Original subtitles

Samý krásný kousky, pane generální.

Vidím to na pěkný tři, čtyři metráčky.

Pane Zemánku, děkuju.

Bez vás by tady ten nervník nebyl. Tak ať je to příští rok lepší, to.

Tak pánové, prosím.

Díky, šéfe, díky.

Děkuju. Děkuju. Děkuju.

Ale, pane redaktore, dáte si taky? Děkuju vám.

Vaše žena mi právě řekla, že vás kupuje konkurence.

Nechte si ty provokace, redaktore.

Můžu taky?

Pánové!

Pánové, pojďte.

Bez vás by tady ten rybník nebyl. Díky moc.

Pojďte.

Připtám s tím.

Děkuji moc.

V podniku se říká, že nás dragout koupí přes prostředníka.

Kdo to říká?

Odbory.

Ale už je úplně hotový.

Pojedu s tím domů ráno, tady bude kolem nuly.

Co ty?

Já se vyspím tady.

Jak chceš.

Pojď, já vás opravuji. Dobře.

Konec.

Kati,

já jsem tady na rybníku.

Sám?

Jo.

Tak já to hlám zejtra.

Ahoj.

Pane šéf, budete ještě něco potřebovat?

Ne, díky, chlapi. Dobrou noc. Tak nashle. Díky.

Dobrou. Dobrou. Dobrou.

Děkuju.

Dobrý večer, Olinko.

Nezbudil jsem tě.

Děkuju.

Víš, kdo to je?

Ne. Majitel Jakosu.

Janáček? Jo, Miroslav Janáček.

Jo, to je pěkný.

Utopil jsi?

Jo. A kdy?

To ti v tomhle počasí přesně nařekl.

Chcete ráno na hlavě, na obličeji?

Zázračný dedukce ze sebe si povětšinou popit. Tak aspoň naznačte Janí.

No, co chceš plišet?

Nevím. Zajímá mě váš soukromý názor. Mohla to být nešťastná náhoda.

Tak vykoupat se asi nešel.

Podle mě mu do toho bahna někdo pomohl.

No pitle.

Co to dělá tu ten?

Co asi?

Karáčkovic konzervárna je třetí největší fabrika v kraji. Někdo to propík zase.

No já ne.

Tak co, pane redaktore?

Pěkný to tady mají, co?

Pole, lesy, rybník soukromý.

Nic.

Já jdu vyslíchat vdovu, ty se vinuj tisku.

Beznásilí.

Naschle.

Jste mě vyhýbal?

Kdo? Kapitán Karas?

Asi se mu neudělalo volno.

Od nás moc nemusí, že jo?

Za to já vás zbožňuju, když o nás nepíšete a nepletete se nám pod nohy.

Co mám dělat?

Někde ty informace o vraždi se jednat musím, ne?

Jak víte, že to byla vražda?

Od vás?

Od policajtu?

Víte co, šmírujte si, píšte si, co chcete, ale ode mě neuslyšíte ani slovo.

Tak to je mi líto, protože já jsem si myslel, že by vás ty fotky ze včerejška

mohly zajímat. Já jsem tady fotil celou tu slávu i ten výlov.

Tak buďte tak hodné a pošlete mi to, jo?

Dobrý den, kapitán Karas.

Pojďte dál.

Pojďte, prosím, dál. Děkuju.

Pojď, papičku, budeme se hrát na hlavu, jo?

Pepčo, já za tebou za chviličku přijdu, ano?

Pani Anáčková, je mi to moc líto, ale mám pro vás špatnou zprávu. Vašeho

našli dnes ráno mrtvého u vašeho rybníku.

Zatím nevím, jestli to byla nešťastná náhoda, sebevražda nebo vražda.

Jestli pro vás teď můžu něco udělat.

Kdy přesně jste, Mášo?

Půl sedmi.

Já totiž jezdím každý ráno na kole vedle do vesnice do lohoty pro čerstvý

pečivo.

