Original subtitles

Vážení cestující, váš průvočí vás vítá.

Dnes náš vlak navštíví severní pól a představíme vám mé vzdálené příbuzné

Troodony Severu. Proto si honem nastupte na T -Rex Express.

Nastupovat! Tento seriál by nikdy nemohl vzniknout bez podnětů vás, diváků.

Děkujeme vám. Minimax uvádí...

Týrex Express.

Byla jednou jedna maminka a v Teranodoní to byla hrdinka.

Na vejtích seděla a praskání slyšela říká. Už jsem se moc těšila. Ajde jedno

druhém. V Teranodoní celý hnus dva je tvér. Prdku, zlatko, nešiko.

Prdek hned. Počkej, ještě je jedna.

Poslední mládě je jiné. Oca a zuby oči zelené.

Ničem jim nebylo podobné.

Dělám hnízdě v Teranodonově. Ale paní Teranodonová jen sečne. Kusy mezi svými

tváma.

Dinosauři ve sněhu

Že pojedeme vlakem až na severní pol.

Já hrozně se těším. Divu děti, dnes se podíváme na konec

světa.

Bude to báječný bílet.

Severní pol vypadá v zimě neuvěřitelně. Ano, a když budeme mít štěstí, poprvé

uvidíte děti sníh.

Sníh? Sníh.

A co to je?

No, em, tedy, totiž, když je vodě moc zima, promění se v led.

A potom padá z oblohy jako sníh.

Jak? No, pan průvočí vám to asi vysvětlí líp.

Aha, a už je tady.

Hurá, ty jsi veškerý.

Nás to plá...

Nemůžu se dočkat, až bude sníž. Mám pro něj taneček.

Pozor. Jé, promiňte, pane průvočí.

Blístky, prosím.

Kole, to jsou mi věci.

Jedete v nejtuší zimě na severní plov. Jo, a uvidíme sníž. Ať je to cokoliv.

Víte, že z vraků občas prší? Jo. Když se vzduch ochladí, voda mrzne a... vytvoří

sněhové vločky.

To jsem říkal taky. To je krása!

Skoro jako já!

Náš dinozauří svět je velice horký, ale stále se místy občas ohladí natolik, že

tam sněží.

Například na severním pólu.

A v zimě je tam pořád veliká tma. Chcete říct, že tam mají tak dlouhou nám? Ano,

trvá skoro. skoro celou zimu. V tomto ročním období se severní polokoule

od slunce, proto je na severu neustále tma. Mám hypotézu. Protože je na

pólu v zimě tma a je tam taková zima, že voda mrzne na sníh, nežíjí na severním

pólu žádní dynosaury.

Zajímavá hypotéza, Bráško.

Ale co noční dynosaury, jako jsme my, tródoňi?

Lovíme přece v noci. To jo, ale i když mají Troodoní rádi tmu, stejně by jim

byla zima.

Jako všem ostatním. No, dobře se tam rozhlédněte, jestli najdete nějaké

dinosaury. A zpátky mi o tom musíte vyprávět. Jo!

Jeje, časový tunel.

Výjíždíme do časového tunelu.

Je tady noc? Přesně jak říkal pan průvodčí. Stanice Severní pól ve

svrchní kříde.

Jsem ráda, že je dnes úplněk. Aspoň vidíme na cestu. Tady je vážně zima.

necítím prsty.

Podívejte, tamhle je velká záběj.

To je sníh, děti.

Je, je tak bílý.

Brrr, nastudí.

Hej, Nešiko, nechceš předvést svůj taneček?

Ještě ne, sníh zatím nepadá z nebe. A já si šetřím taneček až pro něj.

Podívejte, kluci, ze sněhu se dají dělat koule.

Je.

Zkuste mě trefit, děti.

Juchu.

A myslím, že moje hypotéza je správná. Nikde nevidím žádné dinosaury.

Ale to bysme se měli pořádně rozhlednout kolem, aby jsme tvojí hypotézu ověřili,

bráško. To je nápad.

Ahoj, to jsem já, Trevis Troodon.

Ahoj, já jsem Prcek Teranodon. A tohle je můj bráška, bráška a mamka a taťka a

zlatka a než... Ahoj.

Těší mě. Tak ty jsi Troodon. Vypadáš úplně jinak než Troodonis.

Jo, já jsem Troodon ze severu. Jsme jiní, protože máme mnohem víc peří.

Takže na severním pólu přece jen žijí dynosaury. Jasně, že žijí.

Léda.

Asi se s tou hypotézou spletl bráš. Jo.

ale mám novou hypotézu.

Trevisy tvoje peří ti určitě pomáhá přežít na severu v zimě. No jo, jasně.

všichni troodoni, já vytvářím hodně tepla, abych nezmrznul. A mám tolik

mě to pomáhá teplo si udržet. A máš tak velké oči? Kvůli tomu vidíš dobře pod

mě? Rozhodně mi při lovu v noci pomáhají. Jsme všežravci a jíme maso,

cokoliv, co tu najdeme.

