Original subtitles

Já jsem Daniel.

Ahoj, já jsem Petra.

Ahoj, já jsem Erik. Já jsem Lucka.

Jak jste spolu dlouho?

Čtyři a půl roku.

Jedenáct roků. Jak jste se poznali?

Dělávám válnáku, já to takovou.

No, proč to mi zbavilo?

Pozvala jsem se ve fitku, vlastně Lancia byl můj trenér, takže myslím, že to

byla láska například.

Vypadli do boka, no.

Proč jste se přihlásili do partnerů? No, tak nás k tomu vedla hlavně, dá se

říct, asi finanční situace teď momentálně, protože tady Mirek je

bez práce, já pracuji sama a v tom sexu

Mirek si myslí, že to je v pořádku, ale já si myslím, že...

by se to mohlo zase trošku popřít, že to jako trošku ujízlo někde v takovým

stereotypu a... Takže... No to fakt ne.

Tak já tady mám to předvídat, no.

No, tady dvě mochy, no. A tak se začátku se ti to taky nelíbilo.

Proč jste se přihlásili do tohoto pořadu?

No, jakože... No, jakože to nebylo, protože... Jakož teda půl roku zase

krátka dobyla a myslím, že prostě v jiných směrech to rozumíme.

Máme stejné záleby, oba máme dobrou práci.

Pána, já mám dítě, takže nevidím důvod, kdy se to ukončí.

A tohleto vlastně drazovým měnám si myslím, že je náš sexuální vztah docela

upořeněvaný. Taky si myslím. Já jsem sexuálně každému otevřená, takže taky si

myslím, že... Myslím ti, že neděláme nic špatného, že asi nejsme jediní na

světě, takže si myslím, že proč ne.

Co očekáváte od...

od té výměny, kromě té finanční části?

Tak jako, nevím, jak Mirek, ale já očekávám to, že se tam něco tak trošku

upevní, protože si myslím, že jedenáct let je hodně dlouhá doba a možná i to,

že...

Mírek teďka nějakou dobu nepracuje, tak jako je nakloněný k alkoholu, k nějakým

takovým automátům a tak, k nějakým hrátkám, takový trošku sebe, tam myslím

že by mu prosil, kdyby viděl ten život někde jinde, že ten chlap v té jiné

domácnosti třeba nějak funguje a trošku by mě v tom vypomohl, protože já jsem na

všechno sama.

Teď momentálně finančně, protože pracuju jenom já.

Jo? No jo, no tak jako.

No jo, no.

se napracovat, nebo něco takového.

Už nějaký pátek mám.

Nemáte obavy, že se vám zalíbí to společné žití s krudilovou třebou?

Já si myslím, že máme strach z tohohle poběry vždycky, ale... Jo, tak já jsem

nic rád.

Já možná trošičku, jo, já jsem takovej trošičku žárlivec, ale zase si myslím,

tohle to vždycky podstoupím, když vím, jaký nám to přimesne jeho hoce, takže...

jako malé napětí a strach tam mám, ale prostě chtěj do toho, no.

Já teda za sebe říkám, že jako bych narada ten vztah jako ukončovala.

Takže doufám, že se to nějak spraví.

Ptám se ještě posledního otázka.

Všichni dobrovolně souhlasíte touto výměnu? Chcete to dobrovolně?

Určitě. Určitě. Teď už nevím, jestli zpátka, takže určitě. Ano, určitě.

V tom případě vám předávám kamery.

Děkujeme. Později u hodiny, štěstí a... Děkujeme.

Teďka ještě poprosím teda, abyste se prohodili.

Důležitý okamžik. Tak ahoj. Pojď s tím. Pojď s tím. Pojď s tím.

Pojď s tím. Pojď s tím. Pojď s tím. Pojď s tím.

Pojď s tím. Pojď s tím. Pojď s tím.

Pojď s tím. Pojď s tím.

Pojď s tím.

Pojď s tím.

Pojďte. Pojďte.

Pojďte.

Pojďte.

To máme kuchynku tady.

To je taková kuchynka.

My tady moc nevadíme, jsme tady jenom chvíli, když jsme přišli odejít, tak to

bylo sebeztrácet, tak jsme na řadu práce.

Tady mají kamarádního efektiva volného, nezařízený.

Tady taky přespáváme, proto jsme řekli, aby jsme vydělali nějaký prachy. Můžete

si něco pořídit lepšího.

Ježišmarja. Tak, tady je.

Takhle zase máme záchod.

To je nějaký rozbitý záchod.

No jo.

Takže? Tady koukám po nožkách.

Například.

Aha. To je podpadničku, ano.

No a tady máme místnost. No.

Televizi nemáme. Aha. A to je jako šifino. No. To je šifino.

Takže to je takový, jak říkám, kamarád tady bydlal, vyhodzí, se podstěhoval a

to ještě volný.

Rychlosti, když nás vystěhovali z našeho, tak jsme to vytrvali. To je to

Tak jsme říkali, no.

No, potřebujeme.

Tak si vidím, jak budeme jít, když do toho se chceme dostat, jestli můžu jít

dát. Jo, dobře. Nebo jestli těž.

Tak si to můžeš nechat v kufru, to není normální. No, tak já si to asi nechatu v

kufru.

Asi si to nechatu v kufru.

Dobrý.

Uklízní manželka asi na co?

Tak jako, když už je OK, tak to uklidíme, ale tak jako jsme neuklízeli.

Teď už jen předuklidujeme, to bylo právě na tebe, asi abyste nám uklidilo.

Jo, takže jsem si přejela, abychom tady uklidili.

To je super, to jo.

Ale vyzkoušela jsi jednoho napadání, co?

No, jakoby... Nevím, kvůli tomu jsem

šla původně, ale čekala jsem upřímně někoho mladšího, co neudáš, ale

čekala jsem někoho mladšího, no.

Takže... No, je to žisté.

Ahoj. Ahoj. Ahoj. Ahoj. Ahoj. Ahoj. Ahoj.

Ahoj.

Ty červený mužu. Jo, klidně.

Tady mám mužu, jo, tady. Já tě tady vítám.

Ježiš, vy to tady máte pěkný. Děkuju, děkuju.

No, my to nemáme tak pěkný doma, víš.

To je takový docela malej byteček, útrůnej, vky zařízený, jsme tady s

spokojení.

Tak jo, tak já ti poprosím, když ti tady můžeš u tý skríně položit tašku. Jo,

děkuju, no.

Tak se stavíš, tak by to byla dlouhá.

Ve drevenku, co? No, je hrozně teplá.

