All language subtitles for Prostřeno - epizoda Prostřeno S29 (125) online prima_

Do psího něčeho.

Tak, to byla nepříjemná nehoda.

Tak, jen toto čtať máte drámo.

Ahoj. To je co?

Harmonie zvuků.

Kuchyní a vaření.

A do toho šustý ruličky.

Vůbec to neznám a jsou to pro mě cizí
názvy.

Pořád nás to všechny baví.

Už patláctým rokem.

Současť pro všechny amatérské kuchtíky.

Je ta polívka týden stará nebo přidělá
dneska?

Tentokrát Libereckého kraje.

To by ti taky nabalo zbytky na domů, ne?
No, úplně.

Je to velmi jednoduché.

Stačí přijít, uvařit, pohostit a vyhrát.

Já nevím, nejde to jít, takže... Nejde
to jít.

Pořád hrajeme o 60 tisíc. A další tisíce
jsou v divácké volbě.

Kde jinde najdete tolik peněz?

Vidíš už to. Ty lidi řekli, že plnej
nejseš.

Já jsem nehlasovala.

Máme tady poslední den, tak si to pojďme
trochu zrekapitulovat.

Pondělní meny připravil pokrývač Mirek.
Mohlo by to být lepší. A

na to, že ho vařil po druhé v životě, za
něj získal

úctyhodných 22 bodů.

O čtyři body víc ale dostal úterní
hostitel Martin.

Ten překvapil moderní kuchyní, ale ani u
něj nebyla úroveň večera dokonalá.

Martin si vyvařil šestadvacet vodů a na
chvíli se tak dostal na první místo naší

tabulky.

To

se

k plotně postavila jediná dáma skupiny,
sebevědomá Natálie,

která se nezdráhala připravit meny
pestrých chutí.

No i to sliny.

Já to vlastně bych mohl běžnit, ale to
je jenom jako věcná čest. Jo.

Vyvařila si třicet bodů a zatím jí patří
vedoucí příčka. A to i po

včerejšku, kdy českou kuchyni vyšvihl
Benjamínek týdne žák základní

školy Dominik.

Kluci si víceméně pochutnali.

Jen Natálka nešetřila kritikou a naopak
šetřila body.

Co, tebe to nechutnalo?

Mě teď nedlítím.

Tak to maso, ne?

No to maso mám tuším.

Aha.

A Dominik si nakonec vyvařil bodů jen
devěta dvacet a Natálka, i

když těsně, zůstává ve vedení.

Chudák Dominik ještě neví, že mu výhra
unikla jen o vlásek.

A to se tak snažil.

Tak včerejší den se mi líbil, byl
fantastický a všechno se mi líbilo až na

jídlo, vždycky se mi nějak nepovedlo,
protože tam byly nějaké hrudky.

Dobré ráno ostatním, jak to vidíte po
včerejšku?

Včerejší večer do domenika se mi líbil,
bylo to fajn, vlastně všechno se mu

povedlo až na hlavní chod, pomáčka byla
studená, který líp nedavařený.

Máš to tuhý, máš z toho fakt dobrý
pocit, všechno se mu povedlo a jsem

jak se předvede dneska Zdenda.

Jsem lehce už unavená a už se těším, až
dnes jak celý skončí a budeme to mít za

sebou. Za sebou to brzo mít budete, ale
až po večeři u Zdendy. Kam nás tenhle

vykutálený učitel pozve?

Hmm, tak tady to bude drsný, co?

Zdeňku, jak se tu žije? Ve Frýdlantu?

Dobrý den, já bych vás chtěl přijítat
tady u sebe. Ve Frýdlantu, v městě s

mnohaletou historií, v městě Albrechta.
Z Valštejna, Frýdlant je město ležící ve

Frýdlanském výběžku, což je takové to
pravé ucho republiky. Bydlím tu teprve

krátce, ale město znám dlouho, protože
jsem tady studoval na střední škole, kam

jsem se...

Teď vlastně před rokem vrátil na pozici
učitele, pan ředitel zavolal a sehnal mi

i krásný byteček od města tady v tomto
domě. Zdeněk vypadá jako myslivec ve

středních letech. No jo, ale není. Ty
vousy klamou.

Jmenuji se Zdeněk Noty, jsem učitelem
odborných předetů, hlavně chov zvířat,

pěstování rastlin. Je to tím, že mám
vystudovanou Českou zeměnskou univerzitu

Praze, obor chovatelství a ještě si tam
dodělávám inženýrský titul v oboru chov

hospodářských zvířat. Jelikož o Zdenově
toho moc nevíme, tak si myslím, že

přijdeme do nějakého bytu poblíž centru
Fridantů.

Snad si Zdeněk uklidil.

Tak já se omluvám, já jsem nečekal, že
dorazíte takhle brzo, takže já vás vítám

ve svý ložnici. Dnes jsem si teda úplně
uklidit, takže to budem muset udělat

všechno tak nějak průběžně, ale snad to
stihnem, než dorazí hosti.

