Original subtitles

Tak ahoj, já vás vítám v hradecké výměně partnerů. Děkujeme, že jste sem dnes

přišli. Jak se jmenujete?

Já jsem Micha.

Já jsem Veronika.

Jak jste spolu dlouho?

10 let.

A vy?

Já jsem Kristýna.

Já jsem Pepa. A jak jste spolu dlouho? 7 let.

7 let?

To vám předtím mělo?

Co vás přimělo ten k nám trh? Co od toho očekáváte?

Tak nějaká zkušenost nová.

Zkoušet si vítězství jiného partnera. To se tedy vybaví, že?

Ne.

A co u vás? Jak to je? Co očekáváte od téhle zkušenosti?

Já od toho očekávám nějakou tu novou jiskru v tom stele.

To jsme spadli dlouho.

Tak tam už je takový složitější.

No, chtělo by to asi nějakou změnu, no.

To nebaví vůbec těho, no?

Baví? To je jasný, že baví.

Těho taky pořád baví.

A máte nějaký limity, něco, co byste partnerovi nedoholili?

Nebo co naopak by bylo v pořádku pro vás?

Tak asi ten sex, asi ne.

Tak jako... Tak ano, netřeba jako doma. Ten námý sex neděláme.

Tak kdyby se to zkusilo někde jinde, tak klidně může, ale když to nebude chtít,

pojď mě doma dál.

Ať si vyzkoušej všechno.

Jsme takový volnější, jsme takový spontánně.

Ono se tím kaže, že taková tady ovoce nejvíc chutná, takže už mu všechno

povolím. Ale krásná věc.

No tak jo.

Tak to bude zajímavý. A teď prosím tě.

Prosím mě tam žádný kamarádky neboť.

Tak jste připraveni zeda?

Můžeme do toho? Tak já vás poprosím dámy prohoď prese.

Tak hodně. Tak hodně. Tak

hodně.

Tak hodně.

Tak hodně.

Tak

hodně.

A přeju hodně štěstí úspěšný týden a pak se zase potkáme a opovídáme

si, co jste zažili zajímavého.

Tak jo. Tak zatím ahoj. Ahoj. Ahoj.

Pomůžeš mi teď například? Jo, jo, jo, děkuji.

Děkuji. A kam mám teda jít?

Tak do dvěho patra.

To by bylo trvalo, myslím teda.

Je to takový malý byteček. No ale je to trošku malý.

No tak snad.

Mám tady spolu těch pěkných výzružíků.

No budeme se.

Jo, to nějak přežem. Teď ti vrátím manželka.

Jo.

Tady jsou všechny hodně věcí, teda jako...

Vypadá, jako by tě to potřebovaly.

Trošku jsme malovali.

A tady budeš spínkat, jo?

Tady.

Já? Tak to jo, hlavně abych byla mladéčka, dobrá.

Co mám dítka?

A jo, to vyšlo.

A ty budeš spát kde?

Já budu spát na Svědlenu.

Tak já bych si teda za tím vybalila. Jo, jo. Asi bys mi zrovnala kafe, si to

můžeš poprosit? Můžu, můžu.

To už bylo hodné, děkuju.

Tak jsem zprázdná, chci dostat krížce.

Děkujeme.

Už jsi tady viděla všechno? Jo, jo, už jsem viděla, jsem se seznámila s bytem i

s manuálem.

Co líbí se tady v Praze?

Líbí, no, já jsem v Praze poprvé jako, takže dobrý, moc hezký, no.

Já jsem, já jsem až z Jeseníku.

Z Jeseníku?

No, no, no, nevíš, kde to je? To je u polských hranic. No, nevíš, to jsou

vody. Je jasná, takže...

Tvoje paní odjela z Mahory do Ziměsky, tak doufám, že se jí u nás bude líbit,

v Pražečce, to je víš, taková hodnice.

Takže tak.

Ne, dělám si snadu, jsem z města, ale je to můj město.

Já jsem si jako udělala čaj. Jo, hodně.

Co se to takhle napadlo, jsem si hlásila, že se ti můžu zeptat.

Tak jako...

Máme to takové trošku těžší, jo, tak... Těžší?

Chce to asi změnit, no.

Že vám to nějak nefunguje, nebo? No, jo.

Aha. No, no, to je to spíš ten strázec.

Přijde buď pořád v práci, nebo ve fitku.

Takže trošku muda. Tak to potom, jo.

Tak.

A kolik je tvoje peníze, si můžeš zeptat?

Je... Dvacet devět let, no. Dvacet let.

Tak to je pevší.

No.

A jak velké to bylo?

Možná tý právě deset let, no.

Je to takové... Je to prostě... Není to moc dobré, no. Takže proto jsem se tady

takhle smedalit tu změnu, že to třeba asi změnit.

Takže doufáte, že vám bude smutno, Petr?

No.

A v čem se vám to změnilo očekávat?

Já bych řekl asi v sexu asi. V sexu? Ano.

Ano, to nefunguje.

No, nejde to už, to není ono.

Tak to budeme ukázat. Kola jsem šířická, nemáte?

Ne, ne, ne. A vy jo?

No, nemáme, jako plánujeme to, plánujeme, no, ale zatím se nám ještě

A kolik tě je, si to můžu vědět?

Skoro 100.

Hmm, skoro. To znamená co? 29.

Jo? No.

No, tak to už bys možná mohla něco mít.

Jo, tak jako víc to ne, ale to jsou furt práce, práce, že jo, jako no.

Jo, a ty děláš s nimi kvůli nějakým?

Kadefnice. Farto? No, takže jako furt.

A hlavně i ta prace na bytě a všechno, víš, co jsme ještě dávno koupili nové,

takže rekonstruujeme věci a věci, takže, jako by je to byla hodina, tak no.

Hm.

No a co tvůj kluk a tak?