No a jak jsem právě se vrátil, tak jsem myslel, že hodím tašku s tělma a hůzkama

tamhle za dveře boudy.

A jak jsem vylezl na terasu, tak jsem ho tam najednou viděl, jak leží u té vody.

No tak jsem tam šel a vylezl jsem za ním do toho Sajrajtu, jakože ho aspoň

otočím.

Uličem nahoru, abych se podíval, jsem si říkal, že už je asi pozdě, že je po

něm, ale... A pak jsem si řekl, že radši pro jistotu zavolám policajty.

Proč pro jistotu?

Tak proto, že mi bylo divný, jak se utopil, že se u toho tak rozblhl hlavu,

jo? To je divný.

On měl upyto, že jo?

No tak měl, ale to jsme tady měli včera všichni. Se trošku slabilo, byl výlov,

ale nebylo to nic.

Výraznýho jako zasahy to nevypadalo, že jsme tady byli všichni úplně.

Paní Janačková, co tady byla taky? Jo, bylo samozřejmě.

Pane komizaře, asi pohodované. No, už jsem taky skončil.

Našli jste v rybníku něco? Nic zvláštního.

Příčinou smrti bylo utonutí, jak jsem předpokládala. Nález byl typický.

Úder do spánkové krajiny způsobil nitrolební kravácení s pohmožděním

Jednalo se skutečně o vlomeninu.

Ale pořád nevíme, co máme hledat. Čím byl napadený?

Na kladivo to moc nevypadá.

Po první ráně byl ještě naživo. Obě ruce byly odkrvem, chcel si je dát na

obliči.

Ženská by to zvládla.

Proč ne?

Za chvíli ti pošlu předběžku.

Já jsem vám říkal, že to bude tledovaný případ.

Prošetřujeme ty anonymy, který dostával také jeho přítelkyně.

Pochopitelně i konkurenci. Tím myslí Romana Dragoun.

Tu Janáčkovou manželku včera odvezli na psychiatrii, ale už ji zase pustili

domů. Já tam za ní zajedu, pojedeš se mnou? Já.

Kromě bohatýho milostního života má taky fabriku, která živí dvanáct let lidí.

Vždycky říká, že jsou jako jeho rodina.

A v rodinách se vraždí nejvíc. To je normální domácí zabíjačka. Jsem rád, že

takhle rozšatnej.

Celý mě to zajímá, co bude s podnikem, který zaměstnává hafo lidí.

Karle, já bych zatím teda taky spíš viděl ženskou.

Tak Janačkovi podle toho sami stákali všetky do postele a to vždycky by volá

žádli odpovědavě. Kur ten buzlát fakt nečti.

Tak já dokupuji jenom kolik si ževce.

Ty file, co je, ty vole, ty nedáš dohromady ani osmi směrku.

Nechce to.

Provej.

Řešil jsem se na pořádnej oběd v klidu. A teď musím vyrazit do terénu.

A teď víš, že tady veřej úplně nejhůř celýho města, tak se dají někde venku,

Kom vlastně jdeš?

Janáčkové fabrice dělá jeden starý známej.

Teď sedí na vrátnici, ale za to táče bylu hospodářský.

To je nějaká stará struktura, jo?

No, přesně.

Něco jako já.

Nevadí ti, že mi jíš do toho kouření.

Brat Lomiň.

No, byl to podle mě slušný chlap.

Ale přeber si, kdo jak chceš. Ve fabrice už dělal.

Před revoluci. Do toho ještě byl západ o České.

Konzerválný národní podnik.

A nikdy nebyl namočený do nějaký levoty?

Myslím, že ne.

To bych o tom musel vědět.

A po revoluci?

No, chvíli mu trvalo, než tu fabriku zprivatizoval. To víš, 90.

leta byli oni dobrodružní.

No jo.

Někdo ho zabil, Josef.

A musel mít důvod.

Ne.