Zdeňku, vy tu asi žijete zatím bez drahé
polovičky, že?

No, zatím tu většinu času přestávám sám,
no ale rýchle je si něco, že už bych

tady tam být dlouho nemusel.

Já si myslím, že tam bude hodně učebníc.

Uklizenou podle mě bude mít. On bude
pořádnej takovej, všechno mít svý místo.

A jak to vypadá v dalších místnostech?

Zdendo?

Ložnicu tak nějak uklizenou mám. Teďka
ještě ten obývák.

Tady u toho stolu budeme teda jíst,
takže musí všechno z toho pryč. No a ten

stolek na to švedění, ten by byl asi
nejlepší.

V ložnici, aby měli kolegové trochu
přechvapení, až tam půjdou, aby to

hned rovnou od toho jídelního stolu. Tak
já to asi čapnu a donesu to tam.

On se zdá, že buď je učitel, anebo
myslevec. Takže si myslím, že tam bude

nějaký hlavy, jelená, srnky a tak.

Hraju šachy za...

Klub v Liberci za lokomotivu, rád taky
chodím do přírody, no a o víkendu jezdím

k rodičům na chatu, kde se starám o
zahrádku, kde máme okurky, cibuly.

Takovej hodnej synek.

Víkendy tráví s rodiči.

Zemda na to, že je mladší vlastně o tři
měsíce než já, tak skonavě působí třeba

o deset let starší než já.

On je tím, jak vystupuje, jak mluví
vlastně.

Veňku, jaký jste?

Tam se bych charakterizoval asi jako
takového extrovertního introverta. Z

začátku byl takový zamlklý, tichý, ale
když jsem v dobré společnosti, už ty

lépe poznám, tak myslím, že dokážu být
docela komunikativní a bavit si celou

společnost. Introvert Zdeněk se už
projevuje extrovertně.

No, hosty tím ale moc nebaví, že?

No, ten Zdendi Humor je takový
zastaralej.

To myslím teda já. Jo, něco pochopím,
něco ne.

A co v kuchyně?

Tak je naklyzeno?

V kuchyně to není tak strašný, jenom to
nádobí trošku porovnat, abych měl zde

vařit. No, mám tady v kuchyni teda
kolečkový křeslo, protože si mi na něm

nejlíp. To byl nějaký baráček, možná, že
by mohl mít nějaký menší, jako

zemědělství, když se jako ani nevím,
když se na něj podívám, tak bych to do

řekl, že když nějakou tu ovečku, nějaký
to prasátko by mohl mít, nebo něco

takového. Vendo, a kdo vás učil vařit?

Mě vařit naučili vlastně vysokoškolské
koleje, protože jsem potřeboval se najít

co nejlevnějc a to je vlastně nejlíp,
když to člověk sám uvaří. Pokud se

výborně... Jsem nejvíc zvědavý na to
vlastně, kam nás Zenda přivítá.

jak bude vypadat jeho byt, jak bude
vlastně laděný.

Dneska budeme díl uklízet než vařit. Já
nikdy moc nepřemýšlím o tom, co si o

někdo myslí, což je možná trochu věc.
Jako jsem féra, to je jasné a

doufám, že jsem alespoň trošku do té
party zapadl, že nemají

proti mně nějakou vyloženou averzii.

Zdeňku a nezapadl.

Vůbec. Ale to nevám.

Já si myslím, že se Denda cítí trošku
jako svojí outsider nebo jako bokem, ale

snaží se se tam zavtivkovat a to je jako
fajn.

Denda má jen jiný humor než vy.

Jinak je fajn. Na výhru na začátku týdne
jsem si ještě trochu věřil. Teďka už to

až tak dobře nevidím.

Trošku myslím, že za vítězství možná jde
Natálka.

Já si myslím, že bude Tintlich.

Denda to bude načančaný, připravený.

Zdeňku, a teď to přijde.

Úkol týdne. Zdeňku, my vás máme rádi a
napsali jsme vám dopis. U

vás na stroji. Tak, co mi to tady
nechali?

Prostřeno? No, tak se podíváme.

Milý Zdeňku, úkolem týdne je připravit
takový bonusový chod krajovou

Liberecké párky. Všichni víme, co je
úkol týdne, takže on ho může

vlastně kamkoliv. Nemusí ho nějak
schovat, může udělat chod navíc.

Čekal jsem, že teda budou ty uzenky.

Zaujalo mě, že mají být tedy jako
bonusový chod, protože ne vždy tomu tak

Jestli má nějaký meníčko, kam to může
zakombinovat, tak tam to dá.

Osobně si myslím, že nejlepší bude ty
uzenky připravit klasicky v horké vodě

pěkně.

Ohřát, dát je s nějakým střenem,
hosticí, kdo bude cítit se s kešutem.

Určitě bude dnesní večer dost vtipnej.

