Original subtitles

♪ Hledala jsem příliš dlouho ♪

♪ Domov na vrcholu ♪

♪ Na vrcholu, hledám na povrchu ♪

♪ Hledám něco hlubokého ♪

♪ Myslela jsem, "Je to příliš těžké k dosažení" ♪

♪ Nikdy jsem si nemyslela, že si zasloužím ♪

♪ Ale bylo to všechno v mé hlavě ♪

♪ Těžká váha na hrudi mě jen zraňovala ♪

♪ Teď vyhlašuji příměří ve válce ve své mysli ♪

♪ Protože konečně zjišťuji, že nejsem ♪

♪ Převrácená, pod, naruby ♪

♪ Celkem se otáčím ♪

♪ Co vidíš, to dostaneš, takže ♪

♪ Zlatíčko, můžeš mě vzít ♪

♪ Taková, jaká jsem ♪

♪ Protože vím, že mě přijmu ♪

♪ Takovou, jaká jsem ♪

♪ Můžeš to vzít, nebo to nechat Můžeš to vzít, nebo to nechat ♪

Páni.

Ahoj, Millie!

Dobrý den, paní Winchesterová!

Těší mě, že vás poznávám.

Prosím, říkejte mi Nina.

Připravila jsem nám čaj a charcuterii.

Není to brzy na maso a sýr?

Víte, to se v Evropě jí k snídani.

Páni, ehm, vy jste prostě, to je...

Já... já...

Jen řeknu, že si myslím, že jste možná překvalifikovaná na tuto práci

všemi těmi zkušenostmi a vysokoškolským vzděláním.

Ne, já vím.

Právě jsem si uvědomila, že mě baví být hospodyní.

Opravdu?

Pro ty správné rodiny, samozřejmě.

Dobře. Co vás přivedlo zpět do New Yorku?

Chyběl mi.

No, já mám ráda Novou Anglii, ale chybí mi být ve městě.

Ale víte, že se jedná o práci s bydlením, že ano?

Zmínila jsem to v inzerátu, ne?

Ach, ano. Ó, ano. Ne, samozřejmě. Ano. Ano.

Ach bože, dobře.

Chybí mi být blízko města,

ne být přímo ve městě.

Je to trochu bláznivé.

Ano, naprosto s vámi souhlasím.

Dobře, takže práce je v podstatě organizování, úklid,

lehké vaření, pokud jste na to připravená.

Ach, naprosto. Já ráda vařím.

Úžasné.

A pak byste mi pomáhala s mou dcerou.

Je to Cecilia, Cece.

Je jí sedm let a, no, je úžasná.

No, nemůžu se dočkat, až ji potkám.

Ach. Dobře. Dobře.

Chtěla byste velkou prohlídku,

abyste...

viděla, do čeho jdete?

Jasně.

A kuchyně.

Můj manžel, Andrew, navrhl tento celý dům od začátku do konce.

Je architekt?

Ne, je v IT.

Ale věnuje neuvěřitelnou pozornost

každému detailu.

Tyto schody jsou, ehm, rochu bláznivé, já vím.

Andrew říká, že se na nich jednoho dne určitě zabiju.

Jsem hrozně nešikovná.

Měla bych si jen nakreslit svůj obrys křídou dole

a mít to za sebou.

Takže je tam ještě jeden schod

na druhé straně domu,

které jsou méně „Guggenheimovské“.

Pokud se vám to líbí.

Páni.

Je to v podstatě Andrewova chlapská jeskyně,

ale jste vítána ji používat kdykoliv chcete, samozřejmě.

Budete součástí rodiny,

což také znamená, že budete určitě muset

poslouchat jeho TED Talk

o tom, jak je Barry Lyndon nechápané mistrovské dílo.

Toto je horní obývací pokoj,

který, abych byla upřímná, téměř nikdy nepoužíváme.

Jste si jistá, že vůbec potřebujete hospodyni?

No, vlastně... já... čekám dítě.

Takže nebudu mít zdaleka tolik času

udržovat všechno tak dokonalé.

Ale neříkejte to Andrewovi, protože je velmi brzy

a chci si být jistá, víte, než mu to řeknu.

Jo. Gratuluji.

Děkuji.

Tohle je pokoj pro Cece.

Andrew dokonce vyrobil

malou zmenšenou verzi nášeho domu pro ni.

- Není to roztomilé? - Páni.

Takže prádelna je v suterénu,

a tohle by byla vaše koupelna

a vy byste bydlela nahoře.

Budete si myslet, že je trochu malý,

ale má spoustu soukromí,

a my jsme si mysleli, že to je to nejdůležitější.

Ale hodně světla.

Ta-dá!

Můžete si to přizpůsobit,"samozřejmě.

Můžete si pověsit plakáty a přinést pokojové rostliny.

Můžete si pouštět hudbu co nejhlasitěji chcete,

protože vás dole neuslyšíme.

Co si myslíte?

- Je to perfektní. - Dobře, to je dobře.

Výhra!

No, stále dělám pohovory,

ale doufám, že se brzy rozhodnu.

Tady to máte.

Ale ne, to nemusíte dělat.

Ne, trvám na tom.

Vynaložila jste svou energii a svůj čas

a peníze za benzín, abyste tu byla. Prosím.

Vážím si toho.

Mám z toho opravdu dobrý pocit, Millie. Opravdu.

Já taky.

Dobře. Ozvu se.

Ozvývat se nebude.

To je naposledy, co vstoupím do toho domu.

Jedna prověrka minulosti,

a ona uvidí, že všechno v tom životopisu je lež.

Já ani nenosím brýle.

Jen se... snažím vypadat důvěryhodně.

Tak hloupé.

- Tady to máš. - Díky.

Ehm, můžu dostat přihlášku na práci?

Jo, jasně.

- Tady to máš. - Díky.

Věděla jsem, že nezavolá.

Proč jsem si vůbec myslela, že mám šanci na tu práci?

Ach, no, alespoň jsem dostala 20 dolarů.

Nevím, co budu dělat.

Zatoč to.

Tady se spát nedá.

Je mi to líto. Já...

Jela jsem od mamky domů

a dostala jsem velkou ospalost,

a tak jsem zastavila, abych si zdřímla. Omlouvám se.

To je ona. Vám nevadí, když si ji vezmu?

Určitě se děsí.

Nejezdi a nepiš si.

Nebudu. Slibuju.

- Haló? - Dobrý den, mohu mluvit s Millie?

Ehm, to jsem já. Ona.

Tady Nina Winchesterová.

Volám ohledně nabídky práce,

pokud jste ještě volná.

Máte pravděpodobně milion nabídek práce.

Ne. Teda, ano, ano. Moc ráda.

Ehm, kdy byste mě chtěla, abych začala?

Ach, můj bože. Co nejdříve?

No, co třeba dnes odpoledne?

Víte co?

- To by bylo skvělé. - Skvělé.

Každopádně, musím běžet. Ahoj, Millie.

Ano!

Hej!

Ahoj, já jsem Millie.

Pracujete pro Winchesterovy?

Snažím se dostat dovnitř, ale neznám kód.

Nino?

Nino, to jsem já, Millie.

Nino?

Millie? Millie, Millie, Millie!

Vítej. Ahoj.

Promiň. Já, ehm, myslela jsem, že nechám bránu otevřenou.

Potřebuješ pomoct s věcmi z auta?

Ach, ne, to je všechno.

- Skvělé. Páni. - Jo.

Jo, zbytek jsem uložila do skladu.

Dobře, to je skvělé. Já ti to dám do tvého pokoje.

Poslyš, potřebuji napsat projev pro PTA,

který musí být bomba,

takže budu zavřená ve své kanceláři.

Ale čisticí prostředky jsou v tomto šatníku tamhle,

a... ehm, ach.

Nemáš na sobě brýle.

Ach, já je... já je nenosím pořád. Kontaktní čočky.

Ach.

Jo, bez nich vypadáš líp.

Jo. Dobře.

Budu nahoře.

To bude zábava, Millie!

♪ Lidé se mě snaží znásilnit, vždycky si myslí, že jsem blázen ♪

♪ Donutit mě spálit svíčku až do dna ♪

♪ Zlatíčko ♪

Na nábytku se nesedá v botech.

Ehm, hej. Ahoj.

Ty musíš být... Cece.

Já jsem Millie.

Ahoj.

Ach, ahoj! Seznámila ses s Millie.

Ahoj, zlato.

Millie s námi bude bydlet,

a bude pomáhat

s vařením a úklidem.

A víš co?

Možná si s tebou i zahraje Piškvorky,

když ji o to poprosíš s velkou slušností.

Bude s námi bydlet?

Ano. Andrewi, říkala jsem ti to.

Řekla jsem, že bude bydlet v pokoji pro hosty na půdě.

Nevypadá to tu neuvěřitelně, jen se podívej.

- Děkuji. - Vítej, Millie.

Děkuji.

Máš hlad? Myslím, že můžeme

z večeře pro tři udělat večeři pro čtyři.

Ne, asi půjdu nahoru

a, ehm, se usadím.

- Jsi si jistá? - Jestli nevadí,

tak po práci sejdu dolů a uklidím.

Jo, usaď se. Jo, klidně si dej čas.

Jsme tak rádi, že jsi tady.

Jen nám dej vědět, kdybys změnila názor.

Díky.

Zase jsi objednala z té špatné italské restaurace.

Ťuk, ťuk.

Ahoj.

To okno se bohužel neotevírá.

Ale v téhle místnosti je hodně větrání,

takže by ti tu nikdy nemělo být vydýchaně.

Přinesla jsem ti večeři.

Andrew vždycky objednává moc.

Dala jsem ti vodu

do mini ledničky, všimla sis toho?

Jo, opravdu nechci být na obtíž,

ale pokud by bylo možné zkusit o to okno otevřít,

bylo by hezké dostat dovnitř čerstvý vzduch.

Jo, souhlasím. To je skvělý nápad.

Promluvím s údržbářem.

Dobře, fajn. Je to ten chlap, co je na zahradě?

Ne, to je Enzo. Ten je zahradník.

Na něj nemysli.

A pak, kdybych mohla dostat klíč od zabíracího zámku.

Ach můj bože, ano. Ten zámek.

To je tak strašidelné.

Tohle bylo Andrewovo skladiště na jeho složky. Dobře?

Ale, ach můj bože,

zavřené okno, zabírací zámek.

Co jsme za monstra?

- Ehm... - To zařídím.

Ach, než zapomenu. Ehm...

Tohle je pro tebe. Dárek.

A taky, viděla jsem, že tvůj telefon je opravdu starý,

a chtěla jsem, abys měla tohle,

protože jsem na něj nahrála platební kartu,

abys ho mohla použít v obchodě s potravinami

a na benzín.