Takový hrozný. No,

máte to tady moc pěkný, teda. Tak já tady trošku provedu, no. Jo, to bude

Tak super, hele, tady mám blouček, takový potočejný, tady můžeme posedět,

kávu. Tady proměň, já jsem tady doma před chvilkou doleval. A zpočíval. No,

no. Trošku to mám rozházený, se omluvám.

Tady mám televizi, lampičku.

My nemáme televizi právě, no.

Nemáme, no. To celou dobu děláte? Tak jako nic, no.

Mirek prohrál všechny peníze v flautomatech, takže nemáme televizi.

neměří, no.

No, tak to nevadí. Se budu dívat tady.

Tak jo, tak tady máme kuchyni.

Ježíš, to je pěkný.

Líbíte ti, jo? Jo, moc. To je vůbec.

Tady kdybych chtěla něco vyprat, tak není problém. Tady máme vešák, takový

obyčejný, tady se můžeš porusit prádlo, tady máme ledničku, když se budeš chtít

obsloužit, máme tam nějaké bytí, tady je mikrofonkastul, to je normálně v

kuchyně, jo.

A hygienické věci potřeby, to ti ukáže, tady máme koupelnu.

Tady jo.

Ježíš mi to pěkná kopa.

Je, děkuji.

Tady máme prchář takový v obyčejně, já jsem radši za prchář, protože pouplnou

moc nemusím. Jo, tak já teda vlastně mám radši vanu, ale to nevadí.

Máme hostní bojler, což je úplně super.

Je umyvadlo, tady můžeš dát kartáček na sobě, všechno, všechno.

Nějakou drogerku a tak dále. Děkuji. Super.

Jo, moc pěkný, moc.

A toaletu máte někde?

Jo, jo, jo, určitě, to máme tady takhle v oddělení. Aha, jo, to je dobrý. Takže

se podíváš. Jo, jo, super, super.

Jo, je to malinký, ale je to pěkný.

A čerý, jo. Jo, jo, moc pěkný. A co to tady máte?

Ježiši, tam to vede.

Celá hloutka celá.

Ty jo, já mám zvýšek, víš, paniku, mám zvýšek. Jo.

Tak jo. Tam nás teď divad nepoznal. Tak když mě nepolezeš, tak se jde, tak? Jo,

ne, nepolezu, ne, ne, ne, ne. OK, super.

Tak jo, můžu ti nabít dovně pepítí a teď než dostávám... No, asi možná nějakou

vodu. Jo, vodu. Vodu ti poprosím. Tak jo, super.

Já si tady vezmu ten hrníček, jo, teda.

Eee, jestli chceš, tak máme... Jo, ano, tady máme slinučky. Ony jsou takový

menší, jo. To nevadí, to nevadí, jo, to je špatší.

Tak přijď.

Přes tu kytku bych na tebe neviděla.

Nejdem asi sem na stranu.

Tak jo, tak na zdraví, ať se ti tady líbí. Jo, děkuju, děkuju.

Ty bláho.

To mu takhle vedlo?

No my jsme takový trošku úchyláci. My máme takovou úchylku, nebo neznamená to

úplně úchylku.

Spíš nám líbí, když měníme spolu partnery, ale když jsou ty partneři

když někdo v našem věku, tak nás to docela dají, co je bedevý, že když

nebo já spíme s někým jiným, tak nás to hrozně bede.

Jaký máš na to názor?

Nevím, jsem z toho taková překvapená.

To je zajímavý. To jsi nečekala. No, to ano.

Tak to bude asi tvoje manželka nadšená z mého manžela.

A on nechodí do práce a prohrál všechny peníze v automatu.

Nekeď! No, hrozný, jo. A tak sedí doma, se

válí. Já už jsem si řekla, že už na to kašlu, že prostě...

Já chodím do práce, víš, já pracuju v trafice, vydělávám teda málo peněz, ale

táhnu všechno sama, jo, takže... Tak jsem si řekla, že prostě si to užiju

ona dělá, co chce.

Takže motivální půlky a ty makrošpily.

Tak, tak, tak, no.

A tak jako... To mě mrzí, no.

Ale tak nedá se nic dělat, no. Tak prostě ti tady týden pokusím co nejvíc

příjemně. No, ty jsi hodný.

Ale máte to tady pěkně, já si to tady užiju, víš, my to máme doma takový, no.

My máme ani postel, víš.

Na matračci. A tak aspoň že Nětkoviče nespíte na první podlaze. Tak jo, ale

jak to je.

Jako člověk by to taky chtěl mít pěkný, že?

Se bude muset manžel trošku polepšit. No, tak to je.

Je to gambler, je to hajzlo. Tak všecko utratí, všecko propije, prohraje.

A už jsem chtěla, aby se léčilo.

Ani? Ne, kašle na to.

Co z toho taková, no?

Vždy radši bych odešla a byla sama.

Takže tak, no.

Ach jo, ty jo.

Moc dobrá Coca -Cola, my to nemáme doma, to víš to.

Nemůžeme takhle utrácet.

Jo, ještě no.

Ale to kvůli němu co, ty jo? No, tak jak mě, no, tak protože... Ještě to mě

mrdí, ty jo.

A tak, a co dělá?

Já jsem realetní maklér, dělám to jednu firmu, mám docela spouhodnýho zakázek,

ještě dobrá teflona, že je lépe, lidi ho nechcí bydlet, takže je to fajn, nemáme

se ze mnou špatně. Já to nedu,

dám si jedno na například, jo?

Jo, jo, pojď mě běž.

Dobrý. Tak jo, ujist si to, čau.

To kouká, jako myslím, že se to dostalo, protože to je úplně...

Šílený. Jako, neříkávám nic, chápu, že lidi jsou chudý, ale prostě

takováhle špína to prostě nikoho neomlouvá.

Jako člověk může být chudej, ale dělat špinu, to je strašný prostě.

Jak to někomu může stačit, to je prostě šílený. A nechápu, prostě na matrace

tady je nějaká, ani tady nejsou tyky, prostě kdy budu špat.

No to je úplně strašný a nechci spát s ním, protože to je starý pán

a opravdu, opravdu, teda jsem do toho nechtala.

Taková tána, neúplně jenom prostě položka na prce,

znevrnutý prkínko, takže si se bálej, nevím, nějaký hanry na zemi špinavý,

boty nad věmy.

Prostě vás špinavá.

Teď si říkám, že jsi špinavý.

Já jsem se přihlásila, takže musíme to přežít.

No myslím, že bych třeba mohla vybalit nějak věci někam. Můžu si někam dát

No jak ne, samozřejmě. Určitě, určitě. Určitě z tašek a to.

A k tomu mám jakože ohlaška, nevíš?

Ale máme tady tu skřínku, tam je potřeba mít padlost. A jak říkám, hygienické

věci, tady můžeš všechno si dát.