Manděl, myslíš? A teda manděl ho moc.

Děkuji.

Jo, manžel je hodnej, nebo ten manželka k dobrým chrupkům. Jo, neudělá nic, jo,

v pohodě. Ne, ne, ne. Nemůžeš malatit nebo tak něco? Ne, to vůbec.

Můj manžel je jako příjemnej pán, takže v pohodě.

Pán?

Nechci říkat kluk, že jo, když jsme dělat jako v daným. No, tak jako, je to

věku, že jo, nebo o tom myslíš?

Tak jako nejak já, když je skoro třicet, tak jo.

A kolik je tobě snad?

Mě dvacet šest.

Fakt? Ty jo, a teď to mám.

Tak se to stará, ty jo.

A moji holce je tady 28.

No, teda manželce.

To máš si.

Vy víte, no to je takový zvláštní.

My jsme se vzali nedávno, nebo jsme se vzali tak, já nevím,

rok zpátky, takže. Jo, tak to je chvíli.

Takový, no, a odpoudu.

Jo, no tak my už jsme spolu, to je od 18.

No tak to je takový. No tak máte problém, no.

No, 9, 8. Tak začíná letět, že, člověk už to přestane i počítat. Jsem zvědavá

toho tvojí paní.

Už to máme pytačku.

Velkou, když půjde samé chloupky.

Už to je docela federný neukryt.

No a tak jako doufám, že to bude jako nejlépe moje pláně jako tam u

No tak doufám, že práci můžete snít. Jo.

Aby se nepřekrátila takovou hranicu.

A co jí naštělali za práci?

Já jsem na něm v balku, ale v balki právě dělám a naší chvíli budu ukazovat

to, co dělám.

Máš bavěný noh.

Vypadá to jako, že jsi dělal nějaké ty plánky při pětičkách. No, no. Jako

to sice jako ono.

Já si myslím, že jsi náhodná křívenka.

Můžete si povídat, jak vám to způsobilo, kdy nějak nefungovalo?

No, v tom srdcu, že to bylo.

V té rámci ovládní sexu by na něj nebylo, nebo kvíře.

Edmond?

No, v právě několik let, no.

Že jste nehodné.

No my už ani spolectví nejako to ještě.

Ještě to hrát.

Kus sexu je důležitý.

To je, no, právě.

Co zbaříte napětí?

Můžeš se jít taky na mocí?

Že člověku navene někdo, kdo jim pomáhá?

No to je... No když my zkřítáme, tak to máme podobný, no. Tam je to, že máme

hodně práce.

Jako jiných, pracitko, práce.

Jako hodně oblečení, jo? Málo jsi. Mě zbyla hezká každý den.

No, tak já jsem nevěděla, do čeho jedu, tak... No počkej, jak jsi nevěděla, do

čeho jedeš, jako? Co, já jsem věděla všechno, víš, tak to ti neřeknu, jedeš

Prahy, nebo jedeš na vesnici, jedeš tamto, že jo? Je to máš takhle tajný,

No.

Tak, to taky, já si myslím, že ještě dobrá, tak já si tady uložím. Jo, takže

ti. Tak já dobře umím noc. Tak jo, jsi hezky vyspět. Tak já zpět umím noc.

Tak jo, ahoj.

Ahoj.

To mě snad nejde, že to ne... To neplatí. Počkej, až dojde tvůj

manželka. Ale to nevadí, ne.

To potom všetky jen domátce nevím.

Můžeš si třeba šáhnout?

Ne, ne.

Jsem bez prchy.

Tak já ho říkám, jo?

Tak jo, hod.

A máte ven?

Jo, jo.

Můžeme se tady představit, že můžeme se představit.

... ... ...

Konec.

To určitě.

To kdybych i dělal tak, to by mě žádný

rozbícalo.

To určitě, není moje.

No to mám taky.

Haló.

To je materiál.

Máš tady budíček.

Koukej.

Taky měla budíček.

No nesmí. A kdy jsi čekala?

Já nevím, kafe.

To je kafe, to je možná lepší ještě.

To bylo vážné, že ráno.

Čau. Čau.

To je hezký porám, koukáš.

Víš, bych to dokázala dělat úprostřednost, když mě uděláš. Takže

na jedno zase.

Co? No teď se mi takhle.

Taky takhle no. Taky takhle no.

Ty

mě

držíš.

No samozřejmě se tam dáš taky někdo, no to si škoda.

Záříčka.

Máš prášky, že jo? To jsem zapomněl zeptat.

Tak

zapomněl

cokoliv dělat.

Tady se asi spíš.

Jako tady je, jako tady je pěkný sklinčík.

Promiň, to jsem chtěla říct. No počkej, jako jsme na něčem domluvený, že jo?

Smídaní nemám mít.

Já už běžím, kolik je hodin?

No, jako sedm hodin a dvacet minut.

Já se odcházíš.

Já uklidně než přijeliš zprávku. No počkej, ale to jsme se jako nevyhodli

Já vlíknu.

Jako, působila jsi docela jinak, hele, očičko.

Tak já bych byla do práce.

No ty, to si děláš ráda ze mě, ne?

Ty, já bych toho husku ze včera najsla, nebo prostě včera. Jak husku ze včera?

Já ti udělám přerestovou, protože měl zase mít tisíc dobyt, no. No, to... Ach

jo.

Jako, fakt tady všude svinčí.

Já doma chodím spávat, že?

Jak se na to můžeme projednou nechat bejt?

To budeš hrozně hodný, děkuji.

Já tady uklidím, než přijdeš, neboť bude tady nalaženou kriza.

Bor dělal na ty volec byky, byla bor dělala.

Chceme udělat služku ty volec, ale pak to neskutečně.

Člověk se neveří, jak to dělat.

