Original subtitles

V roce 1238

se Čingischánův vnuk Batu

po tažení ruskými zeměmi,

kdy dobyl a zpustošil Rjazaň,

Vladimir,

Toržok a Moskvu,

zastavil se svým vojskem sto kilometrů od Novgorodu.

Batu cháne...

Mluv, Amet-batyre.

Cestoval jsem lesy až do Novgorodu...

velké a bohaté město

obehnané silnou hradbou.

Prolomíme všechny hradby.

Tyhle hradby ještě nikdo neprolomil.

Naše vojska nemohou projít k Novgorodu

přes lesy, řeky a bažiny.

Bojíš se bláta?

Kipčaku...

Novgorod nezabereme.

Vracíme se do stepi.

Barlasi?

Kadane,

Buri,

půjdete s vojáky po mém boku,

přes ryazanské země.

Sejdeme se na okraji stepi...

tady v tom městečku.

To město se jmenuje Kozelsk, velký cháne.

Tamačo,

ty a tvoji muži půjdete přede mnou.

Mohu se zeptat, velký cháne?

Zabereme si tohle městečko Kozelsk?

Uvidíme,

zda vlčí kůže

stojí za jeho zuby.

- Je mi to líto, Ratšo. - Bratr Daniel.

Vojvoda nechtěl,

aby tě mladý kníže viděl.

Nařídil, abych tě hned vyhnal, pokud přijdeš.

Promiň.

Počkej!

Nech nás.

Nezlob se na vojvodu, Ratšo.

Proč jsi tady?

Tady je dílo mého života,

jeho cena.

Tuto knížku

jsem slíbil malému knížeti

Vasilijovi.

A řekni vojvodovi, že se nevrátím.

Mami!

To je Ratša! Ratšo!

Ne, ne, ne! Jdeme.

- Proč jste ho ke mně nepustili? - Jdeme, jdeme.

Nastydneš.

Vezmi si ho.

Vesnjano, učili tě to špatně.

Krásná dívka musí umět tkát a vyšívat.

Také umím vyšívat.

Ale zbraně mám radši!

Nahoru! Pozor!

Možná tě vezmu do své družiny. Do mé desítky.

Vezmi, umím bojovat stejně dobře jako kdokoli jiný.

Raději vyšívej, krasavice.

Kdo jsou tihle lidé?

Proč se neoženíš?

Na koho tedy spoléháš?

Spoléhám na peníze a ožením se s dívkou.

Budou tě dohazovat.

Koho? Mě?

A komu asi tak?

Za mě, za desátníka družiny z Kozelska. Ljutobora.

Jsi pro mě jako bratr!

Kateřina sukni pletla, Kateřina pravdu řekla!

Od mládí tě miluji, Vesnjano,

víc než život.

Ale já tebe ne.

Miluji Moguta, ne tebe.

Zamiluješ si mě.

- Já na Vtoruše. - A já na Moguta.

Výborně, dobrá sázka.

- Půl hřivny? - Dobře.

Vtorušo, proč stojíš?

Bij ho!

Kdo se dotkne země, prohrál.

Mogute, co se nebiješ? Jsi zbabělec?

Neměl jsi ho brát do své družiny.

No tak, ukaž mu, co tě Ratša naučil.

Tohle není hra s mečem.

Vesnjana má recht, že si bere Ljutobora.

Co s takovým zbabělcem, jako jsi ty?

Lžeš!

Přísahám!

Dnes ji požádal o ruku.

Nebo možná už to udělal.

Lžeš.

Prohrál jsi, Trojane.

Dáš mi je zítra, až dorazíme do Kozelska.

Modli se, bratře Vasiliji, modli se dnem i nocí,

neboť je řečeno: ten, kdo slouží Bohu, bude přijat s laskavostí,

jeho modlitba dosáhne až k oblakům.

Modlím se, modlím.

Bůh ti dá víru.

Objeví se zázrak, velký nebo malý, abys mohl věřit.

Hej, proč ses zastavil, bratře Vasiliji?

Hej, mniši!

Co vezete?

Obilí.

- No tak, slez dolů. - Bůh je útočiště.

- Koho se to týká. - Na kolena!

Na kolena! Bůh tě ochrání.

Ten už je pryč.

Proč skrýváš svou tvář?

Možná nejsi mnich,

ale jeptiška, co?

Podívejte se.

Podívejte, jak zírá.

Odlož svou pýchu, bratře. Pros o milost Páně.

Modli se k Nejvyššímu. Pane Ježíši...

Zvedni hlavu, Boží muži.

Jdeme.

Počkej a co obilí?

Jdeme, říkám.

Vstaň, bratře Semjone. Jsou pryč.

A nic si nevzali.

Pomohla modlitba.

Bůh se přimluvil.

Ostřeji! Ostřejší úder!

A znovu! Hop! To je ono.

Zdravím, vojvodo.

Poklona.

Pokračujte.

Boj, boj.

Tvrději, tvrději!

Zdravím, kníže.

I já tě zdravím, vojvodo.

Budeš mě kárat za to,

že jsem víc knihomol,

že se vyhýbám meči?

Není to hodné knížete?

