Original subtitles

BAREŠ:Byl jsem mladej, no.

Živil jsem se jako vyhazovač,

takže pro ránu jsem nikdy nešel daleko.

A potřeboval jsem prachy.

WOLFOVÁ:Kdo je nepotřebuje.

-No, já jsem měl pocit, že je potřebuju nějak víc.

Takže... když bylo potřeba někoho zklidnit

nebo prostě mu přemalovat ciferník, tak... to nebyl problém.

Dělal jsem prostě různý věci, byl jsem vlastně k pronajmutí.

Stačilo zaplatit.

Pak jednou...

...nestačilo někoho zmlátit, ale...

...bylo potřeba, aby ten člověk prostě zmizel.

No a co byste dělala,

když vám někdo za jeden večer nabídne tolik,

že si můžete koupit byt, auto a ještě vám hodně zbyde?

-Odmítla bych to.

-No vidíte, já jsem to vzal.

Proto asi sedím tady, že jo, a vy tam.

-Kdo vám ty peníze nabídl?

-Četla jste můj spis? -Četla.

-Tak víte, že tam žádný jméno nefiguruje, ne?

Tak to i zůstane.

-Pak se nám stala taková věc:

kameraman odložil kameru, ale zapomněl ji vypnout.

-Náhodou.

-Tak se podívejte.

WOLFOVÁ ZE ZÁZNAMU: Dobrý, stop, děkuju.

-A o tý druhý vraždě vůbec nebudeme mluvit,

protože to jsem neudělal.

-Mně nemusíte lhát, pane Bareši. Navíc už to nenatáčíme.

-Já fakt nevím, kdo toho celníka zabil.

Mě prostě postavili před hotovou věc.

Řekli mi, že když na sebe vezmu i tuhle vraždu,

tak dostanu kratší trest, chápete?

Za dvě vraždy si odsedím míň než za jednu.

-Kdo vám mohl něco takovýho slíbit?

-Vy si myslíte, že vám to řeknu?

To bych fakt musel být magor, abych tady trousil moudra,

po tom, co jsem si odseděl tolik.

Mám ještě kus života před sebou.

A jestli začnu mluvit, tak se odsud živej nedostanu.

-To je všechno?

-Přijde vám to málo?

-Co ode mě chcete?

-Abyste našel skutečnýho vraha toho celníka Orla.

-Já jsem si prostudoval oba dva případy.

Dělal na tom můj kolega, kapitán Lukeš.

Myslím, že odvedl dobrou práci.

-Proč by mi teda Bareš něco takovýho říkal?

Nijak si tím přece nepomohl!

-Tak si chtěl jenom popovídat s hezkou holkou.

-A proč se teda k tý první vraždě přiznal a s tou druhou má problém?

-To nevím, asi už mu z toho kriminálu hrabe.

-A co tak najednou, když ho za pár tejdnů pustěj?

Bůh ví, kdo v tom v případu jel, kdo všechno v tom byl namočenej.

Co když to Bareš vzal jenom celý na sebe?

-Podívejte, on si to odseděl. Za pár týdnů ho pustí.

Možná mu za to někdo zaplatí,

ale možná taky jenom chce být zajímavý.

O co vám jde? Kariéra? Peníze? Nebo je to jen nějaká posedlost?

-Profesní čest. O tom byste měl něco vědět.

Podívejte, jestli je to nějaká levá,

tak v tom musel mít prsty někdo z ostravský kriminálky.

Jinak by to neprošlo.

Vy jste tam v té době ještě nepracoval,

kapitán Sehnal nastoupil na První oddělení až za pár let

a vaše šéfová ještě později.

Takže v úvahu připadají tři lidi: kapitán Lukeš, plukovník Kubelík

a major Dubský, který je momentálně na GIBSu.

-Sbohem, slečno Wolfová. -Počkejte!

V týhletý obálce je flashka s celým materiálem,

který jsem s Barešem nahrála na Borech. Bez jedinýho střihu.

Tak se na to podívejte a pochopíte.

-Já tyhle kšefty nedělám. Jestli něco opravdu máte,

přijďte s tím za mnou do kanceláře, oficiálně.

-Tak si oba dejme čas na rozmyšlenou.

Já nespěchám.

CHRÁPÁNÍ

HEKY

BAREŠ:(bolestně) Hej! Hej!!

Hej, slyšíš? Je mi zle, mám strašný křeče!

Potřebuju doktora!

-Ty ses posral, ne?

-Haló! Slyšíte? Je mi hrozně zle!

Dělej vole, zavolej doktora!

-Hej! Dělejte něco! Je mu zle, potřebuje doktora!

-Tady 205-ka, blok C. Na 218 je nějakej problém.

Jdu se tam podívat. OPERAČNÍ:Ale sám nikam nechoď.

Jenom zjisti, co se děje a dej mi vědět.