Šefová slabost. Byly holky. Měli jsme rád, jako ty studentky, zpěvačky,

No, byl trochu snob.

No.

Berte jako můj tip.

Ale prověřte si tu jeho konkurenci. Myslím toho dragového.

To je fakt žádný.

No jo, tak ti děkuji. Za málo. Za málo.

O těch anonymech si povídá celé město.

Proto se pan generálník obrátil na policii.

Abychom zjistili, kdo je píše.

Vlastně ne tak docela. On se chtěl přesvědčit.

On si myslel, že s tím možná má něco.

Pan Matouš.

Natouš. To je kdo?

Šéf odboru.

A můžete mi o něm něco říct?

Nedáme si kafe?

S vámi rád?

Cukr? Mlíčko?

Děkuji.

Dobrý den.

Matouš. Šimek, kriminálka.

Co si přejete?

No, pojďte.

Takže s Janáčkem děláte 25 let?

Jo. Jeho revoluce vynesla na místo ředitele a země udělala odboráře.

Mohlo to dopadnout taky v obrácení.

Dneska jste mohl bejt za vodou.

To mohlo, ale na to jsem asi neměl.

Když mě to napadlo, Janáček mě rychle vyvedl o milu.

Janáček na to měl.

Jo, ale hlavně měl bohatou manželku.

Když podnik privatizoval, potřeboval peníze. Banky by mu všechno nepůjčily.

Poslyšte, jaký je váš vztah k paní Janáčkový?

Pani Janáčková je krásná dáma, které si v mnoha ohledech vážím.

To určitě přišlo o těch anonymech, o nás dvou.

Nevím, co si o nich myslel pan Janáček, ale já vás mohu ujistit, že nemáme nic

společného ani s těmi anonymy, ani s jejich obsahem.

Takže jste s ní neměl poměr, který trvalo skoro tři roky?

To bylo před čestnácti lety.

A kdo vám před Loni koupil auto za půl druhého milionu?

Předevčírem jsem byl v nemocnici.

Opravdu jsem měl záchvat, to si můžete ověřit.

A copak?

Ledvinová kolika.

No jo, ledvinstvo.

Zaredo. Jak to jde?

Mám pro tebe ty anonymy.

Proč mu to neposílal mailem?

O desi letele maila dneska zjistíš milém z nás, než autora takovýhleho

uměleckýho díla.

Zjistil jsi něco?

Hele, mezi námi nic moc.

Jsem na tom odborářovi nalepenej. Myslím, že s tím nemá nic společného.

Myslíš nebo to víš?

Myslím, že to vím.

A vík.

Je se.

Dobrý den. Dobrý den.

Pojďte dál.

Děkujem.

Už se mám dobře, paní Hráčková.

Z té psychiatry jsem úplně světovená, takže... Můžu se zeptat, manžel tady

bydlel s vámi?

Mirek, to bylo hlášené, ale prakticky...

Přespávala různě. V bytě blízko podniku, v té palašárně u rybníka, no a pak

u svých dalších.

Vy jste jediný děděc, paní Janáčková.

O prachy mi nikdy nešlo.

Našim vrátili půl budějovic a peníze z restitucí se nám pro těch podniků

potom hodili.

když tak nad tím přemýšlím.

Máte přítelé?

Jako milence?

Tak na takové věci se snad džentlmen neptá. No tak.

Někdy se policajt nemusí chovat jako džentlmen.

Ne, nemám přítelé.

Děkuju.

Jdu proklepnout tu Krolovou.

Která je Krolová?

Firmní grafička.

Pravděpodobně jeho milénka. Volali si.

Dnes mi nějakou její fotku.

A nás tím kule.

Kde najdu docenta Mišáka?

Docent Mišák?

Ano. Kriminální policie.

Pane docente, Kateřina Krolová studuje u vás v ateliéru a zároveň pracuje na

plnej úvazek v propagačním oddělení konzerváren. To je běžný.