A doufám, že nám na servíru je týden
starý guláš.

Jaká možná gulášovka, zelonačka nebo
něco takový, já bych ho viděl, ale co

takový, hodně masa, hodně chuti.

To by mohlo být něco jako včera, nějaká
omáška klidně s knedlikem, vůbec bych se

nezlobil, nebo naopak nějaký kus masa
jenom s ničím.

Já si myslím, že udělám nějaký lehký
desert, třeba nepečenej dors.

Úkol týdne bude, to je jistý.

Ale jak to bude s tím ostatním?

Seňku, co uděláte?

Já jsem si dnes připravil takové
rustikálnější meny, jako předkrm budou

chlebíčky s domácí česnekovo -sírovou.

Pomazánkou polévka bude zelná s klobásu
s nějakou uzeninou, hlavní vchod.

Pečený vepří plátek na cibuli a česneku
s vařeným bramborem, nějakou

sterilovanou zeleninou, okulka, červená
řepa a jako desert hraničková buchta a

k buchte budu podávat kvalitní černý
čaj. Tyjo, to je pořádný menu.

Já obavy největší mám z toho, aby
všechno stíhal, protože já nejsem úplně

pracant, neustále něco hledám, stáním,
občas někde něco odložím, toho možná mám

trošku obavy.

Ruličky do ručky a... A to koukáte, co
dneska Zdenda uvaří.

To je meny, co?

No, tak to jo, se ke Zdendovi přesně
hodí.

Já jsem neměla to vidět na jídlo.

No, přesně jsem to věděl, ale vypadá to
dobře. Jo, tak to je přesně to, co jsem

od Zdendy čekal.

Jdeme vařit. Zdendo, čím začneme?

Tak první chod, který budeme dělat, je
ten paradoxně poslední. To zná hrničková

nebo taky slničková buchta. Jmenuje se
tak podle toho, že teda suroviny se od

něj odrují na hrnečky.

Jako desert tady máme hrničkovou buchtu
černým čajem.

Tak jo, to bych od Lendy taky čekal,
proč ne?

Dvě hrnky cukru, kakový prášek.

Zdeněk se pečení nebojí.

A když bude mít ten správnej hrnek, tak
to vyjde.

Já se bojím toho, že to bude ta suchá
buchta. Když to bude ta suchá buchta a

bude to třeba s tím pudinkem, nebo když
to třeba na to dáš lehačku, takže to by

bylo fajno.

I hlavní chod bude taková plastika.

Vepřové masíčko.

Připravím česnek a cibuly, kterou budu
dávat na to maso.

Jako hlavní chod máme vepřový plátek,
pečený na cibuly a česneku, vařený

a sterilovaná zelenina.

Tak na tohle se nejvíc těším. Dobrý je u
toho větřác, protože jinak vás za

chvíli začnou palit oči, já bych si k
tomu vzal brýle, ale to by asi

dobře.

Nákraji tam cibuly na hrubo, já bych to
tak udělal, s česnekem pěkně nakrajenou

třeba jenom na plátky, nebo i k celku
může být ten česnek.

Česnek, to bude vlastně taková skrojina,
která se vám bude opakovat.

Hlavní chod nebudu jíst.

To jako maximálně vypreparuju fakt maso
s ramborem, protože tam je ta cibule,

toho fakt ne.

Ta kotleta právě může být suší, tak aby
se to vyrovnalo, tak se k tomu přidáš

pek, ideálně uzený. Myslím si, že to
budou rovnou plátky, protože ty se mu

udělají líp jak celý kus, protože celý
kus by bylo asi na díl.

Maso posolíme, popepříme, ještě to celé
můžeme trochu

popínovat.

Špíček, takže zase.

Rozsypeme ho pěkně na to masíčko a
cibule nám taky pustí.

Připravili jsme si možná trochu moc té
cibule.

To mi říkali jen pan docent u nás na
univerzitě. Cibule to je nejslačí

obsahuje největší množství cukru, jenom
my to necítíme přes ty látky, které tam

způsobují tu štiplavost.

To jsem netušila.

To proto je tak dobrá.

To bude sakra velká porce, Zenda má rád
velkou porce, to bude přes celý talíř

maso.

Umístíme troubu přenosnou, maso se nám
dělá.

Já jsem teda typoval Zendu, že bude mít
takový lehčí menu, kromě toho hlavního

chodu, ten je takový trochu těžší.

Hlavní chod se dělá, co dál?

Základ na dezert máme tady připravený,
takže teďka část teda tý hmoty.

si odlejeme stranou.

Hrničková buchce, já jsem to jednou
viděl na internetu, nebo neřekl, to je

vajíčko, tak s moukou prostě hozelý do
hrničku vlastně.

My tohle to teďka necháme vychladnout a
zatím se můžeme pustit do dalšího chodu,

což teda bude zelná polévka. Na začátek
si nakráníme špek a cibule, abychom

udělali ten základ. I na polévku
potřebujeme hodně cibule.

