Original subtitles

Ahoj, vítám vás v erotické výměně partnerů. Představte se, jak se

váš věděk.

Ahoj, já jsem Pavel, mám 25 let.

Ahoj, já jsem Izabela, a je mi 25.

Ahoj, já se jmenuji Zuzana, a je mi 100 let.

Já jsem Karel, a je mi 37.

Řekněte nám, jak dlouho jste spolu? Tři roky.

Tak je to sprouche.

My jsme s Karelem spolu 12 let.

Jasný, 12.

To jsem chtěl zeptat, jak to klape po 12 letech?

Naše titulace není nejlepší, ale na to makáme a dáme se rádi.

Jak je to u druhého páru?

Jsme tablovaná a matky roky utekly.

Jak voda utekly, je to problém. Můj další otázka, proč jste přišli k nám do

výměny? Já to byste řekli, ne.

Jo, už jsme trošku protivní na sebe doma, takže chceme trošku změnit. Já jsi

dovolenou. Tak. Proto my máme špatný okna, viď?

Tak já bych to nezužoval. No, ta střeka, to leží o tvojem domě. Cílíme teď

kritické ubytovací podmínky, takže...

Barák se rozpadl, no Karol, už ty se děláš tak. No ne, barák se rozpadl už

My ho potřebujeme nějak rekonstruovat.

Máme kamerátelma, tohle je jedna z možností.

Moje další otázka, co od toho čekáte? Teď nemyslím tu odměnu, ale co čekáte od

té erotické výměny?

Já jsem odezenej všemu, z mé strany.

Pro mě dobrá. Co to znamená všechno, všemu?

Já to nejlíp.

Já jsem dvanáct let ve vztahu se Zuzanou a my to máme dobrý. Jsme celkem

spokojení.

Zuzana je žihadlo. Takže ta partnerka, co máte partnerka?

Váš partner je otevřený všemu.

Já nevím. Mně říkají, že otevřený jsem při každému, ale tak prostě to, no.

Žijem sociální život.

No boží mi se, prosím.

Máte vytýčený hranice, co už partner nesmí s vyměněným partnerem dělat?

Můžu k tomu.

Já mám takový pocit, že u nás nebude ani jiná možnost, kde složit

hlavu, než na naší manželské.

Je to tak, Zuzi.

Tak já vám všem děkuji za odpovědi.

Teď si projďte ženy a vzájemně si představte.

Tak já

vám

předávám kamery a přírodní štěstí. Jo, děkujeme.

Štěpky vítám, maločičku.

Jseš tady správně, neboj?

Je, ahoj.

Eee, ahoj.

Jsem správně. No, jseš tady správně.

Ty jsi překvapená. Ty jsi nečekala kvítle baráru, víš?

Ne, klucně ne.

Oprav... Ale...

Pojď, dej si věci dovnitř a popovídáme si. Já ti všechno vysvětlím.

Pojď.

Co to je tak hrozně?

Pardon.

Já vím, že... Já vím, že ten barák je ruina, ale...

To byl jedinej volnej barák na zborcení tady na vci a

my jsme to více méně dostali zadarmo, abychom to zrekonstruovali. Ani zadarmo.

Poslouchej mi, já nemám žádnej příjem, teďka jsem na dávkách a

tohle to byla jediná možnost, jak momentálně přežít.

Ale já to i nepřežím.

Ale to dáme.

Tyvole.

Nějak to zvládneme. Já jsem do tohletoho šel kvůli penězům, věř mi. A prostě

potřebuji na tu rekonstrukci prachy.

A já třeba tady nebudu bydlet ve špíně, že budu potřebovat peníze, že bych byl v

takové ruíně.

Ale nějak to dáme. Já tady asi nezůstanu, já končím.

To nejde tady.

Ani se to nechteš rozhlídnout?

Na mě to vypadá líp.

No, já ti to... Pochybuji, jako.

Pochybuji, fakt pochybuji. Já, já končím. Já ti všechno ukážu. Ne, tohle

něco. Ale nikde si sedneme, dáme ti střeha, já ti všechno vysvětlím.

Neblázní, přece to takhle nevzdáme.

Hele, já ty prachy fakt potřebuju.

Co, co nejde?

To prostě... Já končím.

To mi neudělá.

Já je rušíme.

Pojď, kam chceš jít teďka? To mi nejde. Pojď to dále.

To zvládneme, pojď. Já ti dám

kufr dovnitř a sedneme si někam.

Vydrž mi tady chvíli, já si jenom sevleču.