Ale nic jiného tady určitě pod mě.

Žene! To víš, že jo? Je tu spousta zvěře.

Kachnozobí, hadrosauři, plazdy, dokonce i malý chlupatí samci, jako tenhle.

No, to mi stačí. Pojďte, ukážu vám okolí, představím vám kamarády.

Jak dlouhá je zimní noc, Trevici?

Hodně dlouhá.

Ještě kdo ví, kolik týdnů potrvá, než zase vyjde slunce? To musí být hrůza žít

pořád potomně.

Ani bych neřekl, na to si zvykneš. Ale...

se to nenudíte?

Kdepak, za zimní noci se najde spousta zábavy.

Přidejte se taky!

Počkejte, zavolám kamarády. Hej, slyšíte?

Tohle jsou Pteranodonovi. A zajímavé je, jak se Troodoni ze severu celou zimu

baví. Hrajeme se zmrzlou dýní.

Se zmrzlou dýní?

Co je to?

Hele, tuhle dýničku hodíme k lackem po ledě a snažíme se jí dostat do támhleté

branky. A támhleten se nám v tom snaží zabránit.

Co vy na to?

Zkusíme to?

Jo!

Nám hra se zmrzlou dýní moc nejde. To nic.

V zimě se tu najde spousta další zábavy. A co třeba? No, stavěli jste někdy

sněhosaura? Ne.

Pokážu vám, jak na to.

Jen si jděte. Já budu dál hrát se zmrzlou dýní.

No, začnete tím, že uděláte velikou sněhovou kouli.

Je, už jsme na severním pólu zažili všechno. Všechno ještě ne.

Ještě jsme neviděli padat sníh z oblohy, jak říkal taťka.

Trevisi, myslíš, že uvidíme padat sníh?

Hm, trodolní ze severu většinou poznají čichem, jestli začne sněžit.

A já cítím ve vzduchu sníh.

Vážně? Už bude z nebe padat sníh?

Hm, možná.

Snížku, začni padat sníh.

Tyrannosauri Express je tu, děti. Musíme jít.

To nic, Nešiko.

Nejsme na severním pólu naposled.

Jistě. Příští zimu pojedeme zase. Příští zimu? Budu čekat celou věčnost.

Co jsou ty malé bílé kousky padající z... V sněží!

Máš pravdu, Nešiko.

Sněží, děti!

Sněží!

Titulky vytvořil

Jirka

Kováč

Ahoj, já se jmenuji Scott a jsem paleontolog. A tohle jsou tródoni.

Vždyť jsou každý jiný.

To máte pravdu, jsou každý jiný.

Troodoni žili na severu v arctidě i na jihu kolem rovníku.

Nevíme to s jistotou, ale dá se čekat, že troodoni z dálného severu měli víc

peří, které je hřálo.

Jako teplý kabát.

Tak, jako lidé nosí kabáty, aby se zahřály. I někteří ptáci mají kvůli tomu

husté peří.

U dinosaurů, včetně troodonů, to mohlo fungovat stejně.

Připomínám. Troodoni nehráli žádné hry podobné hokeji.

Děkuji vám.

To je pravda. Přesto však Troodoni ze severu měli v zimě sníh a let.

Znáte nějaké současné živočichy, kteří žijí v chladném klimatu a mají peří nebo

srst? Medvědi.

Přesně tak. A medvědům na zimu srst často houstne, aby je hřála v chladných

měsících.

V zimě totiž napadá hodně... Sněhu!

V dobách, kdy žili dinosauri, však bylo mnohem teplejší pod nebí než dnes. A na

severním pólu nebyl sníh a let po celý rok.

Tak, to pro dnešek stačí. Příště si povíme o dinosaurech něco víc.

Dinosauri mají peří.

Troodoni mají peří?

Jako já?

Je!

To je krása. Děkuji, bráško.

Já jsem Troodon ze severu. Jsme jiní, protože máme mnohem víc peří.

Hledáme, komu patří tohle pírko. Hmm, vypadá povědomně. Já bych zase chtěl mít

tak krásné peří. Můžeme ho porovnat s tvým peřím? Je.

Záhada ztraceného pírka je vyřešená.

Každý den já po nádraží chodím.

Pokole jí vtero vhlížím, až zas lehlo býš dali dobrý zub.

Tak jsem rád, že zase vidím ten náš vlak.

Mám vlaky rád.

Mám vlaky rád.

Neumím to dít, neboj se tonit.

Je to tak, mám vlaky rád.

Vážení cestující, váš průvočí vás vítá.

Dnes náš vlak navštíví město Troodonů a naše slavnosti Slunovratu.