Ach, ehm, budu se o něj obzvlášť starat. Děkuji.

Upřímně, jsem tak ráda, že... jsi tady s námi.

Díky.

Mohu tě obejmout?

Děkuji, Millie.

Děkuji. Dobře.

Dej mi vědět, kdybys potřebovala ještě něco.

Sakra.

Ne, ne, ne.

Ne, ne, ne.

Nino?

- Kde jsou? - Kde jsou co?

Moje poznámky pro PTA na dnešní schůzi!

Byly tady na pultu,

a teď tady nejsou.

- Kde jsou? - Žádné poznámky jsem neviděla.

Blbost!

Kde jsou?

- Nino, ne, ne. - Hej.

Hej! Co se děje?

Millie vyhodila moje poznámky na dnešní schůzi.

Kde jsou?

Nino, proč se nepodíváme do tvé kanceláře?

Musím jít projevit řeč

před všemi

a teď nemám nic!

- Nino! - Co?

Máš kopii...

...na svém počítači?

Psala jsem si je rukou!

Ach, do prdele!

Vždycky lépe přemýšlím, když si píšu rukou.

Kde je můj hřebík?

Dobře. Pojď sem, pojď sem.

To je v pořádku.

Zhluboka se nadechni, dobře?

Dýchej, dýchej, dýchej.

Zvednu tě.

Tady je plán. Vezmu Cece do školy,

a ty...

půjdeš si dát horkou sprchu.

Dáš si pořádnou dlouhou snídani,

a pak máš celý den na práci na svém projevu,

a ještě stihneš zajít do salonu na úpravu.

Budeš mít právě dost času na kořínky.

Tak tě mám ráda.

- Mám tě ráda. - Mám tě ráda.

Příště musíš být speciálně opatrná.

Zkazila jsi mi celý den.

Omlouvám se.

Velmi mě to mrzí.

Ne-- Nebojte se toho.

Nevím, co se s ní v poslední době děje.

Ona je...

je na skutečné emocionální horské dráze.

Ach, to je asi Merkurem,

ehm, v retrográdním pohybu.

Netipoval jsem tě na typ se znamením zvěrokruhu.

Vinná.

Dovol mi pomoci ti uklidit.

- Je tu zatracený nepořádek. - Ne, ne, ne. To zvládnu.

To zvládnu. Jdi se připravit.

Nechci, abys měla zpoždění pro Cece.

Děkuji.

Zítra to bude lepší.

Bude to lepší, přísahám.

Dobře.

Jo.

Cece! Pojďme na to!

Co tu děláš?

Pracuji tady.

Co tu děláš ty?

Ty...

Já se sem moc nehodím

s těmi ostatními mámami z PTA.

Asi jsem si neuvědomila, jak jsem ve stresu.

To jsou asi ty nové hormony, co tě rozčílí.

Andrewovi bych nic neřekla.

Vypadni.

Musím se osprchovat.

A ty si později poradíš s večeří.

Jo.

Voní to úžasně.

Je to kuře piccata.

Mmm.

Ach, tohle jsem vzala pro Cece.

Ach, ty jsou fantastické. Bude se jí to líbit.

Dneska někdo nedostal svou svačinu,

a ona je velmi hladová malá baletka.

Co kdybys ji začala hostit a já hned přijdu dolů?

Dobře.

Hej, Cece,

jaký byl den ve škole?

Chtěla bys džus, nebo... nebo vodu?

Džus. Ale tenhle skleněný pohár je špinavý.

Opravdu? Právě jsem ho vyndala ze sušičky.

Džus je privilegium.

Ne něco, co by se pilo ze špinavé sklenice.

Samozřejmě, že ne.

Vypadá to úžasně.

Že ano, Cece? Mnohem lepší než nugety s dinosaury.

Hej, Millie,

proč si nevezmeš místo a nepřidáš se k nám?

Ehm...

Ne, já... já už jsem jedla.

Ach, trváme na tom.

Že ano, Cece?

Ehm...

Doufám, že vám to chutná.

Pojď dál.

Ahoj.

- Ahoj. - Omlouvám se, že tě ruším.

Mám pro tebe něco.

Cece si to přála.

- Je tak milá. - Jo.

♪ Můžeš mi říct ♪

♪ Že ji nemiluješ ♪

♪ Ale měl bys jí to taky říct ♪

♪ Protože já nemůžu dál...♪

Ne, ne, ne.

Absolutně, k čertu, ne!

Ach můj bože.

Chci, abys se tu cítila bezpečně.

Ano.

Pro tvé dveře, jak jsi žádala.

Díky.

Tak jaké bylo včera večer s Andrewem?

Dobré.

Dělala jsem kuře piccata.

Je to snílek, viď?

Předstírá, že mu chutná všechno, co mu uvařím,

i když to nenávidí.

Mmm.

To je hodně slaniny, Millie.

Chceš nás zabít?

Kam jdeš?

Mám...

volnou sobotu.

Není to to, o čem jsme se bavili?

Ne, já... dneska tě nemůžu uvolnit.

Zmeškala jsem svou schůzku v salonu,

protože jsi vyhodila mé poznámky.

Pamatuješ?

Mám schůzi, na kterou nemůžu chybět.

Schůzi?

Kvůli čemu je ta schůze?

Kdybych si mohla dát pár hodin volno,

a pak se vrátím.

Millie, absolutně ne.

- Zlatíčko? - Nemůžu tě nechat... Co?

Miláčku, to je v pořádku. Ona může jít.

- Ale, Andy, je tvůj volný den. - Vím, přesně tak.

A proto půjdeme do parku... a poletíme s tímto drakem.

A čekali jsme celý týden, ne?

Děláme kroužky, pouštíme draky,

a pak děláme balet.

Jdi. Dej si čas.

- Ahoj, mami. - Ahoj, zlato.

Bavte se.

Díky.

Jak se vede?

Dobře.

Stále si píšeš do deníku?

Ehm, jo. Chceš si ho přečíst?

Bože, ne.

Už tak mám dost věcí ke čtení.

Takže jsi dala výpověď u Charlieho?

No, tato práce hospodyně mi tak nějak spadla do klína.

A bydlím tam, takže šetřím jmění na nájem.

Dobře, to je dobře.

Mám tady svou novou adresu,

a telefonní číslo.

Rodina je opravdu úžasná.

Cítím se... cítím se šťastná.

Musí to ale dělat schůzky s novými lidmi trochu těžší,

když musíš bydlet s rodinou.

Teda, myslela bys to tak, že?

Ale už jsem potkala spoustu opravdu skvělých chův.

Jsou tam i nějaké chůvy?

Ptáš se mě na můj milostný život, Pame?

Jestli vím, jak funguje Tinder,

nebo jestli si užívám sexuální touhy po celém Great Neck

protože jsem neměla sex deset let?

Ne. Jen říkám, že lidské spojení je důležité.

Rozhodně.

Ale drž se téhle práce, Millie.

A bydlení.

Budeš potřebovat obojí, nebo se vrátíš do Bedfordu

a odsloužíš pět let z tvého trestu.

A to si nepřeji pro tebe.

Ani já to nechci pro sebe.

- Ahoj, Nino, já jen-- - Potřebuji, abys vyzvedla Cece

z baletního kroužku, v 1:45, a nebuď pozdě.

Ehm, dobře, kde to je? Nino?

Cože?

Baletní škola?

Baletní kroužek.

Malé děti.

Sakra.

Tendu doprava.

A uklonit se a otevřít doleva.

Noha za tebe.

Výborně, a zavřít do první pozice.

Dneska úžasná hodina. Děkuji.

Pojďme si vzít naše tašky a boty.

Dobrá práce.

- Ahoj. Koho hledáte? - Ehm, Cece.

Cecilia Winchesterová.

Jste nová služebná Niny?

- Ano. Ahoj, jsem Millie. - Ahoj.

Ahoj!

Cece! Hej, jsem tu, abych tě vyzvedla.

Dneska budu spát u Emmy.

Domluvily jsme se na tom před týdny. Má všechny věci.

Ach, ne, ne, ne.

Nina mi právě volala a požádala mě, abych ji vyzvedla,

takže si asi změnila názor.

Ach.

Dobře, nech mě se podívat.

Nino!

Ahoj, jsem Patrice.

Tvoje holka je tady. Trvá na tom, že musí vyzvednout Cece.

Vím. Vím.

Ne, to vůbec nevadí.

Je nemožné najít spolehlivou pomoc.

Ach, chcete to potvrdit?

Bavte se.

Vymysleli jsme to.

Dobře, měj se. Ahoj.

Dobře, měj se. Ahoj.

Páni, ony jsou opravdu krásné.

Jsem ráda, že je budeme moci použít,

paní Winchesterová.

No, ten vzor je samozřejmě vintage.

Millie.

Řekla jsem ti, že Cece má dneska přespání.

Nemusela jsi dělat scénu.

Takto necháte oblékat personál ve vašem domě?

Ach, tohle je Andrewova matka, paní Winchesterová.

Zmenšuje svůj majetek,

takže nám přivezla porcelán po své matce.

- Ano. - Není to krásné?

Není?

- Ano. - Já vím.

Andrew tyhle talíře miluje.

Chci, abys je dala na bezpečné místo,

protože Nina se pravděpodobně zakopne

a všechny je rozbije na kusy.

Vinná a přiznaná.

- Andrewi! - Oh.

- Matko. - Ach, Andrewi, kde máš kravatu?

Vím, jsem příliš ležérní. Omlouvám se.

- Tvoje vlasy jsou báječné. - Děkuji, drahoušku.

Ani stopa po koříncích. Je to...

- Je to to, co si myslím, že je? - Ano, je.

Nemůžu se dočkat, až budu jíst z těch talířů.

Rodinné dědictví.

- Jsem tak ráda, že je zpět. - Já taky.

Tohle zatracené okno.

Talíře jsou pořád ve dřezu.

Jo, já vím. Nechávám je tak trochu...

namočené.

Ehm, už se namáčejí

tři dny.

No, teď, víš, je to trochu...

Glug, glug, glug, glug, glug. Cink.

Glug, glug, glug.

...doma, když všichni odcházejí.

Chci se tě zeptat...

Nebudu se tě ptát, co prodáváš.

Zeptám se Patsy, dobře?

Ah, Family Feud.

Omlouvám se.

Ehm... já...

nemohla jsem sehnat nějaké...

- Nechám tě být. - Ne, ne. Prosím.

- Uhnu ti z cesty. - Sedni si, prosím. Ne, sedni si.

Pojď.

Zůstaň, prosím.

Já miluju tuhle show.

Já taky.

