Original subtitles

Zastavte!

Jsou kolem auta?

Ne.

Za námi?

Na silnici nikdo není.

Hledají mě.

Ne, neboj se! Pravděpodobně se ti to jen zdá.

- Nikdo tu není. - Sledují mě.

Fakt mě někdo sleduje.

Co to děláte?

- Co to děláš? - Je červená.

Pohádala jsem se s přítelem.

Nemůžu zpátky domů.

Bydlím daleko.

Dojdu pro dezinfekci.

Tvůj muž?

Kde je?

Nejsem vdaná.

Žiješ sama?

Ano.

Jsem Veronica.

A ty?

Sara.

Saro, nemusíš mít strach.

- Je po všem. - Můžu si zavolat?

Ztratila jsem mobil.

Musím zavolat jedné kamarádce, ať se o mě nebojí.

Můžu?

Prosím.

Našla jsem ji.

Byla u moře a hledala pomoc.

Co chce udělat?

Nevím, ještě jsem se jí neptala.

Proč ne?

Je dost rozhozená.

Není moc při smyslech.

Ani neví, kde je.

- Vzala jste ji do vily? - Jasně.

Přišly jsme druhými dveřmi.

Myslí si, že je to můj dům.

Dobře.

Víte, jestli někomu volala?

Ne, nemá svůj mobil.

Snažte se pochopit, co se jí honí hlavou.

- A pak mi zavolejte zpátky. - Počkejte.

Jak se máš?

Dobře se mám.

Děkuju, Veronico.

Přinesla jsem ti něco na sebe.

Víš, kolik to stojí?

Už si to na sebe vzít nemůžu.

Určitě půjdou spravit.

Jak?

Co v obchodě, ze kterého jsou?

Kvalitní značky provádějí úpravy.

Srazil mě na zem.

Kdybych tam zůstala, umlátil by mě k smrti.

Nebyl to můj kluk.

Byla jsem na párty.

Potkala jsem jednu holku.

Bavily jsme se.

Chtěla… jsem si zaplavat v bazénu.

Ale nenechala mě, protože si myslela, že je prázdný.

Sundala si bundu a já se smála,

protože ji hodila do vody.

Potom jsem slyšela křik.

Šla jsem se podívat.

Ležela v jednom pokoji nahá a nedýchala.

Chtěla jsem zavolat záchranku,

ale ten chlap mě povalil na zem a vzal mi mobil.

Utekla jsem.

A… běžela jsem asi hodinu a pak jsem tě našla.

Viděla jsem ji umírat.

Co mám dělat?

Není důvod se bát.

Ten člověk ti nechtěl ublížit. Prostě dostal strach jako ty.

Ta dívka se jmenuje Claudia.

Požila kokain a měla špatnou reakci,

ale teď je v pořádku.

Saro, počkej! Saro!

Hledala jsem tě, protože tě nemohl najít.

Bál se o tebe.

Kdo jsi?

- Otevři ty zasrané dveře! - Saro, klid!

Klidně běž, ale nejdřív mě poslouchej.

- Otevři. - Tys utekla.

Neviděla jsi, že Claudia je v pořádku.

Tak proč to teda nezvedá?

Jdu na policii. Otevři ty dveře!

Otevři je!

Tak běž.

Běž!

A když nikdo není mrtvý, co pak?

Cos tam dělala?

To bude první, na co se zeptají!

Vědí tví rodiče, co děláš?

Nemám co skrývat! Jasný?

Tak si zavolej policajty! Tady, volej!

Ten muž je můj klient. Jsem jeho právnička.

Je mu moc líto, co se stalo.

Vím, že mi nechceš věřit,

ale měl o tebe starost.

Proto mi volal, mám tě přivést k rozumu.

To dnes právníci dělají?

Svým způsobem ano.

Vyhrožovat lidem.

Copak ti vyhrožuji?

Claudii se udělalo špatně, sama jsi mi to řekla.

Teď jí je ale dobře a nikdo nikomu ublížit nechtěl.

- To není pravda. - Pomohl jí a je jí lépe.

Ale to ty nemůžeš vědět, když jsi hned utekla.

Vyrval mi mobil z ruky.

Praštil mě!

A ten škrábanec byla jeho chyba?

Natlačil mě na zeď!