-Co se tady děje? -Je mi strašně zle.

Potřebuju doktora! Mám hrozný křeče!

-Je mu fakt blbě, náčelníku!

-Pusťte nás!

-Operační, operační, tady 205-ka, blok C.

Mám tady problém. Potřebuju záchranku

a nějaký lidi na eskortu do nemocnice.

OPERAČNÍ: 205-ko, můžeš mi to zopakovat?

-Volej záchranku!

-Vydrž, kámo, felčar už jede. Dělejte něco, přestává dejchat!

VOLÁNÍ VĚZŇŮ -Co se děje?! -Kde to je?!

-Tady 205-ka blok C. Jdu dovnitř. Ať si pohnou!

OPERAČNÍ:Čekej, nikam nechoď! To je rozkaz!

-Tady máš pouta. Vem si je a přikurtuj se vzadu k topení!

A žádný blbosti!

OPERAČNÍ:205-ko, ozvi se.

Slyšíš? Ozvi se. Nikam nechoď a vyčkej na posily.

-Pikal, hlavně zůstaň tam, kde seš.

Operační, tady 205-ka. Bareš je mrtvej.

Jo, je mrtvej. Zavolejte policajty a doktora

a stáhněte nějaký lidi do služby, je tady děsnej bordel.

ZVONÍ MOBIL

-Berman.

WOLFOVÁ (v telefonu): Bareš je mrtvý.

-Odkud to máte?

-Na tom teď nesejde. Kdo to bude vyšetřovat?

-Asi Plzeň.

-Zajedete tam? Určitě to byla vražda!

-Paní redaktorko, já nemám žádnou pravomoc.

A už vůbec nemám důvod lézt kolegům do zelí.

-To byla Wolfová?

-Jo.-Co chtěla?

-Abych jel do Plzně. Prý se tam stala nějaká... vražda.

-Co je s tebou, tak...

...normálně bys po takovým případu hned skočil, ne?

A slíbil jsi mi, že jí pomůžeš.

-Čau, promiň, že ruším.

Potřeboval bych hned teď odjet do Plzně.

Já ti to pak vysvětlím.

Dobrý den.

-To máš marný, můžeš dělat, co chceš,

stejně se ten sajrajt k nim nakonec nějak dostane.

-Jo, ale já chci vědět jak a kdo je za to zodpovědný.

-Tak to ti přeju hodně štěstí.

-Čau, Viki. -Ahoj, Honzíku.

-Tak nashle.-Nashle. -Nashle. Copak tady děláš?

-Přijel jsem se podívat, jak skončil váš slavný vězeň.

-Bareš?-Jo.

Jedu sem kvůli němu skoro 500 kiláků.

-Ten se podle mě normálně předávkoval.

Nebo ty máš snad jiný informace?

-Nevím.

-Pojď se mnou.

-Jak se to stalo? -Tak jak to v base bejvá.

Přesně nám to řekne naše doktorka po pitvě.

Háčko, perník, něco takovýho.

Na ruce měl vpich a stříkačku v matračce.

Tady nadstrážmistr u toho byl celou dobu. -Dobrej.

-Dobrej. -Chcete se podívat dovnitř?

-Jistě.

-Dejte mě na jinou celu!

-Hele, toto není žádnej hotel,

aby sis moh vyměnit apartmá, když se ti nelíbí výhled.

-Ale tady umřel chlap! -No a co?

Sedíš za vraždu a najednou ti mrtvej vadí?

-Sedněte si, Pikal. Sedněte si!

-Já počkám venku. Dveře přivřu.

-Tak copak máš na srdci?

-A cigárko by nebylo, komisaři?

-Hele, Pikal, jestli něco máš, tak to vybal

a já tě nechám přestěhovat. Jestli ne, tak nezdržuj.

-No, on když Bareš končil, teda jako když umíral,

tak... si mě přitáh a něco mi zašeptal.

-Co konkrétně?

-Zašeptal: "Kraus...

...Kraus v tom jel s nima, řekni jim to."

Takhle nějak to bylo.

-To je všechno? Děláš si z nás prču?

-Ne, fakt, takhle to... takhle to říkal.

-Nech ho přestěhovat.

-Takže ty mu věříš?

-Kraus přece soudil ty Barešovy vraždy.

-A proč jinak by si takovej zmetek v posledním tažení

vzpomněl na soudce, kterej ho na 18 let poslal do kriminálu?

-No právě. Nechci se vám do toho motat.

-Co teda potřebuješ, Honzo?

-Projděte Barešův spis tady v kriminálu, odměny, tresty,

kdo ho navštěvoval, kdo mu psal, komu psal on.

Ty to znáš, nemusím ti radit.

-Přiznávám, že po tomhle zmetkovi se mi fakt stejskat nebude,

a normálně bych se na to vyfláknul, ale kvůli tobě to udělám.

