Original subtitles

-Čeká nás nezapomenutelný týden, přátelé.

-Pojďte dál. -Na konci tohoto týdne umřete.

Víra v život je vám na nic.

Symbolizuje vaši smrt.

-Jsi tu jen na výpomoc. Pomáháme Chorvatům.

To jsou naši přímí nadřízení.

-Já teď chci, abyste napsali dopis na rozloučenou.

-Čo? Niekto umrel? -Chail.

-Je treba zavolať políciu. -Telefony nemáme.

-ŠVEHLA: Bóra bude trvať minimálne dva dni.

Nejako to musíme spolu vydržať. -Nejsme tu všichni. -Chybí pan VIP.

-Čo to je? -Fentanyl.

-Našel jsem ho!

-Umřu.

Umřu a jedině díky tomu jsem živ.

Smrt je můj přítel, který nastavuje zrcadlo mému bytí,

v němž spatřuji nesmrtelnost,

protože jsem procitl v přítomnosti,

která nemá začátek ani konec.

Taková je smrt.

Přesný opak sama sebe.

Smrt se na nás usmívá, přátelé.

Pojďme jí ten úsměv oplatit.

Každý den je třeba žít tak, jako by byl poslední.

ÚSMĚŠEK -Marcus Aurelius?

-Keanu Reeves.

-Co se to tady, sakra, děje?

-ŠVEHLA: Niekto tu zavraždil dvoch ľudí, to sa tu deje.

-Ach. Majme otvorenú myseľ.

-Prosím? -No, musíme pripustiť všetky možnosti. Áno?

Čo keď to nebola vražda?

-Toto? Alebo toto?

-No a tak, čo keď Faludský na niečo spadol a napichol sa? A Chail...

-Vy máte tak otvorenú myseľ, že vám asi vypadol mozog.

-Ja som to vedela, že sem nemám chodiť!

-Keď ste to vedeli, načo ste sem šli?

-Všetci tu zomrieme. Ja som to vedela.

-Prestaňte byť hysterická!

-Niekto tu vraždil! Ja mám právo byť hysterická!

-Jako by věděl, že se to stane. -Co?

-Jeho kulička přijetí smrti. -To nemusí nic znamenat.

Faludský ji u sebe nemá. -Ale měl.

-Zachytila se o člun stejně jako jeho tělo.

-To je nějakej špatnej vtip nebo co?

ZDĚŠENÝ KŘIK -Hej, jste se zbláznil!

-Šibe vám? Kopať do mŕtvoly?

-Ja som si chcel iba overiť, že to nie je zinscenované.

Tak sme na stretnutí so smrťou.

Nehovorte mi, že nikoho z vás nenapadlo, že to môže byť podvod.

-Jediné, čo všetkých napadlo, je, že máte psychické problémy.

-Počkejte, vrah musí bejt pořád na ostrově.

-Proč si to myslíte?

Možná chtěl Faludský odplout na člunu a převrhl se.

-A dobodali ho v mori, nie?

-Možná nastoupil na člun už zraněnej.

-Nebo ho vrah hodil do člunu a poslal ho na moře.

-Aby se zbavil důkazů. -Presne, aby sa zbavil dôkazov.

-A ako viete, že to urobil ten istý človek?

Čo keď sú tu dvaja vrahovia? -Obi dvaja boli ubodaní.

Pravdepodobnosť, že sa tu v tom istom čase udiali dve vraždy

vykonané rovnakým spôsobom dvomi rozličnými ľuďmi,

je skutočne absurdne malá. -A čo keď sa pobodali navzájom?

Faludský to prežil a snažil sa utiecť.

-Keby pobodaný človek odišiel z Chailovej izby, všade by bola krv.

-Faludský bol zabitý vonku.

-Možná byl ten vrah ve člunu s Faludským.

-Kromě nás tady nikdo nebyl.

-A tým teraz hovoríte akože čo?

-Že to byl někdo z nás.

ÚVODNÍ HUDBA

-Odteraz sa tu nikto nebude pohybovať sám. Rozumiete?

Musíte sa vždy držať spolu, alebo aspoň v trojici.

-Kdo vám dal, kurva, právo rozhodovat o tom, co budeme dělat?

-Tak všetci okrem Palečkovej sa budú držať spolu.

-Co chcete dělat? -No moment, pane.

Se sekyrou tady nic dělat nebudete.

-Stali sa tu dve vraždy.