Zelnou polívku mám rád.

Já ale babča vždycky dávám si v týdnu
vlastně, takže jeho zelná polívka je

z mých oblíbenějších polívek.

Mně to vždycky chutná líp, když se smaží
ta cibulka takhle na tom špeku, než

když se smaží jenom na sádlen. Já mám
volšový roce, takže já si pomůžu

takhle to tam zapíchneme.

Musíme se umět trefit, ale to snad jako
muž bych měl umět se trefit, že jo.

Zdeňku vážně?

Tyhle dvojsmysly, řícte učitel.

Zelnou polévku, já ji doma nevařím,
protože měně jako úplně ji neumím, takže

ji vaří vždycky babička, když si ji
přejeme.

Nekupu jenom jeden druh těch klobás, ale
kupu různé, nějaké třeba pálivější,

nějaké jemnější, nějaké paprikové,
nějakou třeba i takovouhle suchou

toho maďarského typu.

Doufám, že to nebude až moc pálivé, aby
to třeba na tálce nevadilo. To zelí to

přebije. Já moc tu zelenou nevyhledávám,
já jsem jí měl asi tak dvakrát a já ji

ani vůbec nedělám.

Špíček nám krásně pouští, takže myslím,
že tam můžeme dát cibulku.

Už mě volej nohy, ale teďka cibulku se
stejně stoutnout, abych tam viděl.

Ta kolečková židle má spoustu využití.

Zdeněk to ale vychytal do absolutna. Ta
stěžení surovina.

Je zelí, někdo dělá z bílého, ale já si
myslím, že lepší je bílé, ale kysané

zelí. Písal jsem se těšit na tu
golášovku třeba, zelenou polevku moc

ale určitě jako s nimi určitě, ale jako
není to polevka, kterou bych ho

hledával.

Já osobně tam předávám to zelí v tuhletu
chvíli, ještě předtím, než tam přidám

tu vodu, aby se v podstatě taky tak
trošku jakoby osmahlo na tom sádle.

Já myslím, že to bude kalorická bomba
tohle.

No a ještě před tohoto vodou tam teďka
můžeme asi přidat tu naši štávu.

Tak od dnešní večeru si myslím, že se
najím, jestli tam bude všechno v pořádku

že se najím dost.

Jak porce má, tak ale i když to je
chutěvé, jako bude dobře udělané, tak si

myslím, že se pak najím. Kmín si myslím,
že je jedna z nejlepších koření, takže

taky to trošku pokmínujeme.

Polívky jíme jako takovej samostatnej
chod někdy doma, takže.

To mám radši, když je to hustší.
Uvidíme.

Teďka se pustíme do toho. Tady jsou dvě
sklenky, polohrubé mouky, tři vejce a

důležité do té mouchy zamíchat prášek do
pečila.

Prášek zmizel.

Ale teďka kam jsme si ho dali? Kam jsme
si dali ten otevřený prášek do pečila?

Ten máme tady.

V případě Zendy by to klidně mohl být
půl litrový hrníček, ale ne, myslím si,

to bude klasický normální malej. No, tu
plak.

Všichni naráží na Zdeňkův apetit. Musíme
rozmíchat pořádně ta vajíčka,

respektive vejca, aby jsme mluvili
přesně, protože vajíčka jsou pohlavní

buníky, vejce je to, co nám nesetá
slepice.

Takhle o vajíčkách ještě nikdo nemluvil.

Tady u nás.

No prostě přidali jsme vejce.

Já si myslím, že tam dá tmavý těsto. Že
tam dá určitě kousek kaká, aby to

vypadalo jako bufta.

Můžeme.

Trčit.

Pokračujeme v přípravě zelňačky.

Zeňku, máte rád brambory?

Tak, máme nové brambory, tak doufám, že
budou dobré.

Na univerzitě jsem je dostával zadarmo,
protože jsem pomáhal na poli a takový,

když to se nedali prodat, tak bych sem
dostal, že byly třeba jenom křivý nebo

co. No tak jako, může to být třeba moc
kyselý, nebo nemusí být, třeba může být

málo kyselá, že jo, zelená, tak by měla
být trošku kyselá, že jo, když bude

sladká, tak to taky není ono, když bude
moc kyselá, tak to taky není ono, jako

vyšitá tu chuť, to asi jako jedině se mu
na tom může nepovíct.

Venku se nám ženěj všichni čerti, co?

Tak se nám spustil Liják.

Tady v Prydlansku je tím proslavené.

Jedna z nejvodnatějších oblastí České
republiky. Hezkýho tam zamícháme ten

česmek. No, chtěl jsem dělat slížku a
možná ani nebudu muset.

Tak mám radši takovou tu řidčí s tím
jako většíma kusama jakoby zelí třeba,

tu hustčí, kde je to zelí většinou
nasekaný.