Kníže by měl být rozumný a mít štěstí.

Vždy se najde někdo, kdo se za takového knížete ohání mečem.

Proč Vasilije nepustíš mezi lidi?

Kozelský lid nesmí vidět

slabost svého knížete.

Lidé potřebují vidět svého knížete.

Slabého nebo silného, sami se rozhodnou.

Vím, že tu byl Ratša.

Řekl jsem mu, aby sem nechodil.

Nech to být.

Už to není Ratša,

ale bratr Daniel.

Slouží Bohu pokorně,

dal svou knihu knížeti.

Uklidni se.

Proč jsi tak zachmuřený?

Z daleké strážní věže dorazil posel.

Mongol k nám přichází

ve velké síle.

Můžu se tě na něco zeptat, Tamačo-nojone?

Neptej se na povolení, Barlasi.

Jsi potomek Čingischána,

Batův oblíbenec.

Proč tak nenávidíš Rusy?

Mého otce Haida

zabili Rusové u řeky Kalky, když k nim jel jako posel.

Přísahal jsem, že jejich potomky vyvraždím,

všechny do jednoho.

Tugudaji!

Potřebujeme hašar,

hodně hašaru.

Bez něj město nedobudeme.

Shromážděte rolníky, všechny. Nešetřete děti ani ženy.

Jsi si jistý, že Batyj bude chtít město?

Určitě potřebujeme hašar, Barlasi.

Zdravím, Radomíre.

Ví už Darja o Vesnjaně?

Jak se jí daří?

Měl bys se tam jít podívat.

Je pravda, Ljutobore, že si pro nás jdou Mongolové?

Pravda.

Vstoupíš do domobrany?

S otcem nejsme vojáci,

my tvoříme krásné věci.

Otec se rozhodl odjet do Smolenska.

No jasně.

Zatímco ty vytváříš krásné věci, někdo za tebe musí zemřít

pod meči nepřítele.

Nic neřekneš?

Co k tomu říct?

Myslela jsem, že Vesnjana je pro tebe jako sestra.

Taky jsem si to myslel, ale srdce neoklameš.

A mě oklameš?

Promiň mi.

Je to tak lepší.

Než se pak celý život trápit s někým, koho nemiluješ.

Odcházíte?

Radomírův otec odjíždí a já zůstávám.

Proč jsi taková?

Nejsem vycvičená k boji jako tvoje Vesnjana,

ale jsem dobrá šamanka, myslím, že se budu hodit

při ošetřování raněných.

Můj otec souhlasil,

nemohu ho neuposlechnout.

A žít s Ljutoborem?

Taky nemůžu.

Tak pojďme do Novgorodu.

Jsem vycvičený v boji.

Ratša mě učil.

Půjdeme ke kupeckým strážím, neztratíme se.

A co otec?

Uvedeš ho do rozpaků.

Holoubci.

Vrkají, vrkají.

Nemohu bez tebe žít, Vesnjano.

Pojďme.

Jdi za Trjasilou a řekni mu, že večer přijedu se zbožím.

Stůjte, bojovníci!

Stůjte!

Stůjte!

Stůjte!

Prosím, přestaňte!

Postavte ho.

To je Urus Dvouruký.

Barlasi, koukni se na něj.

Kdysi byl v boji nepřekonatelný.

Tento Rus byl Subedajovým nejlepším otrokem.

Nikdy jsem nebyl otrokem.

Jsi otrok a zrádce.

Zradil jsi svůj lid,

když jsi vstoupil do našich služeb.

Zradil jsi nás,

když jsi utekl od Subedaje.

Vrátil jsem se do své vlasti.

Sloužit ukřižovanému bohu?

Ty mu budeš sloužit, otroku.

A proto nás Vasilij, náš kníže, svolal,

ať se rozhodneme, co uděláme.

O čem rozhodovat?

Zůstaneme za hradbami.

My se udržíme,

ale co rolníci?

Zůstanou v lese,

jsou na to zvyklí.

Na krmení je ve městě není dostatek zásob.

To není rychlý nájezd Polovců.

Mongol bude naše země často drásat.

Měli bychom vyslat posly.

Pozvat rolníky do města...

to je křesťanské.

S jejich věcmi a vozíky to potrvá, než se tam dostanou.

Mongol by zároveň s nimi mohl vtrhnout dovnitř.

Brány by měly být předem uzamčeny

a most...

spálit.

Ne!

Mongol je na cestě do města

a cestou bere zajatce.

A když leze na hradby,

staví je do prvních řad jako živý štít před sebou

a nazývá je "hašarem".

A proto já, Vasilij, váš kníže,

nařizuji vyslat posly,

aby přivedli co nejvíce lidí pod ochranu hradeb,

aby Mongolové neměli hašar.

A co most, kníže?

O mostě psal taky Ratša.

A o tom si promluvím s vojvodou.

Náš kníže dospěl.

Hned, Ratšo, vydrž.

Váňo!

Váňo!

Synu!

Mám ho od mámy.

Druhý den ráno našli koně.

Takže jsem ho neukradl.

Říkal jsem to,

nikdo mě neposlouchal.

Tiše.

Co je?