Jako, nevím, ten člověk vypadá schopný, jakože si prostě nedokáže stávat, udělat

si snídení sám, ty volec to můj chlap, ty volec si udělal snídení sám, pořád

nechá potom.

Můj manželka si určitě mě z těch zaprdalí a dělá tam nic ne.

Já tady nejsem odtud, abych nikam chodila udírat za byky.

To už nikam budu dělat na zvlád.

No.

Tak já už to vydávám, ještě něco budu dělat.

Zrovna jsem se dovolila k Matěju.

Co říkala, jako že se ořve, co a jak.

Co zrovna na jeho referenci.

A nebudeš mi potom říct, když se vrátíme dělat domů?

No, tak snad ne.

Já si myslím, že ne.

Že jme jenom jednou, ne?

Přesně tak.

A máš hrát sushi, nevadí?

No, právě že mám hrát sushi, ale dám si jako... Jsem mohl zkusit všechno,

tak... Tak jo, nejde.

A nebo můžeme zkusit ještě naproti tu pizzerku, prosím.

Promiň, že mi tu pizzerku zkusím. No, to by bylo nejlepší.

A děkujeme, že plánujete.

Já jsem chtěl, že jo, ale teď jako spolu nespíme, tak právě máme ten problém,

no.

Mělo podnění, je to tam stříčky, no.

Jsi tady? Jo, budem tady.

Jo. Ahoj.

To bylo v práci.

No, jak než bylo v práci asi.

Tak třeba jsem to alespoň trochu uklidila.

A jo, tak dá se to.

Víš, to je hlavně hrozně divný, může se to být o někom jinému.

Tak já jsem se znažila tady spíš jako postrchat na strany, utřít práchno,

Jo, teda jako až na to oplačení a to neumitý nádobí by to šlo.

V pohodě. To nádobí, ale to jsem uvařila, pozor jo, takže... No tak já s

taky dělám. ...to uvařím o večeři nebo... Já ještě nebudu zrovna... Ne,

to si říkám, nebo v ráno hrávám.

Víš, to po ráno to bylo netřímný, no, ale tak, no, já to chápu, na tom zaspát,

musím říct, že nezaspávat první. Jo, to se stane, v pohodě. Takže, víš, tak ten

první den, tak to nejdojmu a všeho, tak... Odpuštím ti.

Děkuju velkou.

Máš teda pěkný obloček, koukám.

Děkuju. Dom

To co?

Mně bylo tady vedrobné, jak jsem tady lítala, uklízela a říkám, tak seronka...

Ková rajza?

Když už máš tu rajdu, konečně říkám, tak... Tak víš, jo, co?

No, když mě se spolu ludit nebude, tak... No, já jsem si říkala, no.

Já vás odprávím, už ráno říkala, říkám, tak ten děk žádný vodě nevezme, tady

nemůžu nastranit.

Ano, já tak to je takový to... Takový to probuzení, víš co? No, jasně, no. A nic

není hotový, jako, je tady svinčík a... Pěkný nožky máš.

Uvádíš mě do rozpaků. Fakt?

Jsi nějaká červená. Já nevím, z toho chlasu nejdu do rozpaků.

Do rozpaků.

Alkoholu, no.

Ne, ale to tak je... mě teda... kofály, které mám věky, košiny, doxovany.

Jo, tak. Tak se s nimi postaráš, ne?

Kouň mi na nějaký porno.

To mě hodí tě vědět.

To mě vědět, když, jo?

Mě to mu pokvětilo, ne?

Koukám, že teda manželka nejde hned na obklid.

Kašle na sebe, kašle na příležitosti.

Neuklidíte na váření, ani ten sebe není.

Tak

zítra

můžeme uklidit trošku společně, než vítězko.

Tak jestli mi s tím pomůžeš, tak můžeme klidně. To víš.

Když si překonáš těch pět dní a pak už si musíš specifikovat manžel, kdo bude

možná manželu specifikovat, tam naokryt je.

Jo. Čtený rád, co kdo to.

Která vysmíří se.

Byli zajímavé, o čem jsi teď mluvila.

No, tak můžeš zkusit, jako si můžeš můžet zkusit zavolat, jestli chceš.

A vždycky, jo, to je rovný nábez.

No čo za to, co tak děláš?

Je tak lépe, že seš ve výtku.

Ne, já mám jedno.

Ne.

Ha, ha, to se štěpne. Ne, my jsme byli jenom v pice. Podali jsme si vínko, víš,

a tak, jako je nám fajn.

No, neužívám se, jako to víš, jako... A co dělat?

Ne,

ne, zlato, ne, ne, to musíš vydržet.

Já ho tady úplně taky...

Ježiš, je to jeden den, to ne.

To vydržíš, miláš. Jo, půjdeš do chytka, zacvičíš se.

No,

to jo, víš to. To bych už ho byl na svalíkách, jo. Tak jako to, to přizješ.

To víš, že se spolu zacvičíme. Ano, že budeš cvičit a můžeš se počnout, jo.

Já všechno uvidím.

Všechno uvidím, já jsem vzorná, já jsem hodná.

Jdou se.

Tak jo, poslám pustu, děkuji.

Pa, pa, pa, pa.

No tak vidíš, tak jako je neštěstný taky.

Jako já se vrátím domů a tam bude bordel, to ne.

Ne. No tak snad.

Vzpomínáš, že se tady můžeme stříjemnit.

To můžem právě.

Tak já se jenom všadleču.

Jak v tom bedro.

Tak.

Chci dát vám něco pohovení.

Jo.

Super.

Je, to mám naopak. To mám tak dobré.

Se mně ne.

No jo, jsem.

Ale to jenom nevypadá, že nejsem.

Jsi jenom na prostě úvodu. A ty můžeš dál pojít.

Samozřejmě slyšel, co požídá zemřel. No, samozřejmě. Ale teď, když to bylo

nálko, to se první jako vysvětlí ještě to, že ho pozná.