Tamto ale vypadá spíš jako pořezání.

Přistála jsem na zrcadle.

Muselo se tedy rozbít.

Jen jsi se pořádně vyděsila, Saro.

Měl ruce kolem jejího krku.

A ona nedýchala.

Svíral ji.

Viděla jsi věci, co se nestaly.

- Nebyla jsi při smyslech. - Já drogy neberu.

Vím, co jsem viděla.

Jistě.

Byly jste jen dvě hodné dívky, co šly na párty.

Claudia mě prosila, abych šla s ní.

Říkala, že je to pěkná vila s vyhřívaným bazénem.

- Proč by ti lhala? - Neznám ji moc dobře.

Moc dlouho ji neznám.

Kdy jsi si to uvědomila?

On nám ani neřekl jeho jméno.

Claudia ho vzala za ruku…

a já na ně počkala venku.

Nebyla jsem vevnitř.

Kdybys Claudii viděla…

bylo by ti jasné, že se nic nestalo?

Jo.

Jediné, co chce, je zapomenout na dnešní večer.

Co myslí, že se stalo?

Protiřečí si…

Má pomatené vzpomínky.

Dokonce si myslí,

že jste ubližoval té druhé dívce.

Chce něco?

Nic o mně neví, že?

Neřekla bych. Nepamatuje si ani své jméno.

Řekla, že jste se viděli jen krátce.

Protože jste…

šel do pokoje s tou druhou.

Když mi řeknete, kde je ta nemocnice, vezmu ji ke Claudii sama.

Ne. To není dobrý nápad.

Nechci, aby se spojily a vydíraly mě.

Nemyslím si, že by něco plánovala.

A myslím, že by bylo nejlepší, aby se viděly.

Ne. Nesmí se vidět.

Nevím, co jiného říct. Žádné jiné možnosti nevidím.

Jsme v choulostivé situaci.

Teď nemůžu riskovat.

Musíme podepsat smlouvu.

Berton smlouvu nechce. Nechce s námi spolupracovat.

Oblečení šije v Indii, v Číně jako všichni ostatní.

Kde najde společnost, která vyrábí látky jako my?

Nechtějí už tolik utrácet.

Píše se to i v novinách. Berton přesouvá obchod do zahraničí.

Podepsal to.

Promiňte, cože?

Podepsal to.

Chtěl jsem vám to říct spolu s ostatními.

A je to díky vám, Veronico.

To je obrovská novinka.

Ano… to je.

A vy si myslíte, že nezvládnete nějakou mladou holku?

Veronico… o co jde?

Claudio!

Saro!

Saro!

Saro!

Saro, počkej!

Říkáš samé sračky! Tohle není tvůj dům!

Omlouvám se, že jsem ti to neřekla.

- Chci ti jen pomoct. Poslouchej mě! - Claudio!

- Claudio! Ne! - Uklidni se!

Uklidni se!

Claudia je u doktora, právě jsem s nimi mluvila.

Klid.

Všechno je v pořádku.

Měla jsi pravdu.

Prodělala těžkou respirační krizi.

Ale už je jí dobře. Vzpamatovala se z toho.

Zítra tě k ní vezmu, ano?

Přísahám.

Omlouvám se, že jsem ti nevěřila.

Nejsem žádná chůva.

Nerada na sebe nechávám křičet.

Sara má své důvody. Představte si, čím si prochází.

Pro dívku je to noční můra.

Víte alespoň, kolik jí je?

Jste si jistá?

A té druhé?

Je stejně stará?

Nechci vědět, jak jste skončil s těmito dívkami.

Raději bych nevěděla vůbec nic.

Proč jste mě sem přivedl?

Víte, čím jsem si poslední měsíce prošel.

Chtěl jsem oslavit podepsání smlouvy, návrat společnosti…

a nemyslet na nic alespoň jeden večer.

Už nevím, co dělat.

Ztratím své děti.

Jak to s tím souvisí?

Moje žena se chce vrátit do Francie.

Podala žádost o rozvod.

Omlouvám se, to jsem nevěděla.

Jestli jedna z těch dvou promluví, už své děti neuvidím.

Potřebuji mít jistotu, rozumíte?

Ano.

Ano.

Spíš?

Jak se máš?

Je ti zima?