Dneska to tak dělá hodně studentů.

Víte, že jsem je s Janáčkem seznámil?

Původně jsme veškerou grafiku projakost dělali my, teda moje studio.

No a asi po roce přišel Janáček a což se mi oznámil, že celý vizuální styl

podniku bude dělat Kateřina.

Ale to už asi víte, ne?

A to vám nevadilo, že vás Janáček takhle nahradil?

To je život.

Můžu se vás zeptat, co jste dělal v sobotu v noci?

Měl jsem workshop v Berlíně.

Může vám to někdo docvičit?

Co jste zprávala, když jste začala dělat policajta?

No já, no.

Já se se schůzkama s vaším panem majitelem nechajila.

Ani s tím, že jsme spolu občas spali.

Neměláte, že moc truchlíte?

Tak já nechci, aby to bylo bezcitní, ale byla to spíš taková kolegiální znávost.

Spala jsem s ním spíš ze slušnosti.

A taky jsem nebyla jediná.

Ale to si asi zjistíte, že jo.

Stečno Krolová, podle výpisu mobilního operátora vám Janáček půl jedenáctí

volal. Jo, to souhlasí.

Domluvili jste si zkoušku?

Řekla jsem mu, že nemám čas.

Dost bylo to naštvalo, ale já jsem se potřebovala učit na zkoušku.

Víte, já bych za ním i přijela, ale těšila jsem, jak to s ním při výlovu

dopadne.

Vážně? Ale no, tak.

Těšila jsem, jak to s ním dopadne, když bude chlastat těma rybářima.

Vy snad máte ráda lopilý chlapy.

Tak především nemám ráda ty ženatý.

Jako, že máte morální zábrany?

Tak ještě pro úplnost.

Učila jste se sama.

Kdybych věděla, že budu potřebovat alibi, tak bych nikomu zavolala.

O těch jiných milenkách nic nevíte?

Mě drby ve fabrice nezajímají.

Ale určitě tam najdete dost ochotných bonzáčků.

Nejmalo by mě, který blbec po Čechách roztrousil, že bohatý už nepotřebují

krást. No to víš, každý chce mít víc.

A když jsme u toho nedáš, to je hlavnou dvojitou.

Jako přemluváš?

Ne, jenom se ptám, jestli se dáš zase dvojitou, jako předtím.

Tuto byla dvojitá.

No jestli.

Tak ho chci dvě dvojitý.

To je jednoduchá dvojitá.

Ne, to je dvojitá dvojitá.

Tahle paštíka je naše rodinné střídro. Chutná vám?

Toto já nevím.

Ale říkal jeden šťoural z laborky, že za tu cenu, za kterou to prodáváte, se to

nedá vyrobit.

Někdy je potřeba vlajkovou loď trochu dotovat. Pane Dragone, my nejsme z

potravinářské kontroly.

Ani nás prostě nezajímá, co všechno z tohoto vašeho rodinného střídra jsme

Můžu byste prosím nás malinko zpomnět tu muziku?

A víte, co posloucháme?

Tak já bezpečně poznám akorát prodanou nevěstu.

Akorát, že tohleto je prodaná nevěsta vikingu.

Podívejte, vyšetřujeme vraždu vašeho konkurenta. Nepřišli jsme s váma tlechat

muzice. Dobře, přejdeme k věci. Proti Janáčkovi jsem osobně nic neměl.

Jednali jsme neúspěšně o prodeji jeho podniku.

Myslíte, že teď budete úspěšnější?

Nepobírám, že mi jeho smrt v jistém smyslu pomůže, ale já jsem ho samozřejmě

nezabil.

Pani Janáčková s prodejem nebude mít problém?

Ne, už před časem jsem s ní o tom hovořil, tenkrát samozřejmě ještě

Vy myslíte na všechno?

Nikdy jsem Janáčkovi nebral jako rivali nebo dokonce nepřátelé. Pravda, někdy

možná jednám tvrdě, ale vždycky čistě. A taky...