Takže na nejakom posratom sejfe teraz asi až tak nezáleží, nie?

-Počkejte!

-Máme se držet spolu.

-Já už jsem vám dneska volal. Chci nahlásit vraždu.

VRZNUTÍ DVEŘÍ

-Jak to, že máte můj telefon?

-Nikomu jste neřekl, že máte telefon.

-Ani vy jste nikomu neřekl, že máte telefon. Můj telefon.

-Protože vrah by ho chtěl zničit. -Proto jsem ho schoval.

Všem řeknu, co jste udělal.

-Nerozumím. -Já vím, co jste udělal.

-Neviem, čo máte dnes večer v pláne, ale ja na romantiku veľmi nie som.

Pardon, zoberiem si veci a vypadnem.

-Nejde proud. -Aha. Nemáme baterky?

-Volal mi někdo z majáku Porer. -No konečne. Sú oukej? -Nevím.

Přerušilo se to a dál už se neozval.

Co ten autobus? -No, spadol naňho strom.

-A byl někdo vevnitř? -Našťastie nie.

Keď som tam prišiel, 40 Čechov sa snažilo autobus odtlačiť do hotela.

-Proč jako? -No kvôli poisťovni.

Vodič zaparkoval na zákaze parkovania.

-A co jsi udělal ty? -Nič, som im pomohol tlačiť.

-Jo, Chorvati měli poslat seznam lidí,

co se kvůli bóře odmítají vystěhovat z hotelů.

-Nedivím sa. V tomto počasí jazdiť domov?

-A taky nechtějí platit noci navíc. Samí Slováci.

-To sme celí my. -Podívej se, jestli už to přišlo.

-A ako, keď nejde elektrika? -Tak snad máš svůj notebook, ne?

-Ten ste mi zakázali v službe používať.

-Nebudu se dohadovat o blbostech.

-Ten prečerpaný internet mi preplatíte.

ÚDERY

ÚDER, HEKNUTÍ

-Možno má pancierové len dvere a boky má z plechu.

-Dovolil jsem vám rozbít sejf a ne zeď.

-Uhnite, lebo sa nezdržím. -Řekl jsem ne.

KROKY

-Všechno nejlepší.

-Narozeniny mám až za dva dny.

-Já vím, ale já mám teď dva dny volno, tak jsem chtěla...

-Děkuju.

Na shledanou. -Na shledanou.

MOBIL

-Prosím? -Zdravím. Halaj, polícia.

Už sme spolu hovorili kvôli našim na majáku. Ozval sa vám niekto?

-Samozřejmě. Zdržují se vevnitř, mají všeho dostatek,

jídla i pití, a mají i bohatý program.

-Určite? -Vůbec si nedělejte starosti.

-Vďaka. Mohli by ste... OBSAZOVACÍ TÓN

Zlatá.

-Ak vám mám rozmlátiť hlavu, aby som sa dostal k mobilom, urobím to.

Bude to v sebeobrane. -Tak prosím.

-Švehlo, takhle ten sejf neotevřete. Tak už se s tím smiřte.

RÁNA

-Vy ste sa akože dohodli, alebo čo?! -Ne, nedohodli.

Už tady do toho mlátíte půl hodiny, a nic.

Já nevím, ale mě už to nebaví. -Čo si myslíte, že robíte?

-Prosím? -Opýtam sa raz.

Čo ste si dali do toho vrecka?

Oukej, donútili ste ma.

-Jestli na mě vztáhnete ruce, budou tady tři mrtvoly.

-Švehlo, ne.

-To nebylo nutné.

-To je Chailův dopis na rozloučenou.

-Ano, je.

-Kdo bude chtít svůj dopis na rozloučenou přečíst nahlas,

udělejte to, prosím. Když ho nedokážete spálit, nechte si ho.

Spálíte ho, až na to budete připraveni.

Nic jste nenapsal? -Promiňte.

-Někdy mlčením řekneme víc.

-Duše má nejdražší, spolupoutníče, milovaný příteli...

-Odpusť mi, že jsem tě zabil.

Vím, že tam, kde jsi, vidíš a chápeš moje důvody

a že bys na mém místě udělal totéž.

Svět je příliš zlé místo, nevhodné pro život,

lidi jsou prázdné skořápky

a přítomnost je natolik otrávená minulostí,

že se nedá vyléčit. Chail.

-Tak Chail niekoho zabil a vy ste nám to chceli zatajiť?