Proto si honem nastupte na T -Rex Express.

Nastupovááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá

Tuhle roční dobu jsem měla vždycky nejradši. A proč?

Když jsem ještě byla malé v Trnodlně, naše rodina sladla nejkračší den v roce,

kdy se vrací sluníčko. Je to den zimního slunovratu. A jak jste ho slavili? Měli

jste oslavu, ty já ráda.

Tak počkej, ty jsi byla malá. Nemusíš mi to věřit, Nešiko, ale také jsem bývala

malá jako ty.

A ty jsi taky někdy zapomněla umít ruce před jídlem nebo otřít nohy, nech si

vlezla do hnízda?

Taky, ale to jsem ještě byla malá a nebyla jsem vaše maminka.

Já to věděl. Ale co nejkratší den v roce, měli jste oslavu? Měli a hlavně mě

bavilo pomáhat bratřičkům a sestřičkám zdobit naše hnízdo.

Trhali jsme titvičky stále zelených stromů.

Jehličnanů.

Jehličnanů. Můžeme taky vyzdobit naše hnízdo jehličnaný. To je vynikající

Jehličnaný.

Ale kde najdeme nějaké stále zelené stromy?

Jo, prostou ty jehličnany někde v okolí.

Náhodou jsem zaslechl, na co se ptáš a rád ti to povím.

Hele. Takové stromy jsem už někde viděl a jejich vetvě žvíkal nějaký bíložravek.

Máš výtečný postřeh, bráško. Většina jehličnanů je stále zelená, jehličí jim

neopadá a je chutné po celý rok.

A jak velké ty jehličnany můžou být?

Jsou vyšší než jakékoliv stromy, které znám. Jsou vyšší než já? Ne!

Ahoj, zbytek těla mám ve vyhlídkovém vozu.

Žádný strom nemůže být vyšší než net. Zvlášť, když umí natáhnout svůj

brachiosauří krk až kdo ví kam.

Myslíš takhle?

Vynikající liští.

Má opravdu dlouhý krk. Nebudete mi to věřit, ale najdou se i jehličnany vyšší

než náš kamarád net.

Přesto i ty nejvyšší začínají takto.

Takovéto šišky.

Mám hypotézu. Myslím, že v té šišce musí být spousty malých semínek, ze kterých

vyroste jehlična.

Mně se to nezdá, Bráško, jak může z něčeho tak malého někdy vyrůst jehlična

větší než net.

Ale i největší stromy musí nějak začít. Už brzy budete mít možnost Bráškovou

hypotézu ověřit. Pane průvočí!

Víte, že naše mamka taky bývala malá a slavila nejkratší den v roce.

Zajímavé, pane Nešiko.

O slavi nejkratšího dne v roce dobře znám. I my Troodoni slavíme zimní

slunovrat, sejdeme se u nejvyššího jehličnanu a uspořádáme velkou oslavu.

Sejdete se u nejvyššího jehličnanu? A máte v...

Pokud chcete vidět skutečně vysoké jehličnany, vystupte si v městě Trodonu

je najdete větší než kde jinde.

Že se tam zastavíme. Vystoupíme z bloku za nejvyššími jehličnany. Ale jistě,

miláčku. Jestli chce mamka vidět velké jehličnany, tak my taky.

Výborně, čeká nás báječná zábava. A už je to tu.

Časový tunel. Jdíme do časového tunelu.

Příští stanice město Troodonů.

Město Troodonů ve svrchní křídě.

Všichni Troodoni vystupují z vlaku a jdou slavit. Jako když jsem byla malé

Pteranodoně.

Tamhle se něco zelená, to jsou jehličnany, nejsou moc vysoké. Jo, na

vypadají dost malé. I toto, jsou stále zelené stromy, ale malé.

Velké jehličnany najdete na tamtom kopu. Tak, na co čekáme? Pojďte, vydáme se za

nimi. Výborný nápad, paní, pojďte.

Já jsem rozhodně tak vysoký strom ještě neviděl.

Veliký, veliký strom.

To je veliký strom.

Pteranodonuvi, představuji vám Araukárii. Jde opatrně. Nejvyšší strom,

uvidíte? Ano, právě to jsem chtěl říct.

Matko? Ahoj, synku, přijel jsi na svátky? Chystal ses mě vůbec navštívit?

Jistě, matko, chtěl jsem se stavit, jen totiž... Dobrý den, paní Průbočí!

Ahoj, ahoj, děti, ráda vás opět vidím. Přijeli jste na slavnosti slunobratu?

Jo, a pan Průbočí nám ukazuje největší jehličnany. Ano, je obří, ale

nepřihledněte ani ty nejmenší jehličnany.

Nejmenší jehličnany? Ty, které jste málem zašlápli.

Bráško, pamatuješ si svou hypotézu? Jo, i ty nejvyšší jehličnany určitě rostou z

malých semínek.