Abys měl klid. -Díky.

Dobrý den. Berman, kriminální policie.

Hledám pana soudce Krause. -To je můj otec.

-Můžu s ním mluvit?

-To myslíte vážně?

Otec před lety spadl z posedu.

Měl štěstí, že to vůbec přežil. Byla to velká tragédie.

-To je mi líto.

Je nějaká naděje, že se z toho dostane?

-Jediná naše naděje je, že důstojně dožije.

Co jste od táty vůbec potřeboval?

-Zeptat se na jeden starý případ. -Případ Bareš.

-Jak vás to napadlo?

-Před pár dny mě kontaktovala redaktorka z televize, Wolfová.

Vyptávala se,

s kým z ostravské kriminálky se táta přátelil.To jste byl vy?

-Ne.

-Tak co?

-Je to tak! Zavolej k našim, ať pošlou výjezd!

Je to smrťák, nějaká ženská. -Dobře.

-Díky.-Zdar. -Zdar.-Čau.

Určitě je to Wolfová?

-Jo, stoprocentně. Poznám ji z televize.

-My teď děláme i nehody, jo?

-Mám z tý bouračky divnej pocit.

Proto jsem volal kriminálku z města a pro jistotu taky vás.

Jdi se podívat.

Má rozbitou hlavu, ale vevnitř není skoro žádná krev.

Honzo, já si myslím, že mohla bejt mrtvá

ještě dřív, než bourala!

-Tak spusť, Honzo!

-Nedávno mě kontaktovala Wolfová. Říkal jsem si,

že konečně mají novináři něco pro nás a není to obráceně.

-Co to bylo za případ?

-Bareš. Wolfová s ním natáčela reportáž.

Bareš seděl za dvě vraždy, dostal 18 let a brzy měl jít ven.

Ale na kameru jí řekl,

že tu jednu vraždu spáchal někdo jiný

a on si to za něj jenom odseděl.

-Já si ten případ pamatuju, dělal jsem na tom s Richardem

a Danem Dubským, co je teď na GIBSu.

Nic víc ti neřekla?

-Všechno měla na flashce, chtěla mi ji dát.

Ale já jsem řekl, ať si ji nechá,

že jestli o to stojí, ať s tím za mnou přijde do práce.

-To je všechno? -Nejsem blázen!

Domluvím se s ní pokoutně na nějaké černotě

a ona vytasí skrytou kameru! -Tak to máš pravdu.

Tihle investigativci jsou bezcharakterní dobytek.

-Tak o mrtvých jenom dobře, že?

-No, mně se jenom nechce věřit na ty náhody.

Wolfová mluví s Barešem

a ten se náhodou pár dní před propuštěním předávkuje.

Wolfová mi nabízí flashku s údajným důkazem

a náhodou se zabije v autě?

-Co všechno o ní víme?

-Proslavily ji velké kauzy.

Párkrát jí někdo vyhrožoval, někdo po ní údajně dokonce střílel,

ale... to se nepodařilo prokázat.

-Taky se v poslední době trochu stáhla,

takže už o ní nikdo nemá zájem.

-Já vím, že na GIBSu se o ni už několikrát zajímali.

Prověřovali ji kvůli jejím vztahům s policajty.

Měla informace ze živých spisů, ale nikdy nikoho nepoložila,

takže... její jméno stoupalo.

-Proč myslíš, že tě kontaktovala?

-Třeba se chtěla vrátit k velkým kauzám,

zvykla si na slávu.

-A měla něco v rukávu?

-Nevím. Jsem vůl, měl jsem si tu flashku vzít.

-To teda jo!

-Berman.-Kánská, dobrý den. -Dobrý den.

-Pojďte se mnou. -Promiňte.-Jistě.

-Ano?

MATES V TELEFONU: Kde jsi?

-Teď nemůžu, co se děje?

-Jsou tady dva chlapi z GIBSu a ptají se po tobě.

-Tak jim řekni, že dneska nebudu. Ema ví, že jsem v Praze.

-Dobře. Čau.

-Prosím.

Spolupracovaly jste spolu? Byly jste si blízké?

-Žily jsme spolu pět let.

Ale... snažily jsme se nevtahovat naše soukromí do práce,

tady jsme se absolutně respektovaly.

-Já jsem s ní nedávno četl rozhovor.

Zapřísáhla se, že už nebude dělat výbušné kauzy.

Že si chce odpočinout. -Já vím.

Ona svého času sbírala spoustu novinářských cen,

ale zároveň dostávala spoustu výhružných dopisů a mejlů.

Měla pocit, že je sledovaná.

-Jak na to reagovala?

-Bála se, ale zároveň...

...nechtěla ztratit kontakt s prostředím, který dobře znala,

takže... jsme se snažili najít nějaké... kompromisní téma.