Trochu.

Zapnula jsem topení.

U moře je v noci chladno.

Nelíbí se mi tenhle dům.

Jestli chceš odejít, nikdo ti v tom nebrání.

Ty.

Opravdu si to myslíš?

Opravdu chceš odejít?

Mohla bych tě vzít na nádraží a za pár hodin bys byla doma.

Pak řeknu Claudii, aby ti zavolala.

To by vyšlo nastejno, nemyslíš?

Claudia se z toho dostane. Neboj.

Mohlo se stát něco mnohem závažnějšího.

Mohla jsi to být ty.

Takhle to být nemělo.

Uvědomuješ si, do jaké situace ses dostala?

Možná by bylo nejlepší zapomenout na dnešní noc

a na tu kamarádku.

Stejně jsi ji skoro neznala, ne?

- To jsem neřekla. - Aha, promiň.

Asi jsem to špatně pochopila.

Jen to prostě nevypadá, že se chovala jako kamarádka.

Nebo se mýlím?

- Saro, co to děláš? - Dlužíš mi šaty, ne?

Postarám se, abychom ti je vrátili.

Potřebuju je stáhnout.

Můžeš je dát zpátky, prosím?

Má jich spoustu! A to jsou jen ty z domu u pláže.

Určitě je měla dvakrát a pak je odhodila.

- Saro, vrať je zpátky. - Ani si nevšimne, že jsou pryč.

Dobré, že?

Líbí se ti?

Chápeš, že Claudii nemůžeš věřit?

Mluvím s tebou! Slyšíš mě?

Chápeš, proč tě sem přivedla?

Co po tobě chtěla?

Byla jsem to já!

Cože jsi byla?

Ty jsi s ním byla v posteli.

To ty jsi s ním šukala?

- Pusť mě, to bolí! - Ty jsi…

Pusť mě!

ALE MÁ LÁSKA NIKDY NEUMÍRÁ

Nikdy jsem nebyla v podobné situaci.

Potřebuji to pochopit. Omlouvám se za to předtím.

Nechtěla jsem tě urazit.

Tak proč jsi tady?

Měl potíže a zavolal mi.

Děláš pro klienty vše?

Mám jen jednoho klienta.

Má mnoho projektů, může se to zdát divné.

Prostě děláš, co řekne.

- Pracuji pro něj už dlouho. - A co jsem řekla?

Dnes večer… to byla neobvyklá situace.

Kolik ti platí navíc?

Není to o penězích.

Tak proč mi děláš chůvu?

Co ode mě chceš? Chceš vědět, co má rád v posteli?

To je to, co jsi chtěla?

Připravuji smlouvy, obhajuji ho při slyšeních.

Takový je můj vztah s ním.

Hraj.

Neumím to.

Znám ho už od svých 20 let.

Hledala jsem práci, abych si zaplatila školu.

Zvedala jsem telefon, otevírala dveře, zalévala rostliny v kanceláři.

A on si tě všiml, jak zaléváš kytky?

Po dvou letech jsem začala dělat sekretářku…

Hodně jsem pracovala, ani nevíš, kolik nocí.

I v neděli, kdy byla kancelář zavřená, jsem pracovala z domu.

A kdy jsi se učila?

Musela jsem toho nechat.

Takže ani nejsi právnička.

To je dlouhý příběh.

Jistě.

Nelíbilo se mu to.

Řekl, že pro nevzdělanou sekretářku nemá využití

a že bych měla odejít.

Kdybych se znovu nezačala učit, vyhodil by mě.

Ale co jsi chtěla ty?

Nabídnul, že mi zaplatí školné

a našel mi místo na stáž…

Co jsem měla odpovědět?

Třeba jsi chtěla studovat něco jiného.

- Nevím. - Nevíš, nebo to nechceš říct?

Opravdu nevím.

Po deseti letech

jsem se stala právní zástupkyní pro celou firmu.

Musíš být spokojená.

On to věděl dřív než já.

Viděl ve mě, co jsem.

Máš to prase moc ráda.

Federico je skvělý člověk.

Nevíš, co mi říkal v posteli.

Dal práci spoustě lidí.

I teď kdy si to společnost nemůže dovolit.

Taky mám své záležitosti.

Máš své vlastní záležitosti? No teda!