Viděla jsem jenom tu se Stevem Harveyem.

- Opravdu? Ach, to je klasika. - Jo.

Tohle je Richard Dawson.

Ikona módy.

- Je to OG. - Jo?

Má některé velkolepé licousy.

To má.

Ty krávy by moje rodina vyhrála v téhle show.

Jsou naprostí supi.

Hlavně moje matka.

A co ty?... Tvoji, ehm...

rodiče, hrají hry?

Ach, už s nimi moc neudržujeme kontakt.

Ach.

Omlouvám se.

To musí být těžké.

Ach, ani ne, ne.

Teda, i kdyby, tak pravděpodobně...

by je to nebavilo.

Jsou tak trochu protikladem zábavy.

Dobře, povím ti něco.

Můžeš být v našem týmu.

Byli bychom to my dva...

a Nina a moje máma.

Nininí rodiče se nepočítají?

Zemřeli, když byla dítě.

- To je hrozné. - Jo.

Je to vlastně šílený příběh.

Zemřeli při požáru domu.

Nikdo neví, jak to začalo.

Nina se dostala ven, její rodiče ne.

Dlouhou dobu si policie vlastně myslela, že ona...

Dokážeš si to představit...

žít s tím celý život?

- To by bylo hrozné. - Co by bylo hrozné?

Tady je.

Ahoj.

Jmenuj kresleného ptáka.

Co tady děláš?

Co myslíš? Já se můžu zeptat stejně tebe.

Dívám se na Family Feud.

Mmm.

- Ve 2:00 ráno? - Chceš se zapojit?

Dawsona? Chceš Dawsona?

Ne, já to zvládnu. Je to...

Zlatíčko, jsou 2:00 ráno.

Dobře.

Půjdu spát.

Dej mi vědět, jak to skončí.

Dobře.

Dobrou noc.

- Hned budu nahoře. - Dobře.

Ehm, kreslený pták, malá Katie.

Tři odpovědi zbývají.

- Kačer Daffy. - Ehm.

Uvidíme, jestli se to povedlo.

Je pozdě. Asi bych si měla jít lehnout.

Tohle nefunguje.

- Co? - Tohle nefunguje.

Takže budu potřebovat, abys si sbalila věci

a odešla hned ráno,

než se Cece probudí.

Aby nebyla smutná.

Ne, Nino.

Já... já...

Nemyslela jsem si, že tu někdo bude dole.

Řekla jsi mi, že můžu používat projekční místnost.

Budu potřebovat zpět i telefon.

Prosím, Nino.

Uděláš cokoliv,

abych ti to vynahradila. Slibuji.

Můžeš mi jen dát...

ještě jednu šanci?

Ehm...

Dobře.

Jeden týden.

Dobře?

Ale odteď se budeš muset oblékat přiměřeně

pohybovat po domě.

Ano, samozřejmě. Promiň.

Ach, Millie.

Zůstaň zatraceně daleko od mého manžela.

- Mmm. - A moje chůva si pořád stěžuje

na svého mrtvého psa,

a nechci být K-R-Á-V-A,

ale od kdy jsem se stala poradkyní pro smutek psů?

Zatímco Emma má zpoždění do školy.

- Mmm. - Já nestíhám jógu.

Víš, co pro mě jóga znamená.

- Je to všechno. - To je nešťastné.

Děkuji.

No, brzy budeme hledat chůvu.

Ach můj bože, Nino! Jsi těhotná.

- Nino. - Věděla jsem to.

Ne. Ještě ne... Ještě ne.

Plánujeme.

Už nějakou dobu chodíme k tomuto neuvěřitelnému

specialistovi na plodnost ve městě.

- Super. - Andrew trvá na tom,

aby nešetřil výdaji,

samozřejmě. Takže ano.

- To je skvělé. - Jé, ano.

Najdeme ti tu nejúžasnější chůvu, přísahám.

- Rozhodně. - Díky.

Ach, tohle je dětský lékař Cece.

- Hned jsem zpět. - Ach.

Doplň náš čaj.

Ach můj bože, moc se omlouvám.

Opravdu jsem si myslela, že je těhotná.

Já vím, všichni jsme si to mysleli.

Teda, vidělas její pleť?

Bože, a co ty její kořínky?

Můj bože. Člověk by čekal, že se bude víc starat o sebe

kvůli Andrewovi.

- Je tak kurevsky sexy. - Je.

A zvláště proto, že mají nepřekonatelnou předmanželskou smlouvu.

- Mmm. - Dobře. Víš,

ona neměla ani halíř, když se vzali.

Bude spát na ulici,

pokud se nedá dohromady.

Cece? Získal by opatrovnictví, vzhledem k tomu...

Samozřejmě. Po tom, co udělala.

Kolik měsíců strávila v tom hrozném psychiatrickém ústavu?

- Devět. - Devět.

Devět měsíců.

Teda, můj bože,

neznám, jak to s ní jenom může vydržet.

Protože je svatý.

Je to sexy svatý.

Sexy svatý Andrew. Ach můj bože.

- Jé. - Co jsem zmeškala?

Ach, právě mluvíme o jarním fundraisingu.

- Jé. - Prosím,

zachraň nás nápadem na téma.

Přestaň se plížit.

Ty ženy měly pravdu v jedné věci.

Andrew je rozhodně svatý, že stojí za Ninou.

Nemůžu uvěřit, že lhala o tom těhotenství.

Všechno, co mi řekla, byly lži.

Nebyly to hormony, co ji dělaly šílenou.

Ona je skutečně šílená.

Chudák Andrew.

Jakmile našetřím dost peněz,

odpadnu odtud.

Dnešek nebyl úplné fiasko.

Ehm, děkuji.

Budu tě potřebovat, aby jsi pohlídala Cece příští sobotu.

Andrew a já máme schůzku ve městě,

a vím, že máš volno,

ale věřím, že to nebude problém.

Ehm...

- Budeme se bavit. - Dobře.

Haloperidol.

Akutní kurevská psychóza?

Ahoj, Lexi, Millie tady. Poslouchej.

Opravdu potřebuji vydělat nějaké peníze navíc,

abych mohla dát výpověď z téhle práce.

Myslíš, že bys mohla se zeptat své sestřenice,

jestli bych mohla dostat práci ve skladu?

Udělat cokoliv. Budu uklízet,

budu skládat krabice, budu drhnout záchody.

Jen se odtud opravdu potřebuji dostat.

Odcházíš?

Cože?

Ne, ne, ne.

Udělám...

ti oběd.

Na co máš chuť?

Sendvič s bologňou?

Dobře.

Ale právě jsi říkala po telefonu, že se potřebuješ dostat odsud,

právě teď.

Ne.

Špatně jsi mě slyšela.

Jeden sendvič s bologňou za chvíli je hotový.

Takže, jaký byl, ehm...

jaký byl tento týden ve škole?

Naučila ses něco zábavného nebo zajímavého?

Je to škola. Není to zábavné ani zajímavé.

A co kluci?

Máš nějaké vyhlédnuté?

Fuj, ne. Proč by ses mě vůbec tak ptala?

Já se jen...

snažím navázat malý rozhovor.

Zapomeň na to.

Stejně nemám hlad.

Dobře.

Nemusíš být můj přítel, víš.

Není to součástí tvé práce.

No, já bych chtěla být.

Proč?

Protože tě mám ráda.

Ne, nemáš.

„Chceš džus nebo vodu?“

„Džus, prosím.“

„Nerozlij to.“

„Džus je privilegium.“

„Nebudu.“ „Šla jsi dnes do salonu?“

„Ano.“

„Vypadáš velmi hezky.“

- „Děkuji.“ - Cece, chtěla bys

kuřecí nugety s dinosaury a kečup?

Kečup dělá nepořádek.

Ano, dělá.

Cece, kde jsi našla tohleho trola?

Byla jsi v mém pokoji?

Cece, tenhle trol je pro mě velmi důležitý.

Nechci, abys chodila do mého pokoje, rozumíš?

Musíš zůstat mimo podkroví.

Ty taky.

Ahoj.

Hej, Cece,

mohla bys jít chvíli

hrát do svého pokoje, prosím?

Co se stalo?

Předčasné úplné selhání vaječníků.

Snažíme se roky.

Aspoň teď to víme.

- Omlouvám se. - Já jsem jen...

Člověče, vždycky jsem chtěl mít hodně dětí.

Jako... jako celý fotbalový tým.

Nina a já jsme byli jedináčci, jako ty.

No, aspoň máš Cece.

Samozřejmě, samozřejmě.

Vím, že to zní sobecky.

Miluji Cece.

Vždycky jsem chtěl své vlastní dítě s Ninou.

Neuvědomil jsem si...

Ach, Cece je... je rozhodně moje dcera.

Jen není moje biologická dcera.

Jsi úžasný táta.

Hele, opravdu nevím, jak to ona přijme.

Byla v poslední době tak křehká.

Opravdu si nemyslím, že zvládne to zklamání.

Máš ji.

Nemyslím si, že jsem dost dobrý.

To není fér! Dělala jsem všechno, co jsem mohla!

Nino, není to tvoje vina.

Přeješ si, abych odešla.

Bože! Počkej! Nino, ne!

- Haló? - Ne, ne, ne!

Andrewe, jsi... jsi v pořádku?

Cože?

Ach můj bože.

Andrewe, jsi v pořádku?

Co? Odposlouchávala jsi těm děvkám z PTA,

jak říkají, že jsem blázen?

Že si nezasloužím svého manžela?

Že patřím do blázince?

Andrewe!

Pusť to.

- Omotej si to kolem ruky. - Děkuji.

Živá a zdravá.

Uklidila jsem nepořádek z včerejší noci.

Omlouvám se, že jsem nebyla upřímná o tom miminku.

Myslím, že jsem se snažila...

manifestovat.

Nebo tak něco.

To je v pohodě, chápu to.

Nevím... jak se budu dívat na Andrewovu matku.

Každopádně,

uvědomila jsem si, že se musím přestat držet věcí

a začít znovu.

Takže tyhle jsou téměř nové,

a já je chci, abys je měla.

Já...

Já... já nemůžu.

Ne, vážně,

tyhle půjdou do koše v Goodwillu.

Ty bys na tobě vypadaly úžasně.

Millie, vezmi si to.

Díky.

No, Andrew vzal Cece na palačinky,

takže se nemusíš starat o snídani tomto ráno.

Ale potřebuji laskavost.

Potřebuji, abys zjistila lístky na muzikál s názvem Showdown.

Andrew se na to chtěl už dlouho podívat,

a já chci něco udělat,

abych mu to vynahradila.

Jasně.

Tuto sobotu,

pokud to zvládneš,

a přenocování v luxusním hotelu.