Měla to být taková sociologická sonda

o návratu vězňů, kteří dostali 15 a víc let.

Bareš byl jedním z nich. Anka s ním už dřív točila,

když dělala ten svůj slavný dokument.

-Třeba jí řekl něco, na co si předtím dával pozor.

-O tom já bohužel nic nevím.

-Když jsem ji viděl naposledy,

nabízela mi flashku s Barešovou výpovědí.

Byla v takové bílé obálce, s černou páskou. Nevíte o ní?

-Ne.

Ale ohledně natočeného materiálu už mi volal váš kolega od policie.

Představil se jako major Dubský.

-Co jste mu řekla?

-Že všechny denní práce jsou na harddiscích v televizi

a že když o ně oficiálně požádá, tak mu je stáhnu, stejně jako vám.

-To budete hodná.

A kdybyste si přece jen vzpomněla na tu bílou obálku, dejte mi vědět.

-Kdo ví, kde je jí konec. Někdo nám prohledal byt.

Snažil se to udělat nenápadně, ale já to poznám.

-Ohlásila jste to?

-Ne.

Vloupání bez použití násilí?

Spousta policajtů v bytě, spousta zbytečných otázek a...

...žádný výsledek, takže... co bych hlásila?

-Měla byste být opatrná. Můžu? -Jistě.

-Jestli máte něco, co pálí, pošlete mi to.

Nashle.-Nashle.

KUBELÍK: Tak tě tady pěkně vítám, Dane.

-Nevypadáš nadšeně.-Vážně? Přitom mám docela dobrý důvod, ne?

Takové eso přijede k nám do Ostravy a rovnou na První oddělení.

-Nepřeháněj!-Posaď se.

Tak co tě k nám přivádí?

-Případ Bareš. -Že mě to hned nenapadlo!

Ale na tom jsme přece dělali spolu, ne?

Ještě s Richardem.

A to je teď normální, že na GIBSu vyšetřujete případy,

na kterých jste před tím pracovali na kriminálce?

Nebudeš náhodou podjatý?

-Neměj strach,

budou na tom dělat kluci tady z expozitury.

Posílí ještě Praha. Já to jenom zastřešuju.

-Jen jestli to není někdy na škodu.

Ale vy pánové z GIBSu máte širší klobouky,

tak víte, co děláte.

-Nezkoušej to na mě s výslechem.

Kdysi jsi bejval slušnej detektiv, ale to už je pryč.

Ztratils tempo. -Neztratil. Půjdeme!

Přátelé, tohle je major Dubský z GIBSu,

který tu bude se svými kolegy prošetřovat jeden starý případ

z doby, kdy tady ještě nikdo z vás nepracoval.

Ale my dva si ho pamatujeme, že? -Ano.

-S Grodskou se znáte velmi dobře, jak jsem zjistil,

Honza Berman je její zástupce, s tím se taky znáte.

A kapitán Sehnal je náš zkušený kriminalista.

-Dík za přivítání.

Je to vlastně takový návrat ztracenýho syna.

-No, Grodská, vytvoříš kolegům co nejlepší podmínky pro práci

a budeš mě o všem informovat.

-Doufám, že je to za náma.

Dubský. -Sehnal.

-Já budu v kanceláři.

-Takže tobě ty dvě úmrtí nejsou divný?

Vždycky jsi na takovýhle věci zabíral a teď nic? Čeho se bojíš?

-O co ti jde, Honzo? -Jenom chci vědět,

jak to všechno bylo a kdo za tím stojí.

Tady budou čmuchat chlapi z GIBSU

a my nebudem vědět, co si o tom myslet.

Mimochodem, domluvil jsem se s Městem,

že si tu nehodu stáhnou k sobě.

Protože já mám pocit, že tady je škodná

a někdo se snaží zahladit stopy.

-Tak to už snad přeháníš, ty podezíráš mě?

-Já nevím, můžu ti věřit?

-Kde seš pořád? Jsi slíbil, že mi pomůžeš s tím oznámením, ne?

Jo, prosím tě, počkej, přišel ti dopis z Prahy.

-Víš co, Leoši? Mně vlastně zbylo spoustu dovolené.

A já bych si potřeboval trochu odpočinout.

-Sám bych potřeboval dovolenou, ale dám ji tobě.

Nejsem lidumil? -Seš.

-Čau.-Čau.

-Ty chceš znova otevřít případ Bareš?

-Zatím jsem si to jenom pročet.

-A proč? Něco se ti nezdá?

-Tys byl tenkrát vážně přesvědčený, že Bareš toho celníka zabil?

-Přiznal se, ne?

-Myslíš, že to na sebe vzal?

-Proč ne? Orla zabil někdo s dlouhými prsty

a sehnal za sebe věrohodného pachatele.

Když máš prachy, koupit se dá úplně všechno.

