Original subtitles

-Dobrý den, major Veselá. Dáte mi nahoru tu pásku?

-Co děláš?-Plním rozkaz. -Nikam nepůjde, do týmu nepatří.

-Lucie Veselá nastupuje v hodnosti majora

a je jmenována Josefovým zástupcem.

Je to tvoje kolegyně! Je členka týmu.

-Vetřela se na místo činu, tak jsem ji vyhodil.-Uber plyn.

-Hele, a vy spolu máte nějakej problém?

-Přišlo ti, jo?

Jo, další možnost je, že si ulil někde 10 milionů,

ale to prověřím já.

-Kdo jinej? -Prosím?

-Že jseš na ulitý peníze expert.

-Co to je?

Měl by ses ozvat řediteli mírovské věznice.

-Co mi chce? -No to já nevím.

Možná někdo, koho jsi dostal za katr.

-Vy jste v 95. chytil toho vraha, co?

Co nechal vybuchnout auto. Malovickýho.

-Jste nějak informovaná. -Tak to ten dokument.

Budou ho teďka pouštět z vězení, ale to určitě víte.

-Koho? Malovickýho? -Malovickýho.

-Dík.

-Máš tejden na to,

abys mi dal zpátky těch 200 milionů.

Buď je máš ty, ten starej fízl, nebo váš dobrej kámoš z diskotéky.

-Dej mi to a nechám tě!

VÝSTŘEL

-Jo, pane majore, mohla bych s váma udělat rozhovor?

Dělám díl o lehkých topných olejích,

tak vy jste chytil toho Malovickýho.

Větší celebritu široko daleko neseženu.

-Jste drzá jak pouťová opice.

Víte, že velký organizovaný zločin má kořeny tady ve Zlíně?

-No proto točím ty dokumenty, takže vím o existenci těch peněz.

-Hej, hej, kam jdeš? Lístky. Kam jdeš?

Lístky! Bez lístků vás tam nepustím.

POMALÁ TANEČNÍ HUDBA

-Vypadni, tady nemáš co dělat! -Co to hraješ za sračky?!

TVRDÁ ROCKOVÁ HUDBA

-Co děláš? Ses posral?! Vypadni!

-Zmizni. -Davide!

HOUKÁNÍ SIRÉNY

-Do prdele, sakra!

-Co je? -Nevím, obleč se, dělej.

-Počkej, já ti pomůžu. -Ne, nech mě bejt. Co to je?

-Sakra. -Oblíkni se! -Jo, vždyť jo.

-Dámy a pánové, prosím, opusťte tyto prostory,

máme tady nahlášenou bombu.

-Dámy, opusťte prostor, je tady nahlášená bomba.

-Už zase? -Zase.

-Nemůžete se na to vykašlat? Stejně tam žádná bomba nebude.

-To bysme rádi, pane Šandero, nejde to.

-Do prdele fix!

-Prosím?

-Mám problém, jmenuje se Malovický.

-Nevím, kdo to je. Dobrou noc.

-Ne, ne, musíte mi pomoct! Haló! Haló!

MÍSTO ZLOČINU ― ZLÍN

DÉJÀ VU

Díky moc. Nashle. -Nashle.

-Už mu nikdy nevolejte, rozumíte!?

-Já nevím, co mám dělat, vyhrožuje mi.

-Zavolejte policii.

-Sakra! Ví na mě věci, na nás na všechny.

Ale já taky vím pořád dost věcí, dost.

-To je čistě...

Váš problém.

-Čau.

-Ahoj.

Koupil jsi mi ty cigára? -Ježíš, promiň, já úplně zapomněl.

-To je jedinej úkol, kterej jsem ti dala.

-No dobře, tak tam sjedu teď.

-A jak dlouho ti to dneska bude trvat? -Co?

-No, minule, když jsi mi jel pro cigára,

tak jsi se vrátil až po půlnoci.

-No, jsem ti říkal, že mi v podniku nahlásili bombu.

-Jo, v jedenáct. Ale přijel jsi až dnes večer.

Že bys jel za Jardou?

Jak ti minule zasvinil tu zadní sedačku?

-Já si půjčím tvoje auto, jo? Děkuju.

-Richarde!

Richarde!

Richarde!

Panebože!

Otoč se, pojď sem, no tak. Ukaž, Richarde.

ZVONĚNÍ MOBILU

-Ano, Vojto?

Šandera? Znám ho, no.

Vem Martu a jeďte tam.

Jo, do hodiny jsem tam. Konec.

-Dobrej. -Dobrej.

-Můžeme si udělat obrázky? Novináři.

-Ano, ale za pásku ne. -Jasně.

Dobrý večer. -Dobrý večer, paní redaktorko.

Snad tady neděláte nějaký dotáčky do těch dokumentů

o devadesátkách, co?

-Já teď s Šanderou točím, jak jsem točila s váma.

-Hele, vás to nějak vzalo. -To...

Počkejte! Víte, co s ním je? -Nevím. Je v nemocnici.