Sprcháče, tady určitě, jasně. Dobře, tak já si to asi vyvalím.

A

tak

ty chodíš do práce nepravidelně, ne?

Já jsem jakoby pánem svýho času, já můžu odmítat zakáz, který bude přijímat.

To je dobrý, no.

To já myslím na pátou na ráno. Ty jo, už v pět ráno, jo? No, tak ty trafiky, víš

co. Noviny, to je hrozný.

To je prostě hrozný.

Lidi jak chodí ráno do práce, víš, tak si kupujou ten denní tízka. No ven je

cigára všechno. No ven je cigára, no, no, no.

Se mě ten můj blbec ptal, kam jedu, že si beru šmínky.

Tak jsem mu řekla dělat tak, abych se ještě vrátila.

To si můžu dát taky tady, jo? Jo, jo.

Co si dneska dáme dobrýho spolu?

Jako co myslíš?

Říkám, jestli mám uvařit něco dobrýho, nebo jestli se půjdem někam najít. Jako

ty, že jsi dvaři, jo? No, jasně, já jsem takovej... Ježiši, to jsem svat ještě

nezažila od chlapa. Já jsem takovej muž do života.

Jsem takovej chlap do života, vyteru si, uvařim si, žehlim si.

Tak to je manželka spokojená, ne? Jo, tak nechtěžuje si, no.

A tak vládneme to tady spolu, ne?

Určitě, jo.

Možná bych tě poprosila po té službě, že bych ti jako dala sprchu.

Jo, jo, úplně, bez problémů. Protože přijďte a máte si tu taková, víš, celá

zalepená tím vlakem, to je hrozně... Jezdíte určitě autem, že?

No, to mi nemá na to.

Mějte by se na to neznoho.

Tak jo, určitě, to víš, jo.

Je tam všechno, sprcháč. Jo.

Ručník a takhle.

Tady si můžu vzít. To máte čistý? To je to čistý. Tak mi

stačí jeden, já nepotřebuju všechny.

Dobrý. Můžu si to?

Jo, děkuju.

Tady mám tu svoji ženuško.

Nazda, ženuško.

Čau. Máme se ještě hodně? Jo, tak jsem byl na jednou, dej takhle dvě.

Jo, jednou. Třetí, jo.

Tak jsem si dělala pivíčko. Jak jsi se zavidlala?

No, tak jako vzhledem na středí.

Co?

Dobrý, ne?

No, dobrý.

Dobrý možná pro tebe, ty jo, ale nevím, jak tady bych z vás, předpomněj, že jste

šíct, no nechápu.

No tak jakoraj si říkám, no je to nouzovka, no tak jakoraj, no něco, no to

řešíme, no. Máme se kde, máme se kde vyspát, že jo.

A tvojíma, že jo, co se nevadí, jo. No, tak jako, jako určitě musíme nám to

vadit, že jo. A co si mám dělat? Práci vynajdu.

Jo, práci nenejdeš.

Alebo nechteš. Ale ona se mě taky nechce najít potvora.

Takže z toho pesátku, kdo mají asi moc těch peněz, není věc.

Protože ani jeden nepracuje.

Maďoka dělá.

Maďoka dělá. No, Maďoka dělá.

Progrává noviny, cigára, trafice.

To víš, mají taky moc plat, tak aby utáhl.

Máš něco najít jako schopné?

Tak já hledám, já hledám.

Nejvíc se to hledá po spodě. Po spodě.

Jasně.

Tak to můžeš.

Tak jsi to teď jako našel. Tak dneska jsem si našel.

V sobotu mám práci.

Jdu pomáhat jednomu.

na barák.

Víš? Můžeme tam něco dělat. Tak aspoň něco.

Já nevím, já... Jako našikovný sen? Jako no ale hlupce kakaromy, zrovna jiné

věci? Tak hlupu, že prostě nemáš peníze, ale ty vole, to je prostě moc. Ale hle,

v sobotu nějaké přinesu, to se ožere.

No jasně, já vím, že se ožere. No.

Tak ty si ustej, tvole, tak jako místo, abys si šetřil ty peníze nebo utržel na

něco jinýho, tak řekneš, že se užerem.

No tak to je, no co, co na mě tak ukáž, prosím tě. Taková krásná matička, kterou

mají opět dva. Jo, jo, jo, trošku předrol, ne?

Moninko, jako, Moninko, ty jsi už krásná.

No, jsi už tady taky, jsme tady jako i taky výmění, ne? Jsi taky bývala, co, se

poznal trošku?

Že ho nepovídej.

Co chtěla tvůj manžel tady?

O, můj manžel je relaký maklář.

Relaký maklář, jo.

Tak to vydělává prachyc, ano.

Tak jako nejste žoustr. A ty jsi doma?

Ne, nejsem doma, já jsem v recepční.

Jsi v recepční?

Ano, my se neflákáme.

No taky, my bychom se taky neflákali, že jo, kdyby bylo co dělat.

No tak to jste uvíjnuli podle mě. Ale povešenek, ale podívej se.

Stojí ti.

Vidím, no.

Ale... To jako funguje. Bychom si mohli trošku... Funguje.

Na to si máš lejte, tak funguje.

Trošku rozveselil jsem.

Maťka.

No, ale dobrý. Co?

Ale za to trošku se uklidnit.

No.

No, ale... No tak co uděláme? Asi si pojedeme spát asi, co?

A to budeme jako spát jako vedle teba.

Ne, ne, tak bude nějaký sex, ne? No, to ne. Co? No, to ne.

Průběhne to sex, jako... No.

A proč by měl být?

Jako, neříkám, že zrný, ale prostě... Máš nějaký tatuářička velmi

pěkný? Máš tam napsaný?

Tento má vášině tam napsaný. Jo.

Že teď vášině máš.

Jako jo, jako zrný, ale děláme rádi experimenty, třeba...

A kvůli tomu jsme šli do toho, že poznáme někoho jiného, protože vlastně

takhle zrušuje, když prostě víme, že ten druhý je s nikým jiným. To mě taky

zrušuje, ty těch rohaní a co tam máte dát. To já si myslím, že tebe zruší

všechno.

Musím to povídat.

Myslíš, že ruska se velikosti určitě vybrání tomuto?

No, tak ta taky má ten materiál. No jo, ale to tě zvládne.

Jako kromě, oni se dva užívají. A myslíš, že se dva užívá takhle?

Tak já bych mě cikala někoho mladšího.

Takhle mladšího, takhle.

Samozřejmě něco staršího.

Nevím, kolik je Zuzaně. Ale podívej se.

Funční, podívej se. No, jako já ti věřím, že je funkční.

Dobrý noh.

Rád bys rád.

Já vím, že bys rád.