-Co když v tom jel někdo od nás?

-Případ jsme tenkrát řešili ve třech.

Já, Kubelík a ten kluk, co je teď na GIBSu.-Dubský.

-Jo, Dan Dubský!

No tak asi začneme u mě, ne?

-Tobě věřím, to bych tady nebyl.

-Honzo, případ vedl Kubelík.

-No právě.

A Leoš se od smrti Bareše chová dost divně.

-Je to tak. Jako jediný z nás si vždycky žil trochu nad poměry.

Přitom se říkalo, že u nich doma to všecko financuje paní doktorka.

Slyšel jsi, co všechno zdědila a co všechno jí vrátili.

Jednou mě bolel zub,

tak jsem za paní doktorkou Kubelíkovou zajel.

Má hezkou skromnou ordinaci na kraji Orlové.

Hezky jsme si popovídali a při té příležitosti...

-...přestal tě bolet zub.

-To taky. Ale náhodou z ní vypadlo,

že většinu těch peněz přinesl do domácnosti Leoš.

-Neřekla, jak k tomu přišel? -Řekla.

Prý všechno zdědil po bratrovi, co žil ve Švýcarsku.

-Proč to tajil? -Asi se bál závisti.

Ber to jako tip od starého vysloužilce.

BAREŠ:A to jsem poprvé slyšel o tom problému s celníkem Orlem.

To byl chlápek,

kterej zajišťoval dovážení cisteren s lehkým topným olejem.

On si vymyslel, že za ty svoje razítka

bude chtít dvojnásobek a že pokud mu to nedaj,

tak to všecko práskne policii a on z toho vyjde čistej.

Jsem toho Orla vůbec neznal. Prý bral, kde se dalo.

On kolem sebe začal rozhazovat peníze a šla po něm policie.

Ale já trošku moc žvaním, to dělá ten kriminál.

-Pane Bareši, řekněte mi to jméno. Tady nás nikdo neslyší!

-Ten vrah je chlápek z kriminálky a má dost dlouhý prsty.

-Ale tak to přece nemůžeme nechat, dyť už jsme dost blízko!

-Tak dobře. Poslední čtyři slova. Už―za―mnou―nechoďte!

EMA: Kubelík na mě řval, že jsem tě pustila do Plzně.

Prý se do toho případu nemáme míchat.

-Já prostě musím přijít na to, kdo od nás v tom jede.

Nemůžu jenom tak sedět a dělat, že je všechno v pořádku.

-Dobrý den. Dáte si něco?

-Dobrý den. Dám si kafe. Díky. -Dobře.

-A proč to říkáš zrovna mně? -Protože tobě můžu.

Tys tady tenkrát nebyla, nemáš s tím nic společného.

Všichni, kdo se kolem případu Bareš motali,

dělají, jako že se vůbec nic nestalo.

Do toho přijedou z GIBSu.

Dubský u toho byl přece tenkrát taky!

Zametá stopy? Nebo Kubelík?

Anebo... teoreticky i Richard.

-A co chceš po mě? -Abys mi pomohla.

-Ty to chceš dělat na vlastní pěst?

-Jo.

-To bude strašný průser! -Mám to promyšlené.-Fakt?

-Wolfová měla pravdu.

-Proč bych ti měla věřit?

-Musíš to risknout.

-Tvůj Berman se urval ze řetězu. Byl v Plzni, ptal se na Bareše

a vzal si s sebou starý spis s vraždou celníka Orla.

Podle všeho se snaží šťourat i do tý Wolfový.

-A co má dělat? Dělá na vraždách,

tak asi nebude hledat zloděje starého železa, ne?

-Okamžitě mu zavolej a srovnej si ho!

-Už jsme to zkoušeli, má vypnuté mobily,

vzal si dovolenou a jel na ryby.

Asi si chce užít volna. -(křičí) Volna, jo?!

Co ta jeho? Ví o něm něco? -Dane!

Jak víš, já se svým lidem do jejich soukromí nepletu.

-Musím s tebou mluvit.

-Aha, já teď nemůžu, nemůžeme to nechat zítřek?

-Ne, to opravdu ne.

Řeknu to stručně, není čas na tanečky.

Mám pro tebe nabídku.

-A co tak najednou?

-Pomůžeš mi s Bermanem a já ti pomůžu s kariérou.

-Kde bereš jistotu, že bych o to stála?

-Vím, jaká jsi a co v tobě je.

Chápu, že tady v Ostravě hraješ nějaký hry,

ale já tě znám a mám tě přečtenou.

Jestli to chceš někam dotáhnout, prostě to zařídím.

Páky na to mám. To je férová nabídka, ne?

-Tak tohle je přesně důvod, proč my dva jsme spolu skončili.

To tvoje něco za něco.

-Dobře si to rozmysli. Takovou nabídku nedávám dvakrát.