Udělej si velký apartmán.

Něco romantického.

A Cece bude u kamarádky,

zařídím, aby byla...

mimo dům,

a ty budeš mít víkend jen pro sebe.

To zní skvěle.

Uvidím, co se dá dělat.

Jsi záchrana, Millie.

Nevím, co bych bez tebe dělala.

Jsi u Winchesterových, že?

- Jo. - Já jsem u Leightonových.

Suzanne?

Správně.

Cece není tak hrozná, že?

Neboj se. Nikdo ji nedělá zle,

ne po všem, čím si prošla.

Co tím myslíš?

Vážně?

Všechny ty hovadiny o maminkách?

Vím, že strávila nějaký čas v psychiatrickém ústavu, ale...

Ehm...

Nina Winchesterová se pokusila utopit své dítě ve vaně.

- Cože? - Jo.

Je to jako všechno, o čem ty mámy z PTA mluví.

Když byla Cece miminko,

Nina ji hodila do vany s tekoucí vodou,

pak se pokusila zabít

polknutím hromady pilulek.

Naštěstí se její manžel vylekal,

když se jí nemohl dovolat,

a pak zavolal policii pro kontrolu stavu.

Je to, jako, hrozné, že?

Dobrá práce, tanečníci. Děkuji.

- Půjdeme si pro věci. - Dobře.

- Tvoje auto smrdí nohama. - Děkuji.

Ahoj.

Co víš o téhle rodině?

Promiň, nemluvím anglicky.

Ach, kecy.

Vím, že tu nemáš být.

Proč?

Nech ho být.

Nemáš co mluvit s Enzem.

Co to je?

Jsou to lístky na Broadway a rezervace hotelu.

- Na sobotu? - Jo.

Ale proč bych ti měla rezervovat lístky...

na den, kdy jedu s Cece na umělecký tábor do D.C.?

- Proč bych to dělala? - Nevím, ale udělala jsi to.

Ne, neudělala.

A předpokládám, že jsou teď nevratné?

Nino, udělala jsem, co jsi mě požádala.

Dobře. Zaplatíš to ze své výplaty.

A je mi to líto, ale byla to tvoje chyba,

a ty budeš muset uhradit poplatek.

Nino, to si nemůžu dovolit.

Je mi to jedno!

Byla to tvoje chyba. Budeš to hradit.

Nino, to je víc, než mám našetřeno.

Hej.

- Ahoj. - Ahoj.

Právě jsem skoro vyčistila frmu s květinami,

takže jinak bych ti dala... dala bych ti víc.

Co se děje?

Millie zarezervovala lístky

na nevratný víkend pro nás,

který ani nemůžeme využít.

A bude muset zaplatit. Promiň.

Ne, nemusí. To je v pořádku.

Zavoláme na kreditní kartu a necháme to zrušit.

Nemyslím, že to jde.

To jde. To je možné.

Nemusíš nic platit.

Děkuji.

Omlouvám se.

Zlatíčko?

Všechny tyhle věci na týden?

Nechci, aby jí bylo steskem po domově.

Dobře. Promiň. Sakra. Dobře.

Promiň.

Je mi to tak líto. Obvykle se oblékám, než přijdu dolů.

Ne, je to moje chyba. Vlastně jsem se jen...

se chystala ti něco přiznat.

Chtěla jsem ti dát vědět, že se mi nepodařilo získat ty lístky zpět.

- Sakra. - Jo.

Takže si myslím, že bys je měla vzít

a jít na představení s kamarádkou

a zůstat v pokoji, účtovat si, co chceš.

Pokojová služba. Chci, abys sis to užila.

To je...

opravdu od tebe milé, ale...

Nemůžu. Nemám s kým jít.

Musíš mít někoho.

Kéž bych měla, ale nemám.

Dobře, no, ehm... co kdybychom šli my dva?

Můžeme se vrátit dnes večer. Mohu...

mohu vylepšit nabídku malinko,

přidat plátek pizzy, možná horký jablečný mošt?

Řeknu Nině, že jsem...

vyměnila lístky a příští týden ji vezmu.

Ne, nemůžu tě nechat to udělat.

Ale no tak, oba bychom měli jít ven.

Vím, že bychom mohli. Proč ne?

Myslím, že to má být skvělá show.

Dobře.

Skvělé. Jdeme.

♪ Skořice ♪

♪ V mých zubech ♪

♪ Z tvého polibku ♪

♪ Dotýkáš se mě ♪

Skvělé šaty.

♪ Všechny ty pilulky ♪

♪ Které bereš ♪

♪ Fialová, modrá, zelená, červená, abys mě držela ♪

♪ V bezpečné vzdálenosti, to nefunguje ♪

♪ Snažíš se mě vyhnat ♪

♪ Ale já jen najdu svou...♪

Díky, že jsi přišel.

♪ Fialová, modrá, zelená, červená, abys mě držela venku, vyhrávám ♪

♪ Jsou věci, které ti chci říct ♪

♪ Ale raději tě nechám žít ♪

♪ Jako kdybys mě držel bez toho, abys mi ublížil ♪

♪ Byl bys první, kdo to kdy udělal ♪

♪ Jsou věci, o kterých chci mluvit ♪

♪ Ale je lepší nic neříkat ♪

♪ Ale jestli mě budeš držet bez toho, abys mi ublížil ♪

♪ Byl bys první, kdo to kdy udělal ♪

♪ Byl bys první, kdo to kdy udělal ♪

- Mám hlad. - Jo, já mám hlad.

- Mohl bych jíst. Jo. - Jo?

Nebyla pizza součástí téhle dohody?

- Jo, byla. - Jo?

Jo. Víš co? Myslím, že mám lepší nápad.

Sakra, to bylo úžasné.

- Bylo, že jo? - Jo.

Jo.

Tohle místo je opravdu nóbl.

No, je okouzlující,

tak trochu po staru newyorským způsobem.

Jo.

Já... já nevím...

Nevím, co bych si měla objednat.

No, co kdybychom si prostě dali od všeho kousek?

- Od všeho? - Od všeho.

- To nemůžeme. - Ale můžeme.

Máš ráda martini?

Asi. Nevím.

- No, tak to zjistíme. - Jo.

Na nové dobrodružství.

Na zdraví.

Teda... jsi vtipná, jsi...

jsi starostlivá, jsi skvělá s dětmi.

Jen nechápu, proč uklízíš domy lidem.

Měla bys být venku a žít svůj nejlepší život.

A přemýšlela jsi někdy o tom, co

chceš dělat se svým časem na této Zemi?

- Nevím. Ne, vlastně ne. - Proč ne?

A co ty? Žiješ

svůj nejlepší život tím, že děláš...

ani nevím, co děláš.

Vedu společnost pro zpracování dat,

kterou mi nechal můj otec.

V podstatě dostávám hodně peněz

za to, že dělám opravdu nudné sračky.

- Chápu. - Teda, já jsem vždycky chtěl jen

být manžel a otec, upřímně.

To je opravdu milé.

Co ty? Chceš děti?

Jo.

Jednoho dne.

S tou správnou osobou, samozřejmě.

Teda, já... já...

mám pocit, že jsem vyhrál v loterii s Ninou, a měl bych cítit,

že žiju svůj nejlepší život. - Ale nežiješ?

Miluji svou ženu.

Opravdu.

Jen mám pocit, že je pořád naštvaná,

a nevím proč.

Mám pocit, že každá naše konverzace

končí výbuchem.

Jestli ti to nějak pomůže, to samé.

Teda, ona bývala velmi odlišná. Byla, ehm...

Byla... milující,

a byla laskavá, a byla štědrá.

Byla přítulná.

Teda, já chci jen udělat ji šťastnou

a upřímně nevím jak.

Andrewe, není to tvoje vina.

Neměl jsem to říkat. Omlouvám se.

Ne, je to v pořádku. Teda, vidím, jak se k tobě chová,

a je mi to líto.

Je mi to líto.

Mám pocit, že tě zklamu.

Nezklameš.

Jsem si jistý, že je tam prostor na tanec.

- Chceš jít tancovat? - Měli bychom jít?

Jo.

Pojďme tančit.

♪ Vrátí se tvé oči ke mně? ♪

♪ Začne náš den zářit? ♪

♪ Byla zima ♪

♪ Teď pojďme přímo do jara ♪

♪ Nech ptáky zpívat ♪

Nemyslím, že jsi dost střízlivý, abys nás odvezl domů?

Vlastně ne.

Myslím, že máme problém.

A ty máš vše připravené.

Nejsou vedle sebe, ale jsou na stejném patře.

- Díky. - Mm.

Sakra, můj telefon je mrtvý.

Ach.

- Tady máš. - Děkuji.

- Samozřejmě. Přeji hezký pobyt. - Děkuji.

Uvidíme se ráno.

Dobrou noc.

Neznič si život.

Ach, sakra.

Ach ne.

Ahoj.

Co se děje?

To nemyslí. Budu s ní mluvit.

- Myslí, Andrewe. Myslí. - Millie, pojď sem.

Chce zničit můj život,

a já nevím proč.

Ne, nechtěla. Budu s ní mluvit.

Andrewe, vím, že si myslíš, že můžu být lepší,

ale já tu práci potřebuji.

Nemůžu o ni přijít. Já... já... nechci se vrátit.

Kam se vrátit?

O práci nepřijdeš.

Všechno bude v pořádku.

Slibuji ti to.

Dobře?

Neplač. Je to v pořádku.

Bude to v pořádku.

♪ Podváděj mě jednou a je to „A co?“ ♪

♪ Podváděj mě podruhé, jsem kurevsky hloupá ♪

♪ Potřetí, líbí se ti každý zatracený kluk, kterého jsem milovala ♪

♪ Oh, ne ♪

Svlékni si šaty.

♪ Říkáš mi, že jsi výjimka ♪

♪ Jestli jsi hodný kluk se špatnými úmysly ♪

♪ Řekni mi to teď ♪

♪ Protože je už trochu pozdě ♪

♪ A já jsem emocionálně ♪

♪ Trochu pokroucená ♪

♪ A jestli tady zůstanu ještě minutu, zlato ♪

♪ Řeknu něco, co nikdy neříkám ♪

♪ Protože něco na tobě mě láme ♪

♪ Ještě tě nemiluji ♪

♪ Ale jsem skoro tam ♪

♪ Uzavírám posledních dvacet procent ♪

blízko u srdce ♪

♪ Jen pro případ, že se ukážeš jako špatný jako zbytek ♪

♪ Nebudu hloupá ♪

♪ Ale pro tebe bych možná udělala, co dělají hloupé děvky ♪

♪ Obléknu si šaty a řeknu...♪

♪ ...srdce z mého místa do tvé postele ♪

♪ Jsem špatná jako zbytek ♪

♪ Jsem špatná jako zbytek ♪

Nina se vrací brzy.