Každopádně, teďka nám zbývají ještě
brambory k hlavnímu chodu. Já nechápu,

to stíhali ty ostatní. Teba včera ten
Dominik, když dělal spíčkovou.

Já si myslím, že hostita bude honný,
příjemný a myslím si, že nebude

vystresovaný. Zdeňku, co dál?

Stíháme? Je to náročné a naplňují se mé
obavy, že ty tři hodiny

na to jsou málo, no.

Nevím, nevím, nevím, nechápu, jak to
stíhali ostatní.

Zdenku, tři hodiny je až až.

Vy jste trochu pomalý.

Z ní opadne ten stres jako z každého,
ale bude otázka času kdy. Bude záležet

podle toho, jak se mu povedly ty chody
zatím. Jak stíhali, jestli všechno v

pohodě. Zasipu nám vrh.

Kokosem obvykle to nedělám, ale dostal
jsem takovou radu od kolegu, že by to

mohlo být dobré.

Velmou polívku.

Tu má hned, hrníčkovou buch tu taky
hned, no a koná ten plátek a to by možná

mohla i udělat jako minutku, uvidíme no.
Chlebíčky na šmrdlá taky hned.

Podle Natálky to není náročný menu.

To by měl zde někdy slyšet.

Chlebíčky budou domácí. Bude to sírovo
-česneková pomazánka, takže

základem je sír. Jako před kterou máme
chlebíčky s domácí česnekovo -sírovou

pomazánkou. No tak to je...

Ale tohle není žádná kuchařina, moc
celká. Českou sírovou pomazánku můžeme

každej. České sírová, takže sír máme.
Teďka ten český. Já si myslím, že nám dá

takový dva chlebíčky na malý talířek a
teda posypěte to tou pažitkou. Já si

myslím, že Zenda upeče chleba, než aby
ho koupil. Vezmeme pomazánkové. Máte

nějakou vaši oblíbenou značku, takové,
které mám.

Tak česnekovou síru já si myslím, že tam
nebude hledat žádných složitostí a že

to bude prostě nějaký lepší sír či dost
česneku, protože já si myslím, že by

byla pořádně česneková a možná to nějak
jenom lehce dochutí solí.

Tak úkol týdne to jsou uzenky, takže ty
mám v lednici, ty potom

jenom hodím do vody, to bych mohl
udělat, když dám.

Na stůl.

Předkrm. Chlebíčky jako předkrm mi
nepřijdou úplně nejlíp zvolený. Třeba

domácí vekku, jo? Uvidíme.

No, trochu nestíháme, že?

Hosté jsou tu za chvíli.

Zeníku, pojď mi rychle prosít. A pak
doděláte, co nemáte.

Dneska se nejvíc těším na zbendy zábavu,
i když nevím, jaká bude.

Taky napadlo, že pak budeme tam jezdit
traktorem, nebo něco takového, že to

zkusíme, nebo něco takového
zemědělského, protože na sebe pak vypadá

zemědělec, nebo něco takového, takže
něco takového sajství, jako se to

třeba, že já nevím, kydat hnů, že si
budeme.

Máme prostřeno a hosty za dveřma.

No, pojďte dál.

Ahoj. Ahoj, tady máš akumuličku. Jo,
taky.

Nečekáme na nic.

Jdeme rovnou víc.

Čím si připijem?

Připijek šampus. Líběl, že to vytřelí.
Píšte jenom vyply.

Mať, vyhrajete nejlepší.

Tak my budeme dopadlí do povazu.

Zdraví. Zdraví. Zdraví.

Zdraví. Zdraví.

Zdraví. Zdraví.

Zdraví.

Zdraví.

Podáváme první chod.

Předkrm chlebíčky.

Tak myslím, že k tomu příbor není
potřeba. Tak vám přeji dobrou chuť.

jo, dobrou chuť.

Předkrm to byl ten chlebíček, ten se mi
hodně líbil, nebo jako měli pěkně

naaranžovaný, nebyl nějak jako přehnaně,
byl tam salám, tohle jako, za mě v

pohodě. Klasická otázka.

Přejmění domácí.

Přejmění domácí.

Abych to neschytala.

To se dětě přeběhlo. No a schytala jsem
to, no.

Byla kupovaná dneska ráno, takže doufám,
že je měkká čerstva.

Natálko, vy na sebe pořád tak
upozornujete.

Předkem tak na mě působilo jako úplně
normálně lehký a jednoduchý.

Předtem kumáš teda dost.

Pomazánkový máslo, tavený sír, strohaný
sír a česnek.

Já jsem nemohl dopoledne přijít na to.

Čím se to spojuje, ta sejrovka? Že ta ve
nějakém zabázbě, na to úplně mi to

vypadlo. Chlebíčky jsou domácí, ale veka
ne.

Je to dost?

Velmi českova.

Ta pomazánka byla brutálně českova. Pro
mě to není přeskrm do soutěže nějaké.