Ahoj, zdravím. Čau. Já se vám omlouvám. Ahoj.

Z toho můžeš hlavnou poklíčovat.

Takže,

býte

u nás doma.

Já se strašně omlouvám za ten bornavce.

Já si ještě půjdu, já nemusím dát.

No, už dopředu se omluvám. Tak hele, tady kusím tě dát příjím, tady budeš mít

chloch, jsem ti připravil, jakože tam si můžeš dát věci. Dobře, tak já chci to

pak, já se to vybálej. Jo, pak se vybálej, jako v klíčku. Chceš dát kafe?

Jo, dám příjím. Jo, měj se tam do posád.

Ráda si dám kafe, to jo.

Hada se, nelekej, ten je nemocný, takže hlavně o to ale.

Hada se, no.

No.

Doufám, že...

Jsi jedna z těch, která úplně apeluje na to, co děláme. Já se nic nedělám, já

jsem doba nezadisnála. Občas teda jdou a uklíří, ubejí okna, zavetu

po baráku.

Jsi za mne to líp.

Pojď tady dolevat, to je kuchyní.

Tak, to je moc.

Pojď, posaď se.

Co to je za smradale?

Co to je?

My teprve budeme teďka nějak uklízet, víš? Budete uklízet? Pojď, posaď se.

Chceš panáka?

Možná bych něco našel.

To nemyslí vážně, ty.

Pojď, já ti to tady převeru.

Tady bude nějaký dětský pokojíček. My ještě plánujeme děti totiž. Ne, my

nemůžete mít děti.

Ne, ale z tohohle nejde.

Mluvím takhle, ale je to...

Velikostně

krásný. To bude ideální právě na ten dětskej.

Až vydělám nějaký peníze, tak úplně mám jasnou představu. Postýlka, tady nějaký

kouteček prostě na hranic, tady někde vepředu.

Ne, mně to stačí už. Mně stačí.

Chceš vidět, kde budeme spát?

Jako... Tady budu spát. Tady.

Chceš si počítala, ne?

Potom ještě vezmeš věci nahoru, tak můžeš použít tady ty skřínky. To je

to je dobrý. Já si to nechám v kufrech.

A tady ho neslyšíme.

Jo, jo.

Je to váš pěkný.

Ně, normálně hodinou, no.

Ale už to prosím, že za chvilku budeš mít prany.

Jo.

Tak já to tady nechám.

Vím, co tady povzpůjete z toho prádu, že jo?

Ještě v tom metro?

Tady zatopíte.

Já dosím pořád půjčochy.

Nevíš, chyteš vlka?

Já doktora taky nevám.

Prosím půjčocháče, zase to nevím, co dělám.

To je dobrý.

Takže hlad nemáš? Ne. Tak to je dobrý, já taky. Tak jo, tak to jdeme.

Zaříznou klota.

Ten první pocit byl taky hrozný pro mě, když jsem sem přišel, ale... Co tady

děláte? Ale tak nějak začít musíme přece, chápeš to?

Když nemáš peníze, tak začínáš... Tak jdu na obytoru, cokoliv, někam. Ty, ne

tohle.

Říkáte ti, že...

Do tuhle toho jsem šel hlavně proto, abych získal trošku nějaký peníze

a...

Dáme to cigárom?

Co je,

kam jdeš?

Jo, tak tady si budeš mít dobře, já ti koupím cigáro.

A teď jako co tady?

Já bych ti tady to všechno poklidila, ne?

O, hele, klidně, klidně to můžeš nechat napozději. Jako, já, já nejsem úplně

nějak pejant na to.

Že jo, věc? Jo, já taky. Dej si skvělu kafe.

No, cigáru by bylo dobrý, věc. Cigáru, víš? Ale máš dobrý kafe. A tady spíš,

No co tady máš za... Ne, ne, ne. Prostě jsem tě kámoši nespál a nic se sem tam

neukradil, ty jo.

Kdyby jsi to vyhazala, kde to jde, já bych si to zaházela.

Dobře, tak jo.

Pávo máme peřit, že jo.

Dobře. Na to jsme vybráni na dřevu, takže nevím, čím v skadle budeme topit.

Jo, chodíme na dřevo, jo.

Chodíme na dřevo, protože na vůli nemáme.

No ale tak jo, tak to bychom si třeba mohli udělat i klidně nějaký výnot, jako

že byl les a jestli nemáš nic proti.

Ale já to tady teda neznám, v Praze žívají lehce.

