Original subtitles

Konec.

Konec.

Čipičo!

Čipičo! No do dna!

Jasně, no glej!

A co ty děláte? Jdeme nás!

Děkujeme.

No a sousedka co? Ještě si

nevznikla, madame.

Co?

Co?

Přejdeš si tady, jo?

Přejdeš si? Přejdeš si? Přejdeš si tady, jo?

Co?

Kde jsi ty, jo?

Já nemůžu spát.

Jsi někam vstávali, že jo?

No ne?

Kde jsi?

Kde?

Ty nevíš, co je dobrá se?

Jsem vlastná těma těma rukama. V dnešní době já mám akazi, jo?

No jasně.

Ty mě nedostajíš klidit.

Co děláš jako?

Mě tam makáš rukama Na poštětě vtahám těžké balíky. Jo, pošta.

Dnes podáte, zítra dodáme. No, to už jsem tady slyšel.

Polikrát asi. Balík mi šel týden.

Ale bude možné vůbec.

Hej, co se bojíš?

To stejný, co to dělá.

To pojediná to dám na týčené.

Už nepospícháš spát, ne? Dojď tady s náma chvilku.

Co?

Počká.

No vidíš to, nová sousedka.

Nový masíčko.

Ona ještě neví, co čeká.

To je známka hodky, jo?

To je mlekojina.

To je mlekojina.

Hra příleží jenom, že spá.

Já bych nadchával, jestli bych píchal. Já bych píchal, jestli bych píchal.

Já

nejsem

na takovou ruku.

že bych vám již měl zpátka mám.

Děkujeme.

Tak měj půjčáku.

Mnohokrát jedno.

... ... ...

... ...

když musí dětka bůh neštět.

Když musí dětka.

To je většina.

Míva čuráky z každý strany.

Měli ho čistou setku.

Vždyť na konečnou mladé měsíc na konečnou. Konečná.

Konečná.

Konečná.

Tady máte děška?

To je noho.

To má náda.

Zubka.

Ty máš

jeden,

ty máš jeden. Jo.

Udolím tady.

Tohle je pojedouk.

Stará si teďka jít měl na chvíli.

Jsi povodit.

Na koní školy.

Povodní stejn.

Pojď. Nemáš květnou hlavu.

Jolej, musíš, jolej.

Pojď si sednout sem, Jožko.

Jolej.

Jolej, pojď, Jožko.

Takhle ne.

Takhle ne.

Pořádně.

Pořádně.

Děvka.

Dělej, dělej, dělej.

Ať jdeš, přijdej!

Vyřekl už jít.

Půřezky. Jako už.

Polikačka hadů.

Spolkneš ho.

Úplně.

Spolkni ho úplně, dělej.

Tak, aby jsi ho tam... ...si ho tam nenaroješ.

Ne!

Dobře, děvka.

Já tady potáhnu ti děvko.

Na kozečky.

Já ti děvko potáhnu ti kozy.

Tak končíme do morga.