Takže musíme být před ní.

Měli bychom jít.

- Dobře. - Dobře?

Bude to znít dost kýčovitě,

ale nemyslel jsem si, že by někdo mohl vypadat tak krásně ráno.

Nina se to nesmí nikdy dozvědět.

A tohle se nesmí nikdy opakovat.

Opravdu bych si přála, kdyby byly věci jiné.

Kéž bych tě potkal dřív.

Já taky.

Jsi v pořádku?

Jo.

Nino?

Nino!

Půjdu se převléknout.

Začnu dělat oběd, jen pro případ, že se vrátí.

Ach, do prdele.

Haló?

Je tam někdo?

Ahoj.

Vítej doma.

- Děkuji. - Oběd je skoro hotový.

Ach, chlapče.

- Ahoj. - Ahoj, zlatíčko.

- Ahoj. Co děláš? - Jen jsem opravoval odtok

v koupelně pro hosty nahoře. Je trochu ucpaný.

Věděla jsem, že se o to pokusíš.

Řekl jsem, že instalatér přijede v úterý.

Ne, já vím. Jen jsem se dnes cítil extra mužně.

- Dobře. - Jo.

Jaký byl tvůj volný den? Jak se má Cece?

Je v pohodě.

Poslouchej.

Je mi moc líto včerejší noci.

Byla to velmi dlouhá cesta.

Byl jsem velmi unavený.

Zjistil jsem, že ve hotelu dobře nespím,

jak se ukázalo.

A neměl bych být ponechán sám se svým telefonem.

Takže, poučení zní. Je nový den.

- Prosím, přijmi mou omluvu. - Jo, je to v pohodě.

- Omlouvám se. Moc se omlouvám. - Je to v pořádku.

Pojď, dej si něco k jídlu.

- Jo. - Jo.

- Mm. Mm. - Ahoj.

- To vypadá fantasticky. - Ano.

...víš? Ahoj, Millie.

- Mhm. - Jaký byl tvůj volný večer?

Ehm, moje nejlepší kamarádka Lexi mě vzala

- do Peter Luger. - Hmm.

Ehm, měla dárkový poukaz. Bylo to opravdu hezké.

Měli jsme hodně příloh.

Ale já vlastně nejím maso.

To vypadá neuvěřitelně. Takže děkuji.

Nevím proč, ale moje quiche nikdy nevyjdou.

Chtěla jsem se tě zeptat.

Naučila ses vařit, když jsi byla ve vězení?

Víš, ona byla ve vězení děsít let,

než k nám přišla pracovat.

Že jo?

Myslím, že je to statečné,

začít znovu v novém městě.

Jsem ráda, že jsme mohli být součástí tvé cesty.

Ach.

Potřebujeme doplnit zásoby všech Cece-iných oblíbených věcí

než se vrátí domů.

Ty jsi v tom moc nedržela krok.

A mohla bys... Promiň.

Mohla bys použít moje auto

na pochůzky odteď,

dokud si nenašetříš na něco lepšího?

Obávám se, že tvé auto se stává

nežádoucím tématem konverzace. Tady máš.

- Víš, co myslím? - Jo.

Jsi v pořádku?

Jo.

Měl jsem to všechno špatně.

Nina nikdy nebyla jednou z těch žen,

co se řídily jen svým instinktem.

Ona věděla.

Celou tu zatracenou dobu,

věděla, že tu práci potřebuji a nemůžu odejít,

bez ohledu na to, jak hnusný život mi dělala.

Jaká to je kurva ženská,

když něco takového udělá? Měj se hezky, nashle.

Ahoj, Millie.

- Ahoj. - To je ten nejnovější telefon?

Co myslíš o tom foťáku? Je...

docela skvělý, že?

To bych neřekl. Používám ho jen do práce.

No, ale i tak, jsi velmi důvěřivá.

Co tím myslíš?

Miláčku, většina chův si nebere telefon,

protože nechtějí, aby každý text,

každý hovor, každé místo, kam jdeš, bylo sledováno.

Ale, jako, ty nemáš co skrývat, takže...

jen dobře pro tebe.

A to bylo, když jsem si uvědomila,

že Nina ví všechno.

- Millie Callowayová. - Ano?

Ruce na auto, prosím.

Cože? Proč?

Řekl jsem, „Ruce na auto.“

Au! Co jsem udělala?

Tohle auto bylo nahlášeno jako kradené.

Cože? Ne.

Ne, to je auto mého šéfa.

Děkuji.

Omlouvám se.

Omlouvám se, že jsem ti neřekla pravdu o vězení.

Byla jsem na střední a byla to chyba. A...

Nemusíš nic vysvětlovat.

Minulost je minulost.

Andrewe, ona to ví.

Já vím.

Nino!

Nino, pojď sem dolů.

Co to bylo za kousek, kruci?

Vím, že jsi ji vzal do města.

Vím, že jsi použil hotelový pokoj.

A...

Vím, že jsi s ní šoustal.

Opět si to představuješ.

Ach.

- Samozřejmě, že ano. - Jo.

Představuji si,

že tvého podmíněně propuštěného bude opravdu zajímat,

že už nemáš práci

nebo... ...kde bydlet

a že jsi ukradla tisíce dolarů

mých šatů ze skříně.

Řekl jsi mi, že si je můžu vzít. Řekl jsi, že už je nechceš.

A zase půjdeš do vězení...

Dost!

Nino, nevím,

kdo jsi.

A upřímně, tvoje krutost,

mi z ní je špatně.

Omlouvám se, Nino, ale chtěl bych, abys...

chtěl bych, abys odešla.

- Cože? - Nemůžu tu sedět

a dívat se, jak ničíš život té ubohé dívce.

Nedovolím to.

Prosím, opusť můj dům.

Ehm...

Náš dům.

Je to můj dům.

Tohle je náš dům.

Můj...

dům.

To nemůžeš udělat.

Hned!

Prosím, odejdi hned.

Chceš pomoct se sbalit?

Ehm, cože?

Chceš pomoct se sbalit?

Jdi do háje.

Ehm, jak jsme na tom?

Potřebuji, abys věděla, že to není tvoje chyba.

Tohle se chystalo už dlouho.

- Dobře? - Co Cece?

Neboj se. Budu mluvit zítra se svými právníky.

Dostanu ji zpátky sem,

ujistím se, že je v bezpečí.

Začnu hledat novou práci.

O čem to mluvíš?

Moje podmínka má svá pravidla.

Dlouho jsem se takhle necítil k nikomu,

možná nikdy.

A opravdu... Chci ti pomoct.

Chci ti pomoct jakýmkoliv způsobem můžu.

Chci, abys tady zůstala se mnou.

Já taky chci.

♪ Je to tak nepřirozené, jak mě máš omotanou ♪

♪ Jo, jsi na mně závislá, jo, jsi...♪

♪ Je to tak magické, co děláš jedním dotykem ♪

♪ Jo, jsi mě odblokovala ♪

♪ Jo, jsem do tebe zamilovaná ♪

♪ Ahoj, haló ♪

♪ Běháš mi v hlavě dokola, víš to ♪

♪ Řekla jsi, že půjdeme na to pomalu, víš ♪

♪ A teď všem říkám kdo to slyší ♪

Páni, to je prvotřídní ústní hygiena.

„Krása je síla.

„Úsměv...

„je její zbraň.“

To je oblíbená citace mé matky.

– Mhm. – Je posedlá

tímto úsměvem.

– To je docela kýčovité. – Jo.

♪ Nic se nemůže rovnat způsobu, jakým to děláš ♪

♪ Jestli je to v pořádku s tebou ♪

♪ Myslím, že tě budu milovat, budu tě milovat...♪

♪ ...čas ♪

♪ Čas, čas a čas ♪

♪ Je to tak dramatické, že jsi všechno, co mám ♪

♪ Jak mě miluješ bez přestání ♪

♪ A tvoje vlasy jsou tak žhavé ♪

♪ Ahoj, haló ♪

♪ Běháš mi v hlavě dokola, víš to ♪

♪ Řekla jsi, že půjdeme na to pomalu, víš ♪

♪ A teď všem říkám, kdo to slyší ♪

♪ A mně to připadá v pořádku, takže ♪

♪ Jestli je to v pořádku s tebou...♪

Co chceš?

Millie, jsi v pořádku?

Do prdele.

– Co se stalo? – Snažím se udělat snídani do postele,

a pak jsem viděla toho úchylného zahradníka,

jak se na mě dívá skrz okno.

Mám dost toho hajzla.

Hej! Hej!

Pojď sem.

Seber si věci a vypadni odtud. Dobře?

Už tě nepotřebujeme.

Jsi vyhozena.

Vyhozena!

Máš to?

Sračka na toho chlapa, co?

Nikdy jsem nechápal, proč ho Nina chtěla tolik u sebe.

Nesnášel jsem ho.

Promiň. Jsou to talíře od tvé maminky.

To je v pohodě. Pojď sem.

Nechci, abys se starala o úklid nebo vaření

nebo něco takového.

To bys mě přemluvila.

Nevyhazuj nic z toho.

Dobře?

Jo.

Mám chlápka na talíře.

Umí je dobře slepit.

Omlouvám se.

To je v pořádku.

Naučíš se to.

Vítej doma.

– Ahoj. – Ahoj.

Ty talíře jsou pořád špinavé.

Nechtěla jsem se pořezat, když jsem je myla.

– Ach. Mm. – Jo.

– A já to nechci. – Mm-mm.

Večeře voní opravdu dobře.

– Voní, že jo? – Jo.

Co říkáš na to, že dáme večeři na chvíli stranou?

– Jasně. Jo. – Jo?

Jak se stavíš k šampaňskému?

Tady, vážně?

Jo. Budeme akrobatickí.

Bublinky. Bublinky.

Dobře.

Připravená?

Na zdraví.

Co si myslíš?

– Líbí se ti? – Je to hodně bublinkaté.

Andrewe?

Andrewe, zasekla jsem se.

Andrewe, můžeš otevřít dveře?

Andrewe, slyšíš mě? Můžeš mě pustit ven?

Pustím.

Jen ne hned.

Co... Co tím myslíš?

O čem to mluvíš, Andrewe? Pust mě ven.

Andrewe, no tak. Je to hra?

Kéž by byla.

Cože?

O čem to mluvíš? Otevři dveře.

Andrewe! Otevři dveře, Andrewe!

Andrewe, pusť mě odtud!

Pusť mě odtud!

Můj Bože. Pojďme odsud vypadnout.