-To je dopis pro Chailovo dítě.

Nenarozené dítě.

Chail a jeho partnerka se rozhodli pro potrat,

když před lety čekali dítě.

-Ako som to mal vedieť, keď ste si to schovávali, ako keby...

-Jako kdyby věděl, že Chailovo nenarozený dítě tady nevraždilo?

-RÁDIO: Aj vám behá mráz po chrbte z klesajúceho stavu spodnej vody?

Mali by sme s tým konečne niečo robiť.

Treba začať šetriť vodu a prejsť na pivo! Jo!

Úžasné je, že nemusíme jazdiť do zaostalých tropických krajín

a riskovať žltú...

-Ahoj.

Ježišmarjá.

Ahoj. -Zober tú tašku do práčovne, nech sa o to nepodkýňam.

-Nevieš si predstaviť, akú som mal cestu.

-Aj ja som mala strašný deň.

Ustlala som ti v hosťovskej.

-Mluvil jsem s kolegy

a bohužel o Evě Krátké nikdo nic neví, mrzí mě to.

Pojďte, odvezu vás do hotelu. -A co můj syn?

-Paní Koudelková, v tomhle počasí nikoho hledat nemůžeme.

Ale kdyby se nám někdo ozval, dám vám hned vědět.

Máš už adresy těch okupovanejch apartmánů?

-Teraz došli. Prepošlem vám to na mail?

-Chci to mít na papíře, vytiskni to.

-Na čom? -Nějak si poraď.

-Do riti.

-Tu zeď zaplatíte.

-Dáte si čaj? -Dajte si vy.

-Čo je? Hráte sa s dverami?

-Ta místnost je odhlučněná.

-Toto už fakt, kurva, prestáva dávať zmysel.

-Na čo by bola Chailovi odhlučnená miestnosť?

-Vy ste to vedeli? -Nevěděl.

-Ste správca, a neviete, že tu máte odhlučnenú izbu? Kryjete niekoho?

-Kde je? -Kto?

-Fentanyl. Ráno tu ešte bol. Sám osobne som ho sem odložil.

Niekto z vás ho vzal? -K čemu by nám byl?

-Dva miligramy môžu byť pre zdravého človeka smrteľnou dávkou.

Musíme ho nájsť! -Chail nebyl nemocnej.

-Tak potom bol feťák. -Bacha na pusu, pane!

-Super. Aspoň vieme, ako umrie ďalší z nás.

-Tu sú adresy tých ubytovaných.

-Hm. Díky.

-Debil.

-Neskúsime to ešte nejak inak? -Nie. K mobilom sa nedostaneme.

-Musíme prostě počkat, až skončí bóra.

-Z Chailovej izby zmizol fentanyl.

Pri predávkovaní môže ľahko spôsobiť smrť.

-To je to, co berou smažky, když nemaj herák?

-Presne. Sú to veľmi silné lieky na tíšenie bolesti.

Pri predávkovaní človek zmodrá, začne sa dusiť,

stratí dych a upadne do bezvedomia.

-Lieky zmizli, kým sme hľadali Faludského. Niekto z vás ich vzal.

-Z vás? Snad z nás, ne? Vy jste byl celou dobu s ostatníma nahoře,

takže se koukejte přidat na seznam podezřelejch.

-Dobre. Niekto z nás ich má.

-A vy si myslíte, že ten, kto zabil Chaila a Faludského,

zobral aj tie lieky? A bude vraždiť znovu?

-Vylúčiť sa to nedá. -Ne, počkejte, počkejte.

Kdybych chtěl někoho zabít,

tak to přece neudělám na takhle izolovaným ostrůvku, jako je tenhle.

Navíc, až bóra skončí, tak sem přijede policie

a bude nás všechny vyslýchat jako podezřelý.

Jestli vrah není úplnej hlupák, tak s tímhle musel počítat.

-No ak by sa vrah priznal, bola by to poľahčujúca okolnosť.

-Musíte vědět, že nemáte šanci.

-Ja? -Vrah.

Udělal byste nejlíp, kdybyste se přiznal.

-Všichni vám dosvědčíme, že jste spolupracoval.

-Jo. -To je polehčující okolnost.

-Ja osobne za seba sľubujem, že ak sa niekto z vás prizná,

teda nech je to ktokoľvek z vás, ja budem svedčiť v jeho prospech.

-Pôsobivé. -Neviem ako vy, ale ja mám v tom jasno.