Zůstaň tady.

Pokud uslyšíš zapískání, jsou to potíže.

Běž do svatyně a tam se potkáme.

A jestli se do rána nevrátím,

jdi domů k otci.

Miluji tě.

Stůj, neutečeš!

Co jsi zač?

Zloděj, který krade cizí ženu?

Kde je?

Vesnjana není tvoje žena.

A nebude, dokud budu naživu.

To nebude trvat dlouho.

Není to příliš velká čest pro sedláka, Ljutobore?

Pověsíme ho na strom.

Není to sedlák, Mogute.

Ratša mu dal svobodu předtím, než odešel do kláštera.

Dejte meč svobodnému člověku.

Já, Ljutobor,

desátník Kozelské družiny,

tě vyzývám k Božímu soudu.

Uvidíme, co tě Ratša naučil.

Mongolové!

Naskoč!

No tak! Dělejte, dělejte!

Dělejte, dělejte!

Živý.

Vrátil ses, bratře Danieli?

Co se stalo?

Snad Mongolové?

Tamačo!

Přijmi od nás dar.

Kde jsi našel takovou květinku?

Utrhl jsem ji v lese.

To je nádhera.

Budeš se bránit, zabiju tě!

Vezměte si ji!

Je vaše!

Počkej!

Počkej, bratře Danieli!

Není ti dobře v mnišské cele, Boží muži?

Není čas, bratře Danieli.

Myslím,

že naše hříchy mají být odčiněny

nikoli křížem, ale mečem.

Mám víc hříchů, než kdy budeš mít ty.

To vím, lupiči Berendeji.

Lupič všech lupičů, když na to přijde.

- Přiznal jsi to, že ano? - Přiznal.

Opravdu si mě nevezmeš na posilu, bratře Danieli?

Říkej mi Ratšo.

Pak ty mě... bratře Vasiliji.

Budeš takhle bojovat s Mongoly, Vasiliji, v sutaně?

Kam jdeme, Ratšo?

Do Kozelska, bránit město.

Potřebuji tu vidět někoho poblíž.

Nebo je nám banda lupičů v boji k ničemu?

Myslíš své lupiče?

Schovávají se tady v lese.

Budu tě čekat u božích ikon.

Jdeme.

Tamačo!

Zajali jsme vězně.

Tento válečník bojoval.

Je to Ljutobor, desátník Kozelské družiny.

Zná náš jazyk?

Je to obchodník. Obchodoval s našimi lidmi.

Říkal, že by nám mohl být užitečný.

Zabijte ho.

Nedělejte to! Ne, pane!

Mohu vám pomoci.

Ve městě Kozelsk je místo, kde je hradba slabá.

Vím, kde to je.

Lžeš.

Ne, ne, ne.

Ne, pane. Může to potvrdit.

Ljutobore...

Ljutobore!

Ljutobore, řekni jim to!

Že město má slabou hradbu na jižní straně!

Řekni to! Nechají nás žít! Řekni to!

Postarejte se o něj.

Hajote, dostal pořádně zabrat.

Možná mučení nevydrží.

Zavřete ho do klece.

Plaz se za mnou.

Plaz se, otroku!

Možná budeš skutečně užitečný.

Usnula jsi?

Ne.

Vesnjano...

Vesnjano.

Vesnjano...

Vesnjano.

Ticho!

Nebo tě podřežu!

Takže si nás svolal na porážku?

Dát naše břicha mongolským šavlím?

A vy doufáte, že zůstanete v lese?

Když nebude Kozelsk, tak nebudete žít ani vy!

Bez lidí, bez obživy...

Do toho ti nic není, mnišáku!

Už nejsi vůdcem, není na tobě, abys rozhodoval.

Běž do své komůrky a pomodli se, bratře Vasiliji.

- Říkám to správně? - Přesně tak!

Přesně tak!

Bůh mi odpusť...

Tak co tu provádíte, bratři zběsilí?

Ulybo, zabil Zamjatu.

Jak se máš,

Berendeji?

Zdravím.

Zdravím, Ulybo.

Co je, lupiči?

Kdo vám teď tady velí?

Tichon!

Zabiju tě!

No!

Kdo vám teď velí?!

Kdo?!

Ty, Berendeji.

Berendej,

a ne bratr Vasilij.

Ať je po vašem.

Shromážděte se, zabijáci.

Je čas splatit dluh.

Ratšo?

Nepoznals mě?

Už nejsi mnich, že ne?

Někoho jsi ztratil?

Hledám Vesnjanu.

Nedotýkej se ho!

Podívej se, kolik jich je.

Co to blábolí po tom jejich...

Tugudaji, kde je ta dívka?

Kdo je to?

Nikde není k nalezení, nojone, hledali jsme ji všude.

Tady ty chytili na obchodní cestě.

Kudim, nebo co?

Kudime!

Hej, Rusové! Na kolena!

Znáš je?

Jedná se o zlatníka a jeho syna z Kozelska.

Kudime,

znáš jejich jazyk?

Řekni veliteli,

že pro něj mám dárek.

Říká, že má pro tebe dárek.

Cokoli potřebuji, obstarám si sám.

Mladýho do hašaru.