-Ahoj. -Čau.-Ahoj.

-Hele, tady máme klíče.

-Párkrát jsem před domem viděla černý auto s tmavými skly.

-Aha. A na typ si vzpomenete? -Ne, ale nemělo SPZ.

Jenom takovou tu zelenou ceduli za oknem.

-Aha. Převozní značku. -Jo.

-Takže nevíte o žádném vydírání nebo vyhrožování?

-Ne, to ne.

-Dobrý den, paní Šanderová. -Dobrý den.

Já půjdu dovnitř, je mi zima, jestli dovolíte.

-Děkuju. Teď už nám opravdu nic neřekne.

-Ty jsi něco provedl?

-Ne, jenom jsem jí vyšetřoval manžela kvůli LTO.

-Co? Kvůli čemu? -Lehký topný oleje, chlapečku.

Paní Šanderová?

-Co tady dělá Lucka? Jak se to dozvěděla?

Já jsem ti řekl jasně, že máš vzít Martu!

-Se nabídla, no.

-Máš déjà vu, taky? Co?

-Myslíš vraždu Kabáta? Jak je to dlouho? 25 let?

-30. Víš, že jeho vrah je čerstvě venku?

-Jako že to byl taky Malovický?

Je to sice jeho rukopis, ale na něj je to slabotinka.

Tohleto? Sotva to blaflo. -V kolik to bouchlo?

-Před půl šestou.

-17:21? -Je to možný. Proč?

-Co tam máte?

Vojto?-Ano? -Pojď sem.-Co?

-Neříkala Šanderová,

že tady viděla černý auto s převozní značkou?

-Jo, říkala.

-Jděte za ním, zjistěte mi, kdo to je. Fofrem!

-Co to tady tak smrdí? -Ryby.

-Co hledáš? -Sakra!-Co?

-Nechal jsem si pistoli na chatě. -Tak se pro ni chceš vrátit?

-To je hodina v prdeli. Musíme za Šanderou.

-Můžete mě za ním pustit aspoň na chvíli?

-Opravdu to není možné. Ten stav je opravdu velmi vážný.

-Já vím. -Není to možné. Nemůžu vás tam pustit.

-Dobrý den. Černý, kriminálka.

-Budeme muset přidat. Všude jste dřív.

-No, ale nepustí mě za ním.

-No zaplať pánbůh,

jinak byste to mohla řešit bez nás.

Heleďtese, kdy jste s ním točila ten dokument,

nevíte náhodou, o co mohlo jít?

Neřekl vám něco?

-Jo, řekl, že se nic neděje. Ale nebyla to pravda.

-Opravdu?

-Když jsem s ním točila u něj doma,

tak venku někdo třikrát vystřelil, on se hrozně lekl.

A pak tvrdil, že to byly petardy ještě ze Silvestra.

-Kdy to bylo? -Já nevím, asi dva týdny zpátky.

-A nemohly to bejt opravdu jenom ty petardy?

-Já vám něco ukážu.

-Proč jste to nehlásila?

-Řekl, že mi nedá svolení k užití rozhovoru, když to udělám.

-Tak tam můžeme. -Jo.

-Hele, ještě jste mi neautorizoval ten dokument.

-Mrknu se na to.

-No jo, ale už je dva tejdny venku a já to potřebuju mít

černé na bílém.

-Taková formalita, ne? Věříme si.

-Pojďte dál. Pán leží tady.

Prosím. -Děkuju.-Děkujeme.

-Nic vám neřeknu. -Bojíte se, že vám něco udělají?

-Mám vnoučata.

ZVONĚNÍ MOBILU

-Promiň. -Jo.

-Tak co? Na kamerách nikde nebude?

-Byl to Malovický? -Ne. Ne.

-Nekecej! Co po vás chtěl?

-Sestro. Sestro!

-Chce peníze?! Máte nějaký dluhy? Vydírá vás?

-Poslal jsem ho na tebe, hajzle jeden.

-Tak děkuju.

-Pochlubil se vám kamarád, kde vzal na tyhle hodinky?

-Děkujeme vám, na shledanou. -Mějte se, na shledanou.

-Hele, to jsou nějaký drahý hodinky?

-Prosím tě, našli to auto?-Ne. -Měli jsme za ním jet sami!-Měli.

-Řekl jsem dál? -Nesu ti ty cejny.

-Tak děkuju.

-Trošku zatuchli, tak si je omyj. Co se tak tváříš?

-Přemejšlím. -Jste mě pomlouvali, ne?

-Jestli tě z toho Šandery nemám sundat.

-Co ti nakecala? Že jsem kamarádil s Kabátem?

Takže jsem v těch LTO jel?

-Vyšetřoval tě tehdy GIBS. A Šandera, to jsou taky LTO.

Dopadl stejně jako Kabát, takže asi chápeš, o co mi jde.

-Takže se Šanderou jsem taky kamarádil,

i když jsem ho poslal do basy.