Neprizná sa, pretože so svojou prácou ešte nie je hotový. Hotová.

-Vám to jako přijde vtipný, že se usmíváte?

-A čo mám stále plakať ako vy?

-Každopádně se musíme do příjezdu policie zařídit tak,

abysme to vrahovi neulehčovali.

Asi by bylo dobrý si určit nějaký pravidla.

-Áno, presne. Takže, keď bude niekto podávať jedlo,

musí ho najprv ochutnať, kým ho zjedia ostatní.

Na noc sa každý na svojej izbe zamkne.

Na izbách zostanete až do budíčka, ktorý bude rovnaký pre všetkých.

A Dragan dá každému na izbu nádobu. -Prečo nádobu?

-Aby vás niekto nezabil na záchode počas vykonávania potreby.

-Neměli bychom schovat všechny věci, které by se daly použít jako zbraň?

-Mám lepší nápad.

-Ježiš, Germane, neblbněte tady s tou vidličkou.

-Nechcete ju? -Ne.

-Mali by ste si zobrať niečo poriadné.

Nič v zlom, ale nevyzeráte, že posilujete.

-Jste voják z povolání. Jestli jste vrah,

jaká je šance, že se vám s tím ubráním?

-Malá, ale aj tak si ju zoberte.

-Neznáte PIN.

-Tak mi ho dejte. -Jen když mi dáte tu sekeru.

-Dám, ale dáte mi ten PIN.

PÍPÁNÍ TLAČÍTEK

VÝKŘIK ŠIRÁKOVÉ

-Čo tu, do riti, vyvádzate?! -Zmizla. -Kto?

-Gulička. -Čože?

-Moja gulička prijatia smrti. -To jste si ji někde zašantročila.

-Mala som ju celý čas pri sebe, a teraz ju nemám.

-Nájdete ju zajtra.

-Chail a Faludský mali svoje guličky pri sebe, keď ste ich našli.

-Tak je potom asi fajn, že ste tú svoju stratili, nie?

-Nezľahčujte to! Teraz ste povedali, že na rade je ďalší z nás.

-A podľa vás ste to vy? -Má vrah dôvod vás zabíjať?

-To čo sú za otázky?! Ja by som neublížila ani muche.

-Tak potom čo riešite? -Vás nechce nikto zabiť.

By som bola zvedavá, ako by ste sa cítili v mojej koži.

-Bol som tri roky Afganistane. -PALEČKOVÁ:Ježišmarjá.

-Vo vašej koži som bol každý druhý deň.

Guličku nájdete zajtra.

Vidíme sa ráno.

Dúfam, že všetci.

VYDĚŠENÝ KŘIK ŠIRÁKOVÉ

ZOUFALÉ VZLYKY

ŠIRÁKOVÁ: Kľúč.

Ja nemám kľúč! VZLYK

-To si snaď robí srandu.

Teraz ma dobre počúvajte.

Širáková!

Ak ešte raz začnete takto vrieskať, tak ja osobne vám vykrútim krk!

Všetci sme tu v rovnakej situácii, ide nám o život, máme právo sa báť,

ale jediný, kto tu hystericky vreští a robí scény, ste vy!

-To se mi snad zdá. Tolik chlapů, a necháte toho dementa,

aby vyhrožoval vyděšený ženský?! Svět se řítí do hajzlu.

Tohle nejsou chlapi, to jsou sračky.

Přeneste si to spaní ke mně. -Budeme spať v jednej izbe?

-Ani náhodou. Švehla má pravdu. Vaše vřískání je nesnesitelný.

Navíc, co když jsem vrah já?

To byste se mnou v zamčeným pokoji asi spát nechtěla, nebo jo? -Ne.

-ÚSMĚŠEK

HLASITÁ STŘELBA Z NOTEBOOKU

ZABOUCHÁNÍ

HLAS Z POČÍTAČOVÉ HRY, STŘELBA

ŘEV PŘÍŠERY

HLUK Z POČÍTAČOVÉ HRY

BOUCHÁNÍ NA DVEŘE, VIBRACE MOBILU

-Okamžitě to vypni! Kdo to má poslouchat?

-HALAJ: Je to nahlas? -Nahlas?! Je to bugr jak kráva.

Ty vole, mně praskne hlava. Vypni to, kurva!

PÍPNUTÍ MOBILU -You are recording.

-Gin, prosím.