Stůjte!

- Zabijte starce. - Nedotýkejte se mého syna!

Otče! Otče!

Ne!

Přijmi, Ratšo, svoji družinu.

Počkej, Berendeji.

Toto je Ratša

Obouruký,

Kozelský setník.

Nevěřím mu.

Já ano.

Berendej se za vás zaručil.

Říkám vám,

vy zabijáci...

kdo nebude litovat položit život v boji s nepřítelem,

tomu bude odpuštěno a přijde ke slávě.

Pokud jste slabí duchem,

můžete hned teď odejít.

Vojvodo, Mongol, na hranicích kraje se krmí pro rozptýlení.

Tři přijíždějí k nám.

Jeď!

Zvládli jsme to.

Téměř všichni rolníci se shromáždili ve městě.

Tamačo!

Tamačo!

Tamačo, Rusové mají bránu otevřenou.

Dokážeš ji dobýt?

Ano, nojone.

Ale dlouho ji neudržím.

Nemusíš ani moc dlouho, zvládnu to.

Chci jít s nimi, Tamačo-nojone.

Ne, Barlasi.

Batyj mi to neodpustí. Jeď, Tugudaji.

Nechť ti Bůh Sulde dodá sílu.

Smím mluvit, můj pane?

Na kolena!

Na příkaz vojvody byl most silně naolejován.

Co to znamená?

To znamená, že nás čeká past, Barlasi.

Když někteří vojáci přejdou most, zapálí ho.

Jsi užitečný otrok.

Tugudaji, víš, co máš dělat.

Luky k boji připravit!

Palte!

Náš plán selhal.

Vojvodo!

- Kam jdete? Stáhněte se! - Je jich málo, vojvodo!

Řekl jsem, stáhnout!

Mongolové se otočí a budou bojovat.

Přijde jim pomoc a my pošleme nějakou k nám.

Oni pro další a opět těsným rozdílem.

A tak dále, dokud se celá družina nedostane za hradby.

A pak Mongol se vrhne vší silou a odřízne bránu.

Ano, správně.

Ratša to tak psal.

To bys věděl i bez něj.

Polovci dělají totéž.

- Uvolni tu zácpu. - A most spálit?

Ne. Nechte to chvíli stát.

No tak, chlapi.

Počkej.

Tamača řekl, že je máme vzít živé.

Kdo jste?

Jsem Ljutobor, desátník Kozelského vojska.

A to je kdo?

Ona...

je moje...

snoubenka.

Pane, kdo je to po levé ruce velkého chána?

Nejmenuje se náhodou Amet?

Amet-batyr?

Odkud ho znáš?

Je bratrem Vadima, Kozelského vojvody.

Vadim mu zachránil život.

Jsi velmi užitečný otrok.

Nikomu o tom neříkej.

Na co myslíš, Amet-batyre?

Je čas jít do stepi, velký cháne.

Toto město pro nás bude sokolí klecí.

Tvůj oblíbenec Kipčak nechce s tímto městem válčit.

Tenhle Kipčak je mi věrný jako pes, Subedaji.

Když mu to nařídím, bude bojovat s kýmkoli.

Držte formaci. V tom spočívá vaše síla proti jezdcům.

Pamatujte si, že pokud Mongol utíká,

nepronásledujte ho, je to léčka.

A co když opravdu utíká?

Tím spíš ho nepronásledovat... léčka je ještě jistější.

Mongol je mazaný.

Velmi mazaný.

Na ně jsme cestou narazili.

Vesnjano?

Kvůli tobě!

Kvůli...

Kvůli tobě!

Kvůli tobě!

Kvůli tobě!

Ty!

Oddělte je.

Co ti to udělali, děvče?

Kozelsk je dobře opevněn:

hluboký vodní příkop a vysoké hradby.

Tyto hradby mají slabinu, můj cháne,

a já o ní vím.

Síla každé pevnosti není v hradbách,

ale v mužích, kteří je brání.

Tam je každý obyvatel města vojákem.

Pošleme posly...

třeba nám ten plod spadne do rukou sám.

Velký cháne, mohu jít jako posel?

Tamačo, ty pojedeš.

Velký cháne, mohu jít s Tamačou?

Jdi, Barlasi, buď poslem.

Naučte se vítězit nejen ostrým mečem, ale také lstivým slovem.

Proč potřebuješ ruský šíp, Tamačo?

Nikdy nevíš, který šíp tě připraví o život.

Možná to byl můj?

A třeba to byl můj?

Otevřete brány!

Jsme poslové velkého chána!

Otevřete!

Pokloňte se knížeti, poslové.

Řekni mu,

že před sebou vidím chlapce, ne knížete.

Dětem se neklaním.

Váš kníže je dítě.

Tamača se dětem neklaní.

Posel je tváří a hlasem svého panovníka.

Kvůli poslové nevědomosti už váš panovník ztratil tvář.

Teď si poslechněme jeho hlas.

Co nám Batu chán nabízí?

Otevřete brány

a vydejte se na milost a nemilost Batu chánovi a získáte život.

Ty jsi tady velitelem?

Řekni teď a tady.