Co tady vyvádíme, když jsem se začala smát.

Pojď za mnou.

Jo, mám jít za sebou?

Jo, pojď.

Ty máš neposadné ručky.

No trošku.

Já ti odložím tu skleničku, jo?

Nikud.

Pohraj se s tím na chvíli.

A pak šponu zpátku. Jo.

Stránce čekají po velměstí.

Jsou tady nějaké divné sousedé.

No to trošku jako... Polsci vůbec nevšimají.

Ale jsou divně všichni.

No jak je to malinký, jak se to rozlíňuje.

Jsi to sudál?

Hmm.

A co teď?

No, můžeme něco zkusit.

Co bych ráda ptala šát?

Já to asi nechám na tebe.

No mě jo.

Nepůjdem sladnout tady na šličku?

Já si myslím, že to činí.

To mám v naši?

Jo.

Asi jo.

Tak já otíkám do postá. Tak

dobrou

noc. Tak dobrou.

Hele? Jo?

No co, jak mám dělat tady s tím poránu?

Já nevím, co si říkala včera večer.

A včera večer? Není?

Jo. Kdyby se nedí, že ty porány byly střídit včera večer s těmi zejmou, že?

Ne, já jsem říkala tohle takto.

Já bych chtěla měřit ke fricízu k sexu, jako... Dělej, aby se mi šlo i do práce,

ne?

Jak se fakt dělat poránu s tím poránem?

No stojí, jo.

Já nevím, jak to je.

Jak nevíš? Ať nevíš, jak to je, jo.

No já nevím, co je na tobě?

Já nevím, jak to je.

Asi jako stydíš.

No stydím se.

Chcem ty podkolenky a... Jestli ty tak líbíš ty podkolenky, no.

Tak co?

Já nevím.

To je tak malo, že jsi větou stala, ne? No, nevím.

Já nevím, co si tam děješ.

Co je to takhle malička?

Já mám maličky, či jo? Co se starší než ty?

No, to se.

Já nevím, že...

Jo, jo, jo, jo.

Já určitě jdu na spaku opět. Opět?

Opět. Mě furt to vadí, jít na spaku.

Celou tělu jdu tady.

Možná mě nejsi zlý, tak to... Já jsem na tebe hodná.

To víš, jo.

Vlaky nedorozumění, jo.

No, víš, já dneska vstala, i když jsem řečena byla opila úplně.

Já byla spohoděna, vlaky nedorozumění. Jo.

Tancovat se nechtěla, tak se byla cizlova.

To ne je právě to, že já dělám takový věci. A tak jsi se tady vykecala

jo, ale... Co, už musíš jít do práce, ne? Chceš ulovit člověka. No, chtěl bych

ulovit, no.

Tak jo,

tak dělej si rýno, no.

Fakt, jo?

Jo. Tyjo.

Ale jako jestli s tím, kdo neví tvůjho manželka, je nějaký problém. Tam si jí

vysvětluješ sám, jako jo.

To je dobrý začátek toho.

To je výměna.

Tak mě to děláš, no. Tvojí manžel musí být hodně spokojený.

Můžeme ještě někdy vyměnit pak, když tak.

Myslíš mu, řekni, jak mě šuká.

No tam, tam povím se, neboj.

Kdyby ti řekl, že už byš šukal, ještě to víš.

No a usměj se na mě.

No a pojď se takové taky o toho nakrát.

Už jsi docela šuknul.

Počkej, já jsem se zase domluvila na orálech.

Počkej, tak si sedně na chviličku.

Co?

Alech toho... Ty mi to bys byla rád, že to.

Tak jenom na chvíli.

A jo.

Kůření tě stačí, pravda.

Bys měl být vždycky na cokoliv.

Počal jsem.

Já si myslím, že čapu z těchto obličejných.

No tak pojď.

Konec.

Tak dobrý ráno.

Dobrý.

Děkuju, že jsi mě půjdel práce líp.

Já se za sobou odprchuju.

Můžeš se napusnout.

No, líbím jenom napusnout.

Na ruku.

Tak jako jo, jako jestli jsi takhle v pohodě s tím.

Se nevím, když mám zase čkolik na den, nevím, jak mám zpátat.

Ale krásnou plátnou potitácou, to je.

Jo, tak počkej, chvíli to já za takovou plátnu. Dávno mám vždycky přednost, že?

Takže, když nevedu, že... Mě stačí umyvatlo v poli, ne? Jo.

Tak se budeme plátnout, ne? Tak jo, můj čau.

Ať se tady hezky zprávíš.

Jako moc velkou bávu teda nemáte?

No, nic jistého.

Ty jenom budeš jíst a mě budeš pořád hlasovat. Jo, ale jako tak je, co?

Tak já jsem se chtěl podívat jako na personálku.

Teď, teď, ne, teď jíme.

Nemůžu vlastně čeknout.

Zlo je které všechno a hovno tady stojí tak jako já nevím.

Tak já teď se nevypěknám.

Čem pak jdeš? Na tebou.

K tomu, že si mě odložím.

A ještě papam s pagetem.

To se potom může dojíst.

Už to projmu po tebe, vidíš? Děláš babosti.

To už není nic, co bys naviděla.

No ale tak jako...

Promiň, to bude, to bude možná manžel. Jo, tak si to přidělím.

No, ahoj, Zlato.

Ne, u nás je všecko v pořádku. A co u vás?

Aha, aspoň nebavíte, jak to.

Hm.

No, tak to je mi líto.

Ne, to víš, já se na tebe těším.

Jo.

A jo, jako... No, nějak to tady doklepu.

To vidíš, nuda.

Stereotyp.

No, teď jsem zrovna vařila špakety.

S ketchupem, že tady nic není.

Tak za pár dní se uvidíme, jo?

Ještě musíme odklízet.

Tak jo.