Takže jsi vdaná.

Ne.

Máš děti?

- Ne. - Proč?

Nechceš?

Ženám jako ty se taková hudba líbí, že?

Ženám jako já?

Takovým vážným…

elegantním.

Mohla bys pro mě něco udělat?

Když jdu tančit, všichni na mě zírají.

Jednou večer mi jeden muž něco řekl.

Napůl žertoval, napůl se tvářil vážně.

Řekla jsem ano.

Jak jsi se dostala sem?

Podala jsem inzerát.

Skoro nikdy je nepotkávám.

- Co se tam píše? - Svůj obličej jsem tam nedala.

Byla jsem opatrná.

Nikdo nic neví.

Tím si nemůžeš být jistá.

Ani jsem neuvedla celé jméno.

Máš ještě druhý mobil?

Ne.

Proč?

Napiš svoje číslo.

No tak, napiš ho.

„Ráda se směju a vtipkuju.“

„Milostná předehra, masáže celého těla…“

Ne každý ale tyhle věci může najít!

Na všem, co děláš, záleží. Stačí si to vygooglit.

Ale kdo by to hledal? Proč by to lidi dělali?

Každý den tu je jeden inzerát. Jak dlouho?

Neznamená to, že se s nima setkávám.

Každý den.

Každý den se vzbudíš a jako první si dáš inzerát?

To je první, na co myslíš? To je posedlost, Saro.

„Osmnáctiletá studentka, zdvořilá a milá…“

To už je můj život, jasný?

- Kolik je ti let? - Ty máš svou práci a tahle je moje!

- Řekni pravdu, kolik ti je? - Tohle je moje zasraná práce!

- Kolik ti je? - Co se doprdele staráš?

Mluvila jsi o tom s někým?

Máš sestru?

Nebo někoho, komu věříš?

Řekla jsem to jen tobě.

Co se ti na tom líbí?

Nevím.

Tak proč to děláš?

Pro peníze.

A Claudia?

Chtěli další holku.

Claudia takové věci nikdy nedělala.

Přesvědčila jsem ji já.

Požadoval po tobě něco, s čím jste nesouhlasily?

Nebo co Claudia nechtěla?

Nevěděly jsme, co po nás budou chtít.

Musely jsme se vším souhlasit.

Měly jsme se postarat o to, aby vypadal dobře.

Kdo měl vypadat dobře?

- Ten chlap, co mi zavolal. - Kdo?

Nevím.

Poslal taxi na nádraží a řekl, že máme počkat uvnitř.

Řekl nám, abychom si oblékly šaty, které nám sehnal.

Pak přišel tvůj šéf.

Toho druhého jsi neviděla?

Musím na chvíli odejít.

- Počkej tu na mě. - Dobře.

Dal jsem jí slušnou částku.

To stejné uděláme i se Sarou.

Možná to jen zhoršujeme.

Vážně?

Co mám jiného dělat?

Co mi navrhuješ?

Přinesl jsem hotovost.

Zítra budeme zase, kým jsme byli včera.

Dobře?

Když… bylo té dívce špatně…

Myslel jsem na to, kdo by mi mohl pomoct.

A napadla jste mě jen vy.

Kdo vám shání ty dívky?

Je mrtvá.

Jak jako mrtvá?

O čem to mluvíš?

Řekni něco!

Jel jsem s ní do nemocnice a…

Stále jsem ji opakoval, že to bude dobré,

že se nemusí bát…

neodpovídala mi…

Ale já slyšel, že dýchá.

Pak přestala.

Ale ty jsi nic neudělal.

Udělalo se jí špatně po tom, co si vzala. Šlo o nehodu.

Ty jsi nikomu neublížil.

Máme podpis, Veronico.

Víte, co to znamená?

Žádné další půjčky, propouštění. Můžeme začít znovu.

Ale co to s tím má co dělat?

Musíme jí dát víc peněz, než je schopná pochopit, ano?

Zbláznil jste se?

Budou ji hledat, nahlásí její zmizení.

Ano, vím.

Musíme se z toho dostat. Přemýšlel jsem o tom a vím, co dělat.

Vždyť je tu jen jediná možnost! Jít na policii.

Chceš mě zničit! Tohle chceš?

Proboha, promiň.

Promiň, promiň.