-Ale kamarád nebo nepřítel, to je úplně jedno.

-Do prdele, jedinej důvod, proč mě vyšetřovali, je,

že jim někdo nakukal, že jsem v tom jel.

A hádej kdo.

-Já jenom přemejšlím, jak tě na tom nechat,

a ne jak tě vykopnout, tak se nerozčiluj.

A ona je prokurátorka.

Ona mě jenom varovala, že když tě to nechám vyšetřovat,

tak by to potom u soudu mohli napadnout.

-Ještě že ji máme!

-Ty ji tak nesnášíš, protože tehdy byla důsledná.

-Chceš mě na tom, nebo ne?

-Chci, ale nechci, abys někam jezdil sám.

Aby nebyl důvod k pochybnostem. -Takže dohled.

-Ale to není dozor ani dohled. To je standardní postup.

-Co to auto, furt nic?

-No, napadlo mě,

jestli ta převozní značka nebyla falešná.

Víš, jako že by sundali SPZ a dali tam tu převozní,

protože ta nejde tak dobře přečíst.

-Jo, to mě taky napadlo. Tak co máte k Šanderovi?

-Richard Šandera, ženatý, syn Richard, tři vnoučata.

Od roku 2002 do roku 2008 ve výkonu trestu

za daňové podvody.

Konkrétně vratky z LTO. -Co jsou to vratky?

-Fiktivně prodával pohonný hmoty a nechával si proplácet DPH.

Pro mladší ročníky.

Lehký topný olej je vlastně jiný název pro naftu,

akorát na rozdíl od nafty se na něj nevztahuje

spotřební daň.

Takže Šandera a jemu podobní přivezli papírově topný olej

a prodávali ho jako naftu.

Připravili stát o stovky miliard.

-Panečku. -Šandera už ale žádné peníze nemá.

Všechno, co vydělal na těch LTO, převedl na syna,

když po něm začala jít hospodářská.

A chlapeček mu s tím frnkl do Švýcarska.

-No a ty si myslíš, že tenhle výbuch nějak souvisí

s touhle LTO minulostí?

-Co jeho byznys? -Má diskotéku.

Za poslední měsíc tam byli třikrát pyrotechnici

kvůli nahlášený bombě.

-No počkat. To je trefa do černého, ne?

Ty nahlášené bomby. Ne?

Co to je? -Spis k vraždě Kabáta. Rok 1995.

Jaký je přesný čas výbuchu Šanderova auta?

-Bylo to 17:21.

-Spis Kabáta. Čas výbuchu?

-17:21.

-Před měsícem a půl pustili Ivana Malovickýho

z kriminálu.

To je vrah Kabáta. Podle mě Šandera je jeho práce.

-Jako že by ho chtěl zabít ve stejnou dobu?

-Já si myslím, že ho nechtěl zabít.

Že ho chtěl jenom postrašit.

Kdyby ho chtěl zabít, tak by dal bombu do jeho auta,

ne do auta jeho manželky.

Šandera čas smrti Kabáta bezpečně znal.

Bylo by mu jasné, o co jde.

Že tu chvíli seděl v autě, to byla prostě náhoda.

Máte tam profil Malovického.

Nastudujte si to a zjistěte adresu jeho pobytu.

A zkuste vymyslet, jak ho najít. Ale zatím nic nepodnikejte.

Za hodinu jsem zpátky.

Aby nedošlo ke zbytečným spekulacím,

jedu na svoji chatu,

zapomněl jsem si tam služební zbraň.

Nehodlám jít pátrat na vlastní pěst.

-Jak to jako myslí na vlastní pěst nebo co?

-Já zajedu za Šanderou do nemocnice.

-My už jsme tam byli. -A to znamená co? Že tam nemůžu?

-Ne, to znamená, že už jsme tam byli

a že nám Josef řekl, ať děláme něco jinýho.

-Tak to dělej.

-Chápeš to?

No co? Tak to jsem jedinej, kdo to bere vážně?-Jo.

-Dobrý den. -Dobrý den.

-Dobrý den. -Jak mu je?

-Zemřel.

Ty máš odvahu sem přijít?! Ty máš odvahu sem vůbec přijít!

Ty mrcho!

-Klid, klid, dobrý, dobrý!

-Hele, já mám takovej problém.

Jak mě volali s tím Šanderou,

tak jsem byl na chatě a nechal jsem tady zbraň.

No, teď jsem tady.

Někdo byl v chatě přede mnou.

Nevím kdo.

Bojím se otevřít dveře, aby to třeba nebouchlo.

Jo.

-Jak dlouho jste měli poměr?

-Pár týdnů.

Když jsem mu volala, že točím o LTO, tak mě odmítl.

Tak jsem si ho našla na té jeho diskotéce.

Načančaná, aby změnil názor. -Váš běžný postup?

-Jenom jsem se do toho zapletla trošku víc, než jsem chtěla.

-Na co se vás ptal major Ptáčník?