Pa, pa.

Mám potřebu pořád kontrolovat.

Děkuji.

To se dělí i my.

Jo.

Ale pak to doma být nebudeš.

A co ty víš, třeba to tvojí partner naučí.

No.

Třeba ho zabila.

A když můžeme mít, se nemůžeme unít, že jo?

Přesně tak.

Třeba mám to váš text krev.

Ne, mu je tím še hodně.

Tak nebudeš mít ani sílu na ten další sac.

No to ne, no, to jako...

To máš tmut, jo?

Tak, jsi zachystaná, nemáte jídlo? Jsem zachystaná tenkrát, mám to doplná.

Dělám si s vámi.

Jseš. To víš, jo.

Tak jdem, jo. Teď už si vymyslel tampurem.

No, abych šel tady ten kousek, ne? No, říkám dál.

Já jsem na ně koukala dneska, když jsem byla venku, a vypadalo, že je to dobrý

jídlo, tak abych to chodně zašla. No tak jo.

Dobře, tak jo.

Tak, počkej, zaskočím tam kabelku.

Já jsem dneska to, fakt jsem poněkud

mrtvá, ty ovče, poněkud mrtvá.

Nesedlo.

No,

právě že to.

Asi na mě něco lepší bylo třeba.

Je to nejvíc.

Fakt máš klíče, jo? Ano, mám klíče.

To víš, že se bojím.

Nikdy dnes to až se s tobou vydržel. No a ještě ne?

Fakt je.

Teď co, jdeme, jo?

Jdeme do restaurace u Beberky.

Jo.

Tak pojď.

Španělský ptáči s uspěným knedlíkem či dušenou ryží. Tyjo, španělskýho ptáčka

jsem neměla už dlouho.

Dobře se ptáčka, jo?

Ne, to si píš.

To zase neděláš po polských zač.

Jak když tak rozvítanou.

Je to světla.

Vidíš, zatuch mi mozek z toho, jak nic nedělám celý den.

Já chci zpátky domů a do práce.

Jo? Jo.

Tak to jdem domů. Jdem domů, no, je to zima.

Tak jo.

Co tady mám?

No, tady.

Co? Koukám, co máš.

Co zavíříš? Tady.

Tě bude chutnat.

No když ho dozvím.

Měl jsi to už?

Ne.

Jaký pardul tady.

Jsem to zvědavý teda jako.

Ale kdyby jsi tady ukliděl, tak to není pardul.

Já se tvojí ženu domů taky nepřevezla, proto by mi tam okolí zel.

No tak jako je to výměna, tak... Může fungovat, že jo.

Myslím, že máš dobrou výměnu. Já v tomto jahoru vůbec necvítím.

No a co tam cvítíš toho?

Šampus.

Já to znám.

Vždyť já dvěho, dva, třetka, pořád bych řekla, že když jsme v té televize, tak

bysme měli jako mluvit slušně, no.

Tak co, já říkala něco o nějakém rýznutí?

No jasný no. To má jako do pršlatny.

Chceme tady sedět na stůl?

Fakt jo, na ten stůl jo.

No jasný to je pevnej, to už je vyzkoušení, neboj se. To ještě tak

produkce, že jo víš. No jasný.

Vám že, to nebudeš chtít po mém mandřovi jako.

Kovana mi doma rozbila stůl, tak.

A tak zase nemáš kalhotky jo? A tak teď bych měla mít kalhotky, ne? Chodím jak

mě Bůh stůřil.

Říš, já se bojím.

To jste bojící. To jste bojící. To jste bojící.

Je to nevětšina.

Tohle bych ráda nevěděl, co to je tohle.

Samozřejmě tě vlastně nemáš.

Ano, moje ne, haló. Můj taky ne.

Koukám, když málo nejít.

Menšelka to má ráda do hladka, jo?

Ano.

Já to mám ráda do hladka.

... ... ... ...

... ... ... ...

Pojď, měj se,

být, být, být.

Se taky posaď, jestli chceš.

Je

lepší

sednat.

Je to lepší takhle klina, jak jsme.

Je to lepší.

Děkuji.

Já mám trošku strach.

Neboj se tebe. Ještě tak mě vezu, že nechám od toho ostyl.

Jak to tě dává?

že budeš asi dneska stříkat dovnitř.

Já nebych to viděla někde jinde.

Ano, třeba na prdlce.

Co?

No, když mi lidi stříkají na zadek.

Já pojď.

Pojď.

Pojď. Pojď. Pojď.

Pojď.

Pojď.

Pojď.

No, spodělej, čau.

Říkám, až si jde povědět ty ubrousky.

No tak ale, proč tady jsou?

Ne, vypadá to tak.

Tak já mám to až na září, to početě vím. Máš to? Tak já půjdu do toho,

jo?

Mám to do sebe, ano.

To tady mám pak asi uklidit já, veď ty to neuklidíš.

Ty uděláš bordel a já ho uklidím. To je lehko, ten pak byl sudělal, to já jsem

si to neudělal sám.

No počkej.

Já říkala na zádech, ne na zem.

Ne, hele, tady to už tady vidím.

Ale je to čistý, ne? Já si dám srém na koštělko, jdem.

Mám to už na zádech, mám to už na zádech. Máš, no.

Tady jsi taky.

Vidím, dospravky.

Ale chceš udělat masáž?

A víš, že i jo.

Tak jo.

A kdo masáž ten olajček?

No donesu, donesnu.

Ne, ne,

ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne.

To je něco k nám důmů?

Děkuji.

Tak se těšíš domů?

Těším, moc se těším. Jako fakt, jo? Ne, že by mi s tebou nebylo dobře, to ne.

Takže jsi tě pak hodně stejská takhle.

Kde? Jo, tady.

Co je? Co? Jo, to je tvé auto, jo?

Tak dáš mi klíč.