Hvala.

V POZADÍ HOVOR V POLŠTINĚ

Hi. -OBA MUŽI:Hi.

-Ehm, where you from?

-Gdaňsk. -Hm, Gdaňsk, tam...

Tam jsem byla. -Aha. -Wow.

-Ehm, wakacje?

Prázdniny máte? -Wakacje.

-Se to počasí pokazilo, ne?

Very bad weather.

-Aha. Tak, tak. -To je blbý.

Tak, ehm...

Nevymyslíme něco?

-OBA: Co?

-A co? -Tak já nevím.

Seš velkej kluk, tak se zamysli.

NESROZUMITELNĚ POLSKY

-VÝKŘIK -Kurwa!

Ty kurwa jebana!

RÁNA

-No super.

Zkurvená bóra. Máme novou pojistnou událost.

-Kde?MOBIL -Venku.

Prosím?

Jo, hned jsme tam.

Pojď.

Řekněte mi, co se stalo včera v noci v baru Bello Adriatik.

-Si to tak nějak úplně nevybavuju. -Zvláštne. V noci chodiť do baru.

Zatiaľ čo váš partner uviazol na majáku uprostred búrky.

-To, kde je partner paní Rešutíkové, se nás netýká. Počkej venku.

Počkej venku, jo?

Tak?

Jeden z Poláků vypověděl:

"Ta stara suka chciała, żebyśmy z nią poszli,

a kiedy nie poszliśmy, uderzyła we mnie szklanką."

-Tak když to tak říká.

-Hele. Takhle to dál nepůjde. -Tiež si myslím.

-Buď se začneš chovat normálně, nebo si sbalíš...

-Nie ste môj nadriadený. -Nech toho!

MOBIL

Podporučík Bagačka, prosím.

-Už jsme spolu včera mluvili. Volám z ostrova Porer.

-Pořád nám kvůli vám někdo volá. Jste v pořádku?

-Potřebujeme pomoc.

-V tomhle počasí se k vám nikdo nedostane.

-Někdo tady ubodal dva lidi. -Cože?

Ubodal?

A kdy se to stalo? -Včera v noci.

První byl vedoucí kurzu, Chail. A druhý jeden z účastníků, Faludský.

-Oznámím to chorvatským úřadům. -Ale kdy?

-Hned. Udělám to hned.

-Ale kdy k nám někdo může přijet? -Až skončí bóra.

-Vrah může bejt jeden z účastníků a možná ještě neskončil.

-Jenom klid. -Zmizely léky.

Můžou způsobit udušení. My vůbec nevíme, kdo...

-Poslouchejte, pokusím se to co nejvíc popohnat.

Hlavně buďte opatrný. Kdyby se stalo cokoliv dalšího, zavolejte mi.

Udělám, co je v mejch silách. -Dobře. Děkuju moc. -Prosím.

-Padesát procent.

-Čo sa stalo? Sú na tom majáku oukej?

-Nahlásil mi dvě ubodání. Dvě vraždy.

-Čo budeme robiť?

-Nevím. Možná je to jenom zase planej poplach.

-Ako zase? Už odtiaľ boli nahlásené nejaké vraždy?

-No, vraždy zrovna ne,

ale pár bizarních telefonátů už jsme odtamtud měli.

Lidi viděli duchy nebo satana.

No, jezdili jsme tam pořád dokola.

Máme za to, že se na těch workshopech užívají drogy.

-Aké drogy?

-Nevím. Nejspíš LSD nebo houby nebo nějakej indiánskej sajrajt.

Něco halucinogenního.

-A Chorvati to tolerujú? -Nikdy se tam nic nenašlo.

A pár razií už tam bylo.

-Ale čo ak sú teraz naozaj v nebezpečenstve?

Čo ak sa tam naozaj niečo stalo, šéfe?

-GERMAN ZA DVEŘMI: Môžeme vyjsť? Je osem hodín.

-ŠVEHLA: Je 7:58. -BOČKAY:Ja mam 7:59.

-Dobre, nemusíme to dodržiavať na sekundy.

-PALEČKOVÁ: Máme si vzít ty zbraně? -Nie! Tie má každý len, keď je sám.

-GERMAN: Určite? -Určite.

Takže otvoríme na tri.

Všetci.

Jeden.

Dva.

Tri.

ŠPLOUCHNUTÍ Kristepane.

-Čo je? Mám zrýchlený metabolizmus. Vyprázdňujem sa trikrát denne.