-Co tady ještě děláš?

-A co vy tady děláte?

-Do toho ti nic není, Grodská.

VYZVÁNĚNÍ PŘES HANDSFREE

-Čau, Ervíne, prosím tě, hoď mi do počítače jednu espézetku.

ERVÍN:Tak dávej.

-1Z6 8675.

-Počkej... jo, mám to tady.

Hele, je to divný, Honzo, je to černá Alfa,

ale majitele ti nedám, protože tady je "žádej písemně".

Chceš to prověřit? -Ne, díky, to je dobrý.

Já jsem si to myslel. Dík. -Jo.

-Už jsem se bál, že nepřijdeš. -Jo, tak toho jsem se bála taky.

Neměla jsem úplně dobrou noc, děkuju.

-Cestou jsem si ověřil, že mě sledujou.-Cože?

-Jo. Potřebuju, abys v práci rozšířila, že jsem se dostal

k výpovědi Bareše, kde zpívá všechno o smrti Orla.

Uvidíme, kdo se chytí.

-Počkej, ty chceš dělat návnadu? -Jo.

Tady máš číslo, na kterém mě zastihneš.

Svůj mobil i služební vypnu a doma mě nehledej.

Komunikovat se mnou budeš jenom tímhle mobilem,

ten je čistej.

Potřebuju, abys zavolala kapitána Knappa z Plzně.

Měl by pro mě něco mít, ale už se mi nedovolá.

Myslím, že nám potvrdí, že v tom jede někdo od nás.

Dál.

Tady máš číslo té Wolfové.

Nech udělat výpis

za posledních 12 hodin před tou nehodou. Pojď.

Potřebujeme hlavně buňky.

Nebudeš chodit na zettéúčko, ale budeš kontaktovat operátora.

Najdeš tam Aleše Otáhala. Odkážeš se na mě.

Nikam nechoď a počkáš, až ti to dá přímo do ruky.

Potom půjdeš do práce, napíšeš na to záznam

a dáš to Kubelíkovi.

-Počkej, ty chceš, abych tě udala? -Jo.

Tak se opatruj. A věř mi.

SLEDKA: Takže na kříži to jde přímkou.

-115 rozumí, za křížem to převezmu. Ty se mi odval.

-Pozor, změna. Zahnul doprava.

Musíme se otočit zpátky. Přeberte si ho.

-Rozumím. Přebíráme.

-(v telefonu) Knapp, prosím? -Grodská. Ostrava.

-Mám to pro vás.

-Pane kapitáne, moment, já si jenom vytáhnu zápisník, ano?

Slyšíme se?

-Ty běž tam, ty tam.

Neztratili. Nemůžem ho ale vůbec nikde najít.

-Tady.

ZVONÍ MOBIL

-Ano? -Máš chvíli?

Asi víš, na co se tě chci zeptat.

Na to nepotřebuješ mít křišťálovou kouli.

Spojil se s tebou Berman?

-No, tak tu křišťálovou kouli asi máš spíše ty.

Dneska ráno jsme měli schůzku.

-Co po tobě chtěl?

-On... je úplně umanutý tím Barešem.

A je přesvědčený o tom, že v tom jede někdo od nás.

-A řekl ti něco konkrétního? -U-um.

-Nevadí.

Hele, nezapomeň na to, o čem jsme spolu mluvili.

Přemýšlej o tom.

Do prdele!

-Tak pan kapitán Berman si napsal zprávu,

že ve vraždě toho celníka a možná i dalších

jede někdo z oddělení, kterému šéfuju

a které jsem vybudoval.

A ty mě jen tak informuješ, že jsem podezřelý!

Koho jsem vlastně zabil, Grodská? Jenom toho celníka Orla

nebo taky Bareše a Wolfovou jako bonus?!

-Slyším, že jdu jako na zavolanou.

Pane plukovníku, vidím,

že se vám celá situace nějak začíná vymykat z rukou.

No, po zhodnocení všech skutečností si celou kauzu přebíráme.

Předpokládám, že našim lidem budete plně k dispozici.

-Samozřejmě.

-Dobrý den. Major Dubský. Omlouvám se, že ruším,

ale sháním Honzu a on mi nebere telefon.

-On ale není doma. -Aha. A nevíte, kde bych ho našel?

-Jel se provětrat na ryby. Máme takovou chatu u Ostravice.

-Jo. Tak děkuju.

-Volalas do Plzně? -Jo, mám to zapsané.

-Ten výpis máš? -Mám. Ale je to divné.

-Počkej, teďka ne. Až budeme na místě.

-A kam jedeme? -Uvidíš. Vypni si mobil.

-Nejsou tu! Hledáte Honzu Bermana, ne?

-Vzkázal mi, že tady bude.

-Jezdí sem na ryby, ale už jsem ho dlouho neviděl.