-Jestli nevím, kdo za tím výbuchem Šandery stojí.

-Ptal se na nějaký podrobnosti? Chtěl vědět nějaký jména?

-Tak proč se na to nezeptáte Ptáčníka?-Ptám se vás.

Byl s vámi u toho rozhovoru celou dobu i náš druhý kolega?

-Jsi z GIBS, nebo co? -Pardon.

Co to děláš?

-Ten policajt, jak ho zabili v 95., Kabát.

-Ta první bomba.

-Pracoval na hospodářský s Josefem.

Já jsem tam po něm přišla několik měsíců.

Odešel údajně dobrovolně.

Ale podle mě se přišlo na to, že dělal do LTO.

-No a? -Josef odešel rok potom.

Taky dobrovolně.

-Možná děláte dobře, že Ptáčníkovi nevěříte.

Šandera mi o něm něco řekl. -Co? -Můžu vám to pustit.

-Je zamknutá? -Nevím, nebyl jsem tam.

-Pěkný místo, odkdy ji máš? -Po tátovi.

-Bojíš se?

-Vpřed!

-Policie! -Policie!

-Čistý! Budova čistá!

-Co hledal? -To nevím.

Vím, co našel. Moji pistoli.

-A ty myslíš, že to mohl bejt Malovickej?

A jak by věděl, kde máš chatu?

Nic, uděláme otisky, biolky a uvidíme.

-Sjedu za Malovickýho dcerou. Vyzvedávala ho z vězení.

-Pojedu s tebou.

-Malovického tehdy chytili,

když si přebíral dodávku s 50 miliony.

To bylo v den smrti Kabáta. -Jo.

-Odkud myslíš, že měla policie informace o tý předávce?

-Odkud asi? Od toho, kdo tam tu dodávku přivezl, ne?

Od Kabáta.

Původně měl dát Malovickýmu 250 mega,

ale nakonec mu dal jenom pade.

-To víš jak?

-No, říkalo se, že ty peníze ukradl,

protože věděl, že po něm jdou.

Tak dal Ptáčníkovi informaci o té předávce,

aby mohli Malovickýho chytit a sám chtěl potom odjet.

Jenomže netušil, že má v autě bombu.

-Kde podle tebe jsou ty peníze? Těch 200 milionů?

-Komu tehdy dělal Kabát informátora?

-Ptáčníkovi. -Přesně tak.

-Může to bejt kec. -Proč by lhal?

-Možná má ty prachy on.

Tak Malovický něco od Šandery chtěl, ne?

-Zatím nevíme, jestli tam tu bombu dal Malovický.

-Můžeš? -Hmm.

-Ty si jako fakt myslíš, že je v tom Josef namočenej?

-To já nevím.

Ale nelíbí se mi,

jak rychle smetl ze stolu ty bombový hrozby

na Šanderovu diskotéku a všechny nás přesměroval

na Malovickýho.

Pak odjel pro pistoli, kterou náhodou nechal na chatě.

-Takže si je Josef nekoupil na pláži v Egyptě?

-Co? -Ty svoje hodinky.

Nashle.

-Nashle. -Nashle.

-Mám!

Tady. Ostrou kudlou.

-Co vám k tomu Šandera řekl? -Vůbec nic.

-Jste se neptal, jo?

-Podívejte, když někdo o takových věcech chce mluvit,

tak se rozpovídá sám.

Mám vám najít ty další tři? -To budete hodnej.-Jo.

Moment. Ale to jsou celoročky. Šandera měl zimáky.

-Jste si jistej? -Sám jsem je přezouval.

Jo, to bude Holzmana, jasně. -Počkejte.

Vy mi chcete říct,

že máte další stejně naříznutý pneumatiky?

-Už jsem přezouval troje.

-Já bych asi na toho Holzmana potřeboval nějakej kontakt.

-Má stavební firmu.

Prý ho zkouší vydírat nějaká banda kvůli smyšlené pohledávce.

Ten chlap, co to na něj vybalil, prý nosí zlaté prsteny

a řetěz kolem krku jako nějaký rapper.

Tady.

-Holzman? -Tady, Holzman.

Ještě tady mám takovou věc, co se týká Šandery.

Vy mi s ní možná pomůžete.

Drobnosti z auta. -Proč to nedáte paní Šanderový?

-Aby paní Šanderová neměla další trauma,

až si pro to auto přijede.

-Aha.

-Myslím, že tyhle nepatří paní manželce.

-No a komu podle vás patří?

-Hele, já nejsem takový detektiv, ale řekl bych,

že to čištění potahů,

co si Šandera objednal, s těmi kalhotkami

tak nějak souvisí, jestli mi teda rozumíte.

-Máš to?

Natáčí.

-A řekl ti, kolik tam má být peněz?

-Se můžeme podívat, klíče jsou na pneumatice.

-No tak šup.

Ať víme, že tady nešaškujeme zbytečně, ne?

A vem tam nějaké spropitné, jo? -Jak jako?