Doufám, že i dobře jsem zvolil ty
salámy, slunčíš. Jo, ideálně.

Tak komu ještě chlebíčky nevoní?

V chutě by to bylo dobrý, pomazánka byla
dobrá.

Jenom prostě bych si to asi nevybral
jako předkrom, nedal bych to předkrom.

není na tom, že nic kvaření, že jo,
udělat čekovou pomazánku a namazat

chlebíček.

Zdeněk je pro všechny velkou záhadou.

Tak jí pojďte rozluštit. Tak jo, tak se
děláš ze zaměstnání. No tak zkus něco

odhadnout, ty knihy si. Já si kurz
myslím učitel prostě. Já teda taky.

Já když jsem tě poprvé viděl, když jsi
říkal, že jsi nějaký zemědělec, nebo

takového, já jsem tě viděl v traktoru
prostě.

A pak jako na čáke ten učitel profesor
něco takovýho, no už. Já mám teda stejný

tip. Pozor, dobrý odhad.

Přihořívá. Učitel na zemědělské škole.

No, no.

Tak dneska jsem na zemědu změnil úplně
názor, protože jak se rozpovídal, tak

vlastně vidím, že to je úplně v pohodě
kluka, že to, co bylo v týdnu, tak

najednou hodím za hlavu, jako by o nic
nešlo.

Co dál?

Hosté šmejdit, hostitel do kuchyně.

Co vám Zdenkův byt prozradí?

Ještě bez pupků úplně. No to jo, tak
bylo vůbec.

Některý kusy nábytku jsou starší,
některý novější.

Jestli mu to takhle stačí, dáš
spokojený, tak vůbec v pohodě.

Tady šaky budou, takže já čachy mám.

Já bych třeba tady nechtěl bylet,
protože pro mě to je takový malinký byt,

jmu to určitě stačí.

Zdeňku, co ještě musíte dodělat?

liberecké uzenky s chlebem. Takže teďka
to zavřeme, ať nám to budí teplo.

Co dalšího jste tu našli?

Krabička podpěvní záchrany, hele.

Ašlerka, škrtátko a kondom. No jistě, že
jo.

Krabička podpěvní pomoci. A ta nič.

Tak to jo.

To jsou forky!

Jo, u Zendy takový chlapský byt. Má to
prostě svažený z nějakého nábytku,

který mu podle mě někdo daroval, něco si
koupil, takže já jsem to tak nějak

trošku čepala, akorát to je takový
strohý.

Má ty své čepičky! Počkej, počkej, zkus
si to. No, počkej.

On má ale všechny stejný.

Taky.

Zdeněk má prostě tuhle lesnickou čepici
rád.

A

jak

u vás, Zdendo?

ho něčeho.

Tak, to byla nepříjemná nehoda.

Tak, jen toto čtať máte drámo.

Úkol týdne je na stole.

Nic složitého.

No, a úkol týdne splnil.

Já vás nepoznám, třeba, že mladý udáme
malej. Jsme našli takový čepice z

Dendovky, tomu říkáme. Z Dendovky, jo.

Úkol týdne splnil, no. Mě udělal to to
nejjednodušší variantu.

A mladej třeba, ne, alo, kopivo, jestli
můžu poprosit, tak jo.

Zkámalo mě to, mohlo se s tím trošku víc
ohřát, přece jenom ohřát párek, naházet

tam jako horštici.

Se mi zdá, že ne všichni úkol týdne
splnili tak, jak byl zadán.

Já jsem ho nesplnila, no.

Já jsem nesehnala libereckou uzenku.

Tak alespoň špekáček, no.

A ty, myslím, si neudělal special chod a
ty jsi udělal tu uzenku.

A to právě to je jedno.

Připravte z liberecké úzenky zvláštní
chod.

Správně.

Bonusový chod. A liberecký párek.

Poslední den se to i hodí, že udělal
normálně vařenou tu libereckou úzenku,

on říká. A tady už se nemuselo nic
takové skrývat, takže proč ne.

Párek je dobrý?

Takovou tam víc se od toho čekávat nedá.

Není to žádná velká gastronomie, ale za
mě je to nejlepší způsob, jak tu uzenku

připravit. Nemám pět stejných talířů,
tak máme tři a dva.

Tak doufám, že to nevadí.

Pokračujeme polévkou.

Velňačkou.

Velňačka je na stole.

Tak dobrou chuť.

Dobrou chuť. Dobrou chuť.

Chci se zeptat.

Já jsem u rejpana od pondělí. Je ta
polívka týden stará, nebo jsi dělal

Dělal jsem ji dneska a kdybych to měl
připravené dopředu, tak by to o porušení

pravidel. Taková teda, ty polívky tam
moc není. Já jsem říkala něco i trošku

jinacího. Já jsem říkala přesně tohle.

Když jsem viděla polívku, tak jsem si
říkala tohle, ne, prosím.

Já zrovna tuhle tu právě nemám ráda.

To je smůla.