-Veď v poriadku, ale čo to nejdete vyliať?

-Vy ste povedali, aby sme sa všetci zdržiavali v skupine.

-Z toho musia mať doma radosť. Sme tu všetci?

-Širáková.

-Širáková!

Širáková, ste hore?

-Stop! Opovažte se.

Stačí, že jste zdemolovali ten pokoj nahoře. Dveře vykopávat nebudete.

-Širáková neodpovedá. Môže byť po nej.

-ŠIRÁKOVÁ ZA DVEŘMI: Choďte preč! -Jste v pořádku?

-Paní Širáková, už je to bezpečný, můžete ven.

-Chýba moja gulička. Nevyjdem von, kým nepríde polícia.

-Ale takhle jste pro vraha mnohem snazší terč.

-Tak sakra otevřete ty dveře! Mám tam všechny svoje věci.

-Ne, paní! -Otevřete! -Kroťte se! -Okamžitě, slyšíte?!

-Ale no tak. -Otevřete!

Slyšíte?! Tohle mi nemůžete udělat.

Já potřebuju svoje věci. -Jaký věci?

-Svoje věci! Čistý oblečení. A parfém.

Tohleto už je špinavý a smrdí. -Já nic necítím.

-Já... Já jsem špinavá.

-Tak já vám půjčím svoje oblečení. Je vypraný a voní po aviváži.

Co vy na to? -Máte i parfém? -Mám.

Pojďte.

TELEFON

ZAKLEPÁNÍ

-Dobar dan.

Tak čo budú robiť? -Nic.

-Ako že nič? Nahlásia im dve vraždy a oni tomu venujú tridsať sekúnd?

-Vraždy na psychedelickým setkání magorů?

-Tak čo budeme robiť? -Čekat, až skončí bóra.

-Čakať? -Čekat.-POVZDECH

-Ten dopis, co jste psala bratrům...

-Mám tři starší bráchy.

A oni...

Prostě já jsem chtěla jejich pozornost,

oni chtěli mít ode mě pokoj.

Pořád jsem jim brala nějaký věci, schovávala jsem je.

Je to dost sralo, ale já jsem to brala prostě jako hru.

Pak jednoho dne jim došla trpělivost a...

A schovali oni mě.

Do latríny.

-Zavřeli vás na záchodě?

-Ne.

Hodili mě do jámy pod latrínou.

Bylo to na chatě, tam jsme měli jenom sucháč.

Táta byl někde v lese, potom v hospodě, vrátil se až večer.

A celou tu dobu jsem tam seděla a řvala.

-A pak? -Pak nic.

Prostě vůbec nic jim neřekl.

Vždycky když mi něco udělali, tak jim to prošlo.

Takže pořád vymejšleli čím dál větší záludnosti.

Prostě hajzlové.

-Nemusíte pokračovat.

Pšt, pšt.

-To úplně posrali. -Pšt, pšt.

HEKNUTÍ ZA DVEŘMI

TŘÍSKÁNÍ NÁDOBÍM

-RÁDIO: Máme ďaľšie nádherné teplé ráno. Teplomery ukazujú 35 stupňov.

A pôjde to hore, takže baby, šup do plaviek, ak na to máte postavu.

Neviem ako vám, ale mne by nevadilo, kebyže tu máme už iba leto.

Už žiadne sezónne oblečenie...

-Prečo si nespal v hosťovskej? -Lebo to tam nemám rád.

-A ja nemám rada, keď spíš na gauči. Bude celý prepotený.

-Dám ho vytepovať.

-Premýšľala som o nás.

-Ach jo. -Čo je?

-Čo? -Prečo robíš tieto ksichty?

Prepáč, ja to radšej vypnem. STÁLE HRAJE RÁDIO

Prepáč.

Už ťa počúvam. -Začneš mi pomáhať v záhrade.

Nebudem tu na všetko sama. -Jasné. -A opravíš strechu.

Do zadnej izby stále zateká. Kašleš na to už dva roky.

A povieš susedovi, aby odpílil ten strom.

Všetko lístie padá do nášho dvora. Vadí mi to.

Ale tak tebe moje pocity a potreby nič nehovoria.

Ty na ne kašleš. A to nielen dva roky,

ale tak od prvého dňa nášho manželstva.

A vypneš heslo na mobile.

A kam ideš?

ZAPNUTÍ RÁDIA

Ešte som neskončila.