Co? Ježíš, Mareo. Co, zkus zjít pyslet?

Zkus pochutnat?

Co? Ale ne.

No jo.

Myslíš, že... Ale, vždycky tam už mám chudíkou, že jo?

To bych postoupil. Ale, ale.

Co? No tak, když já nejmladej nevám chci.

Mladej. Tak to je jasný, jo.

No jenom.

Co s tebou volká?

No se mnou teďka asi nic.

Z toho se nedá normálně asi teďka bavit, jak

tady budeme žít, jak tady budeme ukrýt, jak tady budeme vařit.

Takže asi půjdeme spát. No tak asi lehnu teď.

Podkej ke mně, ne?

Ono dělá tím zvířat, protože je rojem, ale tady dává stejnou.

Stejná.

Tady mám stejnou.

Tady to.

Stejná mám.

Tak se podíláme, co mám tady dělat.

Ježišmarja, co tady děláš?

Jseš normální?

Co plkneš?

Chci to jenom trošku prohlídnout.

Ježišmarja. Ty, nemusíš se nějak toho stresovat.

Prostě... Můžeš být v klidu, on nic nejde.

Má žistý tělo, tak se nemusí stydět. Tak to nevím, ale nevím jestli to úplně

hodí.

Ale jo, hodí.

Nemůžeš jít pryč?

Dobrý. A co já to teďka podle tebe mám někoho dělat?

Já bych si chtěla jako v klidu osprachovat. V klidu? Jako kdyby jsi tu

tak to právě nejde, jako kdyby jsi tu nebyl.

Ježišmarja!

Neotvírej mě to.

Přece se nestydíš. No tak... Prosím tě, to se nehodí.

Ale...

Nespič se.

Co děláš?

Jo, jako... Námočila jsem ještě něco.

Tak ty taky nejsi v zahození, že? Jo.

Ale nevím, jestli se to hodí.

Jo, hodí, hodí.

Teda Mirek je takovej, když to vypadá hrozně.

Ježišmarja.

Já nevím.

Já nevím.

To si asi nehodí.

V duchu se ti to líbí, ale... Tak jako já neříkám, že ne, ale jako... Jste mý

spolu s Mirkem moc jako na to, ale... Prostě... Nepředstavte, jo?

Tak s takovým, prosím tě.

My tady můžeme představt furt, jo?

Jako my dva? No.

Ježiši.

Co snad ne?

My jste hlady?

A to si asi fakt ale nehodí.

Podáš mi tu ortužku, prosím tě.

Tady, za rohem. Co za to?

Já nevím, tak... Nedívej se tak na mě.

Kdybys měl na ruku do pusinky.

A to mě toho sušku jinak nedáš? Ne.

To mě asi nic jiného nezbývá.

No, já si myslím, že ne.

Ne.

Tak pojď, nezpět se.

Ježišmarja, já za čas nezpět se.

Hm,

holka umí, ty jo.

Ať mi vlastně budeme rozumět.

Už mi podáš ten ručník? Jo, jo určitě.

Děkuju.

Proč tady pořád stojíš?

Tak protože se mi líbíš.

Nakouříš mu země teda jako?

Děkuju.

Snažila jsem se.

Budem, když mi ten učník nedal.

A toho přišlo něco na chvíličku. Jako tady?

Ježíši Maria.

Já tě budu volit na hře, když jdu do postýlky, jo?

Do postýlky?

a kameru položím na chvíli.

Konec.

Konec.

Oh.

Nevíš, kam jsem si dala tu gumíčku do těch vlasů?

Já nevím, nejí v kopelně. Já nevím.

Jo, máme tady. Jo? Jo, jo, jo, tady máme.

A půjdeme někam ven?

Jo, jo.

Tady je jedna dobrá docela restaurace, tak se tam můžeme bavit na jídlo.

Ty jo, dobrý.

A vážíme tam dobře?

Jo. Já teda do restaurací nechodím, víš. Tak jenom.

Ale mají tam dobrý český jídlo.

A chodíte tam zpět? Jo, docela často.

Vím, že je něco lehkého, je tam fakt ledro jako svoje.

Až se najíme, tak skočíme do kráhu.

A co tam?

Pro nějaké pití. Jo, dobře. Něco do mnoho šipu.

Teď to jen s dítem může být, to ti sluší.

Děkuju. Jsi taková kudík.

Ale prostě nic.

Tak já nevím, já jsem asi tak

nachytaná. Jo, jo, jo.

Tak to sluší, super.

Děkuju.

Ještě dám do koupelny ten ručník.

Jo, jo, jo.

Krásná asi, krásná. No, moc, moc. Prosím tě, tě sluším, se mi líbí takovýhle ty

školácký ty. Jo, jo.

Dobrá chvílka.

No, tak víš co, já už se nedívám, je nekutráci, ale tak já chci taky něco

koupit.

Tak jo, no, tak to já půjdu.

Dobrý ráno.

Co? Co? Dobrý ráno.

Tak co, jak jsi, hezky spinkala?

No, tak jako nic moc na tý matraci.

Nic tý vyvádíš?

No tak, jsi tak hezky spinkala, veď, jako odpol vystečený, tak jsem si jako

jenom podíval, jak vypadáš.

Tam dole.

Ještě skvělý, ne, trošku.

Taky drzý trošku, ne? No tak, jako, se nemusíš dát, ne.

Přesně ani nemůžu usnout tady.

Někteří říkají, že ti to hodilo.

Mně by to ani nehodilo.

Já vím, že tobě ne.

Ne, nevím.

Ty už prcali včera večer, ty jo.

No, dobrý, zase nemusíš mi to říkat, co to mi dala Dan.

Můžeš to ukázat, ne? Co?

Jak vypadáš?

Tohle líbí takhle, he?

No nevím, asi jako... Asi já vím.

Hmm.

Nejde. Co?

Neplátně teda. No by to šlo, hodně by to šlo.

Víš, co by to šlo.

Možná taky jasně, víš to.

No a co, kdybych ti takhle parána masovala hezky, co?

Můžeš to být masáž.

Tak jako masáž můžeš, to mi to nedělá, takže... To jo, to jsem pro. Tak si si

dej koširku.

Strach ty děláš jenom pro to, abys mě viděla náhodou. To je můj pás.

Ne, to já... Vždycky jdu ženský nějaká.

Lidská vykaři to i úplně umět nějaká. Jo.

Když nás týdala, tak to jsem si dělala.

Ty kde jsi jela, tak to by tě pochvala.

Aby jsi to dala sama, tak já si si udělám taky trance.

No nekej, tady ty máš si olejček. Tak to je.

Tak to je.

Tak je to vždycky povíc ale taky takový půjči jezdky.

Dali doma zálezky.