Hele, v Praze jako pořádný... V Praze mají metro, metro a tramvaje tady mají.

No, to tady mají hodně, no. A bez domovce.

No, to je pravda.

No, tam bych chtěla být, tak se na tom ještě trošku dobře.

No, ale dneska je to těžká doba.

Prostě to vlastně přijalo asi velikou penězou, víš.

No, tak jsem to někde jako šetla, no, že to se dá nějak takhle vydělat, no.

Máme Vánoce na krku a... No, většinou.

Barák potřebuje dušičku opravit, no, malinko, ty okra jsou takový špatný,

nahoře, v půdě, ve střiše, tam je to taky na prd, no.

Vždycky, ale už nic toho neuděláme. Tak jo, tak jdem proti dnes.

Jdem proti, já řeknu.

Dobrý ráno.

Dobrý ráno. Jak jsi se vyspala?

Já nic moc teda, musím víc.

To byla tvá první noc na té poškvěvé sofě.

Já docela dobrý ráno.

Jak se se má?

Zima po ráno, ne? Ne, no.

No pojď, pomoci se.

Ranní polepek bych si zasloužil, ne?

Jako vlastně to.

To asi ne, když mám přítel. No,

ale teď je to na pár dní úplně jinak.

Teď jsme vyměněni.

Jsi říkal, že chceš zkusit změn v životě.

Neříkala jsi to před chvílí.

Že jste mladý, že si chcete vyzkoušet lecnost?

Ne. Tak jenom...

Jseš ten?

Teď mu děláte snídat něco, jo? A poslední otázka. No.

Jseš si opravdu jistá, že chceš spát sama?

Další noc. Všichni si to dobře myslí, jo?

Tak jdem.

Tak jdem.

Je to dobrý tady.

Jo,

dneska se to vydařilo.

Včera jsme si slíbili, že půjdeme na houby, tak jsem dneska vzal Zuzanku k

na chatu.

Tady poblíž je pak les.

No a je tady fakt pěkně. Jsem rád, že jsme dneska vyrazili.

Je teplo, tak si trošku rozepím.

Můžu, nevadí mi to.

Ježiši.

Ježiši, jak jsou pevný.

Počkej, prosím tě.

Jak to?

Jak ty nemůžeš mi vrátit, prosím tě, měři.

Vždyť se musí s tebe posrat i na pracovním pohovoru.

No tak to je kvalitka.

No a on tak to je něco jinýho, než malou madura.

Musím přespat, ty vole.

Musím přespat.

Fau.

Co?

Panebože, jak to na mě vytosila. Jdeme na ty houby, ty vole.

Pojď.

Mělou zelenu. Já nemůžu víc představ myslet na tu tím krásnou

teplu. Ale prostě musíš. Tak. Tímhle tady na houbách.

No, právě že... Já nechci vypadat jako úchyl, ty vodo, ale prostě tohle

se jenom moc.

To je taková sladíště.

Já v tebe?

Já v tebe sladím.

Zůstává.

Že máš takhle pevný církvář ve děti?

Skoro, jako kdybych měla zřešit.

No to když někdo kojí, tak je trénujeme.

Wow.

No, nevím, jestli pustím po těch.

No ty houpiny.

Takhle nejdu pod nejlepším.

Myslíš?

Takhle jsi nevěděla, co bych dala.

Mají džel, myslíš? Mají.

Mají.

Jsem taková to, no.

Chvilka, snížku.

Sociální případ.

Ježiš.

Sociální případ, jo.

Tak to už se nedivím, že ten tvůj mne maká, ty vole. Bejt s tebou, tak nemakám

taky, ty vole. Tak s tebou zůstávám v posteli.

Vyčkej, vyčkej, ty mě tady se hodně slíká.

To se vše nezbírá, mělo by se.

Já jsem si to nevěděl.

Ježíš, no tak kdo by s tebou nebyl?

Mám vše s tím čistá.

Ježiš, nejvíc.

To se štěklo mikrofonně.

Důvod.

Tak ty se s tím fakt nefereš, ty vole.

No.

Jak to nastartujeme? Jak motor.

To bude ještě leta praxe a odříkání.

Děkujeme.

Můžete vidět, jak to půjde.

No to jo.

U těch hůb moc nenazbírali. Tak to byl příjemný

samohrozený žízení.

Jo, máme se napít a dáme si zase relax.

Co říkáš, jsi celý spolenost?

Jo, jako mi to napomnělo k tomu.

Ale šlo to.

A jsem rád. Jsi zvyklá, že?