Otevřete brány, vydejte se na milost Batu chánovi.

Tady jsem velitelem já.

Kníže Vasilij!

A já říkám: "Ne!"

Poslouchej, malý kníže,

tvůj dědeček Mstislav zabil mého otce,

čímž porušil válečné zákony zakazující zabíjení poslů.

Přísahal jsem, že zabiju všechny jeho příbuzné.

Ale tebe nezaříznu.

Já tě skopnu, chlapče.

Zavřu tě do klece,

budu tě vozit a ukážu,

že Tamača pomstil svého otce.

Ne, tlumočníku, nepřekládej.

Nejprve se k němu dostaň.

Řekni svému chánovi,

že náš kníže je sice mladý,

ale my za něj zemřeme.

Jsme pravoslavní lidé.

U hrobu obdržíme korunu nesmrtelnosti.

Rusové!

Rusové!

Rusové zabili Barlase!

Poprav mě, velký cháne!

Moje chyba!

Neodradilo to podlé Rusy.

Není to poprvé, co zabili naše posli.

Teď už je mi jedno, jaký má vlk zuby.

Vytrhám mu je za mého Barlasa a stáhnu mu kůži.

Zabili Čingischána.

Musí zemřít.

Smrt jim! Zabijme je všechny!

Už bylo na čase.

Pobijeme stráže,

zapálíme katapulty

a přes most vejdeme do města.

- Otevřou nám bránu? - Otevřou.

Dělej, ukaž,

co ti tví zabijáci dokážou.

Ulybo!

Strážní.

Tiše, tiše! No tak počkej, stůj!

Hledej arabské řemeslníky. Najdi je a zabij je.

Jinak Mongolům rychle postaví nové katapulty.

Jsou tam naši vězni, osvoboď je.

- Ugrio! - Tiše, tiše.

Vezměte mrtvým zbraně...

a běžte na most.

Je čas!

Pojďte!

Rusové zaútočili!

Rusové zaútočili!

Zmatek u Mongolů...

katapulty hoří,

bitva zuří.

S kým bojují?

Nevím, myslím, že jsou to naši.

Naši jsou všichni tady, za hradbami.

Družina je před branami?

Počkej chvíli.

Mohl by to být mongolský trik.

Jdeme!

Vesnjano!

Utíkej!

Držte se! Držte!

Držte se!

Ty?

Ratšo?

Spalte most.

Nechals je jít.

Tohle je Urus Dvouruký co přežil.

Nepřispěchal jsi mi na pomoc.

Bránu!

Otevřete bránu!

Neotvírejte ji!

To je Berendej a jeho lupiči.

Otevři bránu!

A kdo jsi ty, abys rozkazoval?

Ratša Dvouruký...

setník Kozelské družiny.

Nemám v družině takového setníka.

Otevřete bránu!

Pojďme dovnitř.

Pojď, jdeme.

Pojďte, bratři, jdeme.

Dceruško...

Co je s ní?

Bída, otče.

Velké hoře.

Klire, řekni mi,

jak je možné pustit lupiče do města?

Tito lupiči v boji s Mongoly nešetřili svá břicha.

A tvůj bratr Kudim se vzdal bez boje.

Mongolský otrok, který jim slouží.

Kde je otec?

Zabit.

Vojvodo,

vyslyšte mě.

V Kalce jsem bojoval s Mongoly na život a na smrt.

Kníže Mstislav byl zabit

a všichni, kdo byli s námi, byli zabiti.

Poddaný je povolán, aby sloužil,

jinak ho čeká smrt.

Ale na Rusa, na pravoslavného křesťana, jsem nikdy meč nepozvedl.

Souhlasil jsem jim sloužit, protože...

jsem věděl, že Mongolové znovu napadnou Rus.

Chtěl jsem zjistit, kde má Mongol sílu,

v čem je slabý, jak vede válku.

A zjistil jsem to!

Jakmile jsem to zjistil, utekl jsem.

Slyšíš mě, synu?

A ještě:

tvůj bratr Amet

slouží Batu chánovi.

Dnes jsem s ním zkřížil meče.

Bůh ti žehnej, Amete.

A ať tě bohové chrání, vojvodo.

Děkuji ti, že jsi mě ochránil, uzdravil z mých ran

a uchránil před smrtí.

Ale já jsem Kipčak a vyrostl jsem ve stepi.

A město je pro mě...

jako klec pro sokola.

Sbohem.

Hej!

Tamačo!

Ty jsi...

zabil Barlase?

Ano,

zabil jsem ho.

Protože chci tohle město ovládnout.

Ale to přece chceš i ty!

A proč to chci udělat?

Mezi těmi, kteří v noci zaútočili, byl i tvůj otrok...

Tvůj oblíbenec Urus Dvouruký, který tě zradil...

a utekl.

Je ve městě.

Co je dál ve tvé malé knize, řekni mi.

Tak proč si ji nepřečteš sám?

Ulybo,

osvobodils mě z mongolského otroctví, pamatuješ?

A zachránil mi život.

Jsem Radomír.

Půjdeme ke mně domů?

Pohostím tě.

Dáme si jídlo, vypijeme kvas.

Pojďme.

Gušo!