-Nemali by sme jej to povedať? -Povedať čo?

Že podle jedné naší neověřené zprávy někdo zabil jejího muže?

Máme dost práce se škodama, co natropil vítr.

A s ožralýma turistama. Udělali jsme, co jsme udělat měli.

Nahlásili jsme to. Teď už je to na Chorvatech.

-Pred prijatím duchovného mena Chail to bol Zdeněk Rešutík.

Už sú spolu nejakú dobu.

-Hlavně, než budeme mít další informace, nic nepodnikej.

-Podľa Finstatu ich firma vlani zarobila vyše 15 miliónov korún.

-Cože?

-Ich workshopy stoja od 10 do 15 tisíc korún.

Majú aj retreaty, za ktoré si pýtajú 30 tisíc korún na osobu.

Okrem toho predávajú knihy, audio content

a rôzne kvázi liečivé produkty.

-No, super. Tak teď se začni věnovat vlastní práci.

Poslal jsem ti na mail dalšího Slováka,

kterej se zlitej zabarikádoval na hotelu.

-Máme nahlásené dve vraždy, a ja mám riešiť ožranov?

-Probuď se, sakra! Je bóra, nedá se nic dělat.

-Možno by sme sa mohli rozprávať s Rešutíkovou...

-Já nevím, co ti kdo nasliboval, ale tohle fakt není místo,

kde uděláš kariéru. -To je jasné, keď sa na vás pozriem.

-Skončil jsem. -Áno. Skôr ako ste začali, že?

-Pravidla jsou pravidla! To už by ses měl naučit, chlapče!

PRÁSKNUTÍ DVEŘMI

-DRAGAN: Dobrou chuť. -Ehm, moment.

Mali by ste to najprv ochutnať. -Proč?

-Na niečom sme sa dohodli.

Nie je to ani v zavretej konzerve, ani v obale.

Takže to musíte ochutnať pred nami všetkými. Musíme byť opatrní.

-Myslíte, že vás chci otrávit?

-To som nepovedal, ale včera sme sa dohodli na nejakých pravidlách.

-Kdybych vás chtěl otrávit, mohl jsem to udělat včera.

Vařím tu celou dobu, co jste tady. -To je fakt.

-To sme ale ešte nevedeli o tých stratených liekoch.

A pravidlá sú pravidlá. Neberte to osobne.

-Podezříváte mě, že jsem vrah.

A já to nemám brát osobně.

Tak nejezte to!

TICHÉ NADÁVKY V CHORVATŠTINĚ

-Práve ste sa stal hlavným podozrivým.

PRÁSKNUTÍ DVEŘMI

-Nic špatnýho jsem Draganovi neudělal. Nemá důvod mě zabít.

-Umřu. Umřu a jedině díky tomu jsem živ.

Neexistuje minulost. Ani budoucnost.

Díky smrti je zde jen tento okamžik.

Smrt je můj přítel, který nastavuje zrcadlo mému bytí,

v němž spatřuji nesmrtelnost, protože jsem procitl v přítomnosti,

která nemá začátek ani konec.

Taková je smrt. Přesný opak sama sebe.

Nebere, ale dává.

Smrt se na nás usmívá, přátelé.

Pojďme jí ten úsměv oplatit.

Každý den je třeba žít tak, jako by byl poslední.

Vždyť náš život je jen sen.

Jeden letmý nádech v krásné temnotě.

Tam se znovu všichni vrátíme.

Tam se setkáme.

A všude bude jenom krása.

-Nejhorší, co jsem já zažila, byly zkažený ústřice na dovolený.

Myslela jsem si, že je po mně.

-Boli ste niekedy v Thajsku? -Ne.

-Dal som si tam na ulici pad thai a...

-Bylo vám špatně?

-Vyletelo to zo mňa rýchlosťou svetla.

-ŠVEHLA: To si nechcem predstavovať. -Pozdě.

Vy jíst nebudete?

-Víte, jak to vypadá?

-Jak? -Vyzerá to, že nechcete jesť, lebo...

-Lebo som to jedlo otrávil a čakám, aby som sa mohol pozerať,

ako sa všetci zadusíte svojimi vlastnými zvratkami?

Nie. Len som sa modlil.

HEKNUTÍ, KŘIK

-Tá chorvatská kurva nás otrávila.

-Haló!

KŘIK

Skryté titulky: AZ Tools s. r. o., 2025