Možná. Co ti to říká, že jsi zvyklá?

Paráty, že jo.

Všichni to půjde.

Přece jenom, ty jo, po tomhle si zasloužím dovolenou, takže...

Už se taky vrátil, jenom chtěl natvat to tělení. Taky tam někam pojedeme, tyjo.

Poletíme.

Jo.

My taky investujeme ty prachy konečně pro.

Už se těším.

Tak to dokončíme, tyjo.

To už myslíme. To dáme.

Tak to půjde.

Svěří, jestli jsi sympatický.

Samozřejmě, ale jenom je vás.

Hele, co tě nezabije, ty tě potřebuji. Jako jsme ve sračkách teďka, ale...

Bude líp, se jenom odrazíme ode dna.

Až to tady...

Až to tady zdokonalíme, bude to tady utulnit, tak vás pozveme na návštěvu k

tomu. Platí? Přijedete? Platí, tak to přijedeme.

Jo? Tak platí.

Tak dáme raději hygienu a vyrazíme.

Jdeme na tom. Já vůbec nekápu, jak můžeš mít takovýho chlapa, jak jsi mi

vyprávila.

Já krla mám moc ráda.

To není pokovalo až jenom.

Ale já to úplně vidím, že se na to dovykatalo, ale je to kvůli chlapovi.

Já ti tady dám jiný motoryček.

tak jsem si to fakt používala.

Pojďte, kámo, si to na doma pojede.

Já si to uvařím.

Jděte si dávat pití?

Ok, lůže jo.

No, uf.

To je ven dřív do mé dpáry. Jo, já budu obletnej za chvíli.

Tak šup, šup, šup, šup, šup.

No ta, to bude se stíská, víš?

Co? Nebudeš věděla.

Nebudeš věděla, jak.

Ale jsme

tady tolik dní.

Předtem nechceš říct, že do konce budeme chodit jak cizí.

S výstřícem vzájemně.

Co tam?

Koře mám?

Jenom trochu pláky.

Jenom prosnu.

Já to nevydržím. To ti garantuji.

To frustrace.

To já doznu.

Jo.

Konečně na měsíc na hlavu.

Pojď.

Pojď. Pojď.

Co to děláme? No tak.

Já mu to stojím, sakra, sakra, sakra, sakra, sakra, sakra, sakra, sakra,

sakra, sakra, sakra, sakra, sakra, sakra, sakra, sakra, sakra, sakra,

sakra.

Konec.

Co s Zuzanou? Co s Zuzanou?

Zuzana už je starší ženská, já to pochopím. Ne, ne, ne. Kdyby se to

dostalo. Ano, se to nedostane.

Ne,

ne, ne.

Přestaň.

Ne, ne.

Promiňte, otevření je daleko. Oni si to nevěděli.

Přestaň mě, přestaň mě,

přestaň mě,

přestaň mě, přestaň mě, přestaň mě,

prosím, prosím, pojďme, pojďme, prosím.

Pojďme, prosím.

Málo. Málo.

Nevíš, kam jsem dal tíhle zloto?

Já bych chtěla, abych měla vrátit hlavu.

Nebo ne? Nebo ne?

Nebo ne? Nebo ne?

Nebo ne?

Nebo ne?

Nebo ne?

A večeř si už pustíme ten spil, nedáme si nějaký dřív.

Jo.

Do večera daleko odpíváš. Do večera daleko. Já nevím, že stáváš takhle

Tak když je Švejzi po bláku.

Nebo někde Karla sbírá po baráci. To opět neopět.

A teď to nemeju, jo?

Jsi jistá, že chceš být ještě věrná?

Uff.

Už se nebudeme tolik stydět před sebou.

To by bylo škodové.

Souhlasíš?

Souhlasíš?

Konečku.

Ahoj bró.

To je jenom

... ... ...

...

Může. Může.

o to, jestli...

Až tě.

Až tě. Až tě.

A podíšek na to spolokně, když budu zdříkat.

To bude příjemný den.

Sakra.

To zní, jako by se litovalo.

Sakra. Pojďme se držet sníder.

Uvidíme se za chvíli.

Máš nějaký ročník? Tady jsou ročníky.

Jste velmi běh, tak hrozně pohodně se dočejí.

Jo. Hrozně pohodně.

Ještě nemáte úplný problém, kdyby jste na to vyhráli, co byste dělali.

Můžete na mě hrát?

Můžu.

Můžu. Můžu.

Můžu. Můžu.

Můžu.

Můžu.

On tam kvůli vzákladu.

Je tam nebo?