Je slabomyslný.

Tady máš.

Běž, běž.

Vždycky ho krmím, když jdu kolem.

Vidím, že jsi laskavý...

a bohatý.

Mám rád bohaté lidi.

Okrádám je.

Nebojíš se?

Ne.

Pojď dál, Ulybo. Hned jsem zpátky.

Nalej mi vodu.

Tady máš vody, jasné?

Zbláznila ses, služko?

Nejsem služka!

Ulybo,

to je moje sestra Darja.

Co to děláte?

A tohle je Ulyba, zachránil mi život.

Říkal jsem ti to.

Pojď, jdeme.

Řekni, proč jsi mě pozval.

Nepozval jsi mě sem na jídlo.

Ulybo,

nauč mě ovládat zbraň jako ty.

Kterou?

Nevím.

Mečem...

nebo lukem.

Podrž ho.

Drž ho silněji! Co to děláš?

Mečem je třeba umět zacházet už od dětství.

A lukem taky.

Nauč mě to.

Počkej.

Omlouvám se, že jsem si myslel, že jsi služka.

To ti slouží k dobru, drzoune.

Ale ani se služkama se tak nemá zacházet.

Možná se služkám líbí,

když je plácnu po zadku?

Tady, zkus to.

Soustřeď se na šíp.

To je přesně pro tebe.

Chceš si ji koupit?

Kuše je dobrá.

Špatné u mě nenajdeš.

Čím mi zaplatíš, stříbrem?

Ostřím.

Veliký cháne!

Veliký cháne!

Buri a Kadaň nestíhají termín.

Nebudou tu ještě tři desítky dní.

Veliký cháne!

Mluv, Amet-batyre.

Došly nám zásoby, nemáme krmivo pro koně.

Nemůžeme čekat tři desítky dní.

Musíme jít do stepi.

Měli bychom si vzít město. Město má všechno.

Počkáme na Buriho a Kadana.

Mají katapulty a řemeslníky.

Můj otrok zná slabé místo ve hradbách.

Tamačo, jsi hluchý?

To stačí.

Nemáme zásoby, abychom čekali na Buriho a Kadana.

Ztrácíme čas.

Pokud máme čekat na Buriho a Kadana,

tak ztratíme čas.

Pokud máme hradby dobývat bez katapultů,

tak přijdeme o muže.

Ale pokud odejdeme a necháme město neporažené,

tak přijdeme o všechno.

Válečníci!

Vpřed!

Luky připravit k boji!

Ulybo!

Ulybo!

Dělej, dělej, no tak!

K bráně!

Hotovo?

Ano.

Dělej.

Zapřete se!

Stahují se!

Subedaji,

byl jsi pravou rukou velkého Čingischána.

Dobyl jsi půlku světa.

Co je špatného na tomhle ruském městečku?

Proč tolik trpím ztrátami?

Mogubulgusun.

"Zlé město".

Batu cháne,

vezmeš si ho.

To vítězství ti však slávu nepřinese.

Sláva bude patřit jim.

Batyj brzy očekává katapulty.

Vaše hradby se rozpadnou na kusy.

- A to je vše? - Všechny do jednoho podřežou.

Kníže, kněžno!

Vězeň řekl, že Mongolům přichází pomoc.

Brzy začnou rozbíjet hradby kamenama.

Musíme požádat Černigova o pomoc.

Michajl Černigovskij nepomůže.

Myslí jen na sebe.

Nebudou za nás prolévat krev.

Město nemůžeme bránit sami.

Výpady je třeba provádět v noci v malých skupinách

a zabíjet Mongoly v jejich doupěti.

Máš pravdu, vojvodo.

Známe každou stezku na našem území.

Zlo se v tobě usídlilo, Vesnjano.

Dovol Pánovi, ať ho vyžene z tvé duše.

Poklekni

a pomodli se.

Zmírni svůj hněv, milá.

Očisti svou duši od špíny,

budeš se cítit lépe.

Přijmi Boha do svého srdce.

Tamačo, Rus!

Můj pane, mám v Kozelsku bratra, obchodníka,

mohl bych ho přesvědčit, aby vám sloužil.

Jak ho přesvědčíš, když jsi tady a on je za hradbami?

Do města vede tajný průchod.

Co jsi říkal?!

Průchod je úzký, armáda jím neprojde.

Projde pouze jeden. Nikdo o něm neví, pro sebe jsem ho dělal.

Promluvím si s bratrem.

Ale musím mu něco slíbit.

Ukaž tento plát jakémukoli Mongolovi,

řekni mu mé jméno

a on splní jakýkoli tvůj rozkaz.

Dašo...

Neboj se. To já se bojím.

Ulybo?

Co tu děláš?

Co tady děláš uprostřed noci, co?

Podej mi ruku.

Podej mi ruku, neboj se.

Přinesl jsem ti dárek.

Nos ho,

aby si tě nespletli se služkou.

Vzal jsem to Mongolovi, když hořely katapulty.

Je to náhrdelník mého otce.

Byl zabit Mongoly.

Omlouvám se.

Omlouvám se...

Dobře, nech mě.

Co tam máš?

No...

odřel jsem se.