Krásný dědečko.

Asi doma hodně užíváš, co?

Na tebe bylo taky musíme dělat, co?

No, tak my oba dva cvičíme, takže... Jo.

Je to doposlední?

Chodíme, ano.

Dávně nemastýruje, takže ty máš jako bod.

Co říkáš?

Dávně nemastýruje, takže ty máš bod na hlavě. Jo, on tě nemastýruje. Jo, to je

názor. No, tak to je hlavná trika zase.

To jsou naši dojpeně hrozně.

To je to

jak

u

mě.

Tak se to líbí, že se to líbí, že se to líbí.

Jo.

Děkujeme za pozornost.

Asi ty líbí to. Asi klužíš nohy od své líby.

Já... Asi když to koučku.

Asi když...

Jo, si to ulezuji.

Uuuu

Co, nevíš, že ty jsi starým frérem, co?

Ano, nevíš, co je tak.

To říkáš.

Jo, jo.

Jo, jo.

Dobré hlady, co?

Měj se.

Ještě jíka to bude.

Můžete si to rovnit?

Jo.

Taky si to.

Co jsi mi dal? Jsi celá mokrá.

To je vytoprák, jak je.

Zakontičkaj.

Taky ti?

Vytopí vždycky doma?

Taky.

Ale jo, jsi dobré.

Já hlad jsem z toho dostala.

Musím dopadět energie.

Co? Jdete se starým kořenem šukat sak?

Co? Jo, teď to no.

Musím dopadět energie mé.

Jo.

Osprchujeme a zejdeme se někam?

Hmm, nevím co tak, ještě návštěváme sprchu a... Děláme nějakej výlet. Jo. Do

přírody. Jo, co co, jedeme na výlet.

Tak jo.

Tady je napad.

Tam je jídlo.

Ukaž mu, heď, jo? Ježiš, sekundičku.

No,

to

je schovaná, hej?

To jsem jenom dovnitř. No, ty jsi mě to tam celý nadsákal.

No, já byl venku a teď najednou jsi tady vytekla trošku a...

Máš od toho vnitř?

Jo, víš, ještě kdyby my z toho uměli, no. Měl bych to tlačit, ne?

Si

to

taky třeba to vytočit, protože to nebude mělo.

Jsi zateklo do mě, no. Nemáš si dřetně?

Vlastně nic.

Co? To ti tam je co?

To ti nic.

Chudá ještě od chlámy.

No hele, nic pro tě, já to třebuji čurát.

Jo, tak čudy?

Na zem.

Jako vážně?

Jasně, vy tam děláte takový uchráně?

No ani moc ne, jako mě to baví, ale... No, tak když ti to baví, jde.

No asi moc o to není, nebo já nevím.

Není, jo? Asi ne.

Ale už tohle pomohlo i dětejka.

Jo?

Co, tak chcete kikura? No chci.

Jděla jich?

Jo. A co čekáš?

Tak jo.

Jasný.

Můžete toho.

Horebátky.

To je dél už.

To jsi si rovná lehká čůrák.

Jsi si rovná lehká čůrák. Ne, můžu dělat.

Tak chtěl jsem to dělat, máš to víc? Tak máš, můžeš dělat.

Zmrška zrazná.

To s mančou nemám.

Jako ne, že bys tak spln zlatný, to jako vůbec, ale... Je trošku

zaexperimentovat, jo. Přesně tak, člověk musí trošku vypisit to.

Takže jenom jednou.

Tak já jdu do té stršky.

Pojď.

Pojď do stršky.

Můžeš si tě otočit, jak se zprochuješ.

No, tak to budeme jako zítra umývat, protože to je pekný humus.

Chápeš, že se to pláhne alespoň.

Já vidím.

Už se na to vedela. Už se se na to nedozvedlo. Jo.

No já bych se nejedila nic, vole.

No, to je hoditý.

Co máte říct, Katra?

Co máte říct, Polo?

Takhle máme řečku.

Takhle máme takhle řečku.

Lampěra rodinská.

Je to nějak dělávající.

No

moc

mi to nejde dělat.

To jsi tohle málo dělávající.

Já si všechno málo dělám.

Můžeme se taky roce vychcát, že jo?

Ještě je poráno, jsme ještě nevěděli, kdo je. No, nevěděli, no. Teď si to

ovlíčeme a teď jdeme tady musíme taky.

Dáme tyhle kávičky.

Pozdní sídení.

No, to všechny jsou nezajistí na ně. Pak popolíme sobě den.

Tak jo.

Tak.

Tak jo.

Máš píče? Ne, mám píče.

Vidíš, když nejsi vytary u třeba.

Tak jo, tenhle je skvělý, tenhle je

hodně máš.

No.

Tak už jsem popadla.

Jsem popadl.

Jak se třeba vyděláš to malinko? Zkusím mě říct rozhodnutí.

No to ano.

A nebo?

A nebo?

Říkáš, že já mě vyděláš. A pak ty jenom třeba.

Jo, ale mám věc ve sluníku.

Je tady jo?

No. Ať toho je.

Tohle tak já dostaneš z té budoviny.

Mám 28 metrů člověčný.

A ne, on by už neznal nic.

Takže davá, ký má auto.

Necháme si překopit.

Čau, kámo.

Ale poslouchej, potřebuješ dostat auto?

Musíte říct, že bych potřeboval, nebo učíš? Počkej, ty nemáš auto?

Mám auto.

A co, ty si máš kamarádové? No.

A co je kamaráde moje, hej?

No to hele, prosím tě. Taky on nevychcenej.

Děkujte na něho. Tak jo hele, dík.

Tak ty jsi pěkný mič chudanej.

Teďže je to jeho auto.

Kdyby vzal auto, když se naproti.

Tak co, už máš klíče?

Jasně.

No super.

Podívejte na to, jakou káru sehnal.

Oni nemusí být bohatý, ale musí být bohatý kamarádi.

Jsme spali dlouho, tyjo, co?

Hm, kolik je?

Tyjo, půl jedenácti už.

Ty znatá hlubinka na tak pozdě.

Chci si víc a trošku přispat.

Co, jak se ti spal?

No jo, dobrý.

Dál se ti něco?

Asi ne.

Nebo si to nepamatuju? Asi to taky nepamatuju, tyjo.

Mně se nechce stávat.

Mně taky ne.

Ale když vstaneš a uděláš mi kafe, tak tady pro tebe budu

mít malou odměnu.

Chcete na to plásmenci? Tak to jsme tady chtěli za to, abych vstala.

Ach jo.

To kafe s mlíkem?

Poprosím. A cukrem?

Ty chceš, tak mi ho můžeš tečku pokouřit, teď máš něco na cestu.

Ty sež lajdák.