Natka zrovna tuhle nejí.

Ach jo.

Kamarád na vysoké škole, ten mi vždycky
říká, když jsem ho zval na polívku, tak

jo, ukrojíš mi kousek.

Takže to, takže já jsem... Podle mě má
být polívka jako, převážně jako tekutá,

no. No, zelí je tam dost.

Je to zelňačka.

Já to beru jako nandaný zelí s kobásou
zalitý troškou vody, nějaký vrstvek,

který to uvařil.

Neberu to jako polívku.

Možná trošku bych tam ještě dal opravdu
tu jížku, možná i trochu víc té vody. Já

mám jako ke knelíku takhle jako přijmout
to, jo, ale takhle třeba jako když je

zelenářka, nebo stegedin, nebo něco
takového, tak já moc nemusím, takže to

omluvám, já ho takhle vysteparu, jako.

Já jsem zelenou polívku měl po druhé
životě, takže teď jako po třetí teda.

Myslím si, že kdyby to zavštěl smetanou,
dal k tomu knelík, tak to chudne jako

stegedin. Zelený si krouhal.

Takový kouzelný pytlíček jsem si koupil.

Mohla být lepší barvu, ale to je jenom
takový jako jdete.

Jenom se mi líbily ten kusy brambor, tři
druhý klobásy, to bylo taky v pohodě.

Byla akorát slaná, dochutená. Doufám, že
to bude dobrý.

Já doufám, že to nebude kotletka. No to
bude suchý jak trochu. Kotletka by byla

suchá, no.

A teď?

Hlavní chod?

Maso a brambory?

Nic složitého.

A mám tady dobrou chuť? Taky dobrou
chuť.

Jestli tam má to?

Pečeně neboli kotleta.

Tak to, aby to nebylo suhý. No, to je
velký risk, jo.

Ať si mám, co je suhý, tak to musíte
pořádně vymáčet s tím lomáčkem.

To muselo se až nabalit. No a pak? No,
tam právě za tu bloku.

To maso bylo chuťové dobrý, ale jen bylo
suchý, takže to mi asi jediný vadilo.

Tak to třeba byla dobrá, jako já nemusím
takhle rozmočit, no já spíš, když je

křupavá, tak je lepší.

No ale jako se ti rozpadá. No rozpadá,
ale jako na mě je prostě suchý, no. Na

taky. Ale jako rozpadá se, no. Jako
kavička by byla lepší oba, teda.

Kotleta je ze své podstaty suchá, přece.

Maso, já vím, že všichni u stolu říkali,
že je suší.

Ale mě přišlo teda poprvé v pohodě.
Nevím, jestli jsem vychytal dobrý pátek

to, ale vůbec nemám nějaký jiný chutě
nebo něco. No a co ta cibulka, jak vám

chutná? Je to dobrá, no? Jaková upečená.

Já cibuly nejmu takhle, takže díky je
hodně, takže... Hlavní chod byla

tak nějak na půl druhá katastrofa.

To jsme se shodli všichni, kromě máci.
Máca ten je jasný, tomu já se nevyjadřu.

že má se vysklíjet treska.

Natálka, u ní je vidět, že by mohla
trošku chtít.

Taktizát je taková kritičtější, na
druhou stranu může to být opravdu tak,

třeba skutečně méně chutná. Máš
přítelkyni?

Je to krátké, zatím krátkodobé, nechci
to zachřihnout, ale asi spolu chodíme,

jo?

Necháme tam líp své, jo?

Slečnout tady právě z Fridlantu, to bylo
šťastné. No přece za mnou si aplikace

mi oslovil a ona mi odepsala, no a vždyť
byste se už viděli, jako tady v

pivováru, že jo? A já říkám, to je
možný, no a nosí tam seděl u vedlejšího

stolu. Takže už jste měla taky vmerku.

Jasný.

Atmosféra byla hezká, všichni jsme se
bavili, takže si myslím, že to bylo

výborný. Já si to dojím potom, až
odejdete.

V klíku. V klíku ze stolu. S hlavním
chodem tam je mi trošku líto, že jsem

nakonec zvolil tu kotletu, protože přece
jenom to maso opravdu bylo suší.

Možná jsem mohl pét trošku méně.

A teď?

Poslední chod večera.

Dezert je na stole.

Z hrnečku.

Spíš vypadá jak... Jak perník. Jo, ještě
nějaká hrničková buchta. A tam jim

nedala teda tu sláčku, no.

Představovali jste si ji takhle?

Tak se na mě překvapil dezertem. To je
to byla vlastně hrničková buchta. Já

čekal, že to bude nějak z hrničku, nebo
něco.

Černý čaj, je to zesipaného čaje.

Nějaká rvanda, to je.

Já to si fakt myslel, že to bude taková
ta bábovka v hradíčku, jak se dělá v

mikrofonce, což jako, já si říkal, že to
by bylo jako blbý, kdyby to dělal tady

v prostřenu.