Tak co? Já se bojím.

Neboj, co se bojíš?

Žítět v práci se bojím.

Ale nedělej.

Machala sloup, takže mi to naburáštělo.

Tohle, chtěl jsi abych řídila, tak já řídím.

A dobrý noc.

Tě to dělá v pohodě, co se bojíš?

Bojím se řídit ve městě.

U nás na věci řídí pravda jednou 200 let, rozumíš?

Tak to s tím jezdíš, tak kdyby to bylo tvoje? Ne.

To je u nás to, řídit se dnes každým autem, že? Jo.

Tady jo? Jo, tady, tady doprava. No, protože já bym byl z Kravgára včetnou.

to nevím, to je různý.

To je hnusný výjezd, jako, ale... Jak hnusný? Cílně nějak dalíti? No, takový

kopce, no.

To je nějaký auto.

Takže to je jeden, co ti dělá líbilo, jo?

Jo, super, no. Akorát, když se teda ty labuty mi dluží, jako... Auto.

Jako, člověk znakno zaspal.

Máme dopravenou doleva.

Doleva. Teď je doleva, no. Pojď. Pojď.

Tak mám bacha, tak se tady nic nesejme.

Tak to. Tak jsme ani nechtěli dělat mnou ranní RS -ku.

Takhle.

Řekni, tak si mě tady jako nutíš, abych něco dělal s tobou, jo?

Tak jako poslední den, ne?

Jo.

Doma začnit nebude, co?

No teď možná jo. A potom týdnu, že jo?

To jí to sakra, budeš slyšet celý den.

No, a pak zase týden budeš slyšet, než... Rozumíš, než jde ta víkendovka,

Máme čas. Tak se potom otoč, jestli chceš, někdy v týdnu.

Takže bych se stavila do Prahy na otočku, jo? Myslím, že... No jasný.

Takhle, takhle. No.

To mám docela z ruky.

Přijím tě, ty jo.

A teď jako můžu něco dělat? Už skoro píchaní.

No, to nevím. To už by se asi tvojí paní nelíbilo, no.

Já jsem pro každou špatnou zaznačenou.

Tak tady za panku někde až.

Hele, hele, zvládnu na náš místo.

Až se budem si to vedle něj stoupnout, že to jim vzpomíná, co jsem tady.

To akorát musí podívat na levutě.

Tak jo, to jsem zvládnu.

Cože? Ještě vás zaukalo, co se zdáme.

Čau, čau, se ty nevšimneš, jako opravdu.

Nám to nám nevyšlo počastí víc vůbec.

Jako mi to tady pěkně mokne.

Dobrý vás.

Vždyť jsi to navízel.

Vždyť já, já jsem teďka, že to chytneš.

Tak ho vyjde, já si ti odvedu.

Hele, pachni.

Takhle jsi

mě

zvničil. Já byla taková

slušná holka.

Vidíš, ona mě to potvrdila.

Zmyslí vol tu erotiku nějakou.

Ne, jo.

A to je taková zima teda?

Ale, nevybloubej se.

Vidíš, je mu zima.

Co říkáte?

Když, tak uvidí něco, co ještě já jsem třeba neviděla.

Vypadá, že se mu to líbí.

Líbí, no.

Co mi ukážeš teď?

Hmm, tak počkej.

Já ti ukážu něco.

Já tady nějak hodím.

Hele, já jsem hodila na zem tu bundu, tak klidně můžeme jako... Jako na zemi,

jo? Tak jako můžeme to zkusit tady takhle opřít toho strome. Tak se tam

Tak jo.

To bude sranda, počkej, víš co, já to v dnešním následu dám jednu nohavici.

A proč?

Protože... Protože... Teď jinak nebudu moc správně našpulit, ne?

No tak zvlášť. Jo.

Co bys chtěl? Co jsi nevěděl?

Já mám vždycky chvilku.

Mě úplně ubádíš do rozpadu. Ale tam někdo běží. Kdo? Tam vzadu. No co?

Kročem to bude zkraslivý zupané.

Jak? A už padla mě větek a zbyla mě větek.

Vidíš? To jsou v Praze, ale bezohledně. Tak stojíme ještě. Tak stojíme ještě.

Tak stojíme ještě. Tak stojíme ještě.

Proto jsem dala s ním tu bundu, vidíš?

Nemůžu najít dírku.

Nemůžeš najít?

Ne, ale už je tam.

Tak se líbilo obutí do dny, ne? Aha, víc nezary.

Z toho bych chtěla chodit na pechosti čistě. No.

Pojď, pojď, měl bych říct, zvládneš to. Tak to dostanete, jo? Jo, to dostaneš.

Já nekliknu, jo?

Tak budeš mít tu budu špinou. Já ti takhle hodím, ten hodí kliknout. Tady si

zkus kliknout na tohle.

No co, já mám to na tvé nohy.

A vždycky mě pojímají šukat dozadu.

No vidíš, dáš to.

Co tohle s manželkou neděláte, jo? No ani ne. Ne?

Tak vidíš, ses něco naučil ty ode mě.

Aha, takhle to dělají lidi z Vesmice totiž. To je tak, jak to děláte, že

ho z manželky.

Víš, ještě teda jednu za ten týden máme.

Tak to děláme venku.

Můžeme se odbudit? Jo, slidně, nepostříkej zadek, je hezký.

Zadek? Jo.

Ti potlékám slidý zádek. Za nám radíš. Už my jsme dronovatky, to chceš? Jo, to

jsme rádi.

Já to si vyhodím dolů.

A

tam

někdo jde zase do píči. Takže je to silný, jako rád.

To by bylo na záležitosti. Já bych chtěl jít, jo? Já bych chtěl jít, já bych

chtěl.

Tak náhodou já si myslím, že pěkný zakončení toho hezkýho týdnu, co jsme

měli dne. Počkejš tady Nikolá?