Už jsem dost bohatý, než abych si špinil ruce.

A tu noc, co Janáčka někdo zabil, tak jsme měli správní radu v Telči.

Může vám to dost vědět 50 lidí?

S tou prodankou jsi mě dostal.

To nebylo úplně z máma, pasař.

Sečet v obal na CDčku, jen.

Já spíš čekal, že si bude pouštět Janáčka.

Jo. Ale už je.

Tak pak se to pochopí.

No tenhle port ten fakt nechycí.

Že se vzdatek na ICDC.

Pojďte dál.

Našla jsem to úplnou náhodou.

Soukromý šanon.

Rezoru.

Prosím.

Či je to dítě?

K tomu by vám něco víc.

Možná řekla tady paní Výtová.

No a dobrý mám. Matouš od Bory.

No. Myslím, že máme další motiv.

Takový jaký?

Vypadá to na nemanželskou holčičku.

Se nezeptáte, kde je maminka?

Kdo je moje maminka?

Tahle. Jo, Vanda Vítová. No tak teď bude mít bulvár ležák o čem psát.

Jak jsi k tomu přišla?

Přestojil sekretářku. Olinka opatrovatelka. Myslím, že ona je jediná,

měla fakt ráda.

To zní jak z blbýho románu.

Tím spíš, že spolu nic neměli.

Jo, nic spolu neměli a on jí těsně před smrtí volá od Rybníka, jo?

Jo. Chtěl, aby mu poslal číslo na nějakou jeho bejvalku.

Ale tohle je teda masakra.

A je to šele?

Ty ji znáš.

No jasně.

Ona je poměrně známá.

Chytala za Viktorku.

Ta paternita je průkazná.

Janáček je zapsanej v rodném listě jako otec dítěte. Pravidelně ty Výtový

posílal docela slušní peníze, ale schodu DNA nemáme.

Po tu malou se stará klasicky babička.

Myslím si, že ho zabila.

Ale ta malá po něm dědit mohla, no, takže motiv existuje.

Co to je jalyby?

Koncert ve Strakonicích.

Víte, jak daleko jsou Strakonice od Toránačku a Rybínku?

28 kilometrů. Sám jsem si toho věřil, dá se to v klidu ujet za půl hodiny.

Takže jestli koncert skončil před desátou... To nevím, to mi přijde jaký

jednoduchý.

No tak jo, tak to pojďme prověřit stejně jako všechny ostatní varianty.

Za tou babičkou já pošlu Mirunu. Dobře.

Všechno? Jo.

Dík.

Takže už všechno víte.

Jaký byl Janáček otec?

Velkorycí. Pro naši Apolenkovi udělal cokoliv.

Jak jste se vy dva vlastně seznámili?

Na charitativní akci. Já jsem zpívala a Janáčkovi byly hlavní sponzoři.

Chci asi rozvízt?

Ne, říkal, že to nejde.

Vy jste si do Apolenky narodního listu nechala pana Janáčka zapsat jako otce?

Ano, jistě, to byla moje pojistka.

Nebo přes takého majetku.

Mně o peníze nešlo.

Ono 60 tisíc měsíčně, mě zase tak úplně málo.

Tak je to jeho dítě a pro Janačka tyto peníze byly směšný.

Můžu se vás zeptat, co jste dělala v inkriminovanou dobu, když došlo k té

tragédii? Ano, hráli jsme ve strakonicích a hodně jsme přidávali.

Dokážete si vzpomenout, kdy jste skončili? V kolik?

No jako normálně okolo desátý, po desátýho dní.

Do Plznice se vraceli v týždňi společně.

Ne, ona jela sama.

Ona normálně chce vždycky odvést, ale tento krástil je sama, že bude řídit

Aha.

Kam jela?

Já nevím, tak jsme kolegové, my jsme kamarádi.

A proč nejste kamarádi?

Kdo už je, ten krade. A může i zabít?