-Nemohl jste ho minout?

Třeba sem přijel, jen jste si nevšiml.

-Blbost. Vidíte, nikdo tam není. -Tak díky.

-Pitva prokázala, že Wolfová zemřela ještě před tou bouračkou.

Příčinou úmrtí byl úder tupým předmětem do hlavy.

-Ervín měl podezření hned od začátku.

-Bylo štěstí, že ti zavolal.

Dopravákům by to přišlo normální. A doktor, ten by jim to potvrdil.

Kam jedeme?

-Za chvíli jsme na místě.

-To je tvoje? -Půjčené od kamaráda.

Posaď se.

Tak co máš?

-Knapp mi řekl,

že Bareše po celá léta ve vězení nikdo nenavštěvoval.

-Když jsem si procházel jeho spis,

tak tam byla zmínka o tom, že ho rodina odstřihla.

Nikdo za ním nepřišel do vazby a u soudu se taky nikdo neukázal.

-Ale vždycky měl dost peněz. To je zvláštní, ne?

A potom ho kontaktovala redaktorka Wolfová.

A hned na to pravidelné návštěvy nějakého Františka Opálenského.

-Jasně. Chtěli mít jistotu, aby Bareš nezačal blbnout.

-Přesně tak.

No a Knapp chtěl zjistit totožnost toho Opálenského,

ale zjistil, že takový člověk neexistuje.

Takže tam byl na krycí doklady.

Krycí doklady na jméno František Opálenský

byly vystavené tomuhle pánovi.

-To myslíš vážně?

-Adresa sedí.

Dřív to byl konspirační byt kriminálky.

A potom ho zrušili, protože ho nikdo nepoužíval.

A víš, kdo měl na starost ten byt?

A pár dní před smrtí Bareše ho byl navštívit na Borech.

-Takže máme záznam? -Nemáme.

Ty smyčky si nechávají sedm dní

a když se nic nestane, tak to přemažou dalším záznamem.

-Co Wolfová?

-Podle hovorů byla přes den v Praze

a odpoledne na cestě do Ostravy.

Mluvila s novináři, lobbisty, politiky.

A k večeru jí volal kartový telefon z Ostravy,

ona byla tou dobou v Olomouci.

A potom oba ty telefony zachytila tahle buňka.

-A zrovna tady bydlí pan Opálenský.

-Chceš vidět výpis mobilního operátora?

-To není možný.

-Nechte toho. Už jste ho lokalizovali?

-Zatím ne. Ale děláme na tom. -To doufám.

HONZA:Něco ti pustím.

BAREŠ:Oni si nikdy nenechaj srát na hlavu moc dlouho.

A na špinavou práci měli člověka. Ale už i ten to má za sebou.

Ale já trošku moc žvaním, to dělá ten kriminál.

-Pane Bareši, řekněte mi to jméno. Tady nás nikdo neslyší!

-Teď dávej pozor!

BAREŠ:Mně to je jedno.

Ten vrah je chlápek z kriminálky a má dost dlouhý prsty.

-Myslím, že hra skončila.

-A... a co? Nemáme přímé důkazy.

-Zavolej Kubelíkovi.

Všechno mu řekni. -Co všechno?-Všechno!

O čem jsme mluvili, pusť mu ten záznam.

-To myslíš vážně? Víš, co děláš? Jako že budeme dělat volavky?

-Já budu dělat volavku. Ty se odsud vypaříš.

-Jak chceš.

Dobrý den, pane plukovníku.

Ne, neslyší nás. Já jsem venku, zrovna odjíždím.

Je přesvědčený, že vyřešil případ celníka Orla.

Ano, jde to dovnitř, k nám na kriminálku.

No, já úplně přesně nevím, jak se to tady jmenuje,

ale... to nebude problém zjistit podle telefonu, ne?

Dobře.

Tak hotovo.

-Pro tebe to končí. Vem si věci a jeď domů.

-Tak na to zapomeň. Já nikam nejedu.

-Jak myslíš, prát se s tebou nebudu.

-Seš v pohodě?

HŘMÍ

-Tahle práce se dá dělat jenom s lidma, kterým věříš.

Jinak to nemá smysl.

-A ty chceš odejít od policie, až tohle skončí?

-Nevím, kam bych šel.

-Je to on?

-Jo. Chytil se.

To jsem já. Můžete přijet.

Ale hoďte sebou, za chvilku tady bude veselo.

-Kam jsi volal?

-Jsme v Olomouckým kraji. Patří to tedy Olomouckým.

Chci, aby se to dostalo někomu, kdo to nedá k ledu.

Tak tě tady vítám, Richarde!

-Ty tady na mě čekáš! Jeníčku, tobě to dycky pálilo.

-Necháme si ty kecy. Oba víme, proč jsi sem přijel.