Zajdeme pak někdy na pivo?

Tak můžeme, veď to zkušit. Já mladě, na
limonádu.

Přidám limonádu nebo neálko.

Myslím si, že jedině se má jako jo, ale
takhle, že bychom se zašli všichni, to

se asi nestane.

Myslím si, že na to bude chybit úplně
minesedla jako holka.

A kdo tě přihlásil?

Dvě studentky. A já jsem to neviděl,
který dvě.

A oni se mi přiznali až někdy ve středu,
když jsem říkal, no zpátek se

neuvidíme, protože si beru dovolenou.

A oni říkali, já nejsem v prostřenu. A
začali se hrozně stát.

Chtěl, abych je jmenoval jako Marius
Agatov.

Já si myslím, že to bylo něco jako u mě,
takže ho přihlásili kvůli srandě. Bůh

to jak vám chutnala.

Dobrá, já jsem se bavil, že bude suchá.
Já taky teda.

Pro mě to je perník.

Pro mě taky teda.

A jako dobrý, povedze tě vláčnej,
krásnej nebo suchej.

Mě mrzí teda, že to končí, protože bych
to dala ještě jednou, celý týden, i s

tou partou.

A teď poslední

zábava. Ruční dojení.

No, pěkná pomůcka.

Tak někde postujte, posaďte se. Já jsem
si pro vás připravil nácvik

ručního dojení, což ta...

Dělají žáci u nás ve škole, potom si
musíme zasoutěžit, kdo za minutu

nadojí nejvíc. Zábava mi přišla, že
zvolil výbornou, protože nám říkal, že

na té zemědělské škole. A není to o tom
tahat, jo? Když taháte, tak musíte

prostě zmáčknout a... Zajímavé.

Ještě dojit se naučíme.

To mě bavilo, to jsem určitě v životě
nezkoušel nikdy dojít, takže to je jako

mě super zábava.

Takže máš pět set,

půl litru, to je dobrý výkone na minutu.
Tak dojení mi asi šlo, jelikož táta má

farmu, tak jsem tam nakukoval, koukal
přes rameno ženském, takže tohle jako

docela pomohlo.

Lidně se, jo? Ok, to mu to jde, hej?

To si tě nejde už dělat.

Ne, on má ten grih právě.

Dnesní večer byl pomalej, hodně dlouhej,
poučoval nás ovšem.

Jako, necítila jsem to špatně a necítila
jsem to úplně příjemně, jo.

Mačkám to, ale.

No, jdem to, no. No a už?

Jsem za to rád, bylo to i zábavný.

Moc mi to teda nešlo, ale bavilo mě to.

Kdo vyhrál?

Tady ti uděluji diplom.

Tak jo. Můžu ti tady dát eurobal, aby se
ti nezmačkal.

Dobrně. Teď máš takovou drobnou cenu.

Vyhrál to Martin, nadojel vlastně o
tenhle večer víc než já.

Kdybych si dal bodu, tak já myslím, že
by to mohlo být na krásných sedm.

Kolik dáte?

Jídlo se mu sice jako moc nepovedlo, ale
závodla byla super, ta mě nadchla.

Proto mu za dnešní večer dávám sedm
bodů.

Tenhle večer se mi líbila atmosféra,
byla hezká, jen mě zamrzlo, že maso bylo

suchý a v pojíždě bylo málo vody. Proto
za tenhle večer dávám šest bodů.

Jídlo mi nechutnalo, kromě desertu a za
urážku na mou osobu, která to vyhala si

ze strandy, dávám, než mu ho cítili tři
vody.

V ten době bych za dnešní příjemně
strávený večer, kde nebyly skoro žádný

tak bych mu chtěl dát osm bodů.

Podtrženo, sečteno, Zdeněk si vyvařil
čtyři a dvacet bodů.

I díky Natálce.

Já jsem prostě férovej člověk a mám
rádi, když jsou lidi férovi i ke mně a k

ostatním. Nejmenší hodnocení pět bodů.
Nejmenší hodnocení sedm bodů.

Já nejméně bodů jsem dal pět.

Tady by se měl někdo stáhnout do
svědomí, že?

Natálko.

A vítězem se stává... Natálka!

Čekané.

Dobrý no.

No.

Tak vítěze už známe.

Tak to můžeme rozlučit. Tak si s váma
zajdu rád na pivo.

A jak to vidíte vy, diváci?

Kolik bodů dáte Zdeněkovi?

Bodovat můžete každý den od pondělí do
pátku od 18 do 20 hodin a rozhodnout

kdo bude diváckým vítězem.

Na www .iprima .cz lomeno prostreno
stačí rozkliknout záložku hlasování,

udělit body aktuálnímu soutěžícímu a své
hodnocení uložit. A nebo si

stáhněte aplikaci prostreno a v ní
hlasujte stejným způsobem.

A k tomu můžete vyhrát deset tisíc
korun.