Jé!

♪ Od té doby, co jsi odešla ♪

♪ Mohu dýchat poprvé ♪

♪ Tak se posouvám dál, joo, joo ♪

♪ Díky tobě, díky tobě ♪

♪ Teď dostanu ♪

♪ Dostanu, co chci ♪

♪ Mohu dýchat poprvé ♪

♪ Tak se posouvám dál, joo, joo ♪

Jdi do háje, Andrewe!

Ach, jdi do háje.

♪ Měla bys vědět ♪

♪ Že dostanu, dostanu, co chci ♪

♪ Od té doby, co jsi odešla ♪

Milá Cece,

jestli tohle čteš,

buď jsem mrtvá,

nebo ti je právě 18.

Ať tak či onak, jsi povinna vědět,

že tvoje matka byla sakra idiotka.

Tečka.

Co čekáš od dívky, jejíž rodiče zemřeli, když jí bylo osm,

a zbytek dětství strávila ve špatných pěstounských domovech?

Já jsem ne,

jak rád naznačuje Andrewe,

neměla nic společného

s tím požárem, který je zabil.

Miluji své rodiče víc než cokoliv na světě,

a dlouhou dobu jsem si přála,

abych šla s nimi.

Ale nešla.

Takže jsem musela dál žít.

Problémy s opuštěním,

problémy s důvěrou,

problémy se sebevědomím.

Vyplnila jsem celou bingovou kartu.

Nejsem si jistá, jestli to byl zázrak, nebo jen hloupé štěstí,

že jsem přežila dětství,

ale nakonec jsem se na práva dostala na stipendium.

A skoro jsem se dostala na druhou stranu.

Skoro.

Ale byl tam ten ženatý profesor,

který mě udělal břevnem.

Nechtěl s námi nic mít.

Někdy přemýšlím o té právnické zkušenosti, které jsem se vzdala,

jestli by to nakonec mělo nějaký vliv.

Nino, pojď sem

s těmi Gradyho tabulkami.

Už jdu.

Je nějaký způsob,

jak získat nějaké její peníze?

No, ptáš se sama sebe,

„Skončí tato arbitráž někdy?“

– Tady jsou. – Ahoj.

Ježíši Kriste, Nino!

Jdi se umýt.

Bože.

Ach, promiň.

Co to do hajzlu je?

Že jo?

Je úžasné, čeho se vzdáš

pro sladkou úlevu povinného zdravotního pojištění

a hlídání dětí.

A bylo to v ten přesný okamžik...

vstoupil do mého života.

– Ahoj. – Je mi tak líto Lynche.

Ten chlap umí být pořádný kretén.

Proto je můj právník.

– Jo. – Jsi v pořádku?

Ehm, ne, omlouvám se. Jo, jsem v pořádku.

Je mi jen špatně z toho, co se stalo,

a rád bych tě vzal na oběd.

Ach, nemusíš to dělat.

Chci.

V té době

jsem si myslela, že je tak zatraceně šarmantní,

pokorný, pohledný,

milionový úsměv.

– Mhm. – Ehm...

Hele, přemýšlel jsem, jestli bychom mohli někdy zajít ven.

Moje matka miluje děti. Mohla by hlídat.

Nebo, samozřejmě, tvá dcera by mohla jít s námi.

To bych ráda.

– Jo? – Jo.

Dostal se mi do kalhot za šest dní

a za šest týdnů mě požádal o ruku.

Můj bože.

Děláš si srandu?

Andrewe!

Upřímně, řekla bych ano v polovině tého prvního zatraceného oběda.

Jak jsem mohla odolat rytíři ve zbroji?

Ten dům měl být varováním.

Pohádkové království, které postavil

pro nějakou tajemnou snoubenku jménem Kathy,

která ho opustila.

Měla jsem se zeptat, co se s ní stalo,

ale nezeptala.

„Její ztráta,“ pomyslela jsem si.

Páni.

Něco úžasně voní! Co to je?

Myslím, že to, co voní, je

kávový koláč s vanilkou a kardamomem, který jsem právě udělala,

a ty budeš můj pokusný králík.

Ach, to bych ráda byla.

Nerada ti to kazím, zlatíčko,

ale tvoje odrosty se snaží uniknout.

Dobrá zpráva je, že jsem si právě objednala salon u Marka,

a on je dneska zahání zpět.

Mmm.

Miluju Marka za to.

Andy, ahoj. Je mi tak líto, že jdu pozdě.

Ach, to je v pořádku.

Zastavil jsem se v tom thajském bistru, co máš rád.

Chceš, abych ti udělal koktejl?

– Tady je. Ahoj. Ahoj. – Ahoj.

Byla někdo neposlušná ovečka

a zapomněla si nechat udělat odrosty?

Mmm. Mm. Mm.

Zdržela jsem se v parku s Cece,

než jsem ji odvezla k Leně. Promiň.

Přeobjednám se

a dám to na stůl.

Hele, než to uděláš...

myslíš, že mi můžeš pomoct s něčím?

S čím?

Mám jen toto poslední jednání s radou,

a jsou tam tyhle poznámky. Nemůžu je najít.

Myslím, že jsou nahoře ve skladu.

– Hned teď? – Jo.

– Jo. – Můžeš mi pomoct?

– To víš, že jo. – Děkuji.

Ach.

Půjdu rozsvítit.

Hned budu nahoře.

Dobře.

– Zlatíčko, v tomhle nejsou žádné soubory. – Já vím.

Zlatíčko.

Andy.

Andy?

Jsem tady.

Andy, je zamčeno.

Jsem velmi zklamaná, Nino.

O čem to, sakra, mluvíš?

Tvoje vlasy jsou privilegium a je třeba se o ně starat.

Ehm...

Moje vlasy?

Jsi si vědoma toho, jak je trapné,

když tvoje žena chodí po městě s odrosty?

Přeskočím to, objednám se znovu,

řekl jsem ti to.

Potřebuji, abys byla lepší.

Pro nás oba. Opravdu.

Andy, nechám si udělat ty zatracené odrosty, dobře?

Takže mě teď můžeš pustit z místnosti, prosím, z pokoje.

Pustím.

Jen ne hned.

Potřebuji, abys pochopila, že tvé činy mají důsledky.

O čem to, k čertu, mluvíš?

Mám obálku, kterou strčím pod dveře.

Teď poslouchej velmi pozorně, prosím.

Potřebuji, abys...

vytrhla 100 vlasů

ze své hlavy s neporušenými kořínky.

– Ehm, cože? – Nino,

potřebuji vidět ty folikuly.

Dobře, zlato, dostal jsi mě.

To bylo dobré.

Dostal jsi mě.

Pusť mě ven, prosím.

Jakmile to uděláš,

prosím, dej je zpět do obálky

a strč ji pod dveře,

a pak můžeme projednat tvoji svobodu.

Andrewe!

Tohle není vtipné!

Andrewe!

Už to nebudu dělat.

Pusť mě ven z té zatracené místnosti!

Je mi to tak líto.

Andrewe.

A tak moc tě miluji.

Zlato?

Zlato?

Andrewe?

Andrewe!

Cece! Andrewe! Prosím!

Do prdele!

Kdo byl ten muž, kterého jsem si vzala?

Co jsem udělala,

abych si tohle zasloužila?

Žádné jídlo.

Tři malé lahvičky vody.

Jediná toaleta byl kbelík ve skříni.

Vzpomínala jsem na dobu, kdy jsme byly jen ty a já, Cece.

Neměla jsem ponětí, jak dobře jsme se měly.

I když jsme byly neustále na pokraji finanční katastrofy.

Jakou jsem teď měla možnost,

než poslechnout toho kreténa,

pokud jsem tě chtěla ještě někdy vidět?

Andrewe,

udělala jsem všechno, o co jsi mě žádal.

Můžeš mě pustit, prosím?

Jedna z těch chlupů neměla folikul, takže musíš začít znovu.

Cože?

Andrewe, Andrewe, prosím.

Prosím, buď tentokrát opatrnější.

Andrewe! Prosím!

Prosím! Andrewe, prosím!

Andrewe!

Ach... do prdele!

Bylo to pro tvé vlastní dobro.

Kdybys mi to dovolila,

mohl bych ti pomoct být lepším člověkem.

Mmm.

Cece.

Cece!

Ach, zlato, ahoj. Ahoj, pojď sem. Pojď sem.

Ach.

Cece!

Ne!

Cece!

Kdybych byla policie, možná bych si myslela to samé,

že jsem omámila a pokusila se utopit svou dceru,

že jsem spolkla lahev prášků

a pokusila se zabít i sebe.

Nikdo by neuvěřil, že můj manžel je krutý,\sadistický monstrum.

Jak by mohl být muž tak pohledný,

tak úspěšný,

tak milovaný, než svatý?

V tom podkroví není nic kromě krabic a papírů, Nino.

Když máš halucinace,\mohou se zdát velmi reálné,

i když nejsou.

Zatímco mě cpali antipsychotiky,

antidepresivy, jediné, na co jsem myslela, bylo ty.

Po devíti měsících

jsem si uvědomila, že jediná cesta, jak se k tobě dostat zpátky,

bylo přiznat...

co jsem udělala. Takže jsem padla na kolena,

přiznala všechno a prosila o svobodu.

Budeme tak šťastní, Nino.

Dokud budeš dodržovat pravidla.

Ale do té doby

jsem pochopila, že nikdy nebudu svobodná.

Bez ohledu na to, jak moc jsem se snažila dokázat,

že jsem ta nejšťastnější, nejdokonalejší manželka...

na celém světě,

Andrewe přesvědčil ty jeho adorující hadí hlavy,

že jsem blázen,

nebezpečná, nezpůsobilá

vychovávat svou vlastní dceru.

A on byl korunován Manželem roku

za to, že stojí při své vyšinuté manželce.

Samozřejmě, že chtěl vlastní dítě.

Ale neexistoval způsob,

jak bych mu dovolila zasít sebe do mě.

Utajila jsem útěk do města, pořídila si tělísko,

stejného lékaře, kterého jsem nakonec vydírala, aby lhal

a řekl Andrewovi, že mi došly vajíčka.

Cokoliv bylo výmluvou, aby mě zavřel.

Nechávání rozsvícených světel,

když jsi rozlila džus

u snídaňového stolu.

A kdykoliv jsem se bránila,

ujistil se, že si pamatuji, že drží všechny karty.

Enzo byl můj jediný kontakt s vnějším světem,

jediný, kdo mi věřil.

Snažil se nám pomoct utéct.

Zařídil nám falešné pasy,

ale Andrewe je našel v mé zásuvce

a já jsem se vrátila zpět do ústavu.

Všechno majetek byl na jeho jméno.