Je příjemný, ano.

To by stačilo, ne?

Tak jo. A teď to kafe.

Děkuju.

Co bys nadával?

Prosím, chodíš po mě o vladače, já si zapnu televizi.

Děkuju.

Co budem dneska dělat?

Nevím, tak mám tady trošku... Můžu vám ukázat toho kory, ne?

Jo, to bych mohl, no.

A jdeš do práce?

Ne, ne, ne, ne, ne.

Už byla zase postela.

Zase byla zase postela, si do ní rád jíme.

Ale prosím tě.

A když jsme dneska někam ještě došli.

Ale jo, půjdem, půjdem.

A tak stejně je to takový divný, že?

Takhle jako... Mě už bude vařit ta konvice, ale... Máš ještě čas?

Jo.

Káva.

Kapitko.

Zkoušíš?

No jest.

Já to vidím. Mě nevšímeň.

To určitě jde.

Tak jo,

vezmeš to tam, nebo chceš pomoct?

Ne, vezmu to, dobrý.

Děkuji. Až do kostele.

Co kdybych se na tebe na chvilku nasedla?

Co říkáš, je to nejšpatný nápad?

Než nám vychládne to kafíčko.

Tak jo.

Teda tady máš tu količku.

Můžeme se hlupit.

A?

Jeho věku na jeho...

... ... ...

Děkujeme.

Uff.

Ty ses udělal do mě? No, to vadí.

No tak jako... Ani ses nezeptal.

Je? Tak to mě napadlo. Tak promiň, já jsem byla teďka v takovém hrauši.

A co kdybyš jako nic nebrala?

Ale doufám, že bereš, ne? No tak jako beru, ale víš jak. Ty vole, uch.

Fakt to rád, čtěvo, ale já už jsem jinak nemohl, tyjo. To už nešlo zastavit.

Dobře. Známý mužka, ty vole.

Ty seš divo. Děkuju.

Dobré ráno. Dobrý Janko. Praho.

Ok.

Tak slezu.

Tak se teď spršku.

Pomalu porazíme, jo?

Tak jo, super. Dobrá.

Může, může, jo.

Tak jo.

Tak jo, hned mu děkují, kdo zpracuje ten první kapel. Jo.

Ty vole.

Tak nepovíš, že jsem ještě nebyla?

Co jsi na chvíli?

Co jsi nám myslela krásně?

A nebo jsi podělala tenhle háčat?

Jo.

Ať můžeme dělat i něco jiného, pláče.

Třeba si nahývá kaula.

Nebo si vzájemní kameru stínu.

Udělá tam nějakou dušťárnu.

Tak jsme nudi. Tak se slychni. Strašný vedro.

To je i ráda slychnout. To je šílený vedro.

No.

Marej soukromý přírodní estetízek.

Koukne ho čičku.

Ale ty bude fakt nejdůležitý.

Můj pesto stává tohle.

Jo, stává tohle.

A zákona slíkneš ho.

Slíkne?

Můj slíkneš?

Ne, či slíknu, klidně.

Tím, že si to neumíš.

To bych chtěla chvíli.

To by to bylo, abych si ji měl vzít.

Co jsi to říkala?

Říkala jsem to.

Máš čudovitou masku kajdu.

Kajdu. Kajdu. Kajdu. Kajdu.

Ukoznali, že nemám baterku.

Cože to?

Ukoznali, že není baterka.

Pán se dají na nás koukat, co?

To je jiné.

To je jiné.

Máme diváka, no.

Chceš mu ho pohnit?

Ne. Ne?

Ne. Ne.

Ne. Ne.

Ne. Ne.

Ne.

Ne. Ne.

Ne. Já nevím, sehát jenom kolikrát.

Pojď, nám dochází baterka.

Si vyjdem do přírody a nemáme nabitou baterku.

Co jsem se teda udělal?

Pojď tam, jestli chceš se otočit, já chci měš ostažený.

Tohle bylo... Já nevím, dávně, jak se spláněvej.

Ano.

Ale tak tady není důležitost, nebo co? Ne, to je to jedno.

To se vše

provokuje.

Můžeme? Můžeme.

Můžeme.

Jo. Co to mám dělat?

Nejde tě musít umět dělat.

Můžete se tam poskytnout.

a a a a a a a

Od starého dětka, že?

To si na starého dětka říkala, že?

To takhle na pořád.

Pojď na mě.

To jsme spolu ještě nedělali.

Říkal jsem ti žabečku.

Mělo nás stejnou.

Ještě?

Ještě nějakého sikana?

Co? Já jenom tady šukáme. No.

Musíš tě ani dělat.

No, to je sníh, sního.

To je věc, kterou nemáme, víš.

Takže zábavu, chudej, mrdáčka. Rádi to máme.

Sex, vyrába, děti.

Víš, to je otevřená prázdná.

Žebička, no.

No, žebičko, no.

Počkej. No, žebičko.

Popkej se, mějko. No, ale ona.

Tady na to čeká, on na tom, kudy to může.

Takže víš, že tam vždycky nějaký postane, víš.

No, tak to je hezký.

Co? Chci být těhotná na dvou minut.

Tak mít můj.

Tvojí starý krmí. Co? Se mnou.

Jo, to vševičku.

To se snáhá.

Ten krmí mají.

Pinoch.

Ježiš.

To je, že jsi jel se do sprchy, viď?

Co? Že jsi jel se do sprchy, jo? Jo, tyvoři bráře.

A teďka jsem celá mokrá odstala.

Jsme na nějaké rozpechy.

Já s tebě něco hodím, půjde mnou?

Jo.

Tak já něco na sebe hodím. Co za píláš? Jsi potroblé.

Kozí a prdel školačky!

No to nechte, projdem takhle venku, je herky, tak...

Sér na to.

Musím se namalovat.

Trochu. Tak udělej ze sebe mega sexy čubinku.

Ale prostě, nechtěm.

Jsem tak hezká!

Jsem tak krásná!

Lepší už to nebude.

Paráda. Tak jo, tak si ještě vem ty věci ze skříně, ať to všechno teda dobalíme,

když jsme hotoví.

Tady nic nemáš, víš, poukáhnem.

Jo? Super, super.

Paráda.

Můžeme to vzít sem.

Jdeme? Vyrážíme. Jdeme, jdeme?

Jdeme, jdeme.

Vezmu ti kabelku, jo?

Tak jen.

No, týden nám utekla jako voda, ty vole, jak se ti u mě líbilo. Jo, dobrý to

bylo. Jo? Jo, jo, jo.

Ty vole, ale budeš mi to říkat, že jsme tam spolu šukali? Já právě nevím, no,

jako... No, já jí to, jako, mý přítelkyně to určitě řekne, jo? No,

to říct hned tam. No, no. Ano, předevšema, jo, to my si to pak povíme,

ale... No. Ty jako...