-No jak asi. Aspoň něco na pivo, ne?

Mají tam toho dost.

-Nevíš, kde je Josef? Nebere mi to.

-Někdo mu vykradl chatu. Myslí si, že Malovický.

Tak tam jel s celým cirkusem včetně principála.

-Co to sleduješ?

Já ti jenom chci říct, že už mě to fakt nebaví.

Ani Martu. Tyhlety vaše spory s Josefem.

Prej jsi jí řekla, že jel v LTO s tím Kabátem,

tak já ti jenom chci říct, že já si to fakt nemyslím.

-Ještě něco? -Jo.

Ján Mikuš. Hlava party vyděračů ze Slovenska.

Jsou teď na Zlínsku.

Tam je vytlačila konkurence a tady fungujou

podle zřejmě stejnejch praktik.

Vydírání, vyhrožování, výpalný.

A taky prořezávají lidem gumy u aut.

Z průmyslový kamery před Šanderovou diskotékou.

Provozní potvrdil, že ten, kdo tam volal kvůli tý bombě,

měl přízvuk jako Babiš.

Tady to mají na svědomí na Slovensku.

-Vojto, výborná práce.

-Máš čas?

-Večer jdu s paní na koncert, ale neboj, stíhám.-Jo.

Dobrej.

-Dobrej. Co chcete?

-Můžeme si s váma promluvit?

Jak dlouho u vás váš táta po propuštění byl?

-Nebyl to žádnej můj táta. Skoro jsem ho neznala.

-Dobře, pan Malovický. Kdy odešel?

-Ještě ten den, co jsem ho vyzvedla z kriminálu.

Vzal si z garáže motorku, oblečení, co mu tam nechala máma,

a odjel.

-Řekl vám kam?

-Není jeden z vás Josef? -Proč?

-Táta říkal, že kdyby se po něm ptal policajt Josef,

tak že mu mám vyřídit,

že za všechno moc děkuje a že se mu brzo revanšuje.

-Tak co ta chata? Byl to Malovický?

Co to je?!

-Nějaká parta Slováků si tady hraje na mafiány.

Šanderovi propíchali gumy u auta. Tohleto je ze Slovenska.

Jejich práce.

-Takže vy si myslíte,

že shodnej čas výbuchu Šandery a Kabáta je náhoda?

-Tak k Mikušovi máme mnohem víc vodítek,

k Malovickému jenom ten čas.

Ani ta bomba na něj nevypadá.

-Ty si myslíš náhoda? -To netvrdím.

-To tvrdíš, protože kdybys to netvrdila,

tak děláš to, co jsem ti řekl já!

Hledáš Malovickýho a ne nějakýho nablblýho Slováka!

Do prdele!

-Tohle fakt nemám zapotřebí.

-To jsi přehnal! -Měli hledat Malovickýho.

-Měli hledat vraha!

-Zatímco ty jsi šla k šéfovi na mě žalovat, co?

-Upozornila jsem ho jenom na to, na co jsi ho měl upozornit ty!

-A upozornila jsi ho taky na to, že jsi zdrhla z vyšetřování,

když ses dostala k politikům, co?

Kvůli blbý kariéře!

-Říká chlap, kterej byl na hospodářským a zdrhl na vraždy?

Co tam na tebe asi tak měli?!

Dobrý, beru zpátky.

Chtěl jsi hledat Malovickýho, my jsme dělali něco jinýho.

Jseš naštvanej,

protože ti Malovický možná vlezl do chaty.

Co ten chlap po tobě chce? -Pomstít se. Chytil jsem ho!

-Prolezl ti celou chatu. Tak to asi hledá něco velkýho, ne?

-To je zajímavý, jaký ty máš informace.

Přímo od zdroje, ne? -Od jakýho zdroje?

-Prověřuješ kdejakou debilní variantu,

tak já taky prověřuju.

Mě jsi nařkla, že jsem jel v LTO, ale sama jsi nikomu neřekla,

že jsi zdrhla z toho vyšetřování,

když ses dostala k manželce ministra Flaka.

Jak mám vědět, že je nekryješ?

-Jakože já jsem napojená na Malovickýho?

To jako vážně?

-Někde nemusel zjistit, kde mám chatu.

Ty jsi tam byla! -Byla.

Ale mladá, blbá a úplně slepá.

Nevěděla jsem, že jseš totální debil.

Natož abych si pamatovala nějakou cestu.

-Marta už odešla? -Jo.

Napadlo mě, že bychom se na něj šli zeptat do toho baru,

na tu diskotéku, ale nechtěl jsem tě naštvat.

-Ne, klidně běžte. Promiň, že jsem takhle vypěnil.

-V pohodě. -To je pěkný, tohle.

-Jo? Děkuju.

-Čí to je?-Tý tvojí reportérky. -Bajerový?-Jo.

Měla poměr se Šanderou a Šanderová o tom věděla.

Hele, mě napadlo,

jestli ty Slováky na Šanderu nemohla poslat ona.