Chceš mě sejmout. -Proč bych to dělal?

Nemáš proti mně jediný důkaz.

Stejně to blbě skončí, ale pro tebe!

-Nevím, jestli jste toho celníka někdo z vás sejmul,

nebo jestli jste to jenom přikryli. Ale jedeš v tom stejně.

-Proč? Proč myslíš? Nic na mě nemáš!

-To se pletete, pane Opálenský!

Ty jeden kriple, ty na mě budeš střílet?!

Po tolika letech?!

-Proč se do toho kurva sereš?

Tolik let byl klid a teď do toho začneš vrtat?!

-Na co tě dostali, ty sráči? -Na ženskou, na co jinýho?

Chtěla prachy, auta, všecko mi dali!

Každej se dá koupit!

-Každej ne, Richarde. Jak to bylo tenkrát s Orlem?

-Na Orla si najali nějakýho Rusáka, aby ho uklidil.

Já jsem měl jenom zamést stopy. -Co Bareš?

-Mají někoho ve vězení. Já jsem Bareše jenom varoval.

POLICEJNÍ SIRÉNY

-A Wolfová? -Drž už hubu, sakra! Ááá!

VÝSTŘEL

POLICEJNÍ SIRÉNY

-Kdy jsi začal podezírat Richarda? -Když na tebe začal nasazovat.

Pak už to šlo střípek za střípkem.

Krycí doklady na jméno Opálenský,

smrt Bareše,

buňky Wolfové, její smrt.

-U Richarda doma se našly stopy její krve.

-Jo, pozval ji k sobě domů, asi se s ní chtěl nějak domluvit.

Moc to nedopadlo, tak ji naložil do auta

a dost amatérsky se pokusil zinscenovat nehodu.

-Proč amatérsky?

V 90 procentech případů by mu to vyšlo.

-Taky vím od Knappa z Plzně, že chytili nějakého mukla,

který v kriminále distribuoval drogy.

Když ho skřípli, tak přiznal,

že Opálenský mu dal nějaké zboží pro Bareše.

Ale měl mu to dát až o týden později.

-Proč o týden?

-Kamery zaznamenávají jen týden. Pak to smažou.

Richard to věděl.

Jak to bylo s Orlem, to víš ze záznamu,

který natočila Wolfová s Barešem.

-Zase jste odvedli skvělou práci, Grodská.

Ty jsi dokonce tak dobrá, žes mě do toho chtěla namočit.

-Když jsem vám volala z té chaty, tak to musel někdo Richardovi říct.

Jak jinak by se dozvěděl, kde jsme?

-No, to je správný úsudek.

Jenomže já jsem tu informaci předal Dubskému z GIBSu.

Ty přece víš, že to nebyl náš případ.

Nebo mě obviňuješ z něčeho jiného? -Nenene,

to bych si nedovolila, pane plukovníku.

Vy přece dokážete všechno hezky vysvětlit

a všude máte svoje kamarády.

-Ano, mám dokonce takové kamarády, že se mi podařilo

dostat se neoficiálně k výpisům z některých mobilů.

-A tím chcete říct co?

-Že Richardovi volal Dubský. Řekl mu, kde jste.

Taky se za to bude muset zodpovídat.

Mrzí mě, jestli jsem vás zklamal.

Chtěl jsem vám udělat radost. Od prvního nastupujete na stáž

jako náměstek ředitele pro krajskou kriminálku.

Jste mladá a spolehlivá, je tam větší plat,

budete si moct dovolit i další dítě.

-Kde je háček?

-No, je tam malý háček. Je to v Českých Budějovicích.

Ale to je krásné město. Daleko lepší vzduch.

Výborné pro děti. Ne, nemusíte mi děkovat. Odchod.

KLEPÁNÍ NA DVEŘE -Už balíš?-Hm.

Vzala jsem si ještě pár dní volna, abych měla čas na kluky.

Víš, že Dubského si odvezli jeho kolegové z GIBSu?

-No jo, kdo s čím zachází, tím taky schází.

-Podáš mi to, prosím tě?

A co ty teď budeš dělat?

-Já zůstávám.

Mám pocit, že tady po Richardovi zůstal smrad,

kterej je třeba vyvětrat.

-Ještě ten šanon, prosím tě. -Tak to prostě chodí.

Uděláš sto dobrých případů a nikdo si ničeho nevšimne.

Jeden posereš a jako by těch sto dobrých ani nebylo.

-Takže chceš fakt zůstat?

-Musím.

-Já budu mít možnost začít znova.

-No vidíš a mně když bude smutno, tak za tebou přijedu do Budějovic.

Jižní Čechy, to je ráj, ne? Tam se snad ani nevraždí.

-Tobě bude smutno?

-Bude.

-Mně taky.

Skryté titulky: Olga Hanzlíková Česká televize, 2020