Ale já ho představuji.

Ješiši mě, ale já ho představuji.

Tak já si povídám úplně nic jinýho, skromně.

Ale já ho máš tady v roku úplnou. Jo, nejvíc tady.

Nejvíc tady zaváno.

Tak tady.

To bylo nemalo, ale můj tak dlouho.

To musí dát.

My bysme trošku jako umývádat, no.

Co ty ještě tady děláš? Cože? Čau, co tady děláš, prosím tě?

Já jsem to tady vykákel, děti řemeslníci tady měli prostor na práci.

Já si myslím, že jsi to, na druhé straně.

Já... Musím začít tady a pak půjdu až na druhou stranu toho barátu. Já mám menší

problém.

Mně totiž ten záchod neotíká.

Neotíká záchod? No, jakože ono to je docela dost ospané.

Já nevím, kam mám... To nechrstí úplně.

No, musíš tady. To čim teďka.

Já nikoho pak navolám, aby to... Musíš vás nesádit.

Přišli na zahradě.

No,

ti to snad předvést.

Jakomalý jsme to dělali normálně.

Normálně jsi tam patřili.

To já si to musím spravit.

Podívat se na to. Jo, já se na to pak podívám.

No.

Třeba před tebou, tak...

Prosím tě, tam

lež.

Smejli jsi?

Smejli jsi tam?

To

nejde,

prostě ne.

Z toho dobu, co tady je, taky nepijem.

Přitom, když jsem přišel, vypadal jak největší to kolek.

Tak

já

se do dušičku aspoň upravit.

Upravit na pětí?

Tak na ten poslední den, zítra jedem.

Pořádně se tu užijeme.

Pa!

A dělal jsi koronaviru koronaviru?

Můžem si představit.

Málo to může být, tak asi ne. Tak asi vejde, než už je.

Tak aspoň se to ještě pustilo už je, už je.

Nemá žádný výčet, který má.

Nemám.

Vůbec ničeho nemám.

Jo.

To jsem byla...

Tak tohle bylo fantasticky.

Bože. To teda.

Já způsobem můžu pít normálně.

Sucho utahá ráda po stole.

Jo, teď se tímhle spáš. To už tam mám.

Jaký máš baléní?

No ty jo.

Šlený. Klaus.

Klasik.

Ale těším se, že to bude dobrý.

Bylo to dlouhý, co?

Bylo, bylo.

Ale jsi zlatý.

Jsi zlatý, takže to šlo.

Podáte, chceš vidět do budoucna?

Přijedete na návštěvu?

Jo, jak to vidět, tak tady to uděláš, ten hrad.

Hrad, zámiček.

Zámiček, přesně.

Takže jsem zvědavá na tohle.

Co?

To víš, chceš se taky vidět ještě? Jo, uvidíme se. Já?

Já už jsem ti v průběhu říkal, že jsem si na tebe zvěděl, že by to bylo fajn.

je dobré.

Pěkná Zuzana, myslím, ale bylo asi fajn. No to tady takový privávám, tady vstoup

tenhle tyčka pěkný dvordel z toho baťohu, pěkný guláš, že jo.

Protože malým, že jo.

To už jako skončilo to rychle, no.

Pak to tady vykladný, kde ti bude tu čuchylo.

Tak to je teda parázní.

Takže si za mnou uděláš výhled ještě, jo?

Já se nevím. Jdi do kralůb. Do kralůb, jo.

No, to je kousek, to je pravda.

Nebo jste si to uvidí?

Že nemám půjčuchy, to určitě uvidí. Takže mu musím něco říct, že prostě se

třeba... To rozdrhala, tak se chci ještě

navrátit. Já vlastně bych je rozdrhali, že jo. To nevadí, způjču.

Tak nejde o makový.

Takhle, položky.

Půjčucháče.

To bude karát koukat.

Jak ty se s tou žil?

No já jsem si zůstal.

Já tu patsa tisíc si beru domů, no.

Jo.

Dolo tedy stejně jako, že... Jako tě šilo mě.

Výborný cigára, děkuju moc.

Jo, ještě ti pořád se kouknem.

Bylo to teda fajn, no. Bylo to s tebou fajn všichni.

Bylo to teda fajn. Už musím tady pokliděla být, no.

Jo, zvláka.

Bylo to fajn.

Kudy já?

Tady? Marvila ty?

Vydrž chvíli, já přijdu za chvíli.

Ježiši.

Máš pro ženu?

To je pro tebe. Pro mě?

Tak no.