Je, takže z těch maličkých jednou vyrostou takový obři.

Mají stejné větve jako ty vysoké.

Stejnou barvu.

Aha, skutečně i voní stejně. Takže to je stejný druh jako tamti obři.

Šiška.

Jehličnany? Šíška z jehličnany? Máš pravdu, Nešiko.

Jehličnany rostou ze semínek v těchto šíškách.

Měl jsi se svojí hypotézou pravdu, Bráško. Velké jehličnany rostou z malých

semínek. No, no, máš to jako s naší rodinou. S maminkou jsme bývali malí

pterodonci a teď už jsme dospělí.

A Bráška začínal jako malý tyrannosaurek, ale jednou bude obrovský.

No, i můj synáček býval jen maličký droodonek, ale rostl jako z vody a teď

něj podívejte, jak je veliký. A malé matko. A nikdo neumí zdobit stromy na

slavnosti slunovratu jako on. Nemám pravdu, synáčko? No.

Zdobím stromy moc ráda.

Čím je zdobíte u vás? Oh, lesními plody, větvičkami, ze kterých pleteme obrazce,

šiškami všech druhů a tvarů a jí mělím a... Honem všichni jdeme hledat

ozdoby.

Honem všichni.

To je... To je úžasná krása. Skoro nic už mu

nechybí. Skoro?

Něco mu ještě chybí. Až úplně nahoře nic není. Chtělo by to něco jako špičku.

A co tohle?

To je ono.

Ale jak to uděláme, abychom ji dostali až nahoru, tati?

Konečně jí určitě uneseme. Jo, dáme se do toho. Bráško, chytni šišku.

Milačku, ty vezmeš brášku, no a já vezmu tebe.

Matky jsou úžasné.

Děkuji ti, synáčku.

Pro tebe udělám všechno, matko. A nyní nadchází má nejoblíbenější součást

slavnosti slunovratu. Jdeme zdobit tyrannosauří.

Je to skoro jako když jsem bývala malá. A já vám schovala pár květů, abyste si

měli čím vyzdobit hnízda.

Děkujeme.

A už výjíždíme do Pteranodoní výhlídky nastupovat.

Nasledanou, paní Průloží.

A to znamená, že tohle byl nejkratší den v roce?

Ano. To je zvláštní, připadl mi tak dlouhý. No, zítra už se zase začnou dny

prodlužovat a bude víc sluníčka.

Už aby to byl. Hezké svátky slunovratu, miláčku.

Jo, hezké svátky slunovratu.

Ahoj, já se jmenuji Scott a jsem paleontolog.

A stojím u obřího jihličnanu z obdový křídy.

Ten je ale vysoký.

To ano. Některé jihličnany, například tento, dříve dorůstaly až 60 metrů. I

roste mnoho jihličnanů.

Borovice, smrky, jedle. A sekvoje jsou největší stromy na Zemi. Jsou daleko

větší, než byly největší dinosauri.

Sekvoje mívají i přes 100 metrů.

Listí většiny jehličnanů, tedy jehličí, zůstává zelené po celý rok.

Proto jim říkáme stále zelené stromy. A všechny tyto neuvěřitelné stromy už od

dob dinosaurů mají jednu věc společnou. Ať vyrostou sebevětní, všechny stromy

začínají jako maličká semínka. To je co?

Tak, to pro dnešek stačí.

Zapamatujte si to a teď běžte ven a objevujte přírodu.

Víte, že vás T -Rex Express zaveze po celém Mezozojku?

Podívejte se na mapu. Projíždí triasem, jurou i křídou.

Třeba taková křída.

Je tu velice mnoho květin a hmyzu, které se tehdy objevily poprvé. V křídě žila

i většina dinosaurů, včetně Tyrannosaura Rexe i lajtajících tvorů, jako jsou

Pteranodoni. A to je jen čas v zrati, kudy projíždí T -Rex Express.

A teď jednu prckovu písničku. Být velký dinosaur není zlé, ale co my malí jsme

lepší. Vždyť malé je dobré, malé je dobré, malé je dobré, malé je přesně

dobré.

Rádi si hrajeme.

Třeba na rybaření.

Na internetu na pbskids .org.

Najdete tam spoustu různých her. A dozvíte se toho spoustu o různých

dinosaurech.

Na českém znění spolupracovali Radek Hope, Radovan Vaculík, Roman Hájek,

Hikyšová, Nikola Potočková, Bohumil Švarts Mlačí, Ivo Novák, Zdeněk Vencl,

Slováčková, Oto Rošetský, Jakub Němčok, Ana Němčoková. Zpívali Pavlína Kotková

-Dizertová, Ondřej Izný, Zuzana Ďurdinová. Překlad Jan Zenáhlík, úprava

Merhaut, zvuk Janek Maňhal, produkce Jan Morávek, režie...