Posaď se.

Sedni si, sedni.

Kudime?

Já, bratře, jen nekřič.

Proč jsi tady?

Chytí tě.

Nechytí.

Pokud mě neprozradíš.

Myslel jsem, že se neukážeš.

Celé město ví, že jsi zrádce.

Kozelsk je odsouzen k zániku.

Mysli na sebe, Trjasilo.

Na nás.

Co navrhuješ?

Sloužit jim tak, jako já.

Po Kozelsku Mongol vyvraždí celou družinu a knížata

a půjde do Novgorodu,

zatímco my tady zůstaneme.

Moje služba přijde Mongoly draho.

Sedm týdnů stál Batyj

u hradeb Kozelska a čekal na pomoc.

Po sedm týdnů se jeho vojáci pokoušeli dobýt hradby

dnem i nocí a utrpěli těžké ztráty

od odhodlaných obránců města.

Kadan a Buri

konečně dorazili do Kozelska

a připojili se k Batyjovi.

Tohle zatracené město si vezmu!

Ztratili jsme mnoho statečných bojovníků, kteří jsou mému srdci blízcí.

A za to já, Batyj,

od nynějška nařizuji pod trestem smrti

nazývat toto město Mogubulgusun...

"Zlé město".

To je jediný způsob,

žádný jiný!

To vše a navždy zapomenout na jeho prokleté jméno!

Budeme se bránit, vojvodo?

Bojím se o svého syna.

Je slabý a malý.

Pro tebe je synem,

ale pro nás je knížetem.

A my jsme jeho silou.

Ubráníme se?

Řekni.

Budeme bojovat...

a pak dá-li Bůh.

Miluji tě.

Pomoz zachránit Kozelsk, Amete, zapal katapulty.

Vadime,

sloužím Batu chánovi.

Toto město ti poskytlo útočiště.

Ve stepi bys zemřel na své zranění.

Amete,

nemůžeš dát jedno sedlo na dva koně.

Vyber, za koho půjdeš.

Necháš Kozelsk zahynout?

Ne, Vadime,

vybral jsem si dva koně a jedno sedlo.

Nepozvednu proti vám meč,

ale 'Zlé město' je odsouzeno.

"Zlé město"?

Tak ho nazval Subedaj.

Palte!

Spálí hradby.

Neudržíme město, vojvodo.

Musíme se snažit, nemáme jinou možnost.

Nikdy nepřežijeme noc.

Pak se rozdělíme.

Polovinu družiny povedu přímo na katapulty.

A když se mnou bude Mongol bojovat,

přijdeš z druhé poloviny a udeříš ho zprava.

Pokud vezmeme celou družinu, kdo zůstane na hradbách?

My!

To už je moc.

Ženy a děti ušetříme.

Kdy tomu v Rusku bylo jinak?

Moguto,

zůstáváš tady.

Pokud se nevrátím,

budeš vojvodou ty.

Vím, že to zvládneš.

Ten, kdo jde se mnou se připravuje na smrt.

Kdo je s vojvodou...

podpálí katapulty

a vrátí se živý k obraně města.

Vrátím se.

Vrátím se živý.

Postarej se o svého syna, našeho knížete.

Vojvodo!

Vojvodo!

Můj synu,

jak jsem ti říkal,

začal jsem sloužit Mongolům,

abych se naučil jejich vojenským trikům.

Přinést Rusku užitek, jsem ti říkal.

To není pravda.

Lhal jsem ti.

Tehdy jsem se bál.

Chtěl jsem žít.

Raději bych byl mrtvý.

Je mi to líto, synu.

Sbohem, otče.

Otevřete bránu!

Družino, poslouchejte mě!

Všichni dolů!

Utíkejte!

Pospěšte si!

Modli se za nás.

Modli se za nás, Berendeji.

Mysl je přístupná moudrosti učitele.

Učiteli nerozumných a chudých, ochránce,

upevni mé srdce v rozumu, Pane.

Dej mi slovo, Otče, nezakazuj mým ústům k tobě volat.

Milosrdný, smiluj se nad padlým člověkem!

Modlíme se k tobě, tvoji služebníci,

a poklekáme před tebou svými srdci!

Vyslechni nás, ó Nejčistší!

A zachraň nás, kteří jsme stále ponořeni do smutku!

A ochraňuj své město před každým nepřátelským zajetím, Matko Boží!

Smiluj se, Bože, nad svým dědictvím,

přehlédni všechny naše hříchy,

neboť nyní máme Ochránkyni, která se za nás modlí k tobě,

která tě porodila, Kriste, na zemi bez semene,

pozemskou milost, kterou jsi svou vůlí vtělil.

To je ten Urus Dvouruký?

Ano.

To je Ratša Dvouruký.

Hodně mě toho naučil.

Zabij ho.

Nemůžu.

Já můžu.

Nepotřebuji jeho smrt.

Potřebuji tvou loajalitu.

Zabij ho!

Vezměte si ho!

Přiveďte zrádce.

Ať ten ruský bastard zabije svého vlastního velitele.

Zabij!

Ne!

Ne!

Ne!

Vykonej,

co ti tvůj pán nařídil.