Neměla jsem peníze, žádné kreditky, žádnou rodinu, žádné přátele.

Byla jsem častá návštěvnice psychiatrických léčeben

s nulovou šancí na péči.

Kdybych se pokusila utéct,

Andrewe by mě vystopoval a nás obě by vlákal zpět,

a všichni by ho chválili jako hrdinu.

Byla jsem uvězněná.

Nebyla žádná šance,

že by mě kdy nechal odejít z manželství živou.

A kdybych zemřela,

co by se s tebou stalo?

Co jsem udělala,

že jsem tohoto muže

přivedla do tvého života?

A pak mi to došlo.

Andrewe měl slabinu,

jeho potřebu být zbožňován.

Takže jsem začala sepisovat plán.

– Zase jsi odešla. – Já vím.

A teď jsem zpět.

Andrewe našel pasaporty.

Hele, znám chlápka, který by mohl pomoct.

Myslím, že by to situaci jen zhoršilo pro mě.

Mohu ti pomoci.

Musíš se držet stranou od toho, Enzo.

Poslouchej mě pozorně.

Dobře? Ztratila jsem sestru kvůli muži jako Andrewe,

a nedovolím, aby se to stalo znovu.

Takže teď jdeš, sbalíš si tašku,

vezmeš Cece a odejdeš hned.

Já se postarám o Andrewe.

Ne,

Andrewe mě opustí.

Jak?

Millie byla přesně Andrewův typ.

Pěkná, chytrá, blondýna,

úplně sama na světě, někdo, koho by chtěl zachránit.

Vyděděná rodiči, vyhozená z poslední práce,

bez peněz, bez přátel, žijící ve svém autě,

a koruna krásy,

na podmíněném propuštění

po odpykání 10 let z 15letého trestu.

A ne za drogy

nebo řízení pod vlivem,

nebo nějaké jiné pubertální sračky. Byla ve vězení za vraždu.

Můj plán byl najmout si hezkou dívku, aby mě nahradila.

Ale jakmile jsem potkala Millie,

vymyslela jsem lepší plán.

Enzo mě prosil, abych našla jinou cestu,

aby Millie vynechala to všechno, ale...

Věděla jsem, že je to jediný způsob, jak se od Andrewe opravdu osvobodit.

Přiměla jsem ho slíbit, že nebude zasahovat.

Byla to ona, nebo já a Cece.

Neochotně souhlasil,

ale řekl, že zůstane, aby na ni dohlížel.

Část mě doufá, že to nikdy nečteš.

Ale pokud ano,

jsem ráda, že teď znáš celý příběh.

Jen jsem ti potřebovala dát vědět, že nejsem špatný člověk.

Najmout Millie byla jediná cesta, jak tě udržet v bezpečí

a nás obě osvobodit,

pokud budeme mít tolik štěstí,

že se dostaneme až na svobodu.

A myslela jsem si, že pokud se o tuto situaci dokáže postarat někdo,

byla to ona.

– Millie. – Jek!

Millie, prosím, přestaň.

Prosím?

Otevři dveře.

– To nemůžu. – Proč ne? No tak.

Pustím.

Jen ne hned.

Andrewe, co to do hajzlu chceš?

Je to nenahraditelné, Millie.

Cože?

Moje babička přivezla toto nádobí

až z Londýna.

A moje matka

na něm podávala každé sváteční jídlo

bez jediného otlučení.

A pak to shodíš.

Jako neopatrné dítě,

to shodíš.

A k tomu všemu

to ani neuklidíš.

Byla to nehoda, Andrewe.

Rodinné dědictví je privilegium, Millie.

A teď je jedno z mých dědictví

rozdělené na 21 kusů,

a ty jsi to ani neuklidila.

Pusť mě ven, jsi zatracený psychopat!

Pustím tě, ale nejdřív se musíš vykoupit.

Takže to, co uděláš...

je, že si vezmeš tenhle kousek tady v mé ruce,

a vyryješ si 21 čar na břicho,

jednu za každý kousek, co jsi rozbila.

Jakmile to uděláš,

můžeme projednat tvou svobodu.

Pokud...

to neuděláš správně,

budeš to muset udělat znovu.

Takže doporučuji, abys to udělala správně hned napoprvé.

Jen ve svých zatracených snech.

A potřebuji, aby ty řezy byly dlouhé a hluboké.

Ach, a prosím, až skončíš, strč ten kousek pod dveře.

Budu se dívat.

Andrewe?

Andrewe!

Andrewe!

Andrewe!

Je teď docela jasné,

že Nina věděla všechno o mně

od chvíle, kdy jsem prošla jejími dveřmi.

Je to legrační.

Chlapec, za kterého jsem šla do vězení, byl hodně podobný Andrewovi.

Hloupý bohatý,

pohledný,

obdivovaný všemi.

Svatý.

Pomoc.

Nechtěla jsem ho zabít...

...ale nelituji toho.

Millie, co jsi udělala?

Můj Bože, co jsi udělala?

Snažila jsem se udělat dobrou věc,

ale moje spolubydlící všechno popřela.

Nevím proč.

Všichni věřili

bohatým dětem, ne té chudé, stipendijní chudince.

Dokonce i moji rodiče.

Jedinou možností bylo přijmout dohodu o vině.

Zabití z nedbalosti,

patnáct let.

Dostala jsem podmíněné propuštění po deseti letech.

Přechod do reálného světa nebyl hladký.

Myslím, že si s křiváky neumím moc poradit.

Drž od nás ruce, Charlie, ty úchyle!

Nina hledala únikovou cestu.

Byla jsem to já.

Dobře pro ni, myslím.

Teď jsem motýl v krabici.

Všechny ty roky jsem přetrvávala,

přežila jsem,

bránila jsem se.

Ale nakonec

existuje jen jedna cesta ven pro dívky jako já.

Vzdát se a doufat v to nejlepší.

Andrewe, udělala jsem to!

Andrewe, můžeš mě teď pustit!

Zbývaly mi dva dny.

Já vím,

ale musíme jít.

Kam?

Najdeme si nové místo k životu.

Jen my dvě.

Jsme svobodné.

Cože?

Cože?

A co Millie?

Millie... zůstane s tatínkem.

Myslím, že bychom ji měli vzít s sebou.

Millie se o sebe dokáže postarat.

Dobré ráno, ospalku.

Jak se máš?

Jsem v pohodě.

Opravdu si přeji mít s tebou život.

Opravdu.

Jen se musíš naučit,

že tvé činy mají důsledky.

Popřemýšlej o tom.

Budeš mít všechno,

co jsi kdy chtěla.

Vzdělání, finanční stabilitu,

krásný domov,

rodinu.

Není to to, co chceš?

Ty věci chci.

Já taky.

Jen ne s tebou, kreténe.

Bože! Proklatě!

Millie, pojď sem!

Ne, Millie. Ne!

Millie! Do prdele! Millie!

No tak!

Otevři ty zatracené dveře! Hned!

Zavolám policii

a ty shniješ v té zatracené base.

Otevři ty zatracené dveře!

Do prdele!

Pusť mě ven!

Potřebuju zatracenou bagetu.

Otevři dveře!

Pusť mě, do hajzlu, ven!

Do prdele!

♪ Je mi tak zle, mám ustaranou mysl ♪

♪ Jsem tak osamělá pořád ♪

♪ Od té doby, co jsem nechala svou lásku za sebou na Blue Bayou ♪

♪ Šetřím mince,

šetřím desetníky,

pracuji, dokud slunce svítí ♪

♪ Doufám v šťastnější časy ♪

♪ Na Blue Bayou ♪

♪ Jednoho dne se vrátím ♪

♪ Ať se stane cokoliv, na Blue Bayou ♪

♪ Kde jsou lidé skvělí a svět je můj ♪

♪ Na Blue Bayou ♪

♪ Kde ty rybářské čluny s plachtami na vodě ♪

♪ Kdybych jen mohla vidět ♪

♪ Ten známý východ slunce ♪

♪ Skrze ospalá očka ♪

♪ Jak šťastná bych byla ♪

♪ Zase uvidím svou lásku ♪

Millie?

Millie.

Millie, jsi tam?

Jsem tady.

Je mi to tak líto, Millie.

Fakt jsem to zkazila.

Udělala jsem opravdu hroznou věc.

Někdy mám prostě tak špatnou náladu.

Ale chci být lepší.

Vím, že můžu být lepší.

Potřebuji někoho, kdo mi pomůže být lepší.

Můžeš mi otevřít ty dveře, prosím?

Mám strašnou žízeň. Můžeš mi prosím otevřít dveře,

abych si mohla vzít vodu?

Pustím.

Pustíš?

Jo.

Jen ne hned.

Chci, abys pro mě nejdřív něco udělala.

Co potřebuješ, abych udělala?

Potřebuji, abys si vytrhla přední zub.

Cože?

Myslím, že by ti prospělo, kdybys byla bez toho úsměvu,

kterým všechny děvky v sousedství

upadají do tvého zatraceného toxického kouzla,

být bez toho úsměvu,

který má tvoje matka tak ráda.

Millie, to neudělám.

Myslela jsem, že chceš mou pomoc,

a já ti ji nabízela,

ale jestli ji nechceš, odejdu.

Ty ses zbláznila, do hajzlu.

Nebudu si trhat zub.

Víš, Andrewe, byla jsem nějakou dobu zavřená v pokoji

a ta myšlenka na důsledky...

mi pořád v hlavě.

Millie, pusť mě sakra ven!

Dobře.

Co kdybych to trochu osladila?

Víš, ta čajová konvice.

Co to děláš?

Dědičné nádobí matky Winchesterové je

fakt, fakt moc hezké.

Millie, přestaň!

Millie, přestaň.

Tyhle šálky, to jsou jako hračkové šálky, Andrewe!

Millie, okamžitě s tím přestaň!

– Jako hračka. – Přestaň s tím, hned teď!

Millie! Přestaň s tím!

Z toho by se Cece ráda napila džusu.

Millie, prosím, přestaň s tím.

– Přestaň! Přestaň, Millie! – Co... omáčník?

Já sakra miluju omáčku.

Nevěděl jsem, že takové dělají.

Prosím, Millie, Millie, Millie, okamžitě s tím přestaň!

Hm.

Prosím, přestaň! Přestaň! Millie, prosím!

Malé talířky, jen se rozbíjejí.

Přestaň s tím, do prdele, hned, Millie!

Millie, co chceš? Dám ti cokoliv.

Chceš zatracené peníze? Dám ti peníze!

Doufám, že tvůj chlap s talíři je fakt dobrý.

Co to do hajzlu chceš?

Dobře, takže teď vyjednáváme. To je opravdu dobré znamení.