Manda si pořád něco vymýšlela.

Pořád hála, už jako dítě.

Jenomže uměla zpívat, tancovat. Prostě měla talent, no. Tak se jí to vždycky

odpustilo.

Rozumíte?

Jo, to já znám. Tomu se říká mitománie.

Já bych strašně nerada, že si já tady a Polence nějak škodila.

Jsou všechno, co mám.

Pan Janáček není její otac.

Víte, já si myslím, že si to Vanda všechno vymyslela.

Jenom aby se o ní víc mluvilo, nebo třeba aby Apolenka měla lepší původ.

Víte, ale by si Janáček posílal před 50 tisíc měsíce, to je docela dost peněz.

Vanda by nikoho pro peníze nezabila.

No a vy teda víte, kdo je otev Apolenky?

Je to nějaký hornista od nich z orchestru.

Ale on o tom neví.

Pani Vítová, jste si jistá, že vám každý kranel, že?

Já jsem vám něco zapomněla říct, paní komisařko.

Na to jsme tady zvyklí.

Tak povídejte.

Pan Janáček žádal o přizkoumání odcovství a polenky.

Ona totiž paní Výtová chtěla čím dál víc a on říkal, že už toho má plný zuby.

Aha.

Děkuju vám.

Tak nashledanou.

To falecné odcovství je motiv.

Kdyby to prasklo, měla by Vítová na krku pokus o podvod s výživným. Bez

Janáčkových peněz bych skončil sladký život.

Kdyby to vylezlo ven, Janáček by se s ní nemazlil. A ona by musela vracet hodně

před milion.

A k těho prachu by se Vítová nedostala. Museli být na testidén a... Nezapomeňte

na mužskou ješitnost.

Co když se mu doneslo, že to dítě není jeho?

Toho jsme ještě našli v Janáčkovi prský kanceláři.

Nechal vypsat tender na nový grafický řešení, tiskovou zprávu, kampa�

Je to takátka za hodně peněz a s Krolovou už zřejmě nepočítal, což v

případě je mínus 180 litrů městničně, podle dosavadních faktorů, který jsme

našli. Patrně s tím chtěla přestat spát, taky zavřel kohoutek.

Její ale byla taky dost na vodě. Druhý den nad košku nešla, žádná nebyla.

Docent Mišák byl se studentama v Berlíně na workshopu.

Zjistili jsme, že Janéček zadal tender na novou grafiku Jakosu. Proč vás

neoslovil?

Protože už jsem s ním nechtěla stát.

Takže se vám Alibu bude hodit.

Vy myslíte, že tohle je důvod někomu zabít?

Podívejte se, Svetlana Krolová dvakrát se namhala.

Za prvé, na žádnou zkoušku se se neučila, za druhé ani se nebyla sama.

Já vám nechci radit, ale jste svobodná, nezadaná a já jsem naprosto diskrétní.

Jaký máte další důvod namhat?

Kým jste byla tu noc?

Někým auzem v Berlíně.

Teda, s docentem Michákem.

Dobrej. Dobrej.

Pane Zemánek, jste přejištej.

Myslíte to auto?

No to je takový to velký žlutý, to by se zapamatoval každej.

Takový, jak vypadá, jak vojenský. Já myslím, že Hammer se to jmenuje, nebo

Co je z PZka?

Ježiš, to netuším vůbec, to mi nenapadlo. Já jsem akorát byl u pana

zprava a dvodpad, tak jsem koukal z okna, kdo to k němu jede, ale ani toho

chlapa jsem nevěděl, že jo.

A jste si jistý, že to byl chlap?

No tak nejsem, ale to není auto pro ženskou, že jo? Takovýhle velký auto si

kupují chlapi jako hračku.

Jsem si právě ještě říkal, kolik to asi žere, taková mrcha.

Netušíte?

Jestli je to hammer, tak minimálně dvacet.