Já musím se jim ukázat.

Je na rozloučenou.

Děkuji.

Děkuji.

Za sloužení.

Taky radíme.

Lidiči, máme parád.

Ty vole, já prostě... Nevím, ty vole, já jsem z toho úplně cítil.

Já to bych musel nějak vyřešit.

Tohle bylo prostě... jo.

A... byl jste v toho chtěl jak povídat?

No... To teda prostě... Pochodit na houby?

No, ty vole...

Takovouhle

romantiku moc nemám, no, to je...

Takový jen stejný.

Celá, že? Mhm.

Bez důležitosti. V šálu mám celé bodláky teda.

Máme to teda za to. Bez úpele s bodláčemi.

A ani nemám... Má něco, ale vyprali, vidím, že vyprali.

Jo, tam máš tu půjču, cháče, dobrý. Jo. Máme na vtelečce.

A jak jsme přijeli tu dlesky palutinu?

On byl moc pět, jenom zupalo pět zároveň.

Kdo byl?

Máte už takový romantik?

Jo, ty nejstežná romantiky, možná.

Ale tak jo, tak jistě Karol, jenom tak někde ve jmého.

A je to hned.

Tak jo, no, tak uvidíme, jak to dopadne.

Já jsem nevěděl, že to...

Jo,

tak stál, tak stál.

Taky nepředvízený věc, jo.

Tak jo, už budeme tady.

Ahoj, vítejte z státky.

Tak co, jak je to bylo?

Vaše dojmy?

Já jenom pozitivní.

Tak teď druhý pár byste mohli vyjádřit, jak jste se měli, jak je to bylo?

Já jsem s tím takhle, první dojem, pocit byl...

Chtěla jsem odejít.

Chtěla jsem, že to nezvládnu, protože... Nechápu, jak v takových podmínkách

můžete žít, jako popravdu.

Jako s tvým nějakým úklidem.

To mídlo ti... promiň, ale jaký starý mídlo, ale už to je všude rozhlázený

smrad. Nezoste.

Teď tam můžete dít. OK, chápu vaše podmínky, je to hot, dít barák, dostali

ho, ale... Mně zůstává, že třeba je tady ten rozvod, co tady máte.

Protože když vás dneska u nás, tak jako... Vařila, uklízela... Vyrala

No, žádný koncert my jsme neměli.

Na chatě jsme byli, víc tam taky vařila.

Kála je tu, řekni.

Co jsi tam mluvila, koukal, kde děláš?

Koupila si koškova, nějak tam přejela, ale dalo si ho, jak dneska.

Stalo se ve výměně něco, čeho litujete?

Za to dlouho neměla kadlet.

Romantická, jako vlastně je furt to máme dopadně, kde... Je to pravda.

Jako, podívej.

Je to, je to mě tě na mačinu a tím horší, prostě.

Ale romantici mluví.

Romantická, láska.

Ne, počkej, nechom mluvit.

No,

to by tě mělo zajímat.

Přímě řečeno.

Já jsem to tak a taky neudržel. Já to viděl, já jsem si to myslel.

Já jsem si dělal úplně žádný iluze, no jasně.

To je úplně super.

Říkala si, jak jsme zamilovaný.

Se mnou nechrápeš, s takovýmhle dětkem se vychrápeš.

A mě bude říkat, že se mnou tady spínou.

A se mnou ptaš na dovolenou.

Já jsem to věděl prostě. A že to je na piču.

Nejde to lidi vydržet prostě. Jak to chceš? A že máš doma každý den. Furt se

mě sápalo prostě. Dvanáct let nešoutal jiro.

Ano. Ano. Ano. Ano.

Ano. Ano. Ano. Ano.

Tak já jsem si myslel, že bych dělal ty dobrý, ne?

Ale nějak tomu nemám co říct, prostě mám rád.

Nemám co říct, stále mě nevím, co říct.

První noc mi cilovala. Jo, bylo to já, kdo po ní vyjel. Prostě nešlo vydržet.

Tak já vám

říkám.

Děkuju za účast v elektrické výměně.

Doufám, že jste si odnesli minimálně zajímavý zážitek do budoucna a mějte se

hezky. To určitě.

Tak jo, mějte se pěkně.

Pse rovku ty pčocháči.

Ne,

já už nemám půjčocháči.

Nechám tebe být na palu a ztratím půjčochy.

Karle,

ale teď mám vybráno. Jsi to tak udělala, že nemusíš nic.

Já jsem ráda, že jsi tu žila. Já jsem přijížděla.