Že by ta stejná doba výbuchu s Kabátem byla taková finta,

jak odvést pozornost k Malovickýmu.

Já nevím.

Možná o tom přemejšlím hodně za roh.

Ale kdyby se ho chtěla zbavit,

mohla ho vzít prostě paličkou přes hlavu a bylo by, takže...

-Tys to viděl, ten díl se mnou? -Co?

-Ten dokument Bajerový. Točili jsme ho u mě na chatě.

-Ne, neviděl. -Já taky ne.

-Co je? -Já ji zabiju!

-Já jsem hned u vás.

Paní Šanderová?

Chtěla jsem se vám omluvit.

-Dejte mi ještě jednu.

Odpuštěno.

-Paní redaktorko.

-Dobrý večer.

-Jak pokračuje vaše investigace? Paní Bajer se mnou točila.

-Richard Šandera je mrtvý. Vy jste ho znal?

-Šandera? Něco mi to říká.

-Měl diskotéku. -Bohužel.

Musí to být hrozný, takhle přijít o respondenta.

-Pro dokument ne.

-Lístek.

-Tak můžeme? -Určitě.

-Děkuju. -Prosím.

POMALÁ TANEČNÍ HUDBA

-Takovejch vyhazovačů, viď?

Tak se odnaser, Pepa se ti omluvil.

-Omluvil se tobě.

-Bože.

SYMFONICKÁ HUDBA

-Co tady děláš? -Přišel jsem na koncert, nesmím?

Dobrý večer, pane exministře. Dobrý večer, dobrý.

Já musím mít vždycky pravdu. -Sedni si.

-Nech mě bejt.

Promiňte, že ruším, promiňte. Můžu na slovíčko, paní Bajer?

Dobrý.

Já jsem vám přišel moc poděkovat.

Do mý chaty se totiž vloupal Malovický.

Nevíte, jak to s váma souvisí?

Když jsme točili ten dokument u mě na chalupě,

tak jsem vám jasně řekl,

že ten záběr z chaty dolů k vodě nebudete používat.

To jste tam rovnou mohla dát GPS souřadnice.

-Z toho nebylo nic poznat, jste paranoidní.

-Vy byste nepoznala nic. Vy ne. Ale Malovický je voják.

Ten dokáže podle šutrů u vody poznat, kde je.

-Tak jste se na to video měl podívat před dvěma měsíci,

kdy jsem vám ho posílala k autorizaci.

Nadávat můžete jenom sám sobě.

-Ano, Šandera vám vyprávěl o těch 200 mega v cashi,

že se tady někde válí.

Vy jste mu to sežrala i s navijákem.

A rovnou jste běžela za Veselou jí to vyzvonit.

To Šandera šukal tak dobře, že vám to zatemnilo mozek?!

Snad byste se neurážela. S respondentama se přece nechrápe.

To byste měla vědět, ne?

Aspoň vás takhle nemůžou tahat na vařený nudli.

Žádnejch 200 mega prostě neexistuje.

Nikdy nebyly a nebudou. Je to fáma!

-Co Malovický po Šanderovi chtěl, když ne ty peníze?

-Já nevím. Třeba bolestný, že ho nepráskne.

Vás nikdy nenapadlo,

že Šandera si mohl najmout Malovickýho na vraždu Kabáta?

Vy jste radši uvěřila pohádce o ztraceným pokladu?

-A na tý tvojí chatě teda hledal co, když ne ty peníze?

-Já nevím, třeba chtěl, aby to tak vypadalo, že je hledal.

Kalí vodu. Abyste mi nevěřili. Vy jste mu to sežrali s navijákem.

-Co s tím?

-Vojta má takovou teorii,

že Šanderová nechala zabít svýho manžela ze žárlivosti

tady na paní redaktorku.

Tak jí to ukaž, jak se bude tvářit.

-Jako teď?

-Kdy jindy? Když je vražda, tak se maká, ne?

-Co to bude?

-Informace.

Znáte ho? -Ne.

-Nechodí sem? Nikdy jste ho tady neviděla?

-Neviděla. -A kolegyně?

-Dáte si něco jiného? -Rum s colou.

-Jo.-Bez rumu. -Vtipný.

-To máte odsud?

Znáte ho?

Váš pan provozní si ho prý nevybavuje.

Servírky evidentně taky ne.

-Mají strach z toho, co se stalo se Šanderovi.

-Myslíte si, že je to jejich práce? To auto?

-Vy ne? -Chodí sem pravidelně?

-Byli tady jednou, pouštět hrůzu.

Ten tady byl taky.

-Kdy? -Ten stejnej večer, co oni.

Byl támhle. Chlastal kafe. -Nebavili se spolu náhodou?

-To fakt nevím. Měl jsem úplně jiný starosti.

-Nalijte mi, prosím, ještě.

-Paní Šanderová, já bych...

Já bych s váma potřebovala...

-Zavírala jsem před tím oči. Co manžel dělal.