Je mi líto.

Je mi líto.

Tohle by zatím mělo stačit.

A pak uvidíme…

Takže…

Toto je Claudiino.

Pár dní si ho necháme.

Pošleme ho někam jinam, do jiného města…

ona bude dál psát, odpovídat, a…

a pak…

mobil se vypne… daleko od nás.

Říkala jsi mi, že svůj mobil nemá.

Jak to, že volá?

Kde je tělo?

Saro?

Co se děje?

Slyšíš mě?

Jde o mamku? Není jí dobře?

Ne… Nejsem doma, jsem u kamarádky.

Stalo se něco?

Saro, slyšíš mě?

Promiň, probudila jsem tě.

Ne, byla jsem vzhůru.

Andrea má horečku.

Chceš mi něco říct?

Saro, stalo se něco vážného?

Proč mi voláš v tuhle hodinu?

Zdálo se mi, že jsem umřela.

A… jak se to stalo?

Nevím, měla jsem pohřeb.

Byla jsem tam taky?

Ano.

Co jsem měla na sobě?

Měla jsi župan.

Příšerné!

Podívej!

Slyším tě.

Byl to jen sen, ne?

Ano.

Teď běž zase spát.

Zítra jdu k mamce na oběd.

Budeš doma?

Dobře.

Teď běž zpátky do postele…

co jiného zmůžeš!

Dobře.

Dobrou.

Saro?

Dívala jsem se, že za hodinu odjíždí vlak.

Jdu domů.

Že jsem skončila tady, je jen moje chyba.

Vím, že mě nemáš ráda.

Já proti tobě nic nemám.

Přišla jsem ti něco říct.

Je mi líto, co se stalo včera večer.

Nevěděl jsem.

Je mi to líto, Saro.

Claudia je mrtvá.

No tak.

To byla naše písnička.

Měla záchvat, Saro.

Cítí neskutečnou vinu, ale nic neudělal.

Kde je tu policie?

Jdu ji najít.

Myslíš si, že když řekne pravdu,

mohla by mít normální život?

Ty si opravdu myslíš, že to chce?

Ne, Veronico…

Ona není jiná, je jako všichni ostatní.

Myslíš, že ostatní se dozví, že jsem to podělal?

My bychom chtěli, aby žila, a to je hlavní.

Toto je pravda. A jen na ní záleží.

Na ničem jiném.

Kéž bys tu byl.

Vedle mě.

Já tady jsem, Veronico. Jsem tady.

A ty?

Jsi schopná vidět, co je pro nás dva nejlepší?

Nezavěšuj, zůstanu s tebou.

Když mi včera večer zavolal…

ještě žila.

Jel s ní do nemocnice.

Ale nestihl to.

Zpanikařil.

Nepřemýšlel jasně.

Až když mě uviděl, tak se zhroutil…

A řekl mi všechno.

Věříš tomu?

Požádal mě, abych ti řekla pravdu.

Požádal mě, abych ti řekla pravdu.

Nechce před tebou nic skrývat, chápeš?

Policie je odsud deset kilometrů.

Povedu tě.

Jdeme.

Claudia to přehnala s kokainem. To je vše.

To je vše.

Rovně a pak doprava.

Claudia měla špatnou reakci na drogy. Řekni jí tohle.

Claudia měla špatnou reakci na drogy.

Zeptej se jí, čí je to chyba.

Čí je to celé vina?

Tady zatoč.

Na konci té cesty je místo, kde můžeš zastavit.

Tady musíš zatočit!

Tady musíš zatočit, proč jsi nezatočila?

Musíme to otočit.

Zpátky!

Je spravedlivé, že ten muž bude obviněn

z neúmyslného zabití?

- Cože? - Neúmyslné zabití, Saro. Co udělal?

Nevím, co udělal.

Jsi si jistá?

Jsem starý.

Musíme oddělit minulost od přítomnosti.

Claudia tu není.

Claudia tu není.

Musíš myslet na sebe.

Kdyby se to dostalo ven, všichni by to o tobě věděli.

Musím udělat správnou věc.

Pro ní.

Existuje jen jedna správná věc, ne?

Správné je… abys odešla.

A v žádném případě se nemůžeš vrátit k prostituci.

Peníze. Dej jí ty peníze.