Zabij!

Ratšo!

Ratšo!

Hoďte ho do rokle,

aby ho sežrali vlci a vrány.

Má víro.

Kriste, můj ochránce.

Duchu Svatý, má naděje a ochránce,

neopovrhuj mnou, Blahoslavená,

neboť jsi mi pomocnicí v zármutku,

v nemoci i proti všemu zlu, a já tě velebím, Nejsvětější.

Poznejte a uvidíte,

že já jsem Bůh, který zkouší srdce a vede myšlenky, odhaluje skutky,

očišťuje hříchy, dává potravu sirotkům, chudým a nuzným.

Skoro jsme tam...

došli.

Vojvodo!

- Je Ratša naživu? - Ne.

Zabili ho.

Trjasila tě zradil.

Tak co, Amete,

uvidíme se v nebi?

Uvidíme se, bratře.

Rozhodl ses, Amete.

Střílejte!

Pane, ochraňuj své město.

Pane!

Můj jasný sokole.

Kdo tě střelil šípem?

Kdo tě přivedl do hrobu?

Kdo tě zničil, můj milý?

Matko Země, rodná země...

...dej mi život a sílu.

Veliký cháne, ona nezpívá, ale kouzlí.

Batyjo, ona vzkřísí všechny mrtvé bojovníky této země.

- Vpřed! - Vpřed!

Ulybo!

Vesnjano!

Teď jsi vojvodou ty, Moguto.

Řekni mi, co mám dělat.

Mongolové!

Přicházejí!

Neudržíme hradby.

Pojďme do knížecího paláce, tam se opevníme.

Běž do knížecího paláce! Utíkej.

A co ty?

Já budu stále naživu.

Utíkej, prosím tě.

Najdu tě, slibuji. Slibuji!

Ulybo!

Běž!

Zachraň knížete!

Pospěš si!

Zavřete bránu!

Sem!

Moguto!

Zavírej!

Rychle, rychle!

Vladyko!

Musíme jít do sklepa. Nebojte se, kníže.

Jdeme.

No tak, pospěšte si.

Hledejte knížete!

Polezte tudy.

Nepolezu!

Jsem kníže, ne krysa!

Proto lezte, jste kníže!

V bitvě nám svazujete ruce, budeme vás muset chránit.

Držte!

Pojď sem.

Pane,

přijmi duše těch, kdo se nevzdali nepříteli.

Nedotýkej se ho!

Kde je kníže?

Řekni, kde je kníže?

Uhněte!

Řekni mu, že chci vědět,

kde se skrývá jejich malý kníže.

Ljutobore, vzdej se.

Dobře, kvůli starému přátelství domluvím, aby tě nezabili.

Řekni mi, kde je kníže.

To je lepší.

Zabijte ho!

Slyšíš?

Ticho.

Znamená to, že všichni naši byli zabiti?

Zakřičíme, ať nás najdou.

Ne, mami,

já umřu u tebe.

Modleme se tedy, můj synu.

Můj kníže...

Skutečný kníže.

Otče, toto město jsem dobyl a vypálil.

Pomstil jsem tě.

Kozelsk padl.

Batijský chán, rozzuřený obrovskými ztrátami své armády,

nařídil vyhlazení všech obyvatel od malých po velké.

Mongolové hledali mladého knížete Vasilije živého i mrtvého,

ale nikdy ho nenašli.

Co tam stojíš, hlupaňo?

Podej odsud!

Za Kozelsk!

Tak co, Trjasilo,

pomohli ti tvoji Mongolové?

Nemusíš se tam dívat.

Jdeme?

V

VĚ

VĚN

VĚNO

VĚNOV

VĚNOVÁ

VĚNOVÁN

VĚNOVÁNO

VĚNOVÁNO

VĚNOVÁNO P

VĚNOVÁNO PA

VĚNOVÁNO PAM

VĚNOVÁNO PAMÁ

VĚNOVÁNO PAMÁT

VĚNOVÁNO PAMÁTC

VĚNOVÁNO PAMÁTCE

VĚNOVÁNO PAMÁTCE

VĚNOVÁNO PAMÁTCE P

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PA

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PAD

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADL

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝ

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝC

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH P

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘ

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI O

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OB

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBR

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRA

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRAN

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ R

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RU

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUS

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSK

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ Z

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZE

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEM

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V P

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V PR

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V PRŮ

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V PRŮB

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V PRŮBĚ

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V PRŮBĚH

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V PRŮBĚHU

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V PRŮBĚHU

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V PRŮBĚHU V

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V PRŮBĚHU VŠ

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V PRŮBĚHU VŠE

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V PRŮBĚHU VŠEC

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V PRŮBĚHU VŠECH

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V PRŮBĚHU VŠECH

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V PRŮBĚHU VŠECH D

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V PRŮBĚHU VŠECH DO

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V PRŮBĚHU VŠECH DOB

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V PRŮBĚHU VŠECH DOB

VĚNOVÁNO PAMÁTCE PADLÝCH PŘI OBRANĚ RUSKÉ ZEMĚ V PRŮBĚHU VŠECH DOB

Dajbog & subsource.net (❁´◡`❁)