Nemyslím ty podvody a všechny ty věci okolo.

Já jsem si namlouvala, že šlo jenom o peníze.

Že nikdy nikomu neublížil. -A ublížil?

-Ty mně taky.

Kráva pokrytecká.

-Paní Šanderová, zapomněla jste kabát.

Hodím vás domů, pojďte. Zmrznete, je to dva kilometry.

Paní Šanderová, musím s váma ještě mluvit.

Paní Šanderová!

-Dovnitř, dělej!

Běž, dělej! Dělej! Otevři ten trezor!

-My už nic nemáme, copak to nechápete?

-Otevři ten trezor! -Udělejte, co chce! Dělejte!

-Naposled! Otevři ten trezor! -Je opilá, neví, co dělá!

-Drž hubu! Drž hubu!

ZVONĚNÍ MOBILU

Co to je?

-Ne, nestřílejte! Jsem od policie, vědí, kde jsem!

-Ukaž průkaz! Ukaž to!

Dělej!

-Nikdo jinej je spolu neviděl? Jak se bavěj, na tý diskotéce?

-Ne. Barmanka dokonce říkala, že když Malovickej přišel do baru,

tak byl strašně klidnej.

I když mlátili toho vyhazovače, tak jenom seděl a srkal kafe.

-Našla jsem kancl Mikuše. -Jakej kancl?

-Asi před měsícem si pronajal tady kousek kancelář.

Našla jsem to ve veřejných smlouvách.

-Lucie tady není? -Ne. -Copak, večírek se protáhl?

-Její matka telefonovala, že se v noci nevrátila domů.

-Poslal jsi ji přece za Šanderovou s nějakým úkolem.

-Jo. Gaťky.

Třeba tam zůstaly přes noc. Zdrbly mě u vína...

Marto, zajeď k Šanderový, prosím tě.

My jedeme za tím za Mikušem do kanclu.

-Jaký gaťky? -Takový krajkový.

-Vy o tom něco víte? -Ne.

-Finance...

Final solution. Dobrej název. Konečný řešení.

Tak se podíváme, jestli jsou náckové doma?

SLOVENŠTINA -Tak co? Jdete dál, nebo ne?

-Tak jdeme.

Takže vy nepopíráte,

že jste po Šanderovi chtěli peníze?

-My jsme mu jen slušně připomněli, komu co dluží.

To, že se lekne, když mu před domem někdo vystřelí,

to už je jeho problém.

-A co ta bomba, hoši? -To není naše práce.

ZVONĚNÍ MOBILU

Nic nám nedokázali.

-Vy si myslíte, že neděláte nic špatnýho?

-Pomáháme lidem, kterým někdo dluží.

Jestli je tohle špatné, tak nás zavřete.

ZVONĚNÍ MOBILU -Myslím, že se dočkáte. Moment.

Ptáčník, rozumím.

MALOVICKÝ:Teď vezmeš ty prachy a přijedeš s nima do Strání,

nebo máš po kolegyni.

-Ještě jednou, nerozumím.

-Neptáme se na jména.

Podíváme se do očí a víme, jestli je to fér, nebo ne.

-Dobře, tyhle oči znáte? -Byla to žena.

-Tahala z vaporizéru, strašnýho dýmu.

-Vojto? Pojď, jdeme!

No jasně, já se oblíknu a jedeme. Akorát nemám ty prachy s sebou.

-Kde jsou? -U mě na chatě.

-A to je kde? -Byl jsi tam.

Potřebuju takový tři hodiny, abych je vykopal.

-Máš dvě. -To nestihnu.

MARTA:Šanderová je mrtvá, někdo ji zastřelil.

-Kde?-U ní doma, našla jsem mobil Lucie.

-Rozumím, sejdeme se na baráku.

-Jedete tam? -K Šanderový? Ne.

-Malovický má Veselou jako rukojmí. Chce 20 milionů.

-Co, prosím?

-No on si myslí, že já mám těch 200 mega

z Kabátova případu.

Já jsem mu to nevymlouval, řekl jsem,

že je mám zakopaný u sebe na chatě.

Máme na to necelý dvě hoďky.

Počkejte, snad si nemyslíte, že ty prachy mám.

To bych byl už dávno jinde, ne? Já je potřebuju z fondů.

-Tolik nám nedají. -No dají, kolik dají.

Zabil Šanderu, Šanderovou, tomu už je všechno fuk.

-Možná je postřelený, možná ho Šanderová trefila.

-No tím hůř. -Kde je ta předávka?

FOLKLORNÍ ZPĚV

-Ne, nikde ho nevidím. Ne.

-Ani my ne.

-Lucka.

Vidím Veselou. Jdu za ní.

Kde je Malovický?

-Dej tu tašku do kufru mýho auta. Klíče nech na sedadle.

-Dobře.

Lucka má na sobě bombu. Opakuju. Má přikurtovanou bombu k tělu.

Mám dát peníze do jejího auta a zmizet.

Slyšíte mě?