Co je to?

Pro vás.

Abych ti pomohla…

abys nemusela dělat jisté věci.

Vezmi mě na policii.

Ale co to říkáš? Počkej.

Pokud nechceš jet, půjdu sama.

- Hele… - Půjdu pěšky!

Poslouchej…

- Přemýšlej, Saro, prosím. - Jdu pryč.

Saro, prosím…

- Odemkni ty dveře! - Saro, počkej.

Odemkni ty dveře! Odemkni auto!

- Odemkni ty dveře! Odemkni! - Prosím…

- Co doprdele chceš? Pusť mě! - Pomoz mi!

S kým to mluvíš? Kdo je to?

- Kdo je ten muž? - Uklidni se, prosím.

- Kdo to je? - To je Federico…

Kdo je Federico? Toho neznám!

- Znáš! - Vidím ho poprvé!

Co ode mě kurva chceš? Otevři ty zasraný dveře!

Pusť mě!

Počkej, Saro!

Saro!

Saro!

Pamatuješ, jak jsem ti volal?

Co jsem říkal?

Že pokud vše klapne, dám ti dárek.

Pamatuješ?

Kam běžíš? Saro!

Saro!

To ty jsi přinesla ty drogy!

Vím, že jsi věděla, co děláš!

Saro!

Saro, odpověz mi!

Zkus to ty, tobě třeba odpoví.

No tak, zkus to.

Pozveš ho do vily a přivedeš mu holky.

Najdeš ji a přivedeš k Bertonovi. Tohle děláš?

S dívkami si nezahrávám.

- Ne? - Nikdy.

A co děláš?

Co teda děláš?

Chtěl jsem vše zachránit. Všechno.

- On to nechtěl podepsat. - Ale já jsem společnost.

Ty jsi naše firma. Jsme to my! My!

Ta firma je celý náš život. Rozumíš?

On nechtěl podepsat smlouvu.

Řekl ano až potom, co přestala dýchat.

Navrhl to on, nebo jsi to nabídl ty?

Nikomu jsem neublížil!

Neublížil jsem nikomu, jasný?

Ty jsi se postaral o tělo.

Proto to on podepsal.

Udělala jsem pro tebe vše!

Ta dívka byla už mrtvá, když jsi mi volal!

Klid. Uklidni se!

Klid…

Klid. Uklidni se!

Klid.

Saro!

No tak, Saro! Vylez!

Víš, že jsem tam nebyl!

Víš, že jsem se jí ani nedotkl!

Když mi zavolal, už jsem nemohl nic dělat!

Víš, co se teď stane?

Vina padne na nás.

Na nás! Na nás dva!

To je to, co jsi chtěla?

Saro! To chceš?

Ale no tak, Saro! Vylez!

Co vlastně chceš?

Chceš být slavná? To je to, co chceš?

Chceš, aby to o tobě všichni věděli?

A co se stalo?

Chceš, aby ti říkali děvka? To chceš?

Neboj… Klid!

Jestli to na něj řekneš, budeme ve zprávách po celém světě.

To je to, co jsi chtěla?

Oba dva. Ty a já.

Pojď, půjdeme.

Saro, je po všem. Pojď.

Saro, no tak, pojď.

Všechno se vyřeší, no tak.

Ale no tak…

Jsi si jistá, že to zvládneš?

Dokážeš udržet tak důležité tajemství?

Saro, koukni na mě.

Koukni na mě, Saro.

Přísahej.

Přísahám.

Skvělé.

Skvělé.

Kam tě mám vzít teď?

Žiješ sama nebo s někým?

S mámou.

Den předtím jsem jí řekla, že vyděláme spoustu peněz.

Že se stačí jen usmívat a nepřemýšlet.

Že to stejně brzy skončí.

Že nejlepší je to dělat zezadu,

aby se na ně nemusela dívat

a mohla zavřít oči.

Při setkání jsem se představovala pod jiným jménem.

Jako by ty věci dělal někdo jiný.

Někdy o tom sama sebe přesvědčuji.

A myslím si, že mám normální život.

Že můžu dělat stejné věci jako ostatní.

A myslím taky na tebe.

Od té doby jsi mě nehledala.

Nemusíš.

Stačil by jediný pohled…

aby mi připomněl všechny mé noci.