Ale to, co chci, abys udělal, Andrewe,

je vytrhnout si svůj zatracený zub.

Já tě zabiju, do prdele.

Ne jestli tě zabiju já první.

Jdi do hajzlu.

Takže ti Nina neřekla, proč jsem byla ve vězení, co?

Byla jsem uvězněna za vraždu.

Co to děláš? Millie?

Millie, co to děláš? Millie!

Millie.

Millie?

Dobře, dobře, dobře, Millie, Millie, přestaň.

Přestaň, přestaň, přestaň! Přestaň! Přestaň!

Dobře, dobře. Dobře. Udělám to. Udělám to.

Dobře, počkej, chci se dívat.

Dobře.

Dobře, zapři se do toho.

Hotovo.

Millie, pusť mě ven.

Dobře, strč to pod dveře.

Tady.

Pusť mě ven, prosím.

Ráno se vrátím.

Cože?

Co? Ne, Millie, vrať se!

Ne, Millie. Millie, pusť mě ven!

Pusť mě ven!

Pokud se chce vyměnit se mnou, co?

S mým doktorem,

nebo aby mi kuchařka do omelety dala arsen, co?

Jaká je šance, pánové,

že se dožiju toho, že bude pan Barry oběšen?

[V TV] ...v kronice Jamese, nájezd v lázních...

...měli jste vidět ty tváře Francouzů, když 23 bušilo...

...a byly tam dělové koule.

Millie.

Hej, to je Nina.

Jsi v pořádku? Dostanu tě odtud.

Nino, co to do hajzlu děláš?

Tak moc jsem po tobě toužila!

Ty jsi věděla, že mi to udělá, viď?

Do prdele!

Millie!

Pojď sem, Millie.

Co budeš dělat, Millie?

Millie! Ty bastarde!

Millie!

Millie! No tak, zlato. No tak, Millie.

Co to do hajzlu je!

Millie!

Millie?

No tak, Millie.

No tak, zlato.

Millie?

♪ Vrátí se tvé oči ke mně? ♪

Vylezeš sakra ven, Millie?

No tak, zlato. Potřebuju tě, Millie. Millie!

Millie, vypadni odtamtud!

Nech ji být!

Millie! Chybíš mi tak strašně moc.

Millie je pryč.

Takže asi...

asi ses jen vrátila zbytečně.

Asi jo.

Jo. Promiň.

Mmm.

Podívej se na nás.

To jsem fakt hrozně

zpackal.

Jo.

Přiznám, když se mýlím, to víš.

Tohle zameteme pod koberec a my...

začneme znovu.

Budeme předstírat, že se to nestalo. Prosím?

Omlouvám se.

Pořád tě miluju.

Teda, jsi pořád jen ta...

roztomilá, bezmocná sekretářka, kterou jsem viděl

sedět v té kanceláři

s tvými tekoucími prsy.

Ó.

Byla jsi tak roztomilá.

A já jsem se ti jen snažil pomoct. Jen jsem se ti snažil pomoct přivést

to dítě na svět,

které nemělo žádnou naději na budoucnost.

– Ach, Bože. – Vidíš.

Nemůžeš... Co... Co budeš dělat...

Co budeš dělat venku?

Nemůžeš, Nino, nemůžeš tohle najít.

Možná.

V tomhle věku?

To si nemyslím, zlato.

Jeden telefonát a Millie je zpět ve vězení a shnije tam.

Jeden týden o samotě a budeš mě prosit...

abych tě vzal zpět.

Takže jen... jen zůstaň.

Prosím.

Jen zůstaň.

Miláčku...

Všechno, co máš, je lež.

Tvůj táta ti narovinu dal kariéru.

Tvoje dítě vlastně ani není tvoje.

Máš ženu, která tě nenávidí.

A všechny ty roky

jsem tě sledoval, jak tancuješ

jako zatracený klaun

jen abys získal malinkatou

špetku náklonnosti od své ubohé matky.

A víš co? Skoro je mi tě líto.

Ale raději bych byla mrtvá...

...než strávit s tebou další den, ty zatracené monstrum.

Bude mi potěšením.

Potěšení je na mé straně.

Co to děláš?

Sklouzl...

když měnil žárovku.

Víš, jaký byl.

Všechno muselo být dokonalé.

Uteč.

Nejezdi zpátky.

Ty jsi ho nezabila, já ano.

Nikdo neuvěří, že spadl při výměně žárovky, Nino.

Myslím, že to zjistíme.

Jdi.

Ty sis nezasloužila

nic z toho.

Ty taky ne.

Činy mají důsledky, Andrewe.

Enzo, je to hotové.

Budu potřebovat tvou pomoc s úklidem.

To musí být pořádný šok.

Řekla jste, že jste se právě vrátila domů dnes večer

po návštěvě vaší dcery na táboře.

A vaše hospodyně měla volno celý týden.

To je pravda. Ano.

Máte nějakou představu, proč se váš manžel mohl rozhodnout

vyměnit žárovku uprostřed noci?

Já...

Myslím, že...

víte, no, jemu se věci líbily...

určitým způsobem, všechno dokonalé.

Měl docela hlubokou řeznou ránu na krku.

To obvykle nevidíte při pádu.

Vašeho manžela jsem vlastně trochu znal.

Byl zasnoubený s mou sestrou, Kathleen.

Kathy.

Před osmi lety se objevila na mém prahu uprostřed noci

a už nikdy nebyla stejná.

Je mi líto, to slyšet.

To musel být dost násilný pád.

Hodně nárazů.

Poraněná kůže.

Zlomené kosti.

Zlomené zuby.

Mně se zdá, že tohle je

jen jedna z těch náhod doma.

Někdy se stávají špatné věci dobrým lidem.

Sešli jsme se dnes, abychom oplakali tragickou smrt

Andrewa Winchestera.

Oddaný syn,

věnovaný manžel a otec,

uznávaný obchodní lídr

a skutečný pilíř komunity.

Jeho předčasná smrt nás všechny

zanechala v šoku,

že tak vitální a starostlivý muž mohl být

náhle od nás odňat.

V těchto časech se snažíme pochopit Boží plán,

a je přirozené zpochybňovat Boží moc v časech zármutku.

Ale nikdy nesmíme ztratit víru

v Boží lásku. – Ahoj. Děkuji, že jste přišli.

Děkuji.

– Ahoj. – Nino.

Je mi to líto.

Teď, jste si jistá, že ten dům ještě prodáte?

Co budete dělat až v Kalifornii?

Ó, no, myslím, že to zvládneme.

Je mi tak líto vašeho syna.

Jaká hrozná nehoda.

Měl krásný úsměv,

že ano? – Ten nejlepší.

Víte, řekli mi, že mu chyběl zub,

když ho našli.

– Můj bože. – Můj bože.

Jo. Věděla jste to?

Že chyběl zub?

Pokud se nestaráte o své zuby,

ztratíte privilegium je mít,

protože zuby...

jsou privilegium.

– Moje soustrast. – Mějte se hezky.

Takto dovolíte, aby se oblékla

na pohřeb svého otce?

Hej.

Promiňte.

Řekla jsem ti, abys utekla.

Nemůžu utéct.

Jsem na podmíněném propuštění. Pamatuješ?

Jen si vybuduj život.

Páni. No, povězte mi o sobě něco, Millie.

No, rozhodně jsem neplánovala být hospodyní.

Nějak mi to spadlo do klína,

a uvědomila jsem si, že mě to opravdu baví.

Pro ty správné rodiny, samozřejmě.

Nina Winchesterová vás velmi doporučila.

Ona...

...

Doporučila jste ji vy, vlastně.

S paní Winchesterovou bylo potěšení pracovat.

Já...

Musím vás varovat.

Můj manžel je...

těžký na uspokojení.

Takže si myslíte, že můžete pomoct?

Kdy chcete, abych začala?

♪ Říkají, že jsem udělala něco špatného ♪

♪ Proč to ale působí tak dobře? ♪

♪ Říkají, že jsem udělala něco špatného ♪

♪ Proč to ale působí tak dobře? ♪

♪ Největší zábava, jakou jsem kdy zažila ♪

♪ A dělala bych to znova a znova a znova, kdybych mohla ♪

♪ Prostě to bylo tak dobré, dobré ♪

♪ Nikdy nevěřím playboyům, ale mám je ráda ♪

♪ Tak je všechny beru kolem světa ♪

♪ A nechám je si myslet, že mě zachránili ♪

♪ Nikdy nevidí, co přijde potom ♪

♪ Takhle svět funguje ♪

♪ Musíš odejít, než budeš opuštěna ♪

♪ Cítím plameny na kůži ♪

♪ Říká: "Nevyhazuj dobrou věc" ♪

♪ Ale jestli zmíní mé jméno, nic mu nedlužím ♪

♪ A jestli utratí mé drobné, tak si o to řekl ♪

♪ Říkají, že jsem udělala něco špatného ♪

♪ Proč to ale působí tak dobře? ♪

♪ Tak dobře ♪

♪ Říkají, že jsem udělala něco špatného ♪

♪ Proč to ale působí tak dobře? ♪

♪ Největší zábava, jakou jsem kdy zažila ♪

♪ A dělala bych to znova a znova a znova, kdybych mohla ♪

♪ Prostě to bylo tak dobré, dobré ♪

♪ Ó, říkáš, že jsem udělala něco špatného ♪

♪ Proč to působí tak dobře, dobře? ♪

♪ Sbohem, sbohem, sbohem ♪

♪ Jsem pryč, jo, jo, jo ♪

♪ Nazdar, nazdar, nazdar ♪

♪ Nazdar, jo, jo, jo ♪

♪ Splatila jsem dluhy, odseděla si svůj čas ♪

♪ Jo, jo, jo ♪

♪ Mám křídla, nepotřebuji řetězy ♪

♪ Přetni provazy ♪

♪ Necítím se provinile ♪

♪ Jsem anděl ♪

♪ Ale nejsem svatá ♪

♪ Jsem anděl ♪

♪ Ale nejsem svatá ♪

♪ Mám křídla, nepotřebuji řetězy ♪

♪ Přetni provazy, cítím se nevinně ♪

♪ Jsem anděl ♪

♪ Ale nejsem svatá ♪

♪ Jsem anděl ♪

♪ Ale nejsem svatá ♪

♪ Hodně štěstí, hodně štěstí, hodně štěstí ♪

♪ Vezmi si všechno ♪

♪ Nepotřebuji to ♪

♪ Jsem pryč, jsem pryč, jsem pryč ♪

♪ Jsem pryč ♪

♪ A myslím to vážně ♪

♪ Udělala jsem, co bylo nutné, abych se dostala živá ven ♪