Mě zajímalo to jenom, jestli to tam řekneš na rovinu, nebo... Jako já nevím.

Jako na rovinu ti řeknu, že jako... Na jednu stranu bych mu to jako chtěla

jako, a na druhou stranu zase... Prostě... Nevím, jestli je to dobrý

Jo, abys ty věci ještě neposlal.

Ono už teda je to poslaný tak jako dostale, víš jak.

Možná třeba víš, nevím, jestli bych mu to neřekla, že když budu nasraná v

afektu, takže si není lepší říct mu to na rovinu jako teď.

Ale to asi ukáže situace, až se uvidíme všichni.

Jestli se třeba nějak nad tím zamyslí, že by mohl něco dělat a ne sedět doma

prostě bez práce.

Jako já nepotřebuji, aby nosil dom 50 kusíců, ale nemůžu všechno táhnout sama.

Takže uvidíme, no.

Třeba si uvědomí i on, že se mnou být nechce, nevíš?

No, ale... Máme taktikáři, už je tady pro nás, jo? No.

Tak půjdeme, jo? Jo, dobře.

A kdo čeká?

Kde? Tady na rohu budeš.

Jo.

No.

No jasný, jasný.

A já taky.

No tak je, ponesme chytáně.

Podívej se, ono se taky může stát, že mu to šplíchnu hnedka teďka, jak tam

přijedeme. No jakože, záleží, jak se bude chovat, no.

On je takový flagmatik, on je večný flagmatik.

Tak já

načekám. No asi tak, asi tak.

Sama se zvědavám.

A my jedeme za svýma polovičkama.

Drahejma.

To se mi nehodí, no blázní, prosím, teď se by na to řekl tady pan taxikář. A mě

to nevadí.

Vy mě si užijte. Vy jste teda dobrý. To jste mě nepotěšil. Když, pan, ten má

charakter. No, tak jako, pan má charakter, ale jako zase všeho moc

jo.

Ty za ten týden dvíš ho. Tak máš jen na památku, no, tak trošku, no.

Jo, jo, na památku, prej.

Výstlužku. Jo, výstlužku, aha.

Tak pojď, nestýč se.

No já nevím, co je to díky. A jo.

A jo.

Neblázni. Pojď, pojď, pojď. Ne.

Nestýč se.

A podsumlí ho trošku.

Však se mu pak bude stýčkat.

Ty nekece, já... Lucinče. Pojď, pojď.

No a... Lucinko.

Ty neříkej mě Lucinko, jako jo. Danečku.

Lucí, pojď. Ne. Pojď, pojď.

Ty jsi říkal na záležitosti. To není zviděné, to jsou použilé skláky.

Nebo to jako nejde, ale víš co, nevím.

Vždy pro mě to uděláš. Už jsi, ukáž prosím tě.

Řekl bych, že ne.

On každý mě pěkně zpět zpět zpět zpět zpět zpět

Jak by jsi se ještě zaprcal?

Zapomenu.

Už nic.

Napracáme? Ne. Máme rychlost? Ne.

Jo? Ne.

Jo, jo. Říkám, že ne. Ale jo.

To je blbý.

Pojď, pojď, pojď. Ne.

Proč vás máte ty skla kouřovy? Nejde sem vidět. Nejde sem vidět. Jo? Opravdu sem

nejde vidět. Opravdu sem nejde vidět.

Ne, zveňku, zveňku dovnitř vědeň opět. To je skvělý.

To se nám, to se mi hodí do krávu.

Tak pojď, tak pojď.

Děkujeme.

Já už budu.

Ty vole, pojď, pojď, pojď.

Pojď.

Ty vole, jo.

Jo.

Ty vole, nevyklidni, to už jsme tady.

Ty vole,

co to je?

To tady někde?

Jo, jo, jo.

Tak pojď, vezmu si tašky.

Tak jo.

Jo?

Jsi z toho úplně nervý.

Vůbec na to nemyslím, jako kdyby se nezastalo. Ale děkuju ti za parádičku.

Jo, jo, výborný.

Tak jo. Už se

dostává těšení.

Já to taky těším, hlavně se hlavně těším na svou dvanou těškovu.

Já myslím, že oni se na nás těší taky.

Já myslím, že už jsou nedokončení.

To asi jo.

Dva očily.

Říkám, že jste měla hned hodinu všechno srovnaný vejti, ale teď to máš tam

uzázený. To je nevadější, než je vejva, to je úžasné no, že jo.

Zatneš to.

Neboj se, já vždycky to dělám.

Jo.

To mám ještě víc, nevaj.

Tak, následujte, co jsem si dělala.

Tak se na toto všechno.

Tak pojď, jdeme.

Tak půjď, jdeme konečně domů.

S těším.

S ty kostylky.

Na televizi hlavně.

No a co tady tak ještě? Co tady je?

On si nedá pokoj ani na sezpět za svou ženu. Tak ještě naposledy, ne? Tak ještě

pokluřit chvíli.

Tak už tě neuvidím, dlouho, víš. No, tak ještě ruka. Hej, obíček, malá dřeva.

Děj ho teďku většího.

Mánek.

se ti udělá bobánka.

Lidska. To je neuvěřitelné, to fakt pořád mluvíš.

Nebereš mě jak růč, počkej.

Cože? Nebereš mě jak růč a veřej.

Z tebe?

Jsi mě jak růč.

Dobrý den, vítám vás zpět.

Musím se říct tak, jaký to bylo?

Jaký to bylo?

No... Jakoby to říct... Ano, jak to říct...

Na jednu stránku mi to dalo do života zkušenou seživou

jiný lidé prostě.

Promiň. To bylo vlastně na pořádku.

Až na světě nepracuje, jestli nevíte, kdo ho chápá, už prostě nechtá do

samozřejmě vůbec ne.

Dančí a prostě je pracovitý člověk.

Jeho oddělá první, poslední.

Nemůžu prostě v tomhle shodit.

Ale zase na druhou stranu, byla s tebou sranda, byla s tebou zábava.

Ale... Dobrý, meru to, že na to finance.

Ale prostě špína.

To se omluvit nedá. To se na mě nezlo. Byla tam spína, byl tam prostě posědaný

záchod, linka spinová, všude prach, prostě nevyčená hrubá humus.

Jako, domy, ale aby spala na matře s tvým manželem.

Tak my na to nemáme to. Já to beru, ale prostě... To se omluvit

nedá. Chudba jo, ale nepořádek ne.

Dobře, já chci...

Když jsme byli spolu, doma jsme ho ovládali naprosto perfektně.

