy knihovnice si docela užíváte.

Nejel za námi a Beasley už nás přihlašuje.

Nesmíš se sesypat. Chce to rozvahu. Vzpomeň si na skautské školení.

- Tohle v příručce nebylo. - Zdrž ho. Jdi na záchod.

Vymetla jsem všechny pumpy mezi Newarkem a Asbury Parkem.

Jak jsem si mohla myslet, že mě bude sledovat? Proč?

Nemiluje mě. Kéž by přijel.

Padla bych na zem a líbala mu nohy.

Á, pan Shayne. To je příjemné překvapení!

- Přijel jste do stejného motelu jako my? - Nepokoušej štěstí. Polib mu nohy.

- Přijel jste s někým? - S oškubaným kuřetem.

Možná se všichni čtyři můžeme později sejít na sklenku.

Zlato, všechno pokazíš.

- Polož ten telefon. - Nepoložím.

- Zavěs. - Teď není na hádky vhodná chvíle.

Nejdřív se vemte, pak se hádejte. Haló?

Můj milenec čeká!

Až se vezmeme, pozvu ho k nám.

Nemůžeme se vzít. Mám problémy.

- Budeme na nich pracovat. - Jsem labilní povaha.

Jaká bych já byla matka?

Když to nepůjde, budeme chovat pudly.

Taky lžu. Beasleyho nemůžu vystát. To celé byla past.

A vyrážka. Možná ji budu mít každý večer.

- Dej ruce dovnitř. - Hej!

Vrať se. Zaplatil jsem za pokoj!

Ubytoval se tu nějaký pár z New Yorku? Blondýna?

Číslo devět.

Co jsem si měl myslet?

Víš, že jsem nikoho neměla, dokud jsi do knihovny nepřišel ty?

- Ovšem. - Hned jsem hotová.

Tak, kde je?

Jste ještě odpornější, než říkala. Nedivím se, že prosila, ať přijdu.

To jsem já, Roger.

Ahoj, matko. S těmi ženami jsi měla pravdu.

Ano, mamá. Počkám venku. Přijeď pro mě.

Nic vážného. Další vyrážka. Na líbánkách zcela běžná věc.

Doporučil bych nerušený spánek.

Přirozeně.

- Cathy. - Ano, miláčku?

- Je mi to moc líto. - Nemůžeš za to přece.

Ještě nikdy se mi to nestalo.

Také jsi v téhle situaci ještě nikdy nebyl. Ženatý.

To by mohlo být ono.

Ty máš vyrážku, když nejsme svoji, já zase, když jsme.

- Možná nebudeme nikdy spolu. - To neznáš holky z Upper Sandusky!

Pohlídej dítě, ano? Chci si Cathy vyfotit.

Pojď, drahá. Pojď.

- Doktore Grubere! - Rogere.

- Jak bylo ve Vídni? - Právě jsem se vrátil. Chtěl jsem volat.

Co se stalo s vaším přítelem?

- Svatba byla loni v červenci. - Jak to dopadlo?

Podívejte se.