To říkám úplně nesmysl, to by si normální člověk nekoupil.

Mluvil jste už s Antošem?

Ne, tak kdo?

To je kuleta.

Béďa, on tady taky zůstával, tak možná něco... Béďo, pojď sem!

Družku leje, ale jinak. Rovina chláp. Pojď sem, Béďo.

Hele, pan komisář by se ti potřeboval na něco zeptat. Dobrý.

Já si toho moc nepamatuju.

Usnul jsem v karavánku a něco se mi zdálo.

To já jsem ani na policii nešel.

Já vám hlavu neutrhnu.

Co jste viděl?

Zbudil mě nějakej křík a vidím chlapíka.

Pošťuchuje se s druhým a pak jsem toho rybáře viděl, jak utíká pryč.

Jak víte, že to byl rybář?

O pršipášť a klobouk, když jsme tady byli jenom my.

Poznal jste ho?

Vůbec, víc byla tma jak v Ramci a je to sem do vrych 80 -90 metrů.

Kdyby nezabili generálního, tak si na to ani nespomenu.

Hele, hele, mě teď napadlo, nemůžu on se chytit s tím zbořilem.

Kdo pan je zbořil?

To je tady kolega náš.

Měl nějaký problémy, furt někde dlužil nějaký peníze a vím, že si od Mirka

půjčit. A já vůbec nevím, jak to dopadlo, to je jenom, že jsem si na to

vzpomněl, ale to asi nebude k ničemu.

Kde ho najdu?

No, on bydlí tady kousek ve vsi, tak jestli chcete, tak mě můžeme zavolat.

Já mám někde číslo v boudě. Tak jo.

Ano, tak jsem tam byl, moje auto tam stálo, znamená to snad něco?

Přece si nemyslíte, že jsem tam čekal s kiem v ruce, až se Mirek se mi otočí

zády. Ne, já jsem jenom chtěl, aby mi prodal jakos.

Protože ta fabrika se mě bezvadně hodí do mého portfolia.

Podle toho, co vím, tak by se Janáček nikdy zlomit nedal.

A keci, keci, keci. Víte, víte, kolik lidí jsem já musel už v biznisu

přesvědčit? A pamatujte si, všechno je na prodej.

Víte, já jsem proti němu osobně nic neměl. Byl to příjemný chlapík, který

o holky se zajímal víc než o marketing.

Ale jako jsi mu šlapal i tak, ne? Ano, ano, díky jeho ženě, vlastně ze

cetrvačnosti.

Hrajete golf, pana Dragouny?

Ne,

ne. Dneska už chodí na golf kde kdo.

Víte, za chvíli bude na stejné společenské úrovni jako Nohejbal.

Můžeme se vrátit k té vraždě.

Za mě stává to, že jste ho Antonína zbořila.

Jakou práci pro vás přesně dělá?

Tonda? No, bejne auta.

Takže u toho rybníka jste zůstal jako jeden z posledních chytetek.

No, ano.

A viděl jste něco?

V Bělatmá bylo pozdě, prili jsme, takže v podstatě jsem neviděl nic.

Je pravda, že jste si od pana Janáčka chtěl půjčit peníze?

Jo, pan Janáček mě občas půjčil peníze nějaký.

Na co jste si chtěl půjčit?

No, teď se na nějaký problémy nestačil sem elementy splácet a...

Hypotéka nějaká tam taky je a... Kolik to dělal?

Nebo kolik jste si chtěl půjčit?

No, tak pan Janáček teď mi půjčil...

Třicet, padesát.

Kde je ten automobil?

Málo.

Co jste dělal pro pana Janáčka?

No pro pana Janáčka, teď jsem dělal ten rybník, jo, a... A pro dragovu, ne?

Tak...

Pro pana Dragona jsem pracoval, že jo, a teďko mu jenom občas nepomůžu, když

potřebuje něco opravit nebo tak.

Jak dlouho jsi toho nedělal?

No známe se, dáš jim.