Máš tě v autě?

Ještě v autě je nečeká.

Ty jenom zima.

Tak já možná zem dám. Zem dej.

A fakt už mi tam nic na těch zádech nezbylo. Ne, nic nemáš.

Chtěl byš, aby nepřišel starý Jan a začal na mě ukáž, co tam máš na těch

Můžu to volizovat?

Do majonézu.

Nebo uchodnat pak.

Já vím, no. Už to na rukálu máš smrtku koukou.

Jej, jej, jej. Tak mě budeš mít ještě s sebou doma, vidíš to.

Nevidíš.

Oni moc lidí, nás nevidělo.

Ne, jenom dva, to je v pohodě.

Já jsem taková trošku, jako exhibitionista, mě to takové baví venku.

co, u nás na vesnici je to horší.

Když to někdo vidí, tak to ví celá vesmice.

Tady v práci si to můžu opravdu užít.

A ta paní nás viděla?

Koukala na nás? Ta paní se smála, když procházela. Taky se smála? No.

Do ptíči. Vypadala taková, jakože... Jakože bych chtěla taky.

Sypíš.

No, tak sem teď zpátky k autu.

Jo. No a potom už pojedeme.

Pojedeme, no.

Osm očí nás čeká.

Bože, bojím se.

Co se bojíš?

Osmi očí. Osmi očí se bojíš? Jo.

Jo, ty se nebojíš, jo? Co jsi tu doprává? Říš všechno. Já

se

spíš zjedeme na to, jestli oni spolu taky něco. Tak

těšíš se domů?

No.

A jo, těším se.

No, já právě ani ne.

Já nevím, Anťouku, jak to.

Já nevím, jako je to na huby prostě.

Si to tam můžeme zaskrát, vole.

No. Pojďme na tě.

Třeba si to teď zaskrátíte roma.

No to jo.

Jseš vydekčený.

A to půjde samo.

A nebudeme měnit.

Nebudeme měnit, no.

Tak a můžu ptát lidem? Ano.

Tak pojďme tady.

Pojďme tady.

Jdeme měnit.

Teď se ucetěsíš na manželku.

No, tak jo, no.

Nechceme dát ještě nějakou rychlou, rychlou kuřbičku.

To zase nevidím.

A čvětečky, slíknu.

Částečně. Tak jste taky slíknu?

To nemusíme, protože nikdo zvědovej není.

Ale ne, na každej.

Pěkný rozloučení.

Ještě rychle, než přijedou manželci.

Je, to mi bude chybět.

Co, když s mančelkou šukaš několikrát denně?

Jo. Mně to bude chybět. Co to s námi bude?

A teď můžeme taky ještě šukat, co myslím, v pohodě.

To ne, v autě se šuká fakt blbě.

Jako, to radši jdeme ven, víš co. No tam vrší, to je na hovno.

No, půjdeme na tu hlavní, tam máme možnost, že nás někdo uvidí. Jo, takhle.

Exhibitronistka.

Sypíš?

Takže už tam asi půjdeme.

Takže se možná jenom uvidí.

No, teď si můžeš se trochu koupat.

Si musíš taky se nechat promazovat.

To víš, ona jak je zvyklá, že šuká to několikrát denně, tak to bude chtít

určitě.

To je takové, jestli ji nepíchali na tvůj manžel, tak jo.

No a to tady budeš.

Já jim dám, píchali, nepíchali.

Doufám, že nepíchali. No, oni se takovýho neubude, jako.

Tak co, tak dám, jo. Tak dám, jo. Tak ahoj, já vás

vítám po týdnu zase zpátky u mě.

Tak jak to probíhalo, pojeste mi, co první dojmi, když jste dorazili?

No tak moje první rové, jako pro mě, byl to šok pro mě.

Co jako pro Petra? Když jsem tam vkročila do toho bytu, ta podlaha

kdyby jsem měsíc, dva neumíval. To byl hrozný bordel.

Jako víš, to... Teď bych chtěla ukázat i fotku, to bylo strašný. A ten sporák,

ten krokovetl, to byl krásný. Hele, já bych se mu když dělala takhle docela

uklizený, takže... Že tady na kolegu, jako že... No neboj se, neboj svůj

No ne, jako, byl tam bordel, no. Ne, ne, s tím nezmlučíš.

No, to máš pravdu.

Skoro vůbec nemluvím. No.

Byl tam bordel, jo.

No, byl tam.

No, ale tak jako, já jsem uklízala, když jsem odjížděla, tak jsem mohla taky

aspoň zamíst trochu, nevím, říkáš, že brnula po dolezu.

Tak jako, já jsem měl hodně práce, no.

Dobrý, tak jo, ale...

Já jsem u vás zabordil, jako, nechci být nusná, tam u vás to taky zrovna dvakrát

nebylo nejkrásnější, ale jako dobrý. Asi menší bordel než u mě, protože já jsem

to zase tak jako neřešila.

Takže tak, no.

Jako v tomto jednosti moc neuklízela, moc se vám bylo jinak.

No a co u tebe, jaký máš z toho pocit?

Jaký z toho máš pocit?

Ty víš, mě neuklízela. Já jsem si toho užila, bylo to fajn. Jo.

Jako jak říká tady Pepa, tak já jsem teda moc neuklízela, no.

Světšinou jste se nedělali?

Díky, já jsem o tebe vytírala.

Já jsem jistě nevzpomněla to.

Tak a díky, jo. To jako přijdu domů a bude tam spoušť.

Tak se mám pozvat do klízečku.

No vlastně možná pozveme do klízečku.

A teď si to platí za to.

Jo. Pojďme se pobavit o vás dvou.

O vás dvou.

Jak jste to zvládali spolu jako s osobama?

Já myslím, že jsme se docela předli. Já myslím, že jo, jako v pohodě.