Mám to udělat? -Udělej to a pojeď za náma.

-Kam odjela? -Směr Slovensko. Marta jede za ní.

-Vypadala ta bomba funkčně?

-Jak to můžu vědět? Měl na ní přidělanej mobil.

Může to odpálit na dálku, ne? -Jo, když se jí dovolá.

Můžeme shodit sítě všech operátorů v celý oblasti.

Marta ji zastaví, zajedeme tam a podíváme se na to.

-Mikuš říkal, že ty chlapy na toho Šanderu

najala nějaká ženská, která pořád kouřila vaporizér.

Já myslím, že ji vidím.

-To bude Srncová, dcera Malovickýho.

-Nevím, mně přijde, že teda nevypadá,

že by s tou bombou měla něco společnýho.

Na to bych dal krk.

-Zkus ji vyslechnout. -Dobře.

-Paní Srncová? Můžu vás poprosit na chvíli?

Černý, kriminálka. Vy jste nám lhala.

Ty Slováky na toho Šanderu jste najala vy.

Na přání vašeho otce. Je to tak?

Unesl naši kolegyni.

A chce za ni výkupný, jde jí život. Kde je?

-Slíbil mi za to milion.

Já jsem v exekuci.

Říkal mi, že se nikomu nic nestane.

Že jsou to jeho peníze. -Dobře, kde je?

-Trojka, ke mně.

Tři, čtyři, dveře.

-Dveře. -Dveře. -Vstup!

-Policie! Všichni na zem! -Policie! Ruce za záda!

-Čistý! -Čistý! -Čistý!

-Není tam!

-Do prdele, brzdi!

ZATROUBENÍ

Ty vole!

Ne! Ne!

Já musím jet dál, jinak to odpálí.

-Neodpálí, není tu signál. Vypnuli jsme vysílače.

Dobrý. Dobrý.

-Dobrý, mám ji.

-Je to atrapa, že jo? -Určitě ne.

-To je hrozná chyba. Hrozná chyba!

-Máme Lucku.

-Zastřelili Šanderovou! -Já vím, já vím.

-To byla chyba, hrozná chyba! To byla hrozná chyba!

-Co byla chyba?

-Vrátit se do Zlína. Ty vole, to je hrozná chyba!

-Dobrý. Už je to dobrý.

Už je to dobrý.

-Jasně.

-Myslíš, že má Šanderu na svědomí?

-Jo. Stejná rozbuška, stejná výbušnina.

-Lucka je v pohodě. -Bezva.

To je ten kufřík, co jste měli doma?

Falešný doklady, prachy. Někdo mu pomáhá.

-Ukaž. Vypadají nově. Chytíme ho na tom Slovensku.

-Že by jel Lucce naproti, abychom ho chytli?

To určitě.

-Nějak se k těm penězům dostat musí.

-Nemusí.-Jak to? -Možná vím, kam jel.

-Ty hajzle, kam jsi to mohl schovat?

-Tak jak jsi na tom?

-Někde tu ty prachy musej být.

-To výkupný jsou policejní prachy.

-Hajzl prolhanej.

-Nadělal jsi tady pěknej bordel.

-Pepo.

-Moje pistole.

-Že by Šanderovou zabil on?

-Nábojnice u Šanderový byly Browning, ne Luger.

-No, takže ji vytáhl speciálně proto,

aby se s ní odbouchnul.

To by mi na tvým místě lichotilo.

-Třeba tu pistoli vůbec neukradl on.-A co?

-Nikdo tady neslyšel žádnej výstřel.

Třeba na tý pistoli měl tlumič. -Prošetří to inspekce, ať víš.

-Jak inspekce?

-Přijeli jste s Vojtou dřív. A na Malovickýho jsi měl spadeno.

-Jako že jsem ho zastřelil já s Vojtou?

-Říká se o tobě ledacos.

Já nechci, aby se mluvilo o vraždě.

-No a inspekce to vyřeší.

Příště ti zase chytím nějaký cejny.

-Tak promiň, mami, já se ti omlouvám,

že jsi nestihla kafíčko s kamarádkama.

Řekni Louise, že jsem za 20 minut doma, jo?

Ne, já jsem se neopila. Já jsem byla v práci.

Já ti to potom vysvětlím, jo? Pa. -Lžeš mámě?

-Co chceš?

-Promiň, že jsem řekl, že jsi na někoho napojená.

-Já myslím, že jsem dneska byla napojená docela dost, ne?

Uvažuju o tom, že bych se zase ráda odpojila.

Ideálně do Českejch Budějovic. Tam byl klid.

Ty bys měl klid ode mě.

-Bylo by tě škoda. Teda ne moc, ale byla.

-Lichotka? Si dám panáka. -Jedeš pro dceru.

-Zasranej Zlín!

-Vždycky jsem říkal,

že veškerej velkej organizovanej zločin

má kořeny ve Zlíně.

Skryté titulky: Tomáš Seidl Česká televize, 2026