Asi pět let jsem tam byl určitě.

Vektor Knapp, prosím.

To je moje máma.

Má třeba.

Co se děje?

Matička si už dala nakonečně.

Tak čau. Čau.

Dobrý den, paní usnula.

Děkuju. Děkuju.

Mamičko.

Mami?

Mami, vstávej, půjdeme domů, jo?

Tohle to je asi vaše, že jo? Ano. Děkuju moc krát.

Prosím. Tak pojď.

Ty jsi mě našel.

Našela, Zlatíčko, to víš, že našela.

Pojď.

Janačkova žena hrála golf.

Na turnajích měla docela dobrý výsledky.

A k

tomu byla

agresivně ženský odbržděna, tak mohla být svýmu muži hodně nebezpečná.

Agresivně ženský odbržděna, co to je za definici?

Požeň se a uvidíš.

A sežeň tu kolpovou hůlu.

Myslela jsem, že už máte vraha a pořád mluvíte jenom o golfu.

Možná je to důležitý, paní Janačko.

Ach, je to hradný život času.

Holece jsem dostala od manžela, jsem darovala. Monice krejčí.

Je to náš největší uměrský talent.

A kdy jste ji jedala?

Včera s ním je odletěla na Floridu.

To dle mistrů.

Pani Janáčková, dobrý den.

Moc vám děkuju, že jste se vzpomněla na ten kabát.

Zrbářství by mě udali k úhradě.

Válala jsem je v autě.

Díky.

Dobrý. Tak budete mě ještě potřebovat?

Ne, už to mi řekla všechno. Děkuju. Tak já pojedu.

Tak nashle. Nashle.

Jdeme ze venku? No.

Pokažete mi ten kabár?

Jasně. Tady v šatně. Mezi ostatníma, pojďte.

Tady no.

Skorát už asi teda nevím, který to je.

No my už si poradíme, pane Zemanku.

Jo.

Víte, co mě to prostě od začátku vůbec neštěmovalo. Vůbec.

Tou obětí jste přece měla být vej.

Vy jste svýmu manželovi překážela v žití.

Akorát, že kdyby se s váma rozvedl, tak by přišel o ty svoje milovaný

konzervárny. Což by ostatně taky ani jeden z vás neměl tolik, aby toho

po rozvodu vyplatil.

Přitom vám o ten podnik vůbec nejde.

Taky mi to došlo.

Pak jsem nad tím začal přemýšlet jinak.

Co když je to tak, že taková dáma jako vy nechte peníze, majetek, kondervárny?

Co když jste prostě jenom chlapa, který by ti vážil a který by jmenoval jenom jí

a žádnou jinou?

Pani Janačkova.

Takový chlap se našel.

Jakorát mi furt nešlo do hlavy.

Proč Vološem jste mu nepsal bulvár?

Třeba tenhle.

A ono se nám to také vysvětlilo.

Nemusíte mi to věřit, ale Ondřej o ničem nevěděl.

Při tom výhlobu rybníka jsem si ověřila, že má manžel na manželské dítě.

To byla asi ta poslední kapka.

Čekáte, že se rozpláču?

Ne.

Já nečekám vůbec nic, paní Janáčkova.

Já jsem skončil.

Předám ten případ státnímu zástupci. Co bude dál, to netuším.

Z té golfové hole jste odstranila otisky.

Pak jsi ji elegantně zbavila.

Jenomže vám nedošlo, že ta krev vystříká daleko. Až na ten plášť.

Toho jste se měla zbavit taky.

Ten kabát si přece mohl obléknout, řekl to.

Jenomže na jedný zatchlý kapce krve zůstal kus vašeho vlasu.

Zmůla.

Pachová stopa potvrdí, že jste ten pláž v době vraždy měla na sobě.

Nemůže to nechat syna.

Odvezu vás oba, smění.

Vidíte?

Představte, džentlmen.

Chtěl bych být paní Anáčková.