Aspoň moc konfliktu neměla já až na ten první den, nebo jsem druhej den, viď?

Jsem zasvala, teda jako... Neudělat nídani, bordo, ať fuji ráno, vždycky...

Tak ale... Budíš.

Budíš. Tak jako na mojí obranu já nejsem zvyklá pít. A došlo tam k něčemu?

No, jak se to vezme?

Tak jako k ničemu, ano.

Trošku nám to ulítlo, no.

A jak se to stalo, taková věc?

Protože to bylo o pilách, jo, samozřejmě.

A takový téma, tam padlo prostě večer, no, a nějak jsme to téma, pak jsme

proběhli další den a... No, něco se stalo, no, prostě malinko. Tak aby to

obrazu, že jo, tak jsme se bavili prostě o sexu, že jo, a... Jakoby jste spolu

spali, jo.

A kluna.

No a ještě jako... Popravdu, co by dva? Popravdu, co by dva?

Tak jako uklízeli jsme, bavili jsme se a... Takže žádnej nebyl, jo?

Malinko.

Malinko?

A teď tě vůbec nepíchá prej?

No. Tak jsme právě došli k tomu sexu, že jo? Protože on říkal, že si to dávají

doma dvakrát denně. Jako, rozumíš tomu?

Já nevím, mě to prostě sama nebaví, já nevím.

Jsme spolu dlouho, no. To je v prvě.

Vidíš, to po deseti letech prostě už je to těžký pracovat na tom sektu, to už je

víc práce než za baru.

Tak já jsem nadržovala svoji klasiku, že jo.

Vždyť dvakrát denně, jako myslíš. Vždyť dvakrát denně, jako myslíš. Vždyť

dvakrát denně, jako myslíš. Vždyť dvakrát denně, jako myslíš. Vždyť

denně, jako myslíš.

Vždyť dvakrát denně, jako myslíš. Vždyť dvakrát denně, jako myslíš. Vždyť

dvakrát denně, jako myslíš. Vždyť dvakrát denně, jako myslíš. Vždyť

denně Takže cizí bys plíchal a doma hraje, jo? Přesně, cizí plícháš a mě ne.

Po mě doma takhle ale nejde, rozumíš? A to já chodím jako doma furt polona, tak

možná asi to je ono.

No a budu chodit zahledat. No a on říká, že ty nechceš.

Že on přesně žije.

Co, že já nechci?

No jako, tak já nevím, no.

A co mám dělat více? Mám tam čekat s vyšpleným zadkem nebo co? Ty vole, ty

frajer, ty máš mít chuť.

Podívej na ně, ty vole, budeš úplně spokojený, ty vole, nakrady mi šukaj.

A mít nic, prostě. Mít mít nic, no. Já nevím. Co, ale tak prostě to je tady ten

vztah, jako ho mi chci vědět. No asi jo, no.

Co vám to dalo za zkušenost, který vás to obohatilo?

Já už asi moc ne, teda, jako když já to tak koukám.

Nebo to tady končí vztah zrovna, jako.

No asi jo, no.

Já jsem tě docela obohatil, já si myslím.

Říš, že bys mě měl?

Ne, to ne.

Takže jste zjistili, že to není to pravé, co už stále?

No, asi ano.

To má zase na ní. Ano.

Taky nevím, kdo to ukázal.

Pokud máte speciálně víc vážit toho, co máte doma, anebo se vám ještě jedná to

druhá varianta s tím náhradním barvením.

Ono všude je něco, podle mě. Jak všude je něco? Někdy si člověk nemůže mít

všechno, buď máš tohle, nebo máš tohle, anebo máš to a zas tam chybí to.

Mám všechno a snad.

Já mám tohle jenom, vidíte to? A neřekne ani půl slova, já mu na to všechno

úplně jedno. Já mám totálního plech mazinka, ty vole, prostě co ti? Mluv,

něco. No tak jako, já nevím, co mám mluvit, jo.

Já nevím, co ty, já mám týden s jinou ženskou v posteli, ty vole, sedíš tady,

jak kdybys, já nevím, ty vole, to, co ti dělám.

A protože já nechci šukat, rozumíš, jo?

Já nechci šukat, jo?

Ty nechceš vůbec nic, ty vole.

Ty se chtěš pouze nahádat, víš co já jdu pryč, jo? Já se nechci hádat, protože

ty nechceš šukat. Kdybys mě šukala, možná by tím pérem zavřela půsu, tak se

nehádám. Píči. No to máš pravdu, to byla jedna psycholožka.

Co, ty jste byste byli u psychiatra, u psychologa, nebo co?

To byla moje kamarádka. Jo, to byla.

Zvolila jako kamarádce a konzultovala to s kamarádkou, ty vole, to je toho

srdce.

A co si říkáš?

To máš úplně v píči, ne?

No tak já nevím. Že jste spolu prováhali deset let.

To já si jenom díky tomu, že mám svatou trpě, ale tohle já fakt nevím, ale

prostě jako tohle není normální, není.

Já se jenom já jdu rozbrečet někam fakt, ale tohle já nemám nevěřit. Ne, fakt já

jdu, já nemůžu, tohle nejde prostě.

Tak býš snadzený, ne? Ne, jde, já jdu taky. Ne, to tam nebude, podívej se na

něj, on jde úplně do prdela někam, to je neskutečný tohle, fakt.

Já to vyprašu.

Jsem tak ráda asi za tebe.

Ještě doma jsem tam hladké než nic.

Že bym smrčel.

Tak to dopadlo trošku mimo očekávání. Tak doufejme, že budou v pohodě.

Že si to vysvětli.

Když mám nějakýho tondu, doma se nevědím.

Tak vám moc krát děkuji za učát. Myslím, že jste toho odnesli jenom příjemný,

pozitivní zážitky.

A snad někdy zase ahoj. Ahoj.