Myslím si, že je výborný charakter, je hodná ženka, ženská do domácnosti,

fungovala úplně. Ani s tým jiným nemuseli říkat, to bylo prostě

Já jsem byl velice spokojený a velice spokojený, že některých věcí

se tě docela předhání.

Tak jako já řekli k tomu muži jenom tak, že prostě doma nemám prostě chuť nic

dělat, protože jsou na všechno samá, jsou od nevidím do nevidím v práci.

Mirek sedí doma prostě na zadku, nedělá nic a nesnaží se, je na úřadě

práce a prostě to pak člověka nebaví jako doma něco dělat.

Ano, s pínou na matraci.

Ano, s pínou na matraci, protože my máme na postel. Ale on říká, že ty peníze,

co vyděláš, tak ty si to zarazíš. Ano, ty bys to taky tak dělala.

Kdyby ti pán nerozříkal.

Takhle nedělala.

Promiň, já bych se vydala, až to bych vydala, ty jsi někam jiná. My to máme do

školy. Já to nemůžete volit, já na to nemám.

Jako to je tvoje věc, ale prostě ta špína... Jako ten čast.

Já mám jiný priority.

Než... Ne, žádný priority, přesně.

Normálně člověk přece uklízí.

Jako, vy žijete prostě ve chývku. To je chývek, to není ani byt.

Vy tam nemáte spojráky, tam nemáte nic. Jo, tak myslím, že to je přesný. Ale to

není nás. To je kamaráda, že vlastně dřevná teď uklízí.

Takže ať teda má doma někdo do práce, je to vlastně jinak. Ale promiň, já tě do

toho musím zatáhnout. Abyste jen do práce teď? Počkej, aby jako manželka,

dřevná, nějaký rota, když jsi doma hlál šumky, tyvole. Ty jsi toho zřejmě ne

Poslouchej, ale on říká, že to nějak dlouho trvá, jo, ale to už trvá několik

roků, co jsem slyšel, tyhle, ty, kteří tam valí šumky, on říká, jak mě znak

tyhle.

No právě proto to říkám, že samozřejmě není chyba v ní, jo, jo, i když to v

úklidu samozřejmě ženská má uklidit.

To je prostě u mě na první výběr ten úklid.

Ale já už na prvním výběru chci se zeptat, to vám elektrická výměna

přinesla?

To bylo určitá potěšení. Já jsem si to takhle zpestřel.

Řekl bych to takhle laicky, zmínil jsem trošku jídelníček a pochutnal jsem si.

Teď to nevím, zlé lásko, samozřejmě.

Ježíš. Tak mi to přizastalo hodně, jenom s jiným tělem, s

jiným člověkem. Tohle je to, jak to chodí jinde.

Může to být konkrétní sníh?

Válení postele a tak dále.

K čemu konkrétně a kolikrát k tomu došlo?

K čemu?

Jako seksu.

Já myslím, že několikrát došlo k sexu. No zase nepřehánět lidi.

Nejvíc teda jako Romani z Ráno, ale když potom viděla, že musíme taky jako

podívat na křížu, tak co si myslíme? To je zajímavý, že z Měťara nikdo nemá

síru. No, tak jako Romani musíme ženský nemusíme předbavovat sexu, tak co? To mě

nemá síru, já jsem tady kusový. Aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha,

aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha,

aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha,

aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha, aha

Kolikrát jste měli sex?

To je dvakrát denně?

Dvakrát na týden, jasně ty vole. Jste kefál ty vole.

Já se nepoláhávám teď momentálně.

Tak ty se neudělej, tak já musím říct, že čekáš, prosím tě. Ale ne, ale ne, tak

my se vypustíme a vždycky vypustíš takovou strašku z hluby ty vole.

Cože? Tak já nevím, jestli to nepřiděláme, pro mě, ale já prostě... No

víš, jak to mám, že ho domávám, že já... No jo, ale... A proč mi to neřekla na

rovinu? Prostě já ti to říkám celý čtyři... Čtyři roky, pane Bože!

To jo!

Nech to bej, já se tomu nebudu bojovat, člověk. Ano, to je asi tím, že jsi,

tyvole... No ale asi tím, že jenom já nevím, no tak jako, no, jste spolu... A

tak to bude asi těžké... Tak jsme si sedli, no, tak jsme si... Jo, pořád jsme

sedli, to je to, jako...

Já musím přiznat, že tady s partnerkou jsme měli výborný sex.

Tak já ti to říkám tedy.

Poslední dva roky se opakuju, v čem je problém, pane bože.

A až tyka si myslím, že jsi s jinou partnerkou, co uděláš? A jenom se mou,

No tak.

To je jenom... Prostě tě můžu říct, to je trápík tohoto zebírat. To je trápík,

že se držíš do posilovny, pochábeš to, že jdeš z práce, ty vole, jdeš do

posilovny, pak jdeš s kamarádama.

Ale jako pak řekneš, hm, tak dobrý rok, celokrát začínáme. Tak já mám nějaký

priority, že jo?

Ne, já jsem unavěný, víš, to bude tím, že mě nestojí.

No ale tak já mám nějaký priority, přijdu unavěný z posilovny, ty vole.

já řeknu na to mozek.

No jako jo, jasný, jo, ale... Dostáváte dluhy.

No dobře. No teď můžu. Okej, je to napsaný na tebe, jo. Ale tak vem, teď to

dělám pro tebe já, tyvej. Makám takhle netek, tyvej.

Přijdu pozdě z práce, tyvej. Ty máš hodně tý frky, tyvej. A já nechci dělat.

chci dělat tý frky. Já nechci dělat tý frky. Já chci dělat tý frky. Já chci

dělat tý frky. Já chci dělat tý frky. Já chci dělat tý frky. Já chci dělat tý

frky. Já chci dělat tý frky. Já chci dělat tý frky. Já

chci dělat tý frky. Já chci d To taky Romani tříctě, že by se udělal, taky

musíš taky pro mě šukat, jo? Ale tak já se snažím, že jo? Tam Romani se mnou

mrdala, ty vole, říkala, stříkej to do mě, ty vole.

A ty Romani vlastně, nevidím, že by Romani byla nějaká, že by se mě chtěla

udělat. Se udělal dvakrát, během jednoho čísla, ty vole. Takže by se to

neštříkal?

Takže ode mě to vadí, aby se to neštříkal, vole?

Do piče, Německa, vole! O prdele ty!

Ma gore! Ty to prdele!

Pojdechaj ty vole!

Čurák zasranej vole!

Já jsem to můžeš neslet!

Píčoviny tady vole!

Prostě tě tady neptuj tam ty vole ne!

Čurák, mám si o tebe já dělat vole!

Já pro tuto chvíli vám